TURISTA 3/2013

Větrný mlýn v Retzu K Milhostovským mofetám Po Mariánskohorských schodech Opavská rodačka Joy Adamsonová

Netradičně do Mikulčic Unikátní geologické expozice Zapomenuté šance a valy na česko-slovensko-polském trojmezí Liberecká Výšina Dva slezské zámky jedním vrzem

S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou LI | 125 Cena: 48 Kč

Kolem Nového Města nad Metují Do Žihobec za příběhem jak z červené knihovny

BŘEZEN

3 2013

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Obsah

1 Úvodník | Časopis TURISTA o turistech 2 Jak jsem byl v Německu 3 Aktuality 3 Centrum turistiky v Brtníkách 4 Milhostovské mofety už nepřehlédnete 5 Unikátní venkovní expozice leštěných kamenných desek 6 Liberecká Výšina 7 Geologická expozice "Pod platanem" 8 Za stromy s audioprůvodcem

10 S Čechem po Čechách 10 Hlubiny české krajiny 16. část 13 Hřebenovka | Sedlo Holubníku - Královka

Titul: Klondyke pod šumavským Březníkem (foto: Svatava Pátková)

Netradičně do tradičních Mikulčic (str. 18)

16 Joy Adamsonová, rodačka z Opavy 18 Netradičně do tradičních Mikulčic 22 Toulky s Toulavou kamerou 22 Nové Město nad Metují — Klopotovské údolí 26 Do Žihobec nejen za "kněžnou Káčou"

30 Dva slezské zámky jedním vrzem (Polsko) 33 Větrný mlýn v Retzu (Rakouko) 36 Zapomenuté šance a valy (trojmezí Česka, Slovenska a Polska) 40 Z historie organizované turistiky Turistika v Prachovských skalách 42 Okénko do přírody Když vychladne láva 46 Soutěž | Soutěž Lázně se světovým primátem 48 Střídavá křížovka | Tetín 50 Pêle mêle 50 50 52 53 54

Do Žihobec nejen za "kněžnou Káčou" (str. 26)

55 61 63 64

Zámky na mříži Boží hroby ve Voticích a Havlíčkově Brodě Mariánskohorské schody Špýchar v Prostředkovicích Gustav Leutelt

Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Pomozte při údržbě značených cyklotras

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s.

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Marta Pechová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.:

724 155 922, www.turisticky-matros.cz Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl.

brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší

čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 1. 3. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 1. 3. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 27. 3. 2013

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník

Časopis TURISTA o turistech...

Redakce TURISTY se občas setkává s připomínkou, že v časopisu je toho vedle informací o novinkách a zajímavostech o turistických cílech málo o samotných turistech. Takové připomínky mají „svoji pravdu“ v tom, že turisté – organizovaní i neorganizovaní – dělají spoustu věcí. Tolik, že i kdyby se v TURISTOVI nepsalo o ničem jiném, zdaleka by jeho současný rozsah nestačil. Proti tomu stojí „pravda redakce“ (a také producenta, který časopis financuje), že v časopisu musí být – samozřejmě při dodržení jeho základního tematického zaměření – optimální kombinace všeho, co zajímá čtenáře, kteří jsou ochotni časopis kupovat, a aby jich bylo tolik, aby byl TURISTA ekonomicky životaschopný. Mezi těmito čtenáři už několik let převažují ti neorganizovaní v Klubu českých turistů, kterých stále přibývá, zatímco členů – předplatitelů z řad KČT zůstává zhruba stejně.

