DUBEN
4 2014
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Hornoslavkovská železnice znovu ožívá Tomáškův lom u Berounky Vysoká na Kutnohorsku
Biskupská kupa u Zlatých Hor Románský hrad na moravském pomezí Zahradní klenot severního Bavorska (Německo) Černé zlato z Moravského pole (Rakousko) Ptačí stěhování
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Důl Kovárna v Krkonoších Kostel v kožichu v Loučné Hoře
AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI Rybí líheň Borová Lada Po stopách prapředků do Hlubokých Mašůvek Tři naučné stezky za jeden den Loreta Rumburk otevřela novou expozici S Labskou královnou na starobylé Blansko Kamenné memento tureckého vpádu Nejmenší sluneční hodiny na světě
LIII | 126 Cena: 48 Kč
Obsah
1 Úvodník | Před klubovou konferencí II 3 Aktuality 3 3 4 6 7
Rybí líheň Borová Lada Klatovský vycházkový okruh Zámek Nový Hrad v Jimlíně Po nově značené trase Loučským lesem Po stopách prapředků do Hlubokých Mašůvek 8 Tři naučné stezky za jeden den 9 Za dobrou vodou ke studánce 10 Loreta Rumburk otevřela novou expozici tul: Siesta na Ostrém, foto: Jaroslav Vogeltanz
12 16 20 23 27
Železnice ožívá Tomáškův lom Vysoká Biskupská kupa u Zlatých Hor Románský hrad na moravském pomezí
30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Důl Kovárna 33 Kostel v kožichu v Loučné Hoře
Tomáškův lom (str. 16)
36 Zahradní klenot severního Bavorska (Německo) 40 Černé zlato z Moravského pole (Rakousko) 42 Z historie organizované turistiky Časopis turistů ročník 1896 – III. 44 Okénko do přírody | Ptačí stěhování 46 Soutěž | Lázně Josefa Gočára 48 Střídavá křížovka | Z Jizerských hor 50 Pêle mêle 50 S Labskou královnou na starobylé Blansko 51 Kamenné memento tureckého vpádu 52 Nejmenší sluneční hodiny na světě 52 Za rotundou do Štěpkova 53 Příběh jednoho křížku 54 Nejstarší kaple Božího hrobu
Biskupská kupa (str. 23)
Bavorský Hof (str. 36)
55 61 63 64
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nová mapa z edice KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LIII (Časopis turistů ročník 126) Uzávěrka příštího čísla: 27. 3. 2014 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 2. 4. 2014 Příští číslo půjde do distribuce: 23. 4. 2014
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
↖ Ing. Jan Havelka (vpravo) zapaluje s Milanem Tomanem vatru na Velkém Polomu. (Foto: Mgr. Jan Sládek)
Před klubovou konferencí II Minule jsem slíbil, že budu pokračovat v daném tématu a ukáži i na další cíle z „Vize“, které se buď nenaplňují, nebo se o jejich naplňování nedostatečně informuje. Vybral jsem si dnes dva cíle, ke kterým jsme se podle mého názoru zatím nikterak nepřiblížili: klub by se měl stát uznávaným partnerem pro plnění podmínek nutných k rozvoji cestovního ruchu a stejně tak uznávaným partnerem v oblasti ochrany přírody v naší zemi. Teď však máme jedinečnou možnost udělat v obou těchto směrech veliký pokrok. Čtrnáct let usilujeme o postavení Bezručovy chaty na Lysé hoře. Dnes již můžeme říct, že se nám to podaří. Až se to stane, bude to jistě velkým přínosem pro všechny turisty. Budou mít možnost kvalitního a relativně levného občerstvení a ubytování na nejvyšším vrcholu Beskyd, v místě s úžasnými dalekými rozhledy na celé Beskydy a půlku Slovenska. To je cíl v našem prvním plánu. V našem druhém plánu však musí být cílem ukázat tuto stavbu jako příklad úspěšného usilování o navázání správného vztahu ke státním orgánům ochrany přírody. Vždyť jsme se v průběhu těch čtrnácti let po-
