LISTOPAD
11 2016
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Když se řekne...
SKALKA Po stopách Káji Maříka
Putování za utajeným kasejovickým zlatem Wenkeův dům: sláva a pád slavného velkoobchodu Za mrtvými z napoleonských válek Po naučné stezce Svatá hora u Křižanova
Leoš Janáček očima dětí na naučné stezce v Hukvaldech Defilé kamenných postav a postaviček
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Konstantinovy Lázně a jejich nej
O záchranu ZOO Tábor se zasloužili papoušci! AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI LV | 128 Cena: 48 Kč
Co také po sobě zanechal Mattoni | Evropský strom roku 2016 | Ke Štolpichům pohodlněji | O kom napsal J. Š. Baar: „... měl rád lidi a pak koně...“ | Roubenky z Máchova kraje | Renesanční perla – Nossen (Německo) | Záhadný památník napoleonských válek (Polsko) | Kostol sv. Juraja (Slovensko) | Které nádraží si zahrálo „ostře sledované“? | Stavba plná mystiky
TURISTA na internetu
Obsah
www.turista.cz 3 Aktuality Co všechno po sobě zanechal Mattoni 4 Aktuality 4 4 6 6
tul: Skupina Království na okraji Adršpašských skal, str. 43 (foto: Jan Vítek)
Evropský strom roku 2016 Ke Štolpichům pohodlněji Sochy v Perninku Příbor zpřístupnil piaristickou zahradu
8 Když se řekne... Skalka (2. část) 12 Po stopách Káji Maříka 15 Putování za kasejovickým zlatem 20 Wenkeův dům: sláva a pád slavného velkoobchodu 24 U mrtvých 27 Po naučné stezce Svatá hora 30 Leoš Janáček očima dětí 34 Toulky s Toulavou kamerou 34 Konstantinovy Lázně 38 Mohou za to papoušci (ZOO Tábor)
Kasejovické zlato, str. 15
Wenkeův dům, str. 20
42 Kostol sv. Juraja (Slovensko) 43 Okénko do přírody Kamenné postavy a postavičky 46 Soutěž Které nádraží si zahrálo „ostře sledované“? 48 Shluková křížovka Stavba plná mystiky 50 Pêle mêle
PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 374 802 148 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Z. Cabalka, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
50 ... měl rád lidi a pak koně... 50 Roubenky, krásné roubenky 52 Renesanční Nossen (Německo) 53 Záhadný památník napoleonských válek (Polsko)
ZOO Tábor, str. 38
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Typos, tiskařské závody, s.r.o. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LV (Časopis turistů ročník 128) Uzávěrka příštího čísla: 28. 10. 2016 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 2. 11. 2016 Příští číslo půjde do distribuce: 23. 11. 2016
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
MAPA KČT č. 4
Rozhledna leží na hranici vojenského újezdu Hradiště a z Kyselky k ní vede červeně značená, zhruba 2,5 km dlouhá cesta. ↓
2 3
Aktuality
Nebývalý boom zažily lázně koncem 19. století. Jenže, když zlaté časy pominuly, začaly výstavné budovy společně s přilehlým parkem bez údržby chátrat. A lety se z paměti vytratila i osobnost Heinricha Mattoniho. Jeho postavu vzkřísili Bohuslav Machek a Marie Dolejší, staroušci z Vojkovic. Prý napsali asi 50 knih, jež přepisovali na psacím stroji a půjčovali známým. Pouze Dravec Mattoni měl neobyčejné štěstí, když se o rukopisu dozvěděl nakladatel Miroslav Morávek a v roce 1992, kdy bylo autorům dohromady požehnaných 170 let, knihu vydal. Hodně vody ještě uplynulo, než se podařilo sehnat finance a než byl na motivy Dravce Mattoniho natočen seriál České televize Já Mattoni... Žalostný stav Kyselky sice nedovolil natáčet
Co také po sobě zanechal Mattoni Karlovarský Němec s italskými kořeny Heinrich Mattoni se narodil roku 1830 a ačkoli po rodičích žádné peníze ani podnik nezdědil, díky svým obchodním i podnikatelským schopnostem se stal zakladatelem světoznámé značky minerální vody a v údolí Ohře po něm zůstaly Lázně Kyselka.
v autentických exteriérech, ale nyní naštěstí leckterá hluboká vráska na tváři někdejších lázní zmizela a další pomaličku mizí. Opravena je Löschnerova vila (viz titulní foto TURISTY 4/2016), kde má první sezonu za sebou Mattoni muzeum. Společnost Lázně Kyselka, o.p.s. se pustila do oprav 9 památných objektů a Vojenské lesy a statky, divize Karlovy Vary, po rekonstrukci za zhruba 800 000 Kč zpřístupnily 28. září těsně pod vrcholkem 582 m vysoké Bučiny kamennou rozhlednu, kterou nechal H. Mattoni postavit kolem r. 1880. Opět slouží k výhledům na hřeben Krušných hor s dominantním Klínovcem, část Doupovských hor, obec Kyselku, Radošov a do kouzelného údolí Ohře. Výlet k ní je ideálním tipem na výšlap během krátkých podzimních dní. Svatava Pátková (foto autorka)
Stromy, které bránily výhledům, musely být pokáceny. Dřevorubec Jan Janáček vytvořil z jednoho pařezu sochu ženy, jež nyní dnem i nocí bdí nad historickou věží. ↓
Aktuality
↓ Alpská silnice byla dokončena v roce 1891
Text a foto: Josef Kosák
Evropský strom roku 2016 Lípa z Tatobit na Semilsku získala v soutěži Evropský strom roku 2016 druhé místo z 15 nominovaných. První se umístil dub z obce Bátaszék v Maďarsku, pro který hlasovalo 72 653 z celkového počtu 230 tisíc Evropanů. České zástupkyni – výše zmíněné lípě z Českého ráje dalo hlas 43 451 osob, pomyslnou bronzovou medaili si z Bruselu odvezli Slováci. Na dalších místech bodovali vítězové národních soutěží z Polska, Španělska, Bulharska, Estonska, Anglie, Belgie, Skotska, Německa, Francie, Sev. Irska, Walesu a Irska. Naše republika dosáhla dříve nejlépe na 5. místo.
Text a foto: Josef Kosák
Ke Štolpichům pohodlněji Horský potok zvaný Velký, neboli Černý Štolpich, dříve Stollenbach, získal název podle okolních štol na těžbu železné rudy, která se tu pracně získávala v 16. a 17. století. Ve štolách Rudná jáma, Krásná Máří, Trpělivý Job a Svatý Vavřinec se těžíval převážně černý hematit či krevel. Ruda se svážela do Raspenavy, do míst, kde se Štolpich vlévá do Smědé. Tady stávaly pověstné Valdštejnovy železné hamry. Ruda tu byla bucharem roztloukána, surové železo zbavováno strusky, další kladivo jej již tvarovalo, a to nejčastěji na dělové koule nebo části tehdejší zbroje.
Oceněnou lípu najdete v Tatobitech, na NS malíře Jana Dědiny – viz Turista č. 3/2016. U příležitosti čelného umístění stromu v soutěži dala obec zhotovit turistické suvenýry s motivem „Tisícileté lípy“, které lze získat na obecním úřadě a na místní čerpací stanici.
www.nacestu.cz
↑ Pamětní deska císařovny Sisi
4 5
Ve Ferdinandově, na dolní části toků Velkého i Malého Štolpichu, byla vodní síla využívána v brusírnách skla, na pile, v papírně, textilce a dalších provozovnách. Údolím podél Stollenbachu vedla od 19. stol. turistická stezka, v roce 1891 tu byla dokončena stavba „alpské silnice“. Ta začíná v Hejnicích – Ferdinandově, střídá oba štolpišské břehy, třikrát přechází přes potok, překonává 220 m převýšení a od křižovatky U Knajpy postupně klesá až k chatě Smědava. 8 km dlouhá Štolpišská horská silnice se stala vrcholným dílem silničního stavitelství. Unikátním úsekem cesty je ostrá zatáčka, tzv. Galerie. Je postavena z kamenných bloků kladených na sebe až ↑ Pohled do údolí Smědé do výšky 10 m. Cesta sloužila koňským povozům, na zimní svoz dřeva i turistiku. Majitelé sportovních automobilů se právem pyšnili snímky pořízenými na její trase. Po 2. sv. válce pokulhá↓ Vodopád Velkého Štolpichu
↑ Upravená cesta v údolí Štolpichu
vala údržba, dílo zkázy dokonala ničivá povodeň v r. 1958, další povodeň se negativně projevila v r. 2010. Lesy ČR zajistily opravu spodní části „alpské cesty“ včetně náročné rekonstrukce Galerie. Sdružení Frýdlantsko osadilo kopii pamětní desky císařovny Alžběty (zvané Sisi) na místo, ze kterého byl originál v r.1923 odstraněn. Cílem návštěvníků bývá vodopád Velkého Štolpichu, který délkou 36 m v několika stupních vytváří největší vodní kaskádu v Jizerských horách. Obdobné útvary je možno spatřit i v sousedním údolí Malého – Bílého Štolpichu. Nástupním místem do údolí obou Štolpichů je křižovatka v horním Ferdinandově. Putování usnadní mapa KČT č. 20–21, Jizerské hory.
Pochod okolím Ořešína | 17. 11. » » více na www.nacestu.cz