LISTOPAD
11 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANIC HRANICEMI
Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Hlubiny české krajiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Tismice – kamenný koráb plující staletími Kudy chodíval Antonín Dvořák
Věž v Okrouhlé plná vitráží Po stopách Dobrovského do Měšic
Naučná stezka Skryjský luh Josef Ressel, vynálezce parní lodi šroubové
Štarkov, hrad proměn Hončova hůrka u Příbora
Petrovské „plže“ Neobvyklá vzpomínka na císaře Františka Josefa I.
Kříž Na Nivkách Přeshraniční stezka zdraví u Nových Hradů
Nevšední krásy krasu Starobylý Staatz, rakouský bráška Pálavy L | 123 Cena: 45 Kč
Obsah
1 Úvodník 2 Aktuality 2 Kopytov má nejmenší náměstí 2 „A víte, že jsem vás hned poznal? Podle obličeje...“ 3 Kaplička v novém hávu 3 Farská kyselka 4 Pamětní deska profesora Julia Komárka 4 Otevření symbolického cintorína ve Velké Fatře 5 Fárův dům v Pelhřimově
6 S Čechem po Čechách 6 Hlubiny české krajiny 3. část 9 Hřebenovka – Broumov – Teplice nad Metují tul: Pilská nádrž v Brdech (foto: MUDr. L. Bouchner)
12 14 17 21
Věž v Okrouhlé Po stopách Dobrovského do Měšic Naučná stezka Skryjský luh Josef Ressel, vynálezce parní lodi šroubové 24 Štarkov, hrad proměn 27 Hončova hůrka u Příbora 30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Tismice – kamenný koráb plující staletími 34 Kudy chodíval Antonín Dvořák
36 Starobylý Staatz, rakouský bráška Pálavy 38 Z historie organizované turistiky Časopis Studentská turistika 40 Okénko do přírody Nevšední krásy krasu 44 Soutěž Co láká na Veselou horu 46 Písmenná křížovka 48 Pele mele 48 Petrovské „plže“ 49 Neobvyklá vzpomínka na císaře Františka Josefa I. 50 Přeshraniční stezka zdraví u Nových Hradů 50 Stále mladá Nová radnice v Ostravě 51 Kostel sv. Kunhuty v Novém Městě na Moravě 52 Kříž Na Nivkách 53 Sousoší na Hlavním nádraží v Praze
NS Skryjský luh (str. 17)
Kostel v smicích (str. 30)
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny 64 Nové mapy z edice Klubu českých turistů
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE: Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE: Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123) Uzávěrka příštího čísla: 31. 10. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 8. 11. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 30. 11. 2011
■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Vážení přátelé turistiky, ve svém úvodním slově bych chtěla čtenáře přivést k zamyšlení nad některými skutečnostmi, které se mně jeví jako zčásti opomíjené hodnoty, které turistika, ale zejména organizovaná turistika přináší.
