DUBEN
4 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Okolo České Kamenice vede nová turistická značka Popsané skály nad Vltavou Ze Znojma až na hrad maltézských rytířů
Tajemství lomu Alkazar u Berouna U Drahomyšle stojí zkamenělý mnich Naše orchideje „pod lupou“
S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Vybroušený kubismus v Libodřicích Špejchar Želeč
LII | 125 Cena: 48 Kč
Zveme na „Okolo Železné Rudy s časopisem TURISTA“ Vzpomínka na Miloslava Šimka Na návštěvě ve „Flakturmu“ ve Vídni Kde u nás najdete největší slánku? Jen párkrát do roka se můžete podívat do vojenského újezdu Libavá
Obsah
1 Úvodník | Do federálu na Monarchii 2 Aktuality 2 3 4 5 6 7 8 10 10
Utajená Luftova zahrada Poštovní stanice Vratěnín Přisolte si Na „Bílý kámen“ do vojenského újezdu Libavá Masarykův památník vyhlídkový V Třebíči se můžete projít časem Pamětní tabule v Klanečné Ukradený smírčí kámen Pozvánka do Železné Rudy
12 S Čechem po Čechách tul: České středohoří / Panna z Trojhory, foto: Z. Ondruš
Kolem České Kamenice (str. 18)
Lom Alkazar (str. 24)
12 Hlubiny české krajiny 15 Hřebenovka | Královka – Liberec
18 22 24 28 32 34
Kolem České Kamenice po nové značce Zakletý mnich u Drahomyšle Lom Alkazar u Berouna Psané skály Jedinečný Mouřenec Toulky s Toulavou kamerou 34 Vybroušený kubismus v Libodřicích 38 Špejchar Želeč
42 Ze Znojma až na hrad maltézských rytířů | Rakousko 44 Z historie organizované turistiky Turistika v Prachovských skalách II 46 Okénko do přírody | Makrosvět aneb orchideje, jak je u nás neznáte 48 Soutěž | Za císaře pána a jeho rodinu 50 Střídavá křížovka | Město kašen 52 Pêle mêle 52 52 53 54
Kubismus v Libodřicích (str. 34)
Vídeňský Flakturm Vzpomínka na Miloslava Šimka Zřícenina kostela v Kolíně Do Údolí lásky za ohroženým hermafroditem
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 28. 3. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 5. 4. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 24. 4. 2013
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Do federálu na Monarchii Stůjme k sobě v každou chvíli Svornost jenom moci dá Spojené kde vládnou síly Vše se snadno překoná Když se ruka k ruce vine Tak se dílo podaří Říš Rakouská nezahyne Sláva vlasti, Císaři!
Pokud vás, laskaví čtenáři, přepadne v Česku roku 2013 pocit zmaru a zatoužíte po závanu starých dobrých časů Jejich Apoštolských Veličenstev Alžběty Rakouské a Františka Josefa Prvního, račte vyrazit… Ano, do federálního parlamentu, samosebou bývalého. Fragnerova krabice s nohama, která před čtyřmi desetiletími pozřela mnohem uměřenější budovu někdejší peněžní burzy a která až do konce federace sloužila československému parlamentarismu, za starého režimu tedy pseudoparlamentarismu, hostí pozoruhodnou výstavu nazvanou lakonicky Monarchie.
Pro úplnost je třeba říci, že ve zmíněné budově nad Václavským náměstím je jen část výstavy, a to hlavní expozice Monarchie, kouzelný svět dobových dětských hraček a žánrové fotografie z téže doby. Do tematického cyklu patří ale také výstava věnovaná jídlu v Národopisném muzeu, sportu v Národním památníku na Žižkově nebo hracím strojkům v Českém muzeu hudby.
