novĂŠ technologie?
(YD ĂĽiÄşNRYi
´tel˚ M´ym pˇra um
ˇa ´ˇckov´ Eva Z a
K ˇcemu konverguj´ı nov´ e technologie?
K ˇcemu konverguj´ı nov´ e technologie? ˇa ´ˇckov´ Eva Z a
V´yzkum vedouc´ı k tˇemto v´ysledk˚ um byl financov´ an z prostˇredk˚ u Norsk´eho finanˇcn´ıho mechanismu na obdob´ı 2009-2014 a Ministerstva ˇskolstv´ı, ml´ adeˇze a tˇelov´ychovy v r´ amci projektov´e smlouvy ˇc. MSMT-28477/2014, projekt ˇc. 7F14236. ISBN 978-80-261-0600-5 ISBN 978-80-261-0574-9 (tiˇstˇen´ a verze) Vydala Z´ apadoˇcesk´ a univerzita v Plzni, 2015
Obsah ´ Uvod 1 Konverguj´ıc´ı technologie pro vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇ eka 1.1 K ˇcemu konverguj´ı nov´e technologie? . . . . . . . 1.1.1 Pˇr´ıbuzn´e koncepty a teorie mal´eho tˇresku 1.1.2 Konvergence v Evropˇe . . . . . . . . . . . 1.2 Transhumanismus . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Trans-humanismus/transhuman-ismus . . 1.2.2 Struˇcn´ a historie transhumanismu . . . . . 1.2.3 Transhumanismus v praxi . . . . . . . . . 1.2.4 Posthumanismus . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Nanotechnologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Tam dole je m´ısta dost . . . . . . . . . . . 1.3.2 Atom´ arnˇe pˇresn´ a v´yroba . . . . . . . . . . 1.3.3 Souˇcasn´y stav nanotechnologi´ı . . . . . . 1.4 Umˇel´ a inteligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Machina Sapiens . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Stroje a pˇrirozen´y v´ybˇer . . . . . . . . . . 1.4.3 Singularitarianismus . . . . . . . . . . . . ˇ 1.4.4 Ctvrt´ a vlna: kyborgov´e . . . . . . . . . . . 1.4.5 UI jako prostˇredek sebetransformace . . . 1.5 Paradoxy technologick´e konvergence . . . . . . .
1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7 7 11 13 18 19 21 30 36 37 38 41 52 58 60 63 66 69 74 76
2 Reflexe nov´ ych technologi´ı 81 2.1 Posuzov´ an´ı vlivu techniky a technologi´ı na spoleˇcnost 81 2.1.1 TA jako prostˇredek humanizace techniky . . . 85 2.1.2 Definice TA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 2.1.3 Institucionalizace TA . . . . . . . . . . . . . . 91 2.2 Technovˇeda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 2.2.1 Transformativn´ı potenci´ al humanitn´ıch vˇed . 100 2.2.2 Objevitelsk´e inˇzen´yrstv´ı . . . . . . . . . . . . 110 2.3 Dovˇetek k prvn´ı a druh´e kapitole . . . . . . . . . . . 115 ˇ lovˇ 3 Homo Posthumous: C ek tv´ aˇr´ı v tv´ aˇr vˇ eˇcnosti 3.1 Dialog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Tˇri dimenze dialogick´eho byt´ı ˇclovˇeka . . . . . . . 