LEDEN – ÚNOR
1–2 2011
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Mapky, obrázky a texty k pořadu
S Čechem po Čechách Vrcholy & Hřebenovka
Toulky s Toulavou kamerou Kostel v Hradešíně – učebnice architektury Sudslavický okruh Lyžařské okruhy Drahanské vrchoviny
Poznejme Oslavičku
Na běžkách z Křemešníku na Čeřínek
Proč navštívit Kondrac Novoveská kyselka Tri rozhľadne pri Myjave (Slovensko)
L | 123 Cena: 45 Kč
Obsah
1 Úvodník Vize Gutha-Jarkovského a co my dnes? 3 Aktuality 3 3 4 4 5 6 6
Jedinečný kiosek Na Promenádě Měření námrazy na Vysočině Žákova hora opět s naučnou stezkou Větrná kalamita v Železných horách Kaple sv. Antonína Mohyla z doby kamenné v Nymburku Nová poutní cesta v Mimoni
8 S Čechem po Čechách 8 Vrcholy české krajiny 13 Hřebenovka
tul: Kurzova věž na Čerchově (Ladislav Vogeltanz)
16 Lyžařské okruhy Drahanské vrchoviny 20 Poznejme Oslavičku 24 Na běžkách z Křemešníku na Čeřínek 27 Proč navštívit Kondrac 30 Novoveská kyselka 34 Toulky s Toulavou kamerou 34 Kostel v Hradešíně – učebnice architektury 38 Naučná stezka Sudslavický okruh
Novoveská kyselka (str. 30)
Drahanská vrchovina (str. 16)
40 Tri rozhľadne pri Myjave (Slovensko) 42 Z historie organizované turistiky Prvních 60 let KČT – závěr seriálu 44 Okénko do přírody „Slepené kameny“ slepence 48 Soutěž Kam se jezdí v létě na promenádu a v zimě na lyže? 50 Křížovka Za Santinim na Vysočinu 52 Pêle mêle 52 Památka na předválečného olympionika 52 Závějemi na Lanšperk 54 Brůdek nebo Prosek?
Kondrac (str. 27)
55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny
PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q Turistika-Brno.cz – specializovaná turistická prodejna, Kosmova 4 (pod KC Semilasso), 612 00 Brno, tel.: 533 402 402, e-shop: www.Turistika-Brno.cz (i starší čísla TURISTY, i online) Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz
TURISTA na internetu
www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s. Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Obrazový editor: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.
Příspěvky adresujte redakci časopisu. Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách. Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.
Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123)
Uzávěrka příštího čísla: 28. 1. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 8. 2. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 2. 3. 2011
KČT na internetu
www.nacestu.cz
www.kct.cz
1
Úvodník
Vstoupili jsme nejen do nového roku 2011, ale tím zároveň i do „desátých let“ 21. století. Celý život jsme se učili, četli a slyšeli o tom, co se stalo v letech dvacátých, třicátých a dalších desetiletích minulého století. A najednou dnes budeme spoluúčastni na vytváření historie nejen Klubu českých turistů, ale i celé české společnosti v desátých letech století jednadvacátého.
Vize Gutha-Jarkovského – a co my dnes? Vstoupili jsme rovněž do významného roku oslav 150. výročí narození jednoho z tvůrců slávy KČT PhDr. Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského (o tom píšeme jinde). Zároveň se zamýšlíme nad tím, jak by se měl náš klub v tomto desetiletí rozvíjet a jak by měl na jeho konci vypadat. To je vytváříme vizi o střednědobém vývoji našeho klubu. Dovolím si spojit tato dvě témata. Vždy, když jsem se totiž zabýval nějakým dlouhodobým projektem, zejména když tento projekt zpočátku nevypadal příliš nadějně, ale já jsem měl přesto představu o potřebnosti tohoto projektu, obracel jsem se i do minulosti. V ní jsem hledal příklady podobných situací. Proto jsem se dnes pokusil vžít do představ Gutha-Jarkovského o dalším vývoji KČT v okamžiku, kdy v roce 1914 přebral vedení klubu. Evropa právě vstoupila do světové války, velká část mužů z členské základny klubu byla mobilizována do armády a během krátké doby se začaly zhoršovat podmínky finanční, dopravní, nedostávalo se materiálu na stavby a opravy, ale i papíru na časopis atd. Guth-Jarkovský mohl v té chvíli jít dvěma cestami: buď se mohl soustředit na usilovné bránění postupného zániku jednotlivých odborů klubu a v dalších důsledcích třeba i klubu celého, anebo si mohl vytvořit představu o zcela nových, lepších podmínkách po skončení války a na základě toho o dalších možnostech rozvoje turistiky. Přitom nemohl vědět, kdy válka skončí a s jakým výsledkem.
Tehdy vůbec nebylo ani jasné, co by mohla politicky pro Čechy znamenat prohra Rakouska. Vznik samostatného Česka, resp. Československa, byl jen vzdálenou vizí. V těchto podmínkách by si asi drtivá většina lidí vybrala tu možnost první. On však měl svoji vizi, vybral si cestu druhou a za pět let se ukázalo, že vybral správně. Se svojí vizí začal pracovat. Neúnavně objížděl nejen existující odbory KČT, ale i další místa, kde tušil zárodky odborů budoucích. Mohlo se to zdát zcela beznadějné, na všech místech viděl ztráty, on však dokázal přesto v řadě míst najít silné spolupracovníky, kteří přijali jeho vizi. Nadšení, kterým dokázal „nakazit“ řadu členů, přineslo již v průběhu války těžko představitelný výsledek: v tak těžké době vznikly čtyři nové odbory KČT. On však věřil, že to je pouze viditelná špička „sopky“, jejíž výbuch v dobrém slova smyslu předpokládal po skončení války. O svých dojmech neúnavně psal do ČASOPISU TURISTŮ a tím šířil optimismus i do dalších míst v klubu. Stačí si například přečíst jeho článek o návštěvě nově zakládaného odboru KČT v Bechyni, který vystihuje na jedné straně všechny tehdejší obtíže, ale zároveň ukazuje, jak lze tyto obtíže překonat. Již v závěru roku 1918 a potom v dalších dvou letech ta „sopka“ nadšení, síly a rozhodnosti nastřádaných v průběhu války přinesla raketový nástup KČT a vzápětí KČST a do roku 1925 se vize Gutha-Jarkovského vrchovatě naplnila.
www.turista.cz
Tento příklad z historie ukazuje zcela jasně, že má-li někdo vizi, která třeba v daném okamžiku vypadá nerealizovatelná, ale on jde za jejím naplněním houževnatě a vytrvale, hledá stále nové spolupracovníky, kteří mu s naplněním vize pomohou, a neohlíží se přitom na skutečnost, že jeho činnost bezprostředně zdánlivě nic nepřináší a její výsledky nejsou vidět, dokáže nakonec i nejodvážnější vizi realizovat. Po celou dobu první světové války reálná čísla a výsledky ukazovaly jen zánik dalších odborů, úbytek členstva, stále obtížnější možnosti pro činnost, ale on byl vnitřně přesvědčen o tom, že jeho neustálé návštěvy různých míst, přednášky, projevy a rozhovory s funkcionáři vzbuzující naději do budoucnosti, že to vše vytváří pod viditelným povrchem zatím nekvantifikovatelné, ale stále narůstající síly připravené pro budoucnost. Vše, o čem snil, se splnilo. Pro konečný výsledek nebylo ani rozhodující, že ty nashromážděné síly vyvolaly v prvních dvou třetinách dvacátých let i některé problémy v klubu. Důležité bylo, že v roce 1928 byl klub silný, velký, s množstvím vynikajících funkcionářů a měl nezastupitelné postavení v české společnosti. Na konferenci KČT v Pardubicích v roce 2009 jsme se dohodli, že bychom měli zpracovat vizi o činnosti a cílech klubu v druhém desetiletí 21. století, to je vizi, jak bude klub vypadat v roce 2020. Stalo se tak v okamžiku, kdy se náš klub v důsledku všeobecné krize dostal do situace, kdy mu chybí některé zdroje pro jeho další rozvoj. Projevuje se veliký nedostatek potenciálních sponzorů a ti, kteří jsou, omezují velikost své podpory, stát musí šetřit a i členové mají poněkud hlouběji do kap-
sy. Takže i my si dnes musíme vybrat ze dvou možných cest dalšího vývoje. Buď jen omezíme činnost klubu v závislosti na stávajících zdrojích, anebo vyvineme veškeré úsilí, abychom získáváním nových členů a z nich vybraných nových funkcionářů připravili podmínky pro další rozvoj klubu po pominutí hospodářské krize. Noví spolupracovníci musí být schopni dokonalejší spolupráce s představiteli obcí, měst, krajů i centrálních orgánů ČR a s podnikateli v oblasti cestovního ruchu. Pokusil jsem se napsat svoji vizi o tom, jaký bude náš klub v tom roce 2020. Zveřejňujeme ji ve zprávách KČT v tomto čísle TURISTY. Osobně věřím, že náš klub takový v té době bude. Zdá-li se vám to přehnané, prosím, zkuste uvažovat o té historické analogii s vizí Gutha-Jarkovského. Nemysleme tedy jen na to, co musíme z důvodů nedostatku zdrojů omezovat, ale také na to, co omezit nesmíme a co může přispět k naplnění naší vize. Zkuste vytvořit ve svém srdci odhodlání jít za těmito cíli, vykonat něco pro druhé, realizovat v tom třeba i podstatnou část svého životního poslání. A zkuste o svém odhodlání hovořit s dalšími členy klubu. Nečekejte výsledky zítra, ani za rok. Máme na to deset let. Věřme, stejně jako to udělal Guth-Jarkovský, že se obecné podmínky v našem státě a společnosti zlepší a buďme na to připraveni. Posilu pro to vše najdeme jistě v přírodě, v partě kamarádů a ve společných zážitcích z turistiky. To vše vám na začátku roku 2011 ze srdce přeji. Ing. Jan Havelka
2 3
Aktuality
Text a foto: Josef Kosák
Jedinečný kiosek Na Promenádě
Ale i když bude krásné počasí a v batohu budete mít svačinu a plnou termosku, zastavte se. Přesvědčíte se, že toto zvláštní místo existuje a že vzájemná důvěra mezi lidmi je dosud oceňována.
Pryč jsou doby, kdy svačina a termoska patřily k základnímu lyžařskému vybavení na túru. Mezi kiosky, které slouží lyžařům v Jizerských horách, vyniká ten, jenž potkáte mezi Smědavou a Malou Jizerkou v místě zvaném „Na Promenádě“. A dá se říct, že se tenhle kiosek stal podobně jako tzv. Hnojový dům na nedaleké Jizerce jizerskohorskou atrakcí.
Text a foto: Jaroslav Vála
Měření námrazy na Vysočině
Ceny poskytnuté za občerstvení si tu totiž určují sami zákazníci. Pětijazyčná informace sděluje zákazníkům, že se jedná o jediné místo na světě, kde platí mezi prodejcem a kupujícím tento vztah. A protože trvá již 15 let, nutí většinu návštěvníků k zamyšlení. Zastaví-li se zde promrzlý poutník v dešti nebo metelici, má tu teplá polévka z pytlíku, káva, čaj, svařák či grog zcela jinou hodnotu, než totéž zboží zakoupené kdesi v bufetu na náměstí. Do odlehlého místa v lesích ve výšce 922 m nad mořem zavítá převážně jen turista či sportsmen, tedy lidé, kteří jistě ocení fakt, že se sem lze dostat pouze po svých, že jsou již v horách, kde se příchozí navzájem zdraví a chovají se k sobě přátelštěji než kdesi v hospodě v údolí. Provozovatel bufetu sem musí veškeré zásoby dovážet na saních ze 4 km vzdálené Jizerky, zpět pak stejným způsobem putuje pytel s použitými kelímky a odpadky. A je-li venku opravdu nevlídně, můžete si tu „v přítmí zemljanky“ zaházet šipky a přečkat nejhorší čas.
Studnice leží v nadmořské výšce 784 m a jsou tak nejvýše položenou obcí na Vysočině. Nejstarší zpráva o nich je z roku 1348 a týká se prodeje, který byl zapsán do tehdy založených zemských desek v Brně. Mezi ostatními vesnicemi je obec tehdy uvedena jako Čtyři Studně, ale ze souvislostí je patrné, že jde o ves, která byla při majetkovém přesunu v roce 1384 již uváděna pod nynějším jménem Studnice. Z toho vyplývá, že název obce souvisí s výskytem studní a je množného čísla.
Studnice se rozprostírají na otevřené jihovýchodní straně kopce zvaného Kopeček (822 m n.m.), a tak není divu, že kromě krásného rozhledu je tu často pořádně větrno a také sníh zde vydrží poměrně dlouho, což s povděkem kvitují běžkaři. Pro mnohé z nich jsou důležitým orientačním bodem tři z dálky viditelné a zdánlivě nesmyslně postavené stožáry vysokého napětí. Slouží pro sledování a výzkum námrazy, které se v této lokalitě nepřetržitě provádí, byť v jiné podobě, již od roku 1940, což je nejdelší řada těchto měření na světě. Výzkumný ústav energetický v Brně (dnes EGÚ – Energetický ústav Brno, a. s.) zde koncem 70. let minulého století vybudoval zmíněné speciální stožáry a měření provádí v různých výškách nad zemí, a to na holých a izolovaných vodičích, lanech a horizontálních i vertikálních měřicích tyčích. Měření potvrzují, že tvorba a usazování námrazy nezávisí na druhu materiálu, ale především na jeho tloušťce a jeho poloze směrem k větru. Výsledky měření jsou využívány nejen v energetice, ale také ve stavebnictví, v lesním hospodářství i jinde.
www.nacestu.cz
Aktuality
Text a fota: Jakub Hloušek
Žákova hora opětovně s naučnou stezkou První naučná stezka, která do své trasy začlenila kultovní vrchol Žďárských vrchů, byla zpřístupněna již více než před třemi desítkami let. Jednalo se o NS Žákova hora – sůvka, která vycházela z blízkého Cikháje. Na podzim roku 2010 se Žákova hora dočkala stezky nové.
↑ Letecký pohled na zničený les mezi Vápenným Podolem a Pohledem ← Památník větrné kalamity ↓ Tímto směrem postupoval větrný obr
Má okružní podobu a vedena je částečně po vrstevnici. Dílem využívá přístupových úseků značených cest, červené a zelené, v terénu je její nepříliš dlouhý okruh kompletně vyznačen klasickým piktogramem pro naučné stezky. Stezka obsahuje devět zastavení. Svým stručným, výstižným, přehledným a srozumitelným textem se věnují výhradně tajům Žákovy hory. Esteticky vkusné provedení informačních panelů zpestřuje zdejší zasněžený prales, během zimní sezony zkřížený stopou běžkařů. Jen když pořádně zaduje vítr, tak se nebetyčnými korunami ojíněných staletých buků nese výstražné skřípání, z něhož docela zamrazí…
Text a foto: Jan Doucek
↓ Osamělí strážci u Deblova
Větrná kalamita v Železných horách Člověk, nekorunovaný vládce všeho živého i neživého, si často myslí, že poručí větru dešti. Příroda však často ukazuje, že hraje v dnešní realitě stále významnou roli.
V Železných horách 28. 5. 2008 ukázala svou sílu zcela bez rozvahy. V odpoledních hodinách slunečného dne se náhle setmělo a začala pekelná smršť, později vyhodnocená jako tornádo. Tento v našich krajích nepříliš vídaný jev započal svoje řádění u obce Podhořany a po-
Přijďte na Zimní výstup na horu Tábor | 19. 2. 2011 » » »
4 5
kračoval mezi Prachovicemi a Kostelcem u Heřmanova Městce k nejvíce postiženým obcím: Pohled, Deblov a Smrkový Týnec. Následovala spoušť v Trpišově, Svídnici a v Lukavici. Smršť doprovázená desítkami blesků a hromů za sebou zanechala kilometr široký pruh, plný ukroucených stromů, rozbitých střech, skleníků, ale i celých domů. Dnes běsnění živlů připomínají postupně osazované holiny, novotou zářící střechy domů a od 28. 9. 2010 také památník větrné kalamity umístěný u silnice poblíž křižovatky Slavkovice – Jetonice – Březinka (GPS souřadnice: N49 55.22 E15 35.13) v místě, kudy větrný obr skutečně prošel. Pokud budete projíždět tímto krajem, zastavte se u památníku a pokloňte se přírodě a její neskrývané síle. Slova vepsaná do kamene vystihují realitu tohoto místa: ,,Buď zdráva lidská hlouposti a zlobo!“
Text a foto: Jaroslav Vála
Kaple sv. Antonína Na vrcholu zalesněného kopce (629 m n.m.) nad obcí Rounek, ležící jen několik kilometrů od Jihlavy, se nachází malebná barokní kaple sv. Antonína Paduánského. Kdysi tudy vedla cesta z Pelhřimova do Jihlavy a podle pověsti jednou na tomto místě odpočíval chudý pekařský tovaryš, usnul a ve spánku mu tajemný hlas našeptával, že pod kamenem, na němž spí, jsou ukryty peníze, měl by je vyzvednout a nechat zde za ně postavit kapličku ke cti sv. Antonína.
Něco na tom možná bude, neboť stavba kapličky se v roce 1737 uskutečnila na popud pelhřimovského pekaře Antonína Polesného, který pro tento účel věnoval sto zlatých získaných závětí po smrti svého otce. O rok později byla kaple za velké účasti lidu slavnostně vysvěcena a vždy v neděli po svátku sv. Antonína zde byla sloužena slavnostní mše. V průběhu následných více než dvěstěpadesáti let se chátrání kapličky střídalo s jejími opravami. První důkladná renovace byla provedena z milodarů v roce 1852, kdy byla kaple znovu vysvěcena, ale už o dvacet let později neznámí vandalové celý objekt poškodili, zařízení rozbili a ukradli velmi starý oltářní obraz, dar jihlavského kněze G. Hiltschera, malovaný kdesi v Rakousku
↑ Barokní kaple sv. Antonína Paduánského
snad ve 14. století. Došlo také ke dvojí rekvizici zvonů, a protože ani za minulého režimu se sakrálním památkám nijak nedařilo, generální opravy se kaple dočkala až v roce 1994 a slavnostního vysvěcení roku následujícího. V posledních letech se stalo tradicí, že sem lidé přicházejí nejen v polovině června, na svátek svatého Antonína, ale také v polovině února, tedy na oslavu jiného, dnes trochu módního svatého Valentýna. Jaký k tomu mají důvod? Ač je kaple zasvěcená sv. Antonínovi, na oltáři jsou ve schránce z bílého mramoru uloženy ostatky sv. Bonifáce a sv. Valentina. Podle zápisu ve farní kronice byly v roce 1931 zaslány královéhradeckým biskupstvím a uloženy současně také v kapli na návsi v nedaleké Ježené a v Plandrech v zámecké kapli a v kapli sv. Jana Nepomuckého. ↓ Stopa na vrcholu kopce
↑ Oltář
A tak zde, u poutní kaple uprostřed lesů, můžete potkat turisty i neturisty, jednotlivce i celé skupinky – a samozřejmě také zamilované dvojice. Jen málokdo z nich nevyužije možnosti zazvonit si pomocí řetízku zvonečkem umístěným vně kaple, aby se mu splnila jeho přání.
» » » více na www.nacestu.cz
Aktuality
Text: Josef Kosák Foto: Zuzana Kosáková
Mohyla z doby kamenné v Nymburku Město Nymburk získalo nový unikátní turistický cíl. V závěru r. 2010 byla dokončena stavba Informačního centra, které zároveň vytváří schránku nad takřka 6 tisíc let starým mohylovým hrobem. Mohyla byla postavena v době cca 3 600 let před Kristem, 250 lidských generací před současným věkem. Díky archeologům bude unikát zachován pro další pokolení a zpřístupněn návštěvníkům města.
ovlivňovat sami návštěvníci. K tmavé obloze, do výšky 500 m, bude vysílán symbolický paprsek do vesmíru. Pravěká mohyla se nachází na pahorku nedaleko bývalého brodu u soutoku říčky Mrliny s Labem. Orientačním bodem je nyní cihlová věž kostela sv. Jiljí. Královské město Nymburk patří od svého založení králem Přemyslem Otakarem II v r. 1275 k nejvýznamnějším městům Koruny české. Je dochován půdorys středověké zástavby s částí ochranných hradeb, jádro města je památkovou zónou. Nymburkem prochází naučná turistická stezka s 68 zastávkami na trase a Polabská cyklostezka.
Text a foto: Milada Heráková
Nová poutní cesta v Mimoni S nejvýznamnějšími památkami města vás v Mimoni seznámí nově vybudovaná poutní trasa. Začíná v Lužické ulici u Božího hrobu, který je jejím prvním zastavením.
Skříňový kostrový hrob byl odkryt v r. 1994. Jeho základ byl nalezen 135 cm pod úrovní terénu. Výška kamenné mohyly postavené z opukových desek je 1 m. Nad hrobem byl postaven 6 m vysoký přístřešek moderní konstrukce, výška symbolického kovového krytu nad ním je dvojnásobná. V průběhu r. 2011 bude dokončena instalace vnitřního vybavení s plně automatizovanými funkcemi. Ovládání jednotlivých druhů osvětlování vnitřního temného prostoru, volbu a spouštění jednotlivých audiovizuálních programů a jejich promítání na dvě obrazovky a čtení doprovodných textů s ozvučením venkovního prostoru budou
↑ Na kostelním vršku
Dalším zastavením je vedle stojící budova dřívějšího špitálu, v letošním roce nově otevřená po rekonstrukci. V krásných prostorách je zde umístěno městské muzeum, prozatím s aktuálními výstavami, postupně má být vybudována stálá expozice. V přízemí najdete městské informační
Přijďte na Na Valentina na Valentinku | 12. 2. 2011 » »
6 7
a* av a pr rm do da z Specialisté na GPS Cyklocomputery a Loggery GPS na kolo, běh, běžky, atd… Holux GPSport 260 Outdoor GPS Cyklocomputer Novinka 2010. Nový cyklo a sport computer od Holuxu přináší mnoho nových funkcí, které v terénu určitě přijdou vhod. 6v1 • Loggování tras • Cyklocomputer • Navádění až na 10 bodů (po trase naplánované v PC) • Barometr • Krokoměr • Digitální kompas Home
istický
atlas
Cyklotur
Home
uristic Cyklot
ký atlas
ná mapa
1 : 75 000
ä podrob é značení KČT em fií fotogra ä turistick č tras s itinerář a přes 1300 ä plánova 5000 objektůa památek ä přes vání sídel ä vyhledá
rtmaps.cz www.sma
pro sta Software ® XP/2000/Vi Windows
Holux GPSport 245 Cyklo Logger
↑ Boží hrob
ký atlas
» » více na www.nacestu.cz
uristic
ku, kostel sv. Petra a Pavla a umrlčí kaple. Osmým zastavením je Getsemanská zahrada v nádražní čtvrti města. K poslednímu zastavení poutní cesty se stoupá na vrch Kalvárii. Všechna zastavení jsou opatřena tabulkami s poutavým popisem historie a dobovými fotografiemi.