A začalo to celkem nenápadně. Ráda a často vzpomínám na společné nedělní výlety s rodiči do přírody, při kterých jsme si cestou hodně povídali o prožitém týdnu a také dalších plánech. Až mnohem později jsem ocenila toto nenápadné výchovné působení rodiny. A dnešní generace? Má podobné možnosti? Máme, my dospělí, na ně vždy dostatek času? Jsou pro ni přínosem například celodenní výlety strávené v supermarketech? Domnívám se, že mnoho prostoru společným prožitkům a vzájemnému pozornému naslouchání neposkytují. Ale přesto mnozí rodiče dovedou naplánovat i jiné společné aktivity a najdou si čas o nich také popovídat. V této souvislosti se nabízí připomenutí rodinné turistiky. Veřejné akce pro rodiče s dětmi nebo prarodiče s vnoučaty jsou začleněny do programů některých našich odborů. Takových akcí, které si získávají oblibu veřejnosti, by jistě mohlo být i více. Později, jako dospívající, jsem přirozeně také chtěla trávit více času i se svými vrstevníky. Naskytla se jedinečná příležitost. Ocitla jsem se v turistickém oddílu. Pravidelné schůzky, akce konané o víkendech a tábory. V tomto kolektivu jsme celkem bez větších problémů procházeli obdobím dospívání. Autoritou pro nás se tak stávali naši vedoucí. Kromě turistických dovedností i znalostí jsme si zvykli na vzájemnou toleranci, zodpovědnost a také jsme získali řadu celoživotních přátel. Programy současných turistických oddílů mládeže jsou velmi rozmanité a nápadité. Většina z nich je organizačně začleněna do Asociace turistických oddílů mládeže ČR a současně jsou členy KČT. Mnozí vedoucí TOM po předání oddílu mladšímu nástupci pomáhají v klubu organizačně a také se značením turistických tras. Letos jsem se poprvé zúčastnila akce turistů zdravotně postižených, a to celostátního srazu v Uherském Brodě. Obdivovala jsem jejich aktivitu a zájem o bohatý turistický program zaměřený na poznání regionu. Poděkování si zaslouží nejen pořadatelé, ale také místostarosta města, který byl přítomen slavnostnímu zahájení.
Opět jedna příkladná akce konaná ve spolupráci s místní samosprávou. Akce tak přispěla k propagaci KČT a možná i k obnovení odboru ve městě. V tisku mě zaujal a současně mile překvapil sloupek paní spisovatelky a scénáristky Terezy Boučkové s názvem Zemský ráj teď nefrčí. Mimo jiné v něm oceňuje možnost levného ubytování na chatách KČT. Také jsem jich několik navštívila a setkala se s ochotou ubytovatelů i dobrými službami. Určitě této možnosti využívejme více všichni. Přímo se nabízí i pro akce seniorů, kteří se mohou turistice věnovat i ve všední dny.
↑ Foto Svatavy Pátkové z Pochodu slováckými vinohrady.
Ráda jsem využila možnosti oslovit čtenáře prostřednictvím našeho klubového časopisu a možná některé z vás přivedla k malému zamyšlení nad vybranými aspekty turistiky. Mgr. Libuše Valentová členka Předsednictva KČT
www.turista.cz
Aktuality
Text a foto: Petr Vlček
Kopytov má nejmenší náměstí Každé místo se rádo návštěvníkům pochlubí, když má něco „nej“, např. nejvyšší věž, nejstarší most, největší kostel… I docela malý Kopytov, dnes část města Bohumína, se od letošního července pyšní jedním „nej“, a to vskutku kuriózním. Kopytovští si totiž zřídili nejmenší náměstí v republice a není vyloučeno že i na světě.
Slavnostní otevření si načasovali do doby oslav 531. výročí založení Kopytova, jehož součástí bylo oficiální získání certifikátu o zápisu do České knihy rekordů. Hraniční kámen na náměstí → sv. Floriána
↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého na náměstí sv. Floriána
Náměstí má rozlohu 56 m2 a rozkládá se mezi kaplí sv. Jana Nepomuckého a hasičskou zbrojnicí. A protože patronem hasičů je Svatý Florián, nese náměstí jeho jméno. Plochu náměstí doplňují stylové lampy, lavičky, informační tabule, z nichž se dozvíte vše podstatné o této bohumínské části, a jeden vskutku mimořádný unikát – hraniční kámen z časů Marie Terezie s vytesanou císařskou korunou. Hraničník byl nalezen teprve v roce 2004 nedaleko soutoku řek Olše a Odry, pochází z roku 1742, letopočet 1883 byl doplněn dodatečně při změně hranice.
Text a foto: Jan Pásler
„A víte, že jsem vás hned poznal? Podle obličeje...“ Jeden z nesmrtelných šplechtů trochu natvrdlého strejce s dlouhým vedením vás možná napadne, pohlédnete-li na bustu v průčelí jednoho z domů na náměstí v Litoměřicích, v letním období, bohužel, trochu ukrytou za slunečníkem předzahrádky zdejší restaurace.