Redakce musí tedy spolu s celým dalším obsahem pečlivě zvažovat i zařazování informací o tom, „co dělají turisté“. Řídí se při tom následujícími pravidly: } Vynechává informace o tom, co udělali turisté sami pro sebe – vybírá jen z informací, co turisté dělají pro všechny, kteří mají o turistiku a vlastivědu v Česku a okolí zájem. Koneckonců, pokud se pro zveřejnění informací o interním fungování rozhodnou turisté organizovaní v KČT, mají k dispozici stránky „Zpráv KČT“. } S ohledem na omezený prostor preferuje informace o tom, co dělají turisté zcela nově nebo zvlášť zajímavě. Typickým příkladem jsou třeba informace o turistech, kteří jsou iniciátory a hlavními protagonisty budování obecně prospěšných staveb, jako jsou např. rozhledny či rozhledová místa, lávky a chodníky, přístupové cesty k zajímavým místům či finančně dostupná ubytovací zařízení.

Prezentaci „tradičních“ aktivit má TURISTA vyřešenu odlišně. Pro informování o běžných turistických akcích pro veřejnost má TURISTA zřízen web www.nacestu.cz, kde jsou podrobné informace přímo od pořadatelů, zatímco v časopisu zveřejňu-

je na dolních okrajích stránek upoutávky. Průběžnou propagaci o značení turistických tras, které je asi nejvýznamnější veřejně prospěšnou aktivitou KČT, realizuje uváděním informací o změnách značených tras a případných novinkách v této oblasti, zcela nových trasách nebo trasách pro specifické druhy přesunu. } Dlouhodobě pak mezi novinkami a zajímavostmi o činnosti turistů dává redakce přednost zprávám z oblasti, ve které mají čeští organizovaní turisté zatím poněkud rezervy, zejména např. ve srovnání s polskými sousedy, kteří jsou v této záležitosti považováni za takřka národního garanta – zprávám o aktivitách vlastivědných.

Snahou všech, kteří pro Vás čtenáře, ať organizované či neorganizované, TURISTU připravujeme, je přinášet užitečné informace a podpořit při tom na organizované i neorganizované turistice to, co spolky i aktivity činí dlouhodobě nejstabilnějšími: užitečnost pro ostatní.

Pevný krok při "polykání" předjarních kilometrů z redakce přeje Svatava Pátková

www.turista.cz

To šlo jen a jen na povolení a tedy doprava náklaďákem nepřicházela v potaz. Konec konců náklaďáky nebyly. (Ostatně stále něco nebylo — třeba haizelpapír, tu máslo a t.d. Ptejte se babiček, jak stále něco sháněly.)

Jak jsem byl v Německu Všeobecně se již ví, že jsem z pivováru a můj otec byl na Rudě sládkem.Čas od času přišly suroviny na vaření piva. Tehdy toliko vlakem, jelikož Železná Ruda byla v tak zvaném zakázaném pohraničním pásmu a tudíž tam nemohl jen tak někdo.

Zpět ke chmelu a sladu. Obě tyto komodity se tudíž vozily až do Eisensteinu na nádraží, neboť na Rudě byla jen zastávka, kde byla v té době jen jedna kolej. Tedy se muselo s koňma pro tohle do Německa. Kočí, co pro to jezdil, byl občasný alkoholik, který bral tento úděl zodpovědně, a občas tím pádem byl k nepoužití i pro tak jednoduchý úkol. Byl-li v pivovaře nějaký problém, obvykle ho řešil otec tak, že to udělal sám.

dělat otci společníka. Leč tentokrát na cestě do Eisensteinu na nádraží.

Tam, než to naložili, šli jsme s otcem na houby. Našli jsme a měli večer smaženici. Jen jsem se bál, zblblý tehdejší propagandou, nemohou-li být otrávené nebo nějak jinak ošklivými kapitalisty a tehdy i US ARMY vojáky znehodnocené.

Dnes je pro naši radost již hranice jen symbolická čára a třeba při akci Kolem Železné Rudy, která se koná každoročně na sklonku léta, na kole i pěšky jest možno si užít i kopců u sousedů, kteří jsou už zase našimi sousedy v tom nejlepším slova smyslu. A tak se těším, že se na Rudě zase uvidíme.

Vše dobré přeje a zdraví

Tak tedy občas zapřahl koně a jel.

To byla moje chvíle a hurá na vůz,

Pavel Nový

6. ročník mezinárodní cyklo-turistické akce 6.–8. září 2013

OKOLO ŽELEZNÉ RUDY ČASOPISE

S Spolu s železnorudskými pořadateli intenzivně pracujeme na přípravě turistické akce na oslavu 125. ročníku TURISTY. Už nyní Vás proto můžeme podrobněji seznámit s tím, co všechno Vás na této akci čeká.

S příjemnou skutečností se setkáte už při cestování do Železné Rudy. České dráhy poskytly 50% slevu na „OKOLO ŽELEZNÉ RUDY S ČASOPISEM TURISTA“, a tak dostanete odkudkoli z České republiky zpáteční jízdenku (tzv. „Vlak+“, čti „vlak plus“) za cenu obyčejné „jen tam“, navíc bude platit už od 5. 9. a až do 9. 9. Jedinou podmínkou pro bezproblémovou zpáteční jízdu je nechat si jízdenku při prezenci orazítkovat speciálním razítkem. To ale ohledně cestování vlakem není všechno. Po celou dobu akce (6.–8. 9.) můžete po území pořádání akce (tj. mezi Zelenou Lhotou a Železnou Rudou – Alžbětínem) jezdit na registrační průkaz účastníka akce ZCELA ZDARMA! Trasy pro pěší i cyklisty jsou již připraveny: PĚŠÍ: 30 km – Železnorudské údolí: vede i po německém území přes Velký Javor s možností bezplatného využití lanovky na vrchol Javoru | 25 km – Šumavská klasika pro ty, co tu ještě nebyli: Gerlova Huť, Nový Brunst, Šmauzy, Pancíř, Špičácké sedlo, Černé jezero, Čertovo jezero, pomník Adolfa Kašpara | 15 km – Bavorský les: Ferdinandovo údolí, Debrník, Schwellhäusl, Bayerische Eisenstein, Alžbětín – mj. kolem kanálu na plavení dřeva a bobřích hrází a hradů | 6,5 km – dětská okolím Železné Rudy.

CYKLISTICKÉ: 30 km – Ferdinandovo údolí: Debrník, Zwieslerwaldhaus, Schwellhäusl, Deffernik, Bavorská Ruda | 50 km – Šukačka – Javorná: Špičácké sedlo, Můstek, Prenet, Městišské rokle, Suché Studánky, Šukačka, Fišerův Dvůr, Javorná, Keply, Staré Hutě, Nová Hůrka, Debrník.

Navíc jsou vám v Železné Rudě k dispozici velmi zajímavé naučné stezky, které znáte i z „Toulavé kamery“ České televize: Sklářská, Tetřeví a Utajená obrana. V Železné Rudě na vás čekají volné vstupy do několika místních muzeí (Šumava, Český kráter, Lyžování, Motocykly) a do bazénů Hotelu Čertův Mlýn a hotelu Orea Wellness Horizont (na 1 hodinu). Na Brčálníku je pro účastníky bezplatný vstup do Pohádkové země, na Čachrově do muzea železničních drezín. Kromě již uvedeného Velkého Javoru je pro účastníky bezplatná i jízda lanovou dráhou Špičák (obec) – Hofmanky – Pancíř.

Nezapomeňte se včas zaregistrovat! (Účastnický poplatek je 170 Kč.)

www.pkvylet.cz

www.turista.cz

M

2 3

Aktuality

Text: Václav Hieke Fota: RNDr. Zdeněk Patzelt a Václav Hieke

ší Trojice a Božího hrobu na Křížovém vrchu. Brtníky se pyšnily také barokním kostelem sv. Martina, postaveným v letech 1709-1717 podle plánů Zachariase Hofmanna z Lipové, ale ten byl, bohužel, 18. února 1975 zbořen.

