Issuu

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

Příručka pro rodiče dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), poradenské pracovníky ŠPZ (školských poradenských zařízení), ŠPP (školních poradenských pracovišť), vedení škol a pedagogy. Základním cílem metodické příručky je podpořit funkčnost opatření, která směřují ke společnému vzdělávání (inkluzi).

978-80-88163-36-7 (brož.) 978-80-88163-37-4 (e-pub) 978-80-88163-38-1 (mobi)

Pasparta Publishing, s. r. o. – sociální podnik zaměstnávající lidi s poruchou autistického spektra, jehož zřizovatelem je Národní ústav pro autismus, z. ú. (NAUTIS)

OBSAH 1. Kdo jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 – Legislativní rámec problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 – Speciální vzdělávací potřeby (SVP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 – Přehled podpůrných opatření a jejich popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2. Poradenské služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 – Obecné informace k poradenským službám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 – Účel poradenských služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 – Zpráva školského poradenského zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 – Doporučení pro vzdělávání žáka se SVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 – Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 – Speciálně pedagogické centrum (SPC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 – Poradenské služby školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 – Školní speciální pedagog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 – Školní psycholog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 – Výchovný poradce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 – Metodik prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 – Vzájemná spolupráce odborníků a jejich komunikace s rodiči . . . . . . . . . . . . 48 – Spolupráce rodičů se školou a poradenským zařízením . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3. Zápis do první třídy základní školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 – Školní zralost a spolupráce s mateřskými školami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 – Zápis do 1. třídy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 – Odklad povinné školní docházky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 – Předčasné přijetí k povinné školní docházce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 – Individuální vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 – Přípravné třídy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4. Přestup do jiné školy během studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 5. Přechod na II. stupeň základní školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 6. Přechod na víceleté gymnázium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 7. Přechod na střední školu, vysokou školu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 – Přijímání na střední školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 – Navrhovaná opatření k maturitní zkoušce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 – Státní maturita a její úprava pro studenty se SVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 – Opravné a náhradní zkoušky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 8. Plán pedagogické podpory a Individuální vzdělávací plán . . . . . . . . . . . . . . 89 – Plán pedagogické podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 – Žádost o IVP a správní řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

– Jak má IVP vypadat, kdo ho zpracovává, na co si dát pozor . . . . . . . . . . . . . . . 94 – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se SVP (slovní hodnocení) . . . . . . . . . . 118 9. Asistent pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 – Posudek poradenského zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 – Žádosti o asistenta pedagoga, souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 – Požadavky na asistenta pedagoga a výběr vhodného asistenta . . . . . . . . . . . 125 – Náplň práce asistenta pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 – Spolupráce asistenta pedagoga s rodiči a učiteli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 10. Kalendář školního roku (podle měsíců) žáka se SVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 11. Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 12. Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 A/ Vzor – žádost o přijetí dítěte do školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 B/ Vzor – zápisní lístek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 C/ Vzor – žádost o odklad povinné školní docházky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 D/ Vzor – kritéria pro přijetí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 E/ Vzor – kladné stanovisko k žádosti o odklad povinné školní docházky . . . 140 F/ Vzor – zamítavé stanovisko k žádosti o odklad povinné školní docházky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 G/ Vzor – žádost o předčasné přijetí dítěte k základnímu vzdělávání . . . . . . . 142 H/ Vzor – žádost o povolení přestupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 CH/ Vzor – rozhodnutí o povolení přestupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 I/ Vzor – žádost o povolení IVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 J/ Vzor – rozhodnutí o povolení IVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 K/ Vzor – doporučení školského poradenského zařízení pro úpravu podmínek přijímacích zkoušek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 L/ Vzor – Individuální vzdělávací plán (dle vyhlášky č. 27/2016 Sb.) . . . . . . . 150 M/ Vzor – Plán pedagogické podpory (dle vyhlášky č. 27/2016 Sb.) . . . . . . . . 153 N/ Vzor – Zpráva školského poradenského zařízení (dle vyhlášky č. 27/2016 Sb.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 O/ Vzor – Doporučení pro vzdělávání žáka se SVP ve škole (dle vyhlášky č. 27/2016 Sb.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 13. Seznam doporučené literatury pro rodiče dětí se SVP . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 PŘEHLED LEGISLATIVY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, máte v ruce přepracované a doplněné vydání publikace Jak zvládnout problémy dětí se školou? K revizi příručky došlo z důvodu významných legislativních změn v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi odborníky i laickou veřejností se začalo o těchto změnách poměrně intenzivně hovořit. Některé pojmy – nejčastěji slovo inkluze – se dostaly do slovníku mnoha lidí. Ve zmiňovaných diskusích se bohužel mnohdy uvádějí zavádějící a někdy i účelově lživě použité argumenty. Ty pak vyvolávají obavy některých rodičů, ale i školských pracovníků. Již první vydání publikace si kladlo za cíl uvádět mylné a neúplné informace na pravou míru, o druhém to tedy platí dvojnásob. Jsme přesvědčeni, že žákům se speciálními vzdělávacími potřebami se už na mnoha školách velmi dobře věnují, a přejeme si, aby takových škol přibývalo. Příručka je určena především zákonným zástupcům žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také učitelům, asistentům pedagoga a poradenským pracovníkům českých škol. Čtenáři z uvedených cílových skupin v ní najdou informace o tom, kdo poskytuje dětem a žákům potřebnou odbornou pomoc. Dozví se, jak má vypadat péče o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a školském poradenském zařízení. Zjistí, které dokumenty škola potřebuje a v jakých termínech. Publikace se věnuje i individuálnímu vzdělávacímu plánu a plánu pedagogické podpory, nejdůležitějším podpůrným opatřením. Uvádí, jak mají uvedené dokumenty vypadat, co vše musí obsahovat, jak o nich komunikovat se školou a jak mohou pomoci dítěti ve vzdělávání. V příručce je pojednáno také o roli asistenta pedagoga ve výuce a činnostech, které v rámci své pracovní náplně provádí. Kromě podmínek základního vzdělávání se zde věnuje pozornost jak přijímacímu řízení na střední školu, tak podmínkám maturitní zkoušky. Text je doplněn mnoha příklady z praxe a také vzory formulářů a dokumentů. Publikace obsahuje i přehled právních norem, jimiž se daná problematika řídí, a také seznam vybraných titulů odborné literatury, kterou mohou rodiče i pedagogičtí pracovníci při vzdělávání dětí prakticky využít. Hlavním cílem publikace Jak zvládnout problémy dětí se školou? je zvýšit informovanost rodičů i pedagogů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Přejeme si totiž výrazně zkvalitnit komunikaci mezi rodinou a školou a v neposlední řadě zlepšit pedagogickou i odbornou péči o tyto žáky. Rádi bychom poděkovali Mgr. Kristině Konečné za intenzivní spolupráci na tomto vydání publikace, ale i za cenné připomínky a bohaté příklady z praxe. Autoři

