ŘÍJEN
10 2012
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Naučná stezka malebnými zákoutími řeky Odry LAA AN DER THAYA město piva, vína, cibule a konopí
Tajuplný otisk božího těla u Sosně Úsov – zámek plný loveckých trofejí Dotek starých časů v kouzelné chaloupce v Lukách nad Jihlavou Za akvadukty nemusíte daleko do světa Sopečná historie Podkrkonoší Nové rozhledny v Kopřivnici a na Černé hoře
S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou LI | 124 Cena: 47 Kč
Zatopené město Zahrádka Šárovcova Lhota
Pec pod Sněžkou 203, e-mail: info@lucnibouda.cz tel.: +420 739 077 094 www.lucnibouda.cz
Právě vychází nové pivo z Luční boudy
Obsah
2 Úvodník | Osobní názor 4 Aktuality 4 4 5 6 6 7
Kopřivnice má novou rozhlednu Kulíškova naučná stezka Kamenářský dům v Turnově Vyhlídka na Černé hoře u pramenů Vltavy Přerov se pyšní novým mostem Studánka U Sasanky
8 S Čechem po Čechách 8 Hlubiny české krajiny 12. část 11 Hřebenovka | Jizerka – Černá jezírka
tul: Vrchol Lysé hory brzy doplní replika Bezručovy chaty (foto: Martin Glatzner)
14 Zámecká NS v Bartošovicích 19 Vzácné tisy nad mladějovskou úzkokolejkou 20 Hrad a zámek Úsov 22 Co ukrývá chaloupka v Lukách nad Jihlavou 24 Kvůli stavbě akvaduktu mají v Sezemicích policii 26 Boží kámen u Sosně 30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Zahrádka zatopené město 34 Šárovcova Lhota
NS Bartošovice (str. 14)
Sezemický akvadukt (str. 24)
36 Laa an der Thaya (Rakousko) 40 Rozhľadňa pri Galante (Slovensko) 42 Z historie organizované turistiky Chata Skalka v Beskydech 44 Okénko do přírody Z pokladnice podkrkonošských sopek 46 Soutěž Nejmenší české historické město 48 Písmenná křížovka Romantické skalní město 50 Pêle mêle 50 51 52 52 53 53
Laa an der aya (str. 36)
Liberecký Opičák Za gotikou k sousedům Podorlické Čertovy kameny Příběh Mistra Jana Husa z Klokočí Škůdce Janek Vzpomínka na lesního adjunkta
55 Zprávy KČT 59 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 27. 9. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 9. 10. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 31. 10. 2012
Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
Úvodník
Osobní názor Každý člověk má mít vlastní názor na důležité společenské jevy. Při dnešní informační explozi a velkém množství informací zkreslených – polopravd či nepravd – není vytvoření vlastního názoru jednoduché. O to je to však důležitější. Jedině tak si můžeme následně porovnat nové získané zkušenosti k danému jevu s tímto vlastním vytvořeným názorem. Postupně si tak názor zpřesňovat a zároveň se utvrzovat v tom, že je správný. Vždy jsem tak postupoval a velmi mně to pomáhalo.
V krátkém sledu za sebou jsem se zúčastnil tří akcí. 112. celoněmeckého turistického srazu ve Flämingu (Deutscher Wandertag), 13. letního srazu turistů ve Starém Městě pod Sněžníkem a nakonec slavnostního setkání při příležitosti 120. výročí založení odboru KČT Havlíčkův Brod. Co mají tyto tři akce společného? Právě to, k čemu chci vyslovit svůj názor: velikost společenské a politické podpory dobrovolnické činnosti.