stupně stali z nespolupracujících nepřátel spolupracujícími přáteli. Přesvědčili jsme CHKO Beskydy, že opravdu stavíme turistickou chatu jako nízkoenergetický objekt (tepelné čerpadlo, kvalitní izolace, trojitá skla oken) s dokonale ošetřenou splaškovou vodou, s nízkou spotřebou pitné vody (oddělený okruh užitkové vody), dodrželi jsme tvrdé stanovené podmínky pro organizaci stavby. A oni nám věří, že dále realizujeme již připravovaný projekt, který povede školní mládež k poznávání přírody i nutnosti její ochrany. Školní třídy vystoupí po připravené trase kolem informačních tabulí na vrchol Lysé hory. Zde tak nejen dosáhnou nejvyššího vrcholu Beskyd, ale v prostorách chaty budou moci formou testů s paní učitelkou vyhodnotit získané poznatky. Tento projekt bude u nás jedinečný a měli bychom dokázat aplikovat jej i na jiných místech. Dnes již také můžeme říct, že jsme stavbou této chaty významným a u nás neobvyklým způsobem vstoupili do povědomí okolních obcí jako důležitý spoluhráč na poli cestovního ruchu. Skutečnost, že starostové z ně-
www.turista.cz
Úvodník
kolika desítek okolních obcí nám dávají sami za pravdu, že takováto chata je na vrcholu zapotřebí, že ta chata jako vrcholový cíl pomůže zvýšit návštěvnost ubytovacích zařízení v jejich obcích, a nakonec skutečnost, že nám téměř všichni přispěli právě proto do finanční sbírky na stavbu chaty – to vše dokazuje, že se v tomto regionu, snad poprvé u nás, projevuje něco, co je například v sousedním Rakousku nebo Německu zcela běžné. Něco, co je podle mého názoru nutnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, ale co u nás v oblasti poskytování ubytování mezi podnikateli ještě nikde nefunguje. Budeme-li dobře prezentovat naše pokroky v obou těchto směrech, přiblížíme se určitě k oběma citovaným cílům stanoveným ve „Vizi“. Do oblasti cestovního ruchu patří však také turistické trasy. A zde si nemohu odpustit tvrzení, že nové turistické trasy musí být budovány podle současných moderních norem. Již několik let tvrdím, že tento trend k nám přijde a že nezapojí-li se Klub českých turistů do budování takových tras, bude je budovat někdo jiný. Tato předpověď se nyní již začíná naplňovat. Takových projektů vzniká celá řada. Pokud jejich trasa vede po našich značených cestách, celkem nic se nestane. Pokud si investoři takovou trasu vyznačí sami (viz pivní, vinařské a jiné cesty), začíná to již v některých místech znepřehledňovat celý systém značení. Pokud takovou trasu, kterou klub sám nenavrhl a která nebude odpovídat podmínkám moderní pěší trasy, KČT vyznačí svým systémem značení, pak chtě nechtě kritika té trasy padne na naše hlavy. Místem, kde se asi bude „lámat“ chleba, bude Krušnohorská hřebenovka. Tam začíná být jasné, že bude poptávka obou krajských úřadů (Ústecký a Karlovarský kraj) po dokonalé moderní pěší dálkové trase. Samozřejmě poptávka podpořená potřebnými finančními prostředky. Zde se bude muset klub
rozhodnout: buď do takového projektu půjde a zůstane rozhodujícím partnerem na poli pěších turistických tras, nebo nepůjde, a pak toto jeho dnešní postavení začne postupně oslabovat. Za toto rozhodnutí bude zodpovědné vedení klubu, nikoliv jen značkaři. Rozhodnutí bude muset být uděláno již v průběhu letošního roku. Tak to jsem popsal jen problematiku dvou cílů z klubové „Vize“. Na víc nestačí místo. Přejdu proto k závěru: myslím, že KČT potřebuje skutečnou Programovou radu. Takovou, jakou měl v devadesátých letech minulého století. Tedy v době, kdy jejími členy byli František Moser, Zdeněk Brož, Antonín Páv, Jiří Brejška, Stanislav Cach a další. Byli to lidé, kteří dokonale znali klub a ačkoliv měli v klubu i celou řadu dalších, k určitému druhu činnosti orientovaných funkcí, dokázali se nad toto povznést a formulovat strategické cíle klubu. Nově zvolené vedení KČT takovou skupinu odborníků musí vytvořit. Ta musí využít zkušeností z projektů, které se nám daří, a prezentovat výsledek jak dovnitř klubu, tak i před širokou veřejností. To určitě výrazně zvýší počet těch našich členů, kteří přijdou s novými projekty. Navenek to pak představí klub tak, jak jsme si to schválili ve „Vizi o úkolech a cílech KČT pro období do roku 2020“. Do roku 2020 zbývá klubu ještě téměř sedm let. To jsou téměř dvě funkční období. To by mělo být dost času na to, aby cílů bylo dosaženo. Přeji všem delegátům dubnové klubové konference, aby měli šťastnou ruku při volbě členů nového Vedení a Ústředního výboru KČT, a nově zvoleným orgánům pak jasné vykročení za splněním našich představ. Ing. Jan Havelka emeritní předseda KČT
Mapy KČT – nejpodrobnější turistické mapy v měřítku 1 : 50 000 34
EDICE KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ
4. VYDÁNÍ 2009
BRDY a ROKYCANSKO
www.trasa.cz, www.kct.cz
VELKOMEZIŘÍČSKO
MAPA TURYSTYCZNA
HIKING MAP
WANDERKARTE
TURISTICKÁ MAPA
1 : 50 000
HIKING MAP
MAPA TURYSTYCZNA
W W W. T R A S A . C Z , W W W. K C T. C Z
WANDERKARTE
TURISTICKÁ MAPA
W W W. T R A S A . C Z , W W W. K C T. C Z
W W W. T R A S A . C Z , W W W. K C T. C Z
HIKING MAP
84
západ
1 : 50 000
K L ZN UB A ČE Č Í C SK ES ÝC TY H PR TU O RIS VÁ TŮ S
TURISTICKÁ MAPA
EDICE KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ 3. VYDÁNÍ 2009
K L ZN UB A ČE Č Í C SK ES ÝC TY H PR TU O RIS VÁ TŮ S
EDICE KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ
10
6. VYDÁNÍ 2009
ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ
WANDERKARTE
1 : 50 000 MAPA TURYSTYCZNA
K L ZN UB A ČE Č Í C SK ES ÝC TY H PR TU O RIS VÁ TŮ S
EDICE KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ
2 3
Aktuality
Text: Svatava Pátková Foto: Vít Pátek
Text a foto: Svatava Pátková
Rybí líheň Borová Lada
Klatovský vycházkový okruh
Na jižním okraji Borových Lad, mezi Vltavským potokem a bývalým náhonem, poutá pozornost několik oplocených rybníčků a nevelká zděná chata. Jedná se o unikátní rybí líheň, již tu vybudoval NP Šumava v letech 1997–98.
V Klatovech působí jeden z nejstarších odborů KČT, který loni oslavil výročí 120 let od svého založení. A u příležitosti těchto oslav jeho členové vymysleli dárek pro Klatovské, ale i návštěvníky města, a s podporou radnice navrhli, vyznačili a informačními tabulemi osadili cca 12 km dlouhý Klatovský vycházkový okruh. Vyrazit se na něj dá od městského infocentra, jež se nachází na náměstí, jen kousek od Černé věže, kde získáte i letáček s plánkem trasy a popisem deseti zastavení. A co vás cestou čeká? Nad lomečky a na Hůrce se můžete za dobrého počasí kochat přímo božími výhledy na panorama Šumavy. Projdete přes Šibeniční vrch, kde se ještě v roce 1842 konala poslední poprava. Dozvíte se, že Klatovy mají jeden z nejstarších městských parků v republice. Osvícení radní jej založili v letech 1841 až 1844 a ozdobili kolonádou, za niž by se nemusel stydět žádný lázeňský park.
