Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Hlubiny české krajiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Tajemné postavy adventu & Vrbice
Trpasličí díra u Klečetné Mlýn Dřevíček
Bruntálské sopky Na běžkách přes Blatiny a Samotín
Lyžařská běžecká trasa přes Chřiby
Jelení kameny Unikátní rozhledna v Heřmanově Huti
Vyhlídka na Chlumské hoře
Lyžařské trasy Polánka Muzeum chodských krojů Vápenictví, zaniklé řemeslo Moravského krasu Ski a skisté Návod jak můžete dát předplatné TURISTY jako dárek pod stromeček
L | 123 Cena: 45 Kč
Přiložen vánoční dárek: kalendář na rok 2012 a dvě vánoční pohlednice
PROSINEC
12 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANIC HRANICEMI
Nadělte si pod stromeček
pobyt na Luční boudě
o pololetních a jarních prázdninách. Pětidenní pobyt (neděle až pátek) za 2.400,- Kč/os. (2.900,- Kč s polopenzí) Třídenní pobyt (neděle až středa s polopenzí) celkem za 1.800,- Kč/os. Dvoulůžkové pokoje s koupelnou a s výhledem na Sněžku.
Vystavíme vánoční voucher s přesným termínem, nebo s možností výběru v roce 2012.
www.lucnibouda.cz
LUČNÍ BOUDA Pec pod Sněžkou 203 e-mail: info@lucnibouda.cz tel.: +420 499 736 144, +420 739 077 094
2 Úvodník 3 Předplatné TURISTY jako vánoční dárek 4 Aktuality 4 Unikátní jeřáb manětínský nově i z ptačí perspektivy 5 Z unikátního vodojemu rozhledna
6 S Čechem po Čechách 6 Hlubiny české krajiny 4. část 10 Hřebenovka – Teplice nad Metují – Adršpašsko-teplické skály
tul: Náměstí v Přešticích na jižním Plzeňsku (foto: MUDr. L. Bouchner)
Strašínská jeskyně (str. 6)
13 17 20 25 28 30
30 Tajemné postavy adventu 34 Vrbice
36 Z historie organizované turistiky Ski a skisté 38 Okénko do přírody ...křičí a křičí 40 Soutěž Kde „stála“ kolébka českého snowboardingu 42 Křížovka Kohoutí kříže 45 Rozhovor Na kus řeči se „značkařem“ z Divadla Járy Cimrmana Genadijem Rumlenou 46 Pêle mêle 46 Skalní kaple v Adršpašských skalách 47 Vápenictví, zaniklé řemeslo Moravského krasu 48 Drobné lesní památky – Jelení kameny, Smírčí kříž v Nových Křečanech, Pomníček a obrázek v údolí Brtnického potoka 50 Lyžařské trasy Polánka 51 Brzdový kámen u Radostína 52 Paráda, která se nosila na Chodsku
Venušina sopka (str. 22)
Sklepy ve Vrbici (str. 34)
Trpasličí díra Mlýn Dřevíček Bruntálské sopky Lyžařská běžecká trasa přes Chřiby Na běžkách přes Blatiny a Samotín Toulky s Toulavou kamerou
53 Zprávy KČT 59 Zprávy Asociace TOM 61 Novinky do vaší knihovny Globus – kartografické dílo i dekorace do bytu
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE: Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE: Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.