Pravidelné každoroční německé turistické srazy mají obrovskou společenskou i politickou podporu. Proto jsem na nich mohl osobně hovořit s posledními třemi německými spolkovými prezidenty. Byli tam vždy ministři spolkové vlády, premiéři zemských vlád a doslova desítky poslanců Spolkového parlamentu, Zemských parlamentů i Evropského parlamentu. Od drtivé většiny z nich slyšeli účastníci zasvěcená a vřelá slova díků za dobrovolnickou činnost, kterou turistické kluby a jejich funkcionáři dělají pro německou i evropskou společnost. Když jsem se vrátil domů, probíhal v Praze XV. všesokolský slet, všichni jím byli nadšeni. Proto zpráva, že to byl historicky první slet, na který se nepřišel podívat prezident našeho státu, mne doslova šokovala. Byla pro mě posledním důkazem skutečnosti, že většina českých politiků vůbec nedovede ocenit to obrovské množství společensky nesmírně důležité dobrovolnické činnosti, kterou v našem státě vykonávají tisíce cvičitelů, sbormistrů, trenérů a dalších organizátorů celospolečensky potřebných kulturních, odborných, pohybových, poznávacích a jiných akcí. Sokol, oslavující letos 150 let své činnosti, je nejstarší českou
↓ Slavnostní zahájení 13. letního srazu turistů ve Starém Městě pod Sněžníkem
↓ Ing. J. Havelka křtí na srazu knihu Historické toulky Šumperskem
Dokud jsem vykonával funkci předsedy KČT, odvozoval jsem od tohoto názoru své další činy. Velmi často jsem však nemohl osobní názor zcela otevřeně prezentovat veřejně, neboť jsem jako předseda musel mluvit za klub a nikoliv za sebe. Nedodržení tohoto pravidla by tehdy mohlo klubu ublížit. Dnes jsem však již šestý rok předsedou čestným, a proto mohu svůj osobní názor v případě potřeby zveřejnit. Chci se vám svěřit s názorem, který jsem si vytvořil již před lety, částečně jsem jej prezentoval, ale který po několika událostech posledních dvou měsíců musím vyslovit zcela otevřeně.
Přijďte na Českobrodskou padesátku | 6. 10. » » více na www.nacestu.cz
2 3
tělovýchovnou organizací svým významem vysoko přesahující hranice tělovýchovy a sportu. Je společně se Sborem dobrovolných hasičů historicky nejvýznamnější. Vždyť o činnost těchto dvou spolků se od padesátých, respektive šedesátých let 19. stol. opíral rozvoj české společnosti zejména ve středních a menších městech a na vesnicích. K nim se pak přidávaly spolky další, mezi nimi v osmdesátých letech 19. stol. i Klub českých turistů. Proto nepřítomnost hlavy státu na všesokolském sletu považuji doslova za urážku nejen všech tisíců dnešních cvičitelů Sokola, ale i zprostředkovaně činovníků dalších jmenovaných spolků a samozřejmě i desetitisíců dobrovolných činovníků desítek spolků dalších. Odjel jsem na 13. letní turistický sraz, který byl samozřejmě akcí o několik řádů menší, než byl sraz celoněmecký. Na něm se výrazně projevila záštita a aktivní spolupráce starostky města i záštita, kterou poskytl hejtman Olomouckého kraje (byť se vlastní akce nezúčastnil). O tom, že náš sraz byl krásný, jsem již psal. Teď o něm hovořím proto, že právě tam jsem poznal, při rozhovorech s desítkami účastníků, že oni mají prakticky stejný názor na důsledky nepřítomnosti prezidenta na sletu. Stav společenské a politické podpory je tedy u nás špatný. Musíme to nahlas říci a pokračovat v tlaku na zlepšení tohoto stavu. Nezapomínejme na to ani při jakýchkoliv volbách! Nejsem pesimista. Vždyť jsem již v minulosti psal, že pevně věřím, že se i u nás situace jednou zlepší. Musí však k tomu dojít celospolečensky zezdola. Proto skončím u třetí nahoře jmenované akce. Prožil jsem na konci srpna slavnostní setkání členů odboru KČT Havlíčkův Brod a jejich hostů při příležitosti 120. výročí založení tohoto odboru. Zcela zaplněný nádherný sál historické radnice města Havlíčkův Brod, krásný kulturní program, řada významných hostů, zasvěcený projev předsedkyně odboru o jeho historii – to vše vytvořilo správný rámec pro spravedlivé ocenění a vřelé a zasvěcené poděkování za vše, co odbor učinil pro Havlíčkův Brod a turistiku obecně. Z úst místopředsedy Senátu PČR Petra Pitharta, poslankyně Parlamentu ČR Ing. Jany Fišerové, CSc. (bývalé starostky města) a starosty města Mgr. Jana Tecla. Jejich slova byla opravdová a účastníky skutečně hřála – všichni tři totiž skutečně znají záslužnou činnost odboru a jeho členů! O vytvoření takové atmosféry při příležitosti oslav a důležitých akcí našich odborů bychom se všichni měli usilovně snažit. Jedině tak budeme mít naději, že vyrostou noví politici, kteří budou umět ocenit dobrovolnickou činnost! Přeji Vám velmi hezký podzim a krásné pochody! Ing. Jan Havelka
Aktuality
Text a foto: Petr Vlček
Text a foto: Václav Žalud
Kopřivnice má novou rozhlednu
Kulíškova naučná stezka
Od 15. srpna můžete shlížet na Kopřivnici již z druhé rozhledny (po rozhledně Bílá hora) – tzv. Bezručovy vyhlídky, jež vznikla v rámci projektu Příměstský les Šostýn.
Nová naučná stezka přibližuje dětem zajímavosti CHKO Beskydy v okolí Velkých Karlovic.
Místo pro rozhlednu na temeni vápencových Brd (485 m n.m.) nebylo vybráno náhodou. Už první vyhlídka tu vznikla díky Klubu československých turistů v roce 1938, tu poslední z počátku 80. let tvořila nevzhledná železobetonová konstrukce, která musela být nedávno pro zchátralost ztržena. Zato nová rozhledna do zdejší lesnaté krajiny dokonale zapadá: je celodřevěná, postavená na jednoduchém čtvercovém půdorysu, směrem k vrcholu se zužuje. Měří 13 m, má 4 stupně a nejvyšší vyhlídkový zastřešený ochoz se nachází ve výši 10 m. A jaké pohledy vlastně Bezručova vyhlídka nabízí? Kromě samotné Kopřivnice budete mít jako na dlani Bílou horu a bájný štramberský vrch Kotouč, dále můžete pozorovat přes severní část nížinaté Moravské brány Oderské vrchy, a když budete mít štěstí na počasí, tak i vzdálené majestátné horské pásmo Hrubého Jeseníku. K rozhledně, která je celoročně přístupná, se nejlépe dostanete od památné Husovy lípy před letním koupalištěm, v jejíž bezprostřední blízkosti se nachází parkoviště pro motorizované návštěvníky. Odtud vás do cíle asi za půl hodiny dovede zeleně značená lesní stezka. Od Husovy lípy vede i přímá a o poznání kratší cesta, ale připravte se na pořádně strmý výšlap.
↑ Mapa Kulíškovy naučné stezky
Stezka měří 2,5 kilometru a má 10 zastavení. Právě díky četným zastávkám pro odpočinek a málo náročnému terénu ji zvládnou i menší děti a rodiče s kočárky. Začíná u Hotelu Pod Javorem u sjezdovky Horal, jen 30 m od cyklostezky Bečva. Poté vede údolím Dynčák podél golfového hřiště, po úbočích lesem i kolem pastvin s ovcemi a končí u hotelu Horal.
↑ Jedno ze zastavení NS ↓ Lanový park Horal
„Průvodcem“ stezkou je kulíšek, vzácný druh sovy hnízdící také ve Velkých Karlovicích. Kulíšek je nejmenší u nás žijící sovou, jež je velká asi jako špaček a je chráněná v rámci celé EU. Kulíšek na cestě přírodou „potkává“ na 10 zastaveních různá zvířátka, povídá si s nimi a děti se tak dozvídají, jak se jim zde žije, čím se živí, kde bydlí a spoustu dalších zajímavostí. Během výletu se tak děti
Přijďte na Svatováclavský výšlap | 28. 9. » » více na www.nacestu.cz
4 5
po získání dotace z fondů EU. V r. 2009–2010 proběhla stavba repliky na zahradě Muzea Českého Ráje v Turnově. Toto muzeum, které je známo především bohatými sbírkami drahých kamenů a šperkařských výrobků, navštíví ročně
↑ Okolí hotelu Horal
seznámí např. s žábou kuňkou, ještěrkou, veverkou, rysem, černým čápem či skorcem vodním. Jednotlivá zastavení doplňují vedle informačních panelů také interaktivní prvky. Děti dostávají hádanky a úkoly, na něž odpovědi najdou ukryté pod „pokličkou“ či na druhé straně tabule. Někde jsou instalovány i dřevěné hrací prvky – děcka si např. mohou vlézt do zvětšeniny kulíškova domečku a vyzkoušet si, jaký má rozhled po okolí, jinde si zase otestují rovnováhu na kladině. Na posledním stanovišti stojí automat na krmení ovcí, které spásají zdejší louky. Stačí vhodit pětikorunu a automat vydá hrst granulí. Texty jsou také v angličtině. Více informací na www.valachy.cz.