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

1. KDO JSOU ŽÁCI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI? Legislativní rámec problematiky Speciální vzdělávací potřeby (SVP) Přehled podpůrných opatření a jejich popis Legislativní rámec problematiky Ve kterých právních předpisech jsou zakotvena základní pravidla vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? Nejdůležitější legislativní normu v oblasti školství představuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ten řeší všechna obecná pravidla týkající se povinné školní docházky a také studia na uvedených typech škol. K problematice vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků nadaných se vztahují zejména § 16 až 19 této právní normy. Nově upravuje vzdělávání žáků se SVP novela školského zákona č. 82/2015 Sb., jež přichází s novým pojetím podpory. Upouští od kategorizace žáků podle diagnózy, která se tak stává pouze prostředkem pro nastavení cílené podpory ve vzdělávání žáků podle jejich vzdělávacích potřeb. Konkrétním detailům a podrobnostem vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnují tzv. prováděcí přepisy ke školskému zákonu. Jedná se zejména o vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Tato legislativní norma mimo jiné definuje pojem podpůrná opatření, stanoví zásady uplatňování podpůrných opatření, postup při poskytování podpůrných opatření, náležitosti zprávy a doporučení školských poradenských zařízení, organizaci vzdělávání s přiznanými podpůrnými opatřeními. Kromě toho stanoví podrobně náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a věnuje se i činnostem asistenta pedagoga. Nedílnou součástí vyhlášky je podrobný přehled podpůrných opatření, obecná pravidla o normované finanční náročnosti, vzor Individuálního vzdělávacího plánu (IVP), vzor

