Issuu

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ

pro všeobecné praktické lékaře MUDr. Květa Švábová, CSc. Doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. Doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D. MUDr. Petr Herle

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ pro všeobecné praktické lékaře

EDIČNÍ ŘADA PRO VPL III.

MUDr. Květa Švábová, CSc. Doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. Doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.

MUDr. Petr Herle

Annecy-le-Vieux • Berlin • Bratislava • București Budapest • Praha • Sofia • Stuttgart • Warszawa

Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Radlická 2487/99, 150 00 Praha 5 Tel: 284 028 940, 941 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz zdravotnictvi.raabe.cz

Copyright © 2013 Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Vedoucí projektu: Mgr. Martin Materna Autoři: MUDr. Květa Švábová, CSc.; Doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.; Doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D. Autor příloh 3-6: Mgr. Jakub Uher Editor: MUDr. Petr Herle Jednatelka nakladatelství: Mgr. Stanislava Andršová Grafický návrh obálky: Ing. Zbyněk Kučera Sazba: Ing. Zbyněk Kučera Tisk: Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Expedice: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha Redakční uzávěrka: 4. 12. 2012 ISBN 978-80-87553-74-9

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ

Úvod

Úvod Vážené kolegyně a kolegové, do rukou vám přichází další, již 10. díl příruček pro všeobecné praktické lékaře (VPL) a tou je Pracovní lékařství. Jde o oblast často opomíjenou v přípravě VPL, ale nezbytnou v praxi. Asi každý VPL má v péči nějaký závod, ať malý nebo velký. S tím často souvisí řešení problematiky pracovnělékařské péče (dříve závodní péče). V roce 2012 vstoupil v platnost nový zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který nově řeší i problematiku pracovnělékařské služby. Současně se zpřísňují postihy zaměstnavatelů, kteří nemají tuto péči o zaměstnance v pořádku. S tím souvisí i větší tlak na VPL, aby uzavírali nové smlouvy se závody (zaměstnavateli). VPL zde najdou témata, kterých si mají všímat při kontrole pracovišť, zátěžových faktorů pracovního prostředí, kategorizaci prací podle zdravotních rizik. Jednotlivá zdravotní rizika jsou zde dobře popsána. V publikaci je uvedena problematika chorob z povolání a jejich seznam. Dále jsou zde popsány druhy preventivních prohlídek, co mají obsahovat a co má obsahovat lékařský posudek pro zaměstnavatele. Nakonec jsou uvedeny některé profesní skupiny a problematika spojená s posuzováním zdravotní způsobilosti k práci. Nelehkého úkolu napsat tuto příručku se ujali doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP, MUDr. Květa Švábová, CSc., vedoucí subkatedry Pracovního lékařství IPVZ, a doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D., vedoucí Kliniky pracovního lékařství LF UP v Olomouci, za což jim velmi děkuji.

4. 12. 2012 MUDr. Petr Herle

E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ

Obsah

Obsah: 1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2. Zákonodárství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3. Zdravotní rizika při práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1 Analýza a hodnocení rizik, základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.2 Kategorizace prací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.3 Faktory pracovního prostředí podle kategorizace prací . . . . . . . . . . 13 3.4 Řízení (management) rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.5 Komunikace a percepce (vnímání) rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3.6 Dohled na pracovištích a nad výkonem práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3.7 Pracoviště, pracovní místo a pracovní činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.8 Zátěž faktory pracovního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.8.1 Mikroklimatické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.8.2 Hluk a vibrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 3.8.3 Neionizující (elektromagnetické) záření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.8.4 Ionizující záření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.8.5 Prach (prašný aerosol) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.8.6 Chemické látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.8.7 Biologické činitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ

Obsah

3.8.8 3.8.9 3.9 4. 4.1 4.2 5. 6. 6.1 6.2 6.2.1 6.3 6.4 6.5 7. 8. 8.1 8.2 8.3 8.4

Fyzická zátěž, psychická zátěž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Pracovní doba, směny a noční práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Závěrečný souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Vztah práce a zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Nemoci související s prací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Nemoci z povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Pracovnělékařské služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Pracovnělékařské prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Vstupní prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Periodické prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Intervaly periodických prohlídek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Mimořádné prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Výstupní prohlídka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Následné prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Lékařský posudek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Posuzování zdravotní způsobilosti k práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Posuzování zdravotní způsobilosti dorostu při volbě povolání . . . . . 98 Posuzování zdravotní způsobilosti žen k práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u starších osob . . . . . . . . 104 Posuzování zdravotní způsobilosti pracovníků vyjíždějících do klimaticky náročných oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 8.5 Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u osob s diabetem . . . . . 109 8.6 Požadavky na zdravotní způsobilost k výkonu práce v dopravě/ dopravních profesích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 8.6.1 Výběr podstatných ustanovení (§§ 1 a 2 vyhlášky) . . . . . . . . . . . . . . . 113 8.7 Posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve zdravotnictví . . . . . . . 117 8.8 Posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu práce svářeče . . . . . . . 122 8.9 Posuzování zdravotní způsobilosti hasičů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 8.10 Posuzování zdravotní způsobilosti osob pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 8.11 Posuzování zdravotní způsobilosti pro práci v noci . . . . . . . . . . . . . . 129 8.12 Posuzování zdravotní způsobilosti pro práci se zrakovou zátěží . . 130 Příloha 1 Vzor záznamu o dohledu na pracovištích a nad výkonem práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Příloha 2 Seznam nemocí z povolání (Příloha k nařízení vlády č. 114/2011 Sb.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ Obsah

Příloha 3 Smlouva o zajišťování pracovnělékařských služeb . . Příloha 4 Ceník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha 5 Vzor objednávky provedení lékařské prohlídky . . . . . Příloha 6 Vzor posudku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vysvětlení některých pojmů, použitých zkratek a symbolů . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

E diční řada pro VPL III.

143 146 146 147 149 150 152

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Ú vod

1. Úvod

MUDr. Květa Švábová, CSc. Pracovní lékařství má usilovat: • „o rozvoj zachování nejvyššího stupně tělesné, duševní a sociální pohody pracovníků ve všech povoláních; • o předcházení odchylkám od zdraví pracovníků způsobených pracovními podmínkami; • o ochranu pracovníků v zaměstnání před riziky, vyvolanými faktory nepříznivými pro zdraví; • o umístění pracovníků do pracovního prostředí, přizpůsobeného jejich fyziologickým schopnostem a udržení pracovníků v něm; • a v souhrnu o přizpůsobení práce k člověku a každého člověka k jeho práci“ (definice pracovního lékařství, jak ji podal Společný výbor Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace pro pracovní lékařství na svém prvním zasedání v roce 1950). Soudobé zákonodárství ustanovuje právo pracovníků na bezpečné a zdravé pracovní podmínky a prostředí, povinnost zaměstnavatelů za jejich vytvoření a úlohu státu při tvorbě předpisů pro bezpečnost a zdraví při práci a dozoru nad jejich dodržováním. V tomto systému má pracovní lékařství převážně preventivní zaměření. Dohlíží na stav pracovního prostředí a na jeho vliv na zdraví pracovníků a plní poradní funkce zaměstnavatelům a pracovníkům pro předcházení poškození zdraví z práce a přizpůsobení práce fyziologickým a psychologickým schopnostem pracovníků. Mezinárodní komise pracovního lékařství (International Commission of Occupational Health, ICOH), největší mezinárodní organizace našeho oboru, založena v roce 1906, vydala v roce 1992 Mezinárodní etický kodex pro odborníky v pracovním lékařství. Účelem Kodexu je přispět k vývoji etických pravidel a společných zásad profesionálního chování při kolektivní práci a mnohooborovém přístupu v pracovním lékařství. Jsou zde uvedeny požadavky týkající se spolupráce zdravotníků různých oborů, vztahu k sociálním partnerům, opatření proti zneužití údajů a podpoře etiky a odborné kontrole. E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z ákonodárství

Účinná ochrana zdraví při práci vyžaduje existenci komplexního systému, skládajícího se z odpovídajícího zákonodárství, odborných zařízení pro bezpečnost a zdraví při práci a z cílevědomého programu jejich činnosti.

2. Zákonodárství

MUDr. Květa Švábová, CSc. Vnitrostátní zákonodárství týkající se bezpečnosti a zdraví při práci je ovlivňováno zejména ekonomickým a sociálním stavem země a politickým zaměřením zákonodárných sborů a vlády. Pracovní lékařství je mnohem více ovlivňováno výrobními a společenskými poměry než jiné lékařské obory. Novodobé zákonodárství určuje úlohu státních orgánů, odpovědnost zaměstnavatelů za bezpečnost a zdraví na pracovištích, určuje práva pracovníků a postavení a funkce institucí pro bezpečnost a zdraví při práci. Protože důsledky nedostatečné ochrany zdraví při práci dopadají nejsilněji na pracovníky, přiznává se jim právo na plnou informovanost o druhu rizika, jemuž jsou vystaveni, a o způsobu ochrany proti němu, jakož i právo k spoluúčasti při rozhodování a opatřeních pro bezpečnost a zdraví při práci. Vodítkem pro národní organizaci i prostředkem sjednocování předpisů a praxe mezi státy jsou úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP). Československo ratifikovalo několik úmluv MOP, z nichž jsou pro náš obor nejdůležitější: Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků (1981), Úmluva č. 161 o závodních zdravotních službách (1985) a Úmluva č. 160 o statistikách práce (1985). Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků (1981) je základním právním nástrojem MOP v našem oboru, neboť stanoví zásady, jimiž se musí veškerá činnost v oblasti definované úmluvou řídit. Vztahuje se na všechny pracovníky ve všech odvětvích hospodářské činnosti. Cílem je předcházení poškození zdraví z práce, tj. úrazům a nemocem z povolání, odstraňování možných příčin poškození z pracovního prostředí, pokud je to rozumně uskutečnitelné. Smysl tohoto pojmu je ten, že připouští, aby při rozhodování o druhu opatření, resp. o jejich přísnosti, byla zvážena i jiná hlediska, než je technická uskutečnitelnost eliminace rizika, např. hledisko ekonomické (nákladnost řešení) a sociální (vliv na zaměstnanost). E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z ákonodárství

Stát má tuto politiku uskutečňovat pomocí legislativních opatření a má kontrolovat systém dozoru, jak jsou předpisy dodržovány. Způsob dozoru nad dodržováním předpisů úmluva nepředpisuje. Tím se zabývá Úmluva č. 81 o inspekci práce (1947), která nebyla naší republikou ratifikována. Podle úmluvy č. 155 je za uskutečňování všech opatření pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci v podniku zodpovědný zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že tato opatření vyžadují mnohdy značnou odbornou kvalifikaci, stanoví úmluva, že je třeba učinit opatření pro zajištění poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům. Tím se zabývá Úmluva č. 161 o závodních zdravotních službách. Úmluva č. 161, o závodních zdravotních službách (1985), definuje tyto služby jako služby pověřené především preventivními úkoly a poradenstvím pro zaměstnavatele a pracovníky a jejich zástupce v podniku, pokud jde o požadavky na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a přizpůsobení práce schopnostem pracovníků. Úmluva stanoví pro závodní zdravotní služby tyto základní samostatné úkoly: • dohled na pracovní prostředí, • dohled na zdraví pracovníků v souvislosti s prací, • poskytování poradenství o zdraví, hygieně, bezpečnosti a ergonomii na pracovišti, • organizování první pomoci. Podle úmluvy se mají závodní zdravotní služby spolupodílet na vypracování programů zlepšování stavu pracovního prostředí a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního hlediska, mají podporovat přizpůsobení práce pracovníkům, podílet se na pracovní rehabilitaci, na výchově v ochraně zdraví při práci a na rozborech pracovní úrazovosti a výskytu nemocí z povolání. Závodní zdravotní služby musí být multidisciplinární. Lze je organizovat jako služby pro jeden podnik nebo pro více podniků a mohou být zřizovány samotnými zúčastněnými podniky, veřejnou správou nebo nositeli sociálního zabezpečení. Personál závodních zdravotních služeb však musí být odborně plně nezávislý na zaměstnavateli, pracovnících nebo jejich zástupcích. I když je úmluva zaměřena převážně na činnost zdravotnických zařízení na úrovni podniků, která se tradičně nazývala závodní zdravotnická střediska, některá E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z ákonodárství

ustanovení úmluvy týkající se specifických úkolů a multidisciplinarity služeb, mohou plnit jen odborná pracoviště. Proto Společnost pracovního lékařství navrhovala vytvoření center pracovního lékařství jako specializovaných pracovišť s erudovaným týmem pracovníků, schopných poskytovat rady a pomoc na úrovni podniků. Jedním z nejcharakterističtějších rysů úmluvy je její zaměření na prevenci poškození zdraví z práce. Úmluva č. 160 o statistikách práce (1985) zavazuje členské státy, aby shromažďovaly a uveřejňovaly statistiky z různých oblastí pracovních vztahů. Týká se to i pracovních úrazů a nemocí z povolání. Směrnice Rady ES o zavedení opatření na podporu zlepšování bezpečnosti a zdraví pracovníků při práci č. 89/391/EEC je nejvýznamnější z řady směrnic ES na ochranu zdraví při práci. Od členských států ES požaduje, aby učinily opatření k dodržování směrnice zaměstnavateli, pracovníky a jejich zástupci a aby zajistily patřičnou kontrolu dodržování a dozor nad ní. Zaměstnavatel je též povinen zajistit služby zabývající se ochranou před poškozením zdraví z práce a dohledem nad zdravím pracovníků. Za tím účelem může zaměstnávat příslušné odborníky nebo uzavřít smlouvu s externími zařízeními pro výkon preventivní péče. Toto ustanovení tedy pokrývá i zřizování a financování pracovnělékařské služby. Nová legislativa platná od roku 2001 zavzala hlavní aspekty ochrany zdraví při práci podle mezinárodního práva. Např. novela Zákoníku práce měla jako hlavní cíl provést harmonizaci našeho pracovního práva s právem zemí EU. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se musela harmonizovat zcela, doznala největších a podstatných změn především implementací výše uvedené Směrnice Rady ES č. 89/391/EEC ze dne 12. 6. 1989 (ve znění Sm. Rady č. 91/383/EEC ze dne 25. 6. 1991), o zavádění opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z dravotní rizika při práci

Analýza a hodnocení rizik, základní pojmy

3. Zdravotní rizika při práci Doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.

Zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jsou deklarovány hlavní úkoly pracovnělékařské služby – poradenství ve věcech vztahu práce a zdraví, dohled nad pracovním prostředím, zjišťování rizik pro zdraví z práce, dohled nad zdravím pracovníků, organizace první pomoci na pracovištích, poskytování informací o výchově o zdraví při práci.

3.1 Analýza a hodnocení rizik, základní pojmy Zdraví při práci (occupational health) je charakterizováno jako tělesná, duševní a sociální pohoda při práci. Pracovnělékařské služby realizované oprávněnými poskytovateli (v oborech všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství) jsou preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. Nebezpečí Činitel (stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka) se schopností způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku (jako nebezpečnost je označována vnitřní vlastnost nebo schopnost tohoto činitele způsobit škodu). Riziko Kombinace pravděpodobnosti, že určitá nebezpečná událost vznikne, a předpokládaného důsledku této události; pravděpodobnost způsobení škody v podmínkách užití nebo expozice, s přihlédnutím k možnému rozsahu škody. Riziko může být odstranitelné, neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné.

E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z dravotní rizika při práci Analýza a hodnocení rizik, základní pojmy

Expozice Vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím, prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně zjištěná (změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven. Identifikace nebezpečí Proces zjišťování, zda nebezpečí existuje, a definování jeho charakteristik. Postup identifikace nebezpečí znamená, že se v určeném a vybraném systému identifikují takové jeho vlastnosti a charakteristiky, které mohou být potenciální příčinou vzniku negativního jevu, event. škody. Hodnocení rizika Souhrnný proces posouzení velikosti rizika a jeho přijatelnosti pro zdraví a bezpečnost pracovníka. Užívá se různých metod a postupů, jejichž cílem je odhadnout možnost poškození lidského zdraví. Řízení rizika Přijetí odpovídajících opatření k odstranění rizika nebo snížení jeho míry na akceptovatelnou úroveň, včetně zpětné vazby na účinnost opatření a informování zaměstnanců o riziku. Analýza rizik při práci Představuje systematické sledování (monitorování) všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví těmito faktory a jejich možného škodlivého vlivu na zdraví a bezpečnost pracovníků při práci. Předpovídá možnost vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání či jiných poškození zdraví souvisejících s prací a pracovními podmínkami (např. nemocí spojených s prací). Součástí této činnosti je posouzení návrhů opatření k omezení nebo vyloučení rizik včetně kontroly a hodnocení přijatých opatření. Provádí se analýza všech známých rizik dané práce. Analýza rizik má vycházet zejména z objektivních měření a zjištění, tedy je založena na hodnocení expozic – v úvahu se bere nejen objektivně zjištěná – změřená – hodnota zátěže faktory pracovního prostředí, ale i doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven. Tento přístup vyžaduje poměrně detailní znalost jednotlivé posuzované práce a všech činností, které obsahuje (profesiogram). Poté je možné provést E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z dravotní rizika při práci

Kategorizace prací

porovnání s požadavky legislativy (dnes vyhl. č. 432/2003 Sb., v platném znění) a navrhnout zařazení práce do jednotlivých dílčích kategorií dle faktorů a souhrnně do výsledné kategorie; práce spojená s expozicí několika faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru. Smyslem hodnocení rizik při práci je navrhnout a prakticky zavést taková opatření, která jsou nezbytná pro ochranu zdraví pracovníků. Tato opatření zahrnují prevenci pracovních rizik, povinnost informovat zaměstnance o možných rizicích a způsobech ochrany proti nim a zajišťovat výcvik pracovníků v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a dále zajišťovat prostředky pro zavádění nezbytných preventivních opatření. Smluvní lékař podniku je významným partnerem zaměstnavatele při hodnocení zdravotních rizik na pracovišti – pomáhá zaměstnavateli vypracovat dokument hodnocení rizik. Fakt, že se lékař podílí na vypracování tohoto dokumentu, je zárukou, že budou zohledněna i biomedicínská hlediska při hodnocení rizik. Základním předpokladem kvalitního posouzení rizika jsou na straně jedné znalosti konkrétních pracovních podmínek na pracovišti a nároků, které na konkrétního pracovníka klade práce, již vykonává nebo má vykonávat, a na straně druhé znalost zdravotního stavu pracovníka. Hodnocení rizik nikdy není jednorázovou záležitostí, musí se provádět kontinuálně v pravidelných intervalech v závislosti na povaze rizik a změnách pracovní činnosti. Pracovní rizika by měla být znovu zhodnocena vždy při všech závažných změnách na pracovišti, jako jsou změny technologie, změny pracovního místa, použití jiných materiálů, jiných strojů, zařízení a energií a změny organizace práce atd.

3.2 Kategorizace prací V České republice je zaveden systém kategorizace prací, který je podle rizika rozděluje do čtyř kategorií. Kategorizace prací umožňuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců takovými faktory, které ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek a které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti a pro míru zabezpečení ochrany zdraví E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z dravotní rizika při práci Kategorizace prací

pracovníků. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady, zejména pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek, a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Hodnocena je rizikovost 13 vybraných faktorů (viz tabulka 1). Pro zařazování prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody objektivních zjištění/měření jednotlivých faktorů a kritéria/parametry pro hodnocení získaných výsledků. První kategorie není zvláště vymezena, druhá a třetí kategorie jsou definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž ve druhé kategorii nesmí být překročen přípustný limit. Čtvrtá kategorie není definována u faktorů neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž chladem, psychická a zraková zátěž. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Návrh předkládá zaměstnavatel do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů v případě pravomocného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Rizikovou prací se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je to práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek musí být provedeno akreditovanou nebo autorizovanou osobou. Kategorizace prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení rizika práce. Proto jsou v soustavě faktorů zařazeny především ty, které mají v této souvislosti dominující význam. Charakteristika stupňů zátěže faktory pracovního prostředí První stupeň zátěže – minimální zdravotní riziko Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž (expozice) faktorem minimální; z hlediska expozice faktoru se jedná o optimální pracovní podmínky (zdravotní riziko je minimální i pro hendikepované osoby, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný).

E diční řada pro VPL III.

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ – Z dravotní rizika při práci

Faktory pracovního prostředí podle kategorizace prací

Druhý stupeň zátěže – únosná míra zdravotního rizika Ze zdravotního hlediska je v tomto případě míra zátěže faktorem únosná, úroveň zátěže a faktorů nepřekračují limity stanovené předpisy (vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka, nelze vyloučit nepříznivý účinek faktoru na zdraví u vnímavých jedinců). Třetí stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty zátěže (expozice), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření (nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků). Čtvrtý stupeň zátěže – vysoká míra zdravotního rizika Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření (častěji dochází k profesionálnímu poškození zdraví).

3.3 Faktory pracovního prostředí podle kategorizace prací Tabulka 1 Faktor podle vyhl. č. 432/2003 Sb.

Možné Hlavní sledované parametry kategorie

Prach

Přepočtená koncentrace daného druhu prachu v pracovním 1., 2., 3., 4. ovzduší pro osm hodin práce (vlákna.cm-3, vláknodny.cm-3, mg.m-3).

Chemické látky

Přepočtená koncentrace dané chemické látky v pracovním ovzduší pro osm hodin práce (mg.m-3). Překročení přípustného expozičního limitu (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) dané chemické látky v pracovním ovzduší (mg.m-3). 1., 2., 3., 4. Možnost průniku látky kůží. Zařazení chemických látek (karcinogeny, mutageny, dráždivé látky, alergeny) označených větami R 26-28 (i v kombinaci), 39, 42, 43, 45, 46, 49, 60, 61 a s využitím klasifikace cytostatik dle IARC (karcinogeny skupiny 1 nebo 2A). Hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů (moč, krev). E diční řada pro VPL III.