■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz
Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU
■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz
Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467
■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245
Ročník L (Časopis turistů ročník 123)
■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Uzávěrka příštího čísla: 2. 1. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 10. 1. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 1. 2. 2012
■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Obsah
Úvodník
Klub českých turistů a ochrana přírody Pro turistu, který si jako svého celoživotního koníčka zvolil pohyb po našem společném životním prostoru s cílem poznávání přírodních a kulturních krás, je krajina, vyplněná lidskými sídly a výsledky lidské činnosti v ní i prostory jím ovlivněnými a neovlivněnými aktivitami přírodních procesů svéráznou „tělocvičnou“, kterou měl vždycky důvody si chránit a kriticky hodnotit, zda zásahy do samovolného přírodního procesu jsou nezbytné, přiměřené nebo zbytečně škodlivé. Kritériem bylo bez výjimky zasahování do přírody v zájmu člověka a otázkou, zda člověk nemůže dosáhnout svého zájmu s menšími zásahy do přírody. Měl k tomu motiv: uprostřed té přírody musel žít a uživit se v ní. Poněvadž se rozvoj organizované turistiky historicky časově kryje se zprůmyslněním lidské činnosti a zatížením přírody stavbou továren s danému stavu přírody ne vždy vstřícnými technologiemi, s rozsáhlými energetickými a vůči přírodě nikoliv neutrálními stavbami, intenzivním zemědělstvím a postupně převažujícím hospodářským pěstováním lesa, měl turista a jeho organizace dost důvodů zasahovat svými pohledy a zájmy do koncepčních i jednotlivých záměrů zásahu do přírody. Problém si pradávno uvědomovala i „druhá strana“: vzdáním se hmotných zájmů vlastníků a přitakáním obecnějším zájmům lidstva, jehož výsledkem je třeba Žofínský nebo Boubínský prales. Není předmětem tohoto úvodníku hodnotit účinnost těchto zásahů předchozích generací organizovaných turistů ani osvětový účinek těchto aktivit. V úvodu chci jen potvrdit, že se k těmto aktivitám hlásí i současný KČT. Vedení KČT se zabývá záměrem uspořádat u příležitosti 125. výročí založení KČT v roce 2013 mezinárodní konferenci na téma „turistika a ochrana přírody“. Proč považujeme toto téma za aktuální a naléhavé? Z úzce turistického hlediska proto, že požadovaný respekt k jiným než turistickým zájmům – a teď ponechávám stranou jejich oprávněnost a zdůvodněnost – vede ke zmenšování naší „tělocvičny“. Důsledná ochrana vlastnictví, akcelerovaná opět po roce 1989 – a každý metr České republiky někomu (státu, obcím, právnickým i fyzickým osobám) patří – má tendenci omezovat právo člověka (turisty) ke vstupu do volné přírody (do nezastavěného prostoru, s výjimkou prostoru se vstupem člověka neslučitelných činností, vojenského nebo bezpečnostně rizikového prostoru). V tom jsme určitě zajedno s větším
www.turista.cz
či menším pochopením hledat kompromisy. Vyhneme se vzácným rostlinám, vojenským prostorům, osetým polím, neradi obrovským plochám fotovoltaických elektráren, budeme žádat zpřístupnění ohrazených pastvin, ale ve svém zájmu jimi projdeme velmi obezřetně. Spornou a vášnivé diskuse vyvolávající, rozdělující veřejnost, a to i tu turistickou, je představa rozsáhlých území, ponechaných přírodním procesům bez zásahu člověka, do čehož se zahrnuje i primární nepřístupnost pro člověka. Např. na Šumavě se diskutuje o samovolných procesech bez lidských zásahů na 75 % území NP Šumava, tj. na 50 000 ha. Připouštím, že tento krajní typ ochrany přírody není nový. Malé rezervace byly už dříve s omezením vstupu, zdůvodněným zejména ochranou vzácných rostlin, které by návštěvník – zdůrazňuji, že v určitém období roku – i nechtěně ohrozil. Tato omezení nejsou z principu zpochybňována. Do popředí vášnivých diskusí se dostala až ve stádiu, kdy by území se zabráněním vstupu člověka měla dosahovat na území ČR desítky procent a třeba na Šumavě většinu její rozlohy. Problém tzv. bezzásahových (a zároveň běžně nepřístupných) území zasahuje do širokých konsekvencí, jimž se v tomto úvodníku nelze věnovat. Tou nejobecnější je vzdání se ekonomického výnosu z takto ponechaného území, který ↓ Kůrovcem zničený les kousek od pramene Vltavy
2 3 EMII ICEM IC HRAN HO H HO I ZA JEHO
|
1 12 201
ESKU OL PO Č KOLE K NA KO I NA Y I KY PĚŠK Y PĚŠ VÝLETY PRO V VINKY TI A NO AVOS
C EC INE SIN ROS PR PRO
ZAJÍM
du řřad ořřadu k pořa tyy k po xty a tex
obrázky h apky, Map ách chác ch ech Čec a vka ovk beno eben heeem po& Hře řeeb ch Čeech S Č S S k jiny kra rou ero
cuje proti ní. Na takovém území se nejprve cesty uprostřed souší v důsledku kůrovcové kalamity stanou nebezpečné a postupně – při důsledném prosazování bezzásahovosti – zarostou a stanou se neprůchodnými. Neprostupnost se vrátí do podoby skvostně popsané Adalbertem Stifterem, ovšem za dob prvních Vítkovců. To není vize, to už tak mnohde je. Určitě je možné dosáhnout dohody o určitém území, které bude se všemi naznačenými riziky ponecháno samovolnému přírodnímu vývoji bez respektu k jakýmkoliv zájmům člověka. Podle mého názoru to může být až pětina Šumavy, což ještě nemusí způsobit, že lidé ze sousedních obcí na obou stranách hranic k sobě nemohou, že obyvatelé (a návštěvníci) Šumavy nebudou muset chodit na houby kolem „svého“, ale nepřístupného lesa dál než 10 km a že se naplní zájem i zvídavost všech, co se s takto ponechaným územím při ponechání přírodním procesům stane. A přesto si myslím, že by i do takto vymezeného prostoru měl mít člověk (turista) – třeba v regulovaném počtu a jen v některých ročních obdobích – přístup. Co si o tom myslíte vy? PhDr. Jan Stráský
Předplatné TURISTY Př j jako vánoční dárek
ské esk čes če nyy česk iiny bin b bi lub Hlu H
m me am ka i Vrbice ulavouentu & Vrb ou s To y s T ky ulk ullky ou To né a y adv tav ta tn etn osstav čet eče leč néé pos Klle mn a em Taj Ta T k d a u ře íčeek víč li í dír Dřřeev passlič pa Trrp Trp T Mlýn ky pky pk
s é so untálsk ch es es Bru B ách př íín a běžk Sa ot n Na mo am i a tiny k ecká žžec že Blatti ěže á běěž byy iby h hřřib Lyyyžžžařsk Ch C es př asa as tra me m ny am a ka
Jelení a na edn lle led hle h hl rozzh H ti niiikátníanov nik věě Hu Un e H řm v He ké hoře ké sk lumské
na Ch an
Vyhlídk
TU T STU R S URI UR ek ček e dát TU meeče m om ro trro m žet pod stro jjak mů ja dá dárek Návod jako d :
h íílohy řílo Přřříl P 2 12 201 k 20 ok na rok icee nic dn dn leed endář pohle len hlle Kale ánoční vá a dvě
L | 123 Kč na:: 45 Cena
Vymýšlíte dárky pro své příbuzné a přátele? A co takhle dárek, který potěší i dlouho vydrží – předplatné časopisu? Samozřejmě takové, aby opravdu bylo něco „pod stromečkem“!
Připravili jsme pro Vás možnost objednání speciálního dárkového předplatného TURISTY. Postup je jednoduchý. Nejprve (včas!) objednáte – buď zašlete objednací kupón, nebo mail s údaji z kupónu, nebo jen do SENDu zavoláte. Přijde vám složenka či faktura, zaplatíte. Pak použijete pohlednici, kterou jste našli přiloženou k tomuto číslu TURISTY, napíšete na ni vánoční přání, do předtištěných obdélníčků opíšete ze složenky či faktury variabilní symbol a pohlednici buď obdarovanému pošlete (v patřičném předstihu před Vánoci), nebo mu ji rovnou dáte pod stromeček. Pokud jste objednali variantu s doručením čísla 12/2011 před Vánoci, obdarovanému „pod stromeček“ navíc přijde poštou i toto číslo. Jinak mu začne TURISTA chodit od čísla 1/2012.