Zařízení produkuje rybí násadu hlavně do šumavských pstruhových vod. Převažují pstruzi potoční, lidově potočáci, kterých odtud ročně putuje na 150 tisíc. Je to druh, jenž se jako jediný vytírá na podzim, jeho jikry přežívají zimu zahrabané ve štěrku v nejčistějších horských potůčcích a teprve až se vykulí plůdek, vyplave na světlo. V přírodě ztráty potočáků přesahují 90 %. Na líhňařských aparátech rybí líhně probíhá inkubace jejich jiker z umělého výtěru. Tady se ztráty počítají do 10 %. Kromě potočáků tu líhnou násadu lipana podhorního, střevle potoční, mníka jednovousého, což je naše jediná treskovitá ryba, která se vytírá v zimě. Má také z našich ryb nejmenší jikru a než se vykulí plůdek, musí být jikry nadlehčovány proudem vody ve speciálních zugských lahvích... Mnohem víc zajímavých informací se dozvíte během návštěvy líhně samotné. Exkurze se konají od června do září každé úterý od 10 do 12 hodin, domluvit se můžete na tel.: 731 530 238.
Odtud je to, co by kamenem dohodil, zpátky do centra, kam turisti míří především na prohlídku katakomb. Ty byly nedávno rozšířeny o vstupní expozici věnovanou jezuitům, kteří přišli do města v roce 1636 a založili zde jedno z nejstarších gymnázií v tehdejším Českém království. Jejich hlasům ve škamnách naslouchali třeba Václav Matěj Kramerius či „modrý abbé“ Josef Dobrovský. Přivítá vás zde Anežka Kunhuta Příchovská, mimochodem nejstarší „pacientka“ klatovské nemocnice. Ostatky této dámy, jež spatřila světlo světa roku 1612, totiž musely projít CT vyšetřením, aby mohla vzniknout její věrná podoba... Ani o pohled na mumie nebudete ochuzeni. Vystaveno je celkem 38 těl.
Aktuality
Text a foto: Lukáš Nekolný
Zámek Nový Hrad v Jimlíně Poslední dobou snad není roku, kdy by v Česku nebyl zpřístupněn nějaký hrad či zámek. Zvláštní koncentrace takovýchto „nových“ památek se nalézá v Ústeckém kraji. Jednu z nich dokonce i přímo tento kraj vlastní a prostřednictvím lounského muzea spravuje a opravuje. Tak tedy vzhůru do Jimlína! Zámek Nový Hrad v Jimlíně nedaleko Loun byl založený na místě starší tvrze Albrechtem Bezdružickým z Kolowrat v letech 1465–1474. Současnou stavební podobu mu vtiskli strahovští premonstráti a Gustav Adolf Varrensbach v barokním 17. století. Více jak 150 let patřil Schwarzenbergům, ale za jejich vlády získal výlučně hospodářský charakter, což se bohužel nezměnilo ani po znárodnění, kdy k obrazu svému měnilo a tím ničilo objekt zemědělské družstvo.
↑ Jádro zámeckého areálu při pohledu z prvního nádvoří
První rekonstrukční práce na této rozsáhlé památce se třemi nádvořími započaly po roce 1986. K většímu posunu pak došlo v roce 1994, kdy přešla pod správu Okresního úřadu v Lounech, a zejména po roce 2006 díky štědrým dotacím z tzv. norských fondů a Evropské unie. V letech 2006–2007 došlo k obnově a restaurování východního křídla, mezi lety 2008–2010 pak přišla řada na základní opravu severního křídla, ale také restaurování maleb dřevěných záklopových stropů východního křídla. V roce 2013 se podařilo objevit při zatím posledních rekonstrukčních pracích vzácné pozdně gotické fresky v severovýchodním nároží.