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

Plánu pedagogické podpory (PLPP), vzor Zprávy a Doporučení školského poradenského zařízení. Za velmi důležitý právní předpis lze označit také vyhlášku č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (novela 2016). V ní jsou zakotvena pravidla poskytování poradenských služeb, definuje se účel těchto služeb a charakterizují jednotlivá poradenská zařízení. Některá ustanovení tohoto legislativního předpisu byla v červnu 2016 novelizována. Změny navazují na nová ustanovení § 16 školského zákona i na vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Součástí tohoto předpisu jsou i přílohy. První dvě podrobně a přesně definují standardní činnosti pedagogicko-psychologických poraden (Příloha č. 1) a standardní činnosti speciálně pedagogických center (Příloha č. 2). Příloha č. 3 popisuje poradenské činnosti školy – podrobně se věnuje náplni práce jednotlivých pracovníků školního poradenského pracoviště – výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa a speciálního pedagoga. Nově je k vyhlášce navíc připojena Příloha č. 4 s názvem Standardní činnosti pedagogických a dalších pracovníků zajišťujících poradenské služby ve školských poradenských zařízeních, konkrétně se jedná o definice jednotlivých činností psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka a metodika prevence. Novelizovaná vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění je doplněná také Přílohou č. 5, která představuje závazný vzor informovaného souhlasu s poskytnutím poradenské služby a se zpracováním a uchováním osobních údajů ve školském poradenském zařízení. Problematiky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se ale dotýkají i další právní předpisy. I když se tak děje jen okrajově, připomeňme si zde ty nejdůležitější: n Zákon

č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů.

n Vyhláška

č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

n Vyhláška

č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů.

n Vyhláška

č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. V rámci novelizace související se změnou § 16 školského zákona byl do této vyhlášky doplněn zejména § 3a, který nově upravuje a zpřesňuje formální i obsahové náležitosti zápisu k povinné školní docházce. V další části § 4 jsou pak přesně stanoveny podmínky snižování počtu žáků ve třídě.

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

n Vyhláška

č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších

předpisů. n Vyhláška

č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Speciální vzdělávací potřeby (SVP) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) jsou žáci, kterým je nutné věnovat zvýšenou péči, a to z důvodu selhávání při vzdělávání, nebo naopak z důvodu mimořádného nadání, jejichž vzdělávání vyžaduje uplatnění podpůrných opatření. Žáky tak pro vzdělávací účely nečleníme podle původních diagnostických kategorií (dříve žáky se zdravotním postižením, žáky se zdravotním znevýhodněním, žáky se sociálním znevýhodněním), ale hodnotíme jen potřebu úpravy podmínek jejich vzdělávání. Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se SVP se rozumí využití: n speciálních n úprav

metod a forem výuky, možných úprav hodnocení žáka,

výuky v rozsahu i obsahu disponibilních hodin, úprav obsahu vzdělá-

vání, n kompenzačních,

rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů,

n zařazení

předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka,

n personální

podpory pedagoga, a to jak asistentem pedagoga, tak dalším pedagogem nebo speciálním pedagogem.

Přehled podpůrných opatření a jejich popis Přehled podpůrných opatření se ve vyhlášce člení na 2 části. Část A popisuje jednotlivé stupně podpůrných opatření a jejich obsah, část B obsahuje výčet speciálních učebnic, pomůcek a kompenzačních pomůcek. V obecné části přehledu jsou vysvětleny stupně podpůrných opatření, možnosti jejich kombinace a také pravidlo, které se vztahuje k tomu, že podpůrná opatření, vymezující metody výuky, organizaci výuky a hodnocení žáka u vyšších stupňů podpůrných opatření, vždy zahrnují současně obsah nižších stupňů podpůrných opatření. Podpůrná opatření všech stupňů se vztahují na všechny druhy vzdělání dle zákona č. 561/2004 Sb.,

