VLADIMÍR SPOUSTA
HUDEBNĚLITERÁRNÍ SLOVNÍK
Hudební díla inspirovaná slovesným uměním
I. SVĚTOVÍ SKLADATELÉ
CD A LN E S E 0H 0 45
MASARYKOVA UNIVERZITA
Vladimír Spousta HUDEBNĚ-LITERÁRNÍ SLOVNÍK
Knihu recenzovali: Mgr. Pavel Blatný prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. prof. PhDr. Rudolf Pečman, DrSc. prof. PhDr. et MgA. Miloš Štědroň, CSc.
VLADIMÍR SPOUSTA
HUDEBNĚLITERÁRNÍ SLOVNÍK Hudební díla inspirovaná slovesným uměním
S V Ě TO V Í S K L A DAT E L É I. díl slovníkové trilogie
Masarykova univerzita / Brno 2011
Sou²ástí publikace je CD se slovníkem.
© 2011 Vladimír Spousta ISBN 978-80-210-7724-9 (online : pdf) ISBN 978-80-210-5311-3 (brožovaná vazba)
OBSAH
PdEDMLUVA ……………………………………………………………………… 7 POD5KOVÁNÍ …………………………………………………………………… 8 ÚVOD ……………………………………………………………………………… 9 Ke vzniku, koncepci a metod» tvorby Slovníku ………………………………… 9 SÉMANTICKÉ A TERMINOLOGICKÉ SOUVISLOSTI POJMU SV5TOVÝ SKLADATEL ………………………………………………… 25 SLOVESNÉ UM5NÍ A HUDBA ………………………………………………… 27 1. Sluch a zrak – základní receptory um»ní …………………………………… 28 2. Hudba, slovesné a výtvarné um»ní ………………………………………… 30 3. Vztah hudby a slovesného um»ní …………………………………………… 32 3.1 3.2 3.3 3.4
Shody a specię²nosti slovesného a hudebního um»ní …………………………… Historické souvislosti vztahu hudby a slovesného um»ní ……………………… Klasiękace vztahþ mezi slovesným a hudebním um»ním ……………………… Typy genetických souvislostí hudebních a slovesných um»leckých d»l ………
32 35 40 42
4. Funkce hudebního a slovesného um»ní ……………………………………… 47 STRUKTURA SLOVNÍKOVÉHO HESLA …………………………………… 51 1. dazení hesel …………………………………………………………………… 51 2. Hudebn»-literární konotace jako kritérion výb»ru hudebních d»l zaìazených do Slovníku ……………………………………………………… 53 UKÁZKY ZE SLOVNÍKOVÉ +ÁSTI (CD-ROM)
…………………………… 55
A) Hudební díla sv»tových skladatelþ komponovaná z podn»tu slovesného um»ní ……………………………………………………………… 55 B) Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ ……………………………… 55 C) Lidová slovesnost v tvorb» sv»tových skladatelþ ………………………… 57 a) Hudební díla inspirovaná lidovou poezií ………………………………………… 57 b) Hudební díla inspirovaná lidovou prózou ………………………………………… 57
D) Hudební skladby komponované k poct» literárních a hudebních um»lcþ …………………………………………………………………………… 58 a) Hudební skladatelé a jejich díla komponovaná k poct» literárních a hudebních um»lcþ ………………………………………………………………………………… 58 b) Literární a hudební um»lci, k jejichž poct» skladatelé svá díla komponovali … 58
E) Skladatelé sv»tové hudby v beletristické literatuìe ………………………… 58 a) Sv»toví skladatelé v dílech literárních um»lcþ …………………………………… 58 b) Spisovatelé a básníci o sv»tových skladatelích …………………………………… 59
5
SEZNAM SV5TOVÝCH SKLADATELw (abecedn» ìazený) ………………………………………………………………… 61 SEZNAM SV5TOVÝCH SKLADATELw (ìazený podle roku narození) …………………………………………………… 71 SEZNAM LITERÁRNÍCH UM5LCw …………………………………………… 81 LIDOVÁ POEZIE A PRÓZA
………………………………………………… 131
1. Lidová poezie ………………………………………………………………… 131 2. Lidová próza ………………………………………………………………… 132 SLOVNÍ+EK POUŽITÝCH HUDEBNÍCH A LITERÁRNÍCH TERMÍNw ……………………………………………………………………… 133 LITERATURA …………………………………………………………………… 145 1. 2. 3. 4.