Komik, od jehož narození letos v červenci uplynulo 90 let, prožil v tomto domě velkou část svého dětství i celého života. Felix Holzmann, rodák z Teplic, fascinovaný uměním Vlasty Buriana a dvojice Voskovec - Werich, od mládí toužil být klaunem. V Litoměřicích už před 2. světovou válkou hrál ochotnické divadlo. Ale plány mladého nadějného herce válka překazila a zasáhla i do jeho soukromého života – měl známost s dívkou Evou, když však odešel na vojnu, Eva se provdala za jiného. Manžel jí padl roku 1945 před rozhlasem a cesta k jejímu srdci tak byla pro Felixe opět volná. K malé Evičce, dceři novopečené paní Holzmannové z prvního manželství, přibyla krátce nato druhá dcerka Irena. Po válce jezdil Felix Holzmann jako sólový komik s estrádním vystoupením po celé republice. Občas jej doprovázela skupina z Ústí nad Labem, jejíž konferenciér a kouzelník František Budín se pak stal dlouholetým Holzmannovým jevištním sekundantem. Jediné propriety, které ke svému vystoupení potřeboval, byly ošuntělý oblek a kufřík, kulaté brýle a klobouček tralaláček. To mu úplně stačilo ke ztvárnění postavy. Zdali to byl účel, nebo z nouze ctnost, když Holzmann auto neměl a na většinu vystoupení jezdil vlakem či autobusem, se dnes už nedozvíme. Rok 1970 přinesl Holzmannovi osobní tragédii, když si jeho milovaná manželka Eva, sužovaná těžkými depresemi, vzala život. Pustila si plyn. Komik se však o to víc ponořil do své práce a po jeho boku se na jevišti
Přijďte na Pochod okolím Ořešína | 17. 11. 2011 » » více na www.nacestu.cz
2 3
kromě Budína objevili i Viktor Mauer, Jiří Bruder či Lubomír Lipský. Po čase se oženil s partnerkou ze svých vystoupení v Německu, o téměř čtvrt století mladší „Bärbel“ Barbarou Greifovou. I jeho další umělecká činnost byla úspěšná, kromě estrád pro české publikum vystupoval také ve východoněmeckém zábavném televizním pořadu Ein Kessel Buntes, v závěru života pak bavil výletníky na transoceánské lodi. Zemřel 13. září 2002 v německém Chemnitzu. Umělcova busta, dílo akademického sochaře Libora Piskláka, zdobí průčelí litoměřického domu od 22. srpna 2008.
Text: Petr Randus Foto: Zuzana Coňková
Text a foto: Ing. Stanislav Wieser
Farská kyselka Přírodní vývěr této železité kyselky patří v mariánskolázeňské zřídelní oblasti k nejoblíbenějším a tradičně opatrovaným pramenům. Nebyl stržen těžebními vrty, přestože nedaleko od něj byly průzkumné vrty vedeny. Pramení ve dvoumetrové studni kryté dřevěným altánem obnovovaným po mnohá desetiletí.
Nejnověji opravený altán byl předán veřejnosti 23. srpna 2011 státním podnikem Lesy České republiky v rámci programu veřejně prospěšných funkcí lesů. Turisté jistě uvítají, že bylo vedle altánu vybudováno kryté sezení. Mariánskolázeňské muzeum přispělo darem obrazu se zjevením Panny Marie, obvyklým původcem pověstí o zázračných studánkách.
Kaplička v novém hávu Novoborští turisté opravili skalní kapličku Panny Marie mezi Cvikovem a Martinovým Údolím. Její slavnostní zasvěcení se konalo před zraky mnoha návštěvníků v neděli 25. září 2011.
