LEDEN – ÚNOR
1–2 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Nová naučná stezka pod ostravskými haldami Vedrovická „cesta do pravěku“ Na běžkách čerchovskými lesy Loupežnická trasa okolo Štětí
S Čechem po Čechách
Znáte všechny naše tisícimetrová pohoří?
Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Za krkonošskými vodopády Židovské památky v Jičíně LII | 125 Cena: 48 Kč
Permská kaskáda v zajetí ledu Nová rozhledna s výhledem na Brno Moderní expozice v infocentru na Kvildě Nový Klostermannův most přes Vydru E-muzeum Senorady Větrný mlýn ve Spálově obnoven
Obsah
1 Úvodník | Na okraj 125. roku Klubu českých turistů 3 Aktuality 3 Pamětní deska sourozencům Bienertovým 3 Kvildské „íčko“ v novém 4 Nad Vydrou se klene nový Klostermannův most 4 Dolní Cerekev otevřela vlastní muzeum 6 E-muzeum Senorady 6 Střemchoví – rodiště světoznámého astronoma 8 Perleťářská expozice v Předíně 9 Kříž pod Štěpánkou 10 Větrný mlýn ve Spálově obnoven 10 Okolo Železné Rudy
tul: Hrad Krakovec, foto: R. Šemík | Dreamstime.com
12 S Čechem po Čechách
18 21 24 28 32
PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE
Ostrava má novou naučnou stezku Pravěké unikáty Vedrovic Na běžkách kolem Čerchova Okolo Štětí s loupežníkem Štětkou Toulky s Toulavou kamerou
Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková
32 Za krkonošskými vodopády 36 Židovské památky v Jičíně
40 Lavinózny biotop | Slovensko 42 Z historie organizované turistiky Chata Prachov 44 Okénko do přírody Naše tisícimetrová pohoří 46 Soutěž | Městem po nové naučné stezce 48 Písmenná křížovka | Po stopách pronásledovaných 50 Pêle mêle 50 51 52 53 54
Naše „tisícovky“ (str. 44)
www.turista.cz
12 Hlubiny české krajiny 15 Hřebenovka | Hejnice – Sedlo Holubníku
NS v Ostravě (str. 18)
Pravěk ve Vedrovicích (str. 21)
TURISTA na internetu
Havlíčkův vršek Permská kaskáda nad cyklostezkou Rozhledna u Brna Zapomenutý pomníček Mariánská hora u Horní Čermné
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz
Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 1. 2. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 4. 2. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 27. 2. 2013
Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Na okraj 125. roku Klubu českých turistů Využívám této příležitosti, abych pozdravil všechny čtenáře našeho časopisu Turista a dodatečně jim popřál mnoho šťastných kilometrů v roce 2013. Do nadpisu jsem vložil číslovku 125, poněvadž Klub českých turistů vstupuje do 125. roku svého trvání. Toto významné výročí hodláme slavit především četnými turistickými akcemi pro veřejnost, počínaje Zimním srazem KČT v Jilemnici a konče tradičním Posledním puchýřem pořádaným letos v Humpolci. Hlavní akce se soustředí v červnu, kdy byl kdysi klub založen neúnavným vlasteneckým organizátorem Vojtou Náprstkem, do Prahy. Při této příležitosti pořádáme mezinárodní konferenci na téma ochrany volného pohybu v přírodě, který není v moderní době příkazů a zákazů zdaleka tak samozřejmý, jako byl v romantické době „návratu k přírodě“ v 19. století, z níž se postupně zrodila organizovaná turistika. Nemíním však vyplnit tento úvodník propagací klubových oslav. Chtěl bych se obrátit právě na neorganizované čtenáře časopi-
su Turista s naléhavou otázkou: opravdu víte, proč nechcete být členy Klubu českých turistů? Na tuto otázku, kladenou občas nahodilým návštěvníkům „mé“ Šumavy, mezi nimiž nečlenů KČT je silná přesila, dostávám dvě nejčastější odpovědi: a) neradi se organizujeme a b) KČT je určitě spolek důchodců. Na druhou odpověď se reaguje snadno: předně KČT má 30 % členů do 26 let, ale větší a rostoucí % členů nad 60 let – chybí mu právě střední generace a tu bychom rádi oslovili. Jsou to ty stovky rodin, skupiny přátel, kteří spolu chodí desítky let, tráví spolu dovolené i víkendy, neomezují se jen na pobyt v chatových osadách, prostě se také rádi toulají. Mají mezi sebou vždy někoho, kdo umí takovou toulku zorganizovat. I po túře se chovají jako my „organizovaní“: zpívají u táboráku, vypráví si dojmy a scházejí se nad svými videoprodukty. A jsme u odpovědi na druhou otázku: jen se neradi organizují, vlastně ani