Slovníky, encyklopedie a katalogy ………………………………………… Knižní monograęe …………………………………………………………… Sborníkové studie …………………………………………………………… +asopisecké stat» ……………………………………………………………
145 150 164 165
CD-ROM Struktura slovníkového hesla …………………………………………………… 1 A) Hudební díla sv»tových skladatelþ komponovaná z podn»tu slovesného um»ní ……………………………………………………………… 5 B) Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ …………………………… 287 C) Lidová slovesnost v tvorb» sv»tových skladatelþ ……………………… 607 a) Lidová poezie ……………………………………………………………………… 608 b) Lidová próza ……………………………………………………………………… 630
D) Hudební skladby komponované k poct» literárních a hudebních um»lcþ ………………………………………………………………………… 633 a) Hudební skladatelé a jejich díla komponovaná k poct» literárních a hudebních um»lcþ ……………………………………………………………… 634 b) Literární a hudební um»lci, k jejichž poct» skladatelé svá díla komponovali ……………………………………………………………………… 636
E) Skladatelé sv»tové hudby v beletristické literatuìe ……………………… 639 a) Sv»toví skladatelé v dílech literárních um»lcþ ………………………………… 640 b) Spisovatelé a básníci o sv»tových skladatelích ………………………………… 642
6
PdEDMLUVA Hudebn»-literární slovník, který eviduje hudební díla inspirovaná slovesným um»ním, je pozoruhodným výtvorem v n»kolika ohledech. Pìedevším zt»lesÜuje ideu interdisciplinarity, neboõ zachycuje komplementaritu hudebního díla a slovesného um»leckého artefaktu, která odráží spìízn»nost obou um»leckých projevþ, a tím potvrzuje vnitìní provázanost n»kterých jevþ našeho sv»ta, které n»kdy vnímáme a prožíváme odd»len». Tato hluboká koincidence hudebního a literárního díla je v tvorb» um»lcþ rþzn» roztroušena a ²asto uniká naší pozornosti nebo se považuje za náhodný jev um»lcovy inspirace, proto je velmi záslužné, že nás na ni autor upozorÜuje a navíc ji systematicky zachycuje. Autor tento prþnik um»leckých žánrþ dlouhodob» sledoval, studoval a také registroval. V»decká pìesnost a spolehlivost je charakteristickým znakem Spoustovy práce. S jeho tvorbou máme pìíležitost setkávat se jak v oblasti v»decké, tak i um»lecké – v obou se projevuje jako výrazná osobnost, která obohacuje ²tenáìe jeho d»l o nové poznatky a zážitky. Mezi t»mito dv»ma sv»ty se pohybuje s jistotou i nadhledem: v»deckou práci zam»ìuje pìevážn» na problematiku um»nov»dnou se zacílením na estetickou výchovu, svou um»leckou produkcí pom»ìuje hodnoty a výsledky v»deckých analýz. Jeho styl se vyzna²uje úsilím o postižení ìádu, systému a jeho struktury, ale také jazykovou akribií a už zmín»nou snahou o vizualizaci jevþ, o nichž pojednává. To ²iní jeho dílo myšlenkov», terminologicky i formula²n» pìesné a výstižné, ale sou²asn» pìístupné všem zájemcþm o pojednávanou problematiku. Krom» své dlouholeté excerp²ní a v»decké práce se autor opíral o ²etné literární i pramenné zdroje, takže výsledné dílo pìedstavuje originální a jedine²ný po²in, který pìináší nový pohled na hudební tvorbu ve sv»tovém kontextu. Pìisp»l tak tvþr²ím zpþsobem k obohacení ²eské hudební lexikograęcké literatury. Slovník pìedstavuje neoby²ejn» bohatý zdroj informací, který ocení každý milovník um»lecké tvorby. Krom» toho pìináší inspiraci pro pedagogické pracovníky v oblasti um»lecké výchovy, umožÜuje jim totiž bez pracného pátrání po rþzných pramenech využít údajþ pro speciękaci vztahþ mezi um»leckými žánry pìi bezprostìedním výchovném pþsobení, které by m»lo vždy usilovat o celkový prožitek a o vytváìení komplexních eduka²ních situací.
Prof. PhDr. Josef MaÜák, CSc.
