BŘEZEN
3 2014
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Zaniklý mlýn Hlučov Schwarzenberská Mšec Lužická spojka Hronovské prameníky Čert u stolku a Čertův stolek Z Bílé Vody do Polska Zlínský mrakodrap č. 21 Stanišovská jeskyně
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Rostoklaty Vraclav – místo s krvavou historií
AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI
Sochařská stezka na Baldov Magické Tři kříže | Horní Police Stolpersteiny | Vrchlického stezka Nejnovější změny v síti značených turistických tras
Podvodní pozorovací stanice Lomeček Za jeleny do Borových Lad Jaroslavice, šperk znojemského pohraničí LIII | 126 Cena: 48 Kč
Obsah
1 Úvodník | Před klubovou konferencí 2 Aktuality 2 Za jeleny do Borových Lad 3 Sochařská stezka na Baldov 4 Nový okruh „Ostravských procházek“ - Plesná 5 Magické Tři kříže 6 Žatec míří na seznam UNESCO 7 Podvodní pozorovací stanice
Mlýn Hlučov foto: Vojtěch Pavelčík
Mšec (str. 10)
Mrakodrap č. 21 (str. 24)
Varuj dušu na doline! (str. 38)
8 Lužická spojka 10 Schwarzenberská Mšec 14 Zaniklý mlýn Hlučov 18 Čert u stolku a Čertův stolek 20 Hronovské prameníky 22 Genius loci hřbitova v Bílé Vodě 24 Mrakodrap č. 21 28 Toulky s Toulavou kamerou 28 Rostoklaty 32 Vraclav, místo s krvavou historií 36 Stanišovská jaskyňa (Slovensko) 38 Varuj dušu na doline! (Slovensko) 40 Z historie organizované turistiky Časopis turistů ročník 1896 - II. 42 Okénko do přírody | Pestrá mozaika skal 45 Soutěž | Hrad s husitskou věží 46 Střídavá křížovka 48 Pêle mêle 48 Unikátní skleněný basreliéf 48 Jaroslavice, vybledlý šperk znojemského pohraničí 50 Nečekaně zajímavá Horní Police 51 Víte, co jsou stolpersteiny? 52 Vrchlického stezka 53 Třetí brněnský hrad
54 Nejnovější změny v síti značených turistických tras 55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE:
n SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e–mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz n Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 n Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e–mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e–mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e–mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Veronika Pálková Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU n Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky–matros.cz n Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz n KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz n Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e–mail: info@klubturistu.cz n H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz n PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 n LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e–mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz n Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 n ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LIII (Časopis turistů ročník 126) Uzávěrka příštího čísla: 27. 2. 2014 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 3. 3. 2014 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 3. 2014
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník rodu, historii a sídla, včetně lidí v nich žijících, a doslova toto všechno prožili. Německé turistické kluby to vyjadřují mottem „Erkennen und erleben“ – „Poznat a prožít“. V době, kdy zejména mladí lidé přijímají obrovské množství informací prostřednictvím internetu, začala být tato úloha turistiky nanejvýše aktuální. Za tři uplynulé roky jsem již přečetl tolik informací od pedagogů, psychologů a sociologů o nutnosti nastartování podobných programů, i informací o tom, jak se v různých kroužcích, v zahraničí již i organizacích, pokoušejí tento úkol realizovat, že tento program se bude určitě rychle rozvíjet. Program bude podporován z nejrůznějších zdrojů, samozřejmě bude i komercionalizován a bude zaměstnávat velké skupiny lidí. Přitom organizovaná turistika a její nejrůznější formy mají všechny předpoklady k tomu, aby specifikovanou úlohu plnily. Nevyužije-li této skutečnosti KČT, budou tyto formy jistě používat jiní. Dnes tedy stojíme před rozhodnutím, zda se do této úlohy chceme pustit.
