Obalka Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
11:06
StrÆnka 1
unikátní encyklopedie na pokračování
PAMÁTKY CHEB
HISTORIE Architektura PŘíroda SPOLEČNOST OSOBNOSTI Tradice Zajímavosti Informace
Obalka Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
11:09
StrÆnka 3
unikátní encyklopedie na pokračování
PAMÁTKY Edice Památky si vytkla za cíl postupné zmapování významných památek naší vlasti a vytvoření stále se rozšiřujícího souboru, který by zahrnoval historické, kulturní i technické pamětihodnosti. Publikace této edice jsou určeny široké veřejnosti od dětí školou povinných, pro něž se mohou stát zajímavým doplňkem výuky, přes turisty, zapálené do krás přírody i kultury, zahraniční návštěvníky, poznávající naši vlast, cestovní kanceláře a jejich nabídky, až po seniory naplňující aktivně svůj zasloužený odpočinek, tedy každému, koho naše památky zajímají. Postupem času vyjdou publikace o jednotlivých památkách v pořadí, v jakém budou tyto objekty do našeho celostátního projektu vstupovat. Při svých cestách za památkami Čech, Moravy a Slezska se ptejte na další díly tohoto souboru a průběžně si vytvářejte vlastní unikátní encyklopedii. Bližší informace o naší nabídce najdete na internetových stránkách pamatky.fraus.cz. Další publikace z edice
Zajímavé články i aktuální informace o našich pamětihodnostech najdete i v časopise Klubu českých turistů
unikátní encyklopedie na pokračování EDICE PAMÁTKY CHEB Text: PhDr. Pavel Šebesta Kresba: M´Plan - Míka Redakce: František Spurný Sazba a zlom: F. S. Publishing Předtisková příprava: Nakladatelství Fraus, Marek Novotný Fotografie: archiv Městského úřadu v Chebu, archiv Krajského muzea Cheb, PhDr. Pavel Šebesta, Mgr. Karel Brož, František Spurný.
Vydalo Nakladatelství Fraus, Goethova 8, 301 31 Plzeň. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována nebo použita v jakékoli formě a jakýmkoli způsobem v elektronické nebo mechanické podobě včetně fotokopií, záznamů nebo v jakémkoli systému uchování a vyvolávání dat bez předchozího písemného svolení nakladatele. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2005 Printed in the Czech Republic.
ISBN 80-7238-504-6
Obalka Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
11:07
StrÆnka 2
CHEB se představuje
Špalíček na chebském náměstí
Znak Chebu z nádvoří Krajského muzea Cheb Historický mezník symbolizuje hraniční polohu Chebska
Nádražní budova z roku 1962 nahradila secesní halu poškozenou nálety v dubnu 1945.
Železniční viadukt na trati do Františkových Lázní z roku 1865 překračuje řeku Ohři.
Vlevo pohled z Černé věže k františkánskému klášteru. Vpravo pohled z Černé věže k náměstí.
V samém středu Evropy se nachází jedno z nejstarších českých měst, Cheb. Písemně je doloženo jeho jméno již v listině německého krále Jindřicha IV., vydané 13. února 1061. Původní latinský název města „Egire“ vycházející z keltského názvu stejnojmenné řeky Agara, přejala němčina, a tak jména Eger a Cheb symbolizují téměř tisíciletou dvojjazyčnost tohoto hraničního města. Město, které vzniklo na místě původního slovanského hradiště Chebský hrad z 8.–9. století, prošlo v průběhu 12. a 13. století téměř úplnou germanizací. Z městských knih lze vypočítat, že kolem roku 1390 zde žilo asi 7 300 obyvatel, k roku 1431 se jich uvádí 8 300. Na konci třicetileté války žilo ve městě 5 200 obyvatel, v roce 1680 jen 4 500. Teprve rok 1840 překročil číslo 10 000 a do 20. století vstoupil Cheb jako dvacetitisícové město. Ze 31 406 obyvatel v roce 1930 byli 3 493 české národnosti. Od tohoto posledního sčítání lidu se národnostní složení ve statistikách neuvádí. Pomnichovský útěk Čechů, Židů a neloajálních Němců ze Sudet byl pomstěn po válce odsunem většiny německých obyvatel na základě Postupimské dohody. Před jejich deportací se zde v roce 1945 tísnilo na Chebská radnice 45 000 lidí. Předválečného stavu bylo dosaženo po dlouhodobém dosídlování až v roce 1995, kdy počet obyvatel Chebu přesáhl 32 000. Všeobecně je město Cheb známé zavražděním Valdštejna a výrobou jízdních kol.
