Kourim_obal.qxd
01.03.2007
11:09
StrÆnka 2
unikátní encyklopedie na pokračování
PAMÁTKY Kouřim Muzeum lidových staveb
historie architektura příroda společnost osobnosti tradice zajímavosti informace
Kourim_obal.qxd
01.03.2007
11:10
StrÆnka 4
unikátní encyklopedie na pokračování
PAMÁTKY Edice Památky si vytkla za cíl postupné zmapování významných památek naší vlasti a vytvoření stále se rozšiřujícího souboru, který by zahrnoval historické, kulturní i technické pamětihodnosti. Postupem času budou publikace o jednotlivých památkách vznikat v pořadí, v jakém budou tyto objekty do našeho celostátního projektu vstupovat. Při svých cestách za památkami Čech, Moravy a Slezska se ptejte na další díly tohoto souboru a průběžně si vytvářejte vlastní unikátní encyklopedii. Bližší informace o naší nabídce najdete na internetových stránkách www.fraus.cz.
unikátní encyklopedie na pokračování EDICE PAMÁTKY
KOUŘIM MUZEUM LIDOVÝCH STAVEB
Text: PhDr. Dalibor Hobl a Mgr. Vladimír Rišlink Ilustrace: perspektivní pohled ing. arch. Jaroslav Staněk, kresba k pověsti akademický malíř Pavel Žilák Výřez mapy: SHOCart Redakce: Mgr. Svatava Pátková Zpracováno na základě podkladů Regionálního muzea v Kolíně. V publikaci byly použity fotografie Josefa a Tomáše Eimanových, Marcely Růžičkové, Mgr. Karla Brože a archivů RM v Kolíně a Nakladatelství Fraus. Vydalo Nakladatelství Fraus, Goethova 8, 301 31 Plzeň. Vydání první. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována nebo použita v jakékoli formě a jakýmkoli způsobem v elektronické nebo mechanické podobě včetně fotokopií, záznamů nebo v jakémkoli systému uchování a vyvolávání dat bez předchozího písemného svolení nakladatele. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2002 Printed in the Czech Republic. ISBN 80-7238-222-5
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 1
Muzeum lidových staveb se představuje Kromě předzahrádek u jednotlivých staveb a malých políček mezi objekty jsou v areálu muzea částečně udržovány i typické louky s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin, např.: jehlice trnité
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediné muzeum v přírodě v České republice, které shromažďuje památky lidového stavitelství z celých Čech. Na snímku odleva: roubené objekty kovárny ze Starého Bydžova na Královehradecku, rychty z Týřovic na Rakovnicku a polygonální stodoly ze Želejova u Dvora Králového nad Labem. I v zimě je v muzeu krásně a tradiční vánoční výstava doprovázená příležitostnými pořady má své neopakovatelné kouzlo. Chloubou kouřimského skanzenu jsou interiéry jednotlivých objektů, které představují způsob bydlení venkovského lidu v různých časových obdobích. Např. interiér světnice roubené rychty převezené z Bradlecké Lhoty na okrese Semily.
dobromysli obecné zeměžluče menší
řepíku lékařského a dalších...
Dům z Jílového u Děčína
Skanzen chce být živým muzeem; v průběhu celého roku je pořádáno množství pořadů, které přibližují venkovská řemesla a lidovou tvorbu. Vedle sedláře na snímku to jsou desítky dalších vynikajících pokračovatelů lidových tradic z celé České republiky.
Tradiční zvykoslovné předměty mohou návštěvníci spatřit na oblíbených velikonočních a vánočních výstavách. Jedním z nich je i tento velikonoční vrkoč.
Na návsích našich vesnic, ale i mimo ně, stávaly a dodnes ještě stojí vysoké dřevěné kříže. Protože prohlídku celého muzea začínáme u kopie kříže z Němčic na Kolínsku, začněme u něj i povídání o skanzenu.
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 2
z historie skanzenu
První stavbou přenesenou do muzea byla nejstarší známá polygonální stodola z Durdic na Voticku, datovaná rokem 1648.
Již několik desítek let ukrývají vody přehradního jezera na Želivce zbytky městečka Dolních Kralovic a několika menších vesnic, původně rozložených na březích řeky. Nezasvěcený čtenář se asi zeptá, proč právě takhle začínáme povídání o historii kouřimského Muzea lidových staveb. Ti informovaní však věZátopová oblast na Želivce dí, že dvě zmíněná místa – kostel v Dolních Kralovicích k sobě mají velice blízko. Ještě před samotným zatopením území bylo odborníky vytypováno několik objektů lidové architektury, ty byly podrobně zdokumentovány, očíslovány, poté rozebrány a následně přeneseny na nové místo. Polygonální stodola na původním místě v Durdicích na Voticku v roce 1970
Velké skladovací prostory umožnily do této desetiboké stodoly uložit až 55 plně naložených šestimetrových žebřiňáků obilí.
Roubený špýchárek z Hrádku na Kutnohorsku nás upoutá zajímavě vestavěnou dřevěnou pumpou, napojenou na studnu ve sklepní části objektu.
Tak byla v roce 1972 v městečku Kouřimi, v příměstské lokalitě „Na hrázce“, zahájena výstavba muzea v přírodě, jednoho z nemnoha, které začaly vyrůstat na zelené louce, tedy bez jakéhokoli zázemí v podobě „in situ“ stojícího objektu lidového stavitelství. Samotného budování se ujalo Regionální muzeum v Kolíně za metodické spolupráce tehdejšího Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. První část Muzea vesnice (původní název skanzenu) byla dokončena v roce 1976, kdy bylo zpřístupněno prvních pět objektů. Výstavba chalupy Jednalo se o chalupnickou usedz Budče v muzeu lost a dva špýchary z osady Budeč na Havlíčkobrodsku, špýchárek z osady Hrádek na Kutnohorsku, rumpálovou studnu z Ratají nad Sázavou a velkou desetibokou stodolu z osady Durdice nedaleko Votic. Když se ve druhé polovině sedmdesátých let 20. století rozšířila sběrná oblast ohrožených staveb na celou Českou republiku a skanzen začal působit jako muzeum stavebních technik, byly přeneseny a rekonstruovány další zajímavé lidové památky. Vynikala z nich hlavně rychta z Bradlecké Lhoty
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 3
Týřovická rychta
na Semilsku a celoroubená kovárna z městečka Starý Bydžov. Ještě dříve však byly postaveny další dvě stavby – dvanáctiboká stodola ze Želejova na Jičínsku a roubený statek z Týřovic u Rakovníka. Zatím posledním objektem byl polohrázděný dům z Jílového u Děčína, dokončený na samém počátku devadesátých let. Rychta z Bradlecké Následující roky ale přinášejí zaLhoty stavení stavební činnosti z důvodu pozemkových restitučních sporů a hledání náhradního programu. To se však již odehrává pod novým názvem muzea a také při omezeném rozsahu sběrné oblasti.
Světnice domu z Jílového
Hospodářské stavby měly velice často roubené stěny bez vymazávek. Svědčí o tom další z objektů, poloroubený špýchárek z Budče na okrese Havlíčkův Brod. Dělávalo se to z prostého důvodu, aby ke skladované úrodě mohl čerstvý vzduch.
Tradičním doplňkem prakticky každé usedlosti byl zdroj vody. Ať již to byly různé typy dřevěných či kovových pump nebo studny rumpálové a vahadlové. Na dvorku chalupy z Budče stojí roubená rumpálová studna z Ratají nad Sázavou, nedaleko rychty z Bradlecké Lhoty našla své místo dřevěná pumpa ze Zalán na Příbramsku.
Hrnec na mléko
Chalupa s roubenou světničkou, zděnou hospodářskou částí a roubeným polopatrovým špýcharem nás překvapí miniaturními rozměry všech svých prostor. Je až s podivem, jak mohla mnohočlenná rodina obývat jedinou malou světnici a hospodařit v malé černé kuchyni, chlévě a stodůlce. Objekt byl přenesen z osady Budeč.
Celoroubený, 30 m dlouhý statek sloužil na původním místě jako rychta. Pod krytou besídkou se dříve scházeli sousedé k besedám, dnes odtud při národopisných slavnostech vyhrávají břeskné muziky. Rychta byla původně ozdobou osady Týřovice na Rakovnicku.
Z Kostelce nad Černými lesy byla přenesena boží muka z konce 19. století, zasvěcená sv. Prokopovi, patronu horníků a rodáku z Chotouně u Kouřimi. Jeho obrázek je umístěn v horní rozšířené kaplici.
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 4
Architektura Dřevěný bedněný úl krytý velkým plochým kamenem připomíná, že chov včel byl dříve na vsi velmi rozšířený a hlavně velice vážený.
Světnička z chalupy přenesené z Bradlecké Lhoty
Ráno, poledne i večer oznamoval hlas zvonku a rozděloval den na několik částí. Rozezníval se i při různých nebezpečích a také v době, kdy oznamoval odchod některého ze sousedů z tohoto světa. Proto bývala obecní zvonička pro život lidí tak důležitá. Ta v muzeu je přesnou kopií zvoničky stojící v obci Býchory nedaleko Kolína.