7
POD5KOVÁNÍ Rád bych pod»koval všem, kdo mi byli nápomocni pìi práci na tomto Slovníku. Za cenné pìipomínky vd»²ím dnes již zesnulému profesoru Masarykovy univerzity PhDr. Rudolfu Pe²manovi, DrSc., hudebnímu v»dci mimoìádného hudebního a kulturního rozhledu, který jako první pro²ítal rukopisnou verzi; jeho vydání se však nedo²kal (zemìel ne²ekan» v roce 2009). Dále patìí mé díky vzácnému a dávnému mému pìíteli – sv»tov» proslulému hudebnímu skladateli a muzikologovi Mgr. Pavlu Blatnému. Významnému muzikologovi a hudebnímu skladateli PhDr. et MgA. Miloši Št»droÜovi, CSc., univerzitnímu profesoru Ústavu hudební v»dy Filozoęcké fakulty Masarykovy univerzity, vd»²ím za to, že mi nezištn» a s nebývalou ochotou poskytl i mnohé obtížn» dostupné cizojazy²né materiály, na jejichž základ» jsem mohl n»které údaje doplnit nebo zpìesnit. Se stejnou vd»²ností d»kuji svému dlouholetému pìíteli a spolupracovníkovi PhDr. Josefu MaÜákovi, CSc., profesoru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, za lektorský posudek Slovníku. Za vstìícnost a pomoc pìi po²íta²ovém zpracování databáze Slovníku patìí mþj vìelý dík doc. PhDr. Karlu Palovi, CSc., a Mgr. Pavlu Šmerkovi, Ph.D., z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Za ob»tavou a trp»livou spolupráci upìímn» d»kuji také své žen» a synovi, z nichž každý se podle svých ²asových možností spolupodílel na ęnální podob» tohoto Slovníku. Vladimír Spousta
8
ÚVOD Ke vzniku, koncepci a metod» tvorby Slovníku Slovník hudebních skladatelþ a jejich literárních inspirací je ur²en nejen odborné muzikologické veìejnosti, ale rovn»ž širší kulturní (i laické) veìejnosti. Svým obsahem je zcela samostatným specięckým dílem. Jeho zvláštností je skute²nost, že poskytuje základní informaci pouze o t»ch hudebních skladatelích, jejichž hudební díla jsou n»jakým zpþsobem svázána se slovesným um»ním. Tyto vazby mají rþzný charakter: mohou mít podobu pouhého inspira²ního podn»tu, a to jak hudebního, tak literárního, nebo jsou zakotveny v ideji, nám»tu (obsahu) ²i textu literárního díla. Na základ» této dvojakosti vy²leÜujeme dv» kategorie hudebn»literárních konotací: 1. Literární díla inspirovaná hudebním um»ním, kde se ocitají beletristická literární díla s nám»tem z ęktivního nebo historicky doloženého hudebního prostìedí a hudebn» nau²ná díla s nám»tem z hudebního prostìedí. 2. Hudební díla inspirovaná slovesným um»ním, která vznikla jako odezva ideje, nám»tu nebo textu literárního díla. Idea a nám»t literárního díla se odráží v rþzných hudebních formách – jako pìedehra, symfonická báseÜ, scénická nebo baletní hudba; text slovesného díla je pro hudebního skladatele východiskem pìi tvorb» melodramu, písn», sboru, kantáty, oratoria a opery. Soupis d»l zrodivších se z tohoto inspira²ního zdroje tvoìí podstatnou ²ást slovníku. Ideové, tematické nebo stylové konotace, které podnítily vznik konkrétního hudebního díla, vyjevují rþzný stupeÜ vzájemné blízkosti: od pouhé ideové ²i osobnostní souvztažnosti, jako je tomu napì. mezi Beethovenovou Kreutzerovou sonátou (². 9 A dur, op. 47) a proslulou novelou téhož názvu Lva Nikolajevi²e Tolstého, až po t»sné vazby integra²ní, kdy skladatel prokomponovává text básn» nebo libreta (opery, baletu, pantomimy). Co do po²tu je tento druhý typ spojitostí, kdy um»lci obou druhþ um»ní – slova a tónþ – dosahují symbiózy svých d»l, registrován