Vlastimil Hela Ty jsi moje vstupenka do nirvány Tajemství bohyní na Žítkové Pavlína Brzáková Dědeček Oge – Učení sibiřského šamana (kniha a audiokniha) Stíny na kupecké stezce Až odejdu za horu Modřínová duše Dva světy Jaroslav Dušek, Pavlína Brzáková Ze mě / Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška Tvarytmy První dotek Vladimír Kafka, Irena Nováková Kafková Mistři života Život naživo Clemens Kuby Mental Healing – Tajemství sebeléčení a uzdravení Vladislava Mlada Jirásková Léčivá domác(t)nost Receptář z barokní apatyky U svaté Alžběty
www.eminent.cz
NÁVRAT
ŽÍTKOVSKÝCH BOHYNÍ
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Vlastimil Hela TY JSI MOJE VSTUPENKA DO NIRVÁNY TAJEMSTVÍ BOHYNÍ NA ŽÍTKOVÉ
Stanislav Motl STOPY – FAKTA – TAJEMSTVÍ / CESTY ZA OPONU ČASU 1—5 STRÁŽCE BRÁNY
Jiří Kuchař ZJEVENÍ MATKY BOŽÍ V TURZOVCE ESOTERICKÉ ČECHY, MORAVA A SLEZSKO 1—9 LÉČITELÉ, JASNOVIDCI A MÁGOVÉ
Josef Schrötter SVĚT OČIMA PSYCHOTRONIKA
Václav Cílek PODZEMNÍ PRAHA PODZEMNÍ ČECHY
Jan Boněk BAROKNÍ PRAHA PRAŽSKÁ KATEDRÁLA ŽIDOVSKÁ PRAHA RUDOLF II. A JEHO CÍSAŘSKÁ PRAHA
Jakub Malina ESOTERICKÁ PRAHA / STAROMĚSTSKÝ ORLOJ ESOTERICKÁ PRAHA / KARLŮV MOST
Dagmar Kludská VÝKLAD Z KARET PODLE DAGMAR KLUDSKÉ
Sallie Nichols CARL GUSTAV JUNG A TAROT
Doporučené internetové adresy W W W. E M I N E N T . C Z W W W. S P A G Y R I A . C Z
•
W W W. R E G E N E R A C E . C Z
VLASTIMIL HELA
NÁVRAT ŽÍTKOVSKÝCH BOHYNÍ
E M I N E N T
2 0 2 1
Děkuji Jiřímu Kuchařovi za vytrvalou motivaci k napsání této knihy, jeho nenahraditelné úpravy a doplnění textu. Za poskytnuté materiály, podněty a informace patří mé poděkování Dagmar Dobšovičové Pintířové, Daniele Kapráľové, Marii Otáhalíkové, Naděždě Varcholové i všem autorkám knihy Hrozenské šaty, dále Romanu Pylypovi, Karlu Řídkému, Muzeu Jana Amose Komenského v Uher ském Brodě, Muzeu Bojkovska v Bojkovicích a Okresnímu archivu v Uherském Hradišti. Autor
© 2021 Vlastimil Hela Edition © 2021 Eminent ISBN 978–80–7281–565–4
Obsah
Modlitba před zahájením jakékoli činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 O pokoře. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Josef Hofer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Intermezzo první, masarykovské
.............................
29
Bohyně v Bošácké dolině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Magické léčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Lidová magie na Moravských Kopanicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Poloniny, ráj na východě Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Paní ze Sniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 „Z očú“ poprvé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Vorožyla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 „Z očú“ podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Snění o magii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Intermezzo druhé, humennské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Démoni nejen kolem Dukelského průsmyku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Muzikant a černokněžník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Síla krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Starý příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Intermezzo třetí, zelené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Chlebíček z kameňa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Žítkovské bohyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
Kopaničář. (Muzeum Bojkovska)
Ztracený spis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skutečné bohyně ze Žítkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Barbora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . František . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Marie Otáhalíková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
126 128 130 134 138 141
Intermezzo čtvrté, o síle slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Mysterium kopaničářských výšivek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Geometrické tvary kopanických ornamentů . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Výšivka jako forma důkazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 .......................................