ná mapa
1 : 75 000
ä podrob é značení KČT em fií fotogra ä turistick č tras s itinerář a přes 1300 ä plánova 5000 objektůa památek ä přes vání sídel ä vyhledá
rtmaps.cz www.sma pro sta Software ® XP/2000/Vi Windows
www.smartgps.cz * při uvedení hesla „TURISTA“. Akce platí do konce roku 2010.
atlas
Cyklot
Mimoňský kostel ↖ a špitál ↗
Home istický
Cyklotur
Home
středisko, kde získáte letáček s popisem jednotlivých zastavení poutní cesty i s jejich historií. Příjemnou procházkou podél Panenského potoka se přijde k třetímu zastavení, kterým je mariánský sloup na náměstí. Odtud na dohled je vidět vzorně opravený zámecký most, ležící na soutoku Panenského potoka s Ploučnicí. Hlavní městskou ulicí se dojde pod kostelní vršek, kde stojí socha Panny Marie, tzv. Immaculata. Je čtvrtým zastavením poutní cesty. Další tři zastavení tvoří soubor vzácných soch na kostelním vrš-
Cyklocomputer se všemi funkcemi běžného počítače km, ale navíc je v něm vestavěná GPS se záznamem trasy a ukazatelem směru a vzdálenosti k zadanému bodu. 3v1 • Loggování tras • Cyklocomputer • Navádění na bod
S Čechem po Čechách
Připravují: ← Vladimír Čech a Mgr. Josef Schwarz → Foto: Mgr. Josef Schwarz
↑ 78/ Výhled z rozhledny na Velké Čantoryji na hřeben Moravskoslezských Beskyd
15. část
Vrcholy české krajiny 77/ Lesný ve Slavkovském lese (982,6 m n. m.) Slavkovský les je členitou vrchovinou, která je přibližně vymezena Karlovými Vary, Sokolovem, Kynšperkem nad Ohří, Lázněmi Kynžvart a Bochovem. Na severozápadě a jihozápadě je území Slavkovského lesa ohraničeno prudkými zlomovými svahy, od severu k jihu dělí celek na dvě nestejné části hluboce zaříznuté údolí říčky Teplé. V geologických zlomech se objevují
vývěry minerálních pramenů, pro zdejší kraj typické. Území Slavkovského lesa je z větší části zalesněné a pro své přírodní hodnoty bylo v roce 1974 vyhlášeno stejnojmennou CHKO. Nejvyšší vrchol, Lesný – od roku 1946; dříve Spitzberg (Špičák) nebo Judenhau (Židovská paseka), na některých mapách Jarov – leží při jihozápadní hranici celku nedaleko od Lázní Kynžvart. Vrch je souvisle zalesněn smrkovými monokulturami, v nichž je občas přimíšen buk a jedle. Svou polohou patří
← 77/ Vrchol Lesného byl v 80. letech minulého století obsazený armádou, stávala zde hláska protivzdušné obrany. Vlevo je obytná maringotka s částí přístrojů, radiostanice byly i v nástavbě nákladního auta vpravo. Uprostřed je dřevěná, (údajně) 25 metrů vysoká hláska, na níž byla umístěna část antén, plošina nahoře sloužila jako pozorovatelna. Výhledy z ní bývaly jedinečné! (archivní foto: Vít Lodr)
k nejchladnějším a nejvlhčím místům celku. Vrchol je zcela bez turistického zázemí, nevede sem ani značená turistická trasa. Za druhé světové války se na Lesném usadila německá vojenská jednotka, zajišťující protivzdušnou obranu. Přibližně do roku 1997 stával na vrcholu prostý vojenský srub. Vrchol Lesného dnes nabízí jen značení státní triangulace, vrcholovou knihu a velmi omezené výhledy (průsekem k jihozápadu na dominující horu Dyleň v severní části Českého lesa).
77