Památníky povodně z roku 2002 Nešťastný Stebenský mlýn Hamr na Jezeře – letovisko pod Děvínem Krajem sv. Zdislavy Za Janem z Jenštejna Bitva s „Prajzem“ u Tovačova „Rakouská Pálava“Chaty architekta Bohuslava Fuchse Hlava XXII kousek od Světlé nad Sázavou Do Chotilska za zaniklou Vltavou Vzhůru na rozhledny
Hlubiny české krajiny Toulky s Toulavou kamerou Bazilika v Gruntě Dávné stopy – nové cesty
LII | 125 Cena: 48 Kč
Zveme na oslavu 125 let TURISTY 6. – 8. září v Železné Rudě
ČERVENEC
7 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Obsah
1 Úvodník | Renesance pěší turistiky 2 Aktuality 2 S Pavlem Novým na oslavy TURISTY do Železné Rudy 3 Altán na Zlatém vrchu 4 Chotilské muzeum historie střední Vltavy 5 Zámek Napajedla 6 Nová trasa na Novohradsku 7 Rozhledna na Havlově hoře 8 Oslava na rozhledně Jedlová 8 Nová rozhledna na Kaňku 10 Hlava XXII
Titul: Blesky ozářený Most s kopcem Zlatník (foto: Jan Hodač, www.hodac.cz)
11 14 16 20 23 26 29 32
Hlubiny české krajiny Památníky povodně z roku 2002 Nešťastný Stebenský mlýn Hamr na Jezeře Krajem svaté Zdislavy Jenštejn Mementa tovačovské bitvy Toulky s Toulavou kamerou 32 Bazilika v Gruntě 36 Zemská výstava
Jenštejn (str. 26)
40 Falkensteinské kopce (Rakousko) 42 Z historie organizované turistiky Projekty architekta Bohuslava Fuchse 44 Okénko do přírody Co také roste na poli – IV 46 Soutěž | Nejvyšší vrchol Šumavy 48 Shluková křížovka | Praha je město nejen věží, ale i soch 50 Pêle mêle 50 50 51 52 52 53 53
Mementa tovačovské bitvy (str. 29)
55 61 63 64
Krajem Ponávky NS okolím Telče Dominanta krásnolipského náměstí Užovka stromová Zřícenina Vikštejn ZOO Bavorského lesa Unikátní muzeum v Regenhütte
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Marta Pechová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín,
tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl.
brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší
čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 26. 7. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 12. 8. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 28. 8. 2013
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Renesance pěší turistiky Aktivní turistika je pohyb vlastní silou krajinou za účelem jejího poznání. Rozumíme-li krajinou vše, co nás obklopuje, tedy celou přírodu, obce, nejrůznější stavby historické i současné, dopravní cesty, ale také obyvatelstvo s jeho způsobem života, prací, kulturou a tradicemi a pohybem vlastní silou pak pohyb bez použití jakéhokoliv motorového pohonu – pak uvedená definice plně vystihuje podstatu aktivní turistiky. Ve druhé polovině 19. stol. to bylo jednoduché: pohyb vlastní silou byl možný jen pěšky, event. na koni. Koncem tohoto století se pak začaly používat lyže, jízdní kola a později i lodě. Všechny tyto způsoby pohybu v krajině se rozvíjely vedle sebe, stále však kralovala pěší turistika. Pak však přišel v 90. letech 20. stol. raketový nástup cykloturistiky. Byl dán třemi faktory: velikým zdokonalením jízdních kol, snahou lidí poznávat vše rychleji (v důsledku toho pak povrchněji) a nakonec úžasnou reklamou, kterou rozvinuli výrobci jízdních kol. Mnozí turisté začali proto tvrdit, že pěší turistice je asi odzvoněno, že příště se vše bude odehrávat na kolech. Přitom jsme se jaksi zapomněli podívat na měnící se podmínky pro pěší turistiku. Cesty nám začali masivně asfaltovat, s rozvojem komunikací pro motorovou dopravu jsme mnohde, zejména v údolích, ztratili možnost samostatného vedení pěší trasy a převedli jsme ji na veřejnou komunikaci, různé liniové stavby nás nutily ke změně původních tras apod. Ve srovnání s reklamou na využití jízdních kol v turistice jsme nepřišli včas se stejně silnou reklamou na výhody, poslání a jedinečnost pěší turistiky. Vždyť jen ona může nejen zprostředkovat skutečné poznávání světa vlastními smysly, ale jen ona může přivést aktivního turistu do prostředí světa, ve kterém je rychlost určována přírodou, ve které není aktivní turista rušen žádnými nepřírodními zvuky a hlukem a ve kterém komunikuje s lidmi bez použití technických prostředků. Toto všechno si již dříve uvědomili v Německu a začali přemýšlet, jak vytvořit lepší podmínky pro pěší turistiku. Přelomovou změnu přinesl v letech 2000 – 2001 projekt prof. Brämera z Univerzity v Marburgu na vytvoření zcela nové pěší turistické trasy, která je pro turistu příjemná, dává mu možnost poznání co největšího množství zajímavých míst v krajině, zajímavých jevů ve společnosti i v přírodě. Na jaře roku 2001 jsem se osobně zúčastnil otevře-
ní první takové trasy v severoněmeckém pohoří Rothaar. Nazývá se Rothaarsteig, i s přístupovými trasami je dlouhá cca 50 km. Projekt tehdy vzbudil v Německu pozornost a ihned na trasu přivedl tisíce turistů. To byl začátek. Prof. Brämer začal připravovat další podobné trasy a o tři roky později se do stejné činnosti zapojil i Deutscher Wanderverband (střešní organizace sdružující téměř 60 německých turistických klubů). Počet moderních pěších tras začal narůstat, přišly i první statistiky. Všichni užasli: na těchto trasách výrazně stoupla frekvence jejich využití. Ve srovnání s klasickými trasami, které stejnými místy procházely dříve, stoupl počet pěších turistů někde i na dvojnásobek. A co bylo ještě zajímavější, převažovali mezi nimi mladí turisté. A právě tehdy se začalo mluvit o renesanci pěší turistiky. Dnes je v Německu již přes 60 certifikovaných tras. Na základě německé normy pro certifikaci přijala v roce 2011 Evropská asociace turistických klubů (EWV, ERA, FERP) normu evropskou. Na konci května bylo vyškoleno v rámci přípravy evropského projektu nové hřebenové cesty v Krušných horách prvních šest Čechů – členů KČT v německém Klingenthalu, aby uměli vysvětlit a použít evropskou normu při návrhu pěších tras, určených pro certifikaci. Vyvolá to jistě v našem klubu diskuse o tom, zda a kde máme takové trasy vybudovat. Já bych chtěl hned na počátku tuto diskusi zaměřit daleko šířeji: v té normě je obsaženo velké množství podmínek, u kterých nelze ani na okamžik pochybovat o tom, že vedou k všeobecnému zdokonalení jakékoliv trasy. Může se diskutovat o některých číslech (počet km na tvrdém povrchu atp.), ale obecně by tato kritéria měla být zkontrolována na jakékoliv trase. To by mělo být jednoznačně naším cílem. Nesmíme usnout na vavřínech s tím, že se o našem turistickém značení říká, že je nejlepší v Evropě. Ano je, ale kvalita našich pěších cest již dávno pokulhává za tímto značením. Její zlepšení je pak úlohou celého našeho klubu, neboť ta úloha přesahuje možnosti našich značkařů. Tuto úlohu by měly zahrnout jednotlivé odbory do plánu své činnosti a pro event. potřebné změny ve vedení tras pak získat podporu představitelů příslušných obcí. Tak dejme se do toho! Ing. Jan Havelka čestný předseda KČT