207
Šeptuchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Eugenia – Opaka Duža . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Anna z Rutky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šeptucha Wala z vesnice Orla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na hřbitově v Parcewu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šeptuchy z Podlesí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kejklíř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
209 215 217 230 234 236 241
Intermezzo páté, polské
Intermezzo šesté o relativitě vlastního vědomí . . . . . . . . . 248 Hledání naděje únikem z vězení vlastní mysli . . . . . . . . . . . . . . . . 249 Úskalí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Opustil jsem sám sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Modlitba po ukončení jakékoli práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 Bibliografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274
Modlitba před zahájením jakékoli činnosti Nebeský králi, Utěšiteli, Duše Pravdy, Všichni ostatní a všechno ostatní, Poklade dobra i Dárce života, přijď a přebývej v nás, a očisti nás od všech nečistot a zachraň naše duše. Bože požehnej a pomoz mně, hříšníkovi, dokončit dílo, které začnu, pro Tvoji slávu. Pane Ježíši Kriste, jednorozený Synu bezpočátečního Otce Tvého, Ty jsi pravil přečistými ústy svými: „Beze mne nemůžete nic učinit.“ Pane můj, Hospodine, s vírou jsem přijal slova Tvá do duše i srdce svého a uctivě se klaním Tvé dobrotě: pomoz mně, hříšnému, dokončit toto dílo, které začínám, a konat je s Tebou. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, modlíce se k Bohorodičce a všem Svatým. Amen. Z PRAVOSLAVNÉHO MODLITOBOJE
— 11 —
O pokoře
Člověk bývá spokojený, když se jeho očekávání naplňují. Ještě lepší je to, když neočekáváme nic a výsledek, jak potom říkáme, je nad očekávání dobrý. Ať už jde o lékařské vyšetření, úrodu „trnek“ na Moravských Kopanicích nebo první rande. Zádrhel spočívá v opaku: nenaplnění našich představ a přání. Vzniklý rozpor vede k nespokojenosti, což je dnes každodenní průvodní znak většiny lidských životů. Někdy se uděluje knížecí rada: Raději neočekávejte nic, a situace, lidi i sebe sama berte takové, jaké jsou. Ve své podstatě nejsou ani dobré, ani zlé, to jenom naše myšlení je ta kovými činí, jak vzkázal Shakespeare ústy Hamleta. Často se na vlastní kůži přesvědčuji, že zvládnutí takového přístupu usnadňuje život a otevírá nové prostory. Pomáhá získat odstup a svobodu. Donedávna jsem psával různé texty takřka potají. Dokud jsem nebyl hotov alespoň na devadesát procent, nechával jsem to volně běžet, mlčel jsem, natož abych to komukoli dával číst, třeba jen v útržcích. Většinou jsem ukázal až vytištěnou knihu nebo časopis s článkem. Výsledek potvrzoval, že takový přístup má smysl. Byl to snad i odraz jisté míry pokory a obava, abych to „nezakřikl“ provokováním skrytých sil i pověstných múz a ze snažení nakonec nebylo nic. Psaní je koketováním s jistou formou tajemství, odhalováním čehosi dosud druhým lidem neznámého – utajovaných myšlenek autora i toho, co vytanulo z oblastí mimo prostor a čas. Poctivé a smysl naplňující tvoření se odehrává uvnitř — 12 —
Duše bohyně v kopanické krajině…
nás na stejně pomalých mozkových vibracích jako usebrání i soucit. U většiny lidí se to děje hlavně v asociativní pravé polovině mozku. Ta bývá u šamanů i vědoucích lidí rozvinutější než levá, kauzální, racionální a přísnou logikou někdy až bezcitná. Nalezení takového stavu vyžaduje meditativní ponor, kontemplaci a samotu. Určitou formu izolace od podnětů z vnějšího světa, omezení přílivu většinou zbytečných informací i emocí jiných lidí. Mlčení v tichu horských luk a liduprázdných lesů vede k nalezení středu sebe sama. Plodí skutky namísto planých řečí. Za více než šest desítek let svého života jsem měl dost příležitostí pochopit, jak funguje moje tělo, mozek i mysl. Že cesta k hlubinám duše vede přes bezcílná toulání po opuštěných lesních stezkách i kolem ztichlých prastarých svatyní našich předků, prožívání mystérií megalitických staveb, mariánských poutních míst a starých kostelů. Když nastal čas na pokorné mlčení, vypnul jsem počítač, zrušil večerní posezení s kamarády a vypravil se na divukrás— 13 —
