Issuu

ČERVENEC

7 2012

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

„Horská“ túra po Albertových skalách nad Vltavou Na kole za draky Turisté a medvědi Za tajemným křížem do Mašťova Co nabízí Český koutek pod Borem

Toulky Podhůrou Skalní perforace

S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou Kolínskem po stopách Františka Kmocha Procházka Borkovickými blaty na jihu Čech

LI | 124 Cena: 47 Kč

Kotýz Oborou Sokolnice po naučné stezce Přijďte se rozhlédnout z Krkavce Balonové létání se představuje v Chotilsku Nejdek má novou naučnou stezku pro děti Muzeum automobilů v Terezíně Změny v síti turistických značených tras

Obsah

1 Úvodník Tradice klubu 3 Aktuality

TURISTA na internetu

www.turista.cz

3 Nejdecká naučná stezka „Děti dětem“ 4 Za balony do Chotilska 4 Dobrá zpráva z Krkavce 5 Naučná stezka v oboře Sokolnice

6 S Čechem po Čechách 6 Hlubiny české krajiny 10. část 9 Hřebenovka | Špindlerova bouda – – Vosecká bouda

13 Smírčí kříž v Mašťově 15 Albertovy skály 19 Podhůra 22 Na kole za draky tul: Hrad Křivoklát (foto: Martin Majer)

25 V Českém koutku pod Borem 29 Toulky s Toulavou kamerou 29 Po stopách Františka Kmocha 33 Procházka Borkovickými blaty

Albertovy skály (str. 15)

38 Z historie organizované turistiky Století skautingu 40 Okénko do přírody Skalní perforace 44 Turisté a medvědi 46 Soutěž | Kde se nachází největší nestátní vojenské muzeum u nás? 48 Písmenná křížovka Krajem Erbenovy Kytice 50 Pêle mêle 50 Muzeum automobilů v Terezíně

PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE: První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

51 Socha císaře Františka Josefa I. v Přerově 52 Kotýz

Skalní perforace (str. 40)

53 59 61 62 63

Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT Změny v síti TZT

Graﬁcká úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 28. 6. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 7. 8. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 29. 8. 2012

■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

Úvodník

Tradice klubu Každý spolek, který se chce dožít většího stáří, musí svoji existenci založit na tradicích.

Na tradicích, které jej učiní na venek známým, ale, které jej zároveň vnitřně sjednocují a posilují. Jednou z takových tradic Klubu českých turistů je historicky nesporně schopnost soustředit se na vybraný cíl a k jeho dosažení pak pracovat tak dlouho, dokud není splněn. Přitom je k němu někdy nutno jít velmi dlouho. To není jako u podnikání, kde cíl musí být splněn v určitém čase a s určitým ekonomickým výsledkem, nemá-li mít podnikatel, respektive jeho podnik problémy. Klub českých turistů si takové cíle stanovoval již od svého založení. Stavba Petřínské rozhledny, lanovky na Petřín a účast na jubilejní výstavě se staly před více než 120 lety přímo prototypovým příkladem toho, jak lze dosáhnout i velmi vysoký cíl. Přitom cesta k němu nebyla v okamžiku jeho stanovení vůbec zřejmá. To, že se jej podařilo splnit, bylo výsledkem tehdejšího celonárodního snažení, výsledkem podpory Pražanů a pražských institucí a do určité míry i šťastné souhry některých okolností. Podle tohoto příkladu si Klub českých turistů ani později neváhal stanovit vysoké cíle. Okolnosti však někdy nebyly tak příznivé, cíle byly vzhledem k těmto okolnostem příliš vysoké, a tak trvalo i desítky let, než se těch cílů podařilo dosáhnout. Někdy muselo být třeba něco z parametrů původního cíle sleveno, ale cíle bylo dosaženo. Řekněme si některé příklady: tak třeba Jiráskova chata na Dobrošově. Původní chata, zde byla otevřena náchodským odborem již v roce 1895. Již za 10 let bylo jasné, že nestačí zájmu turistů, proto se odbor rozhodl postavit chatu novou, moderní, větší. Dal si zpracovat projekt architektem Jurkovičem a ten pak musel čekat dalších téměř 15 let na realizaci. Vždyť mezi tím přišla první světová válka, po ní velké nadšení, ale ne tak velké peníze a teprve v roce 1924 mohla být chata postavena. A to ještě podle „menšího“ projektu. „Větší“ projekt jsme pak mohli realizovat až v roce 2002. Jiný příklad: koncem dvacátých let se rozhodl odbor v Ústí nad Orlicí postavit chatu nad městem na Andrlově chlumu. Nejprve nebyly prostředky, pak se musela stavět