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
10:14
StrÆnka 1
OSOBNOSTI Jako svobodné říšské město a od roku 1322 dědičný majetek českých králů byl Cheb cílem návštěv téměř všech panovníků. Friedrich Barbarossa začal po roce 1167 s přestavbou hradu, na kterém zemřel 1197 český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav, kde Friedrich II. vydal v roce 1213 zlatou bulu a Přemysl Otakar II. 1266 tzv. Ústavní listinu, jíž Chebu potvrdil všechna stará a připsal nová privilegia. Častým hostem Chebu byl Václav II., jehož sňatku s dcerou císaře Rudolfa I. Gutou bylo požehnáno ve zdejším františkánském kostele 30. ledna 1285. Držel Cheb od roku 1291 do své smrti 1305 a na levém břehu Ohře nechal postavit předsunuté opevnění, zvané po něm Wenzelsburg. Panování Lucemburků Jana, Karla IV., Václava IV. Johann Balthasar Neumann, výa Zikmunda, jež všichni znamný barokní stavitel, se narodil několikrát poctili město v Chebu 28. 1. 1687. Cheb svou přítomností, bylo dobou největšího rozkvětu města. Posledním panovníkem, který ještě přebýval na královském hradě, byl při své poslední návštěvě 1467 Jiří z Poděbrad. Krátké zastavení „zimního krále“ Friedricha Falckého patří jen k mnoha drobným epizodám slavné chebské minulosti. Pět návštěv Valdštejnových v 17. století znamenalo jen strasti a utrpení pro město a rekruty z okolí. V roce 1791 se přijel do Chebu inspirovat německý básník Friedrich Schiller při psaní své slavné Valdštejnské trilogie. Častěji zde pobýval jiný významný literát a vědec Johann Wolfgang Goethe, který se přátelsky stýkal s místními učenci J. S. Grünerem a Karlem Hussem J. W. Goethe. Na jeho geologický zájem (1820–23). o Komorní hůrku upomíná reliéf na skále od Pozornost zaslouží chebského sochaře Adolfa Mayerla. pobyty českých obrozenců Jana Jeníka z Bratřic, Boženy Němcové a Jana Nerudy či koncertní vystoupení mladého klavírního virtuosa Bedřicha Smetany. Z chebských rodáků se nejvíce proslavili Johann Balthasar Neumann, stavitel rezidence ve Würzburgu a mnoha jiných barokních staveb (1687), ve 20. století pak klavírní virtuos Rudolf Serkin (1903).
Generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna kolem roku 1614
Friedrich Schiller – pomník od Karla Wilferta st. z roku 1892 v Komenského sadech
Rudolf Serkin, světoznámý klavírní virtuos, se narodil v Chebu 28. 3. 1903.
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
Kostel Zvěstování Panny Marie, který vyhořel v roce 1270, byl nově postaven a vysvěcen v lednu 1285. Krátce na to v něm byl oddán český kralevic Václav II. s dcerou císaře Rudolfa I. Habsburského Gutou, která dostala Chebsko věnem.
