Issuu

SRPEN – ZÁŘÍ

8–9 2016

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Za divočinou do bioparku Teplice

Emauzy coby slovanský klášter Karla IV. Rabštejn nad Střelou procitl ze spánku Údolím mloků při Olešenském potoce

Malé rendez-vous na střeše Evropy Na originální rozhlednu v Železných horách

Z vinařského Pavlova do tábora lovců mamutů Dálkoví letci Když se řekne... Teplice Kde se vzali kamzíci v Nízkých Tatrách

TOULKY S TOULAVOU KAMEROU

Terezín, panenská pevnost Staronový zámek Mitrowicz AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI LV | 128 Cena: 48 Kč

TURISTA na internetu

Obsah

www.turista.cz 1 Aktuality 1 2 4 6 7 8

tul: Emu hnědý – živý i namalovaný, snímek z bioparku Teplice od L. Nekolného, str. 1

Biopark Teplice Rabštejn nad Střelou Údolí mloků při Olešenském potoce Nové Místo pro přírodu u Toužimi 100 let od úmrtí Jana Otty Poznejme Bílovec

10 Když se řekne... Teplice (2. část) 14 Slovanský klášter Karla IV. (Emauzy) 21 V Železných horách 24 Malé rendez-vous na střeše Evropy 27 Z vinařského Pavlova do tábora lovců mamutů 30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Terezín, panenská pevnost 34 Staronový zámek Mitrowicz

Klášter v Emauzích, str. 14

40 Slovensko Kamzíci v Nízkých Tatrách 42 Okénko do přírody Dálkoví letci 44 Soutěž Kde psalo historii černé řemeslo 46 Křížovka Tajuplné uličky 48 Pêle mêle 48 Poutní místo Lutršték a mrazový klín 49 Zaniklá obec Muzlov 50 Víte, co je oskeruše? 50 Vzpomínka na Franze Josefa kousek od Lipna 52 Evangelický kostel ve Vanovicích

Archeopark Pavlov, str. 27

Zámek Mitrowicz, str. 34

53 59 61 63

Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT

PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 374 802 148 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Z. Cabalka, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Graﬁcká úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Typos, tiskařské závody, s.r.o. Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LV (Časopis turistů ročník 128) Uzávěrka příštího čísla: 2. 9. 2016 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 31. 8. 2016 Příští číslo půjde do distribuce: 27. 9. 2016

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

Aktuality

Text a foto: Lukáš Nekolný

Biopark Teplice Bujná tropická vegetace, ve vodě plavou piraně a o kousek dál v zeleni skryti a přeci dobře viditelní banánovci, krásní exotičtí ptáci s pestře zbarveným peřím na hlavě. Říkáte si, že něco takového můžete u nás zažít jen ve velkých zoologických zahradách a jejich tropických halách? Ale kdepak, takovýto svět se nachází i za zdmi teplického gymnázia. Pojďme jej nyní společně prozkoumat!

↑ Pásovec štětinatý

Areál bioparku Gymnázia Teplice vzniká postupně od roku 2008, letos se ale více otevřel široké veřejnosti. Přibývají noví chovanci i expozice, a tak v současnosti můžete na ploše přes čtvrt hektaru obdivovat

↑ Turako červenokorunkatý

na 100 živočišných druhů i spoustu druhů rostlinných. Dvůr budovy C gymnázia nabízí díky trojici výběhů seznámení hlavně s australskou faunou. Kromě emu hnědých se můžete těšit ze dvou druhů klokanů. Mimo běžných rudokrkých „skákalů“ tu totiž vystavují poměrně řídce chované klokany parma. Oblíbeným druhem je i mara stepní, která však pochází z Jižní Ameriky. Vedle výběhů se nachází řada voliér s primáty, např. s lvíčky zlatohlavými a lemury kata. Nechybí ani surikaty.

