Skip to main content

Návrh bez názvu (4)

Page 1

Architektonické A rc h i t e k t o n i c k é zajímavosti z ajímavosti o k c e Ř


Palác v Knossu

V Knossu

alác v Knossu je architektinicky unikátní, nejen s jakým důmyslem byl postaven, ale také s prvky na svou dobu velice vyspělými. Byl tvořen tisíci místostí spojovaných spletitými chodbami. Zde vznikla legenda o minotaurovi, také ale dnes už běžně používané slovo labyrint - bludiště, z řeckého slova labyrinthos. Objeveny byly také propracované vodovodní systémy a splachovací toalety. Palác se skládal ze čtyř pater, což je na dobu bronzovou velice neobvyklé. Vysoce postavení lidé měli pokoje v nejnižších patrech, aby v jejich pokojích nebylo horko. Když horký vzduch stoupal vzhůru, v dolních pokojích bylo stále příjemně. Mínojci* také využívali proudění vzduchu pro klimatizaci celé budovy. V srdci paláce bylo rozsáhlé nádvoří okolo ketrého se rozpínala celá stavba. Celý palác byl ozdoben různými barvami, stěny byli plné nástěnných maleb zobrazující slavné sceny, ale i obyčejný život. Trunní sál je jedna z nejvýznamnějších památek. Ůčel jeho výstavby není přesně známý, ale nejspíš místnost určila k slavnostnímu čištění, sídlo kněže, krále nebo královny, případně místo pro zjevení bohů. Trůn je lemován dvěma gyfony*, nachází se na severní části paláce.

Vysvětlivky Mínojci - civilizace na Kréťe v době bronzové Gyfon - mytologický tvor

1.


Král Minos S palácem v Knossu je spojena známá řecká báje o králi Mínóovi, mocném vládci Kréty. Podle legendy byl synem nejvyššího boha Dia a princezny Európy. Mínós požádal boha Poseidóna o znamení, že má právo vládnout. Z moře se proto vynořil nádherný bílý býk, kterého měl Mínós obětovat bohu. Král si však býka ponechal, a tím rozhněval Poseidóna. Ten za trest způsobil, že se Mínóova manželka Pasifaé zamilovala do býka a narodilo se jí podivné stvoření – Minotaurus, který měl lidské tělo a býčí hlavu. Král nechal pro Minotaura postavit složitý labyrint, jehož autorem byl podle báje slavný stavitel Daidalos. Do labyrintu byl Minotaurus uvězněn a podle pověsti mu byli pravidelně přiváděni mladí lidé z Athén. To změnil hrdina Théseus, který se rozhodl Minotaura zabít. Pomohla mu princezna Ariadna, dcera krále Mínóa, která mu darovala klubko nití. Díky němu Théseus po porážce Minotaura našel cestu zpět z labyrintu.

Sir Arthur Evans

objevitel kn ossu

Archeolog z Velké Británie, který se proslavil především vykopávkami na Krétě. V roce 1900 zahájil archeologický výzkum paláce v Knossu. Při vykopávkách odhalilrozsáhlé pozůstatky minojské civilizace. Některé části paláce nechal také rekonstruovat, aby si lidé mohl lépe představit jeho původní podobu. Ty však vyvolali diskusi, některé části nebyli tak, jak to uvádějí archeologické prameny. Během svých objevů našel přes 3000 hliněných tabulek které se také snažil rozluštit. Zjistil že krétský jazyk využíval dvou typů písem, lineární typu A a lineární typu B. Pojmenoval objevenou civilizaci jako minojskou podle legendárního krále Mínóa.

2.


