PROSINEC
12 2012
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Stezka Jana Zrzavého Náhony na Hamerském potoce
Za betlémy do Třeště Za historií lyžování do Jilemnice Nejjižnější bod Česka
Větřák v Cholticích Rozhledny Mařenka a Heřmanická S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Poslední zděná poustevna u nás Kyselky v okolí Teplé
LI | 124 Cena: 47 Kč
Co ukrývá Šulákovec Kamzičími chodníčky od Lužických hor po Tatry
Birdwatching S TURISTOU a s Pavlem Novým „Okolo Železné Rudy”
Obsah
1 Úvodník | Vytrvalost, soudržnost a radost 3 Aktuality
TURISTA na internetu
www.turista.cz
3 Nejnovější pražská naučná stezka 4 S TURISTOU okolo Železné Rudy 6 Losi na Šumavě 6 Novinka na koněspřežce 8 Heřmanická rozhledna 8 Na Vysočině byla otevřena další rozhledna
10 S Čechem po Čechách 10 Hlubiny české krajiny 14. část 13 Hřebenovka | Smrk - Hejnice
Titul: U pramenů Labe (foto: Zdeněk Ondruš)
SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk
16 Náhony na Hamerském potoce
ROZŠIŘUJE
20 Za historií lyžování do Jilemnice
První novinová společnost, a.s.
22 Nejjižnější bod České republiky
REDAKCE
24 Stezka Jana Zrzavého 28 Za betlémy do Třeště
Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz
32 Toulky s Toulavou kamerou
Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková
32 Poslední zděná poustevna u nás 35 Kyselky v okolí Teplé
38 Z historie organizované turistiky Jan Buchar 40 Okénko do přírody 40 Kamzičími chodníčky od Lužických hor po Tatry 43 Koukej, kde co lítá Stezka Jana Zrzavého (str. 24)
PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE:
46 Soutěž | Kde mají hasičské muzeum známější za hranicemi než u nás 48 Písmenná křížovka | Trojúhelník víry 50 Pêle mêle
Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
50 Když jsme mašírovali do Šulákovce 50 Větřák v Cholticích 52 Mamutí strom roste i na Slovácku
55 Zprávy KČT Za betlémy do Třeště (str. 28)
61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Marta Pechová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl.
brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší
čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY),
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.
Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz
PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245
Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467
LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00
Ročník LI (Časopis turistů ročník 124)
H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.:
224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz
Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor,
Uzávěrka příštího čísla: 2. 1. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 7. 1. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 30. 1. 2013
tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník ↓ Hotový suterén Bezručovy chaty na Lysé hoře, listopad 2012 (foto: Jiří Stejskalík)
Vytrvalost, soudržnost a radost Velice si vážím všech lidí, kteří prokázali či prokazují vytrvalost, se kterou přes všechny překážky a zdržení dosáhnou vytyčeného cíle. Vážím si proto těch, kteří svoji vytrvalost a zároveň odvahu prokázali jako příslušníci 2. odboje proti zrůdné Hitlerově nacionálně socialistické mašinérii, stejně jako těch, kteří totéž prokázali ve 3. odboji při obraně ztracené demokracie, proti stejně zrůdné mašinérii stalinské. Jedině díky nim můžeme dnes žít relativně klidně v demokratickém státě. Jeho praktická demokracie však vykazuje různé vady. Z toho pak ve společnosti vládne pověstná „blbá nálada“. A právě proto si upřímně vážím všech, kteří se v nejrůznějších občanských sdruženích, klubech, souborech, profesních sdruženích a dalších organizacích snaží o vytvoření toho, čemu se obecně říká občanská společnost. Snaží se dát občanům naší země takové cíle, na jejichž splnění se mohou osobně, nebo alespoň zprostředkovaně podílet. Aby v situaci, kdy přestávají rozumět a věřit politikům a ztrácejí naději, že mohou osobně něco ovlivňovat, získali možnost aktivně a vytrvale ovlivňovat projekty a činnosti realizované v těchto občanských spolcích. Klub českých turistů a jeho členové osvědčili za posledních 22 let svoji vytrvalost v řadě případů: při bojích o získání ztraceného majetku původního KČT, při projektech nových turistických tras, při snaze o začlenění KČT do hlavního proudu evropské organizované turis-