Přijďte na Toulky Náchodskem | 31. 8. 2013 » » více na www.nacestu.cz
Aktuality
OKOLO ŽELEZNÉ RUDY S TURISTOU A S PAVLEM NOVÝM
Když jsem byl kluk, byly v Žel. Rudě minimálně dvě elektrárny. Obě na Řezné. Jednu měl pivovár a ta měla dva generátory, takže porouchal-li se jeden, stačilo jen přehodit řemen na druhý a běželo to dál. Druhý zdroj měla Okula. Dnes nevím, že by na Rudě byl byť jen jeden zdroj velmi laciné elektrické energie. Stačí si ale při cyklistickém výletě Okolo Železné Rudy (www.pkvylet.cz) vybrat trasu do sousedního Bavorska a tam, jak jsem při minulém ročníku zjistil, jsou
„Okolo Železné Rudy“ 6. – 8. září vás provede po nejkrásnějších trasách Železnorudska
stále ještě v provozu obě elektrárny na Řezné a přibylo tam ještě u Seebachschleife, kousek za Bayerisch Eisenstein, na náhonu úplně jednoduché kolo, které se otáčí 24 hodin a vyrábí úplně jednoduše elektřinu. Myslím, že i to stojí za to vidět. Tím chci říct, že se těším na setkání s vámi v Železné Rudě 6. až 8. září. Zdraví Pavel Nový
C Y K LOTU R I STI C K É M APY A PR Ů VO D C E
C Y K LOTU R I STI C K É M APY A PR Ů VO D C E
SPECIALISTA NA CYKLOVÝLETY
SPECIALISTA NA CYKLOVÝLETY
CYKLOSERVER
CYKLOSERVER
Čekají vás trasy pěší (6 až 30 km), cyklotrasy (30 a 50 km) i setkání s redakcí TURISTY a jejími zajímavými spolupracovníky – např. Bc. Romanem Šulcem (Toulavá kamera a Objektiv ČT). K 125. narozeninám TURISTY přislíbila přijít pogratulovat za letos desetiletou Toulavou kameru ČT paní Iveta Toušlová. Pozor: bezplatné služby garantujeme jen těm, kteří se předem zaregistrují.
K LOTU R I STI C K É PY A PR Ů VO D C E
C Y K LOTU R I STI C K É M APY A PR Ů VO D C E
C Y K LOTU R I STI C K É M APY A PR Ů VO D C E
ECIALISTA NA CYKLOVÝLETY
LISTA NA CYKLOVÝLETY
CYKLOSERVER
PECIALISTA NA CYKLOVÝLETY
CYKLOSERVER
CYKLOSERVER
C Y K LOTU R I STI C K É M APY A PR Ů VO D C E
ECIALISTA NA CYKLOVÝLETY
CYKLOSERVER
Přijďte na Pochod za dostavbu trati Bezdružice – Teplá | 21. 7. 2013 » »
2 3
Text a foto: Vít Lodr
Altán na Zlatém vrchu Po více než čtyřech desetiletích se mohli v pondělí 13. května 2013 Chebané i návštěvníci města opět potěšit rozhledem z vyhlídkového altánu na Zlatém vrchu a vychutnat si tak pohled na město, který znali už jen pamětníci.
Návrší s nejvyšším bodem 483,8 m n. m., známé dnes jako Zlatý vrch, se zdvihá na levém břehu Ohře asi 1 km na severoseverovýchod od středu města. V počátcích existence Chebu se návrší nacházelo poměrně daleko za městem, dnes je již v podstatě jeho součástí. Jak středověké město rostlo, začalo být v prostoru ohrazeném hradbami „těsno“ a v důsledku toho bylo na vrchol Zlatého vrchu přemístěno městské popraviště. Písemně nám tuto skutečnost potvrzuje záznam, že: „…od r. 1358 stojí na vrchu nad městem šibenice.“ Nová městská šibenice stála na pahorku – tedy přesně v místě dnešního altánu – a skládala se ze třímetrového zděného podstavce s okny a vnitřním ochozem, nad nímž se tyčily čtyři sloupy a vodorovně zkřížené trámy tvořící vlastní šibenici. Posledním zde popraveným byl loupežný vrah Johann Schmidt. V roce 1779 byla šibenice zbořena. Návrší nad městem se proto říkalo Galgenberg neboli Šibeniční vrch. Toto nelichotivé pojmenování bylo v roce 1706 změněno na podobně, ale přece jen lépe znějící Goldberg neboli Zlatý vrch.
práce začaly na počátku října 2012. V pondělí 13. května 2013 se Chebané přesvědčili, jak celá akce dopadla.
Jak se k altánu dostanete? Cestu Vám jistě poradí každý Chebák. Druhou možností je vydat se z hlavního chebského náměstí po zeleném místním značení. Celý okruh měří 5 km a dá se projít i s kočárkem. V chebském infocentru dostanete letáček nejen s popisem trasy okruhu, ale i dalších zajímavostí na něm, které v běžných průvodcích městem nenajdete. Mapa: KČT č. 1 Ašsko a Chebsko GPS: N 50° 05‘ 18,9‘‘ E 12° 22‘ 29,6‘‘
Altán byl postaven někdy kolem roku 1880 a o necelých sto let později, koncem 70. let 20. století, došlo za bouřky k jeho poškození bleskem – podle svědectví pamětníků byl příčinou přerušený svod hromosvodu. Záležitost, kterou by vyřešilo pár korun a chvilka práce. Nestalo se. Nejprve byla poškozená a zdraví ohrožující stavba obehnána drátěným pletivem a nakonec zcela stržena. Ještě koncem léta 2012 z ní zůstávaly jen patky sloupů. Změna k lepšímu už ale byla – díky iniciativě Nadačního fondu Historický Cheb – na obzoru. V únoru roku 2010 byla vypsána veřejná sbírka a zpracován projekt stavby. Sbírka vynesla téměř 56 tisíc korun, celkové náklady na obnovu činily 1 715 000 Kč. Stavební tel.: +420 775 322 800
» » více na www.nacestu.cz
Aktuality
↓ Budova muzea a infocentra v Chotilsku
Text a foto: Vojtěch Pavelčík
Chotilské muzeum historie střední Vltavy V posledních letech se zejména díky zvýšenému zájmu o historii zaniklé Vltavy opět dostává do hledáčku turistů a hlavně cykloturistů i region odedávna zvaný Střední Povltaví, tedy zejména kraj rozkládající se kolem přehradních nádrží Slapy a Štěchovice.
Po dlouhých přípravách se 4. května 2013 konečně veřejnosti otevřela i skutečně důstojná expozice věnovaná právě historii zaniklé řeky v tomto kraji i životu kolem ní. Expozice vznikla z iniciativy obce Chotilsko (zejména pak péčí starosty obce) a budována byla ve spolupráci s Hornickým muzeem v Příbrami. Svým rozsahem je nevelká, ale opravdu velice pěkně zpracovaná a poutavá. Její páteř a bezesporu dominantu tvoří více než 7 metrů dlouhý model, který zachycuje Vltavu od Zvírotic až k počátku někdejších Svatojanských proudů – tedy do místa, kde dnes stojí přehrada Slapy. V modelu najdete někdejší vesnice, samoty i další zajímavosti dnes skryté pod hladinou jezera. Model je po stranách doplněn o informační panely s fotografiemi, přičemž každý panel pojednává o konkrétním úseku řeky. Opomenuta není ani historie těžby zlata v tomto regionu, prvorepubliková vodní turistika, významné osobnosti či historie osídlení v pravěku. Samostatný panel je věnován fauně a flóře kolem Vltavy. Expozice je doplněna také několika trojrozměrnými exponáty, přičemž snad nejzajímavějším je trám s vytesaným letopočtem 1617. Trám je bohužel to jediné, co se zachovalo z takzvané Rákosníkovy hospody na Živohošti, což byla nejstarší roubená datovaná stavba v Čechách.
↓ V expozici najdete i originál kanoe čs. reprezentanta a mistra světa Bohuslava – Boži Karlíka.
K expozici byl vydán tištěný průvodce (dokonce v podobě vázané knihy) a osmikusová série historicko-vlastivědných pohlednic, které přibližují zaniklé partie na Vltavě dnešním návštěvníkům. Celá expozice rozhodně stojí za zhlédnutí a jistě potěší nejen srdce pamětníků staré řeky, ale také přispěje k poznání a popularizaci mezi současnou generací jak místních, tak návštěvníků kraje kolem střední Vltavy. Chotilské muzeum a infocentrum najdete v Chotilsku na návsi (obec leží nedaleko Nového Knína). Mimochodem
Přijďte na Putování za Mistrem Janem | 5. 7. – 7. 7. 2013 » »
4 5
ve stejné budově je možno navštívit i muzeum balonového létání (viz Turista 7/2012). V květnu a říjnu je muzeum otevřeno o víkendech a svátcích od 9 do 16 h, v červnu–září pak od 9 do 17 h od úterý do neděle. Zmiňovaný region zobrazuje mapa KČT č. 38/5B.
