EkonTech.cz 51. číslo, prosinec 2020

51. číslo | prosinec 2020 | www.EkonTech.cz

časopis pro studenty techniky a ekonomie

KDYŽ MÁTE TY SPRÁVNÉ LIDI,

TAK SE VÁM DAŘÍ DOBRÉ VĚCI ROZHOVOR S JAROMÍREM ZIKOU ZE SPOLEČNOSTI L‘ORÉAL

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHY Příloha časopisu EkonTech.cz

aneb Společensky odpovědní zaměstnavatelé

PARTNEŘI PŘÍLOHY

PARTNER PROJEKTŮ

Jak na krizi KARIÉRNĚ VYDĚLAT

HLASUJ a vyhraj

iPhone

Zúčastni se i TY studie na www.TOPzamestnavatel.cz Hlasuj od 6. října do 16. prosince 2020 Hlavní partneři

Partneři studie

Pod záštitou

Mediální partner

Odborný garant

Hlasuj v apce ABSOLVENTI.cz

OBSAH / 51. ČÍSLO

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, prosinec se nese v duchu tradic a nejinak tomu je i v případě posledního letošního vydání. Společenská odpovědnost firem je stálicí na stránkách EkonTechu již čtyři roky a letos Vám přinášíme pohled na CSR aktivity ve Skupině ČEZ a Komerční bance. Český energetický gigant zastřešuje široké spektrum dobrovolnických aktivit, kterým se věnuje velká část jeho zaměstnanců. Banka českého studentstva letošním podpisem Charty diverzity potvrdila svou pozici odpovědného zaměstnavatele.

Druhá příloha Jak na krizi kariérně vydělat nám představuje změny posledních měsíců ve společnostech E.ON, Microsoft a L’Oréal.

Za přečtení rozhodně stojí i články věnující se vysokoškolskému prostředí, evropským snahám o udržitelnou ekonomiku, celosvětovým technologickým novinkám i trendu poslední doby – biohackingu.

Jménem celé redakce vám děkuji za rok, který jsme spolu na řádcích EkonTechu strávili a budeme se těšit na opětovné shledání na začátku příštího roku.

Přeji vám klidné svátky, šťastný rok 2021 plný úspěchů a chvilku na ničím nerušené čtení.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHY aneb Společensky odpovědní zaměstnavatelé

Jak na krizi KARIÉRNĚ VYDĚLAT Udržitelná Evropa se rýsuje díky Zelené dohodě.

Nezůstane Česko pozadu? /4 /7

Aktuality ze světa vědy

Evropa směřuje k uhlíkové neutralitě.

Prim bude hrát energie z mořského pobřeží

/8

Trochu jiný pohled na mezinárodní žebříčky vysokých škol / 10 Kalendář 2020/2021

/ 12

Speciální příloha DEJ TO DÁL / 13 Speciální příloha JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT

/ 23

Dluhová pandemie: Země světa si kvůli koronakrizi půjčují nejvíce peněz v moderní historii / 32 Biohacking – transformace těla i mysli

/ 34

Čína opět na Měsíci. Sonda Chang’e-5 přivezla na Zemi měsíční horniny poprvé po 46 letech Dvacet roků nad planetou

Barbora Dvořáková šéfredaktorka

POD ZÁŠTITOU

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

/ 38

Vysokoškolské kampusy jsou i v Praze!

/ 40

Rekordní hybridní kvadrikoptéra létala 10 hodin

barbora.dvorakova@ekontech.cz

HLAVNÍ PARTNEŘI

/ 36

/ 42

4

Ekonom European Green Deal v ČR

UDRŽITELNÁ EVROPA SE RÝSUJE DÍKY ZELENÉ DOHODĚ.

EKONOM

NEZŮSTANE ČESKO POZADU? Autor: Kristýna Šafářová

European Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, je nadějným udržitelným projektem Evropské unie. Od jeho představení uplynul jeden rok, a ač je teprve v začátcích, slibuje mnohé. Kromě zřejmého pokroku v oblasti zlepšení kvality životního prostředí to je také možnost zapsat se do pomyslného žebříčku jako vůbec první klimaticky neutrální kontinent. Jaké konkrétní kroky jsou v plánu? A bude mít projekt dostatečnou podporu napříč členskými zeměmi, včetně té naší?

European Green Deal (dále jen EGD) nabízí poměrně am-

renceschopnosti na globálním trhu. Klíčovým programem je tu

biciózní vizi budoucnosti – během následujících desetiletí,

zejména větší integrace vnitřního evropského trhu a podpora

konkrétně do roku 2050, se má Evropa proměnit v zelený,

malých a středních podniků – s pomocí inovací, redukce byro-

klimaticky neutrální kontinent s udržitelnou ekonomikou. Za-

kracie a zpřístupnění finančních prostředků a investic.

stoupeny jsou takřka všechny klíčové sektory – inovace v průmyslu, čistější veřejná doprava, technologické investice, dekar-

Akční plán pro oběhové hospodářství přichází s myšlenkou

bonizace energetiky, soběstačnost ve stavebnictví, ochrana

udržitelné výroby a spotřeby. Jde hlavně o prodloužení živo-

lesů, udržitelnost zemědělství, a v neposlední řadě i kvalita

taschopnosti výrobků, jejich opětovné využití, a podpoření re-

potravin. Ochrana klimatu je tak pouze jednou složkou kom-

cyklace. Potraviny, textil i elektroniku zde spojuje jediné – sna-

plexního projektu.

ha co nejvíce zamezit tvorbě a hromadění odpadu, a vhodně nahradit produkty na jedno použití i jednorázové obaly těmi

Evropská komise v loňském prosinci představila harmonogram

trvanlivými. Důležitým bodem je i zamezit přidávání mik-

plánu klíčových opatření, jejich implementaci i finanční nástro-

roplastů do výrobků a vyšší míra jejich zachycování ve všech

je, jimiž chce dosáhnout stanoveného cíle. Tím je Evropa šetrně

fázích výroby tak, aby neunikaly do okolního prostředí či lid-

využívající své zdroje v rámci cirkulární ekonomiky, bez emisí

ského těla.

a znečištění, zato s obnovenou biodiverzitou. V průběhu uplynulého roku byly postupně představeny některé pilíře, na nichž

„Farm to fork strategy“ je strategií týkající se zemědělství a vý-

EGD stojí. K dnešnímu dni jsou to následující projekty:

živy. Ta si klade za cíl především zajistit kvalitu potravin, snížení používání pesticidů o 50 % a hnojiv alespoň o 20 %, sní-

Evropská průmyslová strategie, opírající se o tři faktory: eko-

žení podávání antimikrobiálních látek hospodářským zvířatům

logickou transformaci, digitální transformaci a zvýšení konku-

o 50 %, rozšíření ekologického zemědělství na 25 % evropské

Ekonom European Green Deal v ČR

5

půdy, a v neposlední řadě také zredukovat plýtvání potravinami

nického sektoru, jakožto jednoho z největších konzumentů ener-

na polovinu. To vše do roku 2030.

gie, a zároveň producenta až třetiny emisí. Zahrnuje zejména přestavbu a renovaci budov tak, aby byly energeticky efektivnější.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 spojuje ochranu přírody, obnovu ekosystému a biodiverzity.

Redukce emisí metanu jako druhého nejrozšířenějšího sklení-

Hlavními body jsou zřízení chráněných oblastí alespoň na 30 %

kového plynu, jež znečišťuje ovzduší a ohrožuje zdraví, je také

pevniny a 30 % evropských moří, dále obnova lesů a přirozené-

jednou z priorit. Redukce těchto emisí o 50 % do roku 2050

ho toku řek či zastavení úbytku opylovačů. Na ochranu biodi-

by mohla snížit teplotní růst o 0.2 °C, a významně tak přispět

verzity by mohla být vytvořena také nová pracovní místa – podle

ke zpomalení globálního oteplování.

odhadů Evropské komise jich na činnosti spojené s ochranou Strategie chemických látek pro udržitelnost má za cíl zbavit

přírody bude potřeba až půl milionu.

životní prostředí toxických chemikálií, inovovat výrobu bezpečStrategie EU pro integraci energetického systému a pro vo-

ných a udržitelných látek, a chránit tak klima i zdraví evropské

dík přináší nová řešení vedoucí k dekarbonizaci energetického

populace. Globálně by měl být propagován také zákaz výroby

průmyslu, nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050,

a exportu některých nebezpečných chemikálií.

a orientaci na obnovitelné zdroje energie.

