SRPEN – ZÁŘÍ
8–9 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANIC HRANICEMI
Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Hlubiny české krajiny & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Muzeum Keltů v Dobšicích Co má Vysoká Lhota společného se stříbrným plátnem
Dolní Ročov – mistrovské dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera Za Nepraktou do Spáleného Poříčí
Brádlerovy boudy Kde nechal čert parádní stopu
Žampach Hamrštejn Na skok do Africké savany Cvrkot pozdního léta
Zámek v Žinkovech
aneb Jak a kde skončili potomci E. Škody
Slavkovská dráha v lese zakletá L | 123 Cena: 45 Kč
Obsah
1 Úvodník | Ač pršelo, jen se lilo – TURISTU přece leccos potěšilo 2 Aktuality 2 3 3 4 5 5 6 6 7
Pomozte na stavbě Bezručovy chaty Rozhledna na Hartenštejně Nová kaple Z rozestavěného kostela „Centrum vzdělávání“ Otevřená brána Pomůžeme Šumavě? Z Horské Kvildy na Kvildu po nové cestě Kde nechal čert parádní stopu Dům přírody Třeboňska
8 S Čechem po Čechách 8 Hlubiny české krajiny 1. část 12 Hřebenovka tul: Kovárna ve strážnickém skanzenu (foto: Ing. Vít Pátek)
15 18 20 24 28 30
Žampach Hamrštejn Dolní Ročov Slavkovská dráha v lese zakletá Zámek v Žinkovech Pojďte se zasmát s Nepraktou a projít si Spálené Poříčí 34 Toulky s Toulavou kamerou 34 Muzeum Keltů v Dobšicích 38 Co má Vysoká Lhota společného se stříbrným plátnem
Transbordér (str. 18)
40 Z historie organizované turistiky Chaty KČT – Brádlerovy boudy v Krkonoších 42 Okénko do přírody | Cvrkot pozdního léta 44 Soutěž | Vody odtud míří do Berounky 46 Písmenná křížovka 48 Pêle mêle 48 48 49 50 50 51 52 52 53
Klášter v Dolním Ročově (str. 20)
55 61 63 65
Vodárenská věž v Bohumíně Letecký traťový maják Na skok do Africké savany Nejsou pláně jako Pláně Prachová a její kostelík Šebetovský zámecký areál Vzpomínka na tramvajový provoz Budzogáň (Slovensko) Změny v síti značených turistických tras na mapách KČT
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE: Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE: Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123) Uzávěrka příštího čísla: 2. 9. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 6. 9. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 27. 9. 2011
■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Tahle hláška z humoristické novely Vladislava Vančury jako by „sedla“ na rozmary počasí právě uplynulých prázdnin. Častější deštík svědčil polím i zahradám. A turisté se jím věru odradit od svých cest nenechali, vždyť přece nejsou z cukru.
Ač pršelo, jen se lilo – TURISTU přece leccos potěšilo
Nějaká ta přeprška nedonutila sedět doma ani nás od TURISTY i vyrazili jsme začátkem července na už 53. ročník rakovnického Putování za Mistrem Janem. Nejezdí se tam pouze polykat kilometry. Na trasu jsme dostali perfektně připravený itinerář, díky němuž jsme dokonale nasytili touhu po poznání místních pamětihodností a přírodních zajímavostí. A v cíli, v provizorní občerstvovně v sokolovně, jsme pak nasytili i žaludek tradičními skvělými utopenci Jeňýka Laibla. Domů se nám nechtělo.