Mykény V Athénách ykény byly významným centrem mykénské civilizace, která se rozvíjela přibližně v letech 1600–1100 př. n. l. Nacházely se na poloostrově Peloponés v oblasti Argolidy a patřily k nejdůležitějším městům tehdejšího Řecka. Byly důležitým politickým, vojenským i obchodním centrem. Město bylo vybudováno na vyvýšeném místě a chránily ho mohutné hradby, které měly obyvatele chránit před nepřáteli a zároveň ukazovaly moc a bohatství mykénských vládců. Tyto hradby jsou známé svým kyklopským zdivem. Byly postaveny z obrovských, nepravidelných kamenných bloků, které do sebe zapadaly bez použití malty. Jejich velikost byla tak působivá, že si staří Řekové nedokázali představit, že je mohli postavit obyčejní lidé. Věřili proto, že je museli vytvořit bájní obři Kyklopové, podle kterých zdivo získalo své jméno. Mykény jsou dodnes jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť starověkého Řecka a jejich mohutné hradby připomínají vyspělost a sílu tehdejší civilizace. Podle řeckých bájí byl mykénským králem Agamemnón, který měl vést řecké vojsko během trojské války. Lví brána je nejznámější architektonickou památkou Mykén a představovala hlavní vstup do opevněného města. Byla postavena přibližně kolem roku 1250 př. n. l. a její název pochází z reliéfu umístěného nad vchodem. Ten zobrazuje dvě lvice stojící po stranách sloupu, který pravděpodobně symbolizoval moc a autoritu panovníka. Brána je vytvořena z mohutných kamenných bloků a její překlad tvoří jeden velký kamenný kvádr. Lví brána je považována za jednu z nejvýznamnějších ukázek mykénského stavitelství a zároveň za jeden z nejstarších monumentálních reliéfů v Evropě. Nad vchodem se nachází takzvaný odlehčovací trojúhelník, který pomáhal rozložit váhu kamenných bloků a zabránit poškození překladu. Toto stavební řešení bylo na svou dobu velmi důmyslné. Lví brána je také jednou z mála dochovaných ukázek monumentálního umění z období mykénské civilizace. Dnes je součástí archeologického naleziště Mykény, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

3.


Zlatá maska

Zlatá maska z Mykén, známá také jako Maska Agamemnona, patří mezi nejznámější archeologické nálezy starověkého Řecka. Byla objevena roku 1876 v řeckém městě Mykény. Je vyrobena z tenkého plátu zlata a představuje lidskou tvář s výraznými rysy. Na masce můžeme vidět zavřené oči, nos, vousy a knír. Podle archeologů sloužila jako pohřební maska, která se pokládala na obličej zemřelého člověka. Pravděpodobně patřila některému z významných a bohatých mykénských . Maska je přibližně 3 500 let stará. Podle jejího nálezce, Henricha Shilemanna měla patřit Agamemnonovi, který podle řeckých bájí vedl řecké vojsko do trojské války. Proto je i její název s ním spojený. Ve skutečnosti ale maska Agamemnonovi nepatřila, protože pochází z doby, která byla přibližně o 400 let starší než období, do kterého je t ento bájný král obvykle řazen. Dnes je maska vystavena v Národním archeologickém muzeu v Athénách. Je důležitá především proto, že nám ukazuje, jak bohatá a vyspělá byla mykénská civilizace. objevi tel zla té mas ky Heinrich Schliemann byl německý obchodník a později také známý archeolog. Narodil se 6. ledna 1822 v Německu. Už od dětství ho zajímaly starověké příběhy, hlavně řecké báje a Homérovy eposy. Jeho velkým snem bylo najít bájná města, o kterých se psalo ve starověkých příbězích. Než se začal věnovat archeologii, pracoval jako obchodník a díky tomu získal velké bohatství. To mu později umožnilo financovat vlastní archeologické výpravy. Nejvíce se proslavil hledáním bájné Tróje, kterou objevil dnešním Turecku. V roce 1876 se vydal také do řeckých Mykén, kde prováděl vykopávky. Právě tam objevil zlaté pohřební masky a mnoho dalších cenných předmětů. Když uviděl slavnou zlatou masku, domníval se, že patřila bájnému králi Agamemnonovi. Dokonce o svém objevu informoval řeckého krále. Jeho práce výrazně přispěla k tomu, že se lidé začali více zajímat o starověkou řeckou civilizaci. I když nebyl vystudovaným archeologem a některé jeho postupy byly později kritizovány, dodnes patří mezi významné osobnosti archeologie.

objevitel zl até masky Heinrich Schliemann

4.


