DUBEN
4 2012
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
NÁVRAT odepsaných VĚTRNÍKŮ CARNUNTUM – římská metropole na Dunaji (Rakousko) Přírodní památka Slánská hora
Horní les – rozhledna s výhledem napříč Českem Okolí Morávky ve Skalici
S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Po cyklotrase okolo Kutné Hory Svatovítský poklad
LI | 124 Cena: 47 Kč
Jak dnes vypadá Masaryčka? Věkovití jeleni v NP Šumava Klášterní zahrady v Chrudimi Kouzlo středověkého dolování zlata Hanselburg – nepravá zřícenina Unikátní církevní památky v Bohuticích Kde se narodil Zdeněk Burian? Jaro v údolí Chlébského potoka Památník havárie jugoslávského letadla
Obsah
1 Úvodník | Masaryčka 3 Aktuality 3 Socha Woodrowa Wilsona 4 Jeleni žijící na území NP Šumava se dožívají nejvyššího věku 4 Klášterní zahrady v Chrudimi 5 Dědovská kaple v novém rouše 6 Nová NS Lesů ČR v Petrovicích u Sušice 6 Soubor církevních památek v Bohuticích 7 Vítání jara v údolí Chlébského potoka
8 S Čechem po Čechách 8 Hlubiny české krajiny 7. část 13 Hřebenovka Trutnov – Horní Albeřice
tul: Rezervace Kuchyňka v Brdech nad Hostomicemi (foto: MUDr. L. Bouchner)
17 21 23 28
Návrat odepsaných větrníků Okolí Morávky ve Skalici – NS Rozhledna Horní les Přírodní památka Slánská hora zve k návštěvě 30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Okolo Kutné hory 34 Svatovítský poklad
Návrat větrníků (str. 17)
36 Carnuntum – římská metropole na Dunaji (Rakousko) 40 Z historie organizované turistiky Stoleté výročí Poutníka 42 Okénko do přírody Od pahorků po velehory 46 Střídavá křížovka 48 Soutěž | Za kruhovým výhledem 49 Pêle mêle 49 50 50 52 52 53 54
Carnutum (str. 36)
55 61 63 64 Pahorky a velehory (str. 42)
Památník letecké havárie Kde se narodil Zdeněk Burian? Kostel sv. Apolonie Hanselburg (Rakousko) Nález, jenž potvrdil tajemnou pověst Kamenná cesta Rozhledna v odpočinkovém areálu v Topoľčanech (Slovensko)
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT Změny v síti značených turistických tras
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s. REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 30. 3. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 10. 4. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 2. 5. 2012
Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Masaryčka Musela to být v srpnu 1845 náramná sláva! Na Novém Městě, u křižovatky ulic Hybernské a Blátivé (dnes Havlíčkovy) vlály černo-žluté rakouské prapory, pražští radní a továrníci a také prostý lid v předklonu vyslechli zdravici přednesenou členem arcidomu, arcivévodou Františkem Karlem, otcem budoucího císaře Františka Josefa I. Noviny nešetřily chválou.
Nádraží, postavené ve skvostném empíru, s prvky již nastupující novorenesance, doznalo v průběhu 167 let své existence mnoha stavebních úprav. Budovy samy jsou pozoruhodnou směsí stylů. Stavělo se – spíš citlivě – na konci devatenáctého století i za první republiky. Éra socialismu po sobě tu a tam zanechala prvky bruselu. Jeden z nich, pozoruhodná plastika mašinky nad informační kanceláří v chodbě jižní budovy, byl nedávno necitlivě sejmut a nahrazen obludným informačním panelem.
Otevíralo se moderní nádraží, které neslo jednoduché jméno – Praha. To jméno se později mnohokrát změnilo: Od roku 1862 postupně Praha státní nádraží – Hybernské nádraží – Masarykovo nádraží – Praha střed – Masarykovo nádraží…
Překrásná vstupní hala před nástupišti, s dřevěnou prosvětlenou konstrukcí nesenou litinovými sloupy, byla v minulém režimu zaplevelena nevábnými stánky. Jako kluk jsem ale jejich vzhled nevnímal: zajímaly mne pirohy, eskymo a další pochoutky, které se tam daly při čekání na vlak do Kolína koupit.
Pro jeho postavení bylo třeba ubourat část hradeb. Kdo z nás si dnes dovede představit, že v místě, kde dnešní Masarykovo nádraží stojí, končila roku 1845 Praha a že tunely, které byly tehdy proraženy do hradeb, se v noci uzavíraly?
Boudy jsou pryč, smetla je dílčí rekonstrukce nádraží v devadesátých letech, která dala cestovatelům a vnímavým lidem dobrou víru, že krásné domy, spjaté s naší historií, budou pokorně udržovány a zvelebovány.
www.turista.cz
Jaká je ale realita roku 2012? Nádraží, kterým denně projdou stovky návštěvníků hlavního města i Pražanů samých, je po dvaceti klopotných letech budování kapitalismu v zoufalém stavu. Je ostudnou branou do města Prahy. Ohavná zákoutí s bazary a všelijakým šuntem, herna namísto restaurace či čekárny. Nevábné občerstvovny, zaplivané chodby, rozlámaná dlažba, nemytá okna, oprýskaná omítka, smrad. Uprostřed toho, snad jako výsměch, zaprášená Masarykova busta. Záchody – ty si rozhodně nenechte ujít! Druhé takové snad už v Praze nenajdete. Na jejich rekonstrukci by stačil sice zlomek toho, co si vyplácí věrchuška drah, přesně Správy železniční dopravní cesty, či propletence dravých developerských společností, kterým předchůdci současného generálního ředitele ČD nádraží propachtovali, ale uznávám, že to je opravdu, ale opravdu falešné uvažování. Na konci loňského roku vrchnost s velkou slávou otevřela zrekonstruovanou halu. Člověku trošku povadne úsměv, když si přečte, že oprava nevelké dvorany stála šedesát milionů korun. Bezvadný job! Opravovat se muselo, strop padal, byl už provizorně podepírán dřevěnými stojkami. Hala je ovšem po rekonstrukci skvostná. Kus citlivě opravené historie uprostřed sešlosti a zkázy. Takhle by mohlo vypadat celé nádraží! Bude ale sloužit vůbec dopravě a turistice i nadále? Ještě nedávno to vypadalo, že zhůvěřilí politici (někte-
ří z nich dodnes sedí v parlamentu) s ní mají zcela jiné úmysly… Pražská Masaryčka je k turistům a zájemcům o historii laskavá i jinak. Kdo například loňské září neodolal a o svatém Václavu se vydal prohlédnout si Masarykův salonní vůz, nic zlého netuše, zjistil, že do vlaku vás nepustí, můžete jen nahlédnout okénkem! Ale jak se k němu dostat, když nádraží nemá schůdky, ba ani štafle? Inu, vylezete na rozvrzanou židli, z té hupnete na nádražní vozík, co se na něm běžně vozí balíky, a pak už nahlížíte do kupé, kde spřádal své republikánské plány prezident Osvoboditel. Zpátky tou samou cestou, ochotná nádražačka vám podá ruku, abyste se nezřítili. Jak že to před pražskou nobilitou řekl v srpnu 1845 pražský purkmistr při otevírání nádraží? „Tato welkolepá, spanilá, se swazek dwou železnic ustanowená dražeň nalézá se uprostřed našeho města. Ode dneška jsou čtyry krajiny weliké monarchie swazkem spojeny, hory a doly urownány, hranice zmizely. (…) Když Jeho Císařská a Kr. Milost weliký, wznešený, od celé Ewropy obdiwowaný zámysl pojal, stawieti železné dráhy, byla Praha naznačena co místo, ke kterému stawba takowá nejdříwe měla se podniknouti. Radost a ples naplňowaly již tenkrát celé město…“ Radost a ples? Tomáš Novotný (autor je předsedou redakční rady Turisty) Foto: Milan Blšťák
Přijďte na Za povidlovým koláčem | 30. – 31. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz
2 3
Aktuality
Text a foto: Jaroslav Vála
Socha Woodrowa Wilsona Ve Vrchlického sadech v Praze byl loni 5. října slavnostně odhalen pomník amerického prezidenta W. Wilsona (1856–1924, v úřadu 1913–1921).
Jedná se o repliku tři a půl metru vysoké bronzové sochy vztyčené v roce 1928 proti budově nádraží, které dostalo název po tomto 28. americkém prezidentovi již devět let předtím. Původní dílo sochaře Albína Poláška zničili nacisté v noci 11. prosince 1941 poté, co USA vstoupily do války. V místě, kde původní socha stála, je nyní odbavovací hala, které se stále říká „nová“, přestože byla vybudovaná už v letech 1972–1979. Myšlenku vytvořit kopii sochy iniciovala americká nezisková nevládní organizace Američtí přátelé České republiky (AFoCR), která také zajistila finanční prostředky a zorganizovala slavnostní odhalení. Novou sochu
Celkový pohled na Wilsonův pomník, ve výřezu část Chodníku svobody
od června roku 2008 připravoval sochařský tým Michala Blažka, Václava Frýdeckého a Daniela Talavery. Součástí památníku je takzvaný Chodník svobody složený z desek se jmény lidí, kteří na projekt finančně přispěli.
DATABÁZE VEŘEJNÝCH TURISTICKÝCH AKCÍ – NACESTU.CZ
Propagujte své turistické akce pro veřejnost s pomocí webu nacestu.cz a časopisu TURISTA Zaregistrujte se jako pořadatel a zadejte své akce do databáze vedené na webu nacestu.cz!
Prvním, kdo na daný termín projeví zájem (pošlou e-mail na akce@nacestu.cz), poskytneme „putovní“ sadu transparentů START-CÍL a osvědčených dobře viditelných označení průchozích kontrol. Podmínkou je kromě umístění akce v databázi jen veřejný charakter akce a předpokládaná účast alespoň 100 lidí. Obsazené, resp. volné termíny najdete po přihlášení za odkazem „Zapůjčení transparentů“. Těm, kteří nám budou chtít pomoci propagovat časopis, poskytneme do vyčerpání zásob také ukázková starší čísla TURISTY z remitendy ze stánkového prodeje jako dárek pro účastníky, určený k předání na startu či v cíli (s tím, že ty, kteří TURISTU již čtou, požádáte, aby ho předali někomu, koho by mohl zajímat a ještě ho nezná). Omezenému počtu pořadatelů, kteří se včas přihlásí, dokážeme zdarma zajistit PDF soubory s profesionálně připravenými výřezy z map se zákresy tras a jejich výškovými profily, určené pro kvalitní vytištění ( jako součást propozic nebo samostatně). Podmínkou je jen zakreslení tras na serveru cykloserver.cz a propagace TURISTY v propozicích. Těm, kteří chtějí účastníkům akce dát i možnost vybavit se turistickou mapou či průvodcem, zprostředkujeme velmi seriózní nabídku komisního prodeje.
WWW.NACESTU.CZ
Pomůžeme vám Vaši akci propagovat – mj. i na stránkách Toulavé kamery České televize a také v samotném TURISTOVI, kde se informace o Vaší akci – pokud ji včas a kompletně zadáte do databáze – objeví v upoutávkách na dolních okrajích stránek časopisu.
Aktuality Text a foto: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava
Jeleni žijící na území Národního parku Šumava se dožívají nejvyššího věku Jelení zvěř v lesích na území Správy Národního parku Šumava se dožívá vyššího věku než v jiných místech země. Důvodem je unikátní přístup a vysoký stupeň ochrany jelení zvěře, který nemá obdoby ani na území jiných národních parků.
„U jelena lesního nám navíc plán péče NP Šumava ukládá výrazné zlepšení struktury populace. Jde především o dodržení poměru pohlaví a věkové složení. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, přijali jsme v honitbách národního parku taková opatření, že lov zvěře je zde především nástrojem k redukci stavů, není to v žádném případě komerční záležitost,“ vysvětluje Adam Jirsa, který má péči o jelení zvěř v NP Šumava na starosti. Na území šumavského parku jeleni nerostou proto, aby byli zastřeleni s kapitálními trofejemi, jako je tomu v běžných hospodářských lesích. Odborníci ze správy parku tak mohou pozorovat jejich chování a zvyky od narození až do velmi vysokého věku. „Zhruba devadesát pět procent jelenů v republice, kterým je okolo 18 let, žije na území NP Šumava,“ řekl Pavel Pechoušek.
Tvrzení o dlouhověkosti šumavských jelenů potvrdil i Vladimír Bádr, soudní znalec v oboru myslivosti, se kterým Správa NP Šumava spolupracuje. Stáří jelení zvěře vypočítává jedinečnou laboratorní metodou. Zub z čelisti jelena rozřízne a pod mikroskopem zkoumá jeho opotřebovanost a množství zbytkového vápníku. Z každé trofeje zkoumá Bádr šest až osm zubů, aby byla jeho tvrzení nezpochybnitelná. Stáří jelena je pak touto metodou možné určit s přesností na jeden měsíc. „Světlé letní a tmavé zimní vrstvy sekundárního zimního cementu přibývají mezi kořeny zubů, stejně jako letokruhy u stromu,“ popsal Vladimír Bádr. Nejstarším zkoumaným jelenům takto určil věk od 17 do 21 let.