PŘED KLUBOVOU KONFERENCÍ V březnu roku 2011 schválila naše konference Vizi o úloze a cílech KČT pro období do roku 2020. Od té doby uplynuly tři roky a náš klub se nachází těsně před konferencí v roce 2014. A protože konference to bude volební, bude na ní zvolen nový předseda a nové vedení, považuji za potřebné si o naplňování schválené vize něco říct. Kdybych chtěl být úplným skeptikem, řekl bych, že se za ty tři roky neudělalo vůbec nic. Alespoň při pohledu shora to tak vypadá. Naštěstí znám i příklady, že v několika aktivních odborech nebo oblastech uskutečňují programy do Vize zapadající. To však rozhodně k dosažení cílů daného období nebude stačit. Proto jsem se rozhodl celou věc ve dvou úvodnících rozebrat blíže. Dnes se soustředím na první čtyři články schválené Vize. Z nich základní je ten, který nově definuje úlohu a cíl KČT v rychle se rozvíjejícím okolním prostředí. Cíl, který zkráceně lze definovat jako cestu k navrácení našich členů i nečlenů prostřednictvím našich akcí do skutečného života. Umožnění, aby lidé vlastními smysly poznali pří-
V průběhu těch tří let pro to stávající předsednictvo žádný úkol nevytvořilo a neschválilo. S žádným návrhem nepřišla programová rada a co je nejhorší, téměř nikdo se nepokouší některé dobré příklady zveřejnit a nikdo se nepokouší zobecnit závěry z nich vyplývající a navrhnout systém, jak pokračovat dál. Jako příklad si vyberu jeden: KČT realizuje v současnosti projekt „Turistikou k aktivnímu stáří“. Ten projekt je malý, časově i místně omezený, ukazuje se však, že je úspěšný. Získáváme v něm zkušenosti jak oslovit seniory a jak jim nejen nabídnout turistický program, ale i formou besed v domovech seniorů jim přiblížit zajímavým způsobem turistiku, historii a současný život. Přivést je mezi jiné lidi, zejména děti, a třeba besedou ve volném prostoru k živé přírodě. Uvědomujeme si při tom, jaký význam má takovéto oslovení seniorů. Že to například postupně může být bezpečnou hrází proti praktikám, kterými firmy pod souhrnným názvem „Šmejdi“ zneužívají důvěru seniorů. Mohl bych psát o dalších dobrých příkladech. Není zde pro to prostor, ale existují. Co je to však platné, když nikdo v KČT z těchto příkladů nevytváří obecný program. Nepodává o nich informace do všech oblastí a odborů, nenavrhuje jak a u koho získat zdroje pro rozšíření těchto programů – zkrátka nedělá nic pro to, aby se z těchto drobných kamínků vytvořil program, který by byl pojmenován, propagován, a který by se stal veřejně známou součástí programu našeho klubu. Nebudu zde psát o tom, kdo konkrétně by to měl udělat.
Přijďte na Memoriál Renaty Menšíkové | 15. 3. 2014 » » více na www.nacestu.cz
Není totiž podstatné říkat zda předsednictvo, nebo programová rada, nebo některá ze sekcí. Platí totiž jednoznačně, že organizace a rozdělení odpovědnosti musí být podřízeno programu. Opačně to nemůže fungovat. Toto vše píšu před volební konferencí ne proto, abych jen kritizoval, ale proto, že s nástupem nových funkcionářů se bude, jak se říká, doslova „lámat chleba“. Nenastartuje-li KČT takový program v příštích čtyřech letech, nenastartuje jej již nikdy. Tuto úlohu převezmou jiní. A netýká se to samozřejmě jen seniorů, to byl jen jeden příklad, týká se to mládeže, týká se to rodinné turistiky a týká se to samozřejmě i programů pro turisty v aktiv-
ním věku. Právě jim, často pracujícím celé dny s počítači, je potřeba vhodnou formou vysvětlit, jak mohou, či spíše musí, na den či dva od počítačů odejít a při aktivní turistice si nejenom odpočinout, ale i poznat další turisty a na jejich příkladech poznat i nezbytnost alespoň krátkodobého návratu k tradičnímu způsobu života. Chtěl bych v uvedeném tématu pokračovat a i v příštím čísle poukázat na další nenaplňované cíle obsažené ve Vizi i tak trochu na cestu, jak se k nim začít alespoň přibližovat. Prosím, přemýšlejte o tom také vy! Ing. Jan Havelka foto: Ing. Ján Babnič
Text: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumavy, red. kráceno Foto: Jiří Kec, Pavel Pechoušek
Za jeleny do Borových Lad Správa NP a CHKO Šumava otevřela nový pozorovací srub v přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde mohou turisté sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu.
Prohlídky spojené s krmením jelenů se konají každou středu. Místo srazu upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce na čísle: 388 434 125 a k přezimovací obůrce pak návštěvníci dojedou na voze či saních tažených koňmi. Vstupenka na pozorování zvěře stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let zdarma. Jelení zvěř je lákána před pozorovací místo na pamlsky – na mrkev, řepu a oves. Protože jde o divoká zvířata, závisí úspěšnost pozorování na klidu, nevhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce může pozorování zhatit.
Další pozorovací sruby jsou v provozu na Jeleních Vrších (objednávky na tel.: 388 335 014) a na Srní v přezimovací obůrce Beranky (tel.: 731 530 235), kde mohou zájemci vidět jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy – čtyřiadvacateráka, kterému lesníci přezdívají Král lesa.
Přijďte na Přerovskou padesátku - memoriál Jiřího Caletky | 8. 3. 2014 » »
2 3
Aktuality © Mapy.cz, s.r.o.
Text: Mgr. Jana Lásková Foto: Mgr. Petr Matějka
Sochařská stezka na Baldov Město Domažlice obnovilo úvozovou cestu na Baldov a pomocí uměleckých děl ji povýšilo na Sochařskou stezku na Baldov, jež byla slavnostně otevřena 6. října.
Pět soch, které nyní cestu vyznačenou žlutou značkou k Baldovskému návrší lemují, vzniklo v rámci sochařského sympozia Tusta Sculpta v Domažlicích. Sochy jsou opatřeny tabulkami s autorskými popisky a texty s odkazy na vlastní bitvu, která se zde udála na závěr V. křížové výpravy proti husitům 14. srpna roku 1431. Na začátku a na konci stezky jsou osazeny informační tabule z modřínového dřeva se zajímavým popisem vzniku a významu stezky, jež byla v rámci projektu pročištěna a poblíž soch byly umístěny lavičky z modřínového dřeva, které lákají k posezení a vychutnání si výhledu na město i vzdálenější pásmo Českého lesa.
↓
↓
Kaple pro osamělého poutníka (autor Václav Fiala) – materiál: kámen
Jezdec (autor Tomáš Tichý) – materiál: dřevo
Jedinečnost této stezky spočívá v propojení sochařské galerie v přírodě s husitskou minulostí, tedy ve spojení estetického zážitku a přiblížení mimořádné události jak v našich, tak i v evropských dějinách, jež znamenala nejen definitivní konec pokusů pokořit mečem husitské Čechy, ale i radikální obrat v chování apoštolské stolice k husitům. Vůbec poprvé v historii uznal po domažlické bitvě nejvyšší orgán katolické církve nenáviděné kacíře za rovnocenné partnery a začal s nimi jednat. Významný český historik Josef Pekař, kterého nelze podezírat z náklonnosti k husitům, řekl: „Obraz toho mravního vzepětí národního, ideového hrdinství a vojenských triumfů, zavazuje potomstvo k hrdosti, úctě a pyšné vzpomínce. Proto může národ český oslavovat 14. srpen 1431 jako velký den domažlický.“ Baldov je vrch (548 m n. m.) 2 km severozápadně od Domažlic, známý také pod názvem Baldovské návrší. Stojí zde nedostavěný Národní památník Domažlice, který je pomníkem vítězství husitských vojsk nad křižáky v bitvě u Domažlic. Je to zděný kvádr, v jehož stěnách jsou zasazeny desky s vyrytými názvy míst husitských vítězství.
» » více na www.nacestu.cz
Aktuality Text a foto: Ing. Rostislav Kašovský
Nový okruh „Ostravských procházek“ – Plesná V závěru roku 2013 byl dokončen zatím poslední počin ve společném projektu Magistrátu města Ostravy a KČT oblasti Moravskoslezské – okruh okolo Plesné.
Plesná je druhou nejstarší obcí Ostravy, o níž se první písemná zmínka dochovala ze 17. prosince 1255. Toto malebné místo na západě moravskoslezské metropole se může pochlubit několika „nej“. Potkáte tu největší počet pomníků, dále je nejčistší, nejfolklórnější, nejsportovnější a zdejší původní dřevěný kostel byl pravděpodobně postaven již ve 13. století. Opravdový estetický zážitek slibují sochy, které zůstávají v Plesné rozmístěny po pravidelných mezinárodních sochařských sympoziích, pořádaných známým všestranným umělcem Antonínem Gavlasem. Nový sedmikilometrový okruh je z části nově vyznačen místní žlutou značkou a z části napojen na původní žlutou vedoucí do Dobroslavic, kde můžete vidět mimo jiné nedávno revitalizovaný zámecký park v anglickém stylu, mariánský pískovcový sloup s Madonou z 19. století a dva smírčí kříže z 15.–16. století – doklad trestního práva. Jsou na nich vyobrazeny vražedné zbraně – na jednom řeznický dranžírovací nůž a na druhém střela ze samostřílu.
Výřez z mapy KČT č. 61 a 62
4 5
Text a foto: Jakub Hloušek
Magické Tři kříže Hlavní proud turistů nejčastěji směřuje z Nového Města na Moravě směrem k severu, kde se věnují oblíbeným pěším túrám nebo si užívají upravených běžkařských stop. Teď se ale objevila báječná příležitost blíže prozkoumat méně vyhledávané terény u východního okraje Nového Města.
V říjnu loňského roku zde totiž byla úspěšně zakončena realizace projektu naučné stezky Tři kříže. Nenáročná okružní trasa dosahuje délky 2,5 km, ovšem postupně se má ještě rozšířit o plánovaný velký okruh. Nástupní místo s úvodním panelem leží na Jánského ulici před hospůdkou Za vodou. Celkově se naučná stezka skládá z pěti zastavení. V hlavní sezóně určitě vzbudí obdiv rozmanitost zdejší fauny i flóry vázané na drobné vodní plochy poblíž Horního Dvora či dvojice rybníků Křivky a Trnky, za zimního blankytu se zase dostanou do popředí duchovní památky. První z nich tvoří skromný evangelický hřbitov v úvozu cesty pod Alejí osvobození. Druhou představuje leitmotiv naučné stezky: vrchol Tři kříže, též označovaný jménem Kaplisko nebo příznačně Kalvárie. Tady se již
↑ Druhé zastavení návštěvníkům představí zdejší evangelický hřbitov, ale současně je také seznámí s historií novoměstského pivovarnictví.
© Mapy.cz, s.r.o.
↑
Kamenné kříže kalvárie byly vztyčeny v červenci roku1832, slavnostní posvěcení se pak odehrálo o dva měsíce později.
od dob středověkých morových ran údajně tyčila kaplička a později též trojice dřevěných křížů. Roku 1831 se k Novému Městu opětovně přiblížila smrtelná nákaza. Tentokrát cholera, navíc znovu doprovázená morem. Událost prý současně provázely nevysvětlitelné úkazy. Uvádí se, že například dřevěné kříže původní kalvárie byly jedné noci ještě před rozbřeskem intenzívně ozářeny rudým světlem. Zkázonosná epidemie se naštěstí obešla bez obětí. A z tohoto důvodu, jakožto výraz poděkování, byly dřevěné kříže nahrazeny kamennými. Čelní strana kalvárie je orientována zhruba severozápadním směrem, tudíž návštěvníky ohromí krásným rozhledem. Ač nadmořská výše Třech křížů činí skromných 675 metrů, díky odlesněnému průseku se tu odhalí celkové panorama Nového Města na Moravě, obklopeného valem předsunuté linie centrálních partií Žďárských vrchů. Možná právě proto tehdejší kameník vytesal do podstavce hlavního kříže citát z Žalmu: „Pozdvih jsem oči k horám, hledě odkud pomoc přijde.“
Aktuality Text a foto: Ing. Břetislav Koč
Žatec míří na seznam UNESCO V listopadu 2013 proběhla v Žatci konference o historických pivovarech. V jejím úvodu došlo k podpisu memoranda o spolupráci a k podání nominační žádosti o zápis památek pěstování chmele a výroby piva v Žatci na Seznam světového dědictví UNESCO.
Žatec jako historická metropole naší nejvýznamnější chmelařské oblasti v posledních letech výrazně posiluje svůj turistický potenciál obnovou a prezentací technických památek souvisejících s chmelařskou tradicí, soustředěných do městské památkové rezervace a památkové zóny. V tomto prostoru je světově unikátní koncentrace objektů sušáren, balíren a skladů chmele. V některých objektech se dochovaly unikátní soubory technologie, jiné byly využity pro expozice o chmelařství v autentickém prostředí. Žatecký chmel má už od roku 2007 chráněné označení zapsané v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení EU. Žádost o nominací na seznam UNESCO je nyní mj. doplněna o zpracovanou pasportizaci chmelařských a pivovarnických staveb. V poslední době přibyla mezi obnovenými objekty donedávna chátrající historická renesanční sladovna ze 17.–18. století, která nyní slouží jako galerie a je v ní umístěna expozice moderního umění
↓ Interiér Galerie Sladovna
↑ Rozhledna Chmelový maják se při zvláštních příležitostech stává po setmění opravdovým zářícím majákem.
a stálá kinematografická expozice Žatec ve filmu, věnovaná filmům natáčeným ve městě. Na všech aktivitách má v Žatci výrazný podíl turistický projekt Chrám chmele a piva. K atraktivním objektům patří například Chmelový maják s unikátním výtahem s 3D projekcí v kabině nebo třetí funkční orloj v Česku s chmelařskou tématikou. Žatecko – kraj chmele a chmelařství bylo tématem rozsáhlejšího článku v časopisu Turista 8–9 / 2012.
↓ Lisy k plnění žoků chmelem v jednom ze zachovaných skladů
Přijďte na Toulání Podbrdím | 1. 3. 2013 » » více na www.nacestu.cz
6 7
Text: Svatava Pátková Foto: Zdeněk Zrůst a Svatava Pátková
Podvodní pozorovací stanice Podívat se kaprům, štikám, jeseterům, candátům, tolstolobikům a další vodní čeládce pěkně z očí do očí, navíc v jejich přirozeném prostředí, můžete v zatopeném Lomečku u Starého Klíčova na Domažlicku.
