Znalecké posudky o dětech pod drobnohledem
Znalecké posudky o dětech pod drobnohledem TOMÁŠ NOVÁK 2., doplněné vydání
Vzor citace: NOVÁK, T. Znalecké posudky o dětech pod drobnohledem. 2., doplněné vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016. 120 s.
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Novák, Tomáš Znalecké posudky o dětech pod drobnohledem / Tomáš Novák. -- Vydání druhé, doplněné. -Praha : Wolters Kluwer, a.s., 2016 ISBN 978-80-7552-171-2 347.948 * 159.9.072.5 * 316.346.32-053.2-058.836.2 * 347.627.2 * 347.63 - znalecké posudky - psychodiagnostika - děti rozvedených rodičů - rozvod - péče o děti - příručky 159.98 - Aplikovaná psychologie [17]
© PhDr. Tomáš Novák, 2016 ISBN 978-80-7552-171-2 (brož.) ISBN 978-80-7552-172-9 (e-pub) ISBN 978-80-7552-173-6 (pdf) ISBN 978-80-7552-174-3 (mobi)
Kniha je věnována památce již zesnulých soudních znalkyň a znalců PhDr. Eduarda Bakaláře, CSc., PhDr. Věry Capponi, PhDr. Olgy Konečné a prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc. S Eduardem Bakalářem jsem dosti často nesouhlasil. I s Věrou Capponi jsme se občas v názorech na některou kauzu lišili. U všech výše jmenovaných oceňuji především čestnost a osobní nasazení při snaze najít pravdu. Dále pak snahu prosadit zájem posuzovaného dítěte. Profesor Matějček mi kdysi řekl: „Nikdy jsem nenavrhl zákaz styku s dítětem. Psycholog by neměl doporučovat ‚doživotí‘.“ Já takový zákaz navrhl. Nicméně zkušenost mne naučila, že pan profesor měl v odborných úvahách vždycky pravdu.
K ZAMYŠLENÍ „To, že jednoho dne, kdy byl chvíli sám doma, naházel do dvou kufrů pár svých osobních věcí a zmizel, aby se objevil až před soudem při rozvodovém řízení – to se jeho ženě podařilo výhradně cílevědomým působením na dítě, které milovala, vychovávala a zpracovávala se sadismem šílence. Byla to výchova, kterou lze označit za zločinnou, a je s podivem, že na ni – jako na mrzačení osobnosti – nepamatuje žádný paragraf trestního zákoníku. Manželku sice pokládal za ženu bláznivou a zlou, ale věděl, že na dítěti lpí a shání pro ně vše nejlepší, a tak ho ani nenapadlo, že by mu dokázala leptat duši jedem nenávisti k otci. K rozvodu se odhodlal pouze v zájmu dítěte. Sám už byl otupělý tak, že manželku téměř nevnímal a ve vlastní jasnější budoucnost už vůbec nevěřil. Doufal, že když manželce zmizí z očí, ona se uklidní a vytvoří dítěti prostředí snad o něco přívětivější. Byla to naděje planá.“ Citát z knihy Zdeny Frýbové vydané roku 1998. Dodat lze, že podobně jako zmíněná matka dokážou jednat i někteří otcové. Existují i zoufalé matky, jež v marné naději „mizí z očí“. Je jich ovšem mnohem méně než otců. „Sluší se na zřeteli míti i to, že lidé, kteří se již po dlouhý čas zevrubně znají, dvojnásobnou mají vynaložiti bedlivost a péči, aby se nestali sobě odpornými tak, aby jeden na druhém pro nepatrné vady a slabosti nepřehlédl mnohem skvělejší a ušlechtilejší stránky.“ Citát z knihy „Obcování s lidmi“ Adolfa Kniggeho, tj. knihy česky vydané roku 1873. První německé vydání je z roku 1792. „Jako existují námezdní vrazi, existují i námezdní soudní znalci. To je prý váš výrok. Co k němu říci? Snad jen to, že je smutné, když se čas od času člověk dozví, že je někdo schopný za desetinásobný honorář napsat pro obhájce takzvaný protiposudek.“ Citát z rozhovoru MF DNES se soudním znalcem PhDr. Slavomilem Hubálkem (8. 11. 2012).