3.2.1 Dialog s druh´ymi lidmi (J´ a–Ty) . . . . . . . 3.2.2 Dialog vnitˇrn´ı (J´ a–J´ a) . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Dialog se smrt´ı (J´ a–Svˇet) . . . . . . . . . . 3.3 Dialogick´e byt´ı prostˇrednictv´ım nov´ych technologi´ı 3.3.1 Dialog individu´ aln´ı . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Dialog rodov´y . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Dovˇetek ke tˇret´ı kapitole . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
119 119 127 128 133 135 137 139 143 147
Z´ avˇ er
149
Bibliografie
150
Anotace
167
Summary
169
ˇ ek nem˚ Clovˇ uˇze zmˇenit svˇet a nezmˇenit pˇritom sebe. Stanisław Lem
´ Uvod V t´eto knize se stˇret´ avaj´ı dvˇe dimenze – dimenze lidsk´ a a dimenze technologick´ a neboli ˇclovˇek a nov´e technologie. Z´ adrhel je v tom, ˇze pojmy ˇclovˇek a nov´e technologie jsou na tom podobnˇe jako pojem ˇcas. O co jde, je jasn´e jen do okamˇziku, kdy je poˇzadov´ ana definice explicitn´ı. V´yhodou ovˇsem je, ˇze pojem ˇclovˇek je do urˇcit´e m´ıry explicitnˇe manifestov´ an v konkr´etn´ı materi´ aln´ı existenci sedmi miliard individu´ı lidsk´eho rodu. Na ˇclovˇeka se d´ a alespoˇ n uk´ azat“. Jeho konceptu´ aln´ı uchopen´ı, univerz´ aln´ı pojet´ı, se ” ´ zk´em smyslu vˇsak vyjadˇruje velmi obt´ıˇznˇe. Na techniku (v ˇcesk´em u tohoto slova) lze rovnˇeˇz pˇr´ımo spol´ehat jako na materi´ aln´ı artefakt. Nicm´enˇe uˇz´ıv´ an´ı pojm˚ u jako technovˇeda a nov´e technologie znaˇc´ı, ˇze v tomto pˇr´ıpadˇe se jiˇz vytr´ ac´ı samotn´ a ambice rozliˇsovat mezi konkr´etn´ım technick´ym prostˇredkem/artefaktem, technologi´ı procesu (technologick´ym postupem) a vˇedou, kter´e jsou prov´ az´ any tak silnˇe, ˇze jejich rozliˇsen´ı ˇcasto nen´ı ani moˇzn´e. Anglosask´y svˇet nakonec v pˇr´ıpadˇe techniky a technologie nerozliˇsuje terminologicky v˚ ubec. V pˇr´ıpadˇe nov´ych technologi´ı se tak pot´yk´ ame s nesm´ırnˇe r˚ uznorod´ymi pˇredstavami o jejich vymezen´ı. Protoˇze tato pr´ ace ˇcerp´ a ve velk´e m´ıˇre z anglofonn´ıch zdroj˚ u, pˇrej´ım´ a jejich ˇsirˇs´ı pojet´ı technologie, kter´e do sebe zahrnuje jak sf´eru technick´ych artefakt˚ u, tak technologick´ych postup˚ u. C´ılem t´eto publikace rozhodnˇe nen´ı v r´ amci v´yˇse uveden´e v´ agn´ı nejednoznaˇcnosti doprov´ azen´e laick´ym intuitivn´ım obrazem modern´ıch technologi´ı“ proklamovat obl´ıbenou fr´ azi o ˇclovˇeku ” 1