nahoru silnice, pak se zase chvíli čekalo vzhledem k personálním změnám v odboru a nakonec přišel rozhodující impuls v okamžiku, kdy Němci zabrali severní okolí Ústí nad Orlicí do Sudet a Češi se vzepjali k rozhodujícímu kroku a chatu rychle postavili. Také zde to trvalo dlouho, ale chata stála a stojí. Podobné osudy měly i další stavby, namátkou uvedu alespoň dvě: Štefánikova chata pod Ďumbierom a rozhledna na Blaníku. Rovněž my jsme si po znovuobnovení činnosti našeho klubu stanovili vysoké cíle: vytvořit znovu síť klubových chat, tento cíl jsme museli revidovat v okamžiku, kdy se ukázalo, že velkou většinu původních chat KČT nedostaneme nazpět. Soustředili jsme se proto na ty chaty, které jsme nazpět dostali, a dohodli jsme se, že nadále budeme vyhlašovat vždy jen jediný hlavní klubový cíl. A že další vyhlásíme vždy až po dosažení toho prvého. Prvním cílem se tak stalo vybudování nové chaty KČT v Prášilech, tedy na území, kde dosud taková ubytovací kapacita nebyla a kde jsme tedy jako naši předchůdci přicházeli zaplnit tuto mezeru. Cíle jsme dosáhli poměrně rychle a chatu jsme v roce 1997 otevřeli. Tehdy jsme zároveň s ní chtěli rychle opravit a dostavět Jiráskovu chatu na Dobrošově. Ta byla v okamžiku, kdy ji KČT koupil zpět od státu, ve zbědovaném stavu. Cíle jsme dosáhli v roce 2002. Stanovili jsme cíl třetí: znovuvybudování vyhořelé Bezručovy chaty na Lysé hoře v Beskydech. V té době již naši kamarádi z tehdejší oblasti KČT Beskydy několik let bojovali nejprve za vrácení pozemků, potom za navrácení a zprovoznění vodního zdroje a za zprovoznění jediné stavby, která zůstala po původní chatě – turistického kiosku Šantán. Vzhledem k pětiletému časovému odstupu prvních dvou cílů jsem při otevírání Jiráskovy chaty vyhlásil, že se sejdeme znovu při otevření nové Bezručovy chaty na Lysé hoře v roce 2007. Netušil jsem, jak velký zápas budeme muset podstoupit. Zápas, který ve skutečnosti trvá již 13 let. Zápas, který nebyl jen o to, zda budeme moci chatu na Lysé hoře znovu postavit, ale v zásadě zejména o to, zda na Lysé hoře vůbec nějaká chata může stát. O to, zda turisté mají právo navštěvovat chráněná přírodní území,

Přijďte na Toulky Náchodskem | 25. 8. 2012 » » více na www.nacestu.cz

zda infrastruktura pro tyto turisty takovým územím spíše škodí nebo prospívá – zkrátka zápas o to, zda občan má právo při dodržení určitých, třeba i přísných, pravidel vidět a navštívit to, co je v přírodě chráněno. Našich protivníků bylo víc, postupně ↑ Pamětní deska na symbolickém základním jsme nacházeli komprokameni repliky Bezručovy chaty na Lysé hoře misy, až zbylo proti nám Asi tisícovka účastníků přihlížela slavnostnímu → jen jedno občanské sdruodhalení základního kamene Bezručovy žení. Dnes můžeme koturistické chaty 28. 10. 2004. nečně říci, že zvítězil zdravý rozum a že chatu na dosažení tohoto cíle. Přispět můžeme všichni: vlastní můžeme stavět. Máme projekt, máme územní rozhodnutí i stavební povolení, máme ﬁnanční prostředky, prací, ﬁnančními dary, propagací výstavby Bezručovy abychom stavbu mohli zahájit. K jejímu dokončení však chaty mezi nejširší veřejností a v neposlední řadě pak zapojením se do 3 roky trvající akce „Vystup na svůj vrpotřebujeme získat ještě prostředky další. chol“. Akce bude zahájena na letošním pochodu Za poA zde nastává nyní velká zkouška naší klubové jednoty, sledním puchýřem v Plzni a zakončena za 3 roky, jak zkouška, při které musíme dokázat, že jsme stejně jako všichni věříme, velkým výstupem na Lysou horu ke znonaši předchůdci schopni napřít všechny síly k dosažení vuotevřené Bezručově chatě. Zapojme se všichni: jedni cíle a vytrvat v úsilí, dokud jej nedosáhneme. Jsme tím jako organizátoři, druzí jako účastníci. O podmínkách zavázáni nejen historickou klubovou tradicí, ale i úctou této akce Vás budeme informovat v příštích číslech časok desítkám našich kamarádů, kteří již těch zmíněných pisu TURISTA a paralelně na webové stránce KČT. 13 let dělají všechno proto, aby historická Bezručova Tak, ať se v roce 2015 můžeme na Lysé hoře hrdě pochata na Lysé hoře byla znovu postavena. zdravit: Zdrávi došli! Proto Vám připomínám v tomto úvodníku naši historii, naše tradice, a proto Vás vyzývám, soustřeďme se nyní Ing. Jan Havelka

2 3

Aktuality

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Nejdecká naučná stezka „Děti dětem“ Stále vznikají nové naučné stezky. Jejich síť je poměrně hustá v turisticky zajímavých oblastech. V Karlovarském kraji bylo k počátku roku 2012 celkem 53 naučných stezek. 12. května byla otevřena již 54. Nejdecká stezka na Šibeníku a ve svazích Obory je výjimečná svým pojetím jinak obvyklé tématiky přírodních a historických zajímavostí. Na zpracování obrazového i textového obsahu pracovaly děti nejdeckých základních škol, které pro ideu aktivního vytváření naučné stezky získala učitelka výtvarné výchovy Jarmila Janků.

Kdo zná výtvarné práce zdejších dětí z pravidelných výstav, mohl očekávat zajímavý výsledek. I to pomohlo získat ﬁnanční prostředky na realizaci tabulí na 8 zastávkách stezky. Pojednávají o přírodě a osídlení vždy ve vztahu ke konkrétnímu místu a vybízejí k plnění úkolů nebo k odpovědím na zadané otázky. Projití stezky a odpovědi na otázky je možné potvrdit hrací kartou.

↑ Vyhlídka do podhůří na zastávce č. 5

Pro zájemce je karta k dispozici v recepci hotelu Anna na dolní straně náměstí v Nejdku. Po projití okružní stezky, celkem 6,5 km s převýšením 150 m, je možné tamtéž získat na kartu razítko a drobný dárek. Každá naučná tabule je opatřena v dolním levém rohu reliéfním znakem, který se pomocí tužky otiskne na hrací kartu jako doklad o průchodu všemi zastávkami.

↑ Domy Nejdecka na zastávce č. 2

Všechny tabule s českými, německými a anglickými texty jsou opatřeny mapkou NS, takže např. turisté procházející po zeleně značené cestě mezi Nejdkem a Novou Rolí vidí názorně návaznost trasy naučné stezky. Je vyznačena obvyklým zelenobílým čtvercem, směrovníky a dvěma odbočkami. Krátká odbočka 60 m vede na okraj louky s dalekým výhledem do podhůří na Karlovy Vary a Doupovské hory. Druhá odbočka v Suché vede k místní kapli, která byla v září roku 2011 otevřena po rekonstrukci. Výstavy, dokumentující historii místa, jsou přístupné po požádání o klíč v sousedním domě. Nejdek nabízí i další turistické cíle v krajině Porolaví, jejíž rozmanitost vynikne při soustředěné pozornosti třeba právě na nově otevřené naučné stezce určené nejen pro děti. © Mapy.cz, s.r.o.