ParthenonV Athénách

arthenón je jeden z nejznámějších starověkých chrámů na světě, nachází se na Akropoli v Athénách v Řecku. Byl postaven v 5. století př. n. l. na počest řecké bohyně Athény, která byla ochránkyní města. Jeho stavba probíhala přibližně v letech 447 až 438 př. n. l. Byl postaven převážně z bílého mramoru. Parthenón je postaven v dórském, ale najdeme na něm také některé prvky iónského slohu. Na jeho stavbě se podíleli architekti Iktinos a Kallikratés a o sochařskou výzdobu se staral slavný sochař Feidias. Ten vytvořil také obrovskou sochu bohyně Athény ze zlata a slonoviny, která se nacházela uvnitř chrámu. Feidias je známý také díky své soše boha Dia v Olympii, která patřila mezi sedm divů starověkého světa. Samotný Parthenón ale mezi sedm divů světa nepatřil. Chrám se skládal z několika částí, mezi které patřila předsíň, hlavní vnitřní prostor zvaný cela a zadní předsíň. Kolem celého chrámu se nacházely mohutné sloupy, kterých bylo na kratších stranách osm a na delších sedmnáct. Uvnitř chrámu se nacházela socha Athény a další náboženské předměty. Běžní věřící nesměli vstupovat do hlavní vnitřní části chrámu, protože byla určena především pro sochu bohyně a náboženské obřady vykonávané kněžími. Lidé se proto modlili a přinášeli obětiny především před chrámem. Parthenón byl v průběhu historie několikrát přestavěn a sloužil dokonce i jako křesťanský kostel a později mešita. Dnes je jednou z nejvýznamnějších památek starověkého Řecka a symbolem Athén. Parthenón je také symbolem demokracie a kulturní vyspělosti starověkých Athén. Jeho stavba byla financována v době, kdy byly Athény velmi mocným městem. Zajímavé je, že i po více než 2 400 letech stále stojí, i když byl během historie poškozen. V roce 1687 byl zasažen výbuchem střelného prachu, který v něm tehdy skladovali Turci. Kvůli tomu byla část chrámu zničena. Některé jeho sochy a části výzdoby se dnes nacházejí v britském muzeu v Londýně. Parthenón je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Každoročně ho navštěvují miliony turistů z celého světa. Dodnes patří mezi nejvýznamnější ukázky antické architektury.

5.


Socha Dia v Olympii

Socha Dia v Olympii byla jedním ze sedmi divů starověkého světa. Nacházela se v chrámu zasvěceném nejvyššímu řeckému bohu Diovi ve městě Olympia. Byla dokončena přibližně v roce 435 př. n. l. a měřila asi 13 metrů na výšku. Byla vyrobena ze zlata a slonoviny, které pokrývaly dřevěnou konstrukci. Zeus byl zobrazen jako mohutná postava sedící na bohatě zdobeném trůnu. V jedné ruce držel sošku bohyně Niké, která představovala vítězství, a v druhé ruce žezlo s orlem. Socha působila velmi majestátně a měla vyjadřovat Diovu moc a důležitost. Do Olympie se na ni přijížděli dívat lidé z různých částí starověkého Řecka. Bohužel se socha do dnešní doby nedochovala a její přesný osud není známý. Její vzhled známe především díky starověkým písemným záznamům a popisům.

Feidias

sooc s ch ha ař ř

Feidias byl jeden z nejslavnějších sochařů starověkého Řecka. Žil v 5. století př. n. l. a proslavil se především tvorbou soch bohů a významných osobností. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců období klasického Řecka. Podílel se na výzdobě Parthenónu v Athénách, který byl postaven na počest bohyně Athény. Vytvořil také obrovskou sochu Athény ze zlata a slonoviny, kterástála uvnitř chrámu. Dalším jeho slavným dílem byla socha boha Dia v Olympii, která patřila mezi sedm divů starověkého světa. Tato socha byla vysoká přibližně 13 metrů a zobrazovala Dia sedícího na trůnu. Feidias dokázal ve svých dílech zachytit krásu lidského těla a zároveň působil velmi realisticky. Jeho sochy byly obdivovány už ve starověku a ovlivnily mnoho dalších umělců. Přesné datum jeho smrti není známé, ale jeho dílo se stalo důležitou součástí řeckého kulturního dědictví.

6.


Aspasia z Milétu

Významná žena žena Významná

spasia z Milétu byla významná žena, která žila ve starověkých Athénách v 5. století př. n. l. Pocházela z města Milétos, které se nacházelo na území dnešního Turecka. Později se přestěhovala do Athén, kde se stala známou díky svému vzdělání, inteligenci a zájmu o filozofii a řečnictví. V tehdejší době neměly ženy v Athénách stejná práva jako muži a většinou se od nich očekávalo, že se budou starat především o domácnost. Aspasia byla ale výjimkou, protože se zajímala o politiku, vzdělávání a společenské dění. Seznámila se s významným athénským politikem Periklem, se kterým později žila a měla syna. Periklés si jí velmi vážil, protože byla vzdělaná a dokázala vést zajímavé rozhovory o politice i filozofii. Díky jejich vztahu se Aspasia dostala do společnosti významných filozofů, umělců a politiků. Podle některých starověkých vyprávění měla dokonce Periklovi pomáhat s přípravou jeho slavných projevů, ale tato informace není historicky potvrzená. Aspasia se údajně znala také se slavným filozofem Sókratem, který obdivoval její schopnost vést rozhovory a diskutovat o různých tématech. Její postavení ale vyvolávalo také závist a kritiku. Někteří lidé o ní šířili pomluvy a dělali si z ní legraci ve starověkých komediálních hrách. Dokonce byla obviňována z toho, že ovlivňuje Periklova politická rozhodnutí. Podle jednoho starověkého příběhu byla obviněna z bezbožnosti, ale Periklés se jí veřejně zastal. Přestože se o jejím životě nedochovalo mnoho spolehlivých informací, stala se jednou z nejznámějších žen starověkého Řecka. Její příběh je zajímavý hlavně proto, že dokázala v době, kdy ženy měly velmi omezená práva, získat významné postavení ve společnosti a pohybovat se mezi nejvlivnějšími lidmi své doby. Dodnes je považována za symbol vzdělané a schopné ženy, která se dokázala prosadit v mužském světě.

7.


Zdroje Zlatá maska. Online. 2025. Dostupné z: https://www.osel.cz/11640-mykenskehrobky-a-zlate-pohrebni-masky-vladcu.html?utm_source=chatgpt.com. [cit. 202611-21]. Schliemann. Online. 2025. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/heinrich-schliemann-uveril-legende-aobjevil-troju-jeho-prace-ale-dodnes-vyvolava-kontroverze-28036?utm_. [cit. 2026-11-21]. Schliemann. Online. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kn%C3%B3ssos?utm. [cit. 2026-11-21]. Schliemann. Online. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Schliemann?utm. [cit. 2026-11-21]. Schliemann. Online. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Agamemnonova_maska?utm. [cit. 2026-11-21]. Feidias. Online. 2025. Dostupné z: https://junior.rozhlas.cz/pozvanka-na-vypravu8066663?utm. [cit. 2026-11-21]. Parthenon. Online. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Parthen%C3%B3n?utm. [cit. 2026-11-21]. Parthenon. Online. 2025. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/historie/jak-vypadalo7-divu-sveta-kdyz-byly-postaveny-z-te-krasy-prechazi-zrak?utm. [cit. 2026-11-21]. Socha dia. Online. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Aspasia?utm. [cit. 2026-11-21].

8.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook