Bohyně prapředků stojí u Mokošína Překvapivé výhledy z Radče Kuriózní výhledna u Dlouhoňovic
Rozhledna na Krasíkově Výročí rozhledny Altvaterturm
Z Aše utíkal Edvard Beneš do emigrace - víme kudy! Za kameníky do Mrákotína
Kolem Železného Za meteorology na nejvyšší vrch Opavska
Nový zámecký park na Moravě Unikátní akvadukt na Hadrovci
Za svišti do Belanských Tater
S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou LI | 124 Cena: 47 Kč
Melantrichovy Rožďalovice Ludwigsthal - ráj divočiny kousek za hranicí
LISTOPAD
11 2012
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Obsah
1 Úvodník | Pestré Zahrady 2 Aktuality 2 3 4 5 6 7 8 8 9
Kaplička na Předních Paštích Technický unikát Nový zámecký park na Moravě U zámku Konopiště je nová obůrka Nová expozice kamenictví v Mrákotíně Keplerovo muzeum Rozhledna na Krasíkově K prameni Dřevohryzské kyselky Kostel sv. Kateřiny ve Štramberku
10 S Čechem po Čechách 10 Hlubiny české krajiny 13. část 13 Hřebenovka | Černá jezírka - Smrk
Titul: Zlatý západ Slunce na rybníku Boješice nedaleko Mirovic (foto: Filip Fuxa | Dreamstime.com)
16 19 22 24 27 29
Benešův palouček u Aše Radečská vrchovina na Rokycansku Výhledna u Dlouhoňovic Portou kolem Železného Nejvyšší vrch Opavska Toulky s Toulavou kamerou 29 Melantrichovy Rožďalovice 34 Ludwigsthal - ráj divočiny kousek za hranicí
38 Výročí rozhledny Altvaterturm 40 Z historie organizované turistiky Chata Ostrý v Beskydech 42 Okénko do přírody 42 Svišti v Belanských Tatrách opět hvízdají 45 Kliďas a vztekloun
Portou kolem Železného (str. 24)
Melantrichovy Rožďalovice (str. 29)
46 Soutěž | Na nejstarší dochované cestě KČT 48 Písmenná křížovka | Jihočeskou krajinou 50 Pêle mêle 50 V Mokošíně uctívají dávnou bohyni našich prapředků 51 Jedno z nejkrásnějších barokních divadel na světě 52 Skalky u Maršova 53 Tajemství němčického mostu 53 Sissin zámek v Gödöllö 54 Most míru
55 61 63 64
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Marta Pechová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl.
brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší
čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY),
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.
Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz
PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245
Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467
LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00
Ročník LI (Časopis turistů ročník 124)
H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.:
224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz
Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor,
Uzávěrka příštího čísla: 26. 10. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 31. 10. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 28. 11. 2012
tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
Úvodník
Pestré Zahrady Ve slavné hymně zvěčnělého již c. a k. mocnářství se zpívá o tom, jak se dílo daří, když se ruka vine k ruce.
Rád tedy napíšu, že v obci Zahrady u Krásné Lípy se jedno takové dílo, na jehož otevření vás Turista zval, podařilo, a to společným úsilím Klubu českých turistů z Krásné Lípy, města Krásná Lípa, Armády České republiky, vojensko-historických spolků a spolků c. k. vysloužilců, místní akční skupiny Šluknovska, partnerů z německého města Eibau, římské církve, polských partnerů z Lubaně… Už jen (neúplný) výčet zainteresovaných je impozantní! Po šestiletém úsilí klubových nadšenců v čele s činorodým Václavem Hiekem byl slavnostně obnoven památník padlých z první světové války. Historické dílo, instalované prvně v roce 1922, trpělo několik desetiletí nepřízní osudu i režimů. Co pak proti tomu znamenalo zdánlivě dlouhých šest let příprav a práce? Snad „jen“ jednání o výkupu, resp. směně pozemku vhodného pro znovuodhalení, získání podpory řady úřadů, institucí, úspěšné administrování grantu z fondu malých projektů Euroregionu Nisa, nekonečné
↓ Centrální část památníku padlých
↑ Květiny pokládají Ing. Jan Havelka a PaedDr. Jan Eichler
ladění a „dirigování“ desítek zúčastněných, kteří se pro myšlenku nadchli a chtěli ji dotáhnout do konce... V sobotu 22. září si mohli organizátoři oddychnout. Pod vlajkoslávou u křižovatky na okraji malé obce Zahrady se sešlo početné, několikasethlavé auditorium. Nechyběli hosté z radnic i Senátu. Mraky hrozily tak tak spustit déšť, ale nakonec vše proběhlo v suchu. Výtečná byla přehlídka dobově oblečených vojáků, c. a k. vysloužilců, dam v secesních róbách, ohlušující bylo hřmění z hmoždíře i čestné salvy. Výstřely jsem vnímal jako poctu: tu historickou, pro dávno padlé mladé muže, jejichž (převážně německá) příjmení je možné si znovu přečíst na zrekonstruovaných pomníčcích, ale také poctu pro dnešní nadšence, bez jejichž inspirativního úsilí bychom byli ochuzeni o kousek naší historie. Mgr. Tomáš Novotný (autor je předsedou redakční rady Turisty)
↓ Atmosféru slavnosti umocnily skupiny účastníků v dobovém oblečení
www.turista.cz
Aktuality Text: Správa NP Šumava, upravila red. Foto: Josef Štemberk
Na Předních Paštích povstala z ruin kaplička Kamennou kapličku obnovili dobrovolníci v zaniklé osadě Přední Paště nad řekou Křemelnou na Šumavě.
Tip TURISTY: Kaplička může být vděčným cílem návštěvníků chaty Klubu českých turistů v Prášilech. Z Prášil na Přední Paště je to po zelené přes zaniklou obec Stodůlky zhruba deset kilometrů zapomenutou divočinou.
Kaplička byla původně dřevěná a sloužila horníkům, kteří v hoře Křemelné, jež náleží do zlatonosného revíru Kašperských Hor, již od 14. století těžili zlato. Zbytky štol jsou dodnes patrné i v místech, kde později vyrostly Paště, neboť zde pracoval důl sv. Panny Doroty. A horníci, než sestoupili do hlubin země, se za ochranu svých životů i za nalezení zlatých žil modlili před svatyňkou. Když „zlatá horečka“ pominula a vyhasly i okolní sklárny, hledali místní obživu v zemědělství a na svazích hory začali obhospodařovat louky a orat pole. Rozptýlené hospodářské statky se staly základem pro vesnice Přední, Prostřední a Zadní Paště. Na rovině u bývalých štol nad Předními Paštěmi vyrostl královský dvorec Ebenwiesenhof a jeho majitelé nahradili již zchátralou dřevěnou kapličku stavbou novou — kamennou, zasvěcenou Panně Marii Pomocné. Ta zde stála až do odsunu Němců po 2. světové válce. Pak území pohltil vojenský újezd, osiřelá stavení zmizela z povrchu zemského a i kapličku strávil zub času, zůstaly pouze nevysoké zbytky zdí. Na financování nové stavby svatostánku se podílela řada dárců, pomohli i turisté, kteří např. přinášeli kameny.
ŠLÁPNĚTE DO PEDÁLŮ S NOVÝMI CYKLOMAPAMI KČT 1 : 50 000 Cykloturistická mapa 1 : 50 000
Praha – sever Podřipsko
Českosaské Švýcarsko
PODYJÍ
Národní parky České a Saské Švýcarsko
Praha – sever Polabí Praha – sever
cyklomapy s turistickovlastivědným textem na zadní straně mapy
Cykloturistická mapa 1 : 50 000
PRAHA – JIH dolní Posázaví
1. vydání 2011
1. vydání 2011
Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa
Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa
Obou
stranná
mapa s profily vybranýc
h c yk l istick ých t
á mapa s profily vybraných cykli
n ostran Jedn
ras
oboustranné cyklomapy bez textové náplně
as a vlas ti
věd ným i
Praha – jih Praha – jih Podbrdsko
stický ch tr
Praha – jih dolní Posázaví
Podyjí Podyjí Vranovská přehrada
Podyjí střední Podyjí
Přijďte na Vysočinou k Telči | 3. 11. 2012 » »
tex ty
Text: Mgr. Petr Matějka Foto: Mgr. Våclav Hruťka
TechnickĂ˝ unikĂĄt
Byli jsme prvnĂ ...