Centrum turistiky v Brtníkách Brtníky jsou severní bránou do Národního parku České Švýcarsko, jsou místní částí Starých Křečan a najdeme je 8 km západně od Rumburku. Německý název obce Zeidler znamenal ve staré němčině včelař. Po druhé světové válce dostala obec český název podobného významu, Brtníky.

Obcí prochází významné turistické cesty: zelená a modrá značka vedou do NP České Švýcarsko, prochází tudy i červená z Krásné Lípy do Šluknova. Mimořádnou oblibu si získaly tradiční zimní výlety za Brtnickými ledopády.

Ve středu obce otevřel nedávno přední český fotograf přírody a první ředitel NP České Švýcarsko RNDr. Zdeněk Patzelt nové Centrum turistiky s galerií Ametyst. K vidění jsou zde velkoplošné umělecké fotografie Českého Švýcarska a jedinečné knihy o přírodě, krajině a památkách. Návštěvníka uchvátí i výstava nerostů, kterých je v expozici více než tisíc, od ametystových geod obřích rozměrů přes acháty a nespočet dalších minerálů. Zdejší příjemná obsluha vás nejenom provede výstavou, ale poskytne také veškeré turistické informace. Centrum lze navštívit celoročně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin, v létě bude otevřeno včetně pondělí.

Reklama?

Výraz brtě označoval dutiny stromů a ti, kteří v nich chovali včelstva, byli nazýváni brtníky. První písemná zmínka o Brtníkách pochází z roku 1116, kdy zde Petr Berka založil velké včelařství zvané Zeidelweide.

V obci se hojně dochovaly malebné památky lidové architektury, roubené a hrázděné podstávkové domy s břidličným či dřevěným obložením. Další zajímavostí je dochovaná křížová cesta k obnoveným kaplím Nejsvětěj-

www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Mgr. Svatava Pátková

Milhostovské mofety už nepřehlédnete Mofety jsou malé krátery, jakési propadliny, které můžete na zemi snadno přehlédnout. Jak jsou nenápadné, tak jsou ale velmi nebezpečné pro malé živočichy, jejichž mrtvá tělíčka obvykle leží na dně. ↕ Mofeta - smrtelná past pro drobné živočichy

Mofety jsou totiž místa, kde na zemský povrch puklinami v zemské kůře vyvěrají plyny oxid uhličitý a sirovodík. A protože je oxid uhličitý těžší než vzduch, hromadí se na dně mofet a pro myši, žáby či různý hmyz tím pádem vytváří smrtící pasti.

Loni 28. října u příležitosti Dne živých vod byla u přírodní památky Milhostovské mofety odhalena nová informační tabule, která tuto hříčku přírody podrobně představuje. Úpravou prošla i přístupová cesta — k mofetám vede nově pohodlný poválkový chodník.

Výřez z mapy KČT č. 2

4 5

Text a foto: Mgr. Jan Doucek

Unikátní venkovní expozice leštěných kamenných desek Na podzim roku 2012 byla na zahradě společnosti Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (U Vodárny 137, 537 01 Chrudim) otevřena unikátní expozice leštěných horninových desek, která nemá ve střední Evropě obdoby. Na 27 leštěných deskách formátu 1 000 x 700 mm je představena pestrost geologického prostředí. Horniny pocházejí z různých koutů světa včetně Mongolska nebo Angoly. Každá je opatřena popiskem s názvem, zemí původu a obchodním názvem. Během jara bude ještě doplněn popisek se stručnou charakteristikou dané horniny a s mikrofotografií výbrusu tak, aby mohl návštěvník nahlédnout do samotné podstaty dané horniny.

Expozice doplňuje geologickou stezku na náměstí U Vodárny, která na velkých horninových blocích představuje geologickou minulost Chrudimska. V prvním patře budovy č. p. 138 jsou pak umístěny sbírky minerálů, hornin a zkamenělin z České republiky i ze světa.

