Hudebně-literární slovník. Hudební díla inspirovaná slovesným uměním

VLADIMÍR SPOUSTA

HUDEBNĚLITERÁRNÍ SLOVNÍK

Hudební díla inspirovaná slovesným uměním

I. SVĚTOVÍ SKLADATELÉ

CD A LN E S E 0H 0 45

MASARYKOVA UNIVERZITA

Vladimír Spousta HUDEBNĚ-LITERÁRNÍ SLOVNÍK

Knihu recenzovali: Mgr. Pavel Blatný prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. prof. PhDr. Rudolf Pečman, DrSc. prof. PhDr. et MgA. Miloš Štědroň, CSc.

VLADIMÍR SPOUSTA

HUDEBNĚLITERÁRNÍ SLOVNÍK Hudební díla inspirovaná slovesným uměním

S V Ě TO V Í S K L A DAT E L É I. díl slovníkové trilogie

Masarykova univerzita / Brno 2011

Sou²ástí publikace je CD se slovníkem.

© 2011 Vladimír Spousta ISBN 978-80-210-7724-9 (online : pdf) ISBN 978-80-210-5311-3 (brožovaná vazba)

OBSAH

PdEDMLUVA ……………………………………………………………………… 7 POD5KOVÁNÍ …………………………………………………………………… 8 ÚVOD ……………………………………………………………………………… 9 Ke vzniku, koncepci a metod» tvorby Slovníku ………………………………… 9 SÉMANTICKÉ A TERMINOLOGICKÉ SOUVISLOSTI POJMU SV5TOVÝ SKLADATEL ………………………………………………… 25 SLOVESNÉ UM5NÍ A HUDBA ………………………………………………… 27 1. Sluch a zrak – základní receptory um»ní …………………………………… 28 2. Hudba, slovesné a výtvarné um»ní ………………………………………… 30 3. Vztah hudby a slovesného um»ní …………………………………………… 32 3.1 3.2 3.3 3.4

Shody a specię²nosti slovesného a hudebního um»ní ……………………………

Historické souvislosti vztahu hudby a slovesného um»ní ………………………

Klasiękace vztahþ mezi slovesným a hudebním um»ním ………………………

Typy genetických souvislostí hudebních a slovesných um»leckých d»l ………

32 35 40 42

4. Funkce hudebního a slovesného um»ní ……………………………………… 47 STRUKTURA SLOVNÍKOVÉHO HESLA …………………………………… 51 1. dazení hesel …………………………………………………………………… 51 2. Hudebn»-literární konotace jako kritérion výb»ru hudebních d»l zaìazených do Slovníku ……………………………………………………… 53 UKÁZKY ZE SLOVNÍKOVÉ +ÁSTI (CD-ROM)

…………………………… 55

A) Hudební díla sv»tových skladatelþ komponovaná z podn»tu slovesného um»ní ……………………………………………………………… 55 B) Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ ……………………………… 55 C) Lidová slovesnost v tvorb» sv»tových skladatelþ ………………………… 57 a) Hudební díla inspirovaná lidovou poezií ………………………………………… 57 b) Hudební díla inspirovaná lidovou prózou ………………………………………… 57

D) Hudební skladby komponované k poct» literárních a hudebních um»lcþ …………………………………………………………………………… 58 a) Hudební skladatelé a jejich díla komponovaná k poct» literárních a hudebních um»lcþ ………………………………………………………………………………… 58 b) Literární a hudební um»lci, k jejichž poct» skladatelé svá díla komponovali … 58

E) Skladatelé sv»tové hudby v beletristické literatuìe ………………………… 58 a) Sv»toví skladatelé v dílech literárních um»lcþ …………………………………… 58 b) Spisovatelé a básníci o sv»tových skladatelích …………………………………… 59

5

SEZNAM SV5TOVÝCH SKLADATELw (abecedn» ìazený) ………………………………………………………………… 61 SEZNAM SV5TOVÝCH SKLADATELw (ìazený podle roku narození) …………………………………………………… 71 SEZNAM LITERÁRNÍCH UM5LCw …………………………………………… 81 LIDOVÁ POEZIE A PRÓZA

………………………………………………… 131

1. Lidová poezie ………………………………………………………………… 131 2. Lidová próza ………………………………………………………………… 132 SLOVNÍ+EK POUŽITÝCH HUDEBNÍCH A LITERÁRNÍCH TERMÍNw ……………………………………………………………………… 133 LITERATURA …………………………………………………………………… 145 1.