Opuštěný lom objevili potápěči asi před dvaadvaceti lety, když je sem pozvala policie, která hledala ztraceného houbaře. Podezření na utonutí hledaného se nepotvrdilo, zato žabí muži našli vodní ráj, po němž dávno prahli – jezero s průzračnou vodou s dalekou viditelností. Během let z Lomečku vyvezli černou skládku, upravili jeho břehy a aby umožnili pozorovat vodní život i těm, co by nikdy nenavlékli skafandr, potápěči z plzeňského klubu OSAC vymysleli, vytvořili a do Lomečku ponořili podvodní pozorovatelnu. Její základ tvoří železniční cisterna, upravená podle plánů potápěčů a opatřená osmi kruhovými okny. Dostanete se do ní po cca 12 m dlouhém mostku, jenž vede od břehu k nástupní kabině, z níž vstupní šachtou slezete po žebříku do vlastní pozorovatelny posazené na dně v hloubce 8 metrů. Věřte, že si v ní budete připadat jako v Nemově ponorce. Suchou nohou se tak dostanete pod hladinu a budete moci pozorovat rybky v jejich přirozeném prostředí. Areál správcuje Zdeněk Zrůst, který ryby před lety vysadil a pravidelně je i dosazuje – údajně jich má být v Lomečku na 5 000 v 15 až 25 druzích. Složení i počet během roku ovlivní ryby dravé. Žijí zde kapitální sumec i pořádné štiky, které toho dost slupnou. I břehy Lomečku stojí za prohlídku. Už deset let se sem na prvních 14 srpnových dnů sjíždí malíři a sochaři od nás i zpoza hranice na svá sympozia. Co vytvoří, to na místě zůstane. A tak lze obdivovat dřevěné skulptury třeba od italského sochaře Umberta Righero, nebo na kryté terase malby našeho Michaela Rittsteina.
Mimo sezonu je Lomeček přístupný od čtvrtka do neděle, v létě, kdy je díky ideální slunné poloze a písčitým plážím i oblíbeným místem pro koupání, pak denně. Návštěvu si lze objednat na tel.: 608 828 007, mail: zdenek@lomecek.cz, www.lomecek.cz.
Přijďte na Vítání jara | 22. 3. 2014 » » více na www.nacestu.cz
Ústecký kraj
↑ Text a archivní foto: Václav Hieke Foto: Mikuláš Peterka
LUŽICKÁ spojka
V listopadovém čísle Časopisu turistů z roku 1925 je zmínka o tom, že Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen (Horský spolek pro nejsevernější Čechy) oslavil 13. září toho roku svoje čtyřicetileté trvání.
Následuje popis vzniku spolku, a to sloučením 7 spolků s počtem 550 členů v roce 1885 v Krásné Lípě. V roce oslav už měl Horský spolek 23 odborů a přes 3 900 členů. Článek dále barvitě popisuje bohatou činnost jeho jednotlivých klubů, zmiňuje stavby rozhleden, chat, útulen. Mimoto postavily jeho odbory celou řadu menších staveb na vrcholcích význačnějších kopců. Spolek budoval koupaliště, zřídil železniční zastávku (na Jedlové), inicioval a podílel se na budování silnice (Kyjovským údolím, která byla pojmenována po předsedovi MUDr. Johannu Hille), věnoval se turistickému značení, ale pořádal i vlastivědné výstavy a velkou měrou se podílel na veřejném životě regionu. V závěru článek informuje: „V roce 1902 bylo ujednáno Geb. Vereinem für das nördlichste Böhmen s Geb. V. für das Jeschken und Iserbergeb. a s Lusitanii v Žitavě souvislé označení cesty od Ještědu na Rosenberg (Růžák) modrou čtyřzubou značkou po hřebenech horských pásem a přes vrcholky význačných
8 9 Výřez z mapy KČT č. 13
