Sušice – kráska na Otavě Zrekonstruované datyňské „mlynky“ Přes Červenou horu na běžkách
Technické pozoruhodnosti Ústí nad Labem Obnovená kaplička u Police nad Metují
Přečerpávací elektrárna Markersbach Rozhledna na Svaté Markétě u Dlažova Za kobercí bledulí k Leštině Krása krápníků
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Českokrumlovské stopy Egona Schieleho Na běžkách z Machova do Polska
AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI LIII | 126 Cena: 48 Kč
Kouřící Boreč | Lesní naučná stezka u Soběšic Na běžkách okolím Brna a Svitav Nejsevernější bod České republiky Míšeňská zvonkohra a unikáty českého sklářství
LEDEN – ÚNOR
1–2 2014
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Obsah
1 Úvodník | Zamyšlení nad novým rokem 3 Aktuality 3 4 5 6 7
tul: Zima na Pustevnách, foto: Mgr. Jan Sládek
Svitavy pamatují na běžkaře Lesní naučná stezka opětovně u Soběšic Nová ptačí pozorovatelna Nejsevernější bod České republiky Zemská cesta
8 12 17 18 20 23 26
Ústí nad Labem technické Kráska na Otavě Na Svaté Markétě nově i na rozhlednu Za koberci bledulí a ke zřícenině hradu Kaplička z popela povstalá Přes Červenou horu na běžkách S Ostravou za zády Datyňské „mlynky“ 30 Přečerpávací elektrárna Markersbach a okolí (SRN) 34 Toulky s Toulavou kamerou 34 Českokrumlovské stopy Egona Schieleho 39 Machov Běžky přes hranice do Polska
Kráska na Otavě (str. 12)
42 Z historie organizované turistiky Časopis turistů ročník 1896 – I. 44 Okénko do přírody Skrytá krása krápníků 47 Soutěž | Jako by ani nepatřil do Čech 48 Písmenná křížovka 50 Pêle mêle 50 51 52 53
Kouřící Boreč Lázeňská zvonkohra z „pravé Míšně“ Císařský sloup Bezvadné běžkování na medláneckém letišti 54 Světové unikáty v nenápadném městě na severu Čech 54 Zkamenělý slouha
Červená hora (str. 23)
Datyňské mlynky (str. 26)
55 61 63 64
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LIII (Časopis turistů ročník 126) Uzávěrka příštího čísla: 31. 1. 2014 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 3. 2. 2014 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 2. 2014
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
ZAMYŠLENÍ nad novým rokem ↖ Pohled od Křišťanova k Bobíku a Boubínu (foto: Svatava Pátková)
Právě jsem se vrátil ze silvestrovské túry po Zlaté stezce. Otevírám další dávku mailových PF. Téměř všechny mi přejí hodně krásných kilometrů v dalším roce. Ten poslední letošní kilometr mám právě za sebou. Mnozí, kteří mi to přejí, teď také určitě dokončují svůj letošní poslední – jistě krásný – kilometr. Proč mi nikdo třeba nepřeje, aby se mi ten další rok nezdál kratší než předchozí. Mně se to zdá už leta. Anebo aby těch kilometrů nebylo méně – jak leta plynou, dovedeme si čím dál lépe bez přání či rady vybrat právě ty krásné kilometry, ale z roku na rok už jich celkem nepřibývá. Takové věci se patrně nepřejí, poněvadž taková přání se nedaří splnit. Mezi maily je takový, který také přeje hezké kilometry, ale zároveň připomíná povinnost napsat tento úvodník. Taková přání se plnit musí. Napadá mi napsat úvodník o své úplně závěrečné trase letošního (teď už minulého) roku. Úvodník o silvestrovské túře po Zlaté stezce. O její prachatické větvi – ta je celá celoročně přístupná, jako tomu bylo po staletí její existence. Já věřím,