vleˇcen´em vlastn´ımi technick´ymi artefakty a vˇsudypˇr´ıtomnou nezvratnou z´ avislost´ı civilizovan´eho ˇzivota na technologick´ych struktur´ ach ˇci technosf´eˇre. M´ym c´ılem rovnˇeˇz nen´ı anal´yza jednotliv´ych vymezen´ı nov´ych technologi´ı, zaˇrazen´ı/vylouˇcen´ı jednotliv´ych discipl´ın z okruhu nov´ych technologi´ı, ˇci snad historick´ a zkoum´ an´ı uˇz´ıv´ an´ı tohoto pojmu. Z´ ajem t´eto pr´ ace je soustˇredˇen na nanotechnologii, biotechnologii, informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologii a kognitivn´ı vˇedy (NBIC). Nep˚ ujde vˇsak prim´ arnˇe o technick´ a zaˇr´ızen´ı ani postupy, kter´e jsou v tˇechto oborech vyuˇz´ıv´ any, ale o ideu, kter´ a stoj´ı za sjednocen´ım tˇechto discipl´ın pod pojmem konverguj´ıc´ı technologie (KT). Pojem nov´e technologie se tedy v t´eto pr´ aci s pojmem konverguj´ıc´ıch technologi´ı zcela pˇrekr´yv´ a. Pˇrestoˇze je rozvoj v oblastech, jako je vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇeka a jeho kognitivn´ıch funkc´ı (tzv. human cognitive enhancement), v´yvoj efektivn´ıch rozhran´ı ˇclovˇek/mozek–stroj, genetick´e inˇzen´yrstv´ı, v´yvoj chytr´ych l´ek˚ u (tzv. smart drugs), vyuˇzit´ı umˇel´e inteligence, v´yzkum st´ arnut´ı lidsk´eho organismu atd., jeˇz jsou typick´ymi t´ematy konverguj´ıc´ıch technologi´ı, politicky zakotven´ym c´ılem vˇedy a v´yzkumu instituc´ı vˇetˇsiny z´ apadn´ı spoleˇcnosti, lze v odborn´em i laick´em prostˇred´ı sledovat urˇcitou ned˚ uvˇeru k tzv. transhumanistick´ym smˇer˚ um, kter´e formuluj´ı stejn´e c´ıle otevˇrenˇe a zˇrejmˇe explicitnˇeji neˇz politick´e struktury prostˇrednictv´ım program˚ u financov´ an´ı evropsk´e vˇedy, v nichˇz se tyto velk´e c´ıle drob´ı ve sloˇzit´e struktuˇre v´yzkumn´ych v´yzev. Jelikoˇz ona ned˚ uvˇera neb´yv´ a vˇzdy zaloˇzena na opodstatnˇen´ych n´ amitk´ ach, ale ˇcasto pramen´ı naopak z neznalosti transhumanistick´eho diskurzu, je m´ym c´ılem podpoˇrit v ˇcesk´em konzervativn´ım prostˇred´ı zejm´ena filozofickou reflexi takov´ych technologi´ı a vˇedeckov´yzkumn´ych z´ amˇer˚ u, kter´e stoj´ı na sam´e hranˇe pˇrijatelnosti v r´ amci hlavn´ıho proudu vˇedeck´eho diskurzu, popˇr´ıpadˇe tˇech, kter´ym se aˇz v posledn´ıch letech podaˇrilo etablovat jako relevantn´ı t´emata a vˇedeck´e aktivity politicky podporovan´e prostˇrednictv´ım snahy o realizaci konceptu konverguj´ıc´ıch technologi´ı a z´ aroveˇ n je jejich v´yvoj zd˚ urazˇ nov´ an v transhumanistick´em programu.
2