né i tajemné hrozenské Kopanice, kde lidová magie donedávna patřila ke každodennímu životu a její vibrace se vznáší nad kopci i údolími, loukami i stále ještě dost hlubokými lesy. Do kraje žítkovských bohyní. Nejméně dvě staletí k nim denně chodívali lidé často jako k poslední instanci, když jiná forma řešení prostých i spletitých životních situací zklamala. Poradily jim a dokázaly pomoci. Četnost návštěv naznačuje, že „kunšofti“, jak se jim místně říkalo, většinou bývali s naplněním svých očekávání spokojení. Od konce 19. století úvahy myslitelů, astrologů, filosofů, později i očekávání hippies a příznivců New Age naznačují přicházející přelom věků. To se promítne do forem prožívání světa i organizace života a lidského společenství. Zmínění věřili, že to bude probíhat pod vlivem znamení Vodnáře, který reprezentuje mužský princip. Je nesporné, že zhruba od konce 20. století jistý civilizační přelom nastal. Svědčí o tom nové trendy v lidském myšlení, chování i životním stylu, v němž se objevuje zájem o to, co náš fyzický svět přesahuje. Třeba o duchovnost. Avizovaného Vodnáře charakterizuje takřka nespoutaná svoboda, idealizovaná rovnost, všeobjímající bratrství. Ale i jakési bláznivé rebelství, které se projevuje ve formě nekonvenčních nápadů, jimiž Vodnář srší, aniž by domýšlel jejich důsledky. Sní totiž o světě, v němž si každý může dělat, co chce, dovolí si cokoliv. Cosi mi však našeptávalo, že ona vzdušná bezstarostnost není to pravé ořechové. Byť se v počátečních letech milénia až do pandemie koronaviru víc a víc objevovala v životech lidí i v naší zemi, kterou mezitím zasáhlo blahobytné období, jaké tu dosud nikdy nebylo. Jsou-li totiž úvahy významného znalce astrologie Milana Špůrka (†2018) správné, byla to slepá ulička, omyl. Nejen podle něj bude nový věk platonského roku patřit jinému znamení. — 14 —
Bude to věk Býka, který oproti Vodnáři představuje naprosto odlišnou kvalitu. Je ovládaný ženským principem planety Venuše, svým jménem spojené s římskou bohyní Venus, ztotožněnou s řeckou Afrodité. Jinými slovy nové, více než dva tisíce let trvající období bude věkem Bohyně. Podle Špůrka započalo v roce 2012. Snad i proto se z dříve přehlíženého kraje moravských kopaničářů kolem Starého Hrozenkova prostřednictvím literatury vynořila takřka zapomenutá tajemná postava žítkovské bohyně, pro novou epochu spíše s velkým B na začátku. Že by kniha, která vyvolala tak nebývalý zájem o tento skoro zapomenutý fenomén, vyšla zdánlivě kouzlem náhody právě v roce 2012? Věřím, že stojí za to nahlédnout do opomíjených zákoutí i utajených archivů letitých prožitků lidského společenství a zapojit je do hry při formování přístupu ke světu, k přírodě, lidem i sobě. Při tom nás mohou inspirovat šamani, indiánští medicinmani, ale také vědoucí lidé, kteří byli odnepaměti součástí životů obyvatel krajiny kolem nás. Vědmy, šeptuchy, vorožyly, vedomkyně, božci i bohyně. Většinou překvapivě prostí, pokorní, obyčejní lidé. I o nich je následující povídání, v němž volně navazuji na knihu Tajemství bohyní na Žítkové, kterou vydalo nakladatelství Eminent v roce 2017. Při skládání puzzle bez předchozí znalosti celkového obrazu naznačí představu o něm teprve několik úspěšně sestavených dílků. Tato kniha je skromnou snahou pár takových složit a přispět tak k pochopení příběhu žítkovských bohyní a skrze ně i našich současných životů. A také nabídnout další pohledy na ženský princip Bohyně pro inspiraci k proměně vnímání světa v počínajícím věku Býka. VLASTIMIL HELA
— 15 —
Anna z Rutky
Věděla o nás? A co? Možná dávno před naším příjezdem znala odpovědi z mraků na obloze nebo šumění listí ve slabém vánku mezi starými domy v ještě starší osadě. Tušení, intuice, vhled. Zažíváme to; nevědomě, tu a tam i vědomě zachytíme onen podivný signál odkudsi z neznáma. Najednou víme, co se pokazí, kdo se blíží za rohem, že se někdo ozve telefonem. Odkud máme tu informaci? Z toho, čemu se říká Akašická kronika, od andělů, nebo samotného Nejvyššího? Měla to původně být příjemná letní výprava za magickými ženami, léčitelkami, vědmami, kterým říká šeptuchy. Náš první plán odhalit nějakou hned nevyšel; možná s námi měl ten nahoře jiné úmysly. Teď jsme mířili k jiné podleské osadě stále sotva pár kilometrů od běloruských hranic. Jako bych se blížil k Žítkové. Cítil jsem to stejně. Vstupovali jsme do jiného prostoru. Pokud se o naší návštěvě šeptucha Anna nedozvěděla v momentě vzniku nápadu na cestu do Polska, zcela jistě se tak stalo, když jsme odbočili z hlavní silnice a po prašné cestě se blížili k jejímu domu. „Kde tady bydlí šeptucha?“ zeptali jsme se pro jistotu česko-rusko-polsky dvou starších mužů vysedávajících ve stínu ořešáku. Vypadali, že celý den čekají, až někdo přijede. Porozuměli. „Jeli jste kolem, támhle ten dům,“ ukázal první a druhý dodal: „No ten, jak je na sloupu hnízdo čápů!“ Aspoň tak jsme tomu rozuměli. — 217 —