Text a foto: Stanislav Chadim
Zámek Napajedla Zámek Napajedla byl postaven na objednávku Marie Rottalové v letech 1764-1769 podle návrhu F. A. Grimma. Pozdně barokní stavbu nejprve obývali Rottalové, poté Kobenzlové a následovaly rody Stockau, Baltazzi.
Ve třicátých letech 20. století získala zámek firma Baťa, kterou v té době vedl podnikatel Jan Antonín Baťa, jenž zakoupil též zámek Bojnici na Slovensku, který využíval jako sklad, a to na rozdíl od Napajedel, kde zamýšlel vybudovat místo určené pro setkávání obchodníků a sídlo své rodiny. Přišla II. světová válka a po ní byl zámek zestátněn. Podnik Fatra Napajedla využíval prostory tohoto barokního skvostu na byty, internát a jesle. Po sametové revoluci zámek bez využití chátral. Roku 2008 jej koupila i s přilehlým parkem rodina Gajdošík a Petra Psotková s dcerou.
Stavba je jednoduchou dvoukřídlovou budovou ve tvaru písmene U, má tři podlaží, v nichž se nachází přes padesát obytných místností. Chloubou je zrcadlový sál, který sloužil k přijimání náštěv, dále barokní a holandský salónek, ale za zhlédnutí stojí i řada dalších prostor. Zajimavostí je rozlehlý zámecký park s hřebčínem, jenž založil rod Baltazzi v roce 1886. Hřebčín je známý chovem anglických plnokrevníků a je plně funkční i dnes. Park vystavěný v anglickém stylu se pochlubí množstvím vzácných dřevin. Noví majitelé otevřeli objekt návštěvníkům. Konají se zde prohlídky historických sálů, ale také různé kulturní akce a výstavy.
» » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Pavel Mörtl
Otevření nové turistické trasy na Novohradsku 4. května byla otevřena nová naučná turistická stezka „Novohradské příhraniční rybníky“. Její úvodní panel stojí poblíž autobusového nádraží v Nových Hradech.
Na trase dlouhé cca 5 km (v jednom směru) je umístěno pět zastavení s informačními tabulemi, které přibližují především málo dotčenou přírodu mezi Novými Hrady a Veverským rybníkem při hranici s Rakouskem. Přírodní památky v podobě pěti rybníků, z nichž Kamenný rybník se pyšní největším hraničním kamenem v Novohradských horách a Přesličkový zajímavou flórou, si jistě již v letošní sezóně najdou četné příznivce. Trasa je dobře přístupná po opravené komunikaci tzv. bývalé hraniční signálky, a tak ji mohou absolvovat jak rodiny s dětmi, tak ↓ Největší hraniční kámen u Kamenného rybníka
senioři. Turisté by měli mít na paměti, že část prostoru mezi rybníky je chráněným přírodním územím. Škoda, že texty na panelech nemají také německou verzi. U hraničního přechodu s Rakouskem mezi Novými Hrady a Pyhrabruckem, v těsné blízkosti penzionu pro majitele psů, bylo otevřeno malé muzeum, připomínající nedávnou historii státní hranice a jejího střežení.
© Mapy.cz, s.r.o.
Ukázka tzv. signální stěny ↓
Expozice není zdaleka v konečné podobě, bude se dále rozšiřovat. Tvůrci byli především vedeni snahou zachovat a uchránit před zmizením řadu exponátů, které byly v minulosti vystaveny ve zrušeném skanzenu železné opony poblíž města Borovany. Vedle minimuzea byla nainstalována několikametrová kopie ženijně technického zajištění státní hranice ve skutečné velikosti.
Přijďte na Krkonoše 2013 | 19. 8. – 24. 8. 2013 » » více na www.nacestu.cz
Text a foto: Ing. Stanislav Wieser
Rozhledna na Havlově hoře Ze silnice mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi se objevuje v blízkosti Valtínova nad obzorem lesů rozhledna.
