KONTEXTY VZDĚLÁVÁNÍ V POSTMODERNÍ SITUACI Jitka Lorenzová
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY, 1234
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lorenzová, Jitka Kontexty vzdělávání v postmoderní situaci / Jitka Lorenzová. – Vydání první. – Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, #$%&. – ''( stran. – (Humanitas ; ). svazek) Anglické resumé ISBN )*+–+$–*'$+–&($–' '%&.,#“%)/#$“ * '*.$%'.*' * '*.$% * '*%.%#/.%& – postmoderní společnost – filozofie výchovy – pedagogika – učitelská profese – monografie '* – Výchova a vzdělávání [##]
Text je dílčím řešitelským výstupem Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově, P 15: Škola a učitelská profese v kontextu rostoucích nároků na vzdělání. Recenzovali doc. PhDr. Michaela Píšová, M.A., Ph.D doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. © Jitka Lorenzová, 2016 © Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-650-3
Obsah Úvodem
"
I. Východiska postmoderního myšlení
#$
K pojmu postmoderny a jejímu diskursu Znaky postmoderního diskursu Postmoderna jako paradigma myšlení Delegitimizace vědění Subjekt, moc diskursu a implicitní vědění Postmoderna post-epistemologická? K problému reality a objektivity poznání Pravda a pravdy Postmoderna jako etická výzva Postmoderní etika: mezi péčí a spravedlností Ještě jiné myšlení jiného Ke kontinuitě etického projektu a výzvám etiky odpovědnosti K rizikům destrukce etického fenoménu
#% && &" $' $( $) (' (" %& %( %)
II. Věda, výzkum a pedagogika v postmoderní situaci
*+
K otázce paradigmatu věd a výzkumného zájmu Ke zdůvodnění epistemologie komplexity Rehabilitace výzkumného zájmu o každodennost a jinakost Proti a pro postmodernismu v pedagogice Ke zdůvodnění kategorie diverzity ve vzdělávání Jaká pedagogika pro postmoderní dobu? Humanizace: antropo-etická perspektiva výchovy a vzdělávání K rozkladu tradiční pedagogické autority K fenomenologii autority Modely autority v pedagogické tradici Autoritářství a autorita ve výchově Autorita strachu a trestající lásky
*# *$
*" +& )' )* "# "+ #'# ##( ##% #&# #&) #$$
Antiautoritativní a nedirektivní paradigma pedagogického vztahu Od „kontrakultury“ Summerhillu k pedagogice zaměřené na osobu Koncepce přátelské autority v Schoenebeckově teorii amikace Obrazy soudobého dětství: od mlčící menšiny ke vnucené emancipaci Stírání rozdílů mezi dětstvím a dospělostí a problém „našeptané“ emancipace
#*%
III. Vzdělávání v knowledge society
#+#
Globalizace a vzdělávání Globalizace jako paradox postmoderny Globalizace jako ideologická kategorie Od informačního paradigmatu ve vzdělávání ke konceptu společnosti vědění K vymezení knowledge society Imperativ celoživotního učení v knowledge society Neoliberální kontrolní rámec společnosti vědění Znaky neoliberálního diskursu ve vzdělávání Univerzita, věda a akademici v knowledge society K problémům třetí akademické tranzice: od hybridní přes excelentní k psychotické univerzitě? Podnikavá univerzitní kultura v ekonomice založené na znalostech Hybridní věda v podmínkách podnikavé univerzitní kultury Věda a výuka jako postakademické instituce K otázce akademické enkulturace v podmínkách postakademické vědy Publish or perish: k nezamýšleným důsledkům kultury auditu Pedagogická dimenze excelence Internacionalizace vědy a výuky v podmínkách třetí tranzice
#+$ #+$ #)&
#($ #(% #%' #%+
#)* #"' #") &'& &'* &#% &#* &&$ &&+ &$% &$" &(& &(" &%$
Situace učitelství v podmínkách profesní nejednoznačnosti K proměnám pojetí profesí a profesionality Učitelská profese mezi veřejným zájmem, profesní etikou a profesní identitou Pojetí profesní odpovědnosti a profesní modely soudobého učitelství Úloha obecné etiky profesí a profesní etiky v knowledge society Brát či nebrat vážně etické kodexy učitelství v neoliberální době? Commitment jako východisko učitelské etiky
&)% &)"
Závěr
&"*
Literatura Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Resumé/Summary
&") $&+ $$' $$$
&%) &%) &*+ &+# &)#
Úvodem Neporozumíme-li situaci a naší roli v ní, nemáme jako učitelé jednotlivých generací šanci uspět. A předpokladem porozumění je v neposlední řadě „provádějící teorie“. J. Pešková
Doba, v níž žijeme, radikálním způsobem oživuje Patočkovu kacířskou tezi o dějinách, které „nejsou nic jiného, než otřesená jistota daného smyslu“ (Patočka ())*: (+,).( Vytratily se myšlenkové jistoty karteziánského světa, paradigma subjektu se vyčerpalo, zmizela jediná realita, na pozadí nových emancipačních zápasů i zcela bezprostředních provokací (Foucault) se rozložila tradiční představa autority. Postmoderna, která zaujala kritický postoj vůči příběhům, jejichž hlavní funkcí bylo zbavit jednotlivce práva, aby byli sami vypravěči a aktéry příběhů vlastních (Pechar ())-: )), umožnila formulovat nárok neredukovatelné plurality rozmanitých podob a forem vědění, životních šancí a sebeurčujících představ, respektu k jinakosti a svébytnosti, nárok, který se stal pro naši dobu novým etickým požadavkem. Zároveň se však zcela neodbytně vtírá představa, že šance, kterou postmoderní obrat k nepominutelosti diference nabídl pro „zjemnění naší vnímavosti pro různosti“ a zlepšení naší „schopnosti snášet nesouměřitelné“ (Lyotard ())-: ))), zůstává nevyužita. Náš svět je globalizován, roste tlak na výkon, kompetitivnost a konkurenceschopnost, je podlomena lidská solidarita, objevují se nové podoby marginalizace a sociálního vyloučení, ožívá problém války a míru ve světě, který ztrácí své tradiční politické a kulturní hranice. Současnosti vládne sjednocující technokratická a ekonomická perspektiva prosazující čtení základních otázek života v termínech pouhého přizpůsobení se ekonomickým okolnostem. Žijeme vmezeřeni do této antinomie postmoderní 1 Jan Patočka v Kacířských esejích říká: „Dějiny nejsou nic jiného než otřesená jistota daného smyslu. Nemají jiný smysl a cíl.“ (Patočka 1990: 125) Přestože je Patočkovo fenomenologické východisko postmoderně vzdálené, teze zpochybňující každou filozofii dějin, která dějinnému procesu přisuzuje nevyhnutelnou teleologii, nalezla v postmoderním diskursu rozvinutí v té míře radikální, že jen s obtížemi lze uvažovat o návratu tohoto způsobu myšlení. ,
doby a reflexí jejích výzev i paradoxů utváříme možnosti našeho porozumění situaci. Se vší naléhavostí ožívá stará Komenského otázka: Jsme ještě na jednom jevišti světa, anebo se nám společná půda již ztratila pod nohama? Smyslem předkládaného textu je na pozadí proměny společenského a vědního paradigmatu ukázat vybrané aspekty současné situace ve vzdělávání a nejednoznačnost a rozpornost požadavků, jež jsou kladeny na pedagogiku, vzdělávací instituce a učitele. Koncepčním metarámcem textu je snaha kontrastovat dva diskursy, jejichž vzájemnou kontradikci nelze přehlížet, kritického diskursu postmoderního, který dekonstruoval osvícenské myšlenkové předpoklady a otevřel pedagogice, výchově a vzdělávání nové výzvy a perspektivy, a diskursu neoliberálního, který v současném vzdělávání prosazuje požadavky trhu a globalizované ekonomiky. Výsledkem je konfuze očekávání vůči vzdělávání a učitelské profesi. Kniha je členěna na tři části. Vstupem do problematiky je charakteristika postmoderního diskursu a filozoficko-etické perspektivy postmoderny, s nimiž je spojena dekonstrukce osvícenské pedagogické metanarace a krystalizace nových, radikálně demokratických vzdělávacích perspektiv. Ve druhé části je pozornost věnována proměně vědního paradigmatu v post-kuhnovském období, směřování výzkumu k zájmu o každodennost a marginalizovanou zkušenost dosud neviditelných „mlčících“ skupin a konečně také situaci pedagogiky v podmínkách pluralizace pedagogického myšlení, kulturní diverzity a nepredikovatelnosti vývoje vysoce komplexních společností. Třetí část mapuje průnik neoliberální doktríny do vzdělávání v podmínkách ekonomické, technické a informační globalizace a ukazuje ho na proměně vědy, univerzity a učitelské profese. Jsme si vědomi tematických i epistemologických omezení, které z tohoto koncepčního klíče vycházejí, proto svůj pohled nabízíme jako jeden z možných, nikoli jako jediný. Z hlediska metodologického pracujeme se standardními nástroji sociálních věd, zejména s analýzou diskuru (postmoderního a neoliberálního), interpretací zdrojů a odborné literatury a s výkladem filozofických, etických, pedagogických a sociologických souvislostí objasňujících vybrané aspekty postmoderní vzdělávací situace. -.
ÚVODEM
Text směřuje k akademickým pracovníkům a vysokoškolským učitelům působícím v oblasti pedagogiky a vzdělávání učitelů. Dále je určen vysokoškolským studentům pedagogiky a dalších příbuzných oborů, kteří se chtějí zorientovat v dimenzích postmoderní doby ovlivňujících podmínky soudobého vzdělávání. V neposlední řadě je určen vyučujícím všech stupňů škol, kteří složitou situaci zakoušejí v každodenním provozu školní instituce a ve vlastní výchovně vzdělávací práci, a těm pracovníkům pomáhajících profesí, jejichž situace se v mnoha ohledech podobá situaci učitele.+
2 Poznámka k formální úpravě textu: Přímé citace jsou uvedeny v uvozovkách. Není-li u přímé citace uvedeno číslo stránky, nebyl číslován ani zdroj. Pokud jsou pod čarou uvedeny kompletní bibliografické údaje textů, jde o takové, které nebyly přímým bibliografickým zdrojem, nicméně považujeme za důležité, aby pro případné zájemce o problematiku byly k dispozici. Použitá literatura je uvedena v závěrečném seznamu. --
Resumé/Summary The book aims to analyse selected aspects of the postmodern situation as it applies to the field of education, focussing on the ambivalent and often conflicting demands made of pedagogy, educational institutions, and teachers. Its conceptual framework lies in contrasting the critical discourse of postmodernism, along with its deconstruction of the modern meta-narrative of pedagogy and the new questions about the meaning of pedagogy introduced by it, with the discourse of neoliberalism in contemporary education prioritizing market demands within the global economy. 0e volume is structured into three sections. 0e first section, “0e Tenets of Postmodern 0ought“, outlines the characteristics of the postmodern discourse and the general philosophical perspective of postmodernism. It also reflects upon the challenges of striking a balance between the ethics of justice and the ethics of care, between the moral obligation to protect diversity and the ethics of global responsibility. 0e following section titled “Science, Research and Pedagogy in the Postmodern Context“ maps out the paradigm shi1 in the sciences during the post-Kuhn era. Particular attention is paid to the departure of postmodern science from the causal-deterministic model of knowledge and its turn to the epistemology of complexity, as well as the transformation of scientific theory into research theory and the burgeoning interest of scientific research in difference and in the marginalized experiences of previously invisible social groups. 0e remaining chapters of the second section detail the situation of pedagogy within epistemic relativism, the increasing pluralism of thought in pedagogy, and its relation to cultural diversity. 0e author argues for a vision of pedagogy grounded in anthropo-ethics, resulting in a thoroughly humanized vision of education that ties in with global citizenship. Closely related to the emergence of democratic approaches to education, the text also charts the process of how the model of pedagogic authority couched in discipline and obedience characteristic of the modern era has been 555
gradually abandoned. 0e question of developing a concept of authority in pedagogy adequate to the postmodern era is addressed with reference to the concept of children’s rights, favouring a non-manipulative, authentic approach of adults to children in which children’s individual personalities are respected while responsibility and autonomy are encouraged. The third section of the book, “Education and Knowledge Society“, tracks the influence of globalization and the neoliberal doctrine on education. 0e author first analyses the specific traits of the neoliberal discourse in education and the lifelong learning imperative as a key discursive construct that enables the demands of the economy of knowledge to be imparted into education. 0is ties in with the transformation of science, the university as an institution, and of the teaching profession in our current era of globalization, also explored in this chapter. 0is transformation of science from an academic to a post-academic institution is discussed further, along with the crisis of the Mertonian ethos and the fact that scientific activity is becoming increasingly subject to an economic rhetoric, as illustrated by the entrepreneurial university concept in the progressively more internationalized fields of science and research. Capitalizing on scientific research is characteristic of this phase in the evolution of universities, along with the pressure to innovate and to implement tools to control and evaluate the results of academic work purely on a quantitative level in line with so-called “audit culture“, leading to the dissolution of traditional academic culture and the destruction of the university ethos. 0e final chapters of this section follow the changes undergone by the teaching profession in the context of today’s knowledge society, in the absence of its former clear-cut definition as a tool to bring up citizens of the modern state. As it is necessary to make the transition from the civic model of professionalism to an identifying one, the author focusses on the concept of professionalism in teaching and reflects critically on the present trend to standardize the ways in which the teaching profession is performed. As teachers are increasingly viewed as mere actors of scientifically directed education, their commitment to the intrinsic values of their 556
RESUMÉ;SUMMARY
profession is weakened, which may be taken as a warning and an impetus to ask further questions regarding the relationship between general professional ethics and the ethics of the teaching profession.
55>
Jitka Lorenzová Kontexty vzdělávání v postmoderní situaci Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta nám. Jana Palacha 2, Praha 1 jako 9. svazek ediční řady Humanitas Jazyková redakce Klára Kunčíková Typografická osnova František Štorm Sazba z písem Baskerville Pro a John Sans Pro studio Lacerta (www.sazba.cz) Tisk Tiskárna PROTISK s. r. o., České Budějovice Vydání první, Praha 2016