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Druhy podpůrných opatření pak odpovídají specifickým vzdělávacím potřebám žáka, s ohledem k jeho věku a stupni vzdělání (od předškolního až k vyššímu odbornému vzdělávání). Adekvátně tomu se navrhují také formy vzdělávání žáka, které vždy zohledňují i požadavky na organizaci vzdělávání žáka v kontextu jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Přehled upravuje postupy práce s podpůrnými opatřeními pro školu a školské zařízení. V obecné části je také vysvětlen princip normované finanční náročnosti podpůrných opatření, prostředky k zajištění podpůrných opatření budou poskytovány ze státního rozpočtu, podpůrná opatření jsou pak označena pro účely evidence a vykazování, položka obsahuje informace z přehledu podpůrných opatření, a to tak, aby identifikovala druh podpůrného opatření, jeho stupeň i velikost nároku. Tam, kde je hrazeno podpůrné opatření na základě jiných právních předpisů, není normovaná finanční náročnost uvedena (například podpůrné opatření ukončování studia). V obecné části je též uveden výklad výpočtu finanční náročnosti podpůrných opatření, která jsou založena na propočtu ve vztahu k počtu poskytovaných hodin výuky a velikosti úvazku poskytovatele podpory. Dále je v obecné části specifikován postup výběru speciálních učebnic, pomůcek a kompenzačních pomůcek pro žáky, kteří nejsou ve výčtu uvedeni, například žáci s dlouhodobým závažným onemocněním, s duševními onemocněními atd. Přehled podpůrných opatření slouží jako strukturovaný výčet podpůrných opatření v I. až V. stupni podpůrných opatření. Na základě struktury definované pro kaž dý stupeň podpůrných opatření doporučuje školské poradenské zařízení škole (respektive zletilému žákovi, zákonnému zástupci žáka) úpravu vzdělávání žáka prostřednictvím podpůrných opatření v různých stupních těchto opatření. Konstrukce stupňů podpůrných opatření vychází z očekávané míry a rozsahu podpory pro žáka, která se odvíjí vždy od individuálních potřeb žáka v závislosti na povaze jeho speciálních vzdělávacích potřeb, na okolnostech souvisejících s jeho zdravotním stavem, nakolik se jeho specifické obtíže promítají do průběhu jeho vzdělávání. Vždy je zohledňována také možnost rodiny poskytovat žákovi podporu ve vzdělávání a zejména v přípravě na vzdělávání. Dále se posuzují okolnosti související se znalostí vyučovacího jazyka, zohledňují se také skutečnosti, které se odvíjejí od odlišností kulturního prostředí žáka. Školská poradenská zařízení tak budou vycházet ze všech těchto skutečností, vždy musejí vycházet ze skladby obtíží každého žáka, z jeho specifik, která se odvíjejí jak od potřeby úpravy průběhu vzdělávání, tak od jeho osobnosti i vztahové sítě. Výběr podpůrných opatření musí tak respektovat nejen nejlepší zájem žáka, ale současně i pravidla účelnosti a hospodárnosti zvolených opatření. Z těchto důvodů je umožněno volit jak stupeň podpůrného opatření, tak také jeho možnou kombinaci s případně vyšším, nebo naopak nižším stupněm podpůrných opatření.

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

Podpůrná opatření I. stupně (zajišťuje škola) Podpůrná opatření I. stupně vycházejí z předpokladu, že žáci mají ve vzdělávání řadu drobných obtíží, které mohou mít významný dopad na průběh vzdělávání, pokud pedagogové s touto skutečností nepracují včas. V minulosti tak docházelo k častému „odesílání“ žáků do školských poradenských zařízení, přitom okolnosti úpravy vzdělávacích obtíží vycházely právě z potřeby úprav v organizaci vzdělávání žáka formou úprav v oblasti pedagogických a didaktických postupů. Než žák získal podporu, mohlo uběhnout hodně času. Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že mnoho žáků, kterým byla poskytnuta vhodná podpora hned, ani nemuselo poradenské zařízení navštívit (popřípadě nebyli „onálepkováni“ nějakou diagnózou). Není potřeba zdůrazňovat, že se tak šetří čas a náklady poradenských služeb. První stupeň vymezuje podmínky k zajištění tohoto stupně podpory, který je realizován školou. Popis tohoto opatření zahrnuje i východiska pro poskytování podpůrného opatření v prvním stupni (pozorování a vyhodnocování průběhu vzdělávání žáka, práce s portfoliem atd.). Zohledňují se různé možnosti zvolených metod výuky, upravuje se práce se vzdělávacím obsahem zvláště pro nadané žáky, doporučuje se pracovat s pestrou škálou organizačních forem výuky. Důležitým nástrojem je pak hodnocení žáka, které má vždy směřovat k posílení motivace k učení a současně poskytnout zdůvodněné hodnocení výsledků práce žáka. Předpokládá se, že škola přistoupí při selhávání žáka nejprve k posílení přímé podpory pedagogem ve výuce (1. krok), a pokud ta se ukáže jako neúčelná, přistoupí k vypracování plánu pedagogické podpory. Při uplatňování této podpory bude samozřejmě výhodou, pokud pedagog problém konzultuje s poradenským pracovníkem školy. Nová pravidla počítají s tzv. koordinátorem poradenských služeb ve škole. Ve většině případů to budou výchovní poradci, popřípadě školní psychologové a školní speciální pedagogové. Plán pedagogické podpory (PLPP) je tedy druhým krokem, nástrojem, který byl vytvořen, aby podporoval práci pedagogů s žáky v prvním stupni podpůrných opatření, a byl ověřen v rozvojovém programu MŠMT (na naší škole jsme v rámci vlastního projektu pro studenty gymnázia nazývali tyto dokumenty jako POR – plán osobního rozvoje). Cílem přitom je formulovat pozorované výukové obtíže a zaměřit pedagogovu pozornost na hledání možných intervencí v oblasti forem a metod výuky, organizace výuky, hodnocení a používaných pomůcek. Předpokládá se, že pedagog sleduje účinnost zvolených postupů a následně se, na základě realizované pedagogické diagnostiky a využívání podpůrných opatření, která jsou školám běžně dostupná, rozhoduje o způsobu další práce s žákem. Vyhodnocuje, zda jsou poskytovaná podpůrná opatření dostatečně účinná, tedy zda pro práci s žákem jsou pedagogické postupy dostačující, nebo zda vnímá jako potřebnou spolupráci s poradenskými pracovníky, protože obtíže žáka nejsou zvládnutelné pouze s využitím běžných pedagogických postupů. Cílem není zatěžovat pedagogy nadbytečnou administrativou, ale stručně zachycovat, co je pro žáka obtížné, jakou volíme cestu k nápravě a jak se nám zvolené pedagogické postupy daří. Pedagogická diagnostika je nedílnou součástí každodenní pedagogické práce, jen