© Mapy.cz, s.r.o.
A co že vlastně můžete na Novém Hradě vidět? Je toho opravdu mnoho. Samostatně bez průvodce jsou přístupná 3 nádvoří, barokní zahrada (vstup z prvního nádvoří), unikátní podzemní stáje (v místě hradního příkopu), sklepení a také zámecká věž, která slouží jako vyhlídka, z níž spatříte panorama jižní části Českého středohoří (vrcholy Raná, Milá,…), ale také město Louny s dominantním chrámem sv. Mikuláše se stanovými střechami a pro Podkrušnohoří typickou uhelnou elektrárnu v Počeradech.
Přijďte na Ze Stochova do křivoklátských lesů | 12. 4. » » více na www.nacestu.cz
4 5
Vlastní prohlídková trasa za necelou hodinu projde interiéry východního, jižního i severního křídla. Spatříte místnost s gotickými freskami, bývalou jídelnu a černou kuchyni v přízemí, v prvním patře na zasklené arkádové chodbě pak chronologicky seřazené erby všech majitelů Novohradského panství. Následuje 7 sálů, původně obytných prostor s již zmíněnými renesančními malovanými dřevěnými stropy (kromě ložnice, salonku a expozice šicích strojů slouží pro krátkodobé výstavy), a 3 velké sály jižního křídla (tzv. vysokého stavení) s nádhernou štukovou výzdobou. Jeden z nich hostí zajímavou expozici 40 papírových modelů českých památek. Můžete si tak vyzkoušet, zda poznáte z netradičního „leteckého“ pohledu zámek Chyše, Jemniště nebo třeba hrad v jihočeských Nových Hradech. Nejen z oratoře je možné si prohlédnout zdejší klenot – kapli sv. Josefa založenou premonstráty ze Strahovského kláštera v první polovině 17. století. Bohatá štuková výzdoba byla dokončena v roce 1687. Poslední 3 místnosti z celkových 20 zpřístupněných prostor se nalézají v přízemí severního křídla a mají hospodářský charakter. První se může pochlubit barokní sušárnou z roku 1760, druhá je vybavena jako truhlářská dílna, v poslední stojí za pozornost mandl. ↓ Pohled z pozdně gotické věže
Zámek je otevřen od dubna do října každý den mimo pondělí. Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách jimlin.kr-ustecky.cz. A to i včetně těch, že se můžete na Novém Hradě také ubytovat, a vlastně tak vyzkoušet, zda platí, že se to tu údajně hemží nejrůznějšími přízraky, světla sama zhasínají a o půlnoci je možné slyšet tiché kroky a nečekané bouchání oken…
Aktuality © Mapy.cz, s.r.o.
Text a foto: Ing. Stanislav Wieser
Po nově značené trase Loučským lesem V roce 2013 byla přeložena červeně značená turistická trasa, která vedla od Kláštera Teplá do údolí Nezdického potoka a potom přes Zahrádku a Zhořec do údolí Hadovky. Nyní se jižně od Smrčího dvora stáčí na Křepkovice a vchází do Loučského lesa, kterým se proplétá do údolí Hadovky asi o 3 km výše proti proudu než původně u Zhořecké kyselky. Na novém turistickém směrovníku u Kláštera Teplá je uvedena vzdálenost 5 km ↑ Okolní les při havárii k pomníku letecké havárie. letadla shořel Na informační tabuli v Křepkovicích se lze dočíst, že v Loučském lese v těžko přístupném terénu je pomník majora Václava Bečkovského, který při havárii stíhacího stroje MIG 19 zahynul 20. 6. 1970. Po odbočení značené cesty ze silnice jižně od Křepkovic podlehne turista dojmu, že se bude opravdu jednat o těžko přístupný terén. Potom se však cesta stane pohodlnější a bude vyžadovat jen pozornost k odbočkám a změnám směru. Po cca 600 m od silnice ukazuje směrovka necelých 100 m neznačenou pěšinou vpravo k pomníku. Je vytvořen z výškového kormidla stroje, se kterým zde pilot havaroval. Štítek nesděluje o mnoho víc než text v Křepkovicích. Podrobněji je popsána havárie na internetových stránkách www.pomnikyletcu.cz. Major V. Bečkovský, pilot I. třídy, se při cvičném letu dopustil hrubé nekázně a se stíhacím letounem naznačil nálet na chalupy svých kamarádů v nedalekých Loučkách. Při výkrutu zachytil o stromy a ve stoupání ztratil letoun rychlost – zřítil se a hořel za výbuchů munice, kterou byl vystrojen. Kamarádi postavili pomník a kromě kormidla k němu snesli pár k nepoznání sežehnutých zbytků letadla. Znovu vysazený les vyrostl.