Do druhé stěžejní části zoo se dostanete po chodníku kolem geologické expozice a výběhu dikobrazů. Za ním už se otevírá vstup do skleníku, jenž je rozdělen do čtyř částí. V první se ukazují zejména atraktivní opeřenci jako turako červenokorunkatý a holub zelenokřídlý. Další sekce má subtropický a následující tropický charakter. Těšit se můžete na řadu rostlin, savců, ptáků, plazů, ryb, obojživelníků i bezobratlých. Mezi raritní druhy patří prastará ryba kostlín kubánský, který je k vidění jen v necelé desítce evropských zoo. K řídce chovaným druhům patří taky žába pipa americká či roztomilá šelmička mangusta tmavá. K oblíbencům samozřejmě náleží papoušci a pásovci. Poslední část skleníku se pak věnuje rostlinám a zvířatům, které zvládnou i chladnější podmínky; roste tu mj. smokvoň. Atraktivní je velké akvárium s českými rybami, včetně štiky. Kromě již zmíněných živočichů je v bioparku k vidění také moko skalní, jihoamerický hlodavec příbuzný morčeti, žijící na skalách. Z evolučního hlediska stojí za zmínku bahník západoafrický. Jde totiž o takzvanou živoucí fosílii a navíc rybu, kterou vědci označují za přímého předchůdce dnešních obojživelníků. Na své si tu přijdete i v případě, že vás zajímají želvy. Kolekce teplického bioparku je totiž opravdu velmi pestrá! Otevřeno pro individuální návštěvníky je každou sobotu od 13 do 17 hodin, a to až do konce října. Kromě toho můžete areál navštívit v rámci tzv. akva-tera trhů, jež se konají vždy poslední sobotu v měsíci od 9 do 12 hodin. O dalších zajímavostech Teplic se dozvíte v článku tradiční rubriky „Když se řekne…“.

Přijďte na Přes čtyři zámky | 17. 9. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

↙ Poklidné rabštejnské zákoutí

Za nevlídného počasí si chtějí schovat hlavu pod střechou, posvačit v teple a příčí se jim okukovat pamětihodnosti jen zvenčí, zpoza uzamčených dveří. A přitom tu bývalo živo. Do kronik se zapsalo 21. září 1337, kdy Oldřich Pluh pro Rabštejn vymohl městská práva. Jeho synové se však postavili proti Karlu IV., což dělat neměli. Panovník je o v té době strategicky výhodně položený Rabštejn připravil a učinil z něj královský majetek. Traduje se, že sem potom rád jezdíval se svou čtvrtou manželkou Eliškou Pomořanskou. Kdo ví?

Text a foto: Svatava Pátková

Pravdě blíž je tvrzení, že se zde nachází po píseckém druhý nejstarší most u nás. Jeho zbudování si vyžádala obchodní cesta, která tudy vedla z Prahy přes Cheb do Norimberka. Karavany mířící po její trase jen stěží překonávaly poměrně hlubokou Střelu. Dalším překážkou, jež musely na své pouti zdolat,

Rabštejn nad Střelou – turistická renesance nejmenšího městečka Malebné chaloupky stulené na ostrohu nad divokou Střelou mívají okna dokořán o víkendech, o prázdninách, když před jejich vraty zaparkují „lufťáci“. Pravda, z valné většiny se o své dočasné příbytky starají vzorně, ale když odjedou, chalupy osiří a ztichnou. Když jsem se do Rabštejna vypravila před pár roky, připadala jsem si jako v městečku duchů. Na živáčka člověk nenarazil. Inu, trampové se stali, aspoň tady, pomalu vymírající sortou. A turisté? Ty krásná příroda a památky lákají pořád, ale stále více už vyžadují i nějaký komfort. ↑ Před zámkem se právě shromáždili návštěvníci na prohlídku.

byla až Ohře v Lokti. Ale protože pod tamním hradem má koryto široké, dala se brodit. Spekuluje se i o tom, že na podzim roku 1414 po mostě nad Střelou pravděpodobně prošel Mistr Jan Hus při své pouti z Krakovce do Kostnice. Když dorazil do cíle, hned v prvním dopise děkoval za koně Rabštýna, který je tak silný, že si ho ponechá u sebe pro případ, že by potřeboval někam z Kostnice odjet... Je tedy možné, že měl oře právě odtud.

↑ Zřejmě druhý nejstarší most v republice

2 3

↓ Průčelí vlastivědného muzea znají diváci z ﬁlmu Cesta z města.

