Když se řekne...
Skalka a „speciál” Kamenice Drahanovice a Slatinice – perly pod hanáckým Mont Blancem
AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI Mariina studánka u Tlustovous Dýňový svět Kulatiny rozhledny na Dymníku Most v Bystré nad Jizerou Strážný vrch u Merboltic Vyhlídka Na Čihátkách ptáčníka Velena Zázračná studánka v Křešicíc Tři století jednoho statku Křížovka Tajemné podzemí
Luhačovické království rozhleden
Alejí dobra na Filipku Zlaté Podmokly Putující kostelíky Rychlebské hory pohledem geologa
Chorvatské stopy v Děvínské Nové Vsi (Slovensko)
Skalní labyrint ve Smrčinách (Německo)
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Štolmíř s vůní chleba LV | 128 Cena: 48 Kč
Do Hostouně za klapotem koňských kopyt
ŘÍJEN
10 2016
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
TURISTA na internetu
Obsah
www.turista.cz 1 Aktuality 1 Mariina studánka u Tlustovous 2 Dýňový svět 4 Kulatiny rozhledny na Dymníku 5 Most v Bystré nad Jizerou
8 Když se řekne... Skalka 13 Když se řekne... Speciál Kamenice 15 Zlaté Podmokly tul: Rozhledna Velký Kosíř (str.22) foto: Tomáš Maleček
ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s.
22 Drahanovice a Slatinice
REDAKCE
– perly pod hanáckým Mont Blancem 25 Luhačovické království rozhleden
Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 374 802 148 e–mail: turista@literaplzen.cz
27 Cestou na Filipku
Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková
30 Chorvatské stopy v Děvínské Nové Vsi
Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková
32 Skalní labyrint ve Smrčinách Německo 36 Toulky s Toulavou kamerou
Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Z. Cabalka, Ing. M. Nováček
44 Okénko do přírody Rychlebské hory
Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize
48 Soutěž Tři století jednoho statku
PRODUKCE
50 Shluková křížovka Tajemné podzemí
Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e–mail: info@literaplzen.cz
36 Štolmíř s vůní chleba 40 Do Hostouně za klapotem koňských kopyt
Cestou na Filipku (str. 27)
SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e–mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e–mail: predplatne@press.sk, www.press.sk
19 Putující kostelíky
Slovensko Když se řekne... (str. 8)
PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE:
52 Pêle mêle 52 Strážný vrch u Merboltic 53 Vyhlídka Na Čihátkách ptáčníka Velena 54 Zázračná studánka v Křešicích
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM Do Hostouně... (str. 40)
63 Novinky do vaší knihovny
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Veronika Pálková Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU n Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky–matros.cz n Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz n KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz n Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e–mail: info@klubturistu.cz n H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz n PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 n LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e–mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz n Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 n ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Inzerce: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LV (Časopis turistů ročník 128) Uzávěrka příštího čísla: 30. 9. 2016 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 10. 10. 2016 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 10. 2016
KČT na internetu
www.turista.cz
www.kct.cz
1
Aktuality
Text a foto: Bc. Roman Šulc
Mariina studánka u Tlustovous Na naprosto neočekávaném místě uprostřed polí za vesnicí Tlustovousy (okres Kolín) narazíte v nadmořské výšce 240 metrů na obnovenou studánku s pramenitou vodou, jež málem upadla v zapomnění. Přitom zde existuje od pradávna. Na pískovcovém překladu nad prameništěm je jako nejstarší letopočet vyryt rok 1834 a kroniky se zmiňují o jejích opravách v roce 1914 a naposledy pak roku 1966, kdy ji vyčistil Josef Šnajdr z nedalekých Tuklat. Poté byla zanesena hlínou z okolních polí a téměř zanikla vlivem intenzivní socialistické zemědělské činnosti, která jen málo brala ohled na podobná místa. Obnovena byla až v roce 2013 členy