Při pohledu na mapu je vidět, že původní trasa červeně značené cesty je odkloněna od pramenů Nezdické a Zahrádecké kyselky. Ale nová trasa prochází místy vývěrů jiných minerálních pramenů. Po 1,5 km od pomníku je u křížení zpevněných cest Loučský pramen ve dvou kopaných studánkách, z nichž ve spodní je minerální voda (GPS 49° 55‘ 26,3‘‘ N, 12° 53‘ 05,5‘‘ E). V údolí Hadovky asi 1,5 km severovýchodně od Hanova jsou vývěry Hanovské kyselky. Po zapomenutém někdejším využívání kyselky místními obyvateli byly tyto prameny opakovaně čištěny, ale přístup k nim zůstává poněkud obtížný. Uživatelé navigací GPS se k nim mohou vydat, pokud jsou
Přijďte na Plánskou 50 | 26. 4. » » více na www.nacestu.cz
6 7
vybaveni do podmáčeného terénu (49° 54‘ 40,01‘‘ N, 12° 53‘ 7,27‘‘ E). Souřadnice jsou převzaty z Průvodce po minerálních pramenech, II. Minerální prameny Tepelska (autoři Jiří Milota, Jaromír Bartoš, vydal Český svaz ochránců přírody – ZO ČSOP Kladská 2008, viz www.slavkovskyles.cz). Zbývá snad dodat, že původně červeně značená turistická cesta z rozcestí na Nezdice má být podle internetové informace servru Mapy.cz přeznačena žlutě, ale v únoru 2014 ještě tak značena nebyla.
Text a foto: Jakub Hloušek
Po stopách prapředků do Hlubokých Mašůvek Hluboké Mašůvky, obec rozprostřenou kousek od severních předměstí Znojma, každoročně navštíví tisíce poutníků, kteří sem přicházejí vzdát hold Panně Marii. Ovšem kult ženy tu byl praktikován již kolem počátku pozdní doby kamenné. Důkazem je nesmírně cenná figura tzv. „Hlubokomašůvecká venuše“, objevená při vykopávkách v těsné blízkosti vesnice. Od její legendární předchůdkyně z Dolních Věstonic se zdejší venuše markantně odlišuje. Především svým věkem, poněvadž je podstatně mladší. Dále velikostí, neboť dosahuje výšky 360 mm. A rovněž fyziognomií, jelikož anonymní talentovaný umělec tu horní proporce pouze symbolicky naznačil do ploché hrudi, avšak současně zachoval elegantní křivky plných ženských boků. Unikátní figura není jediným pokladem dávné minulosti, který tady byl odhalen. K ostatním místním nalezištím, dnes znovu zahaleným příkrovem zeminy, dovedou příchozí dvě větve čerstvě dokončené archeostezky. Ta začíná poblíž tamního poutního chrámu a celkově se skládá z pěti zastavení. V terénu je vytyčena originálními dřevěnými ukazateli. Na každém z nich byla instalována tabulka s QR kódem a vzdáleností příštích stanovišť či důležitých orientačních bodů. Za podklad pro textovou část panelů zřizovatelé stezky netradičně zvolili průsvitné umělohmotné sklo. „Chtěli jsme, aby byla jednotlivá za-
↑ Hlubokými Mašůvkami zároveň prochází úsek dálkové cyklotrasy Mlynářská stezka