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

se na ni často zapomínalo. Doporučuje se ověřovat pedagogické strategie po dobu 3 měsíců, pokud se do té doby nepodaří ovlivnit průběh vzdělávání žáka, je zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi doporučeno, aby navštívil školské poradenské zařízení. Při vytváření PLPP už je vhodné konzultovat s poradenským pracovníkem školy, tady a při vytváření IVP bude nejdůležitější metodická podpora poradenských zařízení a dalšího vzdělávání pedagogů. Jen tak bude možné se vyhnout formalismu, který při uplatňování podpory není funkční. Současně mohou rodiče navštívit i v tomto období školské poradenské zařízení kdykoli, podle potřeby. Škola se však obrací (doporučuje rodičům se obrátit) na školské poradenské zařízení až poté, co uplatní výše popsané kroky. Pro tento stupeň podpůrných opatření je velmi důležitá součinnost a komunikace pedagogických pracovníků školy, ve spolupráci s pracovníky školního poradenského pracoviště. O nutnosti posílení týmové spolupráce při podpoře žáka se SVP budeme ještě mluvit. Pokud se nepodaří zajistit požadavky na úpravu vzdělávání žáka školou, je možné na základě posouzení a diagnostiky ve školských poradenských zařízeních využívat podporu vyšších stupňů podpůrných opatření od II. do V. stupně.

Podpůrná opatření II. až V. stupně O podpůrných opatřeních II. až V. stupně se rozhoduje ve školském poradenském zařízení, tedy v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) a speciálně pedagogických centrech (SPC). Vychází se též ze závěrů lékařů a klinických odborníků, posuzují se požadavky na úpravy v průběhu vzdělávání žáků. Na doporučení školy nebo z vlastního rozhodnutí navštíví školské poradenské zařízení žák a jeho zákonný zástupce nebo zletilý žák, za účelem posouzení vzdělávacích potřeb žáka, respektive jejich vyhodnocení a případné nastavení podpůrných opatření. Pro všechna podpůrná opatření se popisuje charakter vzdělávacích potřeb pro příslušný stupeň podpory, kategorizují se podmínky k zajištění podpory, specifikuje se, v čem spočívá poradenská pomoc školy a školského poradenského zařízení. Vymezují se položky s normovanou finanční náročností, forma vzdělávání. Dále přehled obsahuje popis vhodných metod výuky, popis metod výuky nižších stupňů podpory je obsažen i ve vyšších stupních. Část Úprava obsahu a výstupu vzdělávání zahrnuje informace o možnostech úpravy obsahů, popisuje i skupiny žáků, kde se upravují obsahy specificky – například pro žáky z odlišného kulturního prostředí. Část Organizace výuky se věnuje širokému spektru možností, jak pro různé skupiny žáků můžeme upravovat organizaci vzdělávání, zvláště jsou definovány možnosti pro pobyt žáka ve školském zařízení. Stupeň podpůrného opatření by měl být zvolen tak, aby v maximální míře odpovídal charakteru obtíží žáka a jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Podpůrná

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

opatření uvedená v § 16 odst. 2 písm. a) školského zákona a dále úpravy metod vzdělávání a školských služeb i hodnocení žáka lze uplatňovat tak, že vyšší stupeň podpory zahrnuje vždy opatření z nižších stupňů podpory. Další podpůrná opatření vycházejí vždy z konkrétního stupně podpory. Kombinovat lze druh i stupeň podpory. Kombinace není možná pro stejný druh podpory – například uplatnit současně asistenta pedagoga ve třetím i ve čtvrtém stupni podpůrného opatření pro jednoho žáka. Pro nižší stupeň podpory (který je u žáka převažující) je možné uplatnit i podpůrné opatření z vyššího stupně podpory. Specifickým podpůrným opatřením je Individuální vzdělávací plán (IVP), který je sám podpůrným opatřením a navíc definuje další druhy podpůrných opatření. Jeho uplatnění je nezbytné, pokud chceme ve vzdělávání žáka měnit obsahy vzdělávání a výstupy ze vzdělávání žáka, podobně v případech, kdy budeme vzdělávat v běžné škole žáky definované v § 16 odst. 9 školského zákona, kde se s těmito úpravami nutně také pracuje. Individuálnímu vzdělávacímu plánu proto věnujeme samostatnou kapitolu. Individuální vzdělávací plán tak může mít žák od druhého stupně podpůrných opatření, pokud úpravy jeho vzdělávání zahrnují požadavky na úpravy obsahu. Jinak popis jednotlivých dalších podpůrných opatření zahrnuje doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Každý ze stupňů podpůrných opatření popisuje, jak upravujeme hodnocení žáka, se kterými úrovněmi hodnocení a jak pracujeme. Specifikují se náležitosti kritérií hodnocení, formativní a sumativní hodnocení, volba forem hodnocení, okolnosti práce s postoji a motivací žáka. Pozornost je věnována také potřebě sociálního kontextu hodnocení, aby pedagog dokázal pracovat s různými úrovněmi hodnocení u různých žáků. Tomuto je dle našich zkušeností třeba věnovat velkou pozornost, protože to jako pedagogové většinou neumíme (na naší škole se to učíme při zavádění slovního hodnocení, které je mnohdy pro žáky se SVP vhodné). Pro podporu vzdělávání žáků je možné volit také podpůrné opatření, které spočívá v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče, který má pomoci v zajištění reedukace (nápravy) speciálních vzdělávacích potřeb žáků, například obtíží při poruchách učení a chování. Předměty speciálně pedagogické péče jsou zajišťovány speciálními pedagogy, s přednostním využitím disponibilních hodin. Rozsah tohoto podpůrného opatření se vymezuje od 1h/týdně na žáka ve druhém stupni podpůrných opatření až do 4h/týdně v pátém stupni podpůrných opatření. Podobně pedagogické intervence slouží k posílení výuky u žáků v těch oborech, kde žák selhává (jazyky, matematika atd.), časová dotace slouží také na podporu výuky českého jazyka jako jazyka cizího, na podporu přípravy žáků na školu. Hodiny, které slouží k pedagogické intervenci, je možné využít také pro práci s klimatem tříd, se sociálními vztahy ve třídách, případně pro posílení prevence rizikového chování ve školách. Rozsah tohoto podpůrného opatření se vymezuje od 1h/týdně na žáka ve druhém stupni podpůrných opatření až do 3h/týdně ve čtvrtém stupni

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

podpůrných opatření. Pedagogickou intervenci lze využívat také pro školská zařízení, zejména pak pro ta, která se podílejí na přípravě žáka na školu. Rozsah podpory je 1h/týdně na žáka. I na naší škole jsme si ověřili, jak účinná pedagogická intervence je. Zvolili jsme formu doučování starších studentů gymnázia, kteří se věnovali slabým žákům na základní škole, bylo to oboustranně přínosné. Podpůrná opatření zahrnují také metodickou podporu školského poradenského zařízení, která je stanovena v rozmezí od 2 do 3 hodin měsíčně jako intenzivní podpora školského zařízení po dobu 6 měsíců. Předpokládáme, že bude řada škol, které budou nově vzdělávat žáky s potřebou podpůrných opatření vyšších stupňů, kteří do té doby ve školách nebyli, a pedagogové nemají s prací s těmito žáky zkušenosti. Standardně poskytují služby pro tyto žáky především speciálně pedagogická centra. Některé školy už dlouhodobě spolupracují se SPC, některé méně a u nich bude jistě velmi žádoucí, aby využívaly tuto metodickou podporu. Za nezbytné považujeme poskytnout školám širokou nabídku vzdělávání tak, aby společné vzdělávání začalo fungovat. Podpůrné opatření, které spočívá v úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání žáků, je vytvořeno tak, aby speciální vzdělávací potřeby (respektive potřeba podpůrných opatření ve vzdělávání žáka) byly promítnuty i do průběhu přijímacího řízení a ukončování vzdělávání, a to jak na úrovni závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání, tak v oborech středního vzdělávání s výučním listem, včetně maturitní zkoušky, absolutoria v konzervatoři i ve vyšším odborném vzdělávání. Podle povahy obtíží ve vzdělávání žáka je pak možné využít možnosti prodloužení vzdělávání žáka a rozložení ročníku až na dva roky. Tato podpůrná opatření jsou ve všech stupních podpůrných opatření II. až V. stupně. Od třetího stupně podpůrných opatření se rozšiřuje stupeň závažnosti možných problémů ve vzdělávání žáků, třetí stupeň podpůrných opatření zahrnuje pro skupinu žáků s lehkým mentálním postižením vedle definovaných úprav i úpravy výstupů ze vzdělávání žáků. Cílem je vytvořit takové prostředí ve školách, které umožní rozšiřovat spektrum žáků, kteří jsou vzděláváni v běžné škole s využíváním materiální i personální podpory, včetně úprav ve školních vzdělávacích programech. Vedle individuálního vzdělávacího programu se tak předpokládá využívání předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogických intervencí i využívání podpory pedagoga v práci s těmito žáky. Jedná se o podporu asistentem pedagoga, který může být využíván současně pro více žáků s obdobným charakterem podpory, případně pokud by počet žáků byl vyšší než 4 nebo 5, je možné posílit výuku přítomností dalšího pedagogického pracovníka. Rozhodující tak je počet žáků i skladba žáků s různou potřebou podpůrných opatření. Třetí stupeň podpory navyšuje i počet hodin speciálně pedagogické péče a pedagogických intervencí na 3/h týdně. Současně se předpokládá, že pokud ve škole bude skupina žáků s potřebou podpůrných opatření početná, tedy vyšší než 30 žáků, je možné, aby škola získala podpůrné opatření, které bude směřovat k doplnění školy školním psychologem nebo škol-