ˇ e republice lze v posledn´ı dobˇe sledovat postupn´e V Cesk´ zvyˇsov´ an´ı povˇedom´ı o nutnosti kritick´eho hodnocen´ı vlivu technologi´ı na svˇet ˇclovˇeka (tzv. technology assessment – TA) jako sa´sti politick´eho rozhodov´ mozˇrejm´e souˇca an´ı o ˇzivotˇe obˇcan˚ u. Evropsk´y projekt PACITA, v nˇemˇz se mezi jin´ymi angaˇzovalo Techˇ mˇel pomoci k parlamentn´ımu zakotven´ı nologick´e centrum AV CR, proces˚ u TA v naˇs´ı zemi. Diskuze, kter´ a se zde podobn´ymi aktivitami otev´ır´ a, zahrnuje hodnocen´ı moˇzn´eho dopadu technologi´ı ´tku a v´yzkumn´ych z´ amˇer˚ u, kter´e jsou sice ˇcasto teprve na poˇca rozv´ıjen´ı sv´eho potenci´ alu, ale kter´e lze oznaˇcit za radik´ aln´ı v˚ uˇci bˇeˇzn´emu ch´ ap´ an´ı pojmu ˇclovˇek, v˚ uˇci jeho pˇrirozenosti“ a pod” ” statˇe“, jednoduˇse ˇreˇceno v˚ uˇci jeho definici. Jak jiˇz bylo uvedeno v´yˇse, za tyto technologie povaˇzuji pr´ avˇe konverguj´ıc´ı technologie. Z filozofick´e perspektivy je v t´eto knize projekt vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇeka prostˇrednictv´ım konverguj´ıc´ıch technologi´ı poprv´e interpretov´ an skrze filozofii dialogu ˇcesk´eho filozofa Milana Machovce s c´ılem doj´ıt k pozitivn´ımu obrazu souˇcasn´eho ˇclovˇeka obklopen´eho nov´ymi technologiemi. Zd´ a se, ˇze pr´ avˇe v nich lze nal´ezt nov´y model vnitˇrn´ıho dialogu se sebou sam´ym, kter´y Milan Machovec v modern´ı spoleˇcnosti postr´ adal. Z´ aroveˇ n jsou zde zkoum´ any moˇznosti, jeˇz by nov´e technologie a transhumanismus mohly nab´ıdnout pro zb´yvaj´ıc´ı roviny machovcovsk´eho dialogu, tj. dialog ˇclovˇeka s druh´ymi lidmi a pˇredevˇs´ım pak nejv´yznamnˇejˇs´ı dialog se svˇetem bez n´ as“. ” Z´ akladn´ı c´ıle t´eto publikace lze shrnout takto: 1. Prvn´ım c´ılem je pˇredstavit v ˇcesk´em prostˇred´ı st´ ale velmi okrajovˇe zn´ am´y, a sp´ıˇse s rozpaky pˇrij´ıman´y, proud transhumanistick´e filozofie v souvislosti s konceptem konverguj´ıc´ıch technologi´ı jako proud v podstatˇe koresponduj´ıc´ı ve sv´em zamˇeˇren´ı s ofici´ aln´ımi c´ıli v´yzkumn´ych instituc´ı Evropsk´e unie, kter´e jsou jiˇz nˇekolik let podporov´ any nejen ideologicky (pr´ avˇe v podobˇe konceptu tzv. konverguj´ıc´ıch technologi´ı), ale rovnˇeˇz velmi ˇstˇedˇre finanˇcnˇe (skrze v´yzkumn´e r´ amcov´e programy EU). 2. Vzhledem k tomu, ˇze transhumanistick´ a technooptimistick´ a orientace m˚ uˇze b´yt vn´ım´ ana jednostrannˇe – rozumˇej negativnˇe, zejm´ena s ohledem na rizika, kter´ a jsou s t´ımto smˇeˇrov´ an´ım spojena 3
(coˇz vede k pˇredsudeˇcn´emu strachu a odm´ıt´ an´ı technologi´ı vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇeka) – je dalˇs´ım krokem pr´ ace vyvr´ acen´ı pˇredstavy o nekontrolovan´em prosazov´ an´ı a implementaci radik´ aln´ıch technologi´ı do (evropsk´e) spoleˇcnosti. Pˇredstaven je koncept hodnocen´ı dopadu techniky a technologi´ı na spoleˇcnost, zejm´ena se zamˇeˇren´ım na institucion´ aln´ı zakotven´ı ˇ e proces˚ u hodnocen´ı technovˇedy v prostoru Evropsk´e unie a Cesk´ republiky, prostˇrednictv´ım nˇehoˇz jsou nov´e a budouc´ı technologie hodnoceny nejen po ekonomick´e a technick´e str´ ance, ale rovnˇeˇz jsou podrobov´ any anal´yze ze strany spoleˇcenskovˇedn´ıch obor˚ u, ˇc´ımˇz se otev´ır´ a prostor pro komplexn´ı interdisciplin´ arn´ı uchopen´ı a pokus o skuteˇcn´y vhled do dan´e problematiky. Vedle TA je to nakonec i samotn´y transhumanismus, a to ve sv´e popul´ arn´ı i akademick´e podobˇe, kter´y vytv´ aˇr´ı dlouhodobˇe platformu pro diskuze o nov´ych radik´ aln´ıch technologi´ıch. Tato publikace je tedy pokusem o rehabilitaci transhumanismu i v t´eto rovinˇe. Z´ aroveˇ n zde budu tlumoˇcit v´yzvu Mikhaila Epsteina v˚ uˇci humanitn´ım vˇed´ am, kter´e podle jeho n´ azoru postupnˇe ztr´ acej´ı sv˚ uj vliv v souˇcasn´ych diskuz´ıch o moˇzn´ych podob´ ach ˇclovˇeka a jeho budoucnosti. 3. V koneˇcn´e f´ azi je c´ılem t´eto publikace nab´ıdnout pozitivn´ı interpretaci vztahu ˇclovˇeka a nov´ych technologi´ı a obraz kladn´ych oˇcek´ av´ an´ı od tohoto smˇeˇrov´ an´ı, kter´e podle m´eho n´ azoru nab´ız´ı realizaci Machovcova konceptu bytostn´eho dialogu. Cel´ stit kovˇe tak nast´ınˇen´y v´yvoj ve vˇedˇe a v´yzkumu nemus´ı nutnˇe u v extr´emn´ı sc´en´ aˇre utopick´eho ˇci dystopick´eho charakteru, ale m˚ uˇze b´yt vn´ım´ an jako prost´ a ˇsance na zlepˇsen´ı podm´ınek ˇzivota ˇclovˇeka nejen d´ıky vˇedˇe a nov´ym technologi´ım, ale rovnˇeˇz d´ıky na tyto technologie napojen´emu myˇslenkov´emu posunu v oblasti mor´ aln´ı, intelektu´ aln´ı, soci´ aln´ı. Kniha je strukturov´ ana do tˇr´ı hlavn´ıch kapitol, kter´e sleduj´ı v´yˇse definovan´e c´ıle. Prvn´ı kapitola seznamuje ˇcten´ aˇre s konceptem konverguj´ıc´ıch technologi´ı a z´ aroveˇ n sleduje, jak´ym zp˚ usobem je podpo´sti prvn´ı kapirov´ an evropsk´ym v´yzkumn´ym programem. V dalˇs´ı ˇca toly je pˇredstaven transhumanistick´y diskurz, a to s d˚ urazem na teo4
retick´ a v´ychodiska a c´ıle, jeˇz sd´ıl´ı pr´ avˇe s konceptem technologick´e konvergence. V konkr´etn´ı podobˇe je transhumanismus pˇredstaven v sekc´ıch vˇenovan´ych obor˚ um umˇel´e inteligence a nanotechnologi´ım. Tyto obory jsou zde prezentov´ any s c´ılem pouk´ azat na jejich v´yznam a funkci v kontextu diskuz´ı o vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇeka. Proto jsou akcentov´ any pomˇernˇe specifick´e koncepce a pˇr´ıstupy, kter´e nelze povaˇzovat za jedin´e ani pˇrevaˇzuj´ıc´ı a vˇseobecnˇe pˇrij´ıman´e ve sv´em oboru. V druh´e kapitole se vˇenuji reflexi nov´ych technologi´ı a vˇedeck´ych obor˚ u prostˇrednictv´ım soci´ aln´ıho hodnocen´ı technologi´ı, s nimiˇz spojuji dva probl´emy. Prvn´ım je mor´ aln´ı, kulturn´ı zaost´ av´ an´ı lidsk´e spoleˇcnosti za vlastn´ım technologick´ym v´yvojem; druh´ym je po´ rovnˇe technologick´eho v´yvoje potˇrebn´e tom obt´ıˇzn´e dosahov´ an´ı u k realizaci transhumanistick´ych c´ıl˚ u. Kromˇe hodnocen´ı technologi´ı, jehoˇz vliv se ukazuje jako obt´ıˇznˇe prosaditeln´y, navrhuji jako moˇzn´e zm´ırnˇen´ı tˇechto paradox˚ u n´ asledov´ an´ı myˇslenky transformativn´ıch humanitn´ıch vˇed a objevitelsk´eho inˇzen´yrstv´ı. Ve tˇret´ı kapitole, kter´ a je vyvrcholen´ım cel´e pr´ ace, se vˇenuji budov´ an´ı nov´eho pojet´ı dialogick´eho byt´ı ˇclovˇeka na individu´ aln´ı a ro´ rovni, kter´e je vystavˇeno na radik´ dov´e u aln´ıch moˇznostech nov´ych nastupuj´ıc´ıch technologi´ı, jak byly pˇredstaveny v kapitole prvn´ı. Jde zejm´ena o radik´ aln´ı prodlouˇzen´ı d´elky ˇzivota ˇclovˇeka a potenci´ aln´ı nesmrtelnost, kyborgizaci ˇclovˇeka a vznik nov´ych vˇedom´ych inteligentn´ıch entit. Kniha je doplnˇena tak´e dvˇema Dovˇetky, kter´e shrnuj´ı a propojuj´ı do ˇsirˇs´ıch souvislost´ı pr˚ ubˇeˇzn´e z´ avˇery pˇredchoz´ıch kapitol. Samotn´y Z´ avˇer m´ a pak sp´ıˇse charakter epilogu. Celkov´y pˇr´ıstup ke zpracov´ an´ı tohoto t´ematu vych´ az´ı z pˇredpokladu, ˇze jde o publikaci prim´ arnˇe humanitnˇe, filozoficky ladˇenou. Hlavn´ı ambic´ı v metodologick´em smyslu je uˇcinit na n´ asleducj´ıch str´ ank´ ach alespoˇ n nˇekolik prvn´ıch krok˚ u na cestˇe k tzv. transformativn´ım humanitn´ım vˇed´ am, jeˇz by se podle Mikhaila Epsteina mˇely navr´ atit od hyperkritick´eho interpretov´ an´ı interpretac´ı prac´ı minul´ych autor˚ u k aktivn´ımu a c´ılen´emu formov´ an´ı nov´ych paradigmat a koncept˚ u, kter´e maj´ı potenci´ al transformovat 5
spoleˇcnost, jej´ı kulturu a hodnoty. S t´ımto ide´ alem je pˇristupov´ ano k propojen´ı myˇslenek Milana Machovce, Williama Bainbridge a transhumanismu, jejichˇz synt´eza m´ a b´yt argumentem proti extr´emn´ı polarizaci n´ azor˚ u na nov´e technologie, a to nikoli argumentem pragmatick´ym, ale existenci´ aln´ım. D´ ale je pˇri zpracov´ an´ı tohoto t´ematu uˇz´ıv´ ana metoda upˇr´ımn´e interpretace textu a maxim´ aln´ı snaha o dodrˇzen´ı princip˚ u Machovcova otevˇren´eho dialogu autora s vlastn´ım textem a nakonec i se ˇcten´ aˇrem.
6
Kapitola 1
Konverguj´ıc´ı technologie pro vylepˇsov´ an´ı ˇclovˇ eka 1.1
K ˇcemu konverguj´ı nov´ e technologie?