Hlavním cílem Muzea lidových staveb je prezentace základních regionálních forem lidového domu na území Čech. Zatímco mají jednotlivé lidové stavby návštěvníkům ukázat různorodost našeho lidového stavitelství, interiérové expozice dávají příležitost nahlédnout do života venkovských vrstev i do sociálního rozvrstvení původní vesnice. To vše v různých časových rovinách, přibližně od druhé poloviny 18. do padesátých let 20. století. A co by určitě nemělo zvídavým návštěvníkům při prohlídce muzea uniknout? Zaměřme se alespoň na některé architektonické zajímavosti. Desetiboká stodola z Durdic
Střecha druhé mnohoboké stodoly, přenesené tentokrát ze Želejova na Jičínsku, zůstala zatím jedinou, která je v areálu skanzenu pošita došky. Ty dříve na střeše vydržely dlouhé desítky let. Dnes je delší žitná sláma mlácená cepy materiálem nedostatkovým.
Konstrukčně pozoruhodné jsou určitě obě polygonální (mnohoboké) stodoly, které patří ke stavbám s tzv. hřebenovou vaznicí. Zjednodušeně to znamená, že veškerá váha střechy je přenášena na vrcholový trám a na soustavu vnitřních vertikálních sloupů, zatímco nízké srubové stěny nejsou zatěžovány. Vděčným objektem je rychta z Bradlecké Lhoty. Nádherně skládaná lomenice, která je pro oblast Podkrkonoší typická, malovaná okřídlí střechy, záklopové prkno a komorové půdorysné uspořádání domu stojí určitě za bližší prohlídku.
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 5
Dubové roubení kovárny
Velmi atraktivní technickou památkou je celodřevěná kovárna ze Starého Bydžova jednak použitím stavebního materiálu, jednak plně funkční expozicí s možností předvádění kovářského řemesla. Samotná stavba je roubena z dubových trámů, tzv. trhanic. Ty se neopracovávaly jako tradičně na pilách, ale štípaly se (trhaly) železnými klíny. Ze stejného materiálu se roubily hlavně stavby hospodářské, v terénu však najdeme rovněž stavby obytné a dokonce i církevní (některé roubené kostelíky ve východních Čechách). Nakonec se zastavme u jediného patrového objektu kouřimského skanzenu, polohrázděného domu z Jílového u Děčína. Je krásnou ukázkou spojení několika stavebních konstrukcí do jediného celku. Zatímco přízemí domu je roubené a zděné, patro je jednoduše hrázděné. Podstávky Na této stavbě si ještě ukažme jeden důležitý konstrukční prvek. Je jím podstávka, jakási podpůrná trámová podpěra nesoucí předsazené patro, čímž odlehčuje roubenému přízemí.
Lomenice na rychtě z Bradlecké Lhoty na Semilsku nese pod vrcholovou valbičkou záklopové prkno, jakýsi křestní list domu. Zde bylo většinou zapsáno datum postavení domu a jméno jeho stavebníka. V domě působí velmi archaicky nevydělená černá kuchyně, která je širokým klenutým obloukem otevřena do průchozí síně.
Kovář měl v minulosti v obci významné postavení. Většinou to byl člověk velice vzdělaný a se širokým rozhledem. Leckterý vykonával povolání lékařské a zvěrolékařské. Proto byla kovárna na vsi vždy důležitou a v mnoha případech i stavebně krásnou stavbou. To je také případ celoroubené kovárny, která byla převezena z městečka Starý Bydžov, okres Hradec Králové.
Socha sv. Donáta, přenesená od Svatbína u Kostelce nad Černými lesy, pochází z konce 18. století.
Hrázděná konstrukce
Zatím posledním objektem, který se podařilo ve skanzenu dokončit, je polohrázděný dům z Jílového u Děčína. Jednotný dům má pod společnou střechou celé hospodářství. Průchozí síň odděluje obytnou část (světnici a světničku) od chléva a stodoly. V patře, kde byly původně komory, je dnes velký pokoj.
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 6
„život“ skanzenu
Národopisný rok zahajuje muzeum již tradičně masopustními obchůzkami. Průvody maškar, typická domácí zabíjačka a hlavně hodně smíchu a tance, to už neodmyslitelně patří k první akci zimy.
Velikonoce si získávají rok od roku stále více spokojených návštěvníků. Výstava věnovaná svátkům jara je zahajována pořadem „Řehořské obchůzky“ vždy tři neděle před velikonočními svátky.