22.11.2005
10:15
StrÆnka 2
HISTORIE CHEBU Nevelké slovanské hradiště, vzniklé na počátku 9. století nad ohybem řeky Ohře, dalo základ pozdějšímu středověkému velkoměstu, které dokázalo vytvořit i vlastní městský stát. Jeho bohatství plynulo z obchodu a řemesel. Hraniční poloha byla výhodná pro obchod, ale nevýhodná vzhledem k častým průtahům vojsk. V průběhu 12. století získal Cheb vládnoucí říšský rod Hohenštaufů. Jeho nejvýznamnější představitel,
Císařskou falc, jedinou na území českých zemí, nechal v Chebu postavit císař římský Friedrich I. Barbarossa po roce 1167. V roce 1179 se zde konal první říšský sněm.
Chebská pečeť z roku 1242 má nejstarší zachovalý typář v českých zemích.
Městský špejchar zvaný Gschierhof v Hradební ulici z roku 1501 byl původně zbrojnicí.
císař Friedrich I. Barbarossa, z něj udělal opěrný bod své mocenské politiky proti českému knížectví. Roku 1266 obsadil Chebsko Přemysl Otakar II. a připojil toto kdysi slovanské území poprvé a dočasně k českému státu. Jako věno manželky Guty, dcery císaře Rudolfa Habsburského, pak spravoval Cheb také Otakarův syn Václav II. v letech 1291–1305. Jako český král a římský kurfiřt získal v roce 1322 Jan Lucemburský za pomoc v boji o říšskou korunu od Ludvíka Bavora Chebsko do dědičné zástavy. Pomoc a ochranu českého krále potřebovali Chebští v dvě stě let trvajících sporech s potomky štaufských ministeriálů, kteří ohrožovali obchodní cesty a představovali pro Gotický kostel sv. Bartoloměje bohatnoucí město poliz r. 1414 tickou a hospodářskou konkurenci. Chebští tehdy buď získali koupí, nebo dobyli vojensky přes třicet hradů a tvrzí v okruhu padesáti kilometrů od města. Velké pomoci se dostalo Chebu od císaře Karla IV., který mu v roce 1349 převedl z Norimberka právo razit mince náhradou za přenesení staré chebské mincovny do Kutné Hory v roce 1300 v rámci peněžní reformy Václava II. Zlatou bulou z roku 1355 zbavil Chebské povinnosti platit clo a
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
10:28
z roku 1355 zbavil Chebské povinnosti platit clo a mýto v celé říši. I Václav IV. několikrát potvrdil chebská privilegia a propůjčil Chebu práva českých měst. Spor měšťanů s královským purkrabím v roce 1395 vyřešil tak, že svého purkrabího Ctimíra ze Sedlce odvolal a nechal odstranit jablko sváru, most spojující císařský hrad s Václavovým hradem na protějším břehu Ohře. Navíc městu povolil rozšířit a zesílit opevnění, takže městská hradba ovinula i starý štaufský hrad. V období husitských válek se zde shromažďovala vojska protihusitských křížových výprav. V únoru Na spáleništi domů v Kamenné roku 1430 Chebští vykáceli ulici byl v roce 1294 postaven klášter dominikánů s kostelem všechny stromy před hradsv. Václava. V letech 1674–89 byl bami, aby nemohly poskytkostel přestavěn v raně barokním nout úkryt husitům, vracestylu. jícím se ze spanilé jízdy po Německu. Chebští město zachránili zaplacením výpalného. Husité dosáhli v Chebu významného diplomatického vítězství v roce 1432 při jednání o podmínkách jejich účasti na basilejském koncilu. Uzavřená dohoda vešla do dějin jako tzv. Soudce chebský (smluveno, že mluvčí husitů budou po dobu cesty a pobytu v bezpečí a za rozhodující autoritu při zkoumání pravdy byla stanovena bible). Jako všem předchozím Teufelova hradební věž na králům, dovedli být Chebští parkánu u Ohře věrní i „husitskému“ králi Jiříkovi z Poděbrad, a to nejen v době největšího lesku a slávy při chebských svatbách jeho dětí Hynka, Zdeny a Jindřicha a při diplomatických jednáních, ale také v době krajně nepříznivé po vyhlášení interdiktu. Výjimečné postavení Chebska jako říšské zástavy bylo zrušeno, když chebský zemský sněm přijal v roce 1721 Pragmatickou sankci Románský portál kostela sv. Mikuláše císaře Karla VI.
