Blockchain, technologie budoucnosti. Kde všude může sloužit?

Blockchain, technologie budoucnosti.

Kde všude může sloužit?

Decentralizovanou databázi využívají především obchodníci s kryptoměnami, blockchain však dokáže poskytnout mnohem víc.

Autor: Filip Šmejkal

S neurčitým anglickým pojmem se již v médiích setkali mnozí, málokdo si však pod pojmem blockchain dovede představit něco konkrétnějšího. O technologii bylo slyšet především během dvou vln skokového růstu ceny kryptoměn na konci roku 2017 a letos na jaře. Vždyť také první takto označovaná databáze vznikla v souvislosti s virtuální měnou bitcoin.

Nejčastěji se pod samotným pojmem myslí databáze, nad kterou operují jednotlivé blockchain protokoly. Do databáze se ukládají v případě trhu s virtuálními měnami záznamy o nákupu a prodeji. Celý systém je decentralizovaný, neexistuje tedy jakýkoli orgán, který by dohlížel na jeho činnost. Kontrolují jej sami uživatelé, které za jejich aktivitu, tzv. těžbu, dostávají odměnu ve formě kryptoměn.

HLAS VĚTŠINY

Na příkladu virtuální měny je nejjednodušší vysvětlit i základy bezpečnosti celého systému. Technologie může anonymně fungovat jen díky kryptografii. Každý účet vlastní dva klíče: privátní a veřejný. Pomocí privátního klíče sám uživatel nakládá se svojí kryptoměnou, veřejným klíčem ostatní uživatelé zkontrolují, zda odeslaná kryptoměna skutečně pochází z účtu odesílajícího. Problémy s krádeží virtuálních mincí souvisí často s odhalením privátních klíčů, i proto jej mnozí uživatelé ukládají v hardwarových peněženkách.

K ověření transakce je třeba výkon počítače většiny jeho těžařů. Se zvětšujícím se počtem uživatelů tak dochází také ke větší složitosti řešeného matematického problému pomocí výkonů zapojených počítačů. Informace o ověření transakce se pak nazývá blok, navíc každý blok v sobě obsahuje také informaci o předchozích blocích. Bloky se tak řetězí, odkud pochází také anglický název systému blockchain, tedy řetězec bloků. Český ekvivalent názvu bločenka, který v roce 2017 zvolila část uživatelů, se prozatím ve veřejném prostoru neujal.

ÚČETNÍ KNIHA

Databáze se tak dá připodobnit k účetní knize, jen kvůli zachování anonymity a potřebnému zabezpečení probíhají všechny operace oproti osvědčenému zápisu s tužkou a papírem o poznání složitěji. „Rozhodli jsme se dát naše peníze a důvěru v matematický systém, který je oproštěn od politické a lidské chyby,“ řekl v této souvislosti Tyler Winklevoss, jeden z amerických investorů a kryptoměnových dolarových miliardářů. Blockchain však jako technologie již dnes nachází využití i v jiných oborech lidské činnosti, projekt vývojáře s pseudonymem Satoshi Nakamoto cílící na svobodnější platby na internetu tak může 12 let od svého uvedení ovlivňovat technologický svět.

FINANCE A DOPRAVA

Stejný způsob, jakým je blockchain využíván při těžbě kryptoměn, může naleznout uplatnění také ve světě hmatatelných financí. Systém umožňuje realizaci chytrých kontraktů přímo mezi dvěma uživateli, čímž se zrychluje placení na internetu včetně plateb do zahraničí.

V automobilovém průmyslu by technologie založené na blockchainu mohly zjednodušit sdílení aut. Decentralizovanou databázi již dnes využívají firmy nabízející carsharing, německá automobilka pak testuje projekt digitálních klíčů, kdy řidič vozidla může prostřednictvím aplikace zapůjčit klíče od vozu na stanovené časové období komukoli. Využití blockchainu v tomto případě nabízí větší bezpečnost před zneužitím aplikace, možnost vedení přesných záznamů i realizace případných plateb v reálném čase.

VOLBY BUDOUCNOSTI?

Jedno z možných využití technologie v budoucnu se mohou stát elektronické volby. Systém prakticky znemožňuje manipulaci s hlasy a každý občan by mohl zkontrolovat, zda byl jeho hlas započítán správně. Větší množství serverů by se také stalo robustnější základnou, pokud by měly čelit hackerským útokům. „Bezpečnost elektronického volebního systému by bylo možné zvýšit přidáním dalších kanálů pro přenos informací, které nejsou přímo spojené s přístrojem, ze kterého odevzdává občan svůj hlas,“ vysvětluje Pavel Caska, který volební systém založený na blockchainu navrhl ve své bakalářské práci. „Mezi tyto kanály by mohlo patřit například přidání dvoufaktorové autentizace pomocí mobilního telefonu,“ dodává. Takový telefon by však bylo nutné nejprve autorizovat na některém z úřadů. Všeobecně základním předpokladem fungování systému je však existence čipových občanských průkazů, jejichž celoplošné zavedení v Česku potrvá ještě několik let.

BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM

Použití blockchainu se občas nezdá být revoluční, v mnoha oborech však může značně zlepšit bezpečnost daného systému. I proto spolupracuje vláda Spojených států na blockchainové technologii zajišťující bezpečnost tamější energetiky, systém bez centrálního střediska totiž hackeři napadnou jen obtížně. Ze stejného důvodu zavádí technologii také vývojáři autonomně řízených vozidel nebo provozovatelé zdravotnických zařízení, databáze se využívá také ke kontrole bezpečnosti potravin. V Česku jako první otevřela blockchain firmám Elektrotechnická asociace České republiky. „První aplikace, která běží na EIA Blockchain, je ověřování pravosti dokumentů,” prozradil Otto Havle, ředitel EIA Blockchain Services. „Do databáze se neukládají celé dokumenty, ale jen jejich unikátní digitální otisky. Může jít třeba o obchodní smlouvy, předávací protokoly, certifikáty kvality, obchodní podmínky nebo fotografie. Při případném sporu mezi firmami se díky aplikaci dá snadno ověřit, jestli předkládané dokumenty jsou pravé.“ Nejen v srdci Evropy tak bude o blockchainu i díky inovativním firmám v budoucnu ještě hodně slyšet.

Chytré kontrakty zapsané do blockchainu

v jednotlivých zemích světa v letech 2014–2019

Velká Británie Singapur

8%

4% 3%

Jižní Korea

Čína

15% 40%

Spojené státy

Zdroj dat: cbinsights.com Ostatní