Pro objednání dárkového předplatného vyplňte a zašlete na adresu: SEND Předplatné, spol. s r. o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice. Místo zaslání poštou můžete tyto údaje také zaslat e-mailem na send@send.cz, nebo sdělit telefonicky na čísle 225 985 225. Adresa objednatele: .................................................................. .................................................................. .................................................................. Telefon a/nebo e-mail objednatele: ..................................................................... ..................................................................... Adresa pro doručování časopisu: ..................................................................... ..................................................................... ..................................................................... Objednávám dárkové předplatné časopisu TURISTA na rok 2012 (470 Kč) na rok 2012 + doručení čísla 12/2011 před Vánoci (515 Kč) Způsob platby: Složenka/bankovní převod Faktura
www.turista.cz
✁
se jen na Šumavě počítá na miliardy korun ročně. S tímto problémem jde souběžně zajištění obživy a plnohodnotného života obyvatel tohoto území při všech omezeních, které tento krajní stupeň ochrany přírody vyvolává, a to i za podmínky, že těchto obyvatel je sotva desetina proti stavu, který byla Šumava schopna uživit před sto lety. Nemenším problémem je ochrana hospodářských zájmů na území sousedícím s bezzásahovým územím, což se na Šumavě týká občanů a vlastníků na území tří států. Jak se ukazuje v probíhající kůrovcové kalamitě na Šumavě, sobě samé ponechaná příroda nebude brát na jejich oprávněné zájmy žádný zřetel a jejich újmu bude muset někdo zaplatit. Pro účely tohoto úvodníku se však zaměřme jen na zájem turisty, resp. zastánce volného pohybu v přírodě. Dvacet let po zrušení „železné opony“, které otevřelo na chvíli celou Šumavu všem, je přes opatření přijatá v NP Šumava v letošním roce podstatná část Šumavy nadále nepřístupná zejména pro „zelenou oponu“, která zcela uzavřela na českém území třeba rozsáhlé oblasti mezi Luzným a Roklanem. Postupná změna tohoto stavu bude dlouhodobá a proces ponechání přírody sobě samé pra-
Aktuality
Text a foto: ČSOP
Unikátní jeřáb manětínský nově i z ptačí perspektivy Český svaz ochránců přírody společně se svým generálním partnerem, společností NET4GAS, s.r.o., a Střední lesnickou školou ve Žluticích zpřístupnily novou lokalitu na Karlovarsku – vyhlídkový bod na Chlumské hoře nedaleko barokního městečka Manětína.
Vyhlídka na Chlumské hoře se nachází v nadmořské výšce cca 640 m. Převýšení lokality oproti okolní krajině je velmi výrazné, proto je tu také tak krásný výhled do kraje. Návštěvníci se mimo jiné mohou seznámit s unikátní faunou a flórou přírodní rezervace, která se rozprostírá na svažitých stráních přímo pod vyhlídkou Zájemci se mohou vydat na Chlumskou horu z Chlumu, vzdáleného cca 3 km, po zelené turistické značce, na kterou navazuje značená odbočka na vyhlídku. Ačkoli název kopce hovoří o „hoře“, ve skutečnosti vede na vrcholek sice nezpevněná, ale dobrá přístupová cesta, kterou zvládne např. rodina s menšími dětmi, ko© Mapy.cz, s.r.o.
čárkem či cyklisté. Další možností je dojít sem po zelené turistické značce z Manětína, která ale vede prudce do kopce a cesta je tu neudržovaná. Samotná vyhlídka byla pro návštěvníky, turisty a milovníky přírody dlouhá léta takřka neznámá. Nyní je její součástí příjemné posezení, z něhož lze sledovat krajinu Manětínska doslova z ptačí perspektivy, a informační panel. Při troše štěstí a pozornosti lze spatřit i jeden z pokladů Chlumské hory – jeřáb manětínský. Tohoto křížence jeřábu dunajského a jeřábu břeku jinde na světě nepotkáte. Na první pohled ho lze poznat díky růžovým prášníkům v charakteristických bílých květech. K vzácným druhům rezervace patří také pupava obecná dlouholistá, třezalka horská, lilie zlatohlavá, medovník meduňkolistý, pupava Biebersteinova, hrachor lnolistý, česnek šedavý horský, skalník celokrajný, kruštík širokolistý, tolita lékařská, vemeník dvoulistý nebo jeřáb břek. Zdejší lesy, v nichž se tento jeřáb
Text a foto: Mgr. Svatava Pátková
Z unikátního vodojemu rozhledna Jeden z prvních věžových vodojemů ze železobetonové konstrukce u nás vyrostl před více než stovkou let v Heřmanově Huti (cca 23 km západně od Plzně).