Text a foto: Josef Kosák
Kamenářský dům v Turnově Nejstarší turnovský dřevěný roubený dům s krytou verandou a mansardovou doškovou střechou z počátku 18. stol. musel v r. 1975 ustoupit novostavbě telekomunikační budovy.
Zbourán byl bez náhrady, jeho plánovaný přesun do nedalekých Dolánek k Dlaskovu statku (od roku 2010 národní kulturní památka) se neuskutečnil. Naděje svitla až
takřka 100 tisíc návštěvníků. V jeho podzemních místnostech byla otevřena nová klenotnice, v Kamenářském domě probíhají výtvarné dílny, přednášky i „živé“ ukázky zpracovávání drahých kamenů a historických řemesel z oblasti Pojizeří a Českého Ráje.
Aktuality Text a foto: Správa NP a CHKO Šumava, upravila red.
Vyhlídka na Černé hoře u pramenů Vltavy Není mnoho míst, ze kterých lze přehlédnout Šumavu, Bavorský les i Alpy. Z nové vyhlídky, již otevřela Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava na Černé hoře u pramenů Vltavy u Kvildy na Prachaticku, je budete mít jako na dlani.
Vyhlídka nad prameny Vltavy otevírá nový pohled na jižní část Národního parku Bavorský les, což je les, který padl za oběť kůrovci a na některých místech se samovolně obnovuje, někde jeho obnově pomohli lesníci. Turista může oba přístupy porovnávat. Je odtud vidět do údolí potoka Resch, jenž pramení na úbočí Černé hory a teče po několika stovkách metrů do Národního parku Bavorský les. Nedaleko se zrcadlí hladina nádrže Reschbachklause, která dříve sloužila jako rezervoár pro plavení dřeva.
↑ Pohled z vyhlídky na Černé hoře (foto: Štěpán Rosenkranz)
Vyhlídka byla postavena i jako pocta práci šumavským lesníkům, kteří se desítky let snaží vrátit do zdejších lesů dřeviny, které sem vždy patřily, ale v průběhu 19. století díky intenzivnímu kácení vymizely. V místech, kde dříve většinou rostly buky, jedle, smrky s podporou jeřábu, se nachází pouze smrkový les a ten se sám nedokáže bránit náletům kůrovce. Návrat původních dřevin je možný dvěma způsoby: přirozenou obnovou lesa, například i ponecháním části lesů samovolnému vývoji, ale především je nutné druhovou pestrost aktivně podporovat výsadbou. K tomu v parku používají sazenice buků, jedlí, javorů, jeřábů, borovic a dalších dřevin z vlastních lesních školek, které jsou dostatečně odolné především vůči sněhu a silnému větru. Na vyhlídce dosud chybí fotografie panoramatického výhledu, který se tu před návštěvníky otevírá. Protože má být fotografie skutečně popisná, nesmí na ní chybět ani vrcholky Alp, a tak je nutné ještě počkat na průzračné podzimní počasí, aby se dala pořídit.
↑ Vyhlídka na Černé hoře (foto: Štěpán Rosenkranz)
Nejvýhodnější přístup je z Kvildy, po trase k pramenům Vltavy v úbočí Černé hory, odbočka k vyhlídce se nachází asi kilometr za pramenem Vltavy, na křižovatce modré a červené značky se vydejte směrem nahoru, asi v polovině stoupání je odbočka lesní cesty vpravo prudce nahoru a asi po 400 m budete na místě. Vyhlídka je přístupná i pro cyklisty – jen těch posledních 400 metrů musí kolo vést, protože přímo k vyhlídce značená cyklotrasa nevede.
Text a foto: Petr Vlček
Přerov se pyšní novým mostem Přerov zažil 8. května výjimečný den: v samém centru města byl slavnostně otevřen nový Tyršův most přes řeku Bečvu.