↑ Jan Stráský v rozhovoru s Jitkou Englovou z Rádia Blaník po otevření nové cesty na Horské Kvildě
Na Šumavu jsme se zajeli podívat na otevření cesty pro pěší Z Horské Kvildy na Kvildu. Nebyli jsme tam sami. Nechybělo pohodové Rádio Blaník, díky ně-
muž se informace o téhle novince dostaly k turistům dříve, než od nás. Cestu jsme si s blanickou reportérkou Jitkou Englovou jako úplně první turistky poctivě prošly, pokochaly se pohledem z rozhledny u Jezerní slatě, a paní kolegyně si přitom pochvalovala, jak bezva tiskovými zprávami o klubových akcích ji zásobuje Lukáš Ptáček z TURISTY. Že právě díky jemu je o turistech v éteru slyšet. Zastavili jsme se na chatě na Pancíři. Kdysi ji postavili turisté. Spolky, jak známo, právo na restituce neměly, tudíž je teď soukromá. Ale klubová atmosféra „dýchá“ ze všech stěn restaurace prostřednictvím dobových obrázků z časů dávno minulých – prvorepublikových. Nechybí popisky odkazující na KČT. Stačilo přiznat se k členství a majitel hned vyzvídal, zda toho o historii stavby i místa nevíme víc, či neporadíme, kde informace sehnat, aby si mohl archiv doplnit. A nadšeně vyprávěl, jak nedávno opravil rozhlednu, která je od samého počátku součástí chaty a také jejím velkým lákadlem. Chata je v dobrých rukou, vyhovět jsme chtěli a tak přišel rychle vhod obrovský dar, za který TURISTA děkuje manželům Rošickým z turistické chaty KČT v Prášilech, kteří do plzeňské redakce těsně před prázdninami přivezli několik tašek plných svázaných ročníků Časopisu turistů, počínaje jeho prvním číslem z roku 1889! Stačilo ponořit se do zažloutlých stránek vzácných knih a historie pancířské chaty byla na světě. A nejen její. Smeknout bychom měli před mnoha generacemi turistů, jak těmi z dob Františka Josefa, tak pak i prvorepublikovými, po nichž zůstaly chaty, rozhledny, zakonzervované zříceniny hradů, značené cesty, první turistické mapy a průvodce, jež zvaly lidi do přírody a vedly je k vlastivědě, stejně jako tehdejší Časopis turistů. Je dobré připomenout si činnost průkopníků turistiky a inspirovat se jí. Kdo by se ale chtěl poctivě „prokousat“ několika metry svázaných ročníků předchůdce našeho TURISTY, musí
Přijďte na Čtyři řeky s Trilobitem – Labe | 3. 9. 2011 » » více na www.nacestu.cz
tomu věnovat hodně času. A tak leckdo asi raději prostuduje publikaci „Z historie organizované turistiky“, jež ještě voní tiskárenskou černí. Emeritní předseda KČT Ing. Jan Havelka v ní předkládá souhrn událostí prvních šedesáti let organizované turistiky u nás. Slavnostního křtu knihy se TURISTA zúčastnil 24. června, jen krátce před autorovými 75. narozeninami.
↑ Emeritní předseda KČT Jan Havelka a Tomáš Novotný při křtu knihy Z historie organizované turistiky
Pomozte na stavbě Bezručovy chaty Vážení přátelé, po mnohaletém úsilí se konečně podařilo získat souhlas pro obnovu Bezručovy chaty na Lysé hoře. Přípravné práce byly již zahájeny, stavba by měla být do dvou let hotová. Obracíme se na Vás proto s žádostí o podporu, přispějte, prosíme, dle svých možností na tento významný projekt. Investorem stavby je Klub českých turistů, rozpočtové náklady činí 30 milionů korun. Finanční příspěvek je možno zaslat pomocí dárcovské SMS, nebo na transparentní účet v Raiffeisenbak dle níže uvedených pokynů: DMS mezera GIGULA a pošlete ji na číslo 87777. Zaplatíte 30 Kč, na chatu přispějete 27 Kč! (GIGULA je starý název Lysé hory.) Transparentní účet: 330 010 033/5500 Prosíme, oznamte tuto novinu všem známým a přátelům a poproste je, aby také přispěli na dobrou