Návštěva bývalého Federálního shromáždění je zážitkem už kvůli budově a dobovému interiéru. Hlavně na dříve narozené tu dýchne duch socialismu: tmavá bytelná obložení a stylová světla v patře s dětským koutkem… Čověk by se už už nadál potkat soudruha Husáka nebo Indru v nezničitelném tesilovém obleku. Ale zpět k cíli návštěvy. Projel jsem za vším habsburským světa kraj, ale autentickou aktovku Františka Josefa jsem ještě neviděl. Až tady. Hned zkraje výstavy. Je objemná, tmavě hnědá, z dobré kůže, věkem již zvetšelé, se zřetelným písmenem A. Monarcha si asi nehrál
www.turista.cz
na „áčko“, bukva značí Acta, spisy, písemnosti. Srdce se potěší pohledem na busty členů arcirodu, dobový nábytek, ženy zjihnou před diamantovou soupravou Naděždy Kramářové, manželky prvního československého premiéra. Zářivý skvost je ovšem hoden hrdla šlechtického a není nikdo, kdo by nad ním nestanul v úžasu. Člověk narazí i na známá jména: skvostně vyvedený císařský reskript povyšuje roku 1880 Matyáše Havelku do šlechtického stavu. Inu… Děti se vyřádí u potrubní pošty – je věrná, skvělá, opatřená návodnou mapou. Památník maršála Radeckého, tohoto českého pomahače Habsburků, by se měl vrátit v náležité velikosti na Malostranské náměstí, jak soudí každý správný vlastenec a ctitel památek. Na výstavě je jeho model, ušlechtilá práce! Kurátoři výstavy byli příjemně odvážní i co se týče požitků těla. Jedna část výstavy je vypravena jako – laskavá čtenářka promine – bordel. Se zájmem si přečtete několik dobových dopisů psaných sto let starým krasopisem. V jednom vypovídá – cituji – prostituovaná Marie Vebrová proti svým trýznitelům, v jiném zas Aloisie Havelková vypovídá proti majitelce bordelu. A věřte, nic hezkého o ní neříká. Lékař – gentleman v dalším dopise podává roku 1899 výpověď proti poměrům v nevěstinci pana X. Hned za rohem jsou kukátka. Podívání je roztomilé a mravnost snad ani ohrozit nemůže, třebaže rodiče malých návštěvníků jsou v této části s jistou mírou nadsázky varováni.
Račte pak o patro výš. To už je svět vysloveně dětský: málokterý neposeda odolá obřímu houpacímu koni, za vidění stojí i modely pokojíčků, dobové hračky, stavebnice, sáňky či kočárek. Nechybí dětská rakvička a dobový slabikář. Ema myje mísu – za monarchie stejně jako dnes… Náročnější, zcestovalý návštěvník odpustí muzeu drobet ostudnou absenci katalogu k výstavě (stav v únoru 2013), pokrčí rameny nad úrovní prodejny suvenýrů a překoná mocný vzdušný vír, ve kterém ubohé paní na kase sedí celé týdny… Výstava je bohatá a zdařilá, potrvá do 9. června tohoto roku. Tak nezapomeňte: za monarchií do nové budovy Národního muzea! Tomáš Novotný předseda redakční rady TURISTY
Přijďte na Hadařskou 25 | 27. 4. 2013 » » více na www.nacestu.cz
2 3
Aktuality
Text a foto: Mgr. Martina Němečková
Utajená Luftova zahrada Malá a nenápadná se krčí na pravém břehu Radbuzy kousek před Tyršovým mostem. Ze zapomenutí byla vysvobozena v polovině 90. let minulého století, od roku 2010 je vždy první středu v měsíci zpřístupněna veřejnosti.
Zahradu založili v 80. letech 19. století plzeňští manželé Burgerovi, kteří zde kromě zahradních domků vybudovali i dva chovné rybníčky. V roce 1912 přešla zahrada
kých dřevin. Stavebního povolení se JUDr. Luft, bohužel, nikdy nedočkal. Po jeho smrti v roce 1920 a po smrti jeho jediné dcery zdědila o několik let později zahradu manželka Marie Luftová, která ji koncem 50. let pod hrozbou vyvlastnění prodala státu. Z původního úmyslu předělat zahradu na veřejný park s přírodní rezervací sešlo a zahrada začala, i přes částečné využívání zájmovými organizacemi, pustnout. Počátkem 90. let přešla do vlastnictví města Plzně a od roku 1996 probíhá její postupná obnova, od roku 2009 běží řízení o prohlášení zahrady za kulturní památku. Do Luftovy zahrady se nejsnáze dostanete ze zastávky MHD Tyršův most (trolejbus č. 14 od vlakového nádraží nebo bus č. 30, 32). Za mostem odbočíte doprava kolem křížku s nápisem „Tutu památku zanechal Mates Pechman L.P. 1861“, který vás nenechá na pochybách, že jste v Plzni, a po padesáti metrech přijdete ke vstupní brance do zahrady. ↓ Plzeňské symboly
↑ Dolní rybník
do vlastnictví jejich synovce Viléma Lufta. Ten tu hodlal postavit vilu, a proto začal zahradu předělávat ve velkolepém rezidenčním stylu. K rybníkům přibyl osmiboký dřevěný altán, sochařská výzdoba od místního sochaře Otokara Waltra a v neposlední řadě i množství exotic-
Přijďte na Pochod za mašinkou do Bezdružic | 13. 4. 2013 » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Poštovní stanice Vratěnín 15. září byla ve Vratěníně na okrese Znojmo otevřena v budově bývalé poštovní stanice, jež dnes slouží jako obecní úřad, stálá expozice o historii poštovního spojení. Expozice se nachází ve vstupních prostorách a seznamuje s historickými mezníky poštovní služby.