MOTTO AUTORA Posouzení textů vychází z následujícího konstatování: „Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz. Ani on a priori nepožívá větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce, nejen právní korektnosti, ale i věcné správnosti. Hodnotit je třeba celý proces utváření, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce… věrohodnosti teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivosti metod použitých znalcem a způsob vyvozování jeho závěrů…“ Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. US 4457/12
Jsem soudní znalec, a kdo je víc… Ústavní soud, to je nic? Znalkyně X obdržela námitky posuzovaného. Nebyl to psycholog, ale na formulaci námitek mj. pracoval zkušený právník i psycholog. Ti dva měli dohromady víc jak sedmdesát let praxe. Odpovědi paní doktorky obsahovaly mnoho slov a málo faktů. Cituji z jejího elaborátu: „… Opět námitka prozrazující naprostou neznalost psychologické práce a vypracování znaleckého posudku z tohoto oboru, navíc stavějící na nesprávných premisách… Výsledky uvedené v mém soudním posudku považuji za naprosto dostatečné pro zodpovězení soudem zadaných otázek.“ (Šlo jen o neověřitelný kvalitativní popis, žádný číselný, tedy ověřitelný výsledek testu – pozn. autora.) Nemyslím, že by závěry mého vyšetření měl přezkoumávat laik z jakéhokoliv oboru a cílem znaleckého posudku rozhodně není psát novou učebnici metodologie aplikace a vyhodnocování projektivních ani jiných psychologických metod, jejichž název pisatel nedokáže ani správně napsat… Moje schopnost vybrat, aplikovat a adekvátně vyhodnotit psychologické metody byly dostatečně prověřeny jak četnými zkouškami při studiu psychologie, tak třemi nástavbovými atestacemi a klinickou praxí. Účastníci trestních řízení ani jejich obhájci nejsou oprávněni požadovat další dokládání odbornosti soudních znalců ani nejsou odborně způsobilí, aby naše vzdělání a odbornou úroveň naší práce včetně znaleckým posudků hodnotili. Pisateli doporučuji, aby se nepokoušel o náročnou diagnostiku na základě povrchně získaných kusých vědomostí bez základních znalostí klinické psychologie a držel se svého oboru.
Vyhrožování soudnímu znalci, jehož závěry neodpovídají představám obviněného přezkumem jeho znalecké činnosti příslušnými orgány, vnímám z psychologického hlediska jako pokus o zastrašování svědka. Rozhodně ho nepovažuji za etické.
PŘEDMLUVA Bravurní advokát Perry Mason ve všech knihách svého duchovního otce Erla Stanleyho Gardnera vyhrál všechny případy. My víme, že všechny případy vyhrát nejde, zejména rozvodové řízení ohledně úpravy poměrů k dětem vyhrát nelze nikdy, neboť samo o sobě je toto řízení prohrou pro všechny jeho účastníky, ale je třeba, aby soud rozhodl po správném a spravedlivém řízení (v rámci možností daných objektivní realitou). Předkládané dílo je užitečným pomocníkem osobám, které se ocitly v náročné rodinné situaci, která dospěla do fáze občanskoprávního řízení ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem, jakož i osobám ocitnuvším se v trestněprávní mašinérii ohledně trestných činů, kde je třeba psychologického znaleckého vyšetření. V obou případech jde o to nejcennější, co v životě máme – o naše děti, případně o naše dobré jméno a čistý trestní rejstřík. Tato publikace pomůže připravit se v obtížné životní situaci na znalecké zkoumání a jeho zvládnutí, poradí, zda se jedná o standardní postup znalce a zda výsledek – byť se nám třeba nemusí líbit – vychází ze správného a odborného vyšetření nebo zda a jakým způsobem se proti němu můžeme účinně bránit. Tato kniha je však rovněž nezbytnou – ba přímo povinnou – četbou pro právníky a všechny zúčastněné na těchto řízeních, tedy zejména pro advokáty, soudce, ale i státní zástupce, vyšetřovatele, jakož i pro sociální pracovníky na OSPOD. Věřím, že se zájmem a pro své vlastní poučení si ji přečte i řada soudních znalců. Devizou této knihy je kromě jejího vysoce odborného přínosu a konkrétních ukázek kvalitních i nekvalitních výstupů znalců její čtivost daná humorem a lehkým perem zkušeného autora. Její přečtení tak není nutným (či dokonce snad nudným) vzděláváním, které k našim profesím patří, ale pohlazením po duši, neboť ji jistě přečtete jedním dechem. Závěrem mohu jen konstatovat, že doufám, že většina z nás bude tuto knihu v životě potřebovat jen ve své praxi, kdy se však bude setkávat jen s těmi kvalitními znaleckými posudky.
prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.,
prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc., děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ÚVODEM Psychologické vyšetření v rozvodové při bývá účastníky vnímáno jako závažná záležitost. Moudrý rabín řešící problémy souvěrců opáčil na dotaz studenta, jak je možné, že dal za pravdu jak muži, tak i ženě: „Víš, že i ty máš pravdu,“ patří do (pravdivých) anekdot. Kdyby si z něj brali psychologové příklad, bylo by to poměrně přijatelné. Určitě by to ale nenaplnilo požadavky soudu nebo OSPOD. Za 45 let praxe jsem četl nespočet psychologických posudků. Mnohé byly vynikající, jiné průměrné. Odhaduji, že zhruba desetina z nich byla špatná. Některé byly až neuvěřitelně mizerné. Postižení mluvili o tom, že druhá strana znalce podplatila. Nemyslím si to, alespoň ne ve většině případů. Vybavuje se mi známá scéna ze Strakonického dudáka, ta, kde vystupují bludičky. Dokážou člověka „utancovat“. Jsem přesvědčen o tom, že v praxi existuje nejeden „pan Bludička“ nebo nejedna „paní Bludičková“ stejně jako PhDr. Švanda, pan Dudák a potažmo i JUDr. Vocílka. Bludičky dokážou být po čertech lákavé. Dorotek průzračně čistého charakteru je již delší dobu nedostatek. V reálném životě není zdaleka zaručen happy end romantického příběhu. Ten je obvykle jen na úrovni báchorek. Nedoporučuji nad tancem zmíněných rozehrát psychologickou hru „to je hrozné, viďte“ ani „kopejte do mě“. Doporučuji korektní asertivní obranu. Po přečtení textu by si měl čtenář umět poradit. Těžiště mé knihy spočívá v popisu toho, jak se může laik bránit, pokud není spokojen s textem psychologického posudku. Za laika v psychologii lze často považovat nejen otce či matku, účastníky sporu o děti, ale i jejich kvalifikovaného advokáta. Autory posudku, s nimiž polemizuji, jsou jak muži, tak ženy. Nespravedlivě v nich hodnocenými jsou otcové i matky. Kriticky je rozebrán na internetu zveřejněný posudek, jehož jsem autorem. Nezabývám se využitím psychologických posudků ani prací adresátů posudků (orgány justice nebo OSPOD). Neřeším ani otázku, zda chyby ve zmíněných textech jsou převážně důsledkem nedbalosti, nebo podjatostí psychologů. Jsem pouze přesvědčen, že leckdy nelze mlčet a je třeba ve
jménu dosažení objektivity posudek napadnout. A činit tak racionálně a bez zbytečných emocí. Knížku by si měli přečíst také pracovníci OSPOD – často obětní beránci mezi mlýnskými kameny stran svářících se o dítě. Někdy psychology podceňující, neboť znalci duše občas netuší, co znamená zkratka „Nom“. Jindy však neomylnost testů i přeceňující. Od počátku devadesátých let učím na Masarykově univerzitě studenty sociální práce a sociální pedagogiky. Připadají mi rok od roku kvalitnější, informovanější, lépe vybaveni teorií. Nejvíc – nyní jako před lety – prahnou po informacích „ze života“. Tato kniha je na tomto zdroji postavená. Už dávno nepatříte mezi studenty a „ze života“ máte informací na rozdávání? Pak vás ale v souvislosti se znaleckými posudky občas napadne „král je nahý“. Žel nejde o posudky z oboru odívání.