Americk´ a National Science Foundation (NSF) vydala v roce 2002 obs´ ahlou zpr´ avu s n´ azvem Converging Technologies for Improving Human Performance: Nanotechnology, Biotechnology, Information Technology and Cognitive Science (Bainbridge a Roco, 2002). Tento dokument je v´ystupem stejnojmenn´eho setk´ an´ı nˇekolika des´ıtek pˇredstavitel˚ u vl´ ady (vˇcetnˇe arm´ ady), pr˚ umyslu, akademick´e sf´ery a v´yzkumu Spojen´ych st´ at˚ u v roce 2001 ve Washingtonu, DC. V˚ ubec poprv´e byl zde formulov´ an term´ın konverguj´ıc´ı technologie (converging technologies, zkr´ acenˇe KT) tak v´yznamn´ym a specifick´ym zp˚ usobem, ˇze byl postupnˇe integrov´ an vl´ adn´ımi strukturami ´st z´ z´ apadn´ı spoleˇcnosti jako souˇca akladn´ıho paradigmatu pro vˇedu a v´yzkum jiˇz bˇehem prvn´ıho desetilet´ı 21. stolet´ı (Ito, 2007), a zd´ a se, ˇze tato nov´ a vzdˇel´ avac´ı1 a v´yzkumn´ a politika se zaˇc´ın´ a projevovat 1 T´ ema nov´ych nastupuj´ıc´ıch technologi´ı si naˇslo cestu i do studijn´ıch program˚ u ˇcesk´ych vysok´ych ˇskol. Napˇr. na VUT v Brnˇe je akreditov´ an povinn´y pˇredmˇet
7
na podobˇe souˇcasn´eho vˇedn´ıho diskurzu st´ ale silnˇeji nejen ve Spo´stech svˇeta.2 jen´ych st´ atech a Evropˇe, ale i v dalˇs´ıch ˇca Pojem konverguj´ıc´ı technologie byl p˚ uvodnˇe uˇz´ıv´ an zejm´ena v souvislosti s fenom´enem sbliˇzov´ an´ı v´ypoˇcetn´ı techniky a komunikaˇcn´ıch zaˇr´ızen´ı v 70. a 80. letech 20. stolet´ı (Tavani, 2011, s. 6), kter´e vy´ ustilo v jednotnou oblast tzv. informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (ICT). Typick´ym pˇr´ıkladem technologick´e konvergence jsou multimedi´ aln´ı datov´e nosiˇce, kter´e spojily p˚ uvodnˇe samostatn´e technologie zvuku, obrazu a dat do nov´e DVD technologie. V zahraniˇcn´ı literatuˇre se takto vznikaj´ıc´ı nov´e technologie ˇcasto oznaˇcuj´ı jako emerging technologies – vynoˇruj´ıc´ı se, teprve se utv´ aˇrej´ıc´ı, nastupuj´ıc´ı technologie. Podle Fullera byl pˇred vyd´ an´ım reportu NSF v roce 2002 pojem konverguj´ıc´ı technologie popul´ arn´ı zejm´ena v oblastech managementu vzdˇel´ av´ an´ı a managementu informaˇcn´ıch syst´em˚ u, kde byl kladen d˚ uraz na konvergenci znalost´ı, informac´ı a dat pomoc´ı ICT tak, aby mohly b´yt d´ ale efektivnˇe vyuˇzity pro osobn´ı vzdˇel´ av´ an´ı jedince nebo rozv´ıjen´ı podniku, instituce, spoleˇcnosti atd. (Fuller, 2008, s. 1–3). William Sims Bainbridge a Mihail Roco z NSF, kteˇr´ı st´ ali za zformov´ an´ım ucelen´e koncepce KT, vymezili v pˇrehledov´e kapitole zm´ınˇen´e zpr´ avy KT takto: Slovn´ı spojen´ı konverguj´ıc´ı technologie“ odkazuje na ” synergick´e spojen´ı ˇctyˇr hlavn´ıch NBIC“ (nano-bio-info” cogno) oblast´ı vˇedy a techniky, kter´e v souˇcasn´e dobˇe zaˇz´ıvaj´ı velmi rychl´y rozvoj: a) nanovˇeda a nanotechnologie; b) biotechnologie a biomedic´ına, vˇcetnˇe genetick´eho inˇzen´yrstv´ı; c) informaˇcn´ı technologie, vˇcetnˇe Nastupuj´ıc´ı vˇedy a technologie v r´ amci oboru Konstrukˇcn´ı inˇzen´yrstv´ı; akreditov´ an ˇ ek a nov´e technologie oboru Teorie a filozofie komubyl rovnˇeˇz povinn´y pˇredmˇet Clovˇ ˇ v Plzni. nikace na ZCU 2 Tak´ e Kanada shrnula sv˚ uj postoj k v´yzkumu v oblasti KT ve zpr´ avˇe Toward Understanding Science and Technology Convergence (Canada S&T Foresight 2005). Podle ´tku 21. stolet´ı do konverguj´ıc´ıch technologi´ı t´eto kanadsk´e zpr´ avy investovaly na zaˇca z asijsk´ych st´ at˚ u zejm´ena Japonsko, Korea a Tchaj-wan.