2.

3.

4.

Slovníky, encyklopedie a katalogy …………………………………………

Knižní monograęe ……………………………………………………………

Sborníkové studie …………………………………………………………… +asopisecké stat» ……………………………………………………………

145 150 164 165

CD-ROM Struktura slovníkového hesla …………………………………………………… 1 A) Hudební díla sv»tových skladatelþ komponovaná z podn»tu slovesného um»ní ……………………………………………………………… 5 B) Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ …………………………… 287 C) Lidová slovesnost v tvorb» sv»tových skladatelþ ……………………… 607 a) Lidová poezie ……………………………………………………………………… 608 b) Lidová próza ……………………………………………………………………… 630

D) Hudební skladby komponované k poct» literárních a hudebních um»lcþ ………………………………………………………………………… 633 a) Hudební skladatelé a jejich díla komponovaná k poct» literárních a hudebních um»lcþ ……………………………………………………………… 634 b) Literární a hudební um»lci, k jejichž poct» skladatelé svá díla komponovali ……………………………………………………………………… 636

E) Skladatelé sv»tové hudby v beletristické literatuìe ……………………… 639 a) Sv»toví skladatelé v dílech literárních um»lcþ ………………………………… 640 b) Spisovatelé a básníci o sv»tových skladatelích ………………………………… 642

6

PdEDMLUVA Hudebn»-literární slovník, který eviduje hudební díla inspirovaná slovesným um»ním, je pozoruhodným výtvorem v n»kolika ohledech. Pìedevším zt»lesÜuje ideu interdisciplinarity, neboõ zachycuje komplementaritu hudebního díla a slovesného um»leckého artefaktu, která odráží spìízn»nost obou um»leckých projevþ, a tím potvrzuje vnitìní provázanost n»kterých jevþ našeho sv»ta, které n»kdy vnímáme a prožíváme odd»len».

Tato hluboká koincidence hudebního a literárního díla je v tvorb» um»lcþ rþzn» roztroušena a ²asto uniká naší pozornosti nebo se považuje za náhodný jev um»lcovy inspirace, proto je velmi záslužné, že nás na ni autor upozorÜuje a navíc ji systematicky zachycuje. Autor tento prþnik um»leckých žánrþ dlouhodob» sledoval, studoval a také registroval.

V»decká pìesnost a spolehlivost je charakteristickým znakem Spoustovy práce. S jeho tvorbou máme pìíležitost setkávat se jak v oblasti v»decké, tak i um»lecké – v obou se projevuje jako výrazná osobnost, která obohacuje ²tenáìe jeho d»l o nové poznatky a zážitky. Mezi t»mito dv»ma sv»ty se pohybuje s jistotou i nadhledem: v»deckou práci zam»ìuje pìevážn» na problematiku um»nov»dnou se zacílením na estetickou výchovu, svou um»leckou produkcí pom»ìuje hodnoty a výsledky v»deckých analýz. Jeho styl se vyzna²uje úsilím o postižení ìádu, systému a jeho struktury, ale také jazykovou akribií a už zmín»nou snahou o vizualizaci jevþ, o nichž pojednává. To ²iní jeho dílo myšlenkov», terminologicky i formula²n» pìesné a výstižné, ale sou²asn» pìístupné všem zájemcþm o pojednávanou problematiku.

Krom» své dlouholeté excerp²ní a v»decké práce se autor opíral o ²etné literární i pramenné zdroje, takže výsledné dílo pìedstavuje originální a jedine²ný po²in, který pìináší nový pohled na hudební tvorbu ve sv»tovém kontextu. Pìisp»l tak tvþr²ím zpþsobem k obohacení ²eské hudební lexikograęcké literatury.

Slovník pìedstavuje neoby²ejn» bohatý zdroj informací, který ocení každý milovník um»lecké tvorby. Krom» toho pìináší inspiraci pro pedagogické pracovníky v oblasti um»lecké výchovy, umožÜuje jim totiž bez pracného pátrání po rþzných pramenech využít údajþ pro speciękaci vztahþ mezi um»leckými žánry pìi bezprostìedním výchovném pþsobení, které by m»lo vždy usilovat o celkový prožitek a o vytváìení komplexních eduka²ních situací.

Prof. PhDr. Josef MaÜák, CSc.

7

POD5KOVÁNÍ Rád bych pod»koval všem, kdo mi byli nápomocni pìi práci na tomto Slovníku. Za cenné pìipomínky vd»²ím dnes již zesnulému profesoru Masarykovy univerzity PhDr. Rudolfu Pe²manovi, DrSc., hudebnímu v»dci mimoìádného hudebního a kulturního rozhledu, který jako první pro²ítal rukopisnou verzi; jeho vydání se však nedo²kal (zemìel ne²ekan» v roce 2009). Dále patìí mé díky vzácnému a dávnému mému pìíteli – sv»tov» proslulému hudebnímu skladateli a muzikologovi Mgr. Pavlu Blatnému. Významnému muzikologovi a hudebnímu skladateli PhDr. et MgA. Miloši Št»droÜovi, CSc., univerzitnímu profesoru Ústavu hudební v»dy Filozoęcké fakulty Masarykovy univerzity, vd»²ím za to, že mi nezištn» a s nebývalou ochotou poskytl i mnohé obtížn» dostupné cizojazy²né materiály, na jejichž základ» jsem mohl n»které údaje doplnit nebo zpìesnit. Se stejnou vd»²ností d»kuji svému dlouholetému pìíteli a spolupracovníkovi PhDr. Josefu MaÜákovi, CSc., profesoru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, za lektorský posudek Slovníku. Za vstìícnost a pomoc pìi po²íta²ovém zpracování databáze Slovníku patìí mþj vìelý dík doc. PhDr. Karlu Palovi, CSc., a Mgr. Pavlu Šmerkovi, Ph.D., z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Za ob»tavou a trp»livou spolupráci upìímn» d»kuji také své žen» a synovi, z nichž každý se podle svých ²asových možností spolupodílel na ęnální podob» tohoto Slovníku.

Vladimír Spousta

8

ÚVOD Ke vzniku, koncepci a metod» tvorby Slovníku Slovník hudebních skladatelþ a jejich literárních inspirací je ur²en nejen odborné muzikologické veìejnosti, ale rovn»ž širší kulturní (i laické) veìejnosti. Svým obsahem je zcela samostatným specięckým dílem. Jeho zvláštností je skute²nost, že poskytuje základní informaci pouze o t»ch hudebních skladatelích, jejichž hudební díla jsou n»jakým zpþsobem svázána se slovesným um»ním. Tyto vazby mají rþzný charakter: mohou mít podobu pouhého inspira²ního podn»tu, a to jak hudebního, tak literárního, nebo jsou zakotveny v ideji, nám»tu (obsahu) ²i textu literárního díla. Na základ» této dvojakosti vy²leÜujeme dv» kategorie hudebn»literárních konotací: 1. Literární díla inspirovaná hudebním um»ním, kde se ocitají beletristická literární díla s nám»tem z ęktivního nebo historicky doloženého hudebního prostìedí a hudebn» nau²ná díla s nám»tem z hudebního prostìedí.

2. Hudební díla inspirovaná slovesným um»ním, která vznikla jako odezva ideje, nám»tu nebo textu literárního díla. Idea a nám»t literárního díla se odráží v rþzných hudebních formách – jako pìedehra, symfonická báseÜ, scénická nebo baletní hudba; text slovesného díla je pro hudebního skladatele východiskem pìi tvorb» melodramu, písn», sboru, kantáty, oratoria a opery. Soupis d»l zrodivších se z tohoto inspira²ního zdroje tvoìí podstatnou ²ást slovníku.

Ideové, tematické nebo stylové konotace, které podnítily vznik konkrétního hudebního díla, vyjevují rþzný stupeÜ vzájemné blízkosti: od pouhé ideové ²i osobnostní souvztažnosti, jako je tomu napì. mezi Beethovenovou Kreutzerovou sonátou (². 9 A dur, op. 47) a proslulou novelou téhož názvu Lva Nikolajevi²e Tolstého, až po t»sné vazby integra²ní, kdy skladatel prokomponovává text básn» nebo libreta (opery, baletu, pantomimy). Co do po²tu je tento druhý typ spojitostí, kdy um»lci obou druhþ um»ní – slova a tónþ – dosahují symbiózy svých d»l, registrován ve slovníku nej²ast»ji. Mnohá témata anglického dramatika Williama Shakespeara se vryla do kulturního pov»domí kultivované populace celé západní civilizace. Díky tomu také osobní jména ústìedních postav jeho dramat (napì.

Hamlet, Othello, Romeo) pìevzala nejednou úlohu zástupného pojmenování ur²itého typu ²lov»ka se zìeteln» proęlovanými vlastnostmi a jsou b»žn» užívána i v pìeneseném významu; stala se tak v podstat» jejich synonymy (Othello – zaslepený žárlivec, Romeo – zamilovaný mladík). Napì. v»²né téma lásky zdramatizované ve hìe Romeo a Julie inspirovalo (a inspira²ní sílu neztratilo ani v dob» sou²asné) ìadu hudebních skladatelþ: Hector Louis Berlioz je zpracoval v podob» dramatické symfonie, Charles Gounod jako operu, Petr Ilji² +ajkovskħ pro

9

n» volí formu fantastické pìedehry, Sergej Sergejevi² ProkoĦev mu dal podobu baletu. S tragédií Hamlet se setkáme napì. v díle slovenských skladatelþ: Alexander Moyzes a Ján Cikker komponují k Shakespearov» divadelní hìe scénickou hudbu. Ve vý²tu by ovšem bylo možno dále pokra²ovat a byl by bohatý.

Slovník však nesleduje pouze vztahy tohoto druhu, tj. mezi konkrétními literárními (básnickými, prozaickými ²i dramatickými) artefakty a jejich zhudebn»nými prot»jšky, ale je koncipován šíìeji, tzn. i se zìetelem k osobnosti autora literárního díla, jeho ideového odkazu a obecn» kulturnímu pìínosu, jako je tomu napì. v pìípad» Jana Amose Komenského a kantáty Hommage à Comenius (Pocta Komenskému) od Daria Milhauda, nebo v recipro²ním („inverzním“) vztahu, kdy k poct» hudebního skladatele pìedkládá své dílo um»lec slova, jak to ²iní napì.

Jaroslav Seifert sbírkou básní Mozart v Praze. I když se s tímto typem souvztažností nesetkáváme ²asto (je spíše vzácností), je pro snazší identiękaci formáln» odlišen od ostatních záznamþ tak, že jméno literární osobnosti a jméno hudebního skladatele je uzavìeno do závorek.

V této souvislosti je nutno pìi²init i poznámku o metodách a kritériích aplikovaných pìi výb»ru hudebních skladatelþ a jimi zhudebn»ných literárních d»l.

Rozhodujícím a dþsledn» uplatÜovaným kritériem byla um»lecká a obsahová (ideová) hodnota hudebního díla a jeho literární pìedlohy. Pozornost v 1. dílu je v»nována pìedevším hudebním dílþm skladatelþ sv»tového významu, jejichž tvorba je tradi²n» vnímána jako ukazatel celosv»tového vývoje hudebního myšlení, a významn»jším skladatelþm národních kultur v²etn» nejv»tších osobností ²eské hudební kultury. Hudební tvorba ²eských hudebních skladatelþ, jejíž vznik byl inspirován slovesným um»ním, je zpracována samostatn», a to podle týchž zásad jako tento slovník, a vychází jako 2. díl pod názvem Hudebn»-literární slovník ²eských skladatelþ. Obdobn» je koncipován i 3. díl Hudebn»-literárního slovníku, který mapuje tvorbu skladatelþ 20. století.

Do 1. dílu – Hudebn»-literárního slovníku sv»tových skladatelþ – jsou zaìazeni hudební skladatelé z celé šíìe historického vývoje až po za²átek 20. století, pochopiteln» pìi zachování základního historiograęckého hlediska respektujícího význam skladatele ve sv»tových a národních d»jinách. Pozornost však není soustìed»na pouze na nejvýznamn»jší tvþr²í zjevy sv»tového hudebního d»ní. Kritérium výb»ru je sou²asn» ovlivn»no i autorovým úsilím o maximální objektivitu výb»ru a s tím související tendencí neopomíjet – a za²lenit do Slovníku – i takové skladatele, jejichž význam je možno z hlediska historického vývoje sv»tového hudebního um»ní považovat za marginální. O zaìazení jmen t»chto skladatelþ – z kategorie „minorum gentium“ – stojících v hierarchii uznávaných a respektovaných um»leckých velikánþ n»kdy i o n»kolik pìí²ek níže, rozhodovalo obvykle n»které z hledisek dalších: napì. jejich vztah k ²eské hudb» a k ²eské hudební historii, kontakt s ²eskou kulturou, výskyt jejich jmen v odborné, muzikologické a hudebn» popularizující literatuìe, ale i míra popularity a obecného pov»domí

10

o existenci t»chto skladatelþ a jejich d»l (v²etn» autorþ literární pìedlohy uvád»ných hudebních d»l) u ²eské odborné a hudbymilovné veìejnosti. Autor je totiž pìesv»d²en, že jen tak mþže uživatel Slovníku získat úplný a celistvý (a tím i objektivní) obraz o druzích, typech, formách a po²tu hudebních d»l sv»tových skladatelþ inspirovaných slovesným um»ním a komponovaných na základ» integrace obou um»leckých druhþ. Je zìejmé, že výb»r hudebních skladatelþ i po²et uvád»ných d»l je nutn» výsledkem ur²itého kompromisu. Slovník registruje hudební díla celkem 713 skladatelþ v ²asovém rozp»tí posledních p»ti století, a to po²ínaje nejstarším z nich Giovannim Pierluigim da Palestrinou (* 1525) až po skladatele narozené v roce 1930. Nejmén» skladatelþ pochází ze 16. a 17. století (6 a 10), z 18. století 59 skladatelþ, v nejv»tším po²tu jsou zastoupeni komponisté, kteìí se narodili v 19. a 20. století (295 a 342). Z hlediska teritoriálního má ²tenáì možnost nahlédnout do tvþr²í dílny skladatelþ z nejrþzn»jších, i velmi vzdálených kon²in sv»ta: z Turecka, Ázerbájdžánu, Gruzie, z Islandu, +íny, Japonska i z Jižní Ameriky (ze Santiaga de Chile nebo z Uruguaye).

Více než pateronásobn» je však literárních um»lcþ, jejichž dílo skladatele k tvþr²ímu po²inu inspirovalo. V Rejstìíku literárních um»lcþ – autorþ zhudebn»ných d»l (stejn» jako v ²ásti Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ) je zaznamenáno celkem 3 919 jmen. Tento vysoký po²et literátþ je dán tím, že skladatelé nacházeli inspirativní nám»ty ²i texty (ty v nesrovnateln» v»tší míìe) mnohdy i v díle spisovatelþ a básníkþ regionálního nebo i lokálního významu, jejichž existenci ²asto ani literární historie a kritika nezaznamenala. Tato skute²nost je rovn»ž pìí²inou toho, že nebylo vždy možno stvrdit jejich totožnost ani rokem narození. U mnohých z nich bylo zhudebn»no pouze jedno jediné dílo, pov»tšinou písÜový text.

Jinou po²etnou skupinu tvoìí literáti, kteìí podnítili k hudebnímu ztvárn»ní celou ìadu skladatelþ rþzných generací a rozli²ných vyjadìovacích stylþ pouze jedním nebo jen n»kolika svými výtvory. Tak napì. Cervantesþv Dþmyslný rytíì don Quħote de la Mancha inspiroval ne mén» než 14 skladatelþ, Goethe svým Faustem oslovil 30 hudebních tvþrcþ. Co do po²tu zhudebn»ných literárních d»l se v popìedí ocitá Johann Christoph Friedrich von Schiller se 43 prokomponovanými díly (od 27 skladatelþ), bezkonkuren²n» pak geniální William Shakespeare, z jehož díla se v popìedí zájmu skladatelþ ocitla pìedevším dramata. Na nám»ty ²i texty 11 nej²ast»ji zhudebÜovaných Shakespearových dramat vytvoìilo 77 skladatelþ celkem 114 kompozic, která jsou uspoìádána v následujících tabulkách. Nejintenzivn»ji poutala jejich pozornost dramata Hamlet (s 21 zhudebn»nými díly), Romeo a Julie (s 19 díly), Othello a Bouìe (po 12 skladbách) a Macbeth s 11 kompozicemi.

11

Wіљљіюњ SHAKESPEARE * 1564 Hamlet, králevic dánský, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

+íslo opusu

1811

Hamlet

symfonická báseÜ (pìedehra k tragédii)

THOMAS, 1811 Charles Louis Ambroise

Hamlet

opera

MONIUSZKO, Stanislav

1819

Hamlet

hudba k tragédii

+AJKOVSKē, Petr Ilji²

1840

Hamlet

fantastická ouvertura, scénická hudba

BERSA, Blagoje

1873

Hamlet

symfonická báseÜ

Hamlet

scénická hudba pro malý symfonický orchestr

77a

Gavota z hudby k Hamletovi

pro klavír

77b

LISZT, Ferenc

PROKOFJEV, Sergej Sergejevi²

1891

LOTHAR, Mark

1902

Hamlet

scénická hudba

BLACHER, Boris

1903

Hamlet

balet se sborem, též symfonická báseÜ

MOYZES, Alexander

1906

Hamlet

scénická hudba

29

Hamlet

scénická hudba

32

Hamlet

suita z hudby ke hìe

32a

Hamlet

hudba k ęlmu

116

Hamlet

suita z hudby k ęlmu

116a

ŠOSTAKOVI+, Dmitrħ Dmitrħevi²

1906

CIKKER, Ján

1911

Hamlet

scénická hudba

MA+AVARIANI, Alexej Davidovi²

1913

Hamlet

opera

SEARLE, Humphrey

1915

Hamlet

opera

KARAJEV, Kara Abdulfarogly

1918

Hamlet

balet

NOVÁK, Jan

1921

Hamlet

scénická hudba

BENTOIU, Pascal

1927

Hamlet

opera

SZOKOLAY, Sándor

1931

Hamlet

opera

12

18

Romeo a Julie, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

BENDA, Jiìí Antonín

1722

Romeo a Julie

trojaktová zp»vohra

ZINGARELLI, Nicola Antonio

1752

Romeo a Julie

opera

BEETHOVEN, Ludwig van

1770

Smy²cový kvartet F dur

inspirován tragédií Romeo a Julie

BELLINI, Vincenzo

1801

I Capuleti ed i Montecchi (Kapuleti a Montekové)

opera (podle dramatu Romeo a Julie)

BERLIOZ, Hector Louis

1803

Romeo a Julie

velká dramatická symfonie se sóly, sbory a orchestrem

WAGNER, Richard

1813

Romeo und Julia

pro orchestr

BAUR, Jürg

1818

Romeo und Julia

pro orchestr

GOUNOD, Charles

1818

Roméo et JulieĴe

lyrická opera

+íslo opusu

18, ². 1

+AJKOVSKē, Petr Ilji²

1840

Romeo a Julie

orchestrální fantazie, pìedehra

DVOdÁK, Antonín

1841

Romeo a Julie

koncertní ouvertura

FIBICH, Zden»k

1850

Romeo a Julie

scénická hudba k dramatu, ouvertura

STRAUSS, Richard

1864

Romeo a Julie

scénická hudba

ZANDONAI, Riccardo

1883

Romeo e GiulieĴa

opera

Romeo i DžulieĴa

dramatický balet o ²tyìech d»jstvích, 10 obrazech

Romeo i DžulieĴa

I. a II. symfonická suita z baletu

64b, c

Romeo i DžulieĴa

deset skladeb pro klavír

75

Romeo i DžulieĴa

III. symfonická suita z baletu pro velký orchestr

101

PROKOFJEV, Sergej Sergejevi²

1891

BLACHER, Boris

1903

Romeo a Julie

opera

SUTTERMEISTER, Heinrich

1910

Romeo und Julia

opera

BERNSTEIN, Leonard

1918

West Side Story

muzikál na motivy tragédie Romeo a Julie

64a

13

Othello, mouìenín benátský, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

+íslo opusu

1792

Otello o Il moro di Venezia (Othello, aneb Mouìenín benátský)

opera seria

VERDI, Giuseppe

1813

Othello

opera, lyrické drama

DVOdÁK, Antonín

1841

Othello

koncertní ouvertura

93

FIBICH, Zden»k

1850

Othello

symfonická báseÜ

6

BORTKEVI+, Sergej

1877

Othello

symfonická báseÜ

KREJN, Alexandr Abramovi²

1883

Othello

balet

JEREMIÁŠ, Otakar

1892

Othello

scénická hudba

BLACHER, Boris

1903

Der Mohr von Venedig (Mouìenín benátský)

balet (podle dramatu Othello)

CHA+ATURJAN, Aram Ilji²

1903

Othello

ęlmová hudba

DANKEVI+, Konstantin Fjodorovi²

1905

Othello

symfonická báseÜ

MA+AVARIANI, Alexej Davidovi²

1913

Othello

balet

JUROVSKē, Vladimir Michajlovi²

1915

Othello

symfonie-poéma

ROSSINI, Gioacchino Antonio

Bouìe, dramatická báseÜ (pohádková hra) Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo Bouìe

Žánr hudba k ²inohìe

PURCELL, Henry

1658

píseÜ z hudby k Bouìi, Pojµ pís²itou cestou pro sólový hlas a cembalo

+AJKOVSKē, Petr Ilji²

1840

Burja (Bouìe)