Již ve staré Mezopotámii asi 800 let před Kristem fungovalo poštovní spojení mezi královnou Semiramis a jejími úředníky na ovládaném území. Trénovaní běžci přepravovali hliněné tabulky s vyrytými vzkazy v hliněné schránce. Perský král Kýros II. Veliký, který vládl v letech 580–530 před Kristem, zavedl polní poštu a běžce nahradil jezdci. Ti byli schopni urazit trasu dlouhou 2 000 km za 8 dní, tj. 250 km za den! Na trase se museli samozřejmě střídat koně i jezdci ve 111 stanicích s komplexním servisem. Za jednoho z prvních pošťáků je podle legendy považován známý Feidipiidés, který prý nejdříve uběhl 240 km z Athén do Sparty, aby požádal o vojenskou pomoc proti Peršanům, a po vítězné bitvě u Marathónu zvěstoval tuto radostnou událost v Athénách po zdolání dalších 42,195 km. Po pronesení slov: „Zvítězili jsme!“, padl vyčerpán mrtev k zemi. Na jeho počest se od roku 1894 běhá na olympijských hrách maratón. Dozvíte se, že v Egyptě bylo povolání listonoše považováno za tak nebezpečné, že mu bylo doporučováno, aby před cestou do ciziny kvůli zlým lidem a zvířatům sepsal závěť a stanovil dětem poručníka. Velmi sofistikovanou poštovní síť měla Říše římská. V době největšího rozkvětu, kdy její moc sahala až do Velké Británie, byla vybudována na tu dobu dokonalá silniční síť s milníky vzdálenými od sebe 1 500 m. Na stanicích poskytovali vše potřebné vozatajové, kováři, koláři i sluhové. Několik stanic tvořilo okrsek. Okrsky byly od sebe vzdáleny jeden den cesty a pracoval na nich i veterinář. Doručovatelé se v nich mohli občerstvit a ubytovat. Dokonalost římského systému inspirovala následovníky. Ve středověku doručovali poštu i potulní řemeslníci, na které ovšem nebylo příliš velké spolehnutí. Byli mezi nimi např. řezníci, kteří svůj příchod oznamovali troube-
↑ Zrekonstruovaná budova bývalé poštovní stanice
ním na roh. Symbol trubky dodnes zdobí uniformy poštovních doručovatelů. Za počátek novodobého poštovnictví považují historikové rok 1526, v němž rakouský arcivévoda Ferdinand I. vydal první poštovní řád. Bylo to v době, kdy Habsburkové usedli na český trůn, potřebovali řídit své državy a mít z nich zpětnou vazbu. Organizace poštovního spojení byla svěřena šlechtickému rodu Thurn-Taxissů. O rok později byl zřízen úřad pražského poštmistra, který byl samozřejmě svěřen příbuznému Ambrožovi. Poštovní zásilky putovaly tehdy z Prahy do Vídně přes příhraniční Vratěnín dvakrát týdně. Organizace sloužila stále pouze panovníkovi a státním úřadům. Teprve za panování Maxmiliána II. (1564–1576) bylo možno doručovat i poštu soukromou a od dob Rudolfa II. s ní mohly cestovat i osoby. Poštovné za doručení obyčejného dopisu v rámci českých zemí činilo 3 krejcary za poštovní míli (7 586 m) a 5 krejcarů do ciziny. V r. 1622 získali poštovní licenci Paarové, kteří měli na starost Čechy, Moravu, Slezsko, Horní Uhry (dnešní Slovensko) a Dolní Uhry (dnešní Maďarsko). Tuto pro ně lukrativní živnost provozovali až do roku 1743, kdy byly rozhodnutím Marie Terezie poštovní služby v celé monarchii zestátněny. Do té doby nesl náklady stát a zisky šly na konto Paarů. Císařovna jim však do vymření rodu po meči ponechala čestný titul vrchního dvorského poštmistra a vytvořila dobře fungující systém se zachováním nájemnictví a dědictví poštovních stanic. Vratěnínská poštovní stanice vznikla ve třicátých letech 16. stol., brzy po zřízení nejstarší pošty na Moravě ve Slavonicích (1526–1532) a fungovala až do roku 1947. Obec
Přijďte na Okolo pevnosti Dobrošov | 13. 4. 2013 » » více na www.nacestu.cz
4 5
Vratěnín, která ležela v pohraničním pásmu, byla za minulého režimu vedena jako zániková. Situace se zlepšila až po roce 1990, kdy Vratěnín získal zpět svoji samostatnost. V roce 1996 obdržel Vratěnín titul Vesnice roku. Projdete-li se po vsi, upozorní vás informační tabule na řadu dalších památek. Z Vratěnína vede jedna z Grasselových stezek. Na 7 km nenáročné cesty navštívíte v rezervaci Bílý Kříž vyhlídku nad údolím řeky Dyje, jež dostala jméno po nechvalně známém loupežníkovi.
