ČERVENEC
7 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANIC HRANICEMI
Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Vrcholy & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Zlatá ulička Rožmberské toulání
Arcibiskupský palác v Olomouci
Nové značky na Pálavě
Jevišovka Starý zámek v Jevišovicích
Zámeček Luhov Pec pod Čerchovem Mirošovský zámek
Lázně Libverda Nové rozhledny
L | 123 Cena: 45 Kč
Obsah
1 Úvodník | Mlýn 2 Aktuality 2 2 3 4 5 6 6
Je radost zastavit se v Zátiší Rozhledna ve Sloupu v Čechách Mirošovský zámek se probouzí Starý zámek v Jevišovicích otevřen Nová rozhledna u Bohdanče Povstala z ruin Ostrava se pyšní nejnovějším orlojem v zemi
8 S Čechem po Čechách 8 Vrcholy české krajiny 11 Hřebenovka tul: Motýl na květině (foto: Ing. Miroslav Máca)
14 Arcibiskupský palác v Olomouci se otevřel návštěvníkům 17 Pálava dostala k výročí nové značené cesty 20 Jevišovka 23 Když do Pece, tak do té pod Čerchovem 27 Zámeček Luhov – lákadlo kousek od Hracholuské přehrady 30 Lázně Libverda zdobí dřevěné sochy 32 Toulky s Toulavou kamerou 32 Zlatá ulička 34 Rožmberské toulání
Hřebenovka (str. 8)
Jevišovka (str. 20)
38 Z historie organizované turistiky Chaty KČT – Jiráskova chata na Dobrošově 40 Okénko do přírody | Žula – král mezi kameny 44 Soutěž | České Beverly Hills půl hodinky od Prahy 46 Střídavá křížovka | Lednicko-valtický areál 48 Pêle mêle 48 Brusel má Atomium, Drasenhofen Traktorium 49 Střešní zahrada v Lipníku nad Bečvou 49 K zapomenutému památníku 50 Památník československých letců v Příboře 50 Památník 21. pěšího pluku maršála Foche 52 Secesní vídeňský časostroj
Okénko do přírody (str. 40)
53 59 61 62
Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz
Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s. Příspěvky adresujte redakci časopisu.
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836
Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o. Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123) Uzávěrka příštího čísla: 29. 7. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 8. 8. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 31. 8. 2011
■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Je to vlastně veliká radost a také vzácnost, když člověk může napsat, že se něco podařilo, že peníze byly investovány správně, že na konci dvouleté obnovy stavební, které předcházely roky různic soudních, je dílo korunováno malým architektonických skvostem. Ano, píšu o Opárenském mlýně, půvabné stavbičce u Lovosic, v údolí Milešovského potoka.
Foto: Milan Blšťák
Před šestašedesáti lety z něj byli odsunuti původní obyvatelé, mlynářská rodina Wünsche. Majetek vlastnili šedesát let. Mlynář nebyl nacista, za války pomáhal ubožákům z nedalekého Terezína. Sousedi, Češi, mu to písemně potvrdili, ale doba byla zlá a touha po odplatě neukojitelná. Nájemci či majitelé se pak ve mlýně střídali jak na běžícím pásu. Mlýn socialisticky chátral, spadly chlévy, interiér byl rozkraden. Možná omylem se stavení v osmdesátých letech dostalo do rukou svazákům a jako takové pak Fondu dětí a mládeže. V roce 2001 se parlament dokázal shodnout – světe, zboř se! – na tom, že tomíci to ve svém projektu s mlýnem myslí nejlépe a že ho mají dostat. Trvalo to ještě deset roků, než Asociace TOM mohla dokázat, jak dobře to s mlýnem myslela. V posledních dvou letech práce zrovna svištěly. Sehnali jsme nemalé evropské dotační prostředky, získali pro tento přeshraniční projekt německého partnera v turistech z Erzgebirgsvereinu, našli nadšené správce. Soutěž na generální obnovu vyhrála solidní firma – a 11. června 2011 jsme mlýn otevřeli a předali... Komu? Sami sobě, tomíkům i dospělým turistům, ale hlavně všem, kdo mají cit v duši a srdce jim poskočí radostí, když vidí citlivě zrekonstruovaný dům, který od demoličního výměru dělilo jen několik let času. To, že jsme postoupili o krůček k vylepšení česko-německých vztahů, dokládá i fakt, že v den slavnostního otevření přijela na naši slavnost mlynářská dcera – paní Waltraud Klein, rozená Wünsche. Prožila ve mlýně první tři měsíce svého života v roce 1945 a při obnově nám držela palce. Je to veliká radost v divné zemi, kde se s památkami často zachází zrovna neurvale. Je to snad až zázrak v Česku, kde si developer dupne, ministr kývne a pak se jen pár nadšenců a snílků s transparenty snaží zachránit tu sto let starý dům na Václavském náměstí, tu stadion na Štvanici, tu funkcionalistickou budovu nákladového nádraží Žižkov. Bestie, která triumfovala před více než sto lety při bourání
Mlýn Židovského města v Praze, je dneska silnější a nenasytnější, vždyť stavět je tak krásné a výnosné! Štvanice už zmizela v její mordě a pojďme se vsadit, že zbylé dvě jmenované stavby sežere také. Na našich turistických výpravách jsme často obklopeni nevkusem, kterého si začínají všímat i návštěvníci z okolních zemí a tamní odborná veřejnost. Ta naše pláče už dávno, ale je jí to houby platné. A nemusí jít jen o památky. Neúpravnost veřejných ploch, zoufalý stav chodníků a pěšin, zchátralost parků a děsivá česká móda bezduchého zateplování, rvaní plastových oken a umělohmotných „došků“ i na objekty, které by mohly být chloubou venkova i měst, dosahuje apokalyptických rozměrů, v Evropě raritních. Pokud, milí čtenáři našeho nejstaršího turistického časopisu, i na vás tu tam dolehne chmura z podobného řádění bestie, pobídnu Vás, abyste se na náš mlýn přijeli podívat. Pokud se před ním zastavíte, ocitnete se na chvilku v jiných časech. Vystupte třeba v Malých Žernosekách, pokud máte dost času, projděte se pár kilometrů, nejprve po žluté a pak po zelené, která vás dovede k mlýnu. Cesta je to romantická a na klubové mapě číslo deset České středohoří – západ se v mém návodu můžete pro jistotu utvrdit. Samozřejmě, že se v mlýně můžete i ubytovat, to pak prosím klikněte na www.a-tom.cz. Vážení čtenáři, přeji Vám pěkné léto, na cestách dobré lidi a citlivé oko pro to, co je v České republice stále ještě k obdivování. Tomáš Novotný předseda redakční rady Turisty
Emeritní předseda KČT Jan Havelka slaví 75. narozeniny. Blahopřejeme! Více na str. 3
Aktuality
Text a foto: Jan Johánek
Text a foto: Milada Heráková
Je radost zastavit se v Zátiší
Rozhledna ve Sloupu v Čechách
V Zátiší u Mladé Vožice mají autobusovou zastávku jakoby z jiného světa. V době, kdy se jako mor šíří zastávky, na kterých se na autobus ani moc čekat nechce, je ta v Zátiší pohlazením na duši cestovatele.
Sloup v Čechách oplývá mnohými turistickými atrakcemi. Nejznámější je skalní hrad s poustevnou, z něhož je výhled do širokého okolí.
Ale i na tento hrad se můžeme podívat z výšky. Třeba ze skalní vyhlídky nad Samuelovou jeskyní. A nejnověji také z rozhledny, která stojí na skále Na stráži, u ještě nedostavěného penzionu. Otevřena je prozatím o víkendech. Výchozím místem na novou rozhlednu je obnovené skalní divadlo (v letní sezoně s kulturním programem). Pokračovat můžete na další vyhlídky do kraje, které se nacházejí na značeném okruhu skalním městem.
Nejenže si v ní můžete čekání na svůj spoj zpříjemnit posezením na pohodlné židli, ale ještě si můžete přečíst nějaký svazek z místní knihovny. Fotografie budiž důkazem, že výběr je skutečně pestrý. A ještě nutno podotknout, že zastávka je nezabezpečená, volně přístupná a nehlídaná bezpečnostní agenturou. Přesto ji nikdo neničí. Začíst se se někdy nemusí vyplatit, protože spojů tu projíždí jen několik za den.
Přijďte na Cestami Jaroslava Haška | 27. 8. 2011 » » více na www.nacestu.cz
2 3
Jan Havelka jubilující V České republice není mnoho lidí, kteří by tolik let, s tak velkou dávkou nadšení, energie, píle a invence propagovali a prakticky uskutečňovali turistiku. Dodejme, že nejen turistiku v České republice – oslavenec má vpravdě evropský přesah. Jsem rád, že mohu jménem předsednictva Klubu českých turistů, jménem jeho spolupracovníků v ústředním sekretariátu, redakční rady našeho časopisu a věřím, že i jménem stovek turistů v celém KČT ze srdce popřát vše dobré Ing. Janu Havelkovi, emeritnímu předsedovi našeho klubu. Pětasedmdesáté narozeniny slaví v těchto dnech v kruhu rodiny a četných přátel. Osobně pak děkuji za mnohaletou korektní spolupráci, rozvahu a dobré rady. Spolupráce s Janem Havelkou je pro mne i mnohé kolegy ctí a radostí. Tomáš Novotný předseda redakční rady Turisty
Text a foto: Mgr. Svatava Pátková
Mirošovský zámek se probouzí V druhé polovině 19. století prožívalo Mirošovsko dobu největšího rozkvětu. Těžilo se tu černé koksovatelné uhlí, které pro svou vynikající kvalitu dostalo obchodní název „Černý diamant“, a na mirošovském zámku se roku 1890 usadilo Mirošovské kamenouhelné těžařstvo. Ač panství drželo krátce, zanechalo po sobě uvnitř objektu nádherné kazetové stropy, které stojí za vidění.
Další z majitelů, Max Maendl, musel v roce 1939 z rasových důvodů emigrovat a zámek koupil JUDr. L. K. Feierabend, jenž kupní cenu posílal Maendlovi už do zahraničí. Leč i Feierabendova rodina musela brzy odejít z republiky. JUDr. L. K. Feierabend se v Londýně stal ministrem financí v Benešově exilové vládě a v Mirošově se usadili Němci. Když po skončení války odešli, Feierabendovi se nakrátko vrátili, aby po únoru 1948 opět odešli do emigrace, ale teď už na dobu podstatně delší. Na zámku se pak vystřídalo několik institucí, údržba chyběla, objekt chátral. Po roce 1990 jej v rámci restitucí získala dědička, dcera L. K. Feierabenda, Hana Ludikarová. Pod dohledem jejího syna Philipa prošla stavba nevídanou proměnou, a to nejen zvenčí, ale i zevnitř. Což můžete ostatně přijít posoudit sami, protože zámecká brána je pro návštěvníky otevřena až do října každou první sobotu a neděli v měsíci. A protože Mirošov leží v nádherné a doposud málo navštěvované krajině při úpatí brdských kopců, můžete spojit návštěvu zámku a prohlídku jeho expozice i s příjemnou procházkou – např. po žluté do Rokycan je to odtud pouhých 11 kilometrů. Bližší informace: www.zamek-mirosov.cz, tel.: 602 163 813
www.leki.cz
www.turista.cz
Aktuality
Text: Václav Žalud Foto: Archiv Moravského zemského muzea
Starý zámek v Jevišovicích otevřen Moravské zemské muzeum kromě sbírek šesti milionů předmětů spravuje i několik objektů. Jedním z nich je Starý zámek v Jevišovicích na Znojemsku, který byl nově zčásti zpřístupněn veřejnosti. V minulých letech prošel rozsáhlejší rekonstrukcí – kompletně nádvoří, opraveny jsou krovy a střecha, část vnějších fasád a zrestaurována je zámecká kaple. Prohlídková trasa překvapí návštěvníky řadou zajímavostí.
↑↓ Skalní malby
Ve sklepení zámku si mohou prohlédnout kopie skalních maleb mladopaleolitických lovců (Lascaux, Altamira apod.), skalní malby a rytiny centrální Sahary a skalní malby severní Austrálie. Součástí trasy je i výstava lidového nábytku – s akcentem na kuchyňské židle, kterou připravil Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Nově je otevřena expozice jedné z největších soukromých sbírek u nás, známé i v zahraniční, sbírky Fran-
↑ Zámek
↑ Lidový nábytek ↓ Expozice Františka Vildomce
www.nacestu.cz
tiška Vidomce s názvem „Setkání s Venuší“, jež obsahuje přes 40 000 předmětů. Její jádro tvoří nálezy z mladší doby kamenné (neolitu), další nálezy pocházejí z eneolitu, doby bronzové, železné i raného středověku. Soubor obsahuje řadu evropsky proslulých unikátů: hlubokomašůveckou „Venuši“, střelickou vázu se čtyřmi vypíchanými lidskými postavami, malované nádoby, antropomorfní nádoby, mísy s lidskými hlavami v rozích, bronzovou sponu s kuželkami aj. Poslední novinkou turistické sezony na Starém zámku v Jevišovicích je instalace černé kuchyně. Podle stavební dispozice v jihovýchodní části zámku pochází jevišovická kuchyně nejspíše z mladšího renesančního období (17. století), ale sloužila až do doby zcela nedávné. Nechybí v ní předměty k ohništi a k peci, pomůcky k pečení chleba a pečiva, nádobí a pomůcky k úpravě potravin a vaření.
www.rohner.cz
4 5
Text a foto: Jaroslav Vála
Nová rozhledna u Bohdanče Na mírném návrší (498 m n. m.) severovýchodně od Bohdanče, obce vzdálené asi 20 kilometrů jižně od Kutné Hory, byla v sobotu 14. května slavnostně zpřístupněna nová rozhledna Bohdanka. A nikoliv ledajaká, ale vpravdě unikátní. Stavba z tzv. kulatého dřeva s ocelovými spoji má základnu 8×8 metrů a díky své výšce 52,2 m nemá dle dostupných informací konkurenci nejen v České republice, ale ani v celé Evropě.
Stavba rozhledny, stejně jako vybudování dvou cykloturistických naučných stezek, byla součástí projektu Rozhlédni se okolo Bohdanče, na který se obci podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu Středočeského kraje. Celkové náklady projektu dosáhly 18 mil. Kč, přičemž 92,5 % bylo hrazeno z evropských fondů, takže spoluúčast obce činila jen 7,5 %. Podnikatel Ing. Jan Mičánek, který před téměř dvaceti lety založil v Bohdanči dřevařskou společnost LESS, přišel s nápadem postavit rozhlednu již v roce 2003, ale příprava stavby trvala několik let. Projektová dokumentace je dílem výzkumných pracovníků ČVUT a projektantů ze společnosti Taros Nova, s. r. o., z Rožnova pod Radhoštěm. Stavbu realizovala od léta 2010 do jara letošního roku zlínská firma PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a. s. Rozhledna je postavena ze smrkového dřeva, pouze horní část je z modřínu, aby lépe odolávala rozmarům počasí. Celkem bylo použito 160 m3 kulatiny, 30 m3 ostrohranného řeziva a 30 tun železa. Odpočinková plošina je ve 22,5 m a na vyhlídkovou plošinu, která je v devátém patře ve výšce 42 m, vede 216 schodů.
Používáním láhví SIGG ... Ekologické: opakované použití pitných láhví snižuje plnění skládek plastovými láhvemi - chraňte naši planetu a své zdraví. Jedinečné jako Vy: velké množství unikátních, zářivých designů, které zvýrazní vaši náladu, či osobnost, doplní vaše oblečení, obuv, auto, psa. Zkrátka nezáleží na tom, co pijete, ale v čem to pijete. Hygienické: vnitřní vrstva na přírodní bázi, která je vytvrzena v peci a je neporušitelná, je odolná všem typům agresivních nápojů, jako například iontové nápoje a ovocné šťávy. Čištění je hračka a “staré” pachy vás nebudou trápit. Nerozbitné: láhve jsou lisovány z jednoho kusu hliníku a nemají žádné sváry, či spoje, kudy by tekutina prosakovala. Uzávěry jsou dokonale vodotěsné.
...přispějete k ochraně naší přírody. Pravá švýcarská kvalita
Provozní doba: květen, říjen: po–pá od 12 do 20 hod., so a ne od 9 do 20 hod. červen až září: po–ne od 9 do 20 hod. duben, listopad: so a ne od 12 do 18 hod. Mimo provozní dobu je možné si zapůjčit klíče na Obecním úřadě v Bohdanči nebo si zavolat na tel. 604 211 001. Ke slavnostnímu přestřižení pásky došlo o půl dvanácté, nikoli však přímo na rozhledně, ale na pódiu postaveném na louce pod vrcholem. Vpravo Ing. Jaromír Juna, starosta Bohdanče.
Žádejte u svých prodejců.
Distributor pro outdoor: Vertical Sport V Aleji 42 , 466 01 Jablonec nad Nisou Tel: +420 483 711 727 vertical@vertical.cz
www.sportkoncept.cz/salto
www.turista.cz
www.vertical.cz
Aktuality
Text a foto: Milada Heráková
Povstala z ruin Barokní kaple na vrchu Kalvárie u Mařenic v Lužických horách svítí do dálky novotou. Donedávna věděl o její existenci málokdo, však se také nacházela v rozvalinách.
Původní kaple vznikla pravděpodobně v 18. století, stejně tak reliéfy svatých vytesané do skalek nad ní. Brzy proslula coby poutní místo a mířila k ní procesí z okolních vsí. Po 2. světové válce tradice zanikla a svatostánek pustl. Obnovy se dočkal v letech 2008 až 2009, v červnu 2010 došlo k slavnostnímu vysvěcení, a je snaha o navázání
na někdejší tradici procesí k uctění Svaté Trojice, která sem přicházela vždy osm neděl po Velikonocích. Odlesněné okolí poskytuje pěkné výhledy na kopce Lužických hor – na Hvozd, na opačné straně pak na Jezevčí vrch, Zelený vrch a Klíč. Mařenice mají i další významné památky. Tou největší je kostel Sv. Maří Magdaleny, dílo Octavia Broggia, jež najdete uprostřed vsi. Silniční mostek přes Svitávku zdobí barokní sousoší a za lesovnou stojí mariánský sloup. V okolí najdete řadu kapliček či reliéfů tesaných do skal.
Text a foto: Petr Vlček
Ostrava se pyšní nejnovějším orlojem v zemi K nemnoha místům, jež se u nás mohou pyšnit orlojem, se koncem února zařadila i moravskoslezská metropole. Ostravský orloj je součástí hlavního průčelí nové přístavby budovy Divadla loutek v samém srdci města. A protože divadlo slouží dětem, tak tu galerii pohyblivých loutek v životní velikosti tvoří – jak jinak – pohádkové postavičky. Vznikly v ateliéru řezbáře Pavla Skorkovského podle výtvarného návrhu Tomáše Volkmera. A jaké výjevy vlastně náš nejnovější orloj nabízí, aby zaujal kolemjdoucí?
V pravidelných dvouhodinových intervalech od 8 do 20 hodin (8, 10, 12, 14, 16, 18 a ve 20 hodin) se během necelých dvou minut odehraje ve dvou oknech jednoduchý děj boje kašpárka se smrtkou, dále jsou k vidění čtyři postavy, a to anděl, král, královna a čert. Pro-
Přijďte na Křepce nekřepce kolem Úžlebce | 23. 7. 2011 » »
6 7
C E S TOV N Í K A N C E L Á Ř
H OŠK A - TOU TOUR R
S NÁMI ZA POZNÁNÍM, TURISTIKOU A ODPOČINKEM Kalendář turistických zájezdů Vám rádi zdarma zašleme.