Renovační vlna představuje klíčové změny evropského staveb-

Nejnověji představený projekt, rozvoj offshore větrných elektráren, je podrobněji popsán na následujících stránkách.

EUROPEAN GREEN DEAL = EVROPA, KDE:  se do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů  bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů  nebude opomenut žádný jednotlivec ani region

Zvýšení ambic EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 Dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie

Zdroj: Evropská komise (ec.europa.eu)

Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství

Transformace ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost

Zelená dohoda pro Evropu

Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů

Financování transformace

EU jako globální lídr

Mobilizace výzkumu a podpora inovací Životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti „Od zemědělce ke spotřebiteli“: spravedlivý a zdravý potravinový systém šetrný k životnímu prostředí Urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě

Nikdo nesmí zůstat opomenut (spravedlivý přechod)

Evropský klimatický pakt

6

Ekonom European Green Deal v ČR

Podpora a angažovanost členských států bude zásadní

Neumím si představit větší motivaci k radikální transformaci

Ačkoli svou podporu EGD vyjádřila velká část členských zemí

ekonomiky musí jít ruku v ruce s uzdravováním Země,“ dodává

EU, najdou se i takové, které se s programem dohody zcela ne-

pro web EURACTIV jedna ze signatářek výzvy, ředitelka Společ-

ztotožňují. Mezi nimi je i většina států V4, Česko nevyjímaje.

nosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Již na jaře tohoto roku byla slyšet kritika z úst ministra prů-

Green Deal & Česko

myslu a obchodu Karla Havlíčka i některých českých eu-

naší společnosti, než jakou je naděje v zachování životního prostředí, ve kterém budou moci žít i budoucí generace. Obnova

roposlanců. Ta se týkala především údajných přílišných

V příštím roce navíc začíná další šestileté programové období

požadavků, kterým bude mít Česko jakožto jedna z nejprů-

– během něj by podle webu EURACTIV Česká republika měla

myslovějších zemí EU problém dostát. Vše je navíc ještě

čerpat z evropského rozpočtu přes 900 miliard korun, z nichž

umocněno současnou koronavirovou krizí, jež u mnoha zemí

nejméně 30 % musí být vynaloženo na ochranu klimatu.

pravděpodobně odsune pozornost upírající se k životnímu prostředí do pozadí.

Andrea Ćirlićová z poradenské agentury pro EURACTIV uvádí, že potenciál je u nás vysoký: „Na základě analýzy, kterou jsme

Objevují se ale i hlasy volající po větším důrazu na plnění EGD.

provedli v rámci společné iniciativy s Evropskou nadací pro kli-

Deset členských států obávajících se odsunutí dohody kvůli

ma jsme zmapovali české prostředí, a vytipovali jsme více než

ekonomickým dopadům koronaviru již v létě vyzvalo EU, aby

70 projektů s tím, že do konečného seznamu tisíce zelených

svůj zelený program nepřestala prosazovat. V opačném případě

projektů pro celou Evropu se dostalo 54. Jsou to projekty, kte-

podle nich riskuje, že sama sebe uvězní v „ekonomice fosilních

ré by měly být připraveny pro implementaci v následujících

paliv“ na příštích několik dekád.

dvou letech.“

V podobném duchu se vyjádřil například i ředitel Mezinárodní

Podporu EGD u nás otevřeně deklarovalo například hlavní měs-

energetické agentury Fatih Birol pro web Climate Home News.

to Praha, které rovněž žádá o evropské prostředky na zelenou

Podle něj mají vlády nyní jedinečnou šanci na vytvoření strate-

obnovu. Primátor Zdeněk Hřib vidí největší potenciál vzniku

gie pro nový start ekonomiky po pandemii a udržitelnost i pře-

zelených inovací právě ve městech. „Z mého pohledu by bylo

chod k čistší energii by v ní měly hrát klíčovou roli.

vhodné, aby Evropská unie vnímala tento fakt, a skutečně města podpořila v té zelené obnově po covidu, která bude klást dů-

V neposlední řadě je tu také iniciativa z letošního podzimu mí-

raz i na inovace jako takové… Podstata je, aby potřebné investice

řící přímo ke státům střední a východní Evropy, které Zelenou

spojené s nápravou ekonomických důsledků covidu zároveň

dohodu do té doby nepodpořily dostatečně. Ta sdružuje přes

přispěly k překonávání výzev souvisejících s klimatickou změ-

180 neziskových organizací a jiných místních iniciativ vyzývají-

nou,“ říká pro EURACTIV.

cích vlády svých zemí k aktivnější účasti na udržitelné obnově ekonomiky.

Situace okolo EGD v Česku je zřejmě poněkud rozpačitá právě na tom, do jaké míry jsou pro nás řešení spojená s ochranou

rychle dokážeme společně jednat v případě urgentní potřeby.

klimatu klíčová.

EVROPSKÁ UNIE BUDE:

Klimaticky neutrální v roce 2050

Snížením emisí chránit lidi, zvířata a rostliny

Pomáhat firmám stát se světovými lídry v čistých produktech a technologiích

Pomáhat se spravedlivou a vše zahrnující změnou

Zdroj: Evropská komise (What is the European Green Deal?)

proto, že se nejvyšší veřejní představitelé nemohou shodnout „Tento rok byl extrémně náročný, ale zároveň jsme viděli, jak

Věda a výzkum Mozaika z vědy

VĚDA A VÝZKUM

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY Autor: Vědavýzkum.cz

Portál Vědavýzkum.cz se za čtyři roky existence postupně stal významným informačním zdrojem a diskusní platformou v oblasti vědní politiky a výzkumu a vývoje v Česku.

Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti.

Na stránkách EkonTech přinášíme stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit, podrobně si o nich můžete přečíst na portále.

1

Výdaje na výzkum a vývoj v ČR rostou, opět přesáhly sto miliard

i přední vědecké časopisy, nyní v oblasti vědy čekají velké výzvy. Ty zahrnují věrohodnou komunikaci vědeckých poznatků v kontextu pandemie, problémy klimatické změny i personální změny ve vedení tamějších vědeckých agentur. Vítězství Joea Bidena přivítala americká vědecká komunita se značnou úlevou. Trumpova administrativa totiž jen málokdy jednala v souladu s doporučeními vědců. Například v kontextu klimatické krize se aktivně snažila umlčet nepohodlné expertízy. Chování Donalda Trumpa během pandemie mu také vysloužilo přízvisko „antivědecký prezident“.

3

Nejvýkonnější tuzemský superpočítač hledá jméno

Česká republika bude mít brzy nový nejvýkonnější superpočítač.

Výkonem 15 petaflopů se zařadí do desítky nejvýkonnějších počítačů v Evropě a padesátky na celém světě. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které je součástí Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, si za dodavatele nového výpočetního systému vybralo společnost Hewlett Packard Enterprise. Počítač by měl pomoci vylepšit například předpověď počasí, napomoci rozvoji ekologické a udržitelné infrastruktury nebo se podílet na hledání léčiv proti nemoci Covid-19. IT4In-

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku v posledních letech výraz-

novation také vyhlásilo on-line soutěž o pojmenování nového

ně rostou. V roce 2019 dosáhly částky 112 miliard korun a mezi-

počítače. Návrhy jmen budou přijímány do 15. prosince 2020.

ročně se zvýšily o devět procent. Nejvíce do výzkumu investuje podnikatelský sektor, rostou ale i výdaje ze státního rozpočtu.

V mezinárodním srovnání se výší výdajů na výzkum ve vztahu k HDP Česká republika vrátila k průměru Evropské unie. V rámci osmadvacítky zaujímá desáté místo za Nizozemskem a Slovinskem, ale překvapivě například také před Velkou Británií. Vý-

bit.ly/pojmenujsuperpocitac

zkum a vývoj v Česku aktuálně provádí téměř tři tisíce subjektů.

Podniků, které na VaV vynakládají částku vyšší než 100 milionů korun, bylo vloni celkem 110, přičemž 81 z nich je pod zahraniční kontrolou. Zahraniční firmy v celkovém srovnání dominují jak velikostí výdajů na výzkum, tak i počtem výzkumných pracovníků. Na konci roku v sektoru VaV v ČR pracovalo zhruba 117

2

Joe Biden jako naděje pro americkou vědu

V ostře sledovaných amerických volbách zvítězil Joe Biden.