ráme slánky keramické, skleněné, plastové, velké i malé, staré i nové, prostě všechny…“ A věřte, že se tato výzva neminula účinkem. Za necelé dva roky se podařilo shromáždit okolo půl druhého tisíce nejrůznějších slánek. Dárci se činí i nadále a zasílají nejen ty slánky, které důvěrně známe ze svých domácností, ale i různé kuriozity a slánky z celého světa, namátkou z Řecka, Sýrie, Kanady, Keni, ale i od protinožců z dalekého Nového Zélandu, odkud pochází slánka a pepřenka v podobě dvou autobusů. Sadu slánek z ostrova Mauricius zakoupil dár-
Zajímavou expozici poštovnictví lze navštívit v úřední dny OÚ, tj. v Po, St, Čt, Pá nebo po dohodě na tel.: 606 567 028 (viz www.vratenin.cz), nebo email: vratenin@volny.cz. Mapa KČT č. 81 – Podyjí.
Text a foto: Jan Pásler
Přisolte si
↑ Slánky z Nového Zélandu v podobě autobusů
Slánka. Naprosto samozřejmý společník našeho stolování. Ať už usedáme k slavnostnímu obědu, nebo zhltneme pár soust v rušném běhu všedního dne, mnohý z nás po ní sáhne téměř automaticky, aby upravil chuť konzumované krmě podle svých představ.
↑ Největší keramická slánka
Historie expozice, kterou představujeme, se začala psát nedávno, počátkem roku 2011. Tehdy zveřejnili zaměstnanci infocentra ve středočeském městě s příznačným jménem Slaný výzvu, a i když se tato výzva objevila poprvé 1. dubna, nejednalo se o aprílový žert: „Přijďte nám pomoci s největší sbírkou slánek. Rádi bychom ve Slaném založili první sbírku slánek na světě. Sbí-
ce v džungli od domorodého obchodníka. Na výzvu zareagoval třeba i slavný výtvarník Bořek Šípek, jím navržená skleněná slánka patří k unikátům sbírky, stejně jako největší keramická slánka na světě vysoká 120 cm. Vejde se do ní 40 kg soli a je plně funkční. Díky šikovné konstrukci si z ní můžeme posolit třeba i malý krajíček cheba. Všechny slánky jsou k vidění v několika vitrínách slánského infocentra, které najdete pár kroků od hlavního náměstí ve Velvarské ulici. A protože je sbírka časově neomezená, můžete svou slánku přinést i vy. Pokud darujete takovou, kterou ve Slaném ještě nemají, rádi ji v infocentru vystaví a vy jako odměnu dostanete originální pamětní list od grafika Zdeňka Hofmana. Všechny exponáty si můžete prohlédnout i na www.infoslany.cz. Přijít do „íčka“ můžete od listopadu do března v pracovní dny od 9 do 16 hod., v ostatních měsících v pracovní dny od 9 do 17 hod. a o víkendech a svátcích od 9 do 16 hod. A kam dále v okolí Slaného? Třeba na naučnou stezku Slánská hora, kam vás pozval Turista č. 4/2012, nebo do nedalekého vesnického skanzenu v Třebízi. Průvodcem bude mapa KČT č. 9.
Přijďte na Odemykání Doubravy | 6. 4. 2013 » » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text: Martin Čech Foto: Jaroslav Koš
Na „Bílý kámen“ do vojenského újezdu Libavá Již tradiční dvě turistické a cyklistické akce jarní a letní Bílý kámen se ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku letos uskuteční 27. dubna a 24. srpna. Otevření vojenského prostoru tak opět umožní poznat zdejší jedinečnou přírodu s mnoha vzácnými živočichy a biotopy, např. v přírodní rezervaci Smolenská luka nedaleko pramene Odry.
Vojenský újezd Libavá leží asi 15 km východně od Olomouce. V sídelních místech – Město Libavá, Heroltice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov – žije okolo
↑ Původní obec Libavá na historické fotografii (archiv M. Čecha)
1 200 obyvatel. Újezd se rozkládá na ploše přes 320 km2. Vstup do sídelních útvarů je volný, ale jen po vyhrazených komunikacích. Jižní částí újezdu vedou cyklotrasy, zpřístupněné v sobotu, neděli a o státních svátcích.
újezdu. V roce 1952 vláda rozhodla o rozšíření újezdu, v němž se pak nacházelo 24 obcí, z toho nejvíce ze správního okresu Moravský Beroun – celkem šestnáct. Během následujících let opuštěné vesnice zanikly včetně historických památek – kostelů, kaplí, soch svatých, vodních a větrných mlýnů aj. Zůstal pouze větrný mlýn ve Městě Libavá a Královská studánka s kaplí sv. Anny ve Staré Vodě. Od vzniku vojenského výcvikového prostoru až do roku 1991 bylo území pro veřejnost uzavřené. Od roku 1991 se smí jezdit po cestách do sídelních míst, v roce 2002 bylo zpřístupněno 75 km2 ploch a 27 km turistických a cyklistických stezek. Počínaje 1. červencem 2007 došlo k úpravě vstupu a vjezdu civilní veřejnosti do vojenského újezdu Libavá v trvale přístupné části a přístupné části újezdu s časovým omezením (blíže viz www.vojujezd-libava.cz). Během akce Bílý kámen míří nejvíce návštěvníků k přírodnímu výtvoru Bílý kámen. Z jeho vrcholu jsou překrásné vyhlídky do okolí (doporučujeme vybavit se dalekohle-
Okolí Města Libavá vypadá jako kopcovitá náhorní plošina, která je nestejnoměrně pokrytá rozsáhlými lesy, jimž se lépe daří ve štěrkovitých údolích a na kamenitých svazích, zatímco nad nimi na neúrodných polích na již zmíněné plošině rostou a někdy doslova živoří obilniny a brambory. Chudému kraji se vyhýbá železnice, nevedou jím ani státní silnice. Směry cest určila sama příroda, a to svými vodními toky, které protékají hlubokými a sevřenými údolími, jinde zase otevřenější krajinou a vesměs se vlévají do řeky Odry. Původní ráz Města Libavá změnila novodobá zástavba z doby, kdy se po roce 1945 stalo střediskem vojenského
Přijďte na Oslavanskou 50 | 20. 4. 2013 » » více na www.nacestu.cz
6 7
dem). Někteří dávají přednost túře po červené turistické značce k pramenu Odry. Opačným směrem vede značka k památníku umučených – Pomníku Žalov (2,5 km). Velký zájem bývá o Královskou studánku s kaplí sv. Anny ve Staré Vodě, vzdálené 4 km od Města Libavá. Před odsunem německých obyvatel v něm po 2. světové válce žilo v 67 domech 310 lidí, roku 1690 zde byla založena piaristická kolej, při níž koncem 17. století vyrostl podle plánů G. P. Tencally kostel. Mezi novici koleje se objevují jména učenců J. F. G. Dobnera, M. A. Voigta a J. E. Purkyně. Pramen s kaplí bývá spojován s pověstí o útěku polského krále Bohuslava Smělého roku 1079 po zavraždění sv. Stanislava.
Nejkratší cesta k němu vede od Hlavní pošty ul. Soukenickou po nové lávce přes řeku Jihlavu, přejdete kolem dětského hřiště a za rohem zahnete vlevo. Mezi domy projdete úzkým průchodem a pak už zbývá jen vystoupat pár desítek schodů. Masarykova vyhlídka, jak je v současné době nazývána, je tvořena dvěma vyzděnými krychlemi – spodní je zapuštěna do skály a na její čelní stěně byl kdysi vytesán nápis: Tomáš Garrigue
Více na www.nacestu.cz.
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Masarykův památník vyhlídkový Tak byla nazývána vyhlídka na Třebíč v době jejího vzniku v letech 1929–1930. Postavení inicioval třebíčský okrašlovací spolek k 80. výročí narození zakladatele Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka (7. 3. 1850). Projdete-li se po nábřeží řeky Jihlavy, jejíž tok lemuje ze severní strany městskou památkovou zónu a z jižní strany bývalé židovské ghetto, jistě vás památník zláká k výstupu za výhledy na město.