Zajímavých námětů i příspěvků, jimiž budeme plnit stránky příštích TURISTŮ, přicházelo po celé léto hodně – jak od stálých dopisovatelů, tak k naší velké radosti i od Vás – čtenářů. Zároveň přicházely i potěšující zprávy z klubů – turisté z Domažlic opravili Kurzovu věž na Čerchově a dokázali se dohodnout s partnery tak, že přes léto prvně jezdil až na vrchol Čerchova autobus. Klub se radoval z toho, že dostal souhlas pro záměr obnovit Bezručovu chatu na Lysé hoře, takže stavět se bude! Pilně se zedničilo na budově Muzea turistiky v Bechyni. Tomíci uvedli do provozu opárenský mlýn. Začaly vycházet nové cykloturistické mapy KČT... Jak vidět, to letošní turistické léto se neneslo jen ve znamení spolykaných kilometrů, a když se za ním ohlédneme, je už teď zřejmé, že až budou jednou zpracovávat historii turistiky naši potomci, budou mít o čem psát. Jak košatá však ta historie z našich časů bude, to záleží opravdu na nás všech. Svatava Pátková
věc. Příspěvky dárců lze slučovat a zaslat finanční dar na účet za kolektiv, odbor klubu či skupinku lidí. Každý dárce nebo skupina dárců, kteří zašlou částku 10 000 Kč a více, budou navždy zveřejněni na tabuli cti v nové chatě. Všem dárcům děkujeme. V současné době se obnova vyhořelé Bezručovy turistické chaty na Lysé hoře v Beskydech dostala do fáze přípravných prací na staveništi. KČT přivítá skupiny turistů i jednotlivce, ochotné přiložit ruku k dílu o víkendech v průběhu září a října 2011 na vrcholu Lysé hory. Ubytování na Lysé hoře můžeme zajistit, ale nikoli uhradit, stravování je během brigády zajištěno, doprava vlastní. Zájemci si mohou dohodnout vhodný termín brigády s panem Jiřím Stejskalíkem, tel. 604 984 577, e-mail: plusline@o2active.cz. Více na www.lysahora.cz. Za pomoc děkuje ústředí KČT a KČT oblast Moravsko-slezská.
Přijďte na Pěšky městem Podbořany | 3. 9. 2011 » » více na www.nacestu.cz
2 3
Aktuality
Text a foto: Ing. Stanislav Wieser
Rozhledna na Hartenštejně
Rozhledna je přístupná po vypůjčení klíče v Bochově v infocentru na obecním úřadě a v restauraci Radniční sklípek, která je také v budově obecního úřadu na náměstí.
19. června byla slavnostně otevřena rozhledna vytvořená rekonstrukcí zbytku bašty gotického hradu Hartenštejna u Bochova (mapa KČT č. 4 Krušné hory Karlovarsko a č. 30 Povodí Střely).
Program narušovaly opakující se přeháňky deště, ale hojnou účast na slavnosti neohrozily. Proměny počasí přispěly k neobvyklým pohledům do krajiny. Z věže je výhled na okolní krajinu Doupovských hor, na severu s obzorem nejvyšší části hřebene Krušných hor, v jižních pohledových sektorech na Tepelskou vrchovinu a Jesenickou pahorkatinu.
Text a foto: Jaroslav Vála
Nová kaple Postavit v dnešní uspěchané a přetechnizované době kapličku není rozhodně nic běžného. Postavit ji za vlastní peníze na vlastním pozemku, to už je čin zcela výjimečný – a výjimečný bývá i jeho důvod.
Měl ho i Miroslav Pernička z Antonínova Dolu, dříve samostatné obce, nyní jedné z městských částí Jihlavy. Když se před pěti lety jeho dceři předčasně narodila dvojčata, měl pan Pernička o jejich budoucnost značné obavy. Prosil Boha o pomoc a slíbil, že přežijí-li děti, postaví kapli ke cti Panny Marie. Po nějakém čase bylo zřejmé, že Vendulka i Mireček se mají čile k světu, a pan
Zmenšený výřez z mapy edice Klubu českých turistů
Pernička začal plnit daný slib. Vyřídit všechna povolení pro stavbu kaple nebylo nikterak jednoduché, ale podařilo se. Kaplička na okraji lesa, viditelná z obchvatu Antonínova Dolu, rostla přímo před očima. Občas vypomohli přátelé, o vnitřní výmalbu se postarali studenti jihlavské grafické školy a v sobotu 3. července 2010 přijel z nedaleké Polné děkan Zdeněk Krček, aby za přítomnosti asi dvou set lidí kapli slavnostně vysvětil.
www.leki.cz
www.turista.cz
Aktuality
Text: Václav Hieke Foto: Ing. Jaroslav Leksa
Z rozestavěného kostela „Centrum vzdělávání“ Kdysi se prý v ještě neobydlené krajině usadil poustevník a podle něho místo dostalo jméno Poustevna. Postavit v Dolní Poustevně evangelický kostel chtěli zdejší obyvatelé už dávno, ale svůj úmysl začali realizovat až 1. 11. 1937, kdy byl slavnostně položen základní kámen k jeho stavbě.
Rodina Hälbig–Käferstein poskytla pozemek a stavět se začalo i přes to, že plánované finance ještě nebyly k dispozici. Ale zdejší evangelíci pevně věřili, že potřebný obnos seženou a svatostánek úspěšně dokončí. Stavitel Karel Seidl se tedy pustil do práce. Ale přišel rok 1938 a následovaly události, které dílo zhatily. Rozestavěný, volně přístupný kostel 70 let chátral. Zlom nastal teprve nedávno, když získalo město finanční
↑ Věž slouží coby rozhledna ↓ Dnes už neexistující papírna (foto z archivu V. Hiekeho)
↑ Interiér nového centra
dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad. Od 1. března do 31. října 2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce za téměř 13 miliónů korun, při níž se kostelík proměnil na místo, které nyní slouží jako společenské centrum ke kulturním a vzdělávacím akcím. Zpřístupněná kostelní věž umožňuje návštěvníkům výhled na Dolní Poustevnu a její okolí. Škoda jen, že schránka, která měla obsahovat zakládací listinu a přehled nejdůležitějších událostí za dobu trvání města, historické pohlednice i umělé květiny od firmy Reinhold Petzold a české peníze, se při rekonstrukci nenašla. Dolní Poustevnu turisté dobře znají díky hojně navštěvovanému pochodu „Severní stopa“, jenž pořádá zdejší odbor Klubu českých turistů. Mnohem dříve však vešla do povědomí tím, že se tu od roku 1570 vyráběl kvalitní ruční papír. Bohužel, tuto tradici ukončil 27. března 1906 velký požár, při kterém lehla papírna popelem. Pokud se do Dolní Poustevny vypravíte, zastavte se u pseudogotického kostela Archanděla Michaela z let 1854–55. Jeho interiér zdobí oltářní obraz namalovaný r. 1826 J. Grussem z Litoměřic. V městské části Markéta, založené r. 1667 a pojmenované podle hraběnky Margarety Slavatové, stojí za pozornost malebný kostelík Panny Marie z roku 1854. V poslední době město usiluje o obnovu železničního spojení s Děčínem přes území SRN. Podaří-li se tento záměr realizovat, budou mít turisté zase o něco snazší přístup na trasy vedoucí zdejší rozmanitou příhraniční krajinou.
www.rohner.cz
4 5
Text a foto: Jaroslav Vála
Otevřená brána Při procházce Komenského sady v Lipníku nad Bečvou můžete učinit nečekaný objev, když ve výklenku hradební zdi naleznete téměř čtyřmetrovou kovanou plastiku Otevřená brána (Janua reserata).