Jeho úkolem bylo zásobovat pivovar v sousední Vlkýši, leč kvalita vody nebyla nic moc, k výrobě piva se nehodila, a pivovar ve 30. letech minulého století zanikl. Do roku 1960 brali vodu z vodojemu zemědělci, od té doby bez využití chátral. Nicméně monolitická železobetonová stavba vysoká více než 15 m, kterou tvoří uzavřená válcová nádrž o objemu téměř 48 m3, nesená 6 sloupy a válcovým dříkem, je mimořádně unikátní, je jedním ze dvou dochovaných objektů svého druhu v republice, a tak se dostala na seznam technických památek. Díky tomu se dočkala rekonstrukce, na níž 3 000 000 korun přispěla Evropská unie. Během renovace přibylo k vodojemu vnější točité schodiště. Kdo po něm vystoupá 75 schodů, může se za dobrého počasí
www.rohner.cz
tel.: +420 775 322 800
pokochat výhledy z vyhlídkové plošiny na Brdy a Český les, v nejbližším okolí pak do mírně zvlněné Plzeňské kotliny, kterou protéká Vejprnický potok směrem k západočeské metropoli. Tuhle krajinu ještě docela nedávno zdobily těžní věže. Doly na černé uhlí ve Zbůchu, Týnci či Tlučné už jsou však také minulostí, a tak začíná být tenhle kout stále více lákadlem pro turisty a hlavně cykloturisty. Rozhledna má být v provozu vždy v sobotu a v neděli od 14.00 do 16.00 hodin, jindy po dohodě na tel.: 723 339 220. Více informací na www.hermanovahut.cz.
www.sportkoncept.cz/salto
|
5
4
vyskytuje, spravuje Střední lesnická škola ve Žluticích. Proto aktivity žlutické základní organizace ČSOP Alter meles probíhají v úzké spolupráci s touto školou. Přijďte na poklidnou podzimní procházku a poodhalte kouzlo zdejší krajiny. Těšíme se na Vás!
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz
↑ 13/ Hlavní prostory Strašínské jeskyně (foto: Martin Majer)
4. část
Hlubiny české krajiny 13/ Strašínská jeskyně Strašínská (někdy též Nezdická) jeskyně se nachází v opuštěném lomu u obce Strašín nedaleko od Kašperských Hor na severozápadní Šumavě v jednom ze zdejších izolovaných ostrůvků krystalických vápenců. Vznikla jako puklinová jeskyně korozní činností povrchových vod, její vnitřní prostory tvaroval i podzemní krasový tok, což dokládají obří hrnce ve stropě a stěnách. Krápníková výzdoba v jeskyni chybí, bizarně vymodelovaným podzemním prostorám však neschází působivé kouzlo. S maximálním výškovým rozpětím 12 m je jeskyně největší krasovou prostorou Plzeňského kraje. Tvoří ji malý labyrint podzemních prostor o celkové
délce asi 200 m, jejichž centrem je šikmo směřující dómovitá prostora o rozměrech 23×12×3 m. Z ní vedou
odbočky do užších chodeb a plazivek, na dně je malé jezírko, jehož hladina kolísá podle dešťových srážek.
↓ 13/ Vstup do Strašínské jeskyně (foto: JS)
Více se o hlubinách České republiky dozvíte každou sobotu » »
13
6 7
1930 místní občané dr. Tůma a učitel Pešek. V roce 1936 se tu krátce dobývala železná ruda limonit a hlíny s vysokým obsahem okru pro výrobu keramiky. V roce 1967 byla jeskyně vyhlášena přírodní památkou, která chrání nejen podzemní prostory, ale i zimující netopýry. Turisté zatím do jeskyně mohou pouze příležitostně, při běžné návštěvě se lze dostat jen k zamřížovanému vstupnímu otvoru 6 m širokému a 160 cm vysokému.
14/ Jeskyně Pekárna
Strašínská jeskyně byla objevena v 19. století při těžbě kamene ve zdejším lomu. Poprvé je v literatuře zmiňována v roce 1854, nejdůkladněji jeskyni prozkoumali v roce
Jeskyně Pekárna leží v Moravském krasu mezi Mokrou-Horákovem a Ochozem u Brna. Vznikla na vývěru dávného podzemního toku v prvohorním vápencovém masivu a je pozůstatkem nejvyšší a pravděpodobně také nejstarší krasové úrovně. Už od starší doby kamenné byla osídlena. Pro takový účel byla přímo ideální jak svou polohou ve svahu údolí potoka dnes zvaného Říčka, tak i rozměry. Vchod do jeskyně je 20 m široký a 5 m vysoký a svým tvarem připomíná chlebovou pec (odtud jméno; lidově dříve Díravica, užíval se i název Kostelík).
Do vápencového masivu jeskyně proniká tunelovitým prostorem o délce přes 60 m, průměrné šířce 16 m a výšce 2–3 m. Pak končí závalem, za kterým možná jsou další prostory, ale přes značné úsilí se je dodnes nepodařilo objevit. V Pekárně se našla řada kostí zvířat, která žila ve starších čtvrtohorách. První pralidé přišli do jeskyně někdy před 50 000 lety, uprostřed starší doby kamenné. Nejbohatší a nejvýznamnější nálezy pocházejí z magdalenienu (12–15 000 let před naší érou). Pro toto období představuje jeskyně největší a nejcennější naleziště u nás. Několik generací archeologů tu vykopalo na 10 000 předmětů včetně kamenných a kostěných nástrojů, harpun nebo oštěpů; unikátní jsou nálezy kostí a parohů s rytinami zobrazujícími bojující bizony nebo pasoucí se koně. Část těchto předmětů lze zhlédnout v brněnském Anthroposu. Nálezy se nechal inspirovat i spisovatel Eduard Štorch, který Pekárnu uvedl do děje své knihy Lovci mamutů. Jeskyně však byla osídlena i v pozdějších dobách, v mladší době kamenné, v době bronzové, halštatské
14
14/ Vstupní portál jeskyně Pekárna → (foto: JS)
» » po desáté hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v rámci pořadu S Čechem po Čechách.
a raném středověku, jako úkryt sloužila ještě na konci 2. světové války. Pekárna je významná nejen svou historií, ale i jako přírodní výtvor, proto je se svým nejbližším okolím chráněna jako NPR.
15/ Vlčí jámy Vlčí jámy leží na úbočí Blatenského vrchu zhruba kilometr severovýchodně od Horní Blatné na Karlovarsku. Jsou tvořeny propadlými starými štolami rudných dolů Jiří a Wolfgang. Blatenský vrch byl v 16. století centrem hornické činnosti v regionu a zdejší cínové doly patřily k největším: důl Wolfgang sahal do hloubky 85 m, důl Jiří do hloubky 50 m. Vyhloubené doly, štoly a chodby horníci časem opustili, stropy obou dolů se působením živlů zřítily a vytvořily útvary zvané pinky (propadliny na poddolovaných místech).
↓ 15/ Blatenský vrch – Vlčí jámy (foto: Ing. Stanislav Wieser)
Pinka dolu Wolfgang, zvaná dnes Vlčí jáma, je 120 m dlouhá, až 14 m široká a 25 m hluboká. Ve stěnách jsou vidět i zbytky starých důlních chodeb, šachtic a portálů. Propadlina bývalého dolu Jiří je mělčí, má jen 15 m – zbytek do hloubky 50 m je zasypán kameny uvolněnými ze stěn. Je také výrazně užší, na šířku měří max. 2 m, někde dokonce jen 90 cm. Je zajímavá tím, že i v létě se na dně propadliny udržují zbytky sněhu a jeskynního ledu. Proto se jí říká Ledová nebo také Sněžná jáma; při troše opatrnosti lze sestoupit dolů po kamenných schodech. Uvádí se, že z Ledové jámy bylo v roce 1813 vytěženo šest fůr ledu pro ošetření vojáků raněných v bitvě národů u Lipska. Sníh a led se odtud také vozíval do okolních hospod. Oba jedinečné útvary jsou chráněnou přírodní památkou Vlčí jámy o rozloze 1,5 ha. Její součástí je
i vzácné chladnomilné rostlinstvo (mj. pryskyřník platanolistý, podbělice alpská nebo endemit Mielichhoferia mielichhoferiana, mech vázaný na odkryté měděné rudné žíly). Ostatní vegetace je poměrně chudá a sestává převážně z kapraďorostů. Lokalita je součástí naučné stezky Horní Blatná – Vlčí jámy.
↓ 15/ Blatenský vrch – Ledová jáma (foto: Ing. Stanislav Wieser)
15