ve slovníku nej²ast»ji. Mnohá témata anglického dramatika Williama Shakespeara se vryla do kulturního pov»domí kultivované populace celé západní civilizace. Díky tomu také osobní jména ústìedních postav jeho dramat (napì. Hamlet, Othello, Romeo) pìevzala nejednou úlohu zástupného pojmenování ur²itého typu ²lov»ka se zìeteln» proęlovanými vlastnostmi a jsou b»žn» užívána i v pìeneseném významu; stala se tak v podstat» jejich synonymy (Othello – zaslepený žárlivec, Romeo – zamilovaný mladík). Napì. v»²né téma lásky zdramatizované ve hìe Romeo a Julie inspirovalo (a inspira²ní sílu neztratilo ani v dob» sou²asné) ìadu hudebních skladatelþ: Hector Louis Berlioz je zpracoval v podob» dramatické symfonie, Charles Gounod jako operu, Petr Ilji² +ajkovskħ pro
9
n» volí formu fantastické pìedehry, Sergej Sergejevi² ProkoĦev mu dal podobu baletu. S tragédií Hamlet se setkáme napì. v díle slovenských skladatelþ: Alexander Moyzes a Ján Cikker komponují k Shakespearov» divadelní hìe scénickou hudbu. Ve vý²tu by ovšem bylo možno dále pokra²ovat a byl by bohatý. Slovník však nesleduje pouze vztahy tohoto druhu, tj. mezi konkrétními literárními (básnickými, prozaickými ²i dramatickými) artefakty a jejich zhudebn»nými prot»jšky, ale je koncipován šíìeji, tzn. i se zìetelem k osobnosti autora literárního díla, jeho ideového odkazu a obecn» kulturnímu pìínosu, jako je tomu napì. v pìípad» Jana Amose Komenského a kantáty Hommage à Comenius (Pocta Komenskému) od Daria Milhauda, nebo v recipro²ním („inverzním“) vztahu, kdy k poct» hudebního skladatele pìedkládá své dílo um»lec slova, jak to ²iní napì. Jaroslav Seifert sbírkou básní Mozart v Praze. I když se s tímto typem souvztažností nesetkáváme ²asto (je spíše vzácností), je pro snazší identiękaci formáln» odlišen od ostatních záznamþ tak, že jméno literární osobnosti a jméno hudebního skladatele je uzavìeno do závorek. V této souvislosti je nutno pìi²init i poznámku o metodách a kritériích aplikovaných pìi výb»ru hudebních skladatelþ a jimi zhudebn»ných literárních d»l. Rozhodujícím a dþsledn» uplatÜovaným kritériem byla um»lecká a obsahová (ideová) hodnota hudebního díla a jeho literární pìedlohy. Pozornost v 1. dílu je v»nována pìedevším hudebním dílþm skladatelþ sv»tového významu, jejichž tvorba je tradi²n» vnímána jako ukazatel celosv»tového vývoje hudebního myšlení, a významn»jším skladatelþm národních kultur v²etn» nejv»tších osobností ²eské hudební kultury. Hudební tvorba ²eských hudebních skladatelþ, jejíž vznik byl inspirován slovesným um»ním, je zpracována samostatn», a to podle týchž zásad jako tento slovník, a vychází jako 2. díl pod názvem Hudebn»-literární slovník ²eských skladatelþ. Obdobn» je koncipován i 3. díl Hudebn»-literárního slovníku, který mapuje tvorbu skladatelþ 20. století. Do 1. dílu – Hudebn»-literárního slovníku sv»tových skladatelþ – jsou zaìazeni hudební skladatelé z celé šíìe historického vývoje až po za²átek 20. století, pochopiteln» pìi zachování základního historiograęckého hlediska respektujícího význam skladatele ve sv»tových a národních d»jinách. Pozornost však není soustìed»na pouze na nejvýznamn»jší tvþr²í zjevy sv»tového hudebního d»ní. Kritérium výb»ru je sou²asn» ovlivn»no i autorovým úsilím o maximální objektivitu výb»ru a s tím související tendencí neopomíjet – a za²lenit do Slovníku – i takové skladatele, jejichž význam je