Přijďte na Putování za Mistrem Janem | 5.–8. 7. 2012 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Mgr. Svatava Pátková

Za balony do Chotilska

Dobrá zpráva z Krkavce

Jedno z nejnovějších muzeí zve k návštěvě v Chotilsku, obci vzdálené cca 15 km východně od Dobříše a jen kousek od břehů Slapské přehrady.

V časopise TURISTA 5/2012 jsem si povzdechla, že nejstarší plzeňská rozhledna na Krkavci má už řadu let dveře zamčené.

Na návsi tam novotou svítí opravený štít bývalého statku, v němž najdete infocentrum, muzeum s expozicí historie střední Vltavy a druhou – věnovanou balonovému létání. Ačkoli se nejvíce pokračovatelů bratří Montgolﬁérových u nás centralizuje do Brna, kde se dokonce balony i šijí a kde sídlí Balonový svaz, nahlédnout do historie dopravního prostředku, v němž lze neslyšně klouzat nad zemí, můžete jedině ve středních Čechách.

Od té doby se děly věci, které by se daly nazvat zázrakem. Město přispělo na opravu, kterou vlastník (společnost GES – ELECTRONICS) rychle provedl, a rozhledna bude již o letošních prázdninách přístupná všem milovníkům dalekých výhledů vždy o víkendech od 10 do 18 h.

A koho zrovna adrenalinové přesuny nepřitahují, ten si tu může třeba zavzpomínat na ﬁlmový bestseler „Adéla ještě nevečeřela“, protože balón, s nímž létala při jeho natáčení nestorka českého balónového létání paní Jana Vodseďálková, je k vidění právě zde.

ŠLÁPNĚTE DO PEDÁLŮ S NOVÝMI CYKLOMAPAMI KČT 1 : 50 000 Cykloturistická mapa 1 : 50 000

Praha – sever Podřipsko

Českosaské Švýcarsko

PODYJÍ

Národní parky České a Saské Švýcarsko

Praha – sever Polabí Praha – sever

cyklomapy s turistickovlastivědným textem na zadní straně mapy

Cykloturistická mapa 1 : 50 000

PRAHA – JIH dolní Posázaví

1. vydání 2011

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Obou

stranná

mapa s profily vybranýc

á mapa s profily vybraných cykli

n ostran Jedn

h c yk l istick ých tr

oboustranné cyklomapy bez textové náplně

as a vlas ti

věd ným i

Praha – jih Praha – jih Podbrdsko

stický ch tr

Praha – jih dolní Posázaví

Podyjí Podyjí Vranovská přehrada

Podyjí střední Podyjí

tex ty

4 5

Text: Jiří Junek Foto: Jiří Junek a Lubomír Šmoldas

Naučná stezka v oboře Sokolnice Krajina na východ od Brna, v místech dávné bitvy u Slavkova, má převážně zemědělský ráz. Příjemně ji ozvláštňuje pruh lesa v údolní nivě Zlatého potoka mezi Sokolnicemi a Kobylnicemi – obora Sokolnice. Přiléhá k ní přírodní park – původně park zámecký – domova pro seniory umístěného v opraveném sokolnickém zámku.

↑ Daňci v říji (foto: LŠ)

úctyhodného stáří a požívají zvláštní ochrany, jsou vyhlášeny památnými stromy. Většinou jde o duby. Zajímavostí je historická zeď, která pamatuje bitvu s Napoleonem v roce 1805. Obora je zpřístupněna veřejnosti po většinu roku. Dostanete se do ní bránou u silnice Sokolnice – Kobylnice, blízko Kobylnic. V terénu je vyznačena vycházková trasa. Aby se o místech, kudy návštěvníci prochází, dozvěděli něco víc, nechal Školní lesní podnik Křtiny vybudovat naučnou stezku o šesti zastaveních. Jednotlivé panely informují návštěvníky o účelu, historii i současnosti obory, o zastoupení zdejších druhů z hlediska botanického a zoologického,

↑ Kaštanová alej (foto: JJ)