Rabštejn proslavily i dva hrady, jejichž torza tu dodnes trčí proti sobě, ale také lomy na pokrývačskou břidlici. Méně známá už je loretánská kaple ze 17. století, jež patří mezi dvacítku zachovaných loret v českých zemích. Procesí od ní kdysi stoupala vzhůru k poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné. Sotva 25 let po dokončení svatostánku přišla osudová rána – Josef II. v roce 1776 sousední klášter servitů, do jehož vlastnictví kostel náležel, zrušil. Před pár desítkami let sloužil klášter coby rekreační středisko horníkům ze severočeských dolů a nedaleký zámek, jež připomíná stavební rozvoj za hrabat Pöttingů, jako školící středisko ČTK. Hodně slyšet bylo o obou nemovitostech, když se dostaly do megalomanských plánů Hušákovy SAZKY. Před pár lety její náruč zase v tichosti opustily – klášter (někdejší hotel U mnicha) má nové majitele z východu a dveře zavřené. Naopak zámek je díky současným vlastníkům (plzeňským podnikatelům) v sezoně otevřen k prohlídkám a o sobotách slouží svatebním obřadům.

← Ondřej Fábera ve dveřích infocentra Četnická stanice

V dobách rozkvětu žila v Rabštejně až pětistovka obyvatel, nyní je zřejmě nejmenším historickým městem na světě, ač se tímhle prvenstvím v Guinnessově knize rekordů chlubí chorvatský Hum s necelou třicítkou usedlíků. V Rabštejně jich momentálně žije dvacet!

Horkou novinkou letošní sezony je zbrusu nové vlastivědné muzeum, zpřístupněné v bývalém panském hostinci. Představuje zdejší historii, ale hlavně láká na sbírky trofejí a vycpanin, jež ocení nejen děti a nimrodi. Budova vévodí Pluhovskému náměstí, jak s hrdostí místní říkají středu městečka. Ještě před rekonstrukcí posloužil její exteriér coby obchod, v němž ve ﬁlmu Cesta z města režiséra Tomáše Vorla prodávala Eva Holubová. Za pultem se ale otáčela v domě sousedním, v někdejší Četnické stanici, jak hrdě hlásá tabulka na průčelí. Neobvyklý název má reálný podklad – od konce 19. století až

do roku 1947 zde byla četnická služebna, strážci pořádku tu měli ubytování, stáj pro četnického koně a šatlavu. A zřejmě se hřáli u stejných roztopených kamínek, jako dnešní návštěvníci, kteří si dovnitř chodí pro turistické informace. Příjemná obsluha nabídne i kávičku a domácí koláč, přitom je čas na klábosení a odpočinek nohám. Za tohle celoročně otevřené „íčko“ patří dík spolku Postřelí, u jehož vzniku stál a roli předsedy přijal rodilý Liberečák Ondřej Fábera. Rabštejn si zamiloval a ač je odtud k vlaku do Žihle 11 kilometrů a vyjma prázdninových víkendů sem autobus nejede, před šesti roky v něm s rodinou zakotvil natrvalo. Brzy pořádně rozhýbal stojaté vody ospalého, po většinu roku vylidněného zapadákova, jemuž chyběla „člověčina“.

Otevření „íčka“, zpřístupnění hned několika menších památek, neúnavná propagace např. i na Facebooku, řada pořádaných akcí (tou nejbližší je zářijové Rabštejnské historické pluhování, které můžete ještě stihnout) – to vše nese ovoce. Rabštejn se opět stal oblíbeným cílem. Zatím posledním ukázkovým kouskem Postřelí je získání barokního dvora Vranov (cca 1 km Z od Rabštejna) a snaha o jeho záchranu. Držme palce, ať to vyjde. Až Ondřeje Fáberu potkáte, určitě vám řekne „dobrý den“. Široko daleko si za to vysloužil přezdívku – „Ten, který zdraví“. A pokud budete mít zájem, vysype z rukávu jako nám spoustu perliček, které o městečku vyhledal, nastudoval a ochotně předává dál. Díky za to!

Přijďte na Vandr po úterských mlýnech | 3. 9. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Svatava Pátková