Text a foto: Jan Pförtner
Klášterní zahrady v Chrudimi Okresní město Chrudim má od loňského roku novou turistickou zajímavost. V rámci programu Athény východních Čech byly v květnu 2011 v samotném centru města slavnostně otevřeny a zpřístupněny nově zrekultivované Klášterní zahrady bývalého kapucínského kláštera, který byl založen ve druhé polovině 17. století.
Zahrady jsou ze severní strany chráněny původními městskými hradbami, za kterými prochází i městský tu-
Přijďte na Do Okoře bez oře | 31. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz
4 5
Dodejme, že doba realizace celé akce trvala přibližně dva roky a celkové výdaje činily cca 23 milionů Kč, a to s výraznou dotací EU necelých 20 milionů Kč.
Text a foto: Jan Johánek
Dědovská kaple v novém rouše ↑ Horní část Klášterních zahrad je upravena k pořádání společenských a kulturních akcí ↓ Celkový pohled k Prachárně
ristický okruh Zlatá stezka. V severovýchodním nároží zahrad stojí Prachárna, což je bývalá bašta postavená již roku 1435. Byla určena pro obranu města pouze ručními palnými zbraněmi a později využívána jako sklad střelného prachu, v současné době se v ní nachází expozice o městském opevnění (otevřeno denně od 9 do 15 hodin pouze po předchozí objednávce v městském Informačním centru, tel.: 469 645 821). V horní části zahrad je upravená plocha pro pořádání kulturních a společenských akcí, dolní část nabízí procházku sadem a květinovou loukou. Zahrady jsou ideálním místem k odpočinku a relaxaci, k dispozici je dostatečné množství laviček a také dvě dětská hřiště s prolézačkami. Celý prostor je bezbariérový. Vstup do zahrad zdarma, pejskům však přísně zakázán. Otevřeno v dubnu až říjnu od 6 do 22 hodin, v listopadu až březnu od 8 do 19 hodin.
Jedním z výchozích míst na stolovou horu Ostaš bývá Dědov. Ještě než začnete stoupat po značce vzhůru k Ostaši, na prohlídku jejích skalních měst, porozhlédněte se trochu po vesničce, kde většina domů má své nejlepší roky za sebou.
Při silnici do České Metuje narazíte na obnovenou kapličku sv. Anny, jež rozhodně stojí za prohlídku. Nechal ji v roce 1755 postavit v pozdně barokním slohu majitel první zdejší manufaktury – pan von Zwida. Zároveň nechal vysadit lípy, které ji stíní dodnes. Po roce 1948 došlo k postupnému rozkrádání mobiliáře kaple, podařilo se ale zachránit obrazy z původní výzdoby a ty se po rekonstrukci vrátily na původní místo. Rekonstrukce kaple začala v roce 2009 a vysvěcení po jejím dokončení provedl 24. 7. 2010 farář z Teplic nad Metují Krzysztof Bzdyrek. Oprava byla částečně financována ze sbírky, jež byla vyhlášena u příležitosti 750. výročí obce Dědov-Jarov. Na obnovu svatostánku přispělo i město Teplice nad Metují a CHKO Broumovsko. Největší dík za opravu však patří lidem, kterým není lhostejný osud byť i drobných připomínek našeho kulturního dědictví. Jejich jména si můžete při své návštěvě v Dědově přečíst na kapli na tabuli.
Přijďte na Ze Stochova do Křivoklátských lesů | 6. – 9. 4. » » více na www.nacestu.cz
Aktuality Text: Zbyněk Boublík, Lesy ČR Foto: archiv Lesů ČR
Nová naučná stezka Lesů ČR v Petrovicích u Sušice: kouzlo a tajemství středověkého dolování zlata Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa, která může zároveň sloužit i jako cyklotrasa, umožní vydat se za pozůstatky zlatých dolů, jejichž historie sahá hluboko do minulosti.
Kutání zlata připomínají ústí středověkých šachet a štol, propady, odvaly nebo haldy vytěžené horniny. A připomíná je i nová naučná stezka, která začíná i končí přímo v Petrovicích a jejímž hlavním magnetem jsou dvě středověká důlní díla: Jírova jáma a rozsáhlé zbytky důlního díla nad Dolejším Těšovem, ale návštěvníky při putování po trase uchvátí i výhledy do krajiny. Šachty a propadliny nad Dolejším Těšovem jsou dávnými svědky těžby ve 14. a 15. století. Dosud známá hloubka podzemních prostor je asi 70 metrů, avšak důl přibližně do poloviny zatopila voda. Potápěči pod hladinou našli středověké žebříky, trámy a výdřevy. Ještě v 16. století bylo jediným nástrojem dobývání rudných žil želízko a mlátek. Čelo štoly se rozpalovalo ohněm a polévalo vodou, aby vznikly několikacentimetrové trhliny, které pak horníci snadněji odsekávali. Na práci si svítili mihotavým čadícím plamínkem olejových lamp, a tak přítmí až skoro tma ve vlhkých a špatně větraných důlních dílech byly jejich neustálými společníky. Množství dalších zajímavých informací vám prozradí pět informačních tabulí, na něž cestou po trase natrefíte.