Kaple pochází z roku 1737, je celá vytesaná ve skále, což z ní dělá ojedinělou barokní památku. Značená cesta k ní zatím nevede, ale v plánu je zřízení odbočky z nedaleké zeleně značené turistické trasy.
www.leki.cz
Farská kyselka se nachází necelých 7 km severně od Mariánských Lázní na modře značené turistické cestě, která prochází kolem přírodní rezervace Smraďoch s můstkovou naučnou stezkou k mofetovému jezírku. Vydatný pramen Farské kyselky na svém odtoku vytváří větší jezírko, avšak bez mofet.
www.turista.cz
Aktuality
Text a foto: Lesy ČR
Pamětní deska profesora Julia Komárka Na Šumavě, na lesní cestě vedoucí ze sedla na Špičáku k Černému jezeru, potkáte novou pamětní desku věnovanou vzpomínce na významného českého vědce, pedagoga a spisovatele, prof. RNDr. Julia Miloše Komárka (1892–1955). Slavnostní odhalení pamětní desky se uskutečnilo u příležitosti semináře „100 let ochrany národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero“.
Profesor Komárek pocházel ze Železné Rudy a svůj profesní život zasvětil především přírodě, lesu a myslivosti. Stal se uznávaným odborníkem v oborech zoologie a botanika. Svůj pozitivní vztah k přírodě získával v dětství právě v lesích okolo Železné Rudy a místních ledovcových jezer, a to i díky svému otci, zdejšímu lesmistrovi.
Profesor Komárek je dnes svým bohatým odkazem příkladem osobnosti snažící se přímo ukázkově, ale zároveň přirozeně a citlivě, skloubit zájmy lesnictví, přírodovědy a ochrany přírody. Pamětní desku profesora Komárka představuje neopracovaný přírodní žulový kámen z oblasti pod Černým jezerem, v jeho blízkosti se nachází odpočívadlo. Náklady na pořízení pamětní desky hradily Lesy ČR.
Text: Ing. Mojmír Nováček Foto: Jozef Melek
Otevření symbolického cintorína ve Velké Fatře Slovenská horská služba, resp. její seniorská sekce, se zasloužila o zřízení symbolického cintorína (hřbitova) obětem hor ve Velké Fatře. Na jeho otevření 20. 8. 2011 byla pozvána také delegace KČT, protože mezi oběťmi Velké Fatry je i řada českých turistů. Cintorín se nachází nad chatou Kráľova Studňa na jižním konci hřebene Velké Fatry.
Vědecká a odborná kariéra profesora Komárka je velice rozsáhlá: v roce 1921 se například zařadil mezi zakladatele Výzkumného ústavu pro ochranu lesa a stal se jeho prvním ředitelem. Jedním z úkolů ústavu byl tehdy boj s rozsáhlým výskytem bekyně mnišky v lesních porostech. Později se profesor Komárek zaměřil na výzkum houbovitého onemocnění jilmů nazývaného grafióza a podílel se na průzkumu zdravotního stavu karpatských lesů. V letech 1946-48 působil ve vedení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v roce 1954 se svými kolegy založil Entomologickou laboratoř akademie věd.
www.sportkoncept.cz/salto
Na skalce na hřebeni byl osazen velký kříž a pod ním byla do skály upevněna deska se jmény 35 obětí hor za posledních 80 let. Aktu otevření se zúčastnila stovka turistů, která si vyslechla projevy, následovalo vystoupení fujaristů a polní mše, při níž bylo místo vysvěceno. Společně s cintorínem byl slavnostně po dlouhodobé opravě probíhající za provozu otevřen hotel (chata) Kráľova Studňa. S chatou má KČT smlouvu na sníženou cenu za ubytování pro turisty se slevovou kartou Eurobeds, kromě hotelového ubytování nabízí Kráľova Studňa turistickou ubytovnu s 24 lůžky.
www.rohner.cz
4 5
Otevření cintorína i chaty se za KČT zúčastnila skupina ostravských turistů pod vedením generálního sekretáře KČT Ing. Mojmíra Nováčka. Naši turisté vyzkoušeli ubytování v hotelové části chaty i v turistické ubytovně, venkovní ohniště i hotelovou saunu. Po otevření symbolického cintorína a položení věnce obětem hor si turisté prošli hlavní hřeben Velké Fatry až po Ostredok.
znám, ale v archivu se dochovala žaloba na šenkýřku Annu, která část pokladu údajně odcizila. Po dalším požáru v roce 1766 byl dům přestavěn do barokní podoby s mansardovou střechou a podloubím. To nechal na konci 19. století hrabě Albert Waldstein zazdít. Býval zde hostinec U zlatého soudku a když dům v roce 1911 koupil MUDr. Vojtěch Fára, rozhodl se upravit jej tak, aby v něm mohl vykonávat praxi. Vypracování projektu přestavby zadal pražskému architektovi Pavlu Janákovi (1882–1956), známému představiteli českého kubismu v architektuře. Podle jeho plánů stavitel Karel Postránecký upravil v letech 1913–1914 mansardovou střechu a postavil štít, kterým se dům přizpůsobil ostatním. Je s podivem, jak velmi nezvyklá kubistická fasáda členěná pilastry nejenže „nebije do očí“, ale je tak nenápadná, až si troufám říct, že mnohému návštěvníku tato skutečnost při zběžném pohledu unikne. Proto lze Fárův dům pokládat za vzorný příklad citlivého zásahu do staré architektury.
Text a foto: Jaroslav Vála
Fárův dům v Pelhřimově Každá prohlídka města většinou začíná na náměstí a nejinak tomu je v Pelhřimově. Zdejší čtvercové náměstí patří k největším v republice a znalci architektury vědí, že jsou na něm zastoupeny téměř všechny stavební slohy: gotika, renesance, baroko, rokoko, klasicismus, empír, secese, kubismus a funkcionalismus. Stačí se postavit doprostřed, ke kašně se sochou sv. Jakuba Většího, patrona poutníků, postupně se otáčet kolem dokola a nechat klouzat zrak z jednoho měšťanského domu na druhý.
Ale nebojte se, nebudu vám popisovat dům od domu, soustředím se jenom na jeden jediný, který stojí na severním rohu západní strany. Má číslo popisné 13 a říká se mu Fárův dům. Byl založen na úzké gotické parcele a během historie prošel mnoha proměnami. Původně nebyl nárožním, ale jedním v řadě dalších. V roce 1550 však nechal nový majitel Pelhřimova Adam Říčanský z Říčan dva sousední domy zbourat, aby vzniklá proluka zvýraznila novostavbu jeho zámku. Roku 1561 postihl Pelhřimov katastrofální požár, při němž vyhořel také dům čp. 13. Při stavebních úpravách v letech 1564–1565 nalezl tehdejší majitel ve zdivu nádobku s penězi. Přesný počet nalezených grošů není
↑ Fárův dům někdy v letech 1880 až 1913 (foto: archiv Muzea Vysočiny Pelhřimov) ↓ Fárův dům, současný stav
Zájemcům o podrobnější prohlídku pelhřimovského náměstí je určena Stezka po stavebních slozích, ke které si mohou v tamějším turistickém informačním centru vyzvednout mapku a bezplatně zapůjčit audioprůvodce, případně zakoupit brožurku.
Přijďte na Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic | 6. 11. 2011 » » více na www.nacestu.cz
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz
↑ 9/ Zámecké sklepy v Českém Krumlově (foto: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích)
3. část
Hlubiny české krajiny 9/ Zámecké sklepení v Českém Krumlově Zámek v Českém Krumlově se skládá z několika desítek paláců a budov, pěti nádvoří a rozlehlé zahrady. V hlubinách ukrývá tři podzemní prostory: zámecké lapidárium, Václavské sklepy a renesanční sklepy. Zámecké lapidárium se nachází pod objektem Nového purkrabství. Svými rozměry i charakterem je ve středoevropské zámecké architektuře společně se sklepením Pražského hradu zcela ojedinělé. Hlavní, původně jednotný prostor je dlouhý 48 m, široký 8,5 m a valená klenba dosahuje výšky 4,6 m. Sklepení bylo vybudováno ke konci 16. století a dodnes si udrželo svůj renesanční ráz. Prostory původně sloužily jako konírny. Na východní stranu ještě navazují další, menší
sklepy, ve kterých v 19. století bývala chladírna a do roku 1803 šatlava. Dnes je hlavní prostora sklepení adaptována na lapidárium, které je zpřístupněno jako jedna ze zámeckých expozic. Václavské sklepy se rozkládají pod IV. nádvořím a přilehlými křídly zámku. Jsou monumentálním třípatrovým goticko-renesančním prostorem s vysokou valenou klenbou, který vznikl v místech bývalého předhradí jako základ pro později budované paláce tzv. Horního hradu. Sklepy byly vystavěny v místech značně svažitého terénu, který spadal do hradního příkopu. Podle tradice tady byl v letech 1394 a 1402 vězněn král Václav IV., jehož jméno dalo těmto prostorám název. V podzemním labyrintu se pořádají mezinárodní výstavy keramické tvorby.
Pod V. nádvořím s budovou barokního divadla se dlouhou schodišťovou chodbou z tzv. Renesančního domu vstupuje do hlubokých
Více se o hlubinách České republiky dozvíte každou sobotu » »
9
6 7
10
↑ 10/ Bývalý pískový lom, nad nímž se nachází Mušlovská propástka.
renesančních sklepů. Sklepy ležící až 8 m pod terénem sloužily k uskladnění ledu. Prostory mají křížový půdorys a byly pravděpodobně hloubeny tunelově. V historických pramenech z konce 16. století se praví, že sklep byl budován několik let a za jeho výstavbu bylo zaplaceno 3 000 kop grošů. Toto podzemí není veřejnosti přístupné.
10/ Mušlovská propástka Mušlovská propástka se nachází nedaleko od Mikulova u obce Sedlec na návrší zvaném Mušlov se stejnojmennou osadou. Vrch Mušlov je tvořen třetihorními vápenci s četným výskytem zkamenělých schránek mlžů, podle nichž dostal Mušlov své jméno. Mušlovské návrší leží na území CHKO Pálava, vývojově je ale podstatně mladší. Přesto se ve zdejších vápencích vyvinul malý krasový systém s podzemním tokem a s povrchovými krasovými jevy v podobě škrapů a závrtové sníženiny. Mušlovská propástka je nejpozoruhodnějším útvarem tohoto krasového území. Nevelký otvor do země klesá do hloubky necelých 10 m. Na dně propástky se objevuje příležitostný vodní tok, který možná pochází z nedalekého ponoru drobné-
ho potůčku. Propástka byla prozkoumána poměrně nedávno, v 80. letech minulého století; předtím se o ní sice vědělo, ale byla z bezpečnostních důvodů zasypána. Představuje unikátní jev, protože ukazuje rozvoj krasového útvaru v raném stádiu vývoje. Na takovém místě sice nelze očekávat objev rozsáhlých jeskynních prostor, ale další výzkum lokality může přinést ještě některá překvapení.
11/ Arcibiskupské vinné sklepy v Kroměříži Dějiny Kroměříže i zdejšího zámku jsou neodmyslitelně spojeny s olomouckými biskupy a arcibiskupy, kteří si z města vytvořili svou rezidenci. Raně gotický hrad se během časů změnil na renesanční a později barokní zámek, přes který se přehnala smršť událostí od švédského pustošení za třicetileté války přes velký požár města v polovině 18. století až po zasedání říšského sněmu v letech 1848–1849. Jedna jeho část si však žila poměrně samostatným životem: sklepy. Ty stejně jako původní hrad nechal vystavět biskup Bruno ze Schauenburku. Od doby svého vzniku (1266) se sklepy využívají k uskladnění a zrání
↑ 11/ Dřevěná socha Bruna ze Schauenburku střežící vinný archiv společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž
» » po desáté hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v rámci pořadu S Čechem po Čechách.
11
↑ 11/ Dubové sudy v Arcibiskupských vinných sklepích v Kroměříži
vína, a jsou tak pravděpodobně nejstaršími vinnými sklepy u nás. Sklepy byly v době vlády Karla IV. rozšířeny, Karel IV. je navíc v roce 1345 nadal právem vyrábět mešní víno. Ta nejkvalitnější mešní vína zrají ve sklepech i dnes. Mají tu pro to ty nejvhodnější podmínky, ve sklepech se drží stálá teplota od 9 do 11 °C. Indikátorem vhodné teploty jsou i povlaky ušlechtilých plísní na stěnách. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti, největší pojme 191 hektolitrů vína, nejstarší má více než 200 let. Prostory se člení na Horní a Dolní sklep, jejichž celková výměra činí 1 030 m2, a nacházejí se zhruba 8–10 m pod povrchem. Sklepní prostory navíc uchovaly nejstarší části zdiva z původního raně gotického hradu. Součástí prohlídky sklepů je ochutnávka, víno lze mj. zakoupit v prodejně při vstupu do sklepů.
12/ Jeskyně sv. Ivana ve Svatém Janu pod Skalou Pro začátek legenda. Někdy ve druhé polovině 9. století se do tehdy téměř pustého kraje nedaleko od dnešního Berouna vydal mladík jménem Ivan, snad syn knížete Gostimysla z Pobaltí. V místech dnešní obce Svatý Jan pod Skalou našel to, co potřeboval pro své roz-
www.leki.cz
jímání: osamělou jeskyni s pramenem pitné vody, kde strávil na čtyřicet let. Po své smrti byl Ivan uctíván jako svatý, i když církev ho nikdy nekanonizovala. Kult sv. Ivana se rozvinul už v 10. století, kdy se jeskynní poustevna a Ivanův hrob staly vyhledávaným poutním místem. Později tu vzniklo benediktinské proboštství a opatství s klášterem a kostelem. V kostele se nachází náhrobek sv. Ivana, který obsahuje schránku s poustevníkovými ostatky. Když v 90. letech minulého století provedl profesor Emanuel Vlček jejich analýzu, zjistil, že patří muži, který žil před více než tisícem let ve vlhkých klimatických podmínkách a živil se vegetariánsky. Sv. Ivan se tak z legendární bytosti stal člověkem z masa a kostí. Jeskyně, ve které sv. Ivan přebýval, je také nazývána Skalním kostelem a dnes je přístupná při prohlídce kostela. Její výjimečnost nespočívá jen v legendách a historii, ale i v přírodních vlastnostech. Jeskyně vznikla v travertinech neboli pěnovcích, tedy sladkovodních vápencích, které se usazovaly v místech vývěru nasycených krasových vod a které nejsou starší více než několik tisíc let. Jeskyně sv. Ivana je svými rozměry zároveň naší největší travertinovou jeskyní (délka 30 m, výška 11,5 m). Současný stav jeskyně o třech prostorách je výsledkem
pozdějších úprav, které prováděli benediktini. Prostory jim sloužily jako kostel a částečně jako krypta. Z dob legendárního Ivana se v jeskyni dochoval kámen, který měl sloužit jako Ivanovo lůžko, a jiný kámen se dvěma vytlačenými důlky, který je považován za Ivanovo klekátko. Podle jiných zdrojů však jde o náhrobní kámen z Ivanova hrobu. S Ivanovým jménem je spojena i nejvydatnější krasová vyvěračka Českého krasu, rozdělená na pramen Ivanka a pramen Ivan (tj. studánku sv. Ivana, která se nachází v blízkosti jeskyně v apsidě obvodové zdi kláštera). Celkem dává přes 20 litrů slabě radioaktivní vody za sekundu.
↑ 12/ Původní místo posledního odpočinku sv. Ivana
12