Stálé expozice jsou pro veřejnost přístupné každý všední den od 8.00 do 15.00 hodin, případně v době konání vernisáží, výstav a přednášek. Geologická stezka na náměstí U Vodárny je přístupná bez omezení. Vstup je všude volný.

C E S TOV N Í K A N C E L Á Ř

H O ŠKA - TO U R

S NÁMI ZA POZNÁNÍM, TURISTIKOU A ODPOČINKEM Kalendář turistických zájezdů Vám rádi zdarma zašleme.

www.turista.cz

CK HOŠKA-TOUR nám. K. V. Raise 160, 507 81 Lázně Bělohrad tel.: 493 792 520, 493 792 598, 605 337 570 hotline24: 603 164 558 e-mail: hoska-tour@hoska-tour.cz www.hoska-tour.cz

Aktuality

Text a foto: Josef Kosák

Liberecká Výšina Hlavním přáním barona Liebiga při projektování areálu Hohenhabsburg bylo, aby nová stavba měla dokonalý vzhled středověkého rytířského sídla. Proto byl ke stavbě dovezen i stavební materiál ze zbouraných středověkých staveb v Norimberku.

Kámen se staletou patinou byl dopraven z Bavor až na vrch Kovadlina, na severním okraji tehdejšího Reichenbergu. Norimberští stavitelé tu postavili „středověkou“ kamennou pětibokou vyhlídkovou věž s přilehlým hrázděným objektem krytým vysokou sedlovou střechou.

Budovy byly obehnány kamennými hradbami se střílnami a vstupní bránou, nechyběl ani most přes příkop a studna s rumpálem… To vše se událo v letech 1900-1901 dle zadání a za peníze zdejšího textilního magnáta, barona Liebiga. Nezvyklou stavbu měl v držení až do své smrti, poté byl areál Hohenhabsburg — Liebigwarte převeden do majetku města Liberce. Po válce byl přejmenován na Libereckou Výšinu, stal se oblíbeným cílem vycházek s občerstvením ve stylové restauraci a výhledem na město s Ještědem v pozadí.

Při rekonstrukci objektu prováděné v šedesátých letech minulého století byla Výšina nepříliš šťastně „zmoderni-

zována“ a provozována tehdejšími Restauracemi a jídelnami. Po jejich zániku v polovině devadesátých let však následovala ještě horší leta — bez údržby, navíc s častými návštěvami vandalů — to vše se podepsalo na stavu areálu. V r. 2007 získal nový majitel — společnost PLP Invest stavební povolení na vybudování inženýrských sítí a v r. 2011, po získání dotace z EU, byly zahájeny rekonstrukční práce. Na Hromnice — 2. února 2013 byl areál Výšiny slavnostně otevřen, bude opět sloužit jako restaurace s domácí kuchyní, s ubytováním

hotelového typu a z opravené 25 m vysoké vyhlídkové věže bude celoročně umožněn výhled na Liberec a protilehlý Ještědský hřeben.

Pěší přístup od konečné stanice tramvaje Lidové sady vede po žluté TZ, je dlouhý cca 1 km. U rozcestníku značených tras nepřehlédněte stoletou kamennou meteorologickou budku postavenou zdejším Horským spolkem. Na trase lze spatřit i historický kamenný sloupek původního turistického značení. Druhá přístupová cesta je vhodná i pro cyklisty a motoristy, vede od restaurace Březová alej, k Výšině stoupá lesem kolem bývalého Wolkerova sanatoria (původně Liebigova Lesní vila). 100 m nad Výšinou se nachází mohutný přístupný skalní útvar Kovadlina.

Přijďte na Pochod Dr. R. Šumavského okolo Prahy | 9. 3. 2013 » »

6 7

Text a foto: Mgr. Jan Doucek

Geologická expozice „Pod Platanem“ V květnu roku 2012 byla otevřena první z řady geologických expozic, které by měly podpořit geoturistickou infrastrukturu v Národním geoparku Železné hory.