kopců, odtud také cesta ta zvaná hřebenovou cestou (Kammweg). V roce 1907 prodloužena byla tato od Rosenberga dále na jz. přes celé Krušné hory až po Haiberg u Aše a o něco později byla označena touž značkou též cesta od Ještědu přes Jizerské hory na Krkonoše až na Sněžku. Cesta tato zasluhovala by si většího povšimnutí od českých turistů, neboť prochází našimi pohraničními krajinami, turisticky význačnými, ale přes to dosud od nás málo navštěvovanými.“ Tolik citace. Dálková cesta zanikla po druhé světové válce v důsledku vysídlení místního obyvatelstva a díky novému režimu na státní hranici. Většina trasy byla přeznačena pásovými značkami – u nás v barvě červené, v Německu modré. Z iniciativy ústředí KČT vznikl projekt obnovy horské stezky. Místo původní hřebenové vznikají dvě paralelní – jedna v Čechách, druhá v Německu. A obě tyto cesty budou propojeny spojkami. Turista si tak bude moci volit trasu podle sebe. Záměr projektu se pomalu naplňuje. Liberecká část je hotová, pracuje se na krušno-
horském úseku. Obecně prospěšná společnost Českého Švýcarska iniciovala i finančně zajistila vznik jedné ze spojek výše uvedených cest – tzv. Lužickou spojku, jež povede po trase: Jedlová, Rybniště, kolem Karlovy výšiny, přes Krásnou Lípu, Vlčí Horu a dále ke státní hranici. Krásnolipský odbor v roce 1997 v rámci své činnosti, při níž se věnuje obnově a údržbě turistické infrastruktury (i té, kterou vybudovali dávní předchůdci), obnovil Karlovu vyhlídku na Karlově výšině pod Širokým vrchem včetně historického schodiště. Jde o místo
poblíž bývalé hřebenové stezky. Za finančního přispění obce Doubice byla přeznačena na žlutou bývalá červená odbočka na Karlovu vyhlídku, která nyní nově obloukem pokračuje po historických schodech zpět na červenou značku. Na vyhlídce najdete lavičky a díky vykácení náletů už nic nebrání výhledům. Na slavnostním otevření se loni 10. listopadu sešlo za deštivého počasí na Karlově vyhlídce 71 turistů, kteří vyslechli slova starosty Krásné Lípy, zástupce OPS České Švýcarsko a předsedy odboru KČT Krásná Lípa.
Přijďte na Turbanské Černošice | 15. 3. 2014 » » více na www.nacestu.cz
Středočeský kraj
↑ Text a foto: Roman Hartl
Sedmatřicet květinových záhonů, které osobně založil hrabě Jan Adolf II. Schwarzenberg, bohužel vzal čas, další upomínky na devět generací Schwarzenbergů, které utvářely dějiny středočeské Mšece, městyse obklopeného rybníky a nádhernými lesy, o kterých spisovatel V. B. Třebízský napsal, že by za ně král Ludvík dal jeden drahokam ze své koruny, aby měl takové ve svých Versailles, přetrvaly dodneška. V první řadě místní zámek.
SCHWARZENBERSKÁ
MŠE ← Štampachovský erb
Zámek ve Mšeci vystavěl počátkem 17. století Matyáš Štampach ze Štampachu, přičinlivý šlechtic, s nímž přišly do Mšece šťastné časy. Panství si hleděl a doslova mu vzkvétalo pod rukama. Ke Mšeci postupně připojil několik okolních vesnic, zakládal rybníky, chmelnice a ovocné sady, mlýny a hostince, farnímu kostelu věnoval zvon a lidem vzdělání, když ve Mšeci otevřel školu. Protože zemřel bezdětný, odkázal panství svému synovci a po něm dědil opět jeho synovec. To byl poslední Štampach na Mšeci. Roku 1618 se přidal ke stavovskému povstání proti císaři a po porážce musel nést následky. Byl potrestán odebráním poloviny majetku, aby vzápětí de facto ztratil i tu druhou, když s nezdařenou revolucí skončila v Čechách i náboženská tolerance. Štampach musel kvůli svému nekatolickému, tudíž nepřípustnému náboženskému vyznání opustit zemi a uchýlit se s manželkou a devíti dětmi do liberálnějšího Saska. Štampachova rodina, odříznutá od příjmů z majetku zablokovaného v Čechách, dřela několik let bídu s nouzí a doufala v obrat