14

+íslo opusu

symfonická fantazie

18

Bouìe

opera

40

Bouìe

symfonický obraz pro velký orchestr

46

1865

Bouìe

pìedehra k pohádkové hìe

109

BEETHOVEN, Ludwig van

1870

Sonáta d moll, pro klavír

inspirována dramatem Bouìe

31, ². 2

MARTIN, Frank

1890

Der Sturm (Bouìe)

opera

Bouìe

pìedehra

HONEGGER, Arthur

1892

Zwei Gesänge Ariels

pro zp»v a orchestr (z Bouìe)

SUTTERMEISTER, Heinrich

1910

Kouzelný ostrov

opera (podle hry Bouìe)

KURTÁG, György

1926

Bouìe

scénická hudba

FIBICH, Zden»k

1850

SIBELIUS, Jean

Macbeth, tragédie v p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Žánr

Hudební dílo

BENDA, Jiìí Antonín

1722

Macbeth

scénická hudba

VERDI, Giuseppe

1813

Macbeth

opera

SMETANA, Bedìich

1824

Macbeth a ²arod»jnice

klavírní skica (na motivy tragédie Macbeth)

STRAUSS, Richard

1864

Macbeth

symfonická báseÜ pro velký orchestr

GEDIKE, Alexandr Fjodorovi²

1877

Macbeth

opera

BLOCH, Ernest

1880

Macbeth

opera

MALIPIERO, Gian Francesco

1882

Preludio e morte koncert pro baryton di Macbeth (Pìedea orchestr hra a smrt Macbeth)

IBERT, Jacques

1890

Macbeth

ęlmová hudba

JEREMIÁŠ, Otakar

1892

Macbeth

scénická hudba

MADERNA, Bruno

1920

Macbeth

hudba k rozhlasové hìe a baletní hudba

MOL+ANOV, Kirill Vladimirovi²

1922

Macbeth

balet

+íslo opusu

23

15

Sen noci svatojánské lyrická komedie (pohádková hra) o p»ti jednáních Hudební skladatel

PURCELL, Henry

Rok narození 1658

Hudební dílo The Fairy Queen (Sen noci svatojánské)

Žánr

+íslo opusu

semi-opera scénická hudba

MENDELSSOHN-BARTHOLDY, Felix

1809

Ein Sommernachtstraum (Sen noci svatojánské)

koncertní pìedehra orchestrální suita z hudby ke stejnojmenné komedii

21

orchestrální pochod ze scénické hudby

61

1819

Sen noci svatojanské

scénická hudba

ORFF, Carl

1895

Ein Sommernachtstraum (Sen noci svatojánské)

scénická hudební kreace

WAGNER-RÉGENY, Rudolf

1903

Sen noci svatojanské

hudba k divadelní hìe

BRITTEN, Benjamin

1913

A mid-summer Night’s Dream (Sen noci svatojánské)

trojaktová opera

GEIßLER, Fritz

1921

Sommer-nachtstraum (Sen noci svatojánské)

balet

SUPPÉ, Franz von

64

Ve²er tìíkrálový, aneb Cokoli chcete, komedie Hudební skladatel SMETANA, Bedìich

16

Rok narození 1824

Hudební dílo Viola

Žánr zp»vohra (podle komedie Ve²er tìíkrálový)

+íslo opusu

BRAHMS, Johannes

FOERSTER, Josef Bohuslav

1833

1859

Lied von Shakespeare (Komm herbei, Tod)

sbor z cyklu +tyìi zp»vy pro ženský sbor, dva lesní rohy a harfu (z veselohry Ve²er tìíkrálový)

17

PíseÜ šaškova

pro sólový hlas s prþvodem (z veselohry Ve²er tìíkrálový)

116b

Ve²er tìíkrálový

scénická hudba

116e

WEIS, Karel

1862

Viola (Ve²er tìíkrálový)

opera

WAGNER-RÉGENY, Rudolf

1903

Was ihr wollt (Cokoli chcete)

scénická hudba

Aprílová komedie

muzikálové variace na Ve²er tìíkrálový

Ve²er tìíkrálový

hra se zp»vy a tanci

BLATNÝ, Pavel

1931

Král Lear, tragédie Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

BERLIOZ, Hector Louis

1803

König Lear (Král Lear)

velká pìedehra pro velký orchestr

BALAKIREV, Milħ Alexejevi²

1836

King Lear

pìedehra a scénická hudba

DEBUSSY, Claude

1862

King Lear (Fanfára, Spánek Learþv)

zlomek scénické hudby

COPLAND, Aaron

1900

The Five Kings (Král Lear)

hudba k divadelní hìe

WAGNER-RÉGENY, Rudolf

1903

Coriolan, König Lear (Coriolan, král Lear)

scénická hudba

ŠOSTAKOVI+, Dmitrħ Dmitrħevi²

1906

Král Lear

scénická hudba

+íslo opusu 4

58a

17

Zkrocení zlé ženy, veselohra o p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