možno z hlediska historického vývoje sv»tového hudebního um»ní považovat za marginální. O zaìazení jmen t»chto skladatelþ – z kategorie „minorum gentium“ – stojících v hierarchii uznávaných a respektovaných um»leckých velikánþ n»kdy i o n»kolik pìí²ek níže, rozhodovalo obvykle n»které z hledisek dalších: napì. jejich vztah k ²eské hudb» a k ²eské hudební historii, kontakt s ²eskou kulturou, výskyt jejich jmen v odborné, muzikologické a hudebn» popularizující literatuìe, ale i míra popularity a obecného pov»domí
10
o existenci t»chto skladatelþ a jejich d»l (v²etn» autorþ literární pìedlohy uvád»ných hudebních d»l) u ²eské odborné a hudbymilovné veìejnosti. Autor je totiž pìesv»d²en, že jen tak mþže uživatel Slovníku získat úplný a celistvý (a tím i objektivní) obraz o druzích, typech, formách a po²tu hudebních d»l sv»tových skladatelþ inspirovaných slovesným um»ním a komponovaných na základ» integrace obou um»leckých druhþ. Je zìejmé, že výb»r hudebních skladatelþ i po²et uvád»ných d»l je nutn» výsledkem ur²itého kompromisu. Slovník registruje hudební díla celkem 713 skladatelþ v ²asovém rozp»tí posledních p»ti století, a to po²ínaje nejstarším z nich Giovannim Pierluigim da Palestrinou (* 1525) až po skladatele narozené v roce 1930. Nejmén» skladatelþ pochází ze 16. a 17. století (6 a 10), z 18. století 59 skladatelþ, v nejv»tším po²tu jsou zastoupeni komponisté, kteìí se narodili v 19. a 20. století (295 a 342). Z hlediska teritoriálního má ²tenáì možnost nahlédnout do tvþr²í dílny skladatelþ z nejrþzn»jších, i velmi vzdálených kon²in sv»ta: z Turecka, Ázerbájdžánu, Gruzie, z Islandu, +íny, Japonska i z Jižní Ameriky (ze Santiaga de Chile nebo z Uruguaye). Více než pateronásobn» je však literárních um»lcþ, jejichž dílo skladatele k tvþr²ímu po²inu inspirovalo. V Rejstìíku literárních um»lcþ – autorþ zhudebn»ných d»l (stejn» jako v ²ásti Literární um»ní v dílech sv»tových skladatelþ) je zaznamenáno celkem 3 919 jmen. Tento vysoký po²et literátþ je dán tím, že skladatelé nacházeli inspirativní nám»ty ²i texty (ty v nesrovnateln» v»tší míìe) mnohdy i v díle spisovatelþ a básníkþ regionálního nebo i lokálního významu, jejichž existenci ²asto ani literární historie a kritika nezaznamenala. Tato skute²nost je rovn»ž pìí²inou toho, že nebylo vždy možno stvrdit jejich totožnost ani rokem narození. U mnohých z nich bylo zhudebn»no pouze jedno jediné dílo, pov»tšinou písÜový text. Jinou po²etnou skupinu tvoìí literáti, kteìí podnítili k hudebnímu ztvárn»ní celou ìadu skladatelþ rþzných generací a rozli²ných vyjadìovacích stylþ pouze jedním nebo jen n»kolika svými výtvory. Tak napì. Cervantesþv Dþmyslný rytíì don Quħote de la Mancha inspiroval ne mén» než 14 skladatelþ, Goethe svým Faustem oslovil 30 hudebních tvþrcþ. Co do po²tu zhudebn»ných literárních d»l se v popìedí ocitá Johann Christoph Friedrich von Schiller se 43 prokomponovanými díly (od 27 skladatelþ), bezkonkuren²n» pak geniální William Shakespeare, z jehož díla se v popìedí zájmu skladatelþ ocitla pìedevším dramata. Na nám»ty ²i texty 11 nej²ast»ji zhudebÜovaných Shakespearových dramat vytvoìilo 77 skladatelþ celkem 114 kompozic, která jsou uspoìádána v následujících tabulkách. Nejintenzivn»ji poutala jejich pozornost dramata Hamlet (s 21 zhudebn»nými díly), Romeo a Julie (s 19 díly), Othello a Bouìe (po 12 skladbách) a Macbeth s 11 kompozicemi.