Obora Sokolnice je mao biologii chované zvěře a péči o ni, jetkem Mendelovy unitaké o zásadách chování návštěvníků verzity v Brně, spravovápři pobytu na území obory. Určitě zana je polesím Bílovice nad ujmou historické fotograﬁe rodiny Svitavou Školního lesního Mitrovských, které obora patřila, stapodniku Masarykův les rých lesníků i dřevěné kapličky, která Křtiny. Slouží především v oboře stála. k terénní praktické výuce studentů univerzity. ChoNaučná stezka byla otevřena ↑ Směr stezky udávají šipky (foto: JJ) vána je zde tlupa daňčí ve středu 6. června 2012. A jak jinak, zvěře a nově několik jenež za zvuků lesnických a myslivecdinců jelena siky Dybowského. Výměra obory je 53 ha, kých fanfár v podání souboru trubačů ŠLP Křtiny. Lesníz toho 46 ha připadá na les. Oboře dominuje alej tvořeci budoucím návštěvníkům přejí: „Přátelé, ať se stezka líbí ná jírovcem maďalem. Některé stromy v oboře dosahují a hlavně bez úhony slouží!“

Přijďte na Bystřecké kilometry | 11. 8. 2012 » » více na www.nacestu.cz

S Čechem po Čechách

Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz

10. část

Hlubiny české krajiny 39/ Jeskyně Hladomorna Na severovýchodní hranici CHKO Moravský kras se nachází obec

Holštejn s nedalekou zříceninou hradu stejného jména. V mohutné vápencové skalní stěně, na níž zbytky hradu stojí, se ukrývá jeskyně zva-

ná Hladomorna (též Lidomorna). V době fungování hradu byl dnešní široký vstup do jeskyně při patě skály zahrazen a úzkým komínem se se-

← 39/ Vstupní portál jeskyně Hladomorny (foto: Josef Schwarz)

6 7

socialistický realismus. Nechybí ani vinařská úsloví typu: „Víno, žena, zpěv, zahladí veškerý hněv.“

41/ Hornické muzeum v Plané

← 40/ Vstup do sklepa v Šatově (foto: Tomáš Plocr)

↑ 40/ Interiér malovaného sklepa v Šatově (foto: Tomáš Plocr)

shora v podzemí ocitali nešťastníci, kteří v Hladomorně často strávili poslední chvíle svého života. To dokládají četné nálezy lidských kosterních pozůstatků i kovové předměty včetně zbytků brnění. Jako místo lidského utrpení jeskyně sloužila zvláště v dobách, kdy se hrad stal útočištěm loupeživých rytířů. Dnes je jeskyně přístupná širokým vchodem na úpatí skály, hlavní prostorou je rozlehlý dóm o rozměrech 35×25 m a výšce 17 m. Z něj vybíhá několik dalších slepých síní a odboček. Celková délka prostor je 98 m, výškové rozpětí činí 31 m. V Hladomorně se dříve do hlubin nořil potok Bílá voda, který si ale později prorazil cestu o něco níže.

a vyryl řadu motivů, které koloroval zářivými barvami. Vznikla tak unikátní plastická obrazová galerie, coby dílo amatéra sice bez umělecké hodnoty, která je však přesto jedinečným dokladem lidského umu a vytrvalosti.

40/ Malovaný sklep v Šatově Šatov v blízkosti česko-rakouských hranic je známou vinařskou obcí. Malovaný sklep se nachází na severním okraji obce. Dnešní věhlas sklepu zajistil vinařský dělník a šatovský rodák Maxmilián Appeltauer (1904–1972), který během 35 let do jeho stěn postupně vyškrabal

Sklep s raritní výzdobou je možné si prohlédnout s průvodcem. Na povrchu stojí bíle omítnutá lisovna. Z ní se sestupuje do vlastního sklepa, který je tvořen 26 m dlouhou hlavní chodbou, z níž odbočuje další chodba o délce 20 m, stáčející se do oblouku. Na jejím konci se nachází hluboká studna. Prostorné chodby jsou 2 m široké a 2,5 m vysoké. K hlavní chodbě přiléhá pět salonků se samostatnými vchody.