CK HOŠKA-TOUR nám. K. V. Raise 160, 507 81 Lázně Bělohrad tel.: 493 792 520, 493 792 598, 605 337 570 hotline24: 603 164 558 e-mail: hoska-tour@hoska-tour.cz www.hoska-tour.cz
dukci doprovází hudba Vlastimila Ondrušky, kterou složil speciálně pro ostravský orloj. Nutno ještě podotknout, že jeho součástí jsou i tzv. hvězdné hodiny. Když už budete v Ostravě, navštivte na dohled od orloje Ostravské muzeum, kde se pro změnu nachází pokojový orloj, tzv. Maškův. Unikátní přístroj, který nemá u nás ani ve střední Evropě obdoby, sestrojil ve chvílích volna během let 1924 až 1935 Jan Mašek, technik Vítkovických železáren. Stroj, jenž je složen z cca 2 500 součástek, je uložen v pseudobarokní, 2,25 metrů vysoké dřevěné skříni. Má možnost provádět 51 funkcí a v průčelí se skládá ze čtyř částí: kalendářní, planetární, astronomické a hodinového ciferníku. Přední exponát Ostravského muzea je zde uložen od roku 1967, kdy jej městu u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Ostravě daroval osobně Jan Mašek.
» » více na www.nacestu.cz
tel.: +420 775 322 800
www.sportkoncept.cz/salto
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a → Mgr. Josef Schwarz Foto: Lubomír Imlauf
↑ 94/ Sněžka v zimním hávu
20. závěrečná část
Vrcholy české krajiny 94/ Sněžka v Krkonoších (1 602,5 m n. m.) Krkonoše leží v severních Čechách na česko-polské hranici. Na západě přecházejí v Jizerské hory, na východě v Broumovskou vrchovinu, jižní hranice oddělující Krkonoše od Krkonošského podhůří je přibližně vymezena Rokytnicí nad Jizerou, Vrchlabím a Svobodou nad Úpou. Severní linii tvoří česko-polská hranice, u sousedů pohoří pokračuje pod názvem Karkonosze, ale na polské straně leží menší část hor. Zatímco severní polské svahy jsou strmé a málo členité, jižní české svahy jsou povlovnější a brázdí je údolí několika řek a říček, mezi které patří Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Krkonoše zároveň tvoří rozvodí mezi Severním a Baltským mořem, na polské straně se nacházejí ledovcová jezera Wielki a Mały Staw. Nižší horské polohy jsou zalesněny smrkem a bukem, ve výšce 1200–1300 m n. m. les končí a dále pokračuje tzv. arkto-alpínská tund-
ra, která je tvořena kosodřevinou, smilkovými holemi, kamennými moři a rašeliništi. Jde o nejrozlehlejší plochy nad hranicí lesa u nás, které zároveň patří k našim nejvzácnějším biotopům. Přírodní bohatství Krkonoš střeží od roku 1963 Krkonošský národní park; na polské straně byl vyhlášen už v roce 1959 Karkonoski Park Narodowy. Krkonoše nejsou extrémní jen svou výškou, ale i podnebím: průměrná roční teplota dosahuje maxim 0 až 2 °C, sněhová pokrývka o mocnosti až dvou metrů tu leží půl roku, často vane silný vítr a přicházejí mlhy. Hřebenové partie nad 1400 m n. m. jsou svými podmínkami srovnatelné s pobřežím Grónska. Nejvyšší hora, Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe), leží ve východní části Krkonoš přesně na česko-polské hranici. Jméno Sněžka se užívá od roku 1823, před tím se hora označovala jako Pahrbek Sněžný a Sněžovka. Sněžka je výrazným sukem v podobě trojbokého jehlanu, který znatelně vystu-
puje nad své okolí tvořené zarovnanými povrchy hřebenů. Strmé svahy hory jsou pokryty kamennými moři, která níže přecházejí v závěry ledovcových karů. Sněžka je nejen naší nejvyšší horou, ale i největrnějším a nejchladnějším místem u nás: roční průměrná teplota tu dosahuje pouze 0,2 °C, vítr fouká průměrnou
94
Každou sobotu po 10. hodině dopolední na Rádiu BLANÍK v pořadu S Čechem