Text: Václav Žalud a Mgr. Svatava Pátková Foto: Václav Žalud
Unikátní soubor církevních památek v Bohuticích Novou naučnou cestu věnovanou páteru Antonínu Práškovi (1886–1959) si můžete projít v Bohuticích (cca 7 km jv. od Moravského Krumlova). Zároveň zde byla v zámeckých prostorách instalována křížová cesta. I u jejího zrodu stál ve 30. letech minulého století páter Prášek, žel, její konečné realizace se nedočkal.
Jedním ze zastavení naučné stezka je Lurdská jeskyně, u níž plánoval páter Prášek vybudovat tzv. Svatováclavský park s monumentální křížovou cestou o 14 zastaveních. Finance na své záměry získával šikovný farář Prášek zejména od poutníků, kterých na slavné poutě do Bohutic přicházelo veliké množství. Skupiny soch pro křížovou cestu byly objednány r. 1932 v dílně kutnohorského řezbáře Bohumila Beka. Celkem 55 postav v životních velikostech bylo do Bohutic dodáno v r. 1937, ale pak přišla válka a ta další plány zhatila. Sochy sice přečkaly uložené na provizorních místech, což se také na jejich stavu odrazilo, ale nakonec byly přes odpor farníků prodány r. 1991 do Žarošic, a když se ani tady nedočkaly slibovaných přístřešků, stěhovaly se k premonstrátům do Nové Říše, odkud si je r. 2007 na 25 let vypůjčil obecní úřad Bohutice, nechal je nákladně restaurovat a vystavil pod střechou – v zámeckých prostorách. V expozici je z původního počtu 55 figur vystaveno 54 a je zde k vidění i sbírka ornátů místní farnosti. Prohlídky lze dohodnout na telefonech 724 183 293 nebo 723 860 587.
Přijďte na Otevírání řeky Úhlavy 2012 | 31. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz
6 7
Text a foto: Pavla Tomanová Petrová
Vítání jara v údolí Chlébského potoka Milovníci jarních toulek by neměli vynechat návštěvu údolí Chlébského potoka, jehož vody se doslova topí v tisících bílých hlaviček bledule jarní a tím přirozeně meandrující potok láká k romantické vycházce jarní Vysočinou.
tel.: +420 775 322 800
Na cestu se můžete vydat z obce Chlébské u Nedvědice a jít proti proudu toku. Brzy narazíte na louky rozkvetlých bledulí. Je ale třeba dát na křehké rostlinky pozor, jsou chráněné a pohybujete se přírodní rezervací. Kromě bledulí se můžete setkat s devětsilem bílým, blatouchem bahenním, sasankou hajní a dalšími posly jara. Po několika málo kilometrech přejděte přes kamenný můstek a po druhém břehu se vraťte zpět. Nad Chlébským se vám otevře nádherný, málo známý pohled na impozantní hrad Pernštejn. Podle aktuálního počasí kvetou koberce bledulí v období od konce března do poloviny dubna.
www.leki.cz
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a Mgr. Josef Schwarz → Foto: Mgr. Josef Schwarz
7. část
Hlubiny české krajiny 25/ Miletínské podzemí V rodišti Karla Jaromíra Erbena, východočeském Miletíně, se nacházejí podzemní prostory v podobě sklepů bývalého kláštera ze 13. století. Přesněji šlo o řádový dům neboli komendu německých
rytířů, kterou vyvrátili už husité a na zemském povrchu po ní nezbylo ani stopy. Ovšem pod zemí se v hloubce 7 m dochovaly původní pozdně gotické sklepy tesané do pískovcového masivu, jejichž součástí je i 37 m hluboká studna. Sklepení bylo původně využíváno
pro hospodářské účely, i když mohlo sloužit i jako úkryt v neklidných dobách. O osudu podzemí po zničení kláštera není přesnějších zpráv, minimálně horní část byla využívána dále jako sklep a studna jako zdroj vody. Po velkém požáru Miletína v roce 1836 však byla
25
↑ 25 / Původní gotický portál v miletínském podzemí 25 / Vstup do miletínského podzemí →