tiky, při organizování tak velkých a významných akcí jako byly výroční kongresy světových a evropských turistických organizací (IVV, EWV), Olympiády IVV v roce 2005, Euroranda 2006 a také při novém budování sítě turistických chat. Postavili jsme první novou chatu v Prášilech (r. 1997), nádherně zrekonstruovali a zvětšili Jiráskovu chatu na Dobrošově (r. 2002). A právě při znovuotevření posledně jmenované chaty jsme vyhlásili cíl vybudovat znovu v 70. letech shořelou Bezručovu chatu na Lysé hoře (BTCH). Že to není cíl snadný, jsme věděli, skutečnost však byla mnohonásobně horší. Přesto jsme se nevzdali, projevili jsme velkou vytrvalost a zejména díky několika obětavým nadšencům jsme nakonec boj vyhráli, získali v letošním roce stavební povolení, v červenci začali stavět a dnes můžeme konstatovat na jiném místě v tomto čísle, že úkol založit letos stavbu a vybudovat kompletní suterén, včetně uložení několika důležitých vnějších částí technologie, v listopadu splníme. Nyní však nastává další fáze: postavit v příštím roce hrubou stavbu a v dalším roce chatu postupně dokončovat tak, aby mohla být otevřena nejpozději na jaře v roce 2015. To bude znovu vyžadovat vytrvalost. Zároveň je k tomu potřeba soudržnost celého našeho klubu. Snažme se proto, aby všechny naše odbory pochopily, že se na tomto projektu mohou přímo, či nepřímo podílet. Přímo finančními dary odborů či jednotlivců, nebo zakoupením dárcovské palety cihel (o tom blíže ve Zprá-
www.turista.cz
vách), nepřímo pak organizováním akcí seriálu „Vystup na svůj vrchol“, při kterých se na podpoře výstavby chaty budou podílet desetikorunou všichni účastníci akce, tj. i neorganizovaní turisté. Právě stupeň zapojení členů našeho klubu do tohoto projektu ukáže, že náš klub je schopen se na určitém cíli sjednotit.
a myšlenky. Nesmíme vzdát možnost přerodit se v civilizaci úplně jinou a lepší.” Fischer radí, aby se člověk v této situaci nespokojil se svojí tragickou rolí. Říká: „Prostor k přijetí části společenské odpovědnosti je vždycky. Je možné v davu naslouchat cizím rozkazům a odbýt si svou aktivitu jedenkrát za pár let u voleb, ale člověk také může přijmout místo odpovídající sociální funkci, pro kterou se rozhodl. Neprokážeme-li my i ostatní občanské spolky schopnost Na množství lidí schopných unést tuto odpovědnost pak realizovat své cíle, nepodaří se nám splnit ten již uvede- závisí, ke kterému z krajních pólů z možné existence se sponý úkol vytváření a stabilizace občanské společnosti. Při lečnost přikloní: zda k chaosu, nebo k organizaci.“ naší pasivitě by se mohlo stát, že bychom se my, nebo naši následovníci museli znovu prát s nějakou novou to- Právě činnost občanských spolků a náš osobní podíl na talitní mocí. ní umožní, abychom předvedli, že můžeme převzít větší či menší dílky odpovědnosti v některém z hlavních proOsobně se domnívám, že krize, o které hovoří současní jektů. Pro nás je to dnes výstavba Bezručovy chaty na politici u nás, v Evropě a v různých dalších částech světa, již Lysé hoře. Přímou osobní účastí v projektu, nebo v orgadávno není tou klasickou ekonomickou krizí, o které se učí nizaci jeho podpory v celém klubu, anebo dokonce v širna ekonomických školách. Tato krize je určitě hlubší a není ší části české společnosti, můžeme úspěšně realizovat překonatelná současnými společenskoekonomickými me- tento projekt. Podaří-li se nám to, určitě každý poznáme, todami. Chtěl bych zde ocitovat myšlenky jednoho z řady že jsme něčemu dobrému prospěli. A to nejen k postafilozofů, kteří již v první polovině minulého století hledali vení chaty, ale i k tomu, že jsme si ověřili, jakých činů cesty, jak společnost nově motivovat a změnit. Český filozof jsme schopni navzdory nepříznivé vnější atmosféře. a sociolog Josef Ludvík Fischer formuloval ve 30. letech A určitě pak nebudeme mít „blbou náladu“, naopak prosvoje myšlenky takto: „Ať věříte v trh nebo vládu výrobních žijeme společnou radost. zákonů, jste v obou případech vyznavači materialistického světa. Přestali jste pracovat a už jen vyrábíte, čím dál více Já se chci na projektu podílet všemi silami a prožít tu raa intenzivněji, a zuřivě na tom lpíte, protože jinak byste dost s vámi. Dnes kupuji jednu dárcovskou paletu cihel! museli přiznat, že už nemáte čím jiným zaplnit svůj život. Svět sleduje váš zápas o to, kdo bude vládnou, ale vlastně Ing. Jan Havelka je to jedno, protože do slepé uličky vedete lidstvo tak jako čestný předseda KČT pověřený řízením tak. Svět potřebuje něco jiného než vršit a recyklovat věci komise pro výstavbu BTCH
Vážení čtenáři a příznivci TURISTY, blíží se konec roku a vy držíte v rukách poslední letošní číslo. Dovolte, abych vám za sebe i za všechny své kolegyně a kolegy, kteří pro vás TURISTU připravují, poděkovala za přízeň v letošním roce a slíbila, že i v příštím roce vás bude naše parta pilných dopisovatelů zvát na krásná místa po celé naší vlasti. A protože bude TURISTA mít v tom příštím roce na titulní stránce číslo 125, oslavíme tyhle narozeniny časopisu společně o prvním zářijovém víkendu v Železné Rudě. Doufáme, že vás dorazí co nejvíce. Budeme také moc rádi, když se o rozrůstání rodiny pravidelných čtenářů TURISTY opět trochu i vy zasloužíte, například i tím, že předplatné TURISTY věnujete svým přátelům či příbuzným jako vánoční dárek. Dárkové předplatné můžete objednat na adrese: SEND Předplatné, spol. s.r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala B, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, případně na e-mailu: send@send.cz, či na tel.: 225 985 225, nebo na stránkách www.send.cz, kde také o dárkovém předplatném najdete podrobnější informace. Děkujeme! Krásné Vánoce, zdraví, štěstí a spoustu krásných zážitků na turistických cestách vám do nového roku z redakce TURISTY za celý tým TURISTY přeje Svatava Pátková
www.nacestu.cz
2 3
Aktuality
Text a foto: RNDr. Zdeněk Prášil
Nejnovější pražská naučná stezka 27. září t. r. byla slavnostně otevřena nejnovější naučná stezka na území hlavního města. K bohaté nabídce starších naučných stezek tak přibyla další, tentokrát na samém východním okraji Prahy – v Nedvězí nedaleko Říčan.
Ve zdejší již po staletí hospodářsky obhospodařované krajině se v mělkém údolí Rokytky zachovalo poměrně cenné území přírodní rezervace Mýto, která je nejcennější součástí přírodního parku Rokytka. Návštěvníci naučné stezky se na okružní, asi 2,5 km dlouhé trase mohou na šesti informačních tabulích seznámit krátce s historií obce Nedvězí, obdivovat přirozené meandrující koryto Rokytky a okolní podmáčené nivní louky, shlédnout v bývalém lomu obnažené geologické podloží této krajiny. Zejména v jarních měsících budou jistě obdivovat bohatá rostlinná společenstva. Stromové patro tvoří javor klen, habr obecný, olše lepkavá, lípa srdčitá a dub letní, častý je i bez černý. Z bylin zde hojně kvetou sasanky hajní, orsej jarní, křivatec žlutý, dymnivka dutá, kokořík mnohokvětý, kopytník evropský a mnohé další druhy. Návštěvníky jistě potěší i hlasy místních opeřenců – zejména z čeledi pěnkavovitých, pěnicovitých a drozdovitých. V poslední době tu byl pozorován i ledňáček říční.
busem č. 267 ze stanice Metra Háje, první informační tabule naučné stezky stojí u stanice Hájová v Nedvězí.
C E S TOV N Í K A N C E L Á Ř
H O ŠKA - TO U R
Stezku vybudovali z popudu Městské části Praha Nedvězí členové 4. základní organizace Českého svazu ochránců Přírody „Botič-Rokytka“ s finanční pomocí této městské části a především společnosti NET4GAS jako generálního partnera ČSOP. Do Nedvězí je spojení auto-
Reklama Hoška
VYDÁVÁ V TĚCHTO DNECH KALENDÁŘ TURISTICKÝCH ZÁJEZDŮ PRO ROK 2013. Na požádání Vám kalendář rádi zašleme! Slevy pro členy KČT. CK HOŠKA-TOUR nám. K. V. Raise 160, 507 81 Lázně Bělohrad tel.: 493 792 520, 493 792 598, 605 337 570 hotline24: 603 164 558
e-mail: hoska-tour@hoska-tour.cz www.hoska-tour.cz
Aktuality ↓ Skály na Grádlu
S TURISTOU okolo Železné Rudy 6.—8. září 2013 A teď prozradíme, že nejen s TURISTOU ale také s Pavlem Novým okolo Železné Rudy. TURISTA totiž oslaví své narozeniny v místě, kde rázovitý herec, snad nejvíce proslavený rolí v komedii století S tebou mě baví svět režisérky Marie Poledňákové, prožil dětství, a proto se na Šumavu moc rád vrací. Na naší narozeninové oslavě jistě nebude chybět, těší se na setkání s vámi čtenáři TURISTY z očí do očí a navíc má pro vás řadu originálních tipů, kam se v Železné Rudě a jejím okolí podívat. Tím prvním tipem jsou:
Skály na Grádlu Po těchhle skalách na Grádlu jsme jako děti lezli a dokazovali si, kdo
Naplánujte si včas účast a zaregistrujte se na stránkách www.turista.cz nebo přímo na www.pkvylet.cz. Na stejné adrese najdete přehled tras a seznam služeb a výhod pro účastníky.
6. ročník mezinárodní cyklo-turistické akce 6. - 8. září 2013
OKOLO ŽELEZNÉ RUDY S ČASOPISEM
PROGRAM • TRASY • BONUSY
www.pkvylet.cz www.leki.cz
www.turista.cz
MĂsta, lokality a body
Upravit
z klukĹŻ je odvĂĄĹžnÄ›jĹĄĂ a schopnÄ›jĹĄĂ ve zdolĂĄvĂĄnĂ tÄ›chto naĹĄich velikĂĄnĹŻ. KaĹždopĂĄdnÄ› odmÄ›na stĂĄla skoro vĹždycky za to. BĂĄjeÄ?nĂ˝ vĂ˝hled, jenĹž mÄ›l skorem pokaĹždĂŠ jinou atmosfĂŠru. Nutno podotknout, Ĺže docela Ä?asto nebyl vĂ˝hled ŞådnĂ˝, dĂky poÄ?asĂ. Jak znĂĄmo, na Ĺ umavÄ› docela Ä?asto prĹĄĂ a zĂĄroveĹˆ se naprĹĄenĂĄ voda intenzivnÄ› odpaĹ™uje, Ä?emuĹž lufĹĽĂĄci (nĂĄvĹĄtÄ›vnĂci) Ĺ™ĂkajĂ mlha, ale my domĂĄcĂ dĂme, Ĺže Ĺ umava je zase jednou zasmuĹĄilĂĄ, pĹ™ĂpadnÄ› zĂĄdumÄ?ivĂĄ. A jednou pĹ™i takto zĂĄdumÄ?ivĂŠ atmosfĂŠĹ™e, kdyĹž jsme zase ztekli jeden z tÄ›chto skvÄ›lĂ˝ch vrcholĹŻ a kochali se tĂm, co nebylo vidÄ›t, tak po vlhkĂŠm povrchu skĂĄly se mi nÄ›jakĂ˝m nedopatĹ™enĂm smekla noha a jĂĄ pĹ™istĂĄl velmi bolestivÄ› na samĂŠm okraji skĂĄly. PĹ™esto, Ĺže z mĂst, kde se mĂŠ tÄ›lo dĹŻvÄ›rnÄ› setkalo se skalou, mi crÄ?ela krev, byl jsem rĂĄd, Ĺže jsem se neseznĂĄmil s kamenĂm pod skalou, kde s nejvÄ›tĹĄĂ pravdÄ›podobnostĂ by bylo jiĹž nepodstatnĂŠ, odkud odevĹĄad a jak silnÄ› krvĂĄcĂm. Moji kamarĂĄdi, vÄ?etnÄ› mĂŠho bratra, mĂsto aby mne litovali a popĹ™ĂpadÄ› svĂ˝mi usmolenĂ˝mi kapesnĂky citlivÄ› oĹĄetĹ™ovali, mÄ›li pro mne jen obvyklou vÄ›tu: „BoĹžĂÄ?ku, ty si ale vĹŻl. VÄ›Ä?Ă nemehlo snad ani neexistuje.â€? Nezbylo, neĹž slĂŠzti dolĹŻ a v ledovĂŠ Ĺ˜eznĂŠ ze sebe smĂ˝t nejen krev, ale snad i hanbu, a pak si na to kvĹŻli desinfekci „nachcatâ€?, jak pĹ™ikazovala naĹĄe babi. Je pravda, Ĺže to fungovalo. Nepamatuji se, Ĺže by se nĂĄm takto oĹĄetĹ™enĂĄ rĂĄna po vymytĂ tekoucĂ vodou a po svĂŠrĂĄznĂŠ desinfekci nÄ›kdy podebĂrala a nebo blbÄ› hojila. Budete-li to ale zkouĹĄet, je tĹ™eba pouĹžĂt toliko vlastnĂ moÄ?i! TĂm jsem vĂĄs nechtÄ›l v ŞådnĂŠm pĹ™ĂpadÄ› odradit od vychĂĄzky na GrĂĄdl. UrÄ?itÄ› si nenechte tento vĂ˝hled ujĂt, i kdyĹž budete muset z Rudy velkĂ˝ kus ujĂt. UrÄ?itÄ› to stojĂ za to. Jen, prosĂm, dĂĄvejte pozor, aĹĽ neuklouznete. Ĺ˜eznĂĄ je i v parnĂŠm lĂŠtÄ› ledovĂĄ. ZdravĂ VĂĄĹĄ Pavel NovĂ˝
www.sportkoncept.cz/salto
DĂŠlka trasy: 15 km, 03:42 h JeviĹĄovice, okres Znojmo 2.8 km
vlevo vlevo po zelenĂŠ
48°55'55.974"N, 16°6'28.449"E
!# # $
NovĂĄ turistickĂĄ mapa s plĂĄnovaÄ?em tras KromÄ› toho, Ĺže si tu vĂ˝let naplĂĄnujete s pĹ™esnostĂ na metry a minuty, se dĂky podrobnĂŠmu vĂ˝pisu trasy budete perfektnÄ› orientovat. VĂce se dozvĂte na www.mapy.cz/napoveda
Aktuality
Text: Pavel Pechoušek, Správa CHKO a NP Šumava
né zvíře, které se pohybuje převážně v noci. Z největších savců žije v šumavském národním parku ještě například jelen evropský, srnec obecný nebo rys ostrovid.
Losi na Šumavě Tři losy najednou se podařilo vyfotografovat jedné turistce. Podle zoologů a lesníků ze Správy NP a CHKO Šumava je takový snímek raritou, jež je na Šumavě k vidění jen zcela výjimečně.
S losem evropským se mohou setkat návštěvníci Informačního střediska šumavského parku ve Stožci na Prachaticku. Od roku 2009 tam stojí téměř dvoumetrový exponát vycpaného jedince, kterého srazilo v roce 2003 osobní auto u Přední Výtoně na Českokrumlovsku. Zvíře po střetu s automobilem zahynulo. „Tehdy dosahovala jeho váha zhruba půl tuny. Šlo o dospělého jedince vysokého 170 cm,” říká Pavel Pechoušek, mluvčí NP a CHKO Šumava.
Text a foto: Lesy ČR Foto: Alena Raftlová
Novinka na koněspřežce
Paní Raftlová na zvěř natrefila těsně za Horní Planou. „Losi běželi přes louku, asi 150 až 200 m od silnice, a pak zaběhli do lesa. Bylo to nádherné. Vůbec by mě nenapadlo, že se mi poštěstí něco takového uvidět,” líčí nevšední několikasekundový zážitek Alena Raftlová z Libčice nad Vltavou ve středních Čechách. Los evropský (Alces alces) žije na Šumavě zhruba od 70. let minulého století. Pro život si vybral tu část, která je relativně málo turisticky zajímavá, nežije v těch nejnavštěvovanějších lokalitách jako je Modrava nebo Kvilda.
Lesy ČR obnovily zbytky historického objektu legendární koněspřežné železnice České Budějovice – Linec. Současně v lesích poblíž státní hranice mezi ČR a Rakouskem, přibližně 3 km jižním směrem od místní části obce Dolní Dvořiště zvané Rybník, v okrese Český Krumlov, vzniklo nové naučné místo nazvané „Koňská dráha“.
„Žije v jihočeské části Šumavy mezi Lipnem a rakouskou hranicí. Tam turistů ani stálých obyvatel mnoho není. Navíc tam má velmi příhodné biotopy, kterými jsou podmáčené louky, opuštěné vesnice, které zarůstají měkkými dřevinami, jako jsou vrbičky, a ty mu slouží jako hlavní zdroj potravy,” uvádí Josef Majer, referent CHKO Šumava v Horní Plané, kde se losi nejčastěji vyskytují. „Losa uvidět je opravdová vzácnost. Stalo se mi to jen několikrát. Pravidelně ale kontroluji jeho stopy, známky po okusu a trus,” uvádí Josef Majer.
Koněspřežná železnice České Budějovice – Linec byla ve své době vůbec první železnicí v kontinentální části Evropy, a tak se jedná o unikát přesahující naše hranice. Zrekonstruovaným objektem je dochovaná polovina mostu představující více než 10 m vysoký mostní pilíř a na něj navazující mohutný násep přecházející v zářez vylámaný do skalnatého terénu. Druhá polovina mostu byla včetně tělesa náspu v 50. letech min. stol. zbourána při výstavbě cesty a ženijně technického zabezpečení státní hranice, nechvalně známého jako železná opona. Na náspu se nacházejí zbytky strážního domku a v blízkosti další dva téměř zcela dochované mosty střední velikosti.
Los evropský sice původně ve střední Evropě žil, ale v 15. století byl vyhuben. Na pravém břehu Lipna nyní žije kolem 15 jedinců. Los evropský je největším volně žijícím kopytníkem v Česku. Jde o velmi plaché a obezřet-
Lesy ČR nechaly již v roce 2010 očistit vlastní těleso zachovalého pilíře a prostor mezi ním a lesní cestou od náletových dřevin, o rok později provedly stejné opatření i v případě náspu koněspřežné dráhy. Sou-
Přijďte na Tuláckou cítku | 8. 12. 2012 » »
6 7
Ä?asnÄ› se podaĹ™ilo odklonit vodnĂ tok dĂĄle od zachovalĂŠho mostnĂho pilĂĹ™e, odstranit nĂĄnosy sedimentu a odstranit hrĂĄz ze sutÄ› zdemolovanĂŠho pilĂĹ™e, Ä?ĂmĹž doĹĄlo k odhalenĂ zbytkĹŻ druhĂŠho rozboĹ™enĂŠho mostnĂho pilĂĹ™e. Vynikla tak mohutnost celĂŠ stavby, doklĂĄdajĂcĂ stavitelskĂ˝ um naĹĄich pĹ™edkĹŻ. Dlouhodobou snahu LesĹŻ ÄŒR se podaĹ™ilo zavrĹĄit letos dokonÄ?enĂm rekonstrukce obou mostnĂch pilĂřů spolu s vytvoĹ™enĂm vyhlĂdkovĂŠ ploĹĄiny na vrcholu toho vyĹĄĹĄĂho z nich. DochovanĂĄ a dnes jiĹž i zrekonstruovanĂĄ polovina mostu je v ÄŒR unikĂĄtnĂ takĂŠ velikostĂ, neboĹĽ ve svĂŠ dobÄ› byl most jednĂm ze dvou nejvyĹĄĹĄĂch v ÄŒechĂĄch. ZĂĄroveĹˆ je, na rozdĂl od ostatnĂch podobnĂ˝ch objektĹŻ, velmi dobĹ™e pĹ™ĂstupnĂ˝ po lesnĂ cestÄ› vedoucĂ z osady RybnĂk do ÄŒeskĂŠho HerĹĄlĂĄku, po nĂĹž vede cyklistickĂĄ trasa, kterĂĄ je rovněŞ vyuĹžĂvĂĄna k pěťà turistice. SouÄ?asnÄ› s dokonÄ?enĂm rekonstrukce byl otevĹ™en pĹ™ibliĹžnÄ› 1 500 m dlouhĂ˝ vychĂĄzkovĂ˝ okruh s deseti informaÄ?nĂmi panely o historii konÄ›spĹ™eĹžnĂŠ Ĺželeznice, kterĂŠ jsou umĂstÄ›ny na 800 m dlouhĂŠm Ăşseku tÄ›lesa drĂĄhy.
PĹ™inĂĄĹĄejĂ informace nejen o historii stavby, ale i o prĹŻbÄ›hu celĂŠ trasy Ĺželeznice vÄ?etnÄ› detailĹŻ o vĂ˝znamnĂ˝ch a dominantnĂch stavebnĂch prvcĂch jako jsou mosty, nĂĄspy a budovy. Po bĂ˝valĂŠ konÄ›spĹ™eĹžnĂŠ Ĺželeznici ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice – Linec se dodnes zachovaly jak zemnĂ, tak zdÄ›nĂŠ objekty. NÄ›kterĂŠ z nich stĂĄle Ĺželeznici slouĹžĂ. Ze staveb se nejlĂŠpe dochoval strĂĄĹžnĂ domek konÄ›spĹ™eĹžky v ÄŒeskĂ˝ch BudÄ›jovicĂch v MĂĄnesovÄ› ulici, kde sĂdlĂ stĂĄlĂĄ expozice JihoÄ?eskĂŠho muzea, dĂĄle pak bĂ˝valĂ˝ strĂĄĹžnĂ domek u KamennĂŠho Ăšjezdu, zĂĄjezdnĂ hostinec v HolkovÄ›, bĂ˝valĂĄ staniÄ?nĂ budova v BujanovÄ›, dnes stojĂcĂ vedle ĹželezniÄ?nĂ stanice, dĂĄle klenutĂ˝ mĹŻstek ve VeleĹĄĂnÄ› a zachovalĂŠ opÄ›rnĂŠ zdi vysokĂŠho dĹ™evÄ›nĂŠho mostu nedaleko DolnĂho DvoĹ™iĹĄtÄ›. Za hranicemi v sousednĂm Rakousku funguje expozice konÄ›spĹ™eĹžnĂŠ drĂĄhy jinak. Ve mÄ›stÄ› Kerschbaumu je moĹžnĂŠ prohlĂŠdnout si historickou budovu nĂĄdraŞà konÄ›spĹ™eĹžky a stĂĄlou expozici o trati. Oproti Ä?eskĂŠ je rakouskĂĄ expozice doplnÄ›na o asi 500 m dlouhĂ˝ zrekonstruovanĂ˝ a funkÄ?nĂ Ăşsek, po nÄ›mĹž se mohou nĂĄvĹĄtÄ›vnĂci projet.
` +;@D9<EAF? 9;@KL=AF
LĂŠto v okolĂ Dachsteinu Autobusem 6990 KÄ? 6x nocleh sleva 5% 7x plnĂĄ penze www.juhasz.cz
* LetnĂ karta Sommercard v cenÄ› * Zdarma: lanovky vÄ?etnÄ› Dachsteinu, aquaparky a dalĹĄĂ atrakce. * NabĂdka pro skupiny: speciĂĄlnĂ ceny a 1. osoba na 10 platĂcĂch zdarma!
Âť Âť vĂce na www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Josef Kosák
Heřmanická rozhledna V polovině září byla v Heřmanicích u Frýdlantu předána k užívání veřejnosti 25 m vysoká elegantní dřevěná rozhledna. Stojí na 355 m vysokém návrší nad obcí a zajišťuje kruhový výhled do části Frýdlantského výběžku a do Polska.
nou fólií z PVC, která by měla prodloužit její životnost. Finanční náklady na rozhlednu i cyklostezky dosáhly k 8 milionům Kč, převážná část je hrazena z Evropských fondů, obec uhradí cca desetinu ceny. Rozhlednu navrhla projekční firma Mjölk, realizaci zajistila firma Taxus. S přípravami se začalo již před 4 lety, oddálení realizace bylo způsobeno povodňovými událostmi. K dalším zajímavostem v obci patří tzv. Kodešova skála – čedičové „varhany“, opravené podstávkové domy a sklárna Spiderglass.
Text a foto: Ing. Rostislav Novák Vizualizace: Ing. arch. Martin Franěk
Na Vysočině byla otevřena další rozhledna Hora Mařenka je nejvyšším vrcholem třebíčského okresu. Dosahuje výšky 711 m n.m. a na jejím vrcholu je osazen 4 m vysoký betonový pylon, který byl jako bod stabilního katastru vytyčen již v roce 1822 a v r. 1926 byl zařazen do jednotné trigonometrické sítě.
Poslední dřevěnou rozhlednu, postavenou zde v r. 1941, zapálil blesk při bouřce 24. června 1957. „Mikroregion Podhůří Mařenky“, založený sedmi okolními obcemi v r. 2003, usiloval od svého vzniku o to, aby byla postavena rozhledna nová. Projektovou dokumentaci vypracoval Ing. arch. Martin Franěk.
Je součástí projektu, který má do odlehlé oblasti u polských hranic přivést turisty. Cyklostezka z Polska po dokončení česko-polského programu propojí Heřmanice s Dětřichovem, na české straně prodlouží stávající cyklostezky o 7 km. Kruhová věž má průměr 5 m, je vyrobena z modřínového dřeva, má dvojité schodiště s 98 schody a dvě výhledové plošiny. Dřevěná konstrukce bude ještě opatřena průhled-
↑ Kodešova skála
www.sportkoncept.cz/maloja
Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, první ve výši 9,4 m a druhou 28,2 m vysoko. Spodní třetinu do úrovně první vyhlídkové plošiny tvoří železobetonový tubus v půdorysném tvaru sférického trojúhelníka, který je z vnější strany obezděn tzv. „na divoko“ žulovými kameny. Zbývající část rozhledny tvoří dřevěná prostorová příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Celková výška rozhled-