že po tisíciletí – poněvadž Keltové nebyli hloupější než my a naopak. Na jiných větvích Zlaté stezky jsou úseky, kam se dnes běžně nesmí; nikoliv z politických důvodů – tak tomu bylo po většinu mého života, ale z ekologických důvodů – na to si asi bude muset zvyknout až další generace. Mně se to nedaří, poněvadž bych pak ztratil jistotu, že Keltové nebyli hloupější než my a naopak. Protože předsilvestrovská noc je tradičně veselejší než silvestrovská, nemohl jsem ráno začít tak brzy, abych zmohl v pohodě delší úsek než Volary – Libínské Sedlo. Musím brát v úvahu, že i na silvestrovskou noc je třeba se připravit. Musím ovšem brát také v úvahu, že zvládnutých kilometrů za rok, den a hodinu s přibývajícími lety nepřibývá. A také to, že autobus z cílového Libínského Sedla na start do Volar prostě jede až v jedenáct hodin. Krátce před polednem míjím hromadný hrob 95 židovských žen z transportu koncem války, přiléhající k volarskému hřbitovu. Je to působivé memento, že lidské počiny nevměstnáš do silvestrovského veselého přemítání ani dnes. Kousek za hřbitovem naši předci vybudovali krásnou křížovou cestu v přírodě, jistě dřív, než jiní předci povraždili ty nebohé ženy, ale teď se to místo hodí k přemítání. Alespoň než ho mineš – a ono je to do vršku, tak už na to chvilku mám. Určitě delší než před deseti lety. Pak jsem potkal asi deset pěších turistů a dalších deset jednotlivých turistů se psy. Nezjistil jsem, zda iniciátory této pěší turistiky jsou psi nebo jejich páni. Než zapadneš do hlubokých lesů, nabízí se seriál „božích vý-
www.turista.cz
Aktuality
hledů“. Přes údolí mám Sněžnou horu, za sebou za Vltavou Třístoličník (nebo Dreisesselberg?), Hochstein s kaplí sv. Jana Nepomuckého Neumanna (hora je i se svým názvem nepochybně v Německu, ale Neumann se narodil v Prachaticích), vlevo občas vykoukne drze strmý vrcholový kužel Bobíka, za nímž Boubín s obtížně ale demokraticky vybojovanou rozhlednou (že tam byla předtím desítky let naše ekologické fundamentalisty nedojímá) častěji jen tušíš. Trasa je teď složitá – navazující cesty potřebují dvě barvy a zvýšenou pozornost – ale naši značkaři to zvládli výborně. V duchu jim za všechny organizované i neorganizované turisty děkuješ. Z lesa se vymotáš v Cudrovicích – přesněji v místě, kde stály a dnes je připomíná jen pamětní deska s obnoveným křížem v místě kostela a nedaleký symbolicky obnovený hřbitov s několika nalezenými a vztyčenými náhrobky. Z tabulky si spočítáš, že kostel byl postaven teprve před stodvaceti lety z touhy tehdejších obyvatel a už polovinu uplynulé doby nestojí z rozhodnutí pozdějších lidí, poněvadž žádní obyvatelé v obci nezůstali. Trasa míjí zbytky po středověkém dolování drahých kovů a zvolna sestupuje k Blanici. Narážíš na obnovený můstek přes řeku, když ten předchozí vzala na počátku tohoto století voda, zahřeje tě, že i v jeho obnově mají prsty turisté. Samozřejmě, že organizovaní, i když vstup na můstek je pro všechny. Napadá tě otázka, zda udržíme počet členů KČT, abychom stačili na všechno, co dnes klub dělá pro širší použití. Ale to je otázka spíš pro neorganizované turisty. Znovu si připomínám, že jim ji musím na potkání klást. Uvědomuji si, že jsem tři hodiny nepotkal živáčka právě tehdy, když ve zbytcích hradu Hus, jen dvě stě metrů nad lávkou, v silvestrovském odpoledni není pro turisty k hnutí. Potěšilo mě to: ani jeden tu není na kole, ale hned nato si uvědomuji, že by mi to bylo jedno. Napadá mne hned další absurdita: hrad Hus byl vybudován
k ochraně Zlaté stezky a zbourán všeobecným úsilím, které neslo stopy akce Z, když se ho zmocnil loupežník, který škodil nejen karavanám, ale i zájmům okolních obyvatel a obcí. Za půl hodiny dojdeme ke Křišťanovickému rybníku. Přilehlé tábořiště patří mezi nejstarší v Čechách; v době jeho založení jsem byl malý kluk. Rybník se zvláštně zabarvenou vodou (zdrojem vody v rybníku je výron z rašelinišť) je v létě rekreačním rájem. Ale kde se bere lidský hluk v této silvestrovské době? Vánoce jsou přece letos „na blátě“. Teplota zde celodenně osciluje kolem nuly, ale my vnímáme především tu „přespolední“, kdy teploměr dosáhne až na pětku. Výsledkem je zamrzlý rybník. I Lipno. Na rybníku se hraje hokej a křižují ho desítky bruslařů. Tady jsou Vánoce zimními svátky. Hráz je plná aut a předchozí absolutní ticho je to tam. Odcházím to ticha. Následně sestupuji do hluboké průrvy Farního potoka, ale modrá značka mne z ní vyvede bez průtahů do centra naší osady Libínské Sedlo. Za ty čtyři hodiny jsem si opět uvědomil, že turistika je tiché hledání kontaktů s přírodou, náhodných pozdravů při setkání i rozesmátých tváří lidí s podobnou volbou. Hned na to jsem si uvědomil, že jsem to věděl i před touto túrou. A ještě na to, že to právě teď vím o trochu víc. Ať tak či onak, stejně půjdeme za rok zas. Ba co za rok – už zítra je velká turistická akce „Výstup na Libín“. A pak další. Věřím, že si za chvíli o silvestrovské noci připijeme na co nejvíc malých a velkých setkání i na chvíle naprosté samoty v přírodě. Ani nezpozorujeme, že něco prý skončilo a něco začíná. Všechno to překlene nevyslovené přesvědčení, že turistika je věčná – jako je věčná touha po poznání a po dobré partě lidí. Tak třeba někdy na viděnou na Šumavě! PhDr. Jan Stráský předseda Klubu českých turistů
Laminace činí mapy odolné proti roztržení a vlhku, Laminace činí mapy odolné proti roztržení a vlhku, jejich použití je tedy možné za každého počasí jejich použití je tedy možné za každého počasí i i ročního období, zvláště při zimní turistice nebo ročního období, zvláště při zimní turistice nebo za za deště. deště. Úprava povrchu mapového listu laminací Úprava povrchutěchto mapového listu laminací zvýší zvýší životnost map při častém skládání. životnost map při častém skládání. Do takto takto upravených upravených map map lze lze zakreslovat zakreslovat trasy trasy Do všechny ostatní ostatní body body zájmu zájmu lihovými lihovými fifixy ty aa všechny xy aa ty pak pak snadno snadno smývat smývat za za použití použití běžně běžně dostupných dostupných lihových lihových prostředků. prostředků.
www.trasa.cz
LAMINOVANÉ MAPY KČT – novinka zelené edice turistických map KČT v měřítku 1 : 50 000 LAMINOVANÉ
2 3
Text a foto: Jakub Hloušek
Svitavy pamatují na běžkaře Celkem tři upravené okruhy slouží vyznavačům bílé stopy ve Svitavách. První okruh, zelený, se rozprostírá u jihozápadního předměstí. Ostatní dva, bílý s modrým, se nacházejí o něco severněji a běžkařům představí náročné terény Svitavského lesa.
Okružní stezky jsou obohaceny ještě dvěma vysunutými rameny: červeně značená odbočka směřuje k rozcestí Obrtlíku a modrá končí u lesní studánky. Některé úseky jsou společné s trasou naučné stezky Českomoravské
tel.: +420 775 322 800
terény. Tento přístup je vhodný i pro ty, kteří využívají služeb železnice, poněvadž blízká zastávka nad severovýchodním okrajem Vendolí byla zrušena a funkční zůstává pouze ta uvnitř obce. Stav úpravy stop, včetně mapy, najdete na stránkách www.sportes.svitavy.cz. ↑ Svatá Trojice. Když slunce rozežene mlhu, odhalí se otevřený jihozápadní obzor s dalekými výhledy. Zde se kříží modrý okruh s naučnou stezkou a zeleně značenou turistickou cestou.
pomezí. Nejkrásnějším místem okruhů je vrchol Svatá Trojice, kterým prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Tam byl také zbudován odpočinkový altánek. Další se tyčí nedaleko studánky. Během sezony tu jsou pro lyžaře volně dostupné informační materiály. Motorizovaným sportovcům je vyhrazeno parkoviště situované vedle hlavní silnice do Poličky, ihned u upravené spojnice mezi zeleným okruhem a trasami v oblasti Svitavského lesa. Současně sem míří řada stop vyšlapaných místními běžkaři. Jedna taková obvykle začíná nedaleko železniční zastávky Svitavy – zastávka a vede podél jižní strany traťového tělesa k lesu, kde se posléze napojí na upravené
www.nacestu.cz
↓ Nejdelší a nejnáročnější je modrý okruh. Na délku měří 5,8 km, přičemž převýšení činí 115 m.
Aktuality
pouze lesní, což je skutečně výstižnější. Podobně zaměřených stezek u nás napočítáme celou řadu. Ovšem každá z nich obsahuje svoje rázovitá specifika. Kromě standardní klasiky, jako třeba hezky zpracovaných modelů lesní zvěře umístěných ve volné přírodě, tu tedy najdeme například dvě meteorologické stanice: jednu na otevřeném prostranství slunné louky a druhou opodál, uvnitř hlubokého lesa. Můžeme si tedy okamžitě porovnat klimatické rozdíly obou blízkých stanovišť. Rovněž zavítáme do exotického porostu orientálních dřevin kryptomerií japonských, prohlédneme si interaktivní geopark a díky funkčnímu modelu se projdeme podél toku řeky od pramene až k ústí.
Text a foto: Jakub Hloušek
↓ Naučná stezka se skládá z celkem osmi zastavení.
Krátký okruh tvoří prstenec okolo repliky někdejší hájenky U jezírka. Nedisponuje však vlastním značením, některými úseky se dotýká tras zeleného značení pro běžkaře a červené turistické značky.
Lesní naučná stezka opětovně u Soběšic Velmi frekventovaná oblast kolem Soběšic si neochvějně drží vedoucí štafetu tradičního cíle víkendových výletů v těsném zázemí Brna. Ještě během osmdesátých let minulého století se navíc pyšnila ojedinělou lokální naučnou stezkou, která se tematicky věnovala lesnictví a začínala nedaleko tamní smyčky městské hromadné dopravy.
↑ Dvě podoby řeky – s přírodě blízkým korytem a řeka spoutaná člověkem. ↓ Informační panely jsou doplněny instalacemi, které se vztahují k jednotlivým tématům. Nejde tedy pouze o pasivní přísun informací, zde budete vtaženi přímo do děje.
Bohužel, po čase tato legendární, takřka osmikilometrová stezka nadobro zanikla. Nyní se ale dočkala šťastného návratu. Byť začíná trochu dál, vedle autobusové zastávky U jezírka, před vchodem do areálu Lesní školy Jezírko, společného projektu města Brna, Jihomoravského kraje, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a především Lipky – školského zařízení pro environmentální výchovu. Kromě polohy se též podstatně změnila délka stezky: nyní dosahuje cirka jednoho kilometru. A hlavní cílovou skupinou návštěvníků jsou především děti. Také místo původního označení „lesnická“ se dnes nazývá
Přijďte na Brtnické ledopády | 30. 1. – 2. 2. 2014 » » více na www.nacestu.cz
4 5
Text a foto: Petr Čech
Nová ptačí pozorovatelna Při procházkách kolem Šumperka směren na Malín dojdete k Třemešským rybníkům. U nich byla vybudována nová ptačí pozorovatelna.
Dřevostavbu vybudovala ČSOP Šumperk za podpory NET4GAS a přátel. Třemešské rybníky jsou zoologicky velmi významným biotopem velkého množství ptáků, obojživelníků a plazů. U břehů a na hladině lze mimo jiné zahlédnout volavku popelavou, rákosníka velkého, strnada rákosního, bukáčka malého a i ledňáčka říčního. Na jaře vyslechnou návštěvníci koncert samců skokana skřehotavého.