Koledování „Řehořského vojska“ Další akce „Na Květnou neděli“ a „Před pomlázkou“ nabízejí ukázky staročeských zvyků: vynášení smrti, honění Jidáše, chození s řehtačkami a pomlázkou. Velikonoční trakař řehtačka
Naše tradiční lidové zvykosloví je nejen velice starobylé, ale i natolik bohaté a rozmanité, že dává dostatek možností k nejrůznějším formám prezentace. Masopustní obchůzky Nebylo tomu tak vždycky; množství zvyků a obyčejů bylo věky zapomenuto, mnoho z nich bylo z myslí lidí vykořeněno úmyslně, řada byla prezentována pouze díky folklórním či jiným zájmovým skupinám. Hlavním smyslem muzeí v přírodě je samozřejmě záchrana lidového stavitelství, ale důležitou složkou jejich činnosti se v minulosti stala či Jeden z nejstarších lidových v poslední době stává právě zvyků – jarní vynášení smrti forma tzv. živých muzeí, tedy předvádění života venkovských vrstev, jejich zvyků, obyčejů či řemesel a lidové tvorby v přirozeném prostředí. I kouřimské muzeum se dalo v roce 1995 podobnou cestou a začalo tak naplňovat další ze svých dlouhodoDokolečka, dokola... bých koncepčních záměrů. Po skromných začátcích vznikaly v dalších letech stále nové a nové pořady, přičemž se vyvíjela pevná kostra celoročního zvykoslovného kalendáře s pevně danými termíny a jasnou obsahovou náplní. V těchto programech se pravidelně objevují dětské i dospělácké folklórní soubory, nejrůznější formy divadélek, muziky a především tradiční zvykoslovné obřady, např. vynášení smrti, obchůzky Barborek a Lucek, chození s řehtačkami apod. Symbol Velikonoc
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
StrÆnka 7
Vždy poslední prázdninový víkend mají návštěvníci muzea jedinečnou možnost zhlédnout několik desítek lidových řemeslníků, předvádějících své umění a dokazujících, že řemeslo má zlaté dno a jen tak nezanikne. Jen namátkou jmenujme alespoň ta méně typická – cihláře, kloboučnici, doškáře, mydláře či kameníka. Bohatý kulturní program je při tomto pořadu již samozřejmostí.
Jakési volné spojení mezi národopisnými pořady a tradičními muzejními výstavami tvoří výstavy k hlavním výročním svátkům. Jak velikonoční, tak i vánoční výstava mají svůj základ ve svátečně vyzdobených interiérech a v množství Kovář kuje železo, dokud je žhavé vystavených zvykoslovných předmětů, ale obě jsou také pevně propojeny i s předváděním tradiční lidové tvorby, překrásných lidových zvyků a tajemných obyčejů.
U jesliček
50 dní po Velikonocích se v lidovém prostředí vždy slavily letnice, církevně svatodušní svátky. Kouřimský skanzen pořádá v tomto termínu letnicový jarmark, spojený s prodejem zboží lidové tvorby, muzikou, divadlem a vystoupením folklórních souborů.
Říjen, to je svátek sv. Havla a skanzen slaví tradiční „Svatohavelské císařské posvícení“. Ptáte se proč císařské? Protože tento termín pro konání jediného posvícení v celé říši nařídil sám císař Josef II.
Při lidové veselici se v chalupách pečou posvícenské koláče, kachýnka se zelím a v hospůdce „Na Hrázce“ se podávají další posvícenské dobroty.
Jeden z betlémků na vánoční výstavě
Ostatní výstavní činnost je v Muzeu lidových staveb zastoupena dvěma dlouhodobými cykly, které každoročně představují lidového stavitelství jednak v dokumentární kresbě, jednak v barevné fotografii.
Divadélko pro nejmenší
Lucie noci upije... Závěr roku vyplňuje vánoční výstava a s ní spojené národopisné pořady „Svatomikulášské obchůzky“, „Tajemné postavy adventu“ a „Cestička k Betlému“.
Kourim_Zlom.qxd
01.03.2007
15:13
Přečnívající střecha se ze strany lomenice kryla okřídlím, které je na rychtě zdobené malbou
StrÆnka 8
Celkový pohled
Rychta z Bradlecké Lhoty Těleso velké chlebové pece bylo společné jak pro světničku na snímku, tak i pro hlavní světnici
Ozdobně skládaná lomenice s krásně tvarovaným a malovaným ostěním oken
Kachlový sporák se objevil v polovině 19. stol.
Detail roubení stavby