V bližším i vzdálenějším okolí západočeské Plané se těžily rudy už v době předhusitské. Zdejší ložiska patřila k tzv. polymetalickým, tj. hornina obsahovala nejrůznější kovy od stříbra přes olovo, měď, antimon, nikl až po kobalt a železo. Nejslavnější léta těžby spadají do přelomu 16. a 17. století, kdy se za hrabat Šliků těžilo především stříbro a kdy fungovala i mincovna. Ve 2. polovině 20. století byla zahájena těžba uranu, který se až do roku 1993 dobýval dolováním a zčásti i povrchově. Dlouhou a pestrou historii dolování v Plané představuje Hornické muzeum, které je umístěno ve štole Ondřej Šlik. Štola o délce necelých 200 m byla vyražena ke konci 16. století, v době největšího rozkvětu těžby stříbra. Pronikala z jihu táhlým návrším, na kterém se nachází historické centrum města, a jejím účelem bylo zjistit možný výskyt stříbrných rud. Ve štole je dnes umístěno množství

Chodby i salonky jsou vymalovány nejrůznějšími, častokrát poněkud kuriózními motivy. Salonky jsou vyzdobeny tematicky, hlavní chodba nese vyobrazení pohádkových i realistických motivů. Směsice námětů sahá od mořských panen přes obrazy zvěře, zátiší a krajiny, pohledy na česká i rakouská města, historické události až po motivy typické pro

Více se o HLUBINÁCH České republiky dozvíte každou sobotu po desáté hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v pořadu S Čechem po Čechách.

↑↗ 41/ Hornické muzeum v Plané (foto: Jiří Čengery)

exponátů, které přibližují dějiny zdejšího rudného hornictví od středověku až po 20. století. Jde např. o staré důlní chodby ražené tradičním ručním způsobem, dále různé druhy důlní výztuže, moderní vrtací techniku, odtěžovací stroje a dopravní mechanismy. Ukázán je také vývoj důlních svítilen a přileb, záchranářské a měřičské techniky, hornických uniforem a dalších nezbytných propriet hornické činnosti. Neschází ani vzorky hornin a minerálů nejen ze zdejších dolů, ale i z dalších míst u nás a v zahraničí, a připomenuta je i historie mincovnictví v Plané.

42/ Pusté kostely Pusté kostely se nacházejí nedaleko od Zákup a Nového Boru, na dohled od vrchu Ortel a v údolí říčky Svitávky. Jde o pozůstatky po dávné těžbě písku z pískovcového masivu ve Velenickém údolí. V podzemních lomech se těžil písek mj. pro potřebu dvou brusíren zrcadel, které vznikly v letech 1767 a 1854 a fungovaly až do 30. let 20. století. Budovy obou brusíren dodnes stojí, zachován je i původní podzemní náhon, který přiváděl vodu potřebnou k pohonu strojů.

Vlastní Pusté kostely sestávají z několika samostatných prostor, které vznikly během těžby trvající přibližně 150 let. Postupem času se tak ve Velenickém údolí vytvořil poměrně rozsáhlý labyrint podzemních dutin, který v pozdějších dobách sloužil pro velmi různorodé účely. Největší podzemní lom se skrývá v severní straně údolí. V šířce asi 140 m proniká až 60 m do skalního masivu, výška vnitřních prostor dosahuje až 3,5 m. Při těžbě písku vzniklo přibližně 30 přirozených mohutných pilířů, které podpírají strop podzemí. Ke konci 2. světové války bylo podzemí adaptováno na továrnu vyrábějící letecká děla. Po válce podzemí až do roku 1989 sloužilo jako sklad ovoce a zeleniny. Opuštěné prostory pak byly v roce 2003 upraveny na motorkářskou hospodu. Další podzemní lom obvykle zvaný Pustý kostel je o něco menší, zachoval se však v téměř původní podobě bez výraznějších úprav. Z okrouhlého vstupního prostoru se klesá do jádra podzemí tvořeného tmavou a chladnou slují. Také v tomto podzemním lomu strop podepírají skalní pilíře. Ze stropu místy kape voda a sem tam se nacházejí zbytky cihlového zdiva z dob, kdy byla část podzemí upravena jako sklad.

← 42/ Pusté kostely (foto: Svatava Pátková)