Jejím hlavním motivem je mezikruží s heslem Jana Ámose Komenského z Velké didaktiky Omnia sponte fluant, absit violentia rebus, česky Všechno plyň od sebe samo, buď násilí vzdáleno věcí. Mezikruží vyplňuje spirála se jmény členských měst evropského kovářského spolku nazvaného Kruh evropských kovářských měst. Křídla brány rozevírající se po obou stranách kruhu symbolizují otevřenost, upřímnost a pohostinnost místních obyvatel. Plastiku zhotovil podle výtvarného návrhu Ing. arch. Ladislava Palka umělecký kovář Jiří Jurda při příležitosti společného vstupu města a nedalekého hradu Helfštýna do výše zmíněného spolku. Pro nezasvěcené dodejme, že Helfštýn se pyšní pořádáním Hefaistonu, mezinárodního setkání uměleckých kovářů, a Lipník nad Bečvou je každoročně v turistické sezoně dějištěm výstavy Kov ve městě, prezentující kovářské umění v historickém exteriéru městské památkové rezervace. Letošní ročník této výstavy, která se koná od 18. června do 31. října, je v duchu dvou jubileí, neboť uplynulo pět let, co byly město a hrad přijaty do kovářského spolku, a Hefaiston se konal již potřicáté. Město a hrad se staly hostiteli mezinárodní konference Kruhu evropských kovářských měst, a tak několik desítek delegátů z kovářských měst v Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Nizozemsku, Finsku, Polsku a Ukrajině strávilo poslední srpnový víkend jednak v Lipníku nad Bečvou, kde konference probíhala, jednak na Helfštýně, kde se konal doprovodný program. Výstava Kov ve městě je proto zcela výjimečná kvantitou i kvalitou vystavených kovaných plastik.
Pomůžeme Šumavě? Vážení čtenáři, přátelé z Klubu českých turistů, jistě mnozí patříte mezi obdivovatele Šumavy, v posledních letech, bohužel, sužované obrovskou kůrovcovou kalamitou. Při obnově šumavských lesních porostů může pomoci každý z nás, a to už letos na podzim při výsadbě stromků v lesích národního parku. Vy, kteří chcete pomoci, pošlete, prosím, nabídku na e-mail: pomahamesumave@npsumava.cz. Správa NP Šumava vás bude kontaktovat. Svatava Pátková redakce TURISTY
tel.: +420 775 322 800
www.sportkoncept.cz/salto
www.turista.cz
Aktuality
Text a foto: Mgr. Svatava Pátková
Z Horské Kvildy na Kvildu po nové cestě Za přítomnosti předsedy KČT, ředitele NP Šumava PhDr. J. Stráského byla v pátek 29. července otevřena nová, zatím jen dřevěnými šipkami provizorně značená cesta pro pěší turisty, která vede v délce 5 km z Horské Kvildy přes Jezerní slať s vyhlídkovou věží na Kvildu.
Právě pěšáci, kteří míří na Jezerní slať, ocení, že již nebudou muset absolvovat úsek po frekventované silnici. Nová cesta, udržovaná sečením, vede z větší části přes louky, přes mokřiny jsou položeny poválky.
Cílem obou zmíněných obcí je vybudovat mezi sebou v příštích letech i stezku pro cyklisty a hendikepované. Pásové turistické značení bude doplněno po vyřízení nezbytných formalit.
Text a foto: Mgr. Svatava Pátková
Kde nechal čert parádní stopu Na čtyřicetitunovém žulovém, čtyři metry dlouhém viklanu, jenž leží zhruba půl kilometru od známého Babylonského rybníka, jen kousek za posledními domky chodského letoviska Babylon.
Pokud si na viklan vylezete, spatříte na jeho povrchu otisk čertova těla. Jak se tam dostal? Pověst vypráví, že jednou na kameni pekelník ulehl, aby si při toulkách světem odpočinul, a horkým tělem vypálil do balvanu svoji siluetu. Proto se viklanu neřekne jinak než Čertův kámen. Kdo k němu přišel ještě před pár lety, našel viklan vyhozený z lože. Ve druhé polovině 19. století pokládali nedaleko dělníci koleje železniční tratě z Domažlic přes Českou Kubici do Furth im Wald a balvan neušel jejich pozornosti. I podařilo se jim ho sesunout. Zpět ho vrátil teprve v roce 2009 Ing. Pavel Pavel, právě ten, který před lety „rozchodil“ sochy na Velikonočním ostrově.
