Fenomén Givenchy

Modrá krev, neskonalá píle a jedno netradiční „manželství“. Nejen to stojí za velkolepým úspěchem francouzské značky Givenchy. Propadněte s Quartierem šarmantnímu návrháři a jeho neméně okouzlující múze, připomeňte si ikonické róby stříbrného plátna a poznejte blíže další osobnost, která navždy změnila dějiny módy.

Ikonická halenka „Bettina“

Hubert James Marcel Taffin de Givenchy

Celým jménem Hubert James Marcel Taffin de Givenchy se narodil ve francouzské Picardii ve městě Beauvais v únoru 1927 do aristokratické rodiny. Když byly Hubertovi tři roky, přišli s bratrem o otce a na jejich výchovu zůstaly jen matka a babička. Ačkoli obě ženy doufaly, že z chlapce vyroste právník, Hubert měl o svém dalším směřování jasno už v 10 letech. Jen co se tehdy zcela okouzlen vrátil ze Světové výstavy v Paříži, věděl, že se stane návrhářem. A tak se těsně před koncem 2. světové války přestěhoval do Paříže a zahájil studium na umělecké škole. Ještě než dovršil plnoletosti, posbíral první pracovní zkušenosti u starších kolegů, pracoval například s Pierrem Cardinem, Lucienem Lelongem, s tehdy ještě neznámým Christianem Diorem nebo Elsou Schiaparelli. Jakmile se společnost i ekonomika začaly otřepávat z následků nacistické okupace, uvažoval Hubert o založení vlastní značky. A tak se i zanedlouho stalo. Módní dům nesoucí jeho jméno spatřil světlo světa v roce 1952.

Hned první kolekce uvedená ještě tentýž rok ho okamžitě dostala do řečí – avšak v tom nejlepším slova smyslu. Movité Pařížanky zaujala především ikonická halenka Bettina pojmenovaná podle francouzské modelky Bettiny Graziani. Přestože své prvotiny tvořil z levnějších materiálů, které odrážely skromný rozpočet začínajícího návrháře, ženy oceňovaly především jejich nápaditost a originalitu. Givenchyho modely se vyznačovaly minimalismem, avšak jasnými liniemi, které zvýrazňovaly dámský pas, boky a nechávaly vyniknout labutí šíji. Zvláště v prvních letech Givenchyho silně ovlivňovala tvorba staršího a neméně slavného kolegy Christobala Balenciagy, jehož prací byl posedlý a se kterým v druhé polovině 50. let intenzivně spolupracoval.

PŘÍCHOD MÚZY

„Pane, čeká na vás Mademoiselle Hepburn,“ ohlásila na podzim roku 1953 Givenchymu jeho asistentka právě příchozí zákaznici. Hubert si myslel, že chce od něj slavná Katherine šaty. Ve dveřích však stála její čtyřiadvacetiletá jmenovkyně Audrey. Okatá začínající herečka s hustým obočím, které teprve před pár týdny vyšel v kinech první film – Prázdniny v Římě. Tou dobou ani jeden z nich netušil, že ještě tentýž rok jí zámořská prvotina vynese cenu BAFTA, Zlatý glóbus a Oscara. „Promiňte, nemohu vás oblékat,“ vypoklonkoval mladý návrhář mladičkou herečku ze dveří. Ona se ale nedala a odvážně pozvala Givenchyho na večeři.

Což o to, společného měli mnoho. Hubert byl jen o dva roky starší, oba navíc sdíleli aristokratické kořeny. Audrey, ač původem z Belgie, se pyšnila rozvětveným a sofistikovaným rodokmenem v dalekém Skotsku, její tatínek se dokonce narodil jen 15 kilometrů od Prahy. Ať tak či tak, Givenchy její pozvání přijal a právě tehdy se v jedné z pařížských restaurací zrodila bezvýhradná spolupráce, nehynoucí přátelství a snad i platonická láska, která nevyhasla dalších čtyřicet let.

Audrey se stala Hubertovou múzou. On z ní udělal jednu z nejlépe oblékaných žen své doby a ona se na oplátku stala jeho největším ambasadorem, obdivovatelem a propagátorem. Nebyl film, akce ani večírek, kam by herečka nevynesla některý z jeho modelů. Givenchyho róby zdobily většinu jejích filmů, ať už to byla Sabrina, Usměvavá tvář nebo Jak ukrást milion. Malé černé sice vymyslela Coco Chanel, Givenchy však stvořil ty nejslavnější – svět si je zamiloval právě na Audrey ve snímku Snídaně u Tiffanyho a koneckonců je obdivuje dodnes. „Jen v jeho šatech se cítím sama sebou. Není to jen návrhář, je to tvůrce osobnosti,“ pronesla na jeho adresu v jednom z rozhovorů herečka a jeho modely sebevědomě oblékala i mimo stříbrné plátno. Když se v roce 1969 podruhé vdávala, bylo to samozřejmě v šatech z dílny Givenchy.

Tentýž rok, kdy řekla Audrey podruhé své „ano“, přišel významný zlom i v Givenchyho životě. Poprvé po 16 letech představil samostatnou pánskou kolekci s titulem „Givenchy Gentleman“. Ta oscilovala mezi klasickou elegancí a praktičností každodenního nošení, přičemž vyzařovala osobitost a noblesu svého tvůrce. V roce 1975 tuto řadu doplnil ještě stejnojmenným parfémem, který se úspěšně prodává dodnes.

Nebyla to ale jen Audrey Hepburn, která propadla Givenchyho tvorbě. Svého času oblékaly jeho modely třeba Jackie Kennedy Onassis (která v jeho šatech dorazila i na pohřeb svého manžela, amerického prezidenta), Grace Kelly nebo Wallis Simpson, vévodkyně z Windsoru.

Přestože ženských ambasadorek měl Givenchy nespočet, mezi muži si byl tou nejlepší reklamou sám. Na první pohled velmi výrazný (měřil skoro dva metry) a charismatický muž, který namísto maskulinity dával na odiv eleganci. Výstřelky zkrátka šetřil jak v práci, tak i v soukromí. Nikdy se neoženil a nezplodil žádné děti. Valnou část života strávil s návrhářem Philippem Venetem, který byl skoro dekádu hlavním krejčím značky Givenchy, než v roce 1962 rozjel vlastní.

KONEC JEDNÉ ÉRY

Po uvedení pánské kolekce začalo být Hubertovo jméno čím dál známější a jeho značka se rozšiřovala do USA i na Blízký východ. Na její řízení a stále rychlejší rozvoj se v tvrdě konkurenčním světě tehdy čerstvý šedesátník Hubert de Givenchy necítil, a tak ji v roce 1988 prodal koncernu LVMH, jenž sdružuje luxusní značky jako Louis Vuitton, Christian Dior nebo Moët. Do návrhářského důchodu odešel o dalších sedm let později a stáhl se do ústraní.

Nejen pokročilý věk a pochopitelná touha po troše oddychu zlákaly dlouholetého Pařížana na venkov. Svůj podíl na tom měla i smrt jeho milované múzy, dlouholeté kamarádky a důvěrnice Audrey Hepburn. Svět se s ní rozloučil 20. ledna 1993 a právě Hubert byl na její přání ustanoven prostředníkem její poslední vůle. „Náš vztah s Audrey trochu připomínal manželství. Nikdy jsem nezpochybňoval její vkus a ona moji tvorbu. Byly doby, kdy jsem neznal jedinou ženu, která by nesnila o tom, aby vypadala jako ona,“ prohlásil kdysi Hubert de Givenchy, který bez její společnosti, avšak obklopen synovci a neteřemi, strávil další čtvrt století. Slavný návrhář zemřel vlastně docela nedávno, v březnu roku 2018 ve svém venkovském sídle Le Jonchet. Bylo mu úctyhodných 91 let.

Do roku 2020 úspěšně pokračovala v Hubertově odkazu žena, uznávaná návrhářka Clare Waight Keller. Té se nadále dařilo kreativně oslovovat soudobou aristokracii - velkou vyznavačkou modelů Givenchy je například manželka prince Harryho Meghan, která od nich oblékla i svatební šaty. Hrdými ambasadory se však stejnou měrou stávají i populární zpěvačky a celebrity, jako je třeba Rihanna, Beyoncé, Madonna nebo Adele.

Značka Givenchy brzy oslaví sedmdesátiny a něco nám říká, že v módním i hereckém nebi se chystá pořádná party!

„Jeho modely oblékala i Jackie Kennedy Onassis, Grace Kelly nebo Wallis Simpson.“

Michaela Zumrová