Masaryk zasloužil se o stát. Nápis tu již nehledejte, zato se vrátila alespoň replika původně bronzového medailonu T.G.M. Masarykova vyhlídka totiž prodělala v posledních letech kompletní rekonstrukci. Repliku medailonu zhotovil akademický sochař Tomáš Tichý ze syntetické pryskyřice, aby nelákala ke zpeněžení ve výkupu kovů. Medailon byl slavnostně odhalen 14. 9. 2012 u příležitosti 75. výročí úmrtí T.G.M.
Přijďte na Bílý kámen | 27. 4. 2013 » » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
V Třebíči se můžete projít časem „Cesty časem – procházka třebíčskou historií“ je název moderní interaktivní expozice, jež byla pro širokou veřejnost, zejména však pro děti a mládež, otevřena 23. 11. ve zrekonstruovaném severním křídle dříve Valdštejnského zámku, které se nachází vpravo od vstupu na nádvoří s bazilikou sv. Prokopa, zapsanou v r. 2003 do světového seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Bez nadsázky je možno konstatovat, že podobná expozice nemá zatím v Česku obdoby! Autor libreta Doc. PhDr. Michal Stehlík, děkan filozofické fakulty Univerzity Karlovy, navrhl na 700 m² výstavní plochy dva tematické okruhy – Jak se rodí věci, který je zaměřen na řemesla, a Jak se rodí katedrála, který umožňuje návštěvníkům vyzkoušet si stavbu katedrály, kláštera i města v údolí řeky Jihlavy.
První okruh je zaměřen na řemesla, která se ve městě provozovala ve starověku i v novověku. Pro každé ze sedmi nejdůležitějších řemesel je vyhrazena jedna místnost, v níž jsou k dispozici na vyzkoušení dobové nástroje, starodávné stroje nebo jejich modely. Unikátním exponátem je model stavebního jeřábu používanému při stavbě baziliky. Každého asi zaujme ruční domácí mlýn na obilí, tkalcovský stav, na němž si může utkat kousek předložky, kopírovací stroj z počátku 20. století, či modely budov a náměstí ukazující formou 3D puzzle postupný rozvoj města od středověku po současnost. Potěšitelné je, že návštěvník nikde nenajde zákaz doteku, ale naopak je žádoucí, aby si exponáty vyzkoušel. Bonusem je nejen skutečnost, že expozice bude přístupná celoročně sedm dní v týdnu, ale i bezbariérový přístup, který začíná být pomalu ale jistě samozřejmostí. Doc. Stehlík je zároveň autorem expozice v Muzeu Vysočiny Třebíč, která má být zpřístupněna asi v polovině roku 2013 v jižním křídle nově rekonstruovaného zámku. Prohlídka expozice trvá nejméně dvě hodiny a další čas můžete věnovat návštěvě baziliky sv. Prokopa a jižní terasy s benediktinskou zahrádkou, odkud je pěkný výhled na město. Za zhlédnutí stojí i židovské město a hřbitov, jež spolu s bazilikou byly rovněž zapsány do prestižního seznamu UNESCO. Věřte, že v Třebíči se nikdy nudit nebudete!
Text a foto: Jaroslav Vála
Pamětní tabule v Klanečné Prohlídka začíná v přízemí dvanáctiminutovým filmem, jímž vás provedou dvě historicky doložené třebíčské osobnosti – kronikář města Jan Suchenius a kupec Francesco Calligardi, a to v podání třebíčských rodáků – herců Miloše Mejzlíka a Oldřicha Navrátila. Informační panely se stručnými, ale výstižnými texty jsou doprovázeny rovněž vtipnými glosami a obrázky nakreslenými ilustrátorem a bývalým šéfredaktorem Mateřídoušky Janem Smolíkem.
Malou ves Klanečnou naleznete na červené turistické značce mezi Havlíčkovým Brodem a Okrouhlicí. Před domem č. p. 3, v němž se před 100 lety narodil římskokatolický kněz, publicista a opat želivského kláštera Vít Bohumil Tajovský, byl 1. září 2012 slavnostně odhalen stojan s pamětní tabulí. Stalo se tak v rámci 43. ročníku dálkového a turistického pochodu Havlíčkobrodská padesátka.
Přijďte na Festival otevřených sklepů Jaro na Mikulovsku 2013 | 13. 4. 2013 » »