StrÆnka 3
Slunce z Neuhausu – trofej chebských řezníků z dobývání loupežnického hradu v roce 1412 – bylo osazeno na věž radnice při první návštěvě krále Jiřího z Poděbrad v r. 1459.
Nejstarší vyobrazení náměstí z konce 15. století. Třetí řada domů na západní straně Špalíčku je zakreslena ještě na plánu města z 18. století.
Ulička zavražděných – Mordgassl, kde byli při pogromu na Zelený čtvrtek 1350 povražděni chebští Židé.
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
10:29
StrÆnka 4
Barokní cheb a valdštEjn
Valdštejnův jezdecký portrét
Valdštejnův kůň, zastřelený pod velitelem v bitvě u Lützenu 1632. Valdštejnovy boty, specielně šité pro jeho bolavé nohy. Valdštejnovy tolary ražené na jeho východočeském panství s částí jeho krajkového límce.
Valdštejnův poslední příjezd do Chebu v představě malíře Pilotyho
Od počátku 17. století sledoval evangelický Cheb pečlivě zápas českých protestantů o svobodu vyznání, kterou jim povolil už 1575 Maxmilián II. uznáním tzv. České konfese a hlavně císař Rudolf II. majestátem roku 1609. Poslat českým stavům vojenskou pomoc po pražské Valdštejnova cestovní truhla defenestraci v expozici Krajského muzea Cheb 1618 se ale Chebští zdráhali. 26. srpna 1619 zvolil český sněm českým králem kurfiřta Friedricha Falckého, kterému Chebští složili hold a chebská deputace se zúčastnila i Friedrichovy korunovace v Praze. V roce 1625 pověřil císař frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna, aby postavil novou armádu proti německým protestantským knížatům a dánskému králi Kristiánovi. Za shromaždiště nového vojska si Valdštejn vybral právě Cheb. Ani to, že Valdštejnova první manželka pocházela z chebského rodu Nekšů, neznamenalo pro Cheb žádnou výhodu. Jeho návštěvy sem přinášely vždy mnoho bolesti a utrpení v podobě drancování a verbování do vévodovy císařské armády. Během jednoho měsíce naverboval v okolí dvacet tisíc mužů. V roce 1630 byl Valdštejn císařem odvolán a sesazen. Vrátil se do Jičína, kde v ústraní vyčkával. Švédové zatím postupně dobývali Německo a 13. prosince 1631 se zmocnili Chebu Sasové. S nimi se do města vrátili zdejší emigranti v čele s posledním protestantským purkmistrem Wolfem Adamem Pachelbelem. V roce 1632 císař Valdštejna omilostnil a svěřil mu opět vrchní velení. Valdštejn velice rychle naverboval a postavil novou armádu. Cheb a celé okolí bylo terorizováno divokou Valdštejnovou soldateskou. Vesnice byly vyrabovány a spáleny, zbylé usedlosti sedláci houfně opouštěli, pole byla zničená a neobdělaná. 16. listopadu 1632 v bitvě u Lützenu padl švédský král Gustav Adolf. Valdštejn sám byl raněn do nohy a jeho kůň byl zastřelen. Valdštejnova tajná jednání s nepřítelem roku 1633 byla u dvora hodnocena jako zrada a intriky proti císaři. Valdštejnův konec byl neodvratný a jeho poslední dějství se odehrálo v Chebu. Znovu zbaven
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
10:30
velení utíkal s hrstkou věrných z Plzně přes Cheb snad pod ochranu svých dosavadních válečných protivníků. 25. února 1634 vévoda odmítl pozvání k masopustní hostině na hrad, ale život si tím nezachránil. Uprostřed bujaré vojenské zábavy v tzv. Kuchelhausu byli náhle nic netušící poslední čtyři Kostel sv. Kláry postavil v roce 1711 Kryštof Dientzenhofer. Po zrušení řádu Valdštejnovi věrní klarisek Josefem II. v něm bylo skladiště, důstojníci po krátké po první světové válce zde byla zřízena pamětní hala válečným obětem. V roce 1975 šarvátce pobiti a o několik minut z něj vznikla výstavní a koncertní síň chebské Galerie výtvarných umění. později překvapili spiklenci samotného vévodu ležícího již v posteli v prvním patře Pachelbelova domu na náměstí. Irský dragounský setník Walter Deveroux mu krátce před jedenáctou hodinou proklál hruď partyzánou. Ukončil bolesti a zkrátil snad o několik týdnů trápení osobnosti, rozpadlé nevyléčitelnou neurosyfilidou. Až do konce třicetileté války trpěl Cheb průtahy, nájezdy a dobýváním Sasů, Švédů i císařských vojsk. Na základě výnosu Ferdinanda III. z roku 1652 se začal Cheb měnit ve vojenskou pevnost. Za 85 let (1655–1740) vyrostlo neúčinné a zastaralé opevnění, se kterým si dva roky po jeho dokončení francouzští obléhatelé snadno poradili (1742). Na stavbě se ale v Chebu vystřídali významní barokní stavitelé jako Abraham Leuthner, Kryštof Dientzenhofer, Pavel Bayer, Giovani Battista Alliprandi a IV. zastavení Křížové cesty, která od roku Anton Pfeffer, 1687 spojovala kostely sv. Mikuláše a kteří zde zanechali sv. Jodoka. i jiné významné stavby, např. radnici, kostel sv. Kláry, dominikánský klášter. Věže hlavního děkanského kostela, které shořely za francouzského obléhání, byly opraveny podle návrhu chebského rodáka Johanna Balthasara Neumanna, známého stavitele barokní arcibiskupské rezidence ve Würzburgu.
StrÆnka 5
Oválné schodiště k chrámu sv. Mikuláše ozdobené barokními sochami z roku 1697
Zakončení městského příkopu objevené a odkryté v roce 2004.
Barokní schody na ravelínu Chebského hradu objevené v roce 2005.
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
Černá věž byla viditelným symbolem pevné císařské moci. Původní vchod ve výšce 7 m je vidět z nádvoří. Dnešní vstup z průjezdu vznikl až v 18. století, stejně jako nadezdívka, která v roce 1774 nahradila vysokou stanovou střechu s nárožními věžičkami.
Před kaplí jsou původní náhrobní kameny ze slovanského pohřebiště z 10.–11. století, jak byly vyzvednuty při archeologických vykopávkách. Na čtyřech je vyryté křesťanské znamení kříže.