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

ním speciálním pedagogem. Posiluje se také podpora žáků s potřebou posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího, která je uplatnitelná od druhého stupně podpůrných opatření. Zohledňuje požadavky na posílení přípravy žáků od mateřské školy, pracuje tak i se žáky škol základních a středních. Do této skupiny se očekává zařazování žáků, kteří žijí na území ČR, ale přesto je jejich znalost českého jazyka na špatné úrovni. Může se jednat o žáky z bilingvních rodin, žáky jiných etnik stejně jako o žáky cizince, kterým poskytnutá podpora podle jiných ustanovení školského zákona (§ 20) nepostačovala k nápravě problémů. Podpůrná opatření čtvrtého stupně předpokládají, že charakter obtíží ve vzdělávání žáka vyžaduje významné úpravy průběhu vzdělávání, a to jak na úrovni obsahu vzdělávání, tak u vybraných skupin žáků také výstupů. Definuje okolnosti možných úprav i kategorií žáků formou příkladů. Zde se počítá jak se žáky s mentálním postižením, tak také s úpravami některých obsahů a potažmo výstupů ze vzdělávání v kontextu souběžných postižení více vadami, souvisejících s vadami zraku a sluchu a dalších zdravotních postižení definovaných v § 16 odst. 9 školského zákona. Pro tento stupeň podpůrných opatření jsou zahrnuta podpůrná opatření, která umožňují využívání jiných forem komunikace a komunikačních systémů, využívání podpory orientace v prostoru u žáků se zrakovým postižením, u těchto opatření se počítá s pokračující podporou škol SPC (speciálně pedagogickými centry). Posiluje se možnost zajištění podpory ve vzdělávání žáků neslyšících, prostřednictvím tlumočníků do českého znakového jazyka. Vedle tlumočníků jsou zajištěny také služby přepisovatele pro neslyšící žáky. Základní školní docházku dnes více než polovina žáků se sluchovým postižením absolvuje ve školách hlavního vzdělávacího proudu a lze předpokládat, že podobná situace pravděpodobně nastane brzy i u středních a následně mateřských škol. Práce pedagoga se žáky s charakterem obtíží, který odpovídá čtvrtému stupni podpůrných opatření, pak často vyžaduje podporu asistentem pedagoga na 1 žáka. Mezi těmito žáky jsou mnohdy také žáci, kteří jsou z důvodů svého zdravotního stavu často doma, a jejich vzdělávání se tak komplikuje dlouhou nepřítomností ve výuce. Pokud takový žák má asistenta pedagoga, je možné, aby po dobu jeho nepřítomnosti ve škole docházel za žákem a zprostředkovával komunikaci mezi školou a rodinou, a pomáhal tak nadále k podpoře vzdělávání žáka. U žáků ve čtvrtém stupni podpůrných opatření je možné posílení práce pedagoga ještě druhým pedagogickým pracovníkem v rozsahu 5 hodin týdně. Dále je možná přítomnost dalších osob podle zvláštních právních předpisů, osobního asistenta, zdravotníka atd. Podpůrná opatření pátého stupně jsou ve stejné struktuře jako opatření nižších stupňů. Pracuje se s podporou žáků, jejichž vzdělávání vyžaduje maximální podporu v organizaci i průběhu vzdělávání. Podmínkou je vzdělávání žáků s podporou speciálních pedagogů, snížení počtu žáků ve třídě. Vedle úprav průběhu vzdělávání žáka dochází k významné úpravě organizace vzdělávání těchto žáků, která vyžaduje i respektování požadavků na délku vyučovací hodiny, rozložení přestávek, větší