1972
22. zåřà 2012 doĹĄlo k otevĹ™enĂ akvaduktu na Hadrovci. OficiĂĄlnĂ provoz cyklistĹŻ a pěťĂch turistĹŻ zde zahĂĄjili zĂĄstupce Ministerstva pro mĂstnĂ rozvoj TomĂĄĹĄ Fiala, pĹ™edseda Svazku obcĂ DomaĹžlicko Libor Picka a starosta DomaĹžlic Miroslav Mach. Akvadukt je unikĂĄtnĂ dĹ™evÄ›nĂĄ stavba, kterĂĄ pĹ™evĂĄdĂ vodu z nĂĄhonu TeplĂŠ BystĹ™ice nad ĹželezniÄ?nĂ tratĂ DomaĹžlice – Furth im Wald. UnikĂĄtnĂ proto, Ĺže nikde jinde neteÄ?e voda nad ĹželezniÄ?nĂ tratĂ, a takĂŠ proto, Ĺže nikde jinde se nedĂĄ v dĹ™evÄ›nĂŠm akvaduktu projĂĹždÄ›t podĂŠl vody na kole.
JakĂĄ je historie akvaduktu? NĂĄhon, pĹ™evĂĄdÄ›jĂcĂ od roku 1571 vodu z povodĂ Dunaje do povodĂ Labe, byl roku 1862 pĹ™eruĹĄen vĂ˝stavbou ĹželezniÄ?nĂ trati z PlznÄ› do Mnichova. Koryto potoka bylo proto tehdy svedeno do kovovĂŠho akvaduktu. Ten vydrĹžel aĹž do roku 1984, kdy byl pro celkovou zchĂĄtralost strĹžen. NovĂ˝ akvadukt je dĹ™evÄ›nĂ˝ a podle TomĂĄĹĄe KuÄ?ery ze Ĺ˝elezniÄ?nĂho muzea je to jedinĂ˝ akvadukt dĹ™evÄ›nĂŠ konstrukce v ÄŒesku. PodĂŠl koryta s proudĂcĂ vodou vede pohodlnĂ˝ a bezpeÄ?nĂ˝ chodnĂk pro pěťà turisty i cyklisty. OtevĹ™enĂm akvaduktu se propojily cyklostezky z DomaĹžlic pĹ™es Havlovice, rybnĂk Babylon, Folmavu a OvÄ?Ă vrch aĹž do bavorskĂŠho mÄ›sta Furth im Wald. Proto pĹ™ijeÄ?te na Chodsko vychutnat si nejen proslulĂŠ kolĂĄÄ?e, ale i cyklotrasy vedoucĂ nĂĄdhernou pĹ™ĂhraniÄ?nĂ krajinou.
Âť Âť vĂce na www.nacestu.cz
2012 ... a jsme nejdĂĄl. www.vertical.cz
Aktuality
Text a foto: Jiří Junek
Nový zámecký park na Moravě Vallis Baptismi – Údolí křtu – Křtiny. Tento starobylý název dokazuje tradiční význam místa, kde se v městyse Křtiny uprostřed nádherné a pestré přírody od roku 1750 nachází barokní komplex chrámu, zámku a parku architekta Jana Blažeje Santini – Aichla.
Na 10 200 ha lesů ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně, nacházejících se na severní hranici města Brna v okolí Jedovnic, Křtin, Adamova, Bílovic nad Svitavou a Vranova u Brna, částečně spadajících do Moravského krasu, spravuje od roku 1923 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Stejně jako křtinský zámek s parkem. Přestože kostel a zámek nejsou vystavěny na nejvyšším bodě v krajině, dominují Křtinskému údolí. V zámeckém parku, který má výměru 2,7 ha, nebyla nikdy provedena zřejmá estetická úprava, byl pouze účelově využíván, například pro zahradnictví se skleníkem, likusovou ubytovnu, sklizeň sena či parkování. Část zahrady sloužila v 50. letech minulého století jako pokusné pole křtinské lesnické výzkumné stanice. Součás↓ Pohled z parku na křtinský barokní chrám
tí parku je i porost přilehlého hospodářského lesa. Pravděpodobně nepříznivé finanční okolnosti v minulosti dávné i nepříliš vzdálené znemožnily nejen dokončení Santiniho stavby podle původních plánů, ale také úpravu parku a blízkého okolí. Po dokončení a zkolaudování celkové rekonstrukce zámku Křtiny na podzim 2010 se na jaře 2011 přistoupilo k revitalizaci zámeckého parku, aby sloužil v součinnosti se zámkem nejen posluchačům Mendelovy univerzity i dalším studentům a pedagogům, ale také občanům zdejšího regionu a jeho návštěvníkům. Zámecký park byl slavnostně otevřen 17. září 2012 za zvuků lesnických fanfár rektorem Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Jaroslavem Hluškem, CSc. a ředitelem ŠLP Masarykův les Křtiny Ing. Vladimírem Dolejským, PhD. za velké účasti veřejnosti, nejen lesnické. Zámecký park je sice oplocen, ale brankou u silnice a průchodem na zámku je volně přístupný, je možné pohovět si pod jabloní, nebo využít pohostinnosti zámecké restaurace. Park bude postupně doplňován o mobiliář vhodný k dětským hrám. A proč byste měli do Křtin zavítat? Nejen kvůli unikátní a úžasné stavbě poutního kostela a krásné vyhlídce od Prnkových božích muk. V Adamově můžete navštívit Alexandrovu rozhlednu a do Křtin se vydat Josefovským údolím okolo historické pece na tavení železa, vývěru Rudického propadání, Býčí skály, skalního kostelíka a jeskyně Výpustek. Stojí za to místy odbočit k některému z jedinečných objektů Lesnického Slavína – některému z lesních památníčků a studánek. A ze Křtin se vrátit do Brna autobusem integrované dopravy. ↓ Vyhlídka na křtinský chrám a zámek od Prnkových božích muk
Přijďte na Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic | 4. 11. 2012 » »
4 5
Text a foto: Lesy ČR
U zámku Konopiště je nová obůrka Středočeský zámek Konopiště u Benešova, který přitahuje pozornost tisíců domácích i zahraničních návštěvníků, má zásluhou Lesů ČR novou turistickou atrakci – obůrku pro lesní zvěř.
PF 2013
Ta se nachází přímo v bývalém zámeckém parku, u známé konopišťské restaurace Stará myslivna. Hlavním cílem nové obůrky je detailně představit lidem, dětem ↓ Jelen sika Dybowského
Potěší pod stromečkem, potěší i na výletech.
w w w. A t l a s C R .c z
i dospělým vybrané druhy lesní zvěře. Současně však nová turistická atrakce vhodně propojuje historické zámecké tradice se současností. Hojně zalesněná jednohektarová obůrka vytváří pro život lesní zvěře ideální přirozené prostředí. V současnosti v ní můžete obdivovat dva druhy, a to daňka skvrnitého a muflona. Na podzim ještě přibude jelen sika Dybowského. Pro většinu návštěvníků konopišťského zámku bude setkání s živou zvěří ojedinělým zážitkem. Za normálních okolností se s ní totiž v lese běžně nesetkají. Obůrka se nachází v místě, v jehož blízkosti vedou trasy tří naučných stezek. Krátkým zastavením u ní se dozvíte zajímavosti o zvěři v obůrce, jejím významu ve zdejší myslivosti a historických souvislostech.
» » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text a foto: Ing. Rostislav Novák
Nová expozice kamenictví v Mrákotíně V rámci projektu spolupráce Místní akční skupiny (MAS) Telčsko, Třešťsko a Jemnicko byla 1. září otevřena v budově Městyse Mrákotín již sedmá z devíti tematických expozic věnovaných historii a zajímavostem jednotlivých obcí v regionu.
V Mrákotíně je expozice právem věnována místní tradici kamenictví a doplněná o historii místa. První historické prameny pocházejí z roku 1385, kdy „villa Mracotin“ náležela k hradu Štamberku (dnes zřícenina), který patřil pánům z Hradce, ale jsou oprávněné předpoklady, že obec vznikla již koncem 12. století. Největší slávu přinesl „žulové vsi“, jak býval Mrákotín kdysi nazýván, rozvoj kamenictví ve 2. pol. 19. století. O surovinu zde nebyla nouze a nechyběli ani zruční kameníci, kteří ji dokázali dokonale využít.
zvaného Foitův. Vyráběly se v něm schody, kříže, pomníky, kamenná ostění, balkóny, dlažební kostky, desky, kvádry na stavbu železničních mostů a řada dalších stavebních prvků. Za Rakousko-Uherska byla mrákotínská žula „mrakotiner granit“ přímo předepisována na stavby veřejných budov. Proto se s výrobky místních kameníků můžete setkat nejen v českých, moravských a slovenských městech ale i v celém Rakousku, zejména ve Vídni, Budapešti, v Polsku i Rusku. U nás je můžete vidět např. v Brně, Jihlavě, Plzni, Třebíči, s menší nadsázkou prakticky v každém větším městě. Před 1. sv. válkou našlo v privátním lomu práci na 300 dělníků. Po válce se z něj stala akciová společnost, která dostala v r. 1923 největší zakázku — a to na zhotovení monolitu pro památník obětem 1. sv. války, který měl podle architekta Josefa Plečnika stát původně v Jižní zahradě Pražského hradu. Rozhodně si nenechte ujít promítnutí asi třicetiminutového dokumentu o těžbě, strastiplné cestě a opracování 15,68 m dlouhého žulového monolitu, již druhého v pořadí, neboť první se cestou do Prahy zlomil. Ani s druhým však nebyl náročný Plečnik spokojen, a tak spočinul na III. nádvoří Pražského hradu, kde jej obdivují davy turistů dodnes. Po dvouleté anabázi vydobytí ze skalního masivu a ročním opracovávání přímo na místě byl monolit slavnostně vztyčen u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Pro zajímavost uvedu několik čísel: Původně měl 18 metrů ale při zvedání ještě v kamenolomu se mu na špici 2,32 m ulomilo. Úctyhodné jsou i jeho další rozměry a hmotnost. Základna má čtvercový půdorys o rozměrech 195 x 195 cm, vrchol 132 x 132 cm a hmotnost činí více než 114,5 tuny! A jen tak na okraj – celou akci financoval 1. prezident ČSR Tomáš Garigue Masaryk.
Z archivních materiálů, které pro expozici shromáždil bývalý geolog Radovan Zejda, se mimo jiné dozvíte, že vyrábět stavební kamenné prvky začalo v r. 1863 pět kameníků. Jedním z nich byl František Foit, který nechal svého syna Ferdinanda vystudovat kamenickou školu v Hořicích. A ten se posléze stal vlastníkem největšího lomu u Mrákotína,
Rady na cestu: Do Mrákotína se dostanete pouze autobusem, autem nebo na kole z železniční stanice Telč. Expozice je prozatím otevřena pouze ve všední dny: po a st 7 - 17 hod., út, čt, pá 7-15 hod.. Vstup je zdarma. Doporučuji hned při vstupu požádat o spuštění filmu, expozici s několika desítkami exponátů a cca 150 dobovými fotografiemi si můžete v klidu prohlédnout po jeho shlédnutí.
Předplatné TURISTY zůstává ve stejné výši, pokud se zvedne DPH, zvýší se » »
6 7
Text a foto: Jaroslav Vála
Keplerovo muzeum Nachází se v Praze v Karlově ulici čp. 4, nedaleko Staroměstské věže Karlova mostu. Logo muzea je tvořeno třemi kruhy, které představují Mars, Zemi a Slunce, tělesa, jejichž vzájemnou polohou se světově proslulý matematik, astronom a astrolog Johannes Kepler v Praze zabýval.
Nad portálem průchodu, který vede z Karlovy ulice do Anenské ulice, je umístěna nenápadná bronzová pamětní deska s reliéfním portrétem a textem připomínajícím, že v domě pobýval v letech 1607 až 1612 Johannes Kepler. V průchodu je další pamětní deska, shora visí malý poutač a na stěně jsou tři prosvětlené vitriny. Uprostřed malého nádvoří je od roku 2002 fontána v podobě kovové prstencové sféry od akademického sochaře Zdeňka Kolářského, který při jejím vytváření spolupracoval se studenty Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Muzeum bylo otevřeno při příležitosti 400. výročí publikování Keplerova spisu Astronomie Nova na závěr mezinárodní vědecké konference nazvané Keplerův odkaz v kosmickém věku, konané v Praze v srpnu roku 2009, který byl vyhlášen za Mezinárodní rok astronomie. Možná pro vás bude překvapením, že muzeum je umístěno v jedné jediné místnosti o výměře pouhých 22 m2, ale to neznamená, že budete s jeho prohlídkou hotovi za čtvrt hodinky. Přehršli nových poznatků načerpáte z informačních panelů s texty v českém a anglickém jazyce a také z několika displejů s různými animacemi, například růstu sněhových vloček. Ty Keplerovi doslova učarovaly, a tak se stal prvním vědcem, který určil jejich tvar. Je zde také funkční model zubového čerpadla, které ← Fontána na nádvoří ↓ Pohled do expozice
Kepler vynalezl a použil pro fontány v zahradě císaře Rudolfa II., a dále repliky některých nástrojů a přístrojů. Muzeum samozřejmě není určeno jen školákům, středoškolským a vysokoškolským studentům, ale nejširší veřejnosti včetně zahraničních turistů. A jak je vidět ze zápisů v návštěvní knize, návštěv ze zahraničí je několikanásobně více než tuzemských… Otevřeno: út – ne od 10 do 18 hod. Vstupné: dospělí 60 Kč, děti a senioři 40 Kč, děti do 6 let zdarma V souvislosti se vstupným dovolte krátkou zmínku o vstupenkách, neboť jejich vzhled zdaleka není tuctový. Tisknou se po zaplacení a každá je originálem. Je na nich vyobrazen astronomický ciferník pražského staroměstského orloje, na němž je vyznačen přesný okamžik vstupu do muzea, který je také uveden po staročeském a babylonském způsobu a nechybí ani hvězdný čas. Na rubu vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy, přičemž ze dvanácti vstupenek lze složit celou mapu. Autorem originální vstupenky je Vojtěch Sedláček, člen České astronomické společnosti a zakladatel Agentury ProVás s. r. o., která Keplerovo muzeum realizovala.