Most měl už stejnojmenného předchůdce, jenž byl postaven v roce 1903. Secesní železobetonovou stavbu,
Přijďte na Cyklovýlet z Ronova k ústí řeky Doubravy | 29. 9. » »
6 7
první svého druhu u nás, ale vyhodila na samém konci 2. světové války do povětří ustupující německá armáda. Most na dlouhá desetiletí nahradila provizorní lávka, jež už nevyhovovala požadavkům dnešní doby.
Text a foto: Jïří Junek
Studánka U Sasanky Od dvacátých let minulého století se lesy na sever od Brna staly i Lesnickým Slavínem.
Nový Tyršův most, jehož délka činí 71,5 m a šířka 12,5 m, pochází z dílny první dámy české architektury Aleny Šrámkové. Kromě elegantního moderního vzhledu vás na něm bezpochyby zaujmou nepřehlédnutelné mostní skulptury od malířky, sklářské výtvarnice a sochařky Ivany Šrámkové, a to trojice stromů z armovaného betonu, bronzový pták jako výraz svobody a ze stejného materiálu odvěký symbol města zubr s kruhem v nozdrách. Most bude časem jednosměrně průjezdný, jinak je koncipován především pro cyklisty a pěší, jak ostatně dokládají osazené lavičky. Není bez zajímavosti, že ornitologové zde prosadili užitečnou „vychytávku“, když na spodní stranu mostní konstrukce nechali umístit 12 umělých hnízd pro vlaštovky.
Zasloužilo se o to několik vynikajících lesníků, kteří v lesích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně vybudovali ve světě unikátní dílo, kdy na výměře 10 200 ha napočítáte na osmdesát objektů – památníčků významným lesníkům i umělcům, kteří svoji práci věnovali lesům, polovinu z toho – tedy čtyřicet – tvoří studánky. Tou čtyřicátou se 9. května 2012 stala studánka U Sasanky.
↑ Ze studánky prýští průznačná voda, vhodná i pro malé děti
Na pokraji lesa nad zahrádkářskou a chatovou osadou nedaleko Olomu↑ Výhled na Olomučany čan na Blanensku prýštila a Blansko donedávna voda z neupraveného pramene. Autorem architektonického zpracování nové studánky v moderním, ale líbivém stylu je Ing. arch. Zdeněk Eichler z Brna. Použil dřevo v kombinaci s kovem. U studánky se dá posedět v klidu lesa pod korunami mohutných buků, rozbor prokázal, že má parametry vody kojenecké. Studánka byla věnována památce profesora MVDr. Ing. Pavla Jelínka, DrSc. (1945–2011), jenž se z titulu rektora (1994–2000) Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně významně zasloužil o rozkvět a zachování školního lesního podniku Masarykův les Křtiny ve správě Mendelovy univerzity v Brně. Nyní jen zbývá doufat, že se studánka nestane předmětem zájmu hlupáků, kteří by ji zničili. Ať jí proteče ještě hodně dobré vody a slouží lidem dobré vůle!
» » více na www.nacestu.cz
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz Foto: Mgr. Josef Schwarz a archiv pevnosti Dobrošov
↑ 48/ Krápníková výzdoba Balcarky
12. část
Hlubiny české krajiny 47/ Rudolfova štola Rudolf II. ke konci 16. století rozhodl, že rozlehlý rybník v dnešní pražské Stromovce bude napájen vodou z Vltavy pomocí chodby proražené v Letenském kopci. Štola pojmenova-
ná po svém zakladateli využívala přirozeného výškového rozdílu hladin, a voda tak mohla z Vltavy proudit samospádem. Práce probíhaly v letech 1584–1593, v roce 1593 také vznikl plán štoly, který je výjimečným báňským kartografickým dílem.
V břidlicové a křemencové skále Letenského kopce byl v hloubce asi 45 m proražen tunel o délce zhruba 1 100 m, s šířkou 65–120 cm a výškou 2–4 m. Celkové převýšení je 120 cm. U Vltavy štola začíná mezi Štefánikovým a Čechovým mostem,
↓ 47/ Portál Rudolfovy štoly ve Stromovce ← 47/ Vyústění jedné ze šachet Rudolfovy štoly v Čechově ulici
47
Více se o HLUBINÁCH České republiky dozvíte každou sobotu po desáté hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v pořadu S Čechem po Čechách.