stavení opticky provázána s přilehlou krajinou,“ vysvětlila mi paní Schneiderová z místní akční skupiny Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko. K dalším poutavým cílům poblíž obce náleží romantické údolí Plenkovického potoka s rozvalinami hradu Lapikus. „Teď ještě plánujeme vybudovat u stezky odpočívadlo s vyhlídkou,“ informoval mne telefonicky mašůvecký starosta, Ing. Malec. Archeostezka v Hlubokých Mašůvkách představuje jedno z ozubených koleček v soukolí projektu „Po stopách prapředků“. Jeho další součásti tvoří obdobně koncipované trasy na území blízkého Boskovštejna, Střelic i Jevišovic. Poslední začleněnou lokalitou jsou vzdálenější Vedrovice. Tam lokální naučná stezka navíc atraktivně doplnila místní poutavou muzejní expozici, kterou ostatně již Turista nedávno navštívil. Webová publikace je dostupná na adrese http://mas-dolnimorava.cz/prapredci/.
Přijďte na Všechny cesty vedou do Mšena | 4.–6. 4. » » více na www.nacestu.cz
Aktuality
↓ Mahlerův park s pomníkem
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Tři naučné stezky za jeden den Nejedná se o žádné závodění za účelem zápisu do Knihy rekordů. Naopak, přijměte pozvání na příjemnou procházku třemi městskými okruhy, které byly otevřeny v Jihlavě. Naučné stezky Pivovarská, Jihlavská pevnost a Hudební osobnosti Jihlavy byly zřízeny statutárním městem Jihlava ve spolupráci s Městským muzeem a Pivovarem Jihlava a.s. Ke každé je vydána praktická brožurka s orientačním plánkem, která je k dostání v informačním centru na Masarykově náměstí, odkud můžete poznávací cestu začít. NS Jihlavská pevnost má 9 zastavení a začíná u poslední zachovalé historické brány Matky Boží. Povede vás po parkánu kolem hradeb z 1. poloviny 17. stol., místy, kde stávaly další čtyři vstupní brány, objevíte zachovalý příkop, malebný bastion v Divadelní uličce a možná vás zvábí návštěva zpřístupněné části podzemních katakomb, které leží od –2 do –12 m pod terénem ve třech podzemních podlažích a jejich délka dosahuje asi 25 km!
Pivovarská NS začíná u sloupu se sousoším Piety u nákupního centra CITY PARK, kde kdysi stávaly chmelnice. Poněkud mimo trasu – na křižovatce ulic Křižíkova a Dlouhé stezky – se nachází tzv. „sladovnický sloup“, jehož hlavici zdobí reliéf dřevěného nástroje zv. limpa,
↑ Pivovar Jihlava – budova z r. 1860 Kostel sv. Jakuba Většího ↘
↑ Brána Matky Boží z Parkánu
Na NS Hudební osobnosti Jihlavy, kterým bezesporu dominuje světově proslulý skladatel Gustav Mahler, se seznámíte i s dalšími umělci, pěveckými sbory, vojenskými hudebními tělesy a s místy jejich působení. Jedno zastavení upozorní na místo, kde žil v letech 1835–36 Bedřich Smetana.
který byl používán k rozhrnování sladu a shrnování kvasných pokrývek po kvašení. Sladovníkům se dařilo a patřili k nejbohatším měšťanům. Jejich cech se mimo jiné staral i o sakrální výzdobu kostela sv. Jakuba, kde financovali hned dva oltáře. Z někdejších osmi pivovarů se nezachoval ani jediný. Poslední byly zbourány po výstavbě současného, moderního, v r. 1860.
Přijďte na Pochod za mašinkou do Bezdružic | 20. 4. » » více na www.nacestu.cz