8
vyspˇel´ych komunikaˇcn´ıch technologi´ı a programov´ an´ı; a d) kognitivn´ı vˇeda, vˇcetnˇe kognitivn´ı neurovˇedy. (Bainbridge a Roco, 2002, s. 1–2) Nejvˇetˇs´ı potenci´ al tˇechto technologi´ı a vˇedeck´ych obor˚ u leˇz´ı podle autor˚ u v jejich c´ılevˇedom´em a systematick´em smˇeˇrov´ an´ı ke spoleˇcn´emu c´ıli. T´ım je vylepˇsen´ı ˇclovˇeka a jeho fyzick´ych i ment´ aln´ıch schopnost´ı. Procesu sjednocov´ an´ı tˇechto obor˚ u m´ a b´yt dosaˇzeno nejen vytyˇcen´ım spoleˇcn´eho c´ıle, ale rovnˇeˇz vˇseobecn´ym pˇrijet´ım ˇctyˇr z´ akladn´ıch princip˚ u, jimiˇz jsou: 1. materi´ aln´ı jednota, 2. radik´ alnˇe nov´e n´ astroje, metodologie a materi´ aly, 3. komplexn´ı, holistick´y, hierarchick´y, syst´emov´y, interdisciplin´ arn´ı pˇr´ıstup k porozumˇen´ı pˇrirozen´emu svˇetu a kognici a k jejich v´ykladu, 4. vylepˇsen´ı ment´ aln´ıch, fyzick´ych a soci´ aln´ıch schopnost´ı ˇclovˇeka (Bainbridge a Roco, 2002, s. 2–3). Zjednoduˇsenˇe ˇreˇceno se zde nab´ız´ı program unifikace vˇedy postaven´y na pˇredpokladu, ˇze universum naˇseho svˇeta, v cel´e jeho komplexitˇe od jev˚ u ˇcistˇe materi´ aln´ıch aˇz po jevy ment´ aln´ı, lze vysvˇetlit, kontrolovat a reprodukovat od jeho nano´ urovnˇe, a to hierarchicky a kauz´ alnˇe. D˚ uleˇzit´e v naplˇ nov´ an´ı tohoto programu je nalezen´ı nov´ych interdisciplin´ arn´ıch metod a pˇr´ıstup˚ u, kter´e vzniknou pr´ avˇe intenzivn´ım kontaktem NBIC obor˚ u. Jakmile budeme schopni takto hierarchicky popsat a d´ıky nov´ym n´ astroj˚ um tak´e pochopit a nakonec i ovl´ adat toto universum, budeme st´ at pˇred nev´ıdanou moˇznost´ı posunout lidstvo, do jehoˇz masa doslova proliferuje inteligentn´ı technologie, moˇzn´ a aˇz za hranice vlastn´ıho biologick´eho druhu. V historii vˇedy byly podobn´e snahy o sjednocen´ı pomˇernˇe ˇcast´e. Z tˇech ned´ avn´ych lze zm´ınit napˇr. logick´y pozitivismus, kter´y se v polovinˇe 20. stolet´ı snaˇzil (nakonec ne´ uspˇeˇsnˇe) pro vˇedu vybudovat spoleˇcn´y metodologick´y a epistemologick´y jednot´ıc´ı r´ amec. Snahu o pochopen´ı a ovl´ adnut´ı hmoty pomoc´ı nanotechnologie lze zase pˇripodobnit k tzv. teori´ım vˇseho rozv´ıjen´ym ve fyzice. Asi nejbl´ıˇze k programu KT vˇsak mˇelo eugenick´e hnut´ı prvn´ı poloviny 20. stolet´ı, kter´e jednotliv´e vˇedn´ı discipl´ıny propojovalo 9