Johannes Kepler Narodil se 27. 12. 1571 ve Weil der Stadtu a zemřel 15. 11. 1630 v Řezně. Studoval na Univerzitě v Tubingenu a studium ukončil v roce 1593. V letech 1594 až 1600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci a roku 1600 přišel do Prahy jako asistent Tycha Brahe a podílel se na zpracování jeho přesných měření dráhy planety Marsu. Když v následujícím roce Tycho Brahe zemřel, stal se Kepler císařským matematikem a astrologem. S finanční podporou císaře Rudolfa II. pracoval na svém stěžejním a astronomy dodnes uznávaném díle Astronomia Nova obsahujícím odvození a formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve sluneční soustavě (třetí zákon publikoval v Linci o deset let později ve své práci Harmonices mundi). Během dvanácti let prožitých v Praze napsal Kepler více než třicet spisů. Známý je také jeho horoskop z roku 1609, který sestavil pro Albrechta z Valdštejna.
» » předplatné pro ty, kteří nebudou mít k datu vyhlášení změny DPH zaplaceno.
Aktuality
Text a foto: Mgr. Martina Němečková
Rozhledna na Krasíkově Na zřícenině hradu Krasíkov (Švamberk) byla v letošním roce vybudována kovová vyhlídka a tak mají příznivci dalekých rozhledů postaráno o další cíl svých výprav.
První zmínky o hradu pocházejí z poloviny 14. století, kdy se také, podle labutě ve znaku jeho majitelů, nazýval Schwanberg nebo v počeštěné formě Švamberk. Velikostí a polohou šlo o jeden z nejdůležitějších hradů v západních Čechách, jenž během tří století své existence zažíval období rozvoje, kdy byl přestavován a rozšiřován, i časy zlé, a to především v době husitských válek. ↓ Kovovou vyhlídku vybudovala obec Kokašice
↓ Pohled západním směrem na obce Domaslav a Lestkov
Válečná vřava mu byla nakonec osudná – po obsazení Švédy v polovině 17. století byl i se svým okolím zpustošen a od té doby chátrá. Z hradního paláce zbyla jen západní zeď a část kruhové věže. A právě na ni byla zhruba ve čtyřmetrové výšce upevněna vyhlídková plošina, která turistům nabízí téměř kruhový rozhled. Jak se tam dostat? Například z Konstantinových Lázní (trať č. 177) po naučné stezce Krasíkov – Ovčí vrch (zelená a modrá TZ).
Text a foto: ČSOP
K prameni Dřevohryzské kyselky po zážitkové trase Trasa nové zážitkové stezky zavede návštěvníky do krajiny Tepelské vrchoviny v okolí Vidžína a Telecího potoka, kde je při hranicích Plzeňského a Karlovarského kraje opravdu z čeho vybírat. Příroda se tu pochlubí hlubokými údolími s potoky, kopci sopečného původu, loukami s rozkvetlými orchidejemi i prameny minerálních vod.
Díky tomu, že byla krajina po staletí citlivě zemědělsky využívána, dochovaly se zde louky a pastviny s cennými rostlinnými společenstvy. Na jaře se tu tak může návštěvník setkat
Přijďte na Bezpečnost na vodě očima dětí | 10. 11. 2012 » »