ÚČINNÝ POMOCNÍK V BOJI S RAKOVINOU
VĚŘILI BYSTE, ŽE PROTI RAKOVINĚ SE DÁ BOJOVAT NĚČÍM TAK OBYČEJNÝM, JAKO JE VAJÍČKO? Již staří Číňané prý věděli, že vaječný žloutek má protinádorové účinky. O několik stovek let později na to přišli i vědci z ČS Akademie věd. Podařilo se jim z tkáně kuřecích embryí izolovat netoxický alkyl-fosfolipid PNAE, vznikající zde jako ochranná látka při reakci embryonálních tkání na poškozování… Na začátku devadesátých let spatřil světlo světa produkt Ovosan, doplněk stravy, obsahující PNAE, který se dokáže nahromadit v membránách nádorových buněk, poškodit je a rozbít, zatímco fyziologicky zdravých buněk si nevšímá. Nádorová – rakovinou postižená buňka se vylije do organismu a zanikne. Výzkum účinků PNAE byl sice zajímavý, avšak nedostatečný. Nešlo
jej vyrobit průmyslově a i velmi perspektivní látka, kterou nikdo neuměl vyrábět, byla pouze zajímavostí a teoretickou informací bez praktického výstupu pro nemocného. Avšak na konci devadesátých let byl vyvinut revoluční postup průmyslové přípravy PNAE a následně je tato technologie zdokonalována až do současnosti. Jsem ve výzkumném a výrobním centru Areko Pharma Benátky, patřícímu společnosti Areko, spol. s. r. o., která již patnáct let vyrábí preparát Ovosan, který může pomáhat v boji s rakovinou, posílit imunitu a předcházet vzniku rakoviny. Jím příšerně, spím málo a stres je mým nejvěrnějším kamarádem a pro Ovosan jsem tím pravým adeptem. -red-
Aktuality
Text: Václav Hieke Foto: Jana Ničová
Nejsevernější bod České republiky V pondělí 28. října 2013 byl v obci Lobendava v osadě Severní u hraničního bodu 2/41 za účasti hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka, senátora PČR Ing. Jaroslava Synáčka, předsedy KČT Ústeckého kraje Dr. Jana Eichlera, starostů sdružení obcí Sever, předsedů a členů KČT Děčínska a široké veřejnosti slavnostně odhalen nejsevernější bod České republiky.
Zvětšený výřez z mapy KČT č. 13
Tvoří jej mohutný sienitový kámen, do kterého jsou vsazeny mramorové desky na straně české s českým textem a navíc se státním znakem, na straně německé s textem německým. V minulosti žádný takový bod označen nebyl, existovaly pouze hraniční sloupy u silnic, které byly v roce 1938 odstraněny. Také v Severním jeden takový stál a kdysi býval i nejsevernějším bodem rakousko-uherské monarchie, zde se tehdy stýkalo Německo s Rakouskem. V posledních letech se naši sousedé (ze SRN) snažili bod označit, pokusili se o to i některé naše turistické odbory (například Hulín, Vsetín, Nový Bor), vždy se jednalo o označení nepřesné, proto se zástupci obce rozhodli provést přesné označení zmíněného bodu. Požádali geodety o přesné zaměření. Údaje, které dostali k dispozici, prokazují, že nejsevernějším bodem České republiky je hraniční bod 2/41 a nikoliv, jak bylo uváděno, bod 2/40. Iniciátorům bylo zcela jasné, že musejí k označení využít zdejší materiál, kterým je kámen. Vycházeli z tradice. Téměř přes celý Šluknovský výběžek se táhne lužický masiv, a proto zde byly a mnohde dodnes jsou kamenolomy. Ne jinak je tomu i v blízkém okolí Severního, Lobendavy, Rožan, Císařského. K označení nejsevernějšího bodu posloužil valoun syenitu z rožanského lomu. Původně byl k dispozici osmitunový balvan, ale nenašel se způsob, jak jej do nepřístupného lesního terénu dopravit. Menší kámen se podařilo převézt na místo stařičkou Pragou V3S. Aby se předešlo případným problémům, byl na návrh ministerstva vnitra kámen usazen metr od státní hranice a metr od hraničního bodu. Organizátoři tím završili dvouleté úsilí o vznik nové turistické stezky, která s využitím stávající zelené značky vytváří okruh. Turistické značení žlutou pásovou značkou provedli značkaři děčínského obvodu z Dolní Poustevny. Ve spolupráci s německými značkaři nyní připravují i další propojování turisticky značených cest.
www.nacestu.cz
6 7
Text a foto: Jiří Franc
Zemská cesta Českým a rakouským turistům se otevřela nová stezka s názvem Zemská cesta. Spojuje deset rakouských a pět českých méně známých hradů a zámků. Zajímavé na ní je, že stopadesátikilometrová trasa je primárně určená pro pěší a lze ji ujít za sedm dní.
Trasa vede od hradu Velešín až do Greinu u Dunaje. U nás většinou sleduje tok řeky Malše v Jihočeském kraji až na hranice s Rakouskem a během putování tady můžete navštívit následující zajímavá místa: hrad Velešín, hrad Pořešín, kde naleznete i malé hradní muzeum, hrad Louzek, tvrz Tichá či zaniklou obec Cetviny, v níž stojí opravený kostel a nedaleko pěkná křížová cesta. Hlavními body Zemské cesty jsou dva hrady – na rakouské straně Prandegg a na české Pořešín na Malši na Českokrumlovsku. Oba dostaly díky přeshraničnímu projektu dotace na archeologické i záchranné práce a také na hradní muzea. Velký kus práce se díky projektu podařilo udělat na Pořešíně. Občanské sdružení Hrady na Malši vybudovalo hradní muzeum a několik malých přístřešků, opravilo některé části hradu a provedlo archeologický průzkum. Ve vitrínách kamenného muzea lze spatřit artefakty, které archeologové objevili při průzkumech. Nálezy byly velmi bohaté. A to i díky tomu, že hrad byl v 15. století zbořen a celý areál se octnul pod několika metry suti. Díky tomu tu hledači pokladů nic nenašli. Když ale členové sdružení suť odstranili, objevili
například základy obranné věže, o které se vůbec nevědělo. Také na rakouské straně na hradě Prandegg v okresu Freistadt se udělal velký kus práce. Dobrovolníci odpracovali mnoho hodin zdarma a tím tuto památku zachránili. Během putování po Zemské stezce nenajdete nablýskané hotely, ale spíše malé hotýlky a penziony, které vaří poctivou místní kuchyni.
↑ Tvrz chá ↓ Hrad Louzek
Zemská cesta je celkem dobře značená, turisté se orientují podle symbolu červené a černé věžičky. Škoda, že v některých místech je vyznačena necitlivě. Její tvůrci nejsou školení značkaři, a proto doporučujeme pořídit si před cestou mapu trasy, kterou je možno získat v hradním muzeu na Pořešíně či v agentuře Rera České Budějovice. Pozor, na hradě Pořešín probíhají zemní práce a archeologický průzkum, totéž platí o pohybu okolo tvrze Tichá. Projekt vznikl pod patronací agentury Rera, která vydala mapu celé trasy a také brožuru, v níž se turisté dozvědí vše podstatné o jednotlivých zastávkách.
Nejpodrobnější turistické mapy do mobilu
Vyzkoušejte pro Android
Vyzkoušejte pro Windows Phone
verze 7.5 a 8
Ústecký kraj
↑ Text a foto: Lukáš Nekolný
Průmyslové město s řadou sídlišť. Tak se na první pohled jeví severočeské Ústí nad Labem. Pod relativně ošklivou slupkou se ale nabízí možnost poznat pozoruhodné technické stavby: zdymadlo, lanovku, zrcadlové bludiště, protiletecký kryt nebo jen pár kilometrů vzdálený pivovar ve Velkém Březně, v němž se pravidelně každou sobotu konají exkurze do provozu.
↑ Pohled na Masarykovo zdymadlo a hrad Střekov z Vrkoče
Údolí kraluje zdymadlo Začneme u střekovského zdymadla, které je dominantou labského údolí již od roku 1935, kdy bylo dokončeno po téměř 13 letech práce. Autorem díla, jež při slavnostním shromáždění v roce 1925 získalo název Masarykovo zdymadlo Střekov, je architekt František Vahala (žák J. Kotěry a S. Suchardy). Stavbu nalezneme v jižní části Ústí nad Labem, mezi městskými čtvrtěmi Střekov (na pravém břehu řeky) a Vaňov. Říká se jí také střekovská
přehrada, neboť vzdouvá labskou vodu v délce 19,5 km. Slouží převážně k zajištění splavnosti, ale má též význam energetický. Součástí stavby je totiž vodní elektrárna se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami, a také rybí přechod a dvě plavební komory. Přes zdymadla vede žlutá turistická značka i cyklostezka, a tak můžeme z výšky pozorovat nejen pěkné údolí s vyhlídkovou skálou Vrkoč a zříceninou hradu Střekov nad námi, ale i remorkéry, které se pod námi plaví přes plavební komoru.