Výřez z mapy KČT č. 98
Nenese žádné antény. Zblízka zjistíte, že její konstrukce je dřevěná na půdorysu šestiúhelníku. Vstup je ze zděné podstavy, tedy nikoliv volný. Přestože otevření bylo plánováno na červen 2013, zjistíte, že internet nabídl pohledy z vyhlídkové plošiny, tedy z výšky 33,7 m nad terénem, již o pár měsíců dříve. Bližší údaje o rozhledně jsou na www.ceskakanadazvysky.cz, kde je i mapka s přístupovou, dosud neznačenou cestou. Zeleně značená turistická cesta z Valtínova do Terezína je vedena západně od Havlovy hory (679,9 m, mapa KČT č. 98 Telčsko). Mezi horou a značenou cestou je lesnaté údolí s kaskádou nově vytvořených rybníků, které jsou patrné jen na fotomapě Mapy.cz v rozestavěném stavu, ale nyní jsou již dokončeny (až na to, že některým v západním svahu údolí chybí přítok vody). ↓ Výhled k Dačicím a Českému Rudolci
↓ Výhled k Valtínovu
Rozhledna na Havlově hoře ↑
Aktuality
Text: Václav Hieke Foto: Svatava Pátková
Oslava na rozhledně Jedlová Předseda horského spolku pro nejsevernější Čechy sekce Jiřetín pan Josef Menzel podal na valné hromadě 26. února 1888 návrh na vybudování rozhledny na Jedlové (Tannenberg) a již 16. září 1891 byla otevřena mohutná, 26 m vysoká kamenná (znělec) vyhlídková věž vystavěná podle plánů inženýra Stoye z Varnsdorfu stavebním mistrem Josefem Eiseltem z Krásné Lípy.
Vedle rozhledny byla otevřena ještě turistická chata, kterou nechal postavit majitel panství Ferdinand Kinský. Časem přibyla naproti chatě tančírna a později i pomník Friedricha Schillera. Vrch Jedlová (774 m n. m.), mohutná znělcová kupa, je po Luži (793 m n. m.) a Pěnkavčím vrchu (792 m n. m.)
třetí nejvyšší horou Lužických hor. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi. Od nepaměti lákal turisty k výstupu na vrchol jedinečný rozhled, poté, co byla koncem 19. století postavena rozhledna, stal se kopec pro svůj fantastický výhled doslova magnetem. Pokud je příznivé počasí, lze z rozhledny spatřit rozsáhlou oblast od Sněžky až po Klínovec. S dalekohledem je vidět téměř čtyřicet rozhleden v Česku, Německu a Polsku. Slavné časy turistiky se datují až do počátku 2. světové války, v důsledku vysídlení německého obyvatelstva a s přílivem nových osídlenců pak turistika upadala a ztrácel se zájem o turistickou infrastrukturu. Rozhledna i restaurace začaly chátrat. Ještě v 70. letech bylo možné po částech ztrouchnivělého schodiště a různých zatlučených skobách v schodišťovém dříku vylézt na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 23 m nad zemí. Změna nastala počátkem devadesátých let, kdy areál navštívil podnikatel a vizionář Josef Krejčí, který se rozhodl rozhlednu opravit, což se mu za podpory města Jiřetína pod Jedlovou, oddílu TJ Slovan a brigád, kterých se zúčastnili i členové KČT, povedlo. A pan Krejčí se tak stal vzorem pro všechny novodobé stavitele rozhleden. Opravená věž byla slavnostně otevřena 3. července 1993, přilehlá restaurace s možností ubytování o dva roky později. Areál na Jedlové je opět hlavním magnetem regionu. U příležitosti 20 let novodobé historie rozhledny na Jedlové se 6. července uskuteční oslava 20. výročí od jejího znovuotevření. Bohatý program s muzikou poběží pod rozhlednou, na kterou bude toho dne vstup zdarma, od 11.00 hodin.
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Nová rozhledna na Kaňku Na svátek čarodějnic byla otevřena ojedinělá rozhledna na kopci Kaňk nad Kutnou Horou. Zároveň byla uvedena do provozu i výletní restaurace Havířská bouda s penzionem. Široká
Přijďte na Pochod Giacoma Casanovy | 22. – 25. 8. 2013 » »