Údolí mloků při Olešenském potoce – romantická stezka o zdánlivě všedních věcech Potoků, co ústí do Berounky, je celá řada. Ale málokterý se může pochlubit takovými přírodními scenériemi jako Olešenský. Ten sbírá vody z polí nad vsí, po níž dostal jméno, a je pravda, že hrstce místních v posledních letech přinesl nejednu krušnou chvilku. I tady totiž zemědělci osévají svažitá pole s oblibou kukuřicí a dalšími širokořádkovými plodinami a po přívalových deštích tedy není nouze o bleskové povodně. Drobný potůček se při nich mění v dravou říčku. tohlávci, ale i houby jako třeba choroše) patří mezi ty ohrožené. Stejně jako mlok skvrnitý, který tu má skvělé útočiště. Ožívá a na lov žížal, stonožek, drobného hmyzu, červů či slimáků se vydává v noci, přes den jej proto zahlédnete stěží, ale podrobně ho představí jedna z naučných tabulí. Jiná má pod drobnohledem vše, co bují při trase. Roku 1827 dovezl David Douglas do Evropy semena, pocházející z jehličnanu, vyskytujícího se ve vlhkých pobřežních oblastech na západě Severní Ameriky. Stromky, které z nich vyrostly, získaly jméno po něm: douglasky tisolisté. Podobají se jedlím a smrkům, rostou rychle, netrpí vývraty a po sekvoji vždyzelené jsou považovány za druhý nejvyšší jehličnan na světě. Běžně vytáhnou do výšky přes 60 m, výjimečně i přes 100 m. Mohutnou douglasku potkáte na stezce, stejně jako trnovník akát, opět druh přivandrovalý

↑ Adam Hauner (vpravo) provedl 23. července první návštěvníky po stezce při komentované prohlídce.

Naučná stezka začíná v Olešné kousek od posledních chalup, měří 1,5 kilometru a potkáte při ní 10 naučných tabulí. Povede vás po upraveném chodníku, nebojím se říct, pralesem. Těžko přístupné údolíčko zůstalo nedotčené těžební technikou, a proto v něm vládne divoká příroda. Stromy tu rostou tak dlouho, až sami padnou a jejich kmeny se přirozeně rozloží. Podobných míst s mrtvým dřevem je dnes velmi málo a organizmy na nich žijící (např. střevlíci, kovaříci, zla-

Na nevšední přírodní scenérie Olešenského potoka upozornili geocacheři, kteří sem nejprve umístili své kešky a následně stáli u vzniku stezky (z jejich řad si dík zaslouží především Adam Hauner, organizátor, spoluautor textů na tabulích). Lovci kešek ve ﬁnále neváhali přiložit ruce k dílu a ve velkém počtu se účastnili několika brigád na zprůchodnění a úklidu cesty. Zřizovatel stezky – ČSOP Radnice včele s Karlem Ferschmannem (opět spoluautor textů na naučných tabulích) má příslib, že mu činorodá parta bude při údržbě cesty pomáhat i nadále. Dobrý příklad k následování, nemyslíte?

Přijďte na Mánesovou stezkou | 3. 9. » » více na www.nacestu.cz

4 5

přes oceán, tentokrát z jihovýchodu USA. Na rozdíl od douglasky jde ale o imigranta nevítaného, v současnosti považovaného za nejrozšířenější zavlečenou dřevinu na území Česka. S výjimkou květu je celý jedovatý. Jeho výmladky za rok vyrostou až 4 m, což jej řadí mezi 100 nejinvazivnějších dřevin v Evropě. Likviduje se velice těžko. Další zastavení upozorní na odřené a zašpiněné kmeny a pařezy, o které si divočáci otírají zaschlé bahno, aby spolu s ním sedřeli odumřelé štětiny. A také se dozvíte, že muﬂon je divoká ovce, která sice nepatří k odvěkým druhům naší přírody, ale právě v Česku se jí daří. Odhaduje se dokonce, že u nás žije třetina světové populace a nejlepší muﬂoní toulce, tedy trofeje, pochází právě odtud. I toto plaché zvíře můžete při troše štěstí ve svazích nad stezkou zahlédnout.

↑ Před ústím Olešenského potoka do Berounky divočinu nahradila civilizace.

Proč zajíci běhají za deštivého počasí po silnicích? I na to odpoví jedna z naučných tabulí. Než se zastavíte u poslední, budete se divit, kolik zajímavých perliček z naší přírody se dá najít v divoké rokli, jen kousek nad chatami, které se tísní v jejím závěru – před ústím Olešenského potoka do Berounky. Ani prodloužení výletu podél Staré řeky, jak Berounku s oblibou nazývají vodáci, nebude nudné. Ať už po červené po proudu ke zřícenině hradu Libštejnu, nebo na opačnou stranu k hradišti Radná.

Nejpodrobnější turistické mapy do mobilu

Vyzkoušejte pro Android

Vyzkoušejte pro Windows Phone

verze 7.5 a 8