Dům byl jako všechny ostatní. Připomínal venkovská stavení, jak jsem je znal v dětství. Před ním studna, kolem velký dvůr, vzadu hospodářský přístavek. Stodola obklopená užitečným i dávno odběhnutým kdečím, co je potřebné k rolničení. Stejné to bývalo u mojí babičky v Komni. Cítil jsem se tam dobře. Kolem domu na první pohled zaneřáděný neuklízený dvůr, jenom dříví bylo naskládané kolem stodoly pečlivě. Volně pobíhající slepice, co zvědavě vlezou všude. Pes uvázaný u boudy, staré hrnce, plastové barely na dešťovou vodu. Zemědělské nářadí, i to dávno nepoužívané. Ve skutečnosti bylo všechno na svém místě, snad už od počátku věků. Jako ještě před pár lety i na Kopanicích. Zahrádka s venkovskými květinami pěstovanými spíš než pro okrasu jako součást zvyků a ochranných rituálů. Byliny. Ví dnes vůbec někdo, proč ještě naše babičky sadily tulipány, narcisy, fialky a mučenky? V té zdánlivě zanedbané zahrádce byla i nezbytná zelenina pro jednoduchá jídla a také dva kříže. Dřevěný pravoslavný a kamenný modrobílý katolický. Ochrana a jako na jiných místech zdvižený prst lidské pýše i vytrvalé připomínání malosti a pokory. Jsi jenom prach a v prach se… Vystoupili jsme z auta a chtěli obhlédnout situaci. Stála u branky. Ostré rysy, snědá tvář venkovského člověka, který tráví život prací na poli, na dvoře a na vysedávání v domě nemá přes den čas a vlastně ani naladěný program v hlavě. Dělávala to tak od mládí, a dokud to jde a bolest rukou, nohou, zad je „jakš takš“ snesitelná, nepřestává se Kříže u domu šeptuchy Anny Bonda ruk z vesnice Rutka.
— 218 —
Hnízda čápů jsou typická pro každou vesnici v Podlesí.
dotýkat země, volně dýchat svěží vzduch, snášet poryvy větru i vnímat naplno vůni živé přírody v povětří a taky se v něm vznášet. Vznešeně jako čáp. Hlavně tady v Podlesí na pomezí Polska, Litvy a Běloruska, jejichž národním ptákem čáp bílý je. V každé z vesnic, kterými jsme předtím projížděli, bylo na sloupu nebo vysokém komíně alespoň jedno jejich hnízdo. Vypadalo to jako symbolické znamení. Lidová magie, ta bílá, má v životě podleských lidí stále své místo. Vždyť čápi přinášejí domu, kde hnízdí, štěstí, loví obojživelníky a plazy, nežádoucí havěť spřízněnou s peklem a černou magií. Těch hnízd byly desítky, stovky. Všímal jsem si jich při projíždění podleskými vesnicemi víc a víc. Zdálo se mi, že s každou další roste jejich počet. Chvíli jsem podezříval vesničany, že z pověrčivosti úmyslně upevňují na — 219 —
sloupy u svých domů a na střechy stará loukoťová kola z povozů nebo dřevěné rámy jako základ pro hnízda věčně tažných ptáků, aby se po návratu z teplých krajů usadili právě na jejich domě. Možná i tady v Podlesí věřili, že tak přitáhnou ke svému domu a jeho obyvatelům potomky, štěstí i radost. Možná brali čápy u svých dřevěných domů jako ochranu před požáry, hromy a blesky. Tak, jak to bývalo dobrým zvykem i v našich krajích, dokud i tam lidé vnímali mystéria jiných bytostí i svá vlastní. Čapí pár provětrával křídla před odletem k lovu. Hnízdil na elektrickém sloupu na kraji dvoru nad hustým divoce rozbujelým bezovým keřem. Užíval si svobody, a jak se zdálo, i výsady nejposvátnějšího keře rostoucího u našich domů. Cosi bílého, snad cukr nebo mouka, byla nasypána pod ním. Obětina, došlo mi. Zatímco čáp přináší štěstí, černý bez propojuje zemské duchy s vílami povětří. Jeho bílé květy léčí a černé bobule chrání před zlými silami podzimu i nadcházející zimní temnoty. Jsem přirozeně ostýchavý. Ale tenhle moment nezapomenu nikdy. Vyšla nám vstříc. Šeptucha. Výraz její tváře byl nepopsatelný, sotva znatelný úsměv i velmi lehká výčitka v pohledu mnohabarevných očí. Tak jste konečně tady! Kde se touláte? Jako by na nás čekala. Opravdu. Skutečně na nás čekala. Podobný pocit měla jistě už řada jiných návštěvníků v Rutce. Než jsem se nadechl a zvážil, s čím začnu, Jiří povídá: „On se chce léčit. Pomůžete mu, prosím?“ Nejsem na to připravený, a tak zmateně koktám. Uvědomuji si přitom, že bez jeho přirozené drzosti bych asi zůstal stát na ulici, kroužil kolem domu a nanejvýš udělal pár fotek jí a jejího dvora, ukrytý za plotem. Skromná, jemná. Až na husté prameny nad čelem má vlasy zabalené v šátku. Z její tváře se vynořují ostražité oči, ze — 220 —
kterých vedle laskavého soucitného pohlazení mohou vyšlehnout plameny i blesky. To když je třeba dát něco důrazně najevo. V její tváři je zapsaná únava z dlouhého a strastiplného života a taky moudrost, kterou člověk získá teprve naplno prožitou bolestí. Podobá se mojí babičce. Postavou, ostrým nosem, snědou tváří, očima, oblečením. Babička také celý život nosila na hlavě šátek. Do pole, do kostela, na návštěvu i na moji svatbu. Pod ním jí šedly kdysi tmavé, umně zamotané vlasy. Když jsem je poprvé viděl rozpuštěné, překvapila mne jejich délka a polekal jsem se smrtelné blízkosti jejich šedi. Ke konci života se jejímu celoživotní těžkou prací týranému bolavému tělu už moc nechtělo pohybovat. Sedávala na podobné lavici před prastarými dřevěnými vraty do stodoly na kdysi dědově výsostném místě, trůnu. Uvolnilo se jeho odchodem na věčnost. Přežila ho o tři roky. Mluví na nás běloruským nářečím a míchá do toho polská slova. Vypadá, že matlanici našich českých, slovenských, polských, ruských i kopaničářských slov rozumí daleko lépe než my jí. Aspoň to tak řekla. Rozumím vám. Stařenka jako z pohádky už na svůj zevnějšek a možná ani hygienu příliš nedbá. Kdybych to věděl a mělo to smysl, napadlo mne, přivezl bych jí oblečení po mamince, které jsem před rokem s těžkým srdcem odvážel na sběrný dvůr, aby se kdesi sešlo s jinými věcmi, které zůstanou bez užitku po jiných zemřelých. S nimi odcházejí i příběhy a vzpomínky. Zapomeneme na to, v jaké halence nás maminka vítala při návratu ze školy, co měl na sobě děda, když nás houpával na kolenou a hladil po vlasech, v čem otec, který naštvaností maskoval šoférskou únavu, opravoval svůj náklaďák. Bzučící mouchy přerušily moje snění. Došlo mi, jak málo potřebuje člověk pro život a jak dlouho mu mohou věci ve skutečnosti vydržet. A také v jaké době vlastně žijeme. Uvědo— 221 —
mujeme si současný neskutečný blahobyt, v němž je všechno možné? Kolik se toho dá koupit a také, že je toho tak nějak nad míru? Chápeme, že všechno má cenu, že se za to musí platit, že za to, co máme, vlastně dlužíme někomu jinému? Stařenka něco povídala a prohrabávala hromadu na první pohled nepotřebných věcí na lavici opřené o jednu z dřevěných stěn domu. Ze starých dek vytáhla svatý obrázek, ikonu ve stříbrném, stovkami rukou osahaném rámu. Ještě než otevřela knihu pravoslavných modliteb, zeptala se důrazně běloruským nářečím, které později tu a tam prokládala polskými slovy: „Jak se jmenuješ?“ „Vlastík.“ „Vlastyk?“ zopakovala to po svém. „Ženu máš? Jméno?“ „Děti máš? Jména?“ „Jak se jmenuje tvoje matka?“ „Marie, ale už zemřela.“ „A s čím chceš pomoct?“ „Bolí mne ruka, jde to od ramene a v noci hodiny nemůžu spát.“ Byla to pravda. Trápilo mne to čím dál víc. Kdyby mi tak pomohla… Do ruky mi dala svatý obrázek s postavou Ježíše Krista. Přikázala mi, abych se na něj díval. Začala číst dlouhou modlitbu z pravoslavné potivě ohmatané modlitební knihy a obracela se také k archandělu Michaelovi: Velký archanděl Boží, Michael, dobyvatel démonů, pora zil a rozdrtil všechny mé nepřátele viditelné a neviditelné. A prosil Pána Všemohoucího, ať mě Pán zachrání a za chrání před všemi, zármutkem a jakoukoli nemocí, před smrtelným vředem a zbytečnou smrtí, oh, skvělý archanděl Michael, teď a vždy a navždy. Amen. — 222 —
V pravoslavných textech existuje nepřeberně modliteb za zdraví, vyléčení z nemoci, za spokojený život. Zpočátku byla její řeč pro mne jenom zvukem. Později jsem rozuměl ojedinělá slova a skládal mozaiku, abych aspoň trochu pochopil, o čem to je. Ta slova dostávala svůj význam teprve skrze šeptuchu. Podobají se alchymii včel, které nasbíraný nektar z květů rostlin v medovém váčku obohatí o enzymy a aminokyseliny a předají k témuž úkonu mladším včelám. To byl úvod. Pak opakovala svoji modlitbu, zaříkávání a střídavě v neočekávaných pohybech zvedala moje ruce s ikonou. Mezitím stihla vyprávět příběhy o vyléčení a pomoci jiným. Pak ta vrásčitá stařenka zmlkla. Sehnula se a stiskla upracovanýma rukama moje kotníky. Ucítil jsem léčivé teplo. V tu chvíli začala povídat o ženě, která k ní přišla na radu. Té, která dala peníze kostelu za to, jak jí Anna pomohla. Jiná sem přijela kvůli úzkosti a depresi. Poslala dopis, ve kterém psala, že díky Anně vyhrála nějaké peníze v loterii. V plastovém sáčku má dopis z Vídně. Poslala ho paní, jejíž partner začal po návštěvě u Anny chodit. Mluví místním nářečím a je obtížné jí rozumět. Je pravoslavná a věřící. Spíš bych řekl: vědoucí. Má astma, proto raději vysedává před domem. Dříve k ní denně chodilo i sedm osm lidí. Stejně jako jiné se i ona k „šeptání“ dostala až v pozdějším věku. Říká se, že opravdovou šeptuchou se může stát žena teprve po menopauze, kdy se v ní všechno srovná. Anna léčí už padesát let. Jako mladá měla sen. Zdálo se jí o andělech a prosila je, aby ji vzali k sobě. Tehdy nemohla pohnout rukou. Pak k nim do vesnice přijelo šest žen. Jedna z nich ji uzdravila. „Cítila jsem, jak se můj prst pomalu pohybuje, pak druhý a pak celá ruka.“ Ukáže přitom ruku a pohne prsty. Po uzdra— 223 —
— 224 —
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Pavlína Brzáková
Dědeček Oge
(kniha a audiokniha)
V tomto bestselleru zachycuje známá etnoložka proměnu obyčejného člověka v léčitele a přibližuje praktiky sibiřských šamanů. Vyprávění o životě dědečka Ogeho od řeky Podkamenné Tunguzky je okénkem do světa přírodního národa, který jen těžce odolává současným vlivům globalizace.
Jaroslav Dušek, Pavlína Brzáková
První dotek Představme si, že existuje určitá energetická mohoucnost obrovského kvantového pole, Vesmíru, který je propojený na mnoha úrovních. A v jednu chvíli se stane, že se reprezentant Systému dotkne právě narozeného dítěte jako první, vezme si z něj jeho krásnou energii a zároveň do něj Systém vloží. Může to fungovat, i když tak učiní nevědomky. Je to prostě „systémový reprezentant“. Právě tohle vysvětlení může odhalovat, proč tolik lidí žije v obavách a ve strachu. Zvyknou si totiž, že musí všemu, co se jim nakuká, věřit… Tato kniha je cestou k vaší svobodě, radosti a štěstí. Měli bychom směřovat ke svobodným a vědomým projevům, ke kompetencím, které posilují. Pak posilujeme a prohlubujeme svůj základní stav štěstí. Zkusme vrátit sílu maminkám a tatínkům, protože první dotek může být klíčem ke štěstí.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Zdeněk Rejdák
Páter František Ferda Přepracované a doplněné vydání knihy receptů, rad a životních příběhů legendárního sušického léčitele přináší to nejlepší z toho, co doporučoval během svojí letité úspěšné praxe. Autor publikace, PhDr. Zdeněk Rejdák, s páterem Ferdou dlouhodobě experimentoval u nás i v zahraničí a před odbornými komisemi v řadě zemí prokázal jeho jasnovidecké i léčitelské schopnosti.
Wolf-Dieter Storl
Zahrada jako mikrokosmos V aktualizované knize se její autor, přední světový znalec goetheanistické přírodovědy, představuje jako zkušený zahradník i zasvěcený hermetik. Hlavní část knihy je věnována otázkám přírodního pěstování rostlin: Jaké kosmické vlivy působí na rostliny, jak má vypadat zahradníkův kalendář nebo zda lze magicky ovlivňovat počasí. Důležité kapitoly se zaměřují na kompostování, které autor přibližuje jako alchymický proces. Cenné jsou stránky o smíšených kulturách, planých rostlinách v kuchyni, o komunikaci se škůdci, o hmyzu jako astrálním ohni, výrobě vlastních preparátů, tinktur a elixírů pro zahradu. Wolf-Dieter Storl se v knize dotýká i hlubokých mysterií transmutace prvků v rostlinách nebo komunikace s rostlinnými dévami.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Clemens Kuby
Na cestě do sousední dimenze Na příkladu svého osobního osudu autor líčí, jak se člověk může náhle ocitnout v beznadějné situaci, kdy nemá sebemenší vyhlídky na uzdravení. Barvitě popisuje zázrak tzv. spontánního uzdravení, který zažil, a svoje setkání se světovými legendami: dalajlamou, karmapou, Sáí Bábou, José Silvou, filipínským léčitelem Laurencem Cactengem, súdánským šejchem Maulanou Ibráhímem, ruským jasnovidcem Jevgenijem Bodarenkem, šamanem Donem Agustinem z amazonské džungle a mnoha dalšími duchovními osobnostmi, léčiteli a šamany. Součástí knihy je zajímavá fotografická příloha.
Martin Stejskal
Labyrintem alchymie v českých zemích Po úspěšné knize Labyrintem míst kla tých přináší Martin Stejskal dovršení své celoživotní cesty za poznáním. Pohled hermetika na památky a umělecká díla na území Čech, Moravy a Slezska je přibližuje pod nezvyklým úhlem. Můžete ji číst doma jako vzrušující a zasvěcenou publikaci věnovanou alchymii v našich zemích, nebo si ji s sebou vzít na cesty jako specializovaného průvodce, protože všechna popisovaná místa jsou lokalizována i GPS souřadnicemi.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Jiří Janča
Velký receptář alternativní medicíny Tato výpravná barevná kniha je první svého zaměření u nás. Ve výpravné a ucelené podobě zahrnuje recepty na preventivní i léčebné postupy přírodními prostředky, jako jsou reflexní terapie, homeopatie, fytoterapie a další. V souboru knih Jiřího Janči se tato u nás ojedinělá publikace řadí na přední místo.
Jana Štrausová
Děti nového věku Strhující výpovědi předškoláků, dětí školou povinných, ale i dospělých, většinou podložené jejich kresbami, posunou vaše dosavadní představy a přesvědčení. Přinášejí úžasná autentická svědectví o jejich minulých životech, která jsou naprosto přirozená a otevřená. Děti, o nichž pojednává tato publikace, jsou často nositeli mnohem starších duší, než si dovedeme představit. Možná máte právě takové doma. Přicházejí nám předat poselství, na které jsme zapomněli, a připomenout, že smrtí život nekončí a že když něco nevidíme, neznamená to ještě, že to neexistuje. V jejich malých tělech je ukryta moudrost, která spolu s nimi sestoupila na Zemi. Jdou přímo do srdce a vidí pod povrch situací.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Pavel Váňa
Průvodce bylináře Pavla celým rokem Výpravná a obsahově mimořádně zajímavá kniha legendárního bylináře Pavla, která může sloužit jako užitečný pomocník pro každodenní potřebu.
Petr Hanáček Martina Hanáčková
Nemoc – dar transformace Tato kniha byla napsána na základě osobní zkušenosti, neinvazivní cestou úspěšně zvládnuté velmi těžké nemoci. Je určena lidem, kteří procházejí těžkým obdobím svého života. Má jim být pomocí a oporou v tom, aby nezůstali zakotveni ve schématu mentality oběti. Jejím cílem je dát naději a podpořit v tom, aby do procesu uzdravování aktivně zapojili svoje vnitřní síly, zbavili se negací všeho druhu a osvobodili z dramatu, které je kolem každého závažného onemocnění velmi hutně obaleno. Víme, že kvantová medicína a uzdravení skrze uvolnění vnitřních procesů v nás je zatím cesta nová. Do budoucna ji ale bude následovat stále více lidí, a to jak v nemoci, tak v prevenci. Vysvětlujeme, proč je postoj lásky, odpuštění a propuštění starých programů v nás tak účinný.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Radomír Socha, Aleš Vít
Houby z Boží lékárny Kniha je věnována jak zájemcům o alternativní přístupy k léčení nemocí s pomocí hub, tak milovníkům houbařských pokrmů. Zahrnuje popisy, místa výskytu a barevné fotografie stovky druhů převážně u nás rostoucích hub s léčivými účinky, rozšířené o nejnovější údaje o bioaktivních látkách v nich obsažených, hlavních typech jejich zdravotních účinků a způsobu použití v léčitelství i v kuchyni. Všechny v knize popsané druhy doplňují fotorecepty na přípravu chutných houbových specialit nebo léčivých přípravků. V obsáhlém rejstříku se čtenář dozví, u kterých onemocnění je možné léčivé druhy hub v praxi využít. Kniha obsahuje více než 450 doprovodných barevných fotografií.
Vláďa Vytásek
Můj bylinkový svět Knihu napsal známý bylinář s přáním, aby ti z vás, kteří chtějí poznat svět bylin a jejich léčivých vlastností, získali do začátku svého bádání co nejvíc znalostí, které vám otevřou další cestu. V bylinkovém světě najdete velké množství pomocníků, protože rostliny jsou naši přátelé. Autor učí vnímat bylinky a snaží se, aby si lidé recepty vytvářeli podle vlastní intuice a příliš je nekopírovali. Každý je totiž jedinečná bytost.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
VYBRANÉ TITULY NAKLADATELSTVÍ EMINENT Jiří Kuchař
Ayahuasca aneb Tanec s bohy Kniha o jihoamerickém halucinogenním šamanství napsaná na základě osobních zkušeností. Obrazová příloha obsahuje dokumentární fotografie Roberta Nebřenského a obrazy Otto Plachta a Pabla Amaringa.
Marian Jelínek, Jiří Kuchař
Jak se zbavit strachu Strach je úžasný pomocník a zároveň zlý pán. Je nám evolucí dán, aby nás chránil, ale pokud ho špatně pochopíme, může nás zničit. Přirozený strach motivuje ke zlepšení života; abnormální strach paralyzuje, otravuje mysl a narušuje náš subjektivní svět. Strach o život, který je přirozený a důležitý a ve skutečnosti nás chrání, se transformuje v destruktivní strach o ego. Životním úkolem je zbavit se strachu tím, že ho využijeme a zvládneme. Kromě jiného přináší tato kniha řadu skutečných životních příběhů. Lze v nich najít poučení a možné řešení, jak si se strachem v životě poradit. Každá ze třiceti kapitol vás něčím obohatí. Jsou rozděleny do čtyř částí a na fenomén strachu se dívají z různých úhlů pohledu. První přibližuje jeho anatomii a v dalších autoři inspirativní formou vysvětlují, co skutečně ubližuje a co naopak pomáhá – včetně závěrečné části, která se symbolicky jmenuje Bonus.
WWW.EMINENT.CZ
4 KNIHY ZA CENU 2
Vlastimil Hela
Návrat žítkovských bohyní Foto autor, Roman Pylyp, Karel Řídký, Naděžda Varcholová, Marie Zavadilová, Marie Otáhalíková, Blanka Petráková, Milan Bališin a Jiří Kuchař; archivy, které spravují Muzeum Bojkovska, Okresní archiv Uherské Hradiště, Slovácké muzeum Uherské Hradiště, Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod, Muzeum Luhačovického Zálesí, Moravský zemský archiv Brno, Penzion Žítková, Trenčianské múzeum Trenčín, Zakarpatské krajové muzeum Užhorod a Wikimedia Obálka, grafická úprava a typo Adam Friedrich Tisk Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o. Vydalo nakladatelství Eminent, P. O. Box 298, 111 21 Praha 1 www.eminent.cz 21/05/31 ISBN 978–80–7281–565–4
Vlastimil Hela (1956) Pochází z Bojkovic ležících poblíž Moravských Kopanic, kde se na Žítkové narodil jeho pradědeček. Příběhy z moravsko-slovenského pomezí i tamní bohyně ho přitahovaly od mládí a jeho prvními nesmělými literárními díly byly povídky o kopaničářích. Je autorem řady regionálních historických monografií a také publikací TAJEMSTVÍ BOHYNÍ NA ŽÍTKOVÉ, TY JSI MOJE VSTUPENKA DO NIRVÁNY, UMÍRALI I ZA NAŠI SVOBODU, NEZAPOMÍNÁME a HEY JOE! Působí jako mentální kouč a lektor, vede semináře o leadershipu, zvládání času a stresu a komunikaci se zákazníky. Využívá při tom nových poznatků z psychologie, výzkumů lidského mozku a dlouholetých osobních zkušeností. Publikuje v časopisu REGENERACE a je hlavním koordinátorem Keltského telegrafu (www.keltskytelegraf.cz).
Foto Jan Vlasák
V současném světě se stále víc projevuje zájem o to, co přesahuje naši fyzickou existenci. Fenomén spjatý s mým rodným krajem jsem popsal v knize ŽÍTKOVÉ .
TAJEMSTVÍ BOHYNÍ NA
Tato kniha je o vědoucích lidech, kteří byli odedáv-
na součástí životů obyvatel krajiny kolem nás. Vypravil jsem se za nimi nejen na Moravské Kopanice, ale i na slovenské Poloniny a do polského Podlesí. Je svědectvím o setkáních s vědmami, šeptuchami, s bohyněmi, většinou překvapivě prostými, pokornými lidmi. Moje putování vyvolala snaha přispět k pochopení jejich příběhů a skrze ně i našich současných životů. Byla to pro mě nesmírně objevná setkání a věřím, že obohatí i váš život. Že do něj vnese poznání a poselství, jež jsem vyslechnul a zaznamenal já sám.
WWW.EMINENT.CZ