11
Wіљљіюњ SHAKESPEARE * 1564 Hamlet, králevic dánský, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
+íslo opusu
1811
Hamlet
symfonická báseÜ (pìedehra k tragédii)
THOMAS, 1811 Charles Louis Ambroise
Hamlet
opera
MONIUSZKO, Stanislav
1819
Hamlet
hudba k tragédii
+AJKOVSKē, Petr Ilji²
1840
Hamlet
fantastická ouvertura, scénická hudba
BERSA, Blagoje
1873
Hamlet
symfonická báseÜ
Hamlet
scénická hudba pro malý symfonický orchestr
77a
Gavota z hudby k Hamletovi
pro klavír
77b
LISZT, Ferenc
PROKOFJEV, Sergej Sergejevi²
1891
LOTHAR, Mark
1902
Hamlet
scénická hudba
BLACHER, Boris
1903
Hamlet
balet se sborem, též symfonická báseÜ
MOYZES, Alexander
1906
Hamlet
scénická hudba
29
Hamlet
scénická hudba
32
Hamlet
suita z hudby ke hìe
32a
Hamlet
hudba k ęlmu
116
Hamlet
suita z hudby k ęlmu
116a
ŠOSTAKOVI+, Dmitrħ Dmitrħevi²
1906
CIKKER, Ján
1911
Hamlet
scénická hudba
MA+AVARIANI, Alexej Davidovi²
1913
Hamlet
opera
SEARLE, Humphrey
1915
Hamlet
opera
KARAJEV, Kara Abdulfarogly
1918
Hamlet
balet
NOVÁK, Jan
1921
Hamlet
scénická hudba
BENTOIU, Pascal
1927
Hamlet
opera
SZOKOLAY, Sándor
1931
Hamlet
opera
12
18
Romeo a Julie, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
BENDA, Jiìí Antonín
1722
Romeo a Julie
trojaktová zp»vohra
ZINGARELLI, Nicola Antonio
1752
Romeo a Julie
opera
BEETHOVEN, Ludwig van
1770
Smy²cový kvartet F dur
inspirován tragédií Romeo a Julie
BELLINI, Vincenzo
1801
I Capuleti ed i Montecchi (Kapuleti a Montekové)
opera (podle dramatu Romeo a Julie)
BERLIOZ, Hector Louis
1803
Romeo a Julie
velká dramatická symfonie se sóly, sbory a orchestrem
WAGNER, Richard
1813
Romeo und Julia
pro orchestr
BAUR, Jürg
1818
Romeo und Julia
pro orchestr
GOUNOD, Charles
1818
Roméo et JulieĴe
lyrická opera
+íslo opusu
18, ². 1
+AJKOVSKē, Petr Ilji²
1840
Romeo a Julie
orchestrální fantazie, pìedehra
DVOdÁK, Antonín
1841
Romeo a Julie
koncertní ouvertura
FIBICH, Zden»k
1850
Romeo a Julie
scénická hudba k dramatu, ouvertura
STRAUSS, Richard
1864
Romeo a Julie
scénická hudba
ZANDONAI, Riccardo
1883
Romeo e GiulieĴa
opera
Romeo i DžulieĴa
dramatický balet o ²tyìech d»jstvích, 10 obrazech
Romeo i DžulieĴa
I. a II. symfonická suita z baletu
64b, c
Romeo i DžulieĴa
deset skladeb pro klavír
75
Romeo i DžulieĴa
III. symfonická suita z baletu pro velký orchestr
101
PROKOFJEV, Sergej Sergejevi²
1891
BLACHER, Boris
1903
Romeo a Julie
opera
SUTTERMEISTER, Heinrich
1910
Romeo und Julia
opera
BERNSTEIN, Leonard
1918
West Side Story
muzikál na motivy tragédie Romeo a Julie
64a
13
Othello, mouìenín benátský, tragédie o p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
+íslo opusu
1792
Otello o Il moro di Venezia (Othello, aneb Mouìenín benátský)
opera seria
VERDI, Giuseppe
1813
Othello
opera, lyrické drama
DVOdÁK, Antonín
1841
Othello
koncertní ouvertura
93
FIBICH, Zden»k
1850
Othello
symfonická báseÜ
6
BORTKEVI+, Sergej
1877
Othello
symfonická báseÜ
KREJN, Alexandr Abramovi²
1883
Othello
balet
JEREMIÁŠ, Otakar
1892
Othello
scénická hudba
BLACHER, Boris
1903
Der Mohr von Venedig (Mouìenín benátský)
balet (podle dramatu Othello)
CHA+ATURJAN, Aram Ilji²
1903
Othello
ęlmová hudba
DANKEVI+, Konstantin Fjodorovi²
1905
Othello
symfonická báseÜ
MA+AVARIANI, Alexej Davidovi²
1913
Othello
balet
JUROVSKē, Vladimir Michajlovi²
1915
Othello
symfonie-poéma
ROSSINI, Gioacchino Antonio