↑ Dopravit do stísněného prostoru často několikatunové bloky hornin nebylo jednoduché.

Národní geopark Železné hory byl oficiálně vyhlášen 24. 4. 2012. Neformálně tu však aktivity geologického charakteru zaměřené na vzdělávání a popularizaci probíhají již téměř 20 let. Geopark nemá žádnou ochranou či restriktivní funkci, naopak se snaží místním i turistům představit zajímavé geologické jevy, které se v Železných horách vyskytují. Forma prezentace je různá. Jednou z možností jsou i venkovní geologické expozice a právě geologická expozice „Pod Platanem“ je toho dobrým příkladem.

Expozice je umístěna na pozemku Gymnázia Chotěboř za sportovní halou a představuje základní horninové typy převážně z blízkého okolí Chotěboře. Každý blok je na několika místech naleštěn tak, aby bylo možné nahlédnout i do jeho struktury. Zároveň je každý blok doplněn popisným štítkem s názvem horniny, mikrofotografií a stručným popisem.

Laminace činí mapy odolné proti roztržení a vlhku, Laminace činí mapy odolné proti roztržení a vlhku, jejich použití je tedy možné za každého počasí jejich použití je tedy možné za každého počasí i i ročního období, zvláště při zimní turistice nebo ročního období, zvláště při zimní turistice nebo za za deště. deště. Úprava povrchu mapového listu laminací Úprava povrchutěchto mapového listu laminací zvýší zvýší životnost map při častém skládání. životnost map při častém skládání.

Do takto takto upravených upravených map map lze lze zakreslovat zakreslovat trasy trasy Do všechny ostatní ostatní body body zájmu zájmu lihovými lihovými fifixy ty aa všechny xy aa ty pak pak snadno snadno smývat smývat za za použití použití běžně běžně dostupných dostupných lihových lihových prostředků. prostředků.

www.trasa.cz

LAMINOVANÉ MAPY KČT – novinka zelené edice turistických map KČT v měřítku 1 : 50 000 LAMINOVANÉ

» » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Jiří Junek

Za stromy s audioprůvodcem Stáhnout si průvodce, nasadit sluchátka a vyrazit na cestu za tajemstvím významných stromů můžete od 6. 11. loňského roku v Brně. Hnutí Brontosaurus totiž v tento den slavnostně otevřelo pod Špilberkem první stromovou audiostezku na Moravě.

↑ Lípa srdčitá na úbočí Špilberka naproti hotelu Internacional

Jedním z deseti zajímavých stromů, které tvůrci do svého netradičního zvukového průvodce po Brně vybrali, je špilberská lípa srdčitá na okraji parku pod hradem, naproti hotelu Internacional. "Chceme, aby zdejší obyvatelé ale i turisté poznali největší moravské město jinak, než putováním po památkách či obchodech. Také se snažíme připomenout význam stromů jako takových," řekl koordinátor projektu Martin Hnyk z Hnutí Brontosaurus. Autoři projektu se inspirovali v Teplicích, kde vznikla vůbec první audiostezka v Česku.

↑ Jinan dvoulaločný na Biskupském náměstí pod Petrovem

↑ Platan javorolistý na okraji Malinovského náměsti

A jak se na stezku vydat?

Na webu www.audiobrno.cz si zdarma stáhnete průvodce po významných brněnských stromech, nahrajete jej do přehrávače, vytisknete si mapu a můžete vyrazit na zhruba dvouhodinové putování kolem centra města. Přestože úvodní zastavení leží v blízkosti vlakového nádraží, můžete vyjít takřka odkudkoliv.

Jednotlivá zastavení, mezi něž patří třeba tzv. strom hrdinů, tedy platan javorolistý na Malinovského náměstí, nebo jerlín japonský v sadech Osvobození, označovaný za strom milénia, tvoří okruh.