GOETZ, Hermann

1840

Der Widerspenstigen Zähmung (Zkrocení zlé ženy)

komická opera o ²tyìech jednáních

PRATELLA, Francesco Balilla

1880

La bisbetica domata (Zkrocení vzpurných)

scénická hudba

PORTER, Cole

1892

Kiss me, Kate (Líbej m», Katko)

muzikál (podle komedie Zkrocení zlé ženy)

ŠEBALIN, Vissarion Jakovlevi²

1902

Ukroš²enħe stroptivoj (Zkrocení zlé komická opera ženy)

WAGNER-RÉGENY, Rudolf

1903

Der Widerspenstigen Zähmung (Zkrocení zlé ženy)

scénická hudba

CIKKER, Ján

1911

Skrotenie zlej ženy

scénická hudba

+íslo opusu

Kupec benátský, komedie v p»ti jednáních Hudební skladatel

Rok narození

Hudební dílo

Žánr

WEBER, Carl Maria von

1786

píseÜ pro dva soprány Sagt, woher stammt a alt (sbor) s kytarou, Liebeslust? vložky do hry Der Kaufmann von Venedig

MONIUSZKO, Stanislav

1819

Kupec benátský

hudba k dramatu

FOERSTER, Josef Bohuslav

1859

Jessika

kosmická opera (podle hry Kupec benátský)

JEREMIÁŠ, Otakar

1892

Kupec benátský

scénická hudba

CASTELNUOVO-TEDESCO, Mario

1895

Il mercante di Venezia (Kupec benátský)

opera

18

+íslo opusu

60

181

Veselé pani²ky windsorské, komedie Hudební skladatel

NICOLAI, Carl OĴo

Rok narození

1810

Hudební dílo

Žánr

Die lustigen Weiber von Windsor (Veselé pani²ky windsorské)

komická opera o tìech jednáních

VERDI, Giuseppe

1813

Falstaě

lyrická komediální opera (podle komedie Veselé pani²ky windsorské)

ELGAR, Edward sir

1857

Falstaě

symfonická studie (na motivy komedie Veselé pani²ky windsorské)

+íslo opusu

Slovník tedy není koncipován biograęcky, ale faktograęcky sleduje konotace hudebního a slovesného um»ní jako výslednici tvþr²ího úsilí hudebních a literárních um»lcþ. Rok narození skladatelþ a literárních um»lcþ (spisovatelþ, dramatikþ, básníkþ, libretistþ) – jako jediný biograęcký údaj uvád»ný za jménem skladatele – má jednak (primárn») funkci identięka²ní, jednak (sekundárn») i funkci orienta²ní, díky níž získává ²tenáì alespoÜ ²áste²n» pìedstavu i o historických, spole²enských a politických podmínkách a souvislostech, v jejichž prþse²íku hudební ²i literární um»lec žil a tvoìil.

Pìi tvorb» tohoto Slovníku jsem vycházel z velmi rozsáhlého a žánrov» bohatého soupisu zhudebn»ných literárních d»l, který vznikal v prþb»hu tém»ì padesáti let. Materiál pro Slovník je tedy výsledkem soustavné excerp²ní práce. Jen tak a jen proto jsem mohl pìistupovat ke zdrojþm svých informací a následnému zpracování do zna²né míry samostatn». Pochopiteln» jsem pìitom využíval i ²etných literárních a pramenných zdrojþ: 1. V»tší ²ást excerpovaných údajþ má pþvod v ²eské hudební lexikograęcké literatuìe a životopisných monograęích, využito bylo všech zpracovaných tematických katalogþ, ale i generálních katalogþ hudebnin a hudebních adresáìþ. Zna²ný objem dat byl získán z dostupných cizojazy²ných hudebních slovníkþ a biograęckých monograęí.

2. Jako cenný zdroj informací mi posloužily také pìednášky mých vysokoškolských u²itelþ. S vd»²ností proto pìipomínám alespoÜ n»které z nich: v oblasti hudební (pìedevším muzikologické) to byli František Lýsek (* 1904), Jan Racek (* 1905), Bohumír Št»droÜ (* 1905), Josef Veselka (* 1910)

19