Bouìe, dramatická báseÜ (pohádková hra) Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo Bouìe
Žánr hudba k ²inohìe
PURCELL, Henry
1658
píseÜ z hudby k Bouìi, Pojµ pís²itou cestou pro sólový hlas a cembalo
+AJKOVSKē, Petr Ilji²
1840
Burja (Bouìe)
14
+íslo opusu
symfonická fantazie
18
Bouìe
opera
40
Bouìe
symfonický obraz pro velký orchestr
46
1865
Bouìe
pìedehra k pohádkové hìe
109
BEETHOVEN, Ludwig van
1870
Sonáta d moll, pro klavír
inspirována dramatem Bouìe
31, ². 2
MARTIN, Frank
1890
Der Sturm (Bouìe)
opera
Bouìe
pìedehra
HONEGGER, Arthur
1892
Zwei Gesänge Ariels
pro zp»v a orchestr (z Bouìe)
SUTTERMEISTER, Heinrich
1910
Kouzelný ostrov
opera (podle hry Bouìe)
KURTÁG, György
1926
Bouìe
scénická hudba
FIBICH, Zden»k
1850
SIBELIUS, Jean
Macbeth, tragédie v p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Žánr
Hudební dílo
BENDA, Jiìí Antonín
1722
Macbeth
scénická hudba
VERDI, Giuseppe
1813
Macbeth
opera
SMETANA, Bedìich
1824
Macbeth a ²arod»jnice
klavírní skica (na motivy tragédie Macbeth)
STRAUSS, Richard
1864
Macbeth
symfonická báseÜ pro velký orchestr
GEDIKE, Alexandr Fjodorovi²
1877
Macbeth
opera
BLOCH, Ernest
1880
Macbeth
opera
MALIPIERO, Gian Francesco
1882
Preludio e morte koncert pro baryton di Macbeth (Pìedea orchestr hra a smrt Macbeth)
IBERT, Jacques
1890
Macbeth
ęlmová hudba
JEREMIÁŠ, Otakar
1892
Macbeth
scénická hudba
MADERNA, Bruno
1920
Macbeth
hudba k rozhlasové hìe a baletní hudba
MOL+ANOV, Kirill Vladimirovi²
1922
Macbeth
balet
+íslo opusu
23
15
Sen noci svatojánské lyrická komedie (pohádková hra) o p»ti jednáních Hudební skladatel
PURCELL, Henry
Rok narození 1658
Hudební dílo The Fairy Queen (Sen noci svatojánské)
Žánr
+íslo opusu
semi-opera scénická hudba
MENDELSSOHN-BARTHOLDY, Felix
1809
Ein Sommernachtstraum (Sen noci svatojánské)
koncertní pìedehra orchestrální suita z hudby ke stejnojmenné komedii
21
orchestrální pochod ze scénické hudby
61
1819
Sen noci svatojanské
scénická hudba
ORFF, Carl
1895
Ein Sommernachtstraum (Sen noci svatojánské)
scénická hudební kreace
WAGNER-RÉGENY, Rudolf
1903
Sen noci svatojanské
hudba k divadelní hìe
BRITTEN, Benjamin
1913
A mid-summer Night’s Dream (Sen noci svatojánské)
trojaktová opera
GEIßLER, Fritz
1921
Sommer-nachtstraum (Sen noci svatojánské)
balet
SUPPÉ, Franz von
64
Ve²er tìíkrálový, aneb Cokoli chcete, komedie Hudební skladatel SMETANA, Bedìich
16
Rok narození 1824
Hudební dílo Viola
Žánr zp»vohra (podle komedie Ve²er tìíkrálový)
+íslo opusu
BRAHMS, Johannes
FOERSTER, Josef Bohuslav
1833
1859
Lied von Shakespeare (Komm herbei, Tod)
sbor z cyklu +tyìi zp»vy pro ženský sbor, dva lesní rohy a harfu (z veselohry Ve²er tìíkrálový)
17
PíseÜ šaškova
pro sólový hlas s prþvodem (z veselohry Ve²er tìíkrálový)
116b
Ve²er tìíkrálový
scénická hudba
116e
WEIS, Karel
1862
Viola (Ve²er tìíkrálový)
opera
WAGNER-RÉGENY, Rudolf
1903
Was ihr wollt (Cokoli chcete)
scénická hudba
Aprílová komedie
muzikálové variace na Ve²er tìíkrálový
Ve²er tìíkrálový
hra se zp»vy a tanci
BLATNÝ, Pavel
1931
Král Lear, tragédie Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
BERLIOZ, Hector Louis
1803
König Lear (Král Lear)
velká pìedehra pro velký orchestr
BALAKIREV, Milħ Alexejevi²
1836
King Lear
pìedehra a scénická hudba
DEBUSSY, Claude
1862
King Lear (Fanfára, Spánek Learþv)
zlomek scénické hudby
COPLAND, Aaron
1900
The Five Kings (Král Lear)
hudba k divadelní hìe