www.turista.cz
nevědí, proč by tak měli činit. Chtěl bych jim to stručně připomenout: celý den se možná pohybovali po turistických značených cestách. České turistické značení – těch 40 tisíc kilometrů značených pěších cest v Česku a zhruba tolik značených cyklotras, lyžařských tras, naučných stezek a tras pro turistiku na koni – sbírá pochvalu tuzemských i zahraničních návštěvníků. Profinancované náklady na tuto soustavu značení jdou do desítek milionů korun ročně a tato částka nezahrnuje dobrovolnou práci stovek našich vyškolených značkařů. Celý den měli v ruce turistickou mapu KČT, kterých KČT vydává ve své organizaci Trasa několik desítek titulů ročně. Namítnete, že mohli mít v ruce i jinou mapu, ale pokud ta mapa zahrnovala turistické značené cesty, byly rovněž dílem organizovaných turistů, kteří je musí nejen najít, vyznačit, udržovat, ale ještě o nich informovat všechny vydavatele turistických map. Možná, že večer přespíte v některé z cca 40 chat KČT (pokud ne, tak vám to mohu jen doporučit), které se snažíme udržovat na přijatelné cenové úrovni. Možná se občas nebo často účastníte našich turistických akcí pro veřejnost, kterých Klub českých turis-
tů pořádá několik tisíc ročně. Třeba z výnosů veřejné sbírky na seriálu Novoročních výstupů jsme již vybudovali šest tras pro vozíčkáře, mezi nimiž jsou rovněž zapálení turisté, jen se nemohou pohybovat po jakékoliv naší cestě. Letos jsme otevřeli seriál turistických akcí „Vystup na svůj vrchol“ spojený se sbírkou na podporu rozestavěné chaty KČT na Lysé hoře v Beskydech a hodláme jich uspořádat několik set. Máme mezi sebou na 9 000 mladých turistů, k nimž potřebujeme stovky vedoucích. Nebudu pokračovat a už vůbec nepřipojím některé výhody, které členství v KČT přináší. Šlo mi o novoroční zamyšlení nad smyslem naší prastaré organizace a její role pro udržení přístupnosti české krajiny. Šlo mi vlastně o víc: o oslovení těch, kteří by do naší organizace mohli vnést nové impulsy a nové nápady a tím odvrátit to, co oni už vidí a my jen tušíme: aby se Klub českých turistů nestal klubem důchodců. I když i jako důchodci je mi v něm dobře. PhDr. Jan Stráský předseda Klubu českých turistů
NEJLEPŠÍ SERVIS A AKČNÍ CENY VE VLACÍCH IC REGIOJET NA TRASE PRAHA–OSTRAVA–ŽILINA
www.regiojet.cz infolinka 841 101 101
2 3
Aktuality
Text a foto: Václav Hieke
Pamětní deska sourozencům Bienertovým 16. září 1990 byli ve Šluknově zavražděni milovníci přírody bratři Eduard a František Bienertové.
V roce 1991 byla krásnolipským Klubem českých turistů v Kyjovském údolí, na jednom z Františkových oblíbených míst, osazena na památku těchto velkých znalců krajiny a skromných lidí pamětní deska, a to do skalního útvaru „Kantorská skála“. Vytvořila ji tehdy Natálie Belisová. 24. 11. 2012 odhalilo novou pamětní desku ze šluknovského syenitu Kulturní sdružení občanů německé národnosti ČR, o. s., místní organizace Šluknov, s partnery: spolek Frauenring Opach, betlemářský spolek Krippenverein Schirgiswalde, Dorfclub Taubenheim a za finanční podpory MAS Šluknov jako připomínku odkazu sourozenců Eduarda, Františka a Elizabeth Bienertových (bratři měli ještě sestru, která se o ně starala) na jejich rodném domě č. p. 160 ve Šluknově. Po slavnostním ceremoniálu se účastníci přesunuli do Domu kultury, kde vyslechli přednášku a zhlédli fotografie z míst, jež sourozenci Bienertovi za svého života propagovali a přibližovali především mladé generaci.
Text a foto: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava
Kvildské „íčko“ v novém Lesní palouk, kulíšek v dutém stromě, mraveniště pro děti i moderní 3D film – takové je nové informační středisko na Kvildě. Po 110 dní trvající rekonstrukci za 17 milionů korun v něm na návštěvníky čeká moderní expozice věnovaná horskému lesu, promítací sál i knihovna.
V loňském roce středisko navštívilo více než 75 tisíc lidí, což je zhruba 210 lidí na každý den. Tento údaj dělá ze střediska bezkonkurenčně nejnavštěvovanější „íčko“ ze všech národních parků v celé České republice. Až za Kvildou je informační středisko v Harrachově, nebo Dům Českého Švýcarska, kam každý rok přijde zhruba 35 tisíc lidí. Návštěvníci se na Kvildě mohou těšit na novou expozici s těmi nejmodernějšími prvky. Její jedna část je zaměřena na způsob hospodaření, kdy se les nechává svému přirozenému vývoji, a druhá na způsob, kdy člověk vývoj lesa usměrňuje. Snahou je vysvětlit, že neexistuje jen jedna možnost. Oba způsoby fungují na území parku současně a mají zde své místo a opodstatnění. Mezi lákadla patří i virtuální model Šumavy na velké dotykové obrazovce. Na ní je možné rozkliknout zhruba 30 míst s detailním popisem, fotografiemi a krátkými videosekvencemi. Součástí je i odpočinková zóna ve formě lesního palouku, ze kterého může návštěvník pozorovat nasvětlenou oblohu se siluetami ptáků, ale i rozmanitý život v horském lese. Děti si přijdou na své při dobrodružné prohlídce modelu mraveniště a s kulíškem nejmenším nahlédnou do dutého stromu.
www.turista.cz
Aktuality
Text a foto: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava
Nad Vydrou se klene nový Klostermannův most Správa Národního parku Šumava otevřela nový most přes Vydru, který spojil cesty Podhamerského sedláka i eresie Schullhauserové. Třicet metrů dlouhý most stojí nedaleko Turnerovy chaty u Srní, na místě, kde stávala lávka, po níž chodil Karel Klostermann.
Vydry lávka, kterou přecházel i samotný spisovatel. Díky tomu mohl svým čtenářům popisovat, jak vypadá údolí Vydry a co se odehrálo v minulosti na obou stranách řeky. Přes tento most vedly cesty Podhamerského sedláka, když putoval na Srní, tak i cesty Klostermannovy tety Theresie Schullhauserové z Kamenného domu na Hrádkách, kde měla svůj obchod, ale i dalších Klostermannových hrdinů. Karel Klostermann se stal apoštolem smíření mezi Čechy a Němci, jeho romány spojují čtenáře na obou stranách hranic, proto je důstojné, že obnovený most nese jeho jméno.
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Dolní Cerekev otevřela vlastní muzeum
↓ Značkař KČT Emil Kintzl připevňuje novou turistickou směrovku u Klostermannova mostu.
Most najdete v jedné z turisticky nepřitažlivějších částí Šumavy, nedaleko bývalé Hálkovy chaty. Vystřídá stávající lávku, která je asi o sto metrů dále po proudu řeky a již nevyhovovala požadavkům statiků.
S otevíráním tematických expozic v rámci projektu spolupráce Místní akční skupiny (MAS) Telčsko, Třešťsko a Jemnicko se doslova roztrhl pytel. Po otevření kamenické expozice v Mrákotíně byla 2. září otevřena v Dolní Cerekvi v rodném domě hudebního skladatele Karla Pádivého další expozice věnovaná jeho životu a dílu, místní historii a památkám městyse, jehož status dostala obec 10. října 2006.
U nového mostu končí Naučná stezka Karla Klostermanna, která vede z Rokyty na Srní. Turisté dříve chodili lesem po břehu řeky až ke staré lávce a tudy přešly Vydru. Les je ale v první zóně ochrany přírody. Nyní turisté přejdou přes nový most a vyhnou se tak přísně chráněným územím první zóny. Podle Václava Sklenáře, předsedy občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy, stojí nový most na místě, kde v době Klostermannově spojovala břehy ↑ Usedlost s volutovým štítem ve stylu selského baroka
4 5 ↑ Rodný dům Karla Pádivého
↑ Pracovna Karla Pádivého Pamětní deska na rodném domě Karla Pádivého →
Kromě hlavního kurátora expozice RNDr. Ortwina Taubera, který je mimo jiné i autorem naučné stezky kolem Čeřínku, se dary exponátů, dobových fotografií, dokumentů vytažených z beden uložených kdesi na půdě a dalších artefaktů podílelo 29 jednotlivců, 20 rodin a 6 institucí. Lidé si uvědomili, že skladovat dokumenty na půdě, ve skříni nebo i ve sklepě nemá smysl a že jim bude lépe, když si je budou moci prohlédnout návštěvníci v zajímavé expozici, jejímž hlavním tématem je ale život a dílo významného hudebního skladatele pro dechové nástroje Karla Pádivého, jenž se tu 10. září 1908 narodil. K hudbě ho již od mládí vedl otec. Ve dvaceti letech narukoval v Trenčíně k hudebnímu tělesu 17. pěšího pluku a po ukončení vojenské služby tam již zůstal, oženil se a je tam i pohřben. Byl nejen schopným skladatelem ale i úspěšným pedagogem a propagátorem dechové hudby. Např. jeho skladba Pochod textiláků, kterou složil za působení v textilní továrně Thiebergien a syn pro zaměstnance, se hraje po celém světě. Vypracoval systém dlouhodobého vzdělávacího studia pro kapelníky a skladatele dechové hudby. Na kontě má více než sto skladeb, pro které čerpal inspiraci nejen na Slovensku, ale i na Moravě. Za všechny jmenujme alespoň Sobášné piesne, Súčanské čardáše, Hrej muziko hrej, Okolo Súče, Mutěnická polka ( jejíž 3,5 min. záznam si můžete pustit na You Tube ze slavnostního koncertu ke 100. výročí skladatelova narození). Dvě jeho skladby jsou součástí státního protokolu Slovenské republiky, v roce 1999 byl Karol Pádivý zapsán do Zlaté knihy Slovenského ochranného zväzu autorského a v r. 2004 mu slovenský prezident Rudolf Schuster propůjčil in memoriam Prezidentský kříž II. stupně. A pokud zavítáte někdy do Trenčína, objevíte v Palackého ulici na bývalé hudební škole pamětní desku s jeho bustou.
Dolní Cerekev byla velice „úrodná“ na hudební talenty, protože kromě jmenovaného se tu narodil i kapelník dechového orchestru Blahoslav Smíšovský a talentovaný kantor, písmák, muzikant a skladatel Antonín Ptáček. Expozice vám přiblíží také historii některých místních řemesel, kterých tu bylo svého času 88, a spolků – např. divadelního, Sokola nebo hasičů, či archeologické vykopávky. A konečně prezentuje se tu i zemědělská činnost ukázkami semen plodin, zemědělským i zpracovatelským nářadím. Značná část expozice je věnována naučné stezce Čeřínek, která patří bez nadsázky mezi nejstarší u nás. Průvodce po ní byl vydán již v r. 1989 a při bezplatné návštěvě expozice jej dostanete zdarma. A tak se na NS Čeřínek můžete vydat. Vrchol Čeřínku se tyčí do nadmořské výšky 781,2 m. Výhled ani rozhlednu nečekejte, ale občerstvit se můžete v Krčmě Čeřínek nebo ve znovuotevřené Chatě Čeřínek.
Rady na cestu Dolní Cerekev i Přírodní park Čeřínek najdete na turistické mapě č. 77 – Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih v sektoru A 6. Z vlakového nádraží vede do městyse žlutá cesta. Po odbočení vlevo na náměstíčko sledujte levou frontu domů, až spatříte bělobou svítící stavení s pamětní deskou na Karla Pádivého. Návštěvu je třeba domluvit na úřadu městyse předem telefonicky na č. 567 315 014 nebo emailem: dolnicerekev@dolnicerekev.cz Nástup na NS Čeřínek je vhodnější absolvovat po modré TZ. Od žel. st. je její výchozí bod vzdálen asi 3,5 km a najdete jej u soustavy tří chovných rybníků. NS měří asi 6 km. Na vrchol Čeřínku vede odbočka po žluté TZ na hřeben kolem Chaty Čeřínek, odkud ještě zbývá 500 m vzhůru mírným stoupáním po červených trojúhelníčcích.
www.nacestu.cz
Aktuality
Text: Ing. Rostislav Novák
E-muzeum Senorady Malá vesnická i soukromá muzea a expozice zažívají v poslední době podobný rozmach jako stavby rozhleden. Zajímavým způsobem se s tím vyrovnaly Senorady, čítající cca 400 obyvatel. Tato malá obec leží na zvlněné náhorní planině mezi údolími Oslavy na severu a Jihlavy na jihu, prochází jí silnice č. 403 z Mohelna do Ivančic, území zachycuje turistická mapa č. 83 Okolí Brna a Ivančicko, sektor A2.
až do doby kamenné, což dokládají artefakty snímané 3D technologií, písemné doklady a listiny, pověsti, části kronik, fotografie i pohlednice, představeni jsou významní rodáci. Prohlédnete si mapy historické i nejnovější, staré pozvánky na společenské akce a mnoho dalších zajímavostí. Než e-muzeum opustíte, zkuste odpovědět na několik kvízových otázek, které otestují vaši pozornost. Jistě se pak nespokojíte jen s návštěvou e-muzea, ale do Senorad a jejich krásného okolí zavítáte osobně. Nebudete litovat!
Text a foto: Josef Ondroušek
Střemchoví – rodiště světoznámého astronoma Střemchoví, část obce Dolní Loučky na šnovsku, je rodištěm světoznámého astronoma, polárníka, optika, horolezce a meteorologa doc. RNDr. Antonína Mrkose, CSc. Narodil se zde před 95 lety, 27. ledna 1918. Než si naplánujete výlet, navštivte nejdříve místní muzeum, jež vytvořila skupina nadšenců. Jedná se o první e-muzeum v České republice, za což jeho tvůrci obdrželi v roce 2010 v soutěži Jihomoravského kraje Zlatý erb. Muzeum díky tomu můžete navštívit nonstop 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce. Stačí si sednout k počítači s nainstalovaným prohlížečem Flasch Player, mít po ruce 3D brýle a ve vyhledávači zadat adresu: e-muzeum senorady. Při vstupu si opatříte vstupenku, která vás na rozdíl od většiny jiných nebude stát ani korunu. Můžete si vybrat způsob prohlídky – buď s průvodcem, nebo individuální. „Projdete“ postupně jednotlivými místnostmi, kde se seznámíte s dávnou historií sahající
www.nacestu.cz
Jeho profesionální činnost meteorologa a astronoma odstartovala v roce 1945 ve Vysokých Tatrách na observatoři na Skalnatém plese. O pět let později se stal vedoucím meteorologické observatoře na Lomnickém štítě a obnovil zde astronomickou observatoř. Když nejezdila lanovka, vystupoval a sestupoval mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem i několikrát za den, samozřejmě se zátěží, kterou tvořily přístroje, potraviny a další potřebné věci. Za téměř 20 let, co působil v Tatrách, uskutečnil neuvěřitelných 670 výstupů. V roce 1957 se stal druhým československým občanem, který kdy vstoupil na území Antarktidy, a se 3. sovětskou expedicí zde pracoval dva roky. V Antarktidě působil ještě v letech 1961 až 1963, s dalšími třemi československými vědci byl členem 7. sovětské expedice. V roce 1965 přišel A. Mrkos na Kleť, kde byla sice observatoř, ale chyběl dalekohled. A tak jej sestrojil. Ze 70 kg optického skla vybrousil čočku o průměru 65 cm,
↑ Rodný dům Antonína Mrkose Pamětní deska na rodném domě ↓
třetí největší na světě. Se svými spolupracovníky objevil tímto dalekohledem ročně 200 nových malých planet sluneční soustavy. Z dosud známých 3 500 těchto objektů jich objevili půldruhého tisíce a doc. Mrkos se stal třetím nejúspěšnějším pozorovatelem co do počtu i přesnosti pozorování na celém světě. Ke sklonku svého působení na Kleti se mu podařily dva významné objevy – objevil zvláštní planetku typu Apollo, tehdy první objevenou v Československu, a svoji 14. kometu. Po odchodu z Kletě v roce 1991 ještě postavil dalekohled na své pražské zahradě. Doc. RNDr. Antonín Mrkos, Csc., zemřel v Praze 29. května 1996, pohřben byl na dolnoloučském hřbitově. Obec Dolní Loučky je jednou z osmi obcí okresu Brno-venkov, které jsou sdruženy v mikroregionu Porta. V rámci regionu bylo vybudováno osm nových okružních vycházkových tras o celkové délce 48 km a 42 km nových cyklotras, vše s příslušenstvím zahrnujícím informační tabule, odpočívadla, přístřešky proti dešti nebo vyhlídkové plošiny. Jedna z těchto vycházkových tras prochází kolem rodného domu Antonína Mrkose. Její začátek i konec je v Dolních Loučkách, vede přes zříceninu hradu Lúčka (někdy označován jako Loučky nebo Střemchov), Střemchoví, vrch Křivoš s dřevěnou rozhlednou a obec Kaly – Zahrada. Je vyznačena šipkami se znakem obce Dolní Loučky a měří 9,5 km.
Aktuality
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Perleťářská expozice v Předíně Obec Předín – dříve městečko a městys – se nachází v kraji Vysočina asi v polovině cesty mezi Třebíčí a Telčí. Protéká jí říčka Brtnička, která napájí velký Návesní rybník se dvěma ostrůvky pro hnízdění vodního ptactva.
Osada byla poprvé zmiňována v roce 1353 při dělení majetku Heralta z blízkých Heraltic. Opusťme však dávnou historii, o níž se více dočtete ve Vlastivědě moravské – Třebíčský okres, a ponořme se do historie poměrně nedávné, která je velmi úzce spojena s úzkoprofilovými řemesly – perleťářstvím a knoflíkářstvím. Zajímavostí je, že již v r. 1959 se místní důchodci na své schůzi usnesli na tom, že by mělo být v Předíně zřízeno Muzeum o životě obce. Jejich usnesení se naplnilo až po padesáti letech díky panu Sedláčkovi, paní Pospíšilové a vedení obce, které pro ojedinělou expozici vyčlenilo dvě místnosti v kulturním domě. Podle knoflíkářské kroniky uložené v kanceláři obecního úřadu přinesl do Předína toto řemeslo rodák Jan Šilhavý (1850– 1927) z Vídně, kde se mu dosti bolestně vyučil jen za stravu a byt. Po roce učení mu z neustálého šlapání na čamrdě (univerzální stroj, s nímž se pouze výměnou nástavců prováděla většina úkonů při zpracovávání dovezených lastur) otekla noha tak, že ho mistr poslal domů. Po roční rekonvalescenci se vrátil do Vídně, ale když mistr viděl jeho zdravotní potíže, poradil mu, aby se vrátil domů a zřídil si svoji živnost. Do Předína s ním přišli dva dělníci a zaměstnával i tři učedníky. Mistr mu z Vídně poslal čamrdářské ponky, a tak se v obci od roku 1897 začalo rozvíjet knoflíkářské řemeslo. Netrvalo dlouho a v Předíně se s určitou nadsázkou vyráběly knoflíky v každém druhém domku. Při jejich výrobě našla zaměstnání i děvčata, která je třídila, počítala na veletucty (144 ks) a našívala na tzv. grózy neboli kartony.
www.nacestu.cz
V roce 1912 zřídil Jakub Obůrka první továrničku, v níž zaměstnával 50–60 dělníků. Výroba se postupně modernizovala, čamrdy zprvu poháněla pára, od roku 1927 elektrický proud. V roce 1922 bylo založeno Dělnické výrobní družstvo perleťářů. Materiál (mušle, lastury a ulity mořských mlžů a plžů) se dovážel lodí do Hamburku ve vyztužených jutových pytlech nebo bedýnkách, z nichž si pak Předínští stavěli králikárny a kurníky. Odpadem se zpevňovaly polní cesty, takže vyvrtané komolé lastury můžete objevit v polích ještě dnes. V době celosvětové krize a za okupace se z nedostatku materiálu vyráběly knoflíky i z místních zdrojů – škeblí říčních, dřeva i kostí. Za doby prosperity se stavěly nové domky v místní části Obora, jež lemuje obě strany silnice směrem k Horám. Po znárodnění všech dílen ještě mohli knoflíkáři pracovat doma s materiálem, který měli na skladě, a výrobky museli nabídnout národnímu podniku Koh-i-noor. Od roku 1963 patřili pod Knoflíkářský průmysl Žirovnice. O 11 let později se začal používat místo perleti polyester. Stoletou tradici výroby knoflíků ukončily v 90. letech minulého století potíže s odbytem. Předínská expozice je uspořádána velmi přehledně a je doplněna o část věnovanou zpracování lnu a o kout připomínající hornictví, zlatokopectví a rýžování zlata, jež se v okolí Předína provozovalo asi v 16. století. Písemné zprávy se o tom sice nedochovaly, ale dosvědčují to terénní nerovnosti – např. tzv. pinky (propady po důlní těžbě) a nálezy hornického nářadí. Muzeum v kulturním domě, v němž sídlí i obecní úřad, se otevírá příležitostně při státních svátcích a slavnostech. Je ale možné domluvit se na zpřístupnění i jindy, a to na tel.: 568 884 377 nebo emailem: ou.predin@tiscali.cz.