Když už si nahoru na kámen vyšplháte, zkuste ho i rozviklat. Parádně se při tom pohoupete. A pak se můžete vydat za dalšími zajímavostmi okolím Babylonu po 11 km dlouhé Čertově naučné stezce, na které potkáte celkem 21 zastávek a ty vás upozorní třeba na jedinečný náhon Teplé Bystřice, představí středověkou soustavu rybníků na Bystřici, ale také místo, které s oblibou při svých pobytech v České Kubici navštěvoval Alois Rašín, prvorepublikový politik, ministr financí, který proslul šetrností a vystupováním proti těm, kteří už tehdy chtěli zneužívat výhod a nový stát nadměrně „dojit“. Alois
Přijďte na Okolím Brandýsa ve znaku SLAVIE | 3. 9. 2011 » »
6 7
rezervace, ale i o rašeliništích a jejich vztahu k lázeňství, o rybníkářství od dob Jakuba Krčína a Štěpánka Netolického, o schwarzenberském způsobu hospodaření na jejich panství a další zajímavosti. Expozice je koncipována velmi moderně, interaktivně, v kombinaci s audiovizuální technikou.
Rašín zemřel v Praze r. 1923 na následky atentátu a jeho památný výrok z posledního projevu, vytesaný na zdejším tzv. Rašínově kameni, zní: „Za práci pro vlast a národ se neplatí.“ Osobností, jež přijížděly pravidelně odpočívat na Babylon, bylo mnoho. Jmenujme alespoň doktora Miloslava Plzáka, zpěváka Karla Zicha, dirigenta Jaroslava Krombholce či herce Oldřicha Nového. Lákala je sem krásná krajina i chladivé, mírně radioaktivní a tedy léčivé vody Babylonského rybníka, jenž je letos po důkladné očistné kúře nově napuštěn. A ještě dobrá rada na cestu: průvodce naučnou stezkou si můžete podle informace obecního úřadu pořídit v recepci hotelu Bohmann, trasa je sice popsána na tabulích, ale mezi zastaveními zatím nevedou v terénu značky, takže byste možná bez průvodce a vlastní mapy mohli zabloudit.
↑ Vstup do expozice ↓ Hlavní sál
Text a foto: RNDr. Zdeněk Prášil
Dům přírody Třeboňska Pokud se zajímáte o přírodu a historii Třeboňska, doporučujeme vám navštívit velice pěknou expozici malého muzea, které je umístěno v prostorách třeboňského zámku s vchodem ze zámeckého parku.
Otevřeno je denně od 9 do 17 h (v květnu až září), v dubnu a říjnu ve stejnou dobu denně kromě pondělí, v listopadu až březnu je expozice uzavřena. Základní vstupné činí 50 Kč, děti, studenti a důchodci 25 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 100 Kč, skupiny nad 20 osob platí 20 Kč za osobu.
Dozvíte se zde mnoho zajímavého nejen o ptactvu a zvířeně zdejší chráněné krajinné oblasti a biosférické
Kontakt: info@dumprirody-trebonska.cz, tel. +420 384 724 912.
» » více na www.nacestu.cz
www.leki.cz
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz
↑ 1/ Jeskyně Koda
1. část
Hlubiny české krajiny V novém seriálu budeme klesat do hlubin – do hlubin propastí, jeskyň, důlních šachet, městských podzemí, studen a mnoha dalších prostor, které leží pod povrchem země. Poznáme mnohé krásy a pozoruhodnosti, které se jinde než v hlubinách nenacházejí – stačí připomenout třeba výzdobu mnohých jeskyň nebo fascinující podzemí řady českých měst. V seriálu se objeví i prostory, které jsou s obvyklou turistickou výbavou nedostupné, nebo nejsou přístupné vůbec – ukrývají
však nějakou přírodní, technickou či kulturní pozoruhodnost nebo je s nimi spojen poutavý příběh. Navštívíme hlubiny, které vznikly přírodními procesy, nebo které vytvořil člověk. K těm prvním patří především jeskyně a propasti, mezi ty druhé řadíme důlní díla, městská, hradní a zámecká podzemí a sklepení, studny a cisterny, krypty a katakomby, vinné sklepy nebo třeba umělé jeskyně. Sestoupíme celkem do 94 podzemních prostor, které jsou v seriálu uspořádány zhruba podle své (relativní) hloubky. Vzhůru dolů!
Více se o hlubinách České republiky dozvíte každou sobotu » »