Jak zvládnout problémy dětí se školou?

nároky na prostorové uspořádání výuky i zohlednění požadavků na péči o tyto žáky. Ve třídě mohou současně působit až 3 pedagogičtí pracovníci. Pro vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření se využívají obdobně podpůrná opatření pro čtvrtý stupeň podpůrných opatření, počítá se s využíváním předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogických intervencí. U žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením je možné využívat také jiný vzdělávací program pro základní školu speciální. Také pro vzdělávání těchto žáků se doporučuje přítomnost speciálních pedagogů, kteří se budou na vzdělávání podílet, i využívání služeb školních psychologů nebo školních speciálních pedagogů. Cílem je zajistit vzdělávání těchto žáků tak, aby byl splněn požadavek nejen na prosté umístění žáka do běžné školy, ale byly vytvořeny materiální i personální podmínky k jejich vzdělávání. U všech stupňů podpůrných opatření se počítá s metodickou podporou školských poradenských zařízení. Část A Přehledu je část upravující formu vzdělávání v souladu se zmocněním uvedeným v § 19 školského zákona, kdy se předpokládá, že volba bude zahrnovat například individuální vzdělávání nebo na střední škole například kombinované studium. Část B Přehledu je věnována výčtu speciálních učebnic, dalších výukových materiálů a kompenzačních pomůcek, které jsou nezbytné pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v různých stupních podpory, včetně normované finanční náročnosti uváděných položek, jejich členění do stupňů a pravidel pro jejich použití školou a školským zařízením. Pomůcka má sloužit k podpoře žáka ve výuce a ke kompenzaci jeho zdravotních obtíží. U návrhů kompenzačních pomůcek je třeba zohlednit, zda navrhovaná kompenzační pomůcka nebyla již žákovi poskytnuta rezortem Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva zdravotnictví, případně vyhodnotit nezbytnost pomůcky pro vzdělávání žáka. Přehled speciálních učebnic, pomůcek a kompenzačních pomůcek zahrnuje výčet nejčastěji užívaných učebnic a pomůcek pro skupiny žáků s definovanou potřebou podpory, respektuje skupiny žáků definované zákonem a současně umožňuje volný výběr pomůcek a učebnic podle stupně podpůrného opatření i pro širokou skupinu žáků s duševním onemocněním nebo dlouhodobě vážně nemocných žáků. Přehled je vždy nezbytné používat v kombinaci s vyhláškou, neboť ta stanoví základní pravidla k přiznávání podpůrných opatření. Na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením (pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem) je určeno, že rozsah a závažnost speciálních vzdělávacích potřeb je důvodem ke stanovení podpůrných opatření II. až V. stupně.

Jitka Kendíková, Miroslav Vosmik

Výchovu a vzdělávání žáků se SVP zajišťují přednostně běžné školy, dále třídy, oddělení, studijní skupiny a školy samostatně zřízené pro žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona („speciální třídy, speciální školy“). Citace § 16 odst. 9 Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta. Z výše uvedeného vyplývá, že pro tyto žáky zůstává zachována možnost vzdělávat se ve speciálních třídách a školách. Největší obavy panují okolo vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, a to z důvodu zrušení přílohy RVP (RVP ZV – LMP). Jde však pouze o rozšíření možností jejich vzdělávání. Nově se budou moci vzdělávat v běžné ZŠ s využitím podpůrných opatření, pokud to podmínky jejich zdravotního stavu umožní (už v předchozích letech bylo takto integrováno mnoho žáků), nebo se budou vzdělávat v běžné ZŠ, ale ve třídě (oddělení, studijní skupině) zřízené podle § 16 odst. 9, nebo ve škole (dříve označované jako praktická) zřízené podle § 16 odst. 9. Rodič takového dítěte tak má možnost volby. Organizace vzdělávání žáků se SVP, tedy s přiznanými podpůrnými opatřeními: třídě, oddělení či studijní skupině se může vzdělávat nejvýše 5 žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními II. až V. stupně, tento počet nesmí přesáhnout 1/3 žáků. Toto neplatí u MŠ a ZŠ, kterým v tom brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 školského zákona, dále u SŠ a VOŠ.

n Ve

třídách, odděleních a studijních skupinách mohou vykonávat pedagogickou činnost souběžně nejvýše 4 pedagogičtí pracovníci.

třídě se mohou vzdělávat nejvýše 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 (opět neplatí pro MŠ a ZŠ, kterým v tom brání povinnost přednostního přijetí podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 školského zákona, a pro SŠ a VOŠ.)

n V běžné