Kandidáta, kterého podpořila řada světově významných vědců

Zdroj: www.it4i.cz

tisíc osob.

8

Tech Offshore větrné elektrárny

EVROPA SMĚŘUJE K UHLÍKOVÉ NEUTRALITĚ.

TECH

PRIM BUDE HRÁT ENERGIE Z MOŘSKÉHO POBŘEŽÍ Autor: Filip Šmejkal

Podle nově schválené unijní strategie by do roku 2030 mohl být navýšen výkon přímořských větrných parků pětinásobně, výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín pak mají ve stejný rok pokrýt přílivové elektrárny či elektřina z mořských vln.

Země Evropské unie si daly za cíl snížit emise skleníkových ply-

významnému snížení ceny zemního plynu, který v tepelných

nů v následující dekádě o 40 % oproti jejich množství produko-

elektrárnách částečně nahradil méně ekologické uhlí. Evrop-

vaných v roce 1990. V minulých letech si přitom v tomto ohledu

ská komise navrhuje pro dosažení uhlíkové neutrality v roce

nevedly unijní státy v porovnání s ostatními signatáři Pařížské

2050 dokonce zvýšit cíl na 55 %.

smlouvy, která země zavazuje ke krokům vedoucím k zastavení zvyšování teploty světového klimatu. Pokud však organizace v boji proti oteplování klimatu nezmění výrazněji svou taktiku,

Ocelové farmy

do roku 2030 budou muset členské státy snížit emise sklení-

I proto do roku 2030 plánují mnohé evropské země zinten-

kových plynů o dalších asi 22 %. „Evropská sedmadvacítka tak

zivnit výstavbu zařízení vyrábějících bezemisní energii. Dánsko

bude muset snížit své emise ročně o hodnotu odpovídající 86

nebo Německo chce v budoucnosti více spoléhat na elektrárny

milionů tun oxidu uhličitého,“ informuje Evropská agentura pro

umístěné v moři. Podle nové unijní strategie by měly větrné par-

životní prostředí ve své nejnovější zprávě.

ky i s nejbližším okolím v budoucnosti obklopovat téměř 3 % evropského pobřeží, kromě mělkých oblastí Severního moře

Tento cíl však může být proveditelný bez větší strukturální

nově také v moři Černém a Středozemním.

změny. Pro porovnání, jen v roce 2019 redukovaly země EU (bez Velké Británie) spotřebu o asi 150 milionů tun skleníko-

Prezentovaný třicetiletý nárůst se zdá být v kontextu dosavad-

vých plynů. K velkému meziročnímu poklesu došlo také díky

ní výstavby na mořském pobřeží bezprecedentní – z dosavad-

Tech Offshore větrné elektrárny

9

ních 12 GW na 300 GW do roku 2050, což si vyžádá investice

po elektřině a podpořili ekonomiku v době pokoronavirové,“

v odhadované výši 800 miliard euro. Při porovnání s aktuálně

vyjádřil podporu unijních cílů komisař pro energetiku Kadri

prezentovanými cenami za výstavbu jaderných elektráren však

Simson. Větrnými parky však výčet alternativních zdrojů energie

tato investice nemusí být nevýhodná. Jaderné zdroje postavené

zdaleka nekončí. Do poloviny století chce dostat Unie do kurzu

za tuto cenu by hrubým odhadem vyrobily energie přibližně

také plovoucí solární elektrárny, které společně s energií z pří-

dvakrát méně.

livu či mořského příboje dosáhnou do roku 2030 výkonu 1 GW

Polský začátek konce

do poloviny století čtyřicetinásobku.

Všechny prezentované technologie se již přitom využívají, i když

Velké změny tak podle aktuálních proklamací evropských stát-

v mnohem menší míře. Například největší evropská přílivová

níků čekají také Baltské moře. Dno moře s malou hloubkou,

elektrárna v ústí řeky Rance vyrábí elektřinu už od roku 1966,

které vzniklo až v důsledku zvýšení hladiny světového oceánu

plánovaná soustava podvodních turbín v rámci projektu Hyd-

na konci poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety, plánuje

rolienne má vyrobit rovněž v oblasti francouzské Normandie asi

ke zmenšení své uhlíkové stopy využít nově Polsko. Na pobřeží

osminásobek více energie, tedy kolem 2 MW. Oblast v Evropě

evropské uhelné velmoci by do roku 2030 měly vyrůst elektrár-

vyniká největšími rozdíly mezi přílivem a odlivem, které v závis-

ny o výkonu 3,8 GW, což zastoupí asi 4 výkonné bloky jaderné

losti na postavení Slunce a Měsíce oscilují kolem desíti metrů.

elektrárny. „Investice do větrných elektráren na moři mají klíčo-

Energie z mořského příboje se zase může podílet na energetic-

vý význam pro energetickou a ekonomickou transformaci naší

kém mixu Itálie.

země,“ říká Wojciech Dąbrowski, prezident správní rady společnosti, která plánuje v zemi vybudovat větrné farmy v rámci projektu Baltica.

Vodík i biomasa z řas K neoddělitelným součástem budování nových obnovitelných

Nové projekty se plánují také v Nizozemsku, větrné parky Bor-

zdrojů patří budování zařízení na ukládání energie. Strategie

ssele 1&2 a Borssele 3&4 dosáhnou výkonu 1,5 GW. Do roku 2050

Evropské komise tak počítá například s budováním infrastruk-

by s podobnou dynamikou skutečně mohly větrné elektrárny

tury určené k výrobě vodíku. Evropa se neobejde ani bez nově

uspokojovat polovinu unijní poptávky po elektřině, z toho asi

vybudované přenosové sítě, jejíž podstatná část povede také

tříčtvrtinový podíl energie budou tvořit turbíny ukotvené v moři.

pod mořským dnem. Počítá se s rozvojem sdružené elektri-

Stožáry přitom nemusí být pouze zakotvené v mořském dně,

zační soustavy, kterou pro lepší transport energie doplní uzly či

komerčně úspěšné by mohly být v budoucnu také elektrárny

uměle vybudované energetické ostrovy. Odborníci chtějí tímto

plovoucí na mořské hladině, které se dnem spojuje ocelová

způsobem síť co nejvíce stabilizovat.

konstrukce.

I tak se však v budoucnu evropská energetika bez stabilnějšího zdroje energie patrně neobejde. Kromě plynových a jaderných elektráren jsou plánovány také zajímavější projekty – například

„Potřebujeme masově zvětšit domácí produkci energie, aby-

v Dánsku má ještě v tomto desetiletí vzniknout farma na umělé

chom dosáhli klimatických cílů, pokryli zvyšující se poptávku

budování řas, které budou sloužit jako energetická biomasa.

Zdroj: Adobe Stock

Energie z Jadranu

10 Kariéra Žebříček univerzit

TROCHU JINÝ POHLED NA

MEZINÁRODNÍ ŽEBŘÍČKY VYSOKÝCH ŠKOL

KARIÉRA

Autor: Barbara Kytková, Vědavýzkum.cz

Mezinárodních žebříčků, které porovnávají tisíce nejlepších univerzit světa, ročně vychází hned několik. Známé jsou především ty tradiční, které shrnují vědecký výkon institucí do jednoho čísla a vytvářejí jakési ligové tabulky. Čerpají přitom zejména z publikačního výkonu vědců nebo akademické reputace. Některé žebříčky se však opírají o vícerozměrný přístup a snaží se postihnout další role vysokých škol, včetně jejich společenské odpovědnosti. Jaké to jsou?

Společnost Times Higher Education zveřejňuje každý rok

Každoročně vychází ještě několik dalších žebříčků, mezi nimi

žebříček THE Impact Rankings, který srovnává světové uni-

například QS World University Rankings a U-Multirank. Za-

verzity podle toho, jak se jim daří plnit 17 cílů udržitelného

tímco první se snaží sestavit konečné pořadí institucí pod-

rozvoje definovaných Organizací spojených národů. Školy

le autory zvolené metody, síla druhého spočívá především

jsou hodnoceny například v oblasti „Sustainable citities and

v možnosti porovnávat univerzity na základě řady dílčích kri-

communities“, v níž se zohledňuje aktivita v oblasti výzkumu

térií. Konkrétně žebříček QS používá k hodnocení šest kritérií

udržitelného rozvoje, interní politika škol směrem k ekologii

s různou váhou, například akademickou pověst nebo poměr

a trvalé udržitelnosti, ale také správa a podpora lokálního

studentů a pedagogů. Hodnocením letošního ročníku prošlo

umění a památek. K dalším hodnoceným kategoriím patří

na 5 500 světových univerzit, přičemž do žebříčku se dostane

boj proti změně klimatu, zmírňování sociálních nerovností či

vždy tisícovka nejlepších. První zůstává již od roku 2012 Massa-

rozvoj míru, spravedlnosti a stabilních společenských insti-

chusetts Institute of Technology.

tucí. Letošnímu ročníku vévodily australské a novozélandské univerzity, nicméně v žebříčku se umístilo i pět českých vysokých škol, což je více než v minulých letech.

České vysoké školy na vzestupu Česku se letos obecně docela dařilo. Do první tisícovky QS se

Česká zemědělská univerzita v Praze se

letos

ocitla

prosadilo hned deset institucí, historicky nejvíce. Tradičně nej-

na 201. – 300. místě. Nejvíce bodů přitom získala v kategorii

úspěšnější Univerzita Karlova poskočila z 291. na 260. místo.

„Decent work and economic growth“, která zahrnuje ekono-

Velmi slušné umístění z minulého roku, kdy byla do žebříčku

mický výzkum stejně jako podmínky, které škola poskytuje

zařazena poprvé, obhájila také Vysoká škola chemicko-techno-

jako zaměstnavatel. „Ukazuje to, že ČZU se celospolečen-

logická v Praze (342).

skými tématy dlouhodobě zabývá a řešení takzvaných real-world problems jí není cizí,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička.

Hodnocení žebříčku U-Multirank letos zahrnuje 1759 vysokých

Univerzita Palackého v Olomouci se letos ocitla na 401. – 600.

škol, včetně 15 českých univerzit. Podíváme-li se na profil České

příčce. Nejlepší skóre získala v kategorii „Good health and

republiky, souhrnně si vede nejlépe v oblasti internacionaliza-

well-being“, ve které se hodnotí univerzitní výzkum klíčových

ce, kde 62 % institucí získalo nadprůměrnou známku A nebo

onemocnění, ale také péče univerzity o zdraví svých studentů

B a pouze 17 % bylo hodnoceno podprůměrně. Podle autorů

a zaměstnanců.

žebříčku je to dáno zejména stále se zvyšující popularitou

Česka pro studenty ze zahraničí. Podle prezentovaných dat

Kariéra Žebříček univerzit

11

Zdroj: www.timeshighereducation.com a www.topuniversities.com

ČESKÉ UNIVERZITY V THE IMPACT RANKINGS A V QS WORLD UNIVERSITY RANKINGS

v Česku aktuálně studuje asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy 12,5 % z celkového počtu. Nutno však dodat, že tato data zahrnují značný podíl studentů ze Slovenska, kteří studují programy v českém jazyce, což hodnocení nezohledňuje. Naopak

Vědecky nejvýznamnější města roku 2020 Zajímavý pohled nabízí žebříček Nature Index Science cities, který srovnává světové metropole podle jejich vědeckého význa-

nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, kde

mu. Faktorů, podle kterých byla města hodnocena, je hned něko-

nadprůměrnou známku získalo 26 % institucí a 66 % bylo na-

lik – započítává se množství prostředků investovaných do výzku-

opak hodnoceno podprůměrně.

mu a vývoje, koncentrace vědeckých pracovišť a další. Na první příčce se letos umístil Peking. Čínská vláda v posledních letech

Umístění českých univerzit v aktuálních žebříčcích tradičně

investuje do výzkumu a vývoje obrovské prostředky a čínská věda

komentují i někteří jejich představitelé. „Z úspěchu naší uni-

díky tomu zažívá bezprecedentní rozvoj. Peking také disponuje

verzity mám nesmírnou radost. Pokládám za velmi důležité,

obřími vědeckými infrastrukturami, jako je například elektron-po-

že samotné umístění vypovídá o výrazném zlepšení konti-

zitