ŘÍJEN
10 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Kouřim, město uprostřed Evropy Za pekelnými ranami Šlakhamru
Čechy na Moravě Dům Seligmanna Bauera v Třebíči Na kole po Eslarnském Bocklu (Německo)
Řepařská naučná stezka Vápenec – kámen pradávný i dnešní
Střední Brdy za jedno odpoledne Za šperkem barokním i perleťovým (Riegersburg, Rakousko) Rozhledny v okolí Liptovského Mikuláše (Slovensko)
L | 123 Cena: 45 Kč
Obsah
1 Úvodník Přidáte se? 2 Aktuality 2 Kostel Boží lásky 2 Motocykl filmových medvědů najdete v muzeu v Pavlíkově 3 Orchideje uprostřed vsi 3 Pozvánky
4 S Čechem po Čechách 4 Hlubiny české krajiny 2. část 8 Hřebenovka – Broumov
11 14 17 20 23 tul: Dolský mlýn (foto: H. Lehmannová)
Řepařská NS Kolín (str. 20)
Čechy na Moravě Dům Seligmanna Bauera (Třebíč) Střední Brdy za jedno odpoledne Řepařská naučná stezka Toulky s Toulavou kamerou 23 Za pekelnými ranami Šlakhamru 26 Kouřim, město ve středu Evropy
30 Rozhľadne v okolí Liptovského Mikuláša (Slovensko) 32 Za šperkem barokním i perleťovým (Rakousko) 36 Na kole po Eslarnském Bocklu (Německo) 40 Z historie organizované turistiky Chaty KČT - Výrovka v Krkonoších 42 Okénko do přírody Vápenec – kámen pradávný i dnešní 46 Soutěž Inspiraci tu našel jeden známý kronikář 48 Písmenná křížovka Metropole Moravy 50 Pêle mêle
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
50 Vrch Klášťov 51 Nejstarší dřevěný kostel (Broumov) 52 Vlčí tabule
Vápenec (str. 42)
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123) Uzávěrka příštího čísla: 29. 9. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 4. 10. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 10. 2011
Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Přidáte se? Na cestách a trasách o tom hodně přemýšlím. Jedete autem a najednou Vám něco cvrnkne do čelního skla. Po krátkém šoku zjistíte, že to nebyl nahodilý kamínek a že auto před Vámi zrovna zavírá okénko. Případně vidíte, jak v tom trošku lepším případě do příkopu odlétají další plechovky, sáčky, odpadky…
Je celkem jedno, zda před Vámi jede terénní auto světové značky nebo nižší střední třída domácí produkce. V naší současné společnosti mě to ani vlastně nepřekvapuje. Vždyť při dodržování dopravních předpisů a padesátikilometrové rychlosti v obci si připadám jako blázen, kterému se všichni svým „čumákem“ nalepí až do zadního kufru a zběsile blikají, aby mě poté mohli předjet v nepřehledném úseku s plnou dělící čárou… A to mají mnohdy řidiči vedle sebe partnera (partnerku) a na zadních sedadlech děti. Skvělý příklad a výchova. A pokud občas vyrazím hromadným dopravním prostředkem a čekám na zastávce, marně bych pohledal kuřáka, který mě a ostatní kolem stojící nebude obtěžovat kouřem a nedopalek necvrkne jen tak na zem či do kolejiště. O hospodách a restauracích ani nemluvě. Všichni tihle naši spoluobčané jsou téměř nepostižitelní. Budete snad mít ve škole či zaměstnání problémy díky takovémuto chování? Zkuste si stěžovat! Kdo cestuje do zahraničí a všímá si těchto nešvarů, určitě ví, kterým směrem a na kterou světovou stranu se má vydat, aby viděl příklad převažující slušnosti a čistoty, anebo naopak skládky v každém příkopu či za každou vesnicí. Mám dojem, že před desítkami let jsme patřili k těm lepším, nyní se ale přesouváme někam úplně jinam… Ale raději nebudu konkrétní, pokud člověk chce veřejně nějakou pravdu popsat, potrefená husa se obvykle ozve. Někteří ústavní činitelé by mohli vyprávět. Utíkám tedy na naše turistické trasy: pěší, cyklo, lyžařské… Je to trochu lepší než v anonymních městech, alespoň doufám. Věřím tomu, že alespoň my, organizovaní turisté v drtivé většině nejsme čuňátka a mohli bychom tento stále zhoršující se „demokratický“ trend (mohu si přeci dělat, co chci) zkusit zvrátit. Doufám, že minimálně odpadky v přírodě a na turistických trasách vadí většině z nás. Zkusme jít více příkladem a působit. Vedoucí TOM na své tomíky, cvičitelé na svoji skupinu, vedoucí akce na své spoluorganizátory. Během přípravy akce pro veřejnost nebo při vlastním pochodu vezměme pytel a ukažme, že nám to není lhostejné. Připravme pro
účastníky alespoň jednoduchou možnost třídit odpadky. Ve svých letáčcích, pozvánkách a propozicích zkusme požádat a poprosit, nikoliv ze zvyku pouze zakazovat a přikazovat, jak to vidíme všude kolem nás. Podpořme organizace a správy NP a CHKO, které se snaží veřejnost v tomto směru vychovávat. Je přece strašné se brodit na jubilejním ročníku pochodu nebo obdobné akci různými odpadky. Věřte, že Vaše aktivita mnohé osloví, umravní a někteří se snad i přidají. Dokonce jsem přesvědčen, že „čistka“ na trase a také případná kontrola značení by měla být naprosto samozřejmou přípravou
turistické akce pro veřejnost a mnozí tak nejen k mé radosti činí. Pro tomíky a další mládež je takováto akce maximálně výchovná. Pokud se jednou, dvakrát do roka při oddílové nebo školní akci několik kilometrů vláčí s plnými vaky roztodivného a mnohdy neuvěřitelného bince a shýbají se k zemi častěji než za celý rok při hodinách tělesné výchovy, je to nejlepší prostředek k tomu, aby již nikdy nevyhodili ani ten papírový kapesníček nebo žvýkačku, kterých jsou na našich trasách tisíce a tisíce. Přidáte se? Ing. Rostislav Kašovský člen Předsednictva KČT
www.turista.cz
Aktuality
Text a foto: Jaroslav Vála
Kostel Boží lásky Stojí v bývalém pískovcovém lomu mezi přírodními skalními útvary – a přesto téměř uprostřed obce, která se jmenuje Budislav a leží stejně daleko od Poličky jako od Litomyšle. Myšlenka na stavbu kostela vznikla v roce 1992, projekt vypracovala Ing. Jana Vohralíková, realizátorem a investorem hrubé stavby se stal majitel stavební firmy Jaroslav Vomáčka. Při sjezdu rodáků v roce 1994 byl posvěcen základní kámen, stavba samotná byla zahájena o rok později. Dostavbu finančně podpořily město Litomyšl a Pardubický kraj, v prosinci 2003 byl kostel zkolaudován a v následujícím roce vysvěcen tehdejším královéhradeckým biskupem – dnešním pražským arcibiskupem – Dominikem Dukou. Kostel má půdorys ve tvaru lidského srdce, interiér zdobí křížová cesta, cyklus čtrnácti plastik o velikosti 55 x 100 cm zhotovený litomyšlským keramikem Jiřím Dudychou, a tělo Kristovo, dodané Stanislavou Macháčkovou z Galerie z ruky, která se nachází v Křížovicích u Doubravníka, nedaleko hradu Pernštejn. Oltář složený ze dvou bloků opuky váží více než dvě tuny a zhotovil jej akademický sochař Petr Váňa, zvon je od pražské firmy Zvonařství Manoušek, mříž, kované svícny a socha Panny Marie, umístěná na skále v těsném sousedství kostela, jsou dílem uměleckého kováře Karla Píši ↑ Kostel Boží lásky z Osíku u Litomyšle. ↓ Plastika Panny V kostele probíhají Marie s Ježíškem jednou za čtrnáct dní mše katolické a jednou za měsíc mše ekumenické. Oblíbené jsou zdejší koncerty, konají se tu svatby církevní i civilní, vítání nových občánků a zlaté svatby. Zájemci o návštěvu kostela mohou kontaktovat jeho správce pana J. Košňara, tel.: 461 638 224.
Text a foto: Roman Hartl
Motocykl filmových medvědů najdete v muzeu v Pavlíkově Splněný sen. Tak nazval Ivo Šarlinger z Pavlíkova u Rakovníka své muzeum historických motocyklů.
Vzniklo sice už před třemi lety, kdy si ho pan Šarlinger nadělil jako dárek ke svým šedesátinám, teprve nyní se však otevřelo veřejnosti. Ivo Šarlinger totiž muzeum zpřístupnil původně jen svým přátelům a známým, mimořádnost jeho sbírky však přímo volala po větším publiku. V podkrovní expozici nad prodejnou pro kutily září nablýskané historické stroje nejrůznějších světových značek. Jsou tu tuzemské stroje značky Jawa, Walter, Praga nebo BSJ, německé, belgické, anglické nebo švédské stroje, několika značkami (Indian, Excelsior, Ner-a-Car) je zastoupena i Amerika. Kuriozitou sbírky je motocykl ČZ 150, na kterém jezdili cvičení medvědi ve filmu Šest medvědů s Cibulkou. Vedle historických motocyklů mají v muzeu své místo i rakovnické mopedy Stadion nebo novější motokrosové a plochodrážní speciály. Muzeum můžete navštívit od května do října, přesnou otevírací dobu najdete na www.moto-veterani.cz.
Přijďte na Od knihovny ke knihovně | 15. 10. » » více na www.nacestu.cz
2 3
Text a foto: ČSOP
Orchideje uprostřed vsi Občas se lidem zdá, že to mají do přírody „tak nějak daleko“. Přesto lze někdy přírodní poklady najít i takřka uprostřed vesnice. Jednou z nich je Střelná na Teplicku. Jedna z nejvýznamnějších vlhkých luk Ústeckého kraje, na níž se vyskytuje řada velmi vzácných a ohrožených rostlin, je totiž ze tří stran obklopena zástavbou. Podobných luk bývaly v Podkrušnohoří desítky hektarů, dnes je však Střelenská louka jednou z posledních. Intenzifikaci zemědělství ve 2. pol. minulého století přežila díky péči tehdejších majitelů, kteří ji využívali pro svoji kravku, kozu a několik ovcí. Před současným tlakem developerů ji pak zachránil Český svaz ochránců přírody, který ji v roce 2009 v rámci kampaně Místo pro přírodu odkoupil a vytvořil zde „soukromou rezervaci“. „Soukromé rezervace“ ČSOP nejsou před lidmi uzavírány. Naopak, ČSOP se snaží tyto lokality lidem přiblížit a zpřístupnit. Nejnovější zpřístupněnou lokalitou (od 27. 8. 2011) je právě Střelenská louka, kde byly umístěny dvě informační tabule, vytvořen bezpečný přístup a příjemné posezení pro návštěvníky, ze strany ↑ Prstnatec májový od silnice byla louka (foto: Jiří Bělohoubek) ohrazena dřevěným zábradlím. Nejcennější druhy rostlin, které můžete na Střelenské louce spatřit, jsou spíše nenápadné – drobná kapradinka hadilka obecná, neméně drobná bařička bahenní, prorostlík dlouholistý či
bahnička jednoplevá, bradáček vejčitý či čtyři vzácné druhy ostřic. Co však na jaře, na přelomu května a června, zde rozhodně nepřehlédnete, jsou růžové klasy orchideje prstnatce májového a bílé chomáče suchopýru, známé z výletů na horská rašeliniště.
Pozvánky Příroda viděná očima Mirko Laníka 8. září – 30. listopadu 2011 Společenský sál Městské knihovny v Klatovech Vernisáž hezké výstavy proběhla v krásných prostorách Městské knihovny v Klatovech dne 8. září. Do posledního místa zaplněný výstavní sál a řada čestných hostů si po hezkém hudebním programu a zasvěcených slovech řečníků mohli prohlédnout fotografie před dvěma lety zemřelého Ing. Mirko Laníka. Tisíce turistů ho znaly jako nadšeného organizátora desítek letních i zimních turistických akcí, jako předsedu sekce zimní turistiky KČT – zde ho však objevily jako citlivého fotografa, schopného zachytit přírodu v těch neopakovatelných, nádherných okamžicích, v té atmosféře, za kterou všichni znovu a znovu vyrážíme do přírody. Ing. Jan Havelka
Výstava fotografií, plakátů a účastnických listů Výstava se koná u příležitosti 30. ročníku turistického pochodu Pod Zelenou horou a 35. výročí vzniku turistického klubu v Nepomuku do 14. října 2011 v Malé galerii v Nepomuku na náměstí, otevřeno pondělí až pátek 8.00 – 16.00 hodin..
Přijďte na Pochod slováckými vinohrady | 8. 10. » » více na www.nacestu.cz
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a Mgr. Josef Schwarz → Foto: Mgr. Josef Schwarz
2. část
Hlubiny české krajiny 5/ Křížový sklep v Příměticích u Znojma Křížový sklep byl v Příměticích (obec poprvé zmiňována v roce 1220, v 18. stol. působiště vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše; dnes administrativní součást Znojma) vystavěn v letech 1740–1756 znojemskou jezuitskou kolejí. Je vybudován na půdorysu ve tvaru kříže (odtud jméno) a jeho rozměry jsou ohromující. Hlavní chodba je 110 m dlouhá a 10 m široká, vedlejší chodba (rameno kříže) měří 56 m, cihlové klenby jsou vysoké 6,5 m, v kopuli dokonce 8 m. Přímětický sklep tak patří k největším křížovým sklepům na světě (údajně má jít o druhý největší sklep svého druhu vůbec). Udivuje i dalšími svými vlastnostmi: stěny a stropy jsou pokryté silnou vrstvou ušlechtilé plísně Rhacodium cellarae, mimořádná je i akustika včetně zdejší rarity, tzv. jezuitského telefonu: šepot se přes klenbu nese z jedné strany na druhou. Sklep je od počátku využíván jako vinný,
dnes tu svá nejlepší bílá vína zpracovává a uchovává společnost Znovín. Vína zrají v tradičních dubových a akátových sudech obrovských rozměrů, část produkce je umístěna v moderních nerezových tancích. Ve všech nádobách je průběžně uloženo 7 500 až 12 000 hl bílého vína. Sklep je pro návštěvníky otevřen od 10. ledna do konce srpna (součástí prohlídky je ochutnávka vína), po zbytek roku je z provozních důvodů (výroba nového vína) uzavřen.
6/ Kapucínská hrobka v Brně Kapucíni do Brna přišli na začátku 17. stol., kdy se usadili v nově postaveném klášteře na předměstí blízko Měnínské brány. Při obléhání města švédskými vojsky však byl klášter v roce 1645 z bezpečnostních důvodů zbořen a kapucíni se přesunuli do vnitřního města, kde si nechali na dnešním Kapucínském náměstí vybudovat nový klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže. Pů-
vodní budovy z poloviny 17. stol. přestavěli a rozšířili otec a syn Mořic a František Antonín Grimmové v letech 1736–1763. Kapucínská hrobka (krypta) se nachází v suterénu kláštera. Vznikla pravděpodobně z původních sklepních prostor domů, které dříve stávaly na místě kláštera. Kapucíni stejně jako příslušníci ostatních řádů pohřbívali své mrtvé do krypt, umístěných většinou pod hlavní lodí kostela, a to až do roku 1787, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř měst. Kapucínská hrobka je však mezi mnoha podobnými prostorami mimořádnou výjimkou: geologická skladba podzemí a promyšlený systém vzduchových průduchů totiž způsobily, že těla zemřelých byla přirozenou cestou mumifikována. Do krypty byli pohřbíváni v první řadě zemřelí bratři kapucíni. Mrtvoly oděné v prostá řádová roucha byly pokládány přímo na zem, pod hlavy se jim dávaly dvě cihly. V překřížených rukou většinou svírají růženec, výjimkou je kříž, který dodnes drží mnich,
Více se o hlubinách České republiky dozvíte každou sobotu » »
4 5
5
↑ 5/ Křížový sklep v Příměticích u Znojma (foto: archiv společnosti Znovín)
který v řádu strávil více než půlstoletí svého života. Podle původních záznamů bylo v hrobce pochováno přes 150 kapucínů, dodnes přetrvalo 24 mumifikovaných těl. Druhou skupinu osob představují světští příznivci řádu, kterých je v kryptě pohřbeno kolem 50. Nejproslulejší z nich je František svobodný pán Trenck, vojenský velitel a obávaný plukovník jednotky pandurů. Trenck leží v samostatné místnosti v bytelné kovové rakvi se skleněným víkem. Z dalších známých osobností jsou tu
pohřbeni např. architekti Mořic a František Grimmové, mezi ostatními jsou mj. úředníci, měšťané, šlechtici a vojáci. Zemřelí jsou většinou umístěni v původních barokních dřevěných rakvích, které jsou stejně jako těla velmi dobře dochovány.
7/ Jeskyně Kůlna Jeskyně Kůlna se nachází v Moravském krasu v horní části údolí Pustý žleb, necelý kilometr jižně od Sloupu. Jde o tunelovitou jes-
kyni, která oboustranně proráží skalní výběžek; je pozůstatkem dřívějšího jeskynního patra. Prostory jeskyně jsou mimořádné svými rozměry – k jihu se Kůlna otevírá mohutným portálem (40 m širokým a 8,5 m vysokým), který byl pro svou působivost často zobrazován na dobových rytinách. Severní portál je méně nápadný, dosahuje jen 4 m výšky a 10 m šířky. Esovitě stočená chodba jeskyně na délku měří 92 m a široká je až 25 m. Spodní patra Kůlny jsou samostatným systémem
↓ 6 / Průčelí kostela Nalezení sv. Kříže, pod nímž se ukrývá hrobka brněnských kapucínů ↓
6
» » po desáté hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v pořadu S Čechem po Čechách.
7
↑ 7 / Vstupní portál jeskyně Kůlna ↓ 7 / Stehenní kost mamuta nalezená a vystavená v jeskyni
je vůbec nejvýznamnější nález z Kůlny. Později byla jeskyně osídlena lovci mamutů, resp. koní a sobů, a navštěvována byla i v době bronzové, což dokládají bronzové předměty z 9.–8. stol. př. n. l. Za 2. světové války (od konce léta 1944 do dubna 1945) byla v Kůlně umístěna německá továrna na letecké motory. Vstupy do jeskyně byly vyzděny a dno vybetonováno, což narušilo původní podobu prostor a poničilo archeologický materiál ukrytý v podzemních vrstvách. Kůlna je od roku 1997 propojena nově proraženou štolou se systémem Sloupsko-šošůvských jeskyní a je součástí jejich prohlídky. Aktuální expozice v Kůlně představuje mj. archeologické profily, nalezené kosti pravěkých zvířat a panely s podrobnými informacemi. zvaným Křížovy jeskyně. Propasťovitý systém o hloubce 75 m a délce chodeb asi 100 m je nazván po svém objeviteli, Martinu Křížovi, který v 80. a 90. letech 19. stol. prováděl v Kůlně archeologické vykopávky. Nebyl úplně první, kdo jeskyni zkoumal, před ním zaujala už archeologa Jindřicha Wankela a do jeskyně mířili archeologové i později – poslední velký systematický průzkum byl prováděn v 60. a 70. letech 20. stol. Karlem Valochem. Archeologické nále-
zy z Kůlny jsou mimořádné svým počtem i významem, a jeskyně tak patří k nejdůležitějším nalezištím svého druhu v Evropě. Doposud zde bylo odkryto celkem 15 kulturních vrstev počínajíc starší dobou kamennou a konče 7. stol. př. n. l. Nejstarší nalezené předměty pocházejí z doby před 120 000 lety, kdy Kůlnu obýval neandrtálský člověk. Kromě kamenných nástrojů byla objevena část horní čelisti neandrtálského chlapce z doby před 50 000 lety, což
8/ Jeskyně Kostelík Jeskyně Kostelík (podzemní prostory svým tvarem připomínají církevní stavbu) se nachází v Moravském krasu ve Křtinského údolí mezi Adamovem a Křtinami. Je zbytkem dávného jeskynního systému, který vyhloubily vody Křtinského potoka. Kostelík je průchozí jeskyní, do které lze vstoupit třemi chodbami. Ty se setkávají v centrální prostoře, vyso-
6 7
↓ 8 / Severní vstup do jeskyně
8
↑ 8 / Hlavní vnitřní prostora jeskyně Kostelík
ké klenuté síni, do které přes otvor ve stropě proniká denní světlo. Z hlavní prostory vybíhají slepé úzké chodbičky. Celková délka Kostelíku
je 96 m, výška vnitřních prostor až 8 m. V jeskyni byly nalezeny stopy po osídlení ze starší doby kamenné a dnes je součástí NPR Býčí skála.
Prof. Karel Absolon, známý archeolog a speleolog, který se systematicky věnoval průzkumu Moravského krasu, předpokládal, že Kostelík by mohl být horním patrem rozsáhlejší jeskyně, což se však nepotvrdilo. O Kostelíku se už v roce 1669 zmiňuje brněnský lékař Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu, a to ve svém díle s příznačně dlouhým barokním titulem Podzemní bič Moravy, kterým se zvláštní a podivuhodné věci, jež příroda v úrodném lůně této krajiny rozsela, obzvláště tedy podzemní, a jejich účinky smrtící zajímavě zkoumají a péče jak léčebná tak i ochranná se předkládá. V roce 1822 jeskyni vypodobnil František Richter. Místo měl v oblibě také spisovatel Rudolf Těsnohlídek.
„Hřebenovka“
Broumov Broumov ↓ Klášter benediktinů v Broumově (foto: Jan Pásler)
↑ Text: Vladimír Čech
V předchozím čísle Turisty jsme spolu došli do východočeského města Broumova a to je natolik zajímavé, že se vyplatí věnovat mu celé jedno povídání.
Více se o „Hřebenovce“ dozvíte každé úterý » »