Románská hlavice sloupu v dolní kapli
22.11.2005
10:31
StrÆnka 6
Císařská falc Na třicet metrů vysoké skále nad ohybem řeky Ohře se již v 9. století nacházelo hradiště jako opěrný bod přemyslovské hradské soustavy. Na samém severním vrcholku ostrožny byl starý slovanský hřbitov, oddělený příkopem od zahloubených obydlí. Na hřbitově byl již v 10. nebo 11. století kamenný kostelík, jehož nově objevený základ je vidět v severní sakristii dolní kaple. V roce 1167 získal Chebsko císař Friedrich I. Barbarossa, který zde nachal postavit reprezentační palác – falc. První Friedrichova Vedle slavnostního sálu s unikátními arkádovými císařská návštěva okny byly dvě obytné komnaty, vybavené domácí kaplí, krbem a prevétem. Chebu se uskutečnila v roce 1179. Jako symbol císařské moci vyrostl románský bergfrýd z bosovaného zdiva, známý jako Černá věž. Černý sopečný basalt na jeho stavbu byl přivezen z nedaleké Komorní hůrky. V severním svahu se na skále nad řekou vypíná mohutná budova reprezentačního paláce. O jeho původní nádheře svědčí tři dodnes zachovaná pětidílná arkádová okna v severní stěně. V západní části byly dvě stejné komnaty s krbem a dalším příslušenstvím. Nevíme, jak vypadalo vyšší obytné patro, které shořelo v roce 1474 a bylo nahrazeno hrázděnou nástavbou. I ta byla snesena pro špatný stav v roce 1740. Ve sníženém přízemí paláce byly koncem 15. století zřízeny maštale, přístupné nově vykopaným koridorem pod hlavním portálem. U západní stěny palácové budovy vyrostl hospodářský objekt, tzv. Kuchelhaus. Vedle paláce byla po roce 1188 postavena nejcennější stavba falce, hradní dvojitá kaple sv. Martina a sv. Erharda a sv. Uršuly, ve které císař Friedrich II. vydal roku 1213 důležitou zlatou bulu. Jednoduchý kompaktní zevnějšek kaple je ve výrazném protikladu k slohově rozdílnému vnitřnímu uspořádání. Přízemí, zaMramorový fragment románského ostění
Pamatky Cheb-Łesky imprim.qxd
22.11.2005
10:32
puštěné 1,5 m pod úrovní okolního terénu, je učebnicovou ukázkou románského slohu s masivními žulovými sloupy a křížovou klenbou. Prostřední klenební pole v lodi chybí a osmibokým otvorem se otvírá pohled vzhůru do horní kaple, kde štíhlé sloupy jsou z mramoru a křížová klenba je goticky lomená. Okna a výzdoba hlavic jsou čistě románské. Na západní straně je zazděný původní vchod, který spojoval horní kapli přímo s palácem. Vnitřní schodiště vzniklo současně se stavbou celé patrové kaple na sklonku 12. století. Obě kaple jsou samostatnými svatyněmi a bohoslužby v nich probíhaly odděleně. Jejich spojení osmibokým otvorem sloužilo s největší pravděpodobností svědkům k sledování udílení svátosti křtu dole v baptisteriu. Novokřtěnec byl pak vyveden po schodech do horní kaple, symbolicky do říše nebeské blaženosti. Když v roce 1266 obsadil Základy Kuchelhausu, dějiště krvavé masopustní Cheb český hostiny, kterou připravil hradní velitel plukovník král Přemysl Gordon věrným Valdštejnovým generálům Kinskému, IIIowovi, Trčkovi a rytmistru Neumannovi 25. února Otakar II., 1634. Palác v pozadí je od roku 1740 bez střechy. zanechal zde jako svého správce Jaroše z Fuchsberku. Je možné, že již tento první královský purkrabí začal dřívější falc opevňovat a měnit ve vrcholně středověký hrad. Po roce 1652 byl hrad přeměněn v citadelu a byl obezděn barokní cihlovou hradbou s kasematy. V 18. a 19. století pak sloužil hrad jen jako skládka hlíny z likvidovaného městského opevnění. Pod osmimetrovým násypem zmizela celá západní polovina hradu včetně Kuchelhausu.
Dvojitá patrová kaple je jediná svého druhu v českých zemích. Byla postavena podle jednotného plánu po roce 1188. Pravděpodobně na začátku 14. stol. byla uprostřed nádvoří vyhloubena 20 m hluboká studna.
StrÆnka 7
Bohatá kamenická výzdoba mramorového sloupu v tzv. císařské lóži horní kaple
Mramorová deska nad vstupem ke kasematům z roku 1643 datuje rozhodnutí Ferdinanda III. o přeměně Chebu na barokní pevnost.
Slabě znatelný nápis na bráně dokládá, že barokní přestavba byla dokončena před příjezdem císaře Leopolda I. v roce 1673.