↑ U Mariiny studánky → Křížek na rozcestí nedaleko studánky
Kulturního sdružení Tuklaty–Tlustovousy pod vedením Václava Krupky. A dostala přívlastek „Mariina“, na památku babičky současného majitele sousedního pole, Marie Ferdinandy Vojtové, manželky generála Josefa Vojty, která zahynula při holocaustu a je symbolicky pohřbena v památníku holocaustu YAD VASHEM v Izraeli. Iniciativa místních je o to cennější, že na obnovení a vyčištění studánky, včetně úpravy okolí, které se stalo oblíbeným místem vycházek a pořádání pikniků v přírodě
u upraveného ohniště, nepotřebovali žádné dotace ani jiné pobídky. Prostě „dali ruce dohromady“ a místo, které potěší každého poutníka, upravili zadarmo pro radost všem a také vás zvou k jeho návštěvě. Bohužel, k místu nevede turistická značka (nejbližší vlakovou zastávkou jsou Tuklaty, 2,7 km, neznačeno), ale poblíž prochází cyklotrasa číslo 8211, která vede z Klánovického lesa přes Úvaly a Tuklaty do Tismic. Při cestě jak od Úval, tak od Tuklat, se od rozcestí s křížkem ( jehož obnovu rovněž inicioval již zmíněný místní patriot pan Václav Krupka) u Tlustovous vydejte po silnici severním směrem a po několika metrech v zatáčce narazíte na dřevěné ukazatele, které vás již ke studánce bezpečně dovedou polní cestou. Pokud byste ji hledali na mapách, její GPS souřadnice jsou N 50°05‘25.64“ E 14°44‘49.58“.
www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Jaroslav Vála
Dýňový svět Od roku 2009 pěstují Josef a Jaroslava Pipkovi v Nové Vsi u Leštiny dýně a vždy na podzim se jejich statek promění v Dýňový svět. Letos to bude od 24. září do konce října. Jak název napovídá, Nová Ves u Leštiny se nachází u Leštiny, ovšem obcí s tímto názvem existuje několik, takže její oficiální název je Leština u Světlé nad Sázavou. Nedej bože, aby zařehtal úřední šiml a přejmenoval ji na Novou Ves u Leštiny u Světlé nad Sázavou... Ve statku č.p. 5 žijí Pipkovi již po několik generací. Josef a Jaroslava, poslední nositelé tohoto jména, zde pěstují pšenici, ječmen, topinambury a dýně, chovají ovce a kamerunské kozičky a nabízejí vlastní med. Proslavili je ovšem dýně, které nejen pěstují a prodávají, ale také netradičním způsobem vystavují. Kromě velké expozice ve stodole mají na zahradě velkoplošné dekorace pro děti, ale nejen pro ně, jako bludiště z dýní, pyramidu z dýní a vůbec – dýně jsou všude, kam se podíváte. Malé, velké, kulaté, šišaté, bílé, žluté, oranžové, zelené, šedé, pruhované, kropenaté, špagetové, muškátové, žaludové a samozřejmě nejznámější druh Hokkaido – některé vhodné k jídlu, jiné na ozdobu. A nejen k dlabání na Halloween, ale například kalabasy se suší a dělají se z nich nádobky na pití čaje. Dýně zde ovšem nemusíte jenom obdivovat, můžete si je i koupit domů. U každého druhu je popiska, z níž se dozvíte vše potřebné, názvem počínaje a způso-
MAPA KČT č. 43
Přijďte na Kolem Radnického potoka | 22. 10. » » více na www.nacestu.cz
2 3
Aktuality
protože všechny druhy dýní jsou na jednom poli a různě by se mezi sebou zkřížily. Mimochodem – na devíti hektarech loni vysadili 40 000 sazenic 100 druhů, přičemž zhruba polovinu tvoří dýně k jídlu a polovinu na ozdobu. Dýňový svět navštěvují nejen jednotlivci či rodiny s dětmi, ale často mateřské školky, školy
bem upotřebení konče. Z dýní totiž můžete dělat kompot, marmeládu, pyré, koláč, polévku nebo zelí. Semena nakupují Pipkovi v Německu a ve Švýcarsku, ostatně tam se Josef Pipek inspiroval. Semena různých odrůd dokonce dostali s nastávající manželkou jako svatební dar! Vlastní semena používat nemohou,
a domovy pro seniory. Děti mají v oblíbě „dlabárnu“, kde si mohou vyrobit nějakou dekoraci, dospělí spíše využívají možnost návštěvy „občerstvovny“, aby okusili výbornou dýňovou polévku.