WAGNER-RÉGENY, Rudolf
1903
Coriolan, König Lear (Coriolan, král Lear)
scénická hudba
ŠOSTAKOVI+, Dmitrħ Dmitrħevi²
1906
Král Lear
scénická hudba
+íslo opusu 4
58a
17
Zkrocení zlé ženy, veselohra o p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
GOETZ, Hermann
1840
Der Widerspenstigen Zähmung (Zkrocení zlé ženy)
komická opera o ²tyìech jednáních
PRATELLA, Francesco Balilla
1880
La bisbetica domata (Zkrocení vzpurných)
scénická hudba
PORTER, Cole
1892
Kiss me, Kate (Líbej m», Katko)
muzikál (podle komedie Zkrocení zlé ženy)
ŠEBALIN, Vissarion Jakovlevi²
1902
Ukroš²enħe stroptivoj (Zkrocení zlé komická opera ženy)
WAGNER-RÉGENY, Rudolf
1903
Der Widerspenstigen Zähmung (Zkrocení zlé ženy)
scénická hudba
CIKKER, Ján
1911
Skrotenie zlej ženy
scénická hudba
+íslo opusu
Kupec benátský, komedie v p»ti jednáních Hudební skladatel
Rok narození
Hudební dílo
Žánr
WEBER, Carl Maria von
1786
píseÜ pro dva soprány Sagt, woher stammt a alt (sbor) s kytarou, Liebeslust? vložky do hry Der Kaufmann von Venedig
MONIUSZKO, Stanislav
1819
Kupec benátský
hudba k dramatu
FOERSTER, Josef Bohuslav
1859
Jessika
kosmická opera (podle hry Kupec benátský)
JEREMIÁŠ, Otakar
1892
Kupec benátský
scénická hudba
CASTELNUOVO-TEDESCO, Mario
1895
Il mercante di Venezia (Kupec benátský)
opera
18
+íslo opusu
60
181
Veselé pani²ky windsorské, komedie Hudební skladatel
NICOLAI, Carl OĴo
Rok narození
1810
Hudební dílo
Žánr
Die lustigen Weiber von Windsor (Veselé pani²ky windsorské)
komická opera o tìech jednáních
VERDI, Giuseppe
1813
Falstaě
lyrická komediální opera (podle komedie Veselé pani²ky windsorské)
ELGAR, Edward sir
1857
Falstaě
symfonická studie (na motivy komedie Veselé pani²ky windsorské)
+íslo opusu
Slovník tedy není koncipován biograęcky, ale faktograęcky sleduje konotace hudebního a slovesného um»ní jako výslednici tvþr²ího úsilí hudebních a literárních um»lcþ. Rok narození skladatelþ a literárních um»lcþ (spisovatelþ, dramatikþ, básníkþ, libretistþ) – jako jediný biograęcký údaj uvád»ný za jménem skladatele – má jednak (primárn») funkci identięka²ní, jednak (sekundárn») i funkci orienta²ní, díky níž získává ²tenáì alespoÜ ²áste²n» pìedstavu i o historických, spole²enských a politických podmínkách a souvislostech, v jejichž prþse²íku hudební ²i literární um»lec žil a tvoìil. Pìi tvorb» tohoto Slovníku jsem vycházel z velmi rozsáhlého a žánrov» bohatého soupisu zhudebn»ných literárních d»l, který vznikal v prþb»hu tém»ì padesáti let. Materiál pro Slovník je tedy výsledkem soustavné excerp²ní práce. Jen tak a jen proto jsem mohl pìistupovat ke zdrojþm svých informací a následnému zpracování do zna²né míry samostatn». Pochopiteln» jsem pìitom využíval i ²etných literárních a pramenných zdrojþ: 1. V»tší ²ást excerpovaných údajþ má pþvod v ²eské hudební lexikograęcké literatuìe a životopisných monograęích, využito bylo všech zpracovaných tematických katalogþ, ale i generálních katalogþ hudebnin a hudebních adresáìþ. Zna²ný objem dat byl získán z dostupných cizojazy²ných hudebních slovníkþ a biograęckých monograęí. 2. Jako cenný zdroj informací mi posloužily také pìednášky mých vysokoškolských u²itelþ. S vd»²ností proto pìipomínám alespoÜ n»které z nich: v oblasti hudební (pìedevším muzikologické) to byli František Lýsek (* 1904), Jan Racek (* 1905), Bohumír Št»droÜ (* 1905), Josef Veselka (* 1910)
19