Přijďte na Po stopách slavných | 8. 10. » » více na www.nacestu.cz
Aktuality Text: Václav Hieke Foto: archiv V. Hiekeho
Kulatiny rozhledny na Dymníku Počátkem 19. stolení nastal ve Šluknovském výběžku díky Horskému spolku pro nejsevernější Čechy velký rozmach turistiky. A protože tehdy prestiž každého spolku dokládala rozhledna, přivítali Rumburští záměr radního Augusta Wenschucha, který se rozhodl, že u příležitosti svých 60. narozenin zainvestuje její výstavbu. Parcelu poskytl hrabě Lichtenstein a August Wenschuch přizval ke spolupráci stavitele Josefa Hampla, prověřeného již stavbou rozhledny na Vlčí hoře. Ten navrhl 15 metrů vysokou válcovou věž. Projekt byl přijat, počátkem roku 1896 se začalo stavět a na konci léta byla věž dokončena. Rumburger Zeitung (Rumburské noviny) 30. září 1896 zveřejnily informaci, že na Dymníku byla 27. 9. 1896 otevřena Augustova věž. Rozhledna se velmi brzy stala významným turistickým cílem. Pokud nahoře nevlála vlajka (což znamenalo, že věž není otevřena), půjčil si turista klíč od vstupu v hostinci Horského spolku, kam jej po prohlídce zase vrátil.
později zůstala volně přístupná. A to se na ní společně s povětrnostními podmínkami podepsalo – nezadržitelně chátrala.
Během let prošla věž několika stavebními úpravami, v poválečném období opětovaně měnila majitele. V šedesátých letech sloužila k telekomunikačním účelům,
V roce 1995 se díky sbírce pořádané rumburskými turisty a štědrému příspěvku města Rumburk dočkala rekonstrukce. Jenže, opět zůstala volně přístupnou a vandalové tak měli volnou ruku. Na konci roku 2007 byl zase už chátrající objekt převeden pod správu Lesů České republiky, s.p., a hned poté došlo k nezbytným opravám a úpravám za více jak půl milionu korun. Od 1. 7. 2008 od Lesů pronajatou rozhlednu provozuje KČT Krásná Lípa. Od 1. 4. do 30. 9. se dá vzhůru vystoupat každý den, od 1. 10. do 31. 3. pouze o sobotách, nedělích a svátcích. (Hromadné skupiny po předchozí dohodě na aktuálním tel. čísle viz www.kctkrasnalipa.cz i jindy.)
Přijďte na 18. Festiválek Jesenice | 22. – 23. 10. » » více na www.nacestu.cz
4 5
Text a foto: Vladimír Navrátil
Most v Bystré nad Jizerou Při silnici číslo 292 do Jilemnice, asi 7 kilometrů východně od Semil (na odbočce do Bystré nad Jizerou) stál do letošního jara krytý dřevěný most přes řeku Jizeru. Technická kulturní památka je 24 m dlouhá, 3 m široká a 5 m vysoká, pochází z roku 1922 a za svůj vznik vděčí místnímu mlynáři. Jde o poslední z dochovaných podkrkonošských mostů a také pravděpodobně o jediný svého druhu dodnes funkční a existující v Evropě. Dříve přes něj přejížděla i osobní auta, do loňského léta sloužil už jen pěším, až byl pro havarijní stav uzavřen.
↑
Stěhování mostu
Pustit se do jeho renovace na stávajícím místě bylo ale téměř nemožné. Po dohodě s památkáři došlo proto k rozhodnutí o opravě na břehu a opětném usazení tak, aby opět od nastávající zimy sloužil provozu. Přemístění (i přes elektrické vedení) na levý břeh Jizery (vedle bývalého mlýna, později depozitáře semilského
↑
Odstrojený most s úvazy
archivu) provedl za velkého zájmu obyvatel okolních obcí ve čtvrtek 9. června 1916 autojeřáb o nosnosti 100 tun. Akce trvala něco přes 10 minut. Lokace: Vodácký km: Jizera 114.2 N 50˚ 36.45535 ´, E 15˚ 23.49853´
Přijďte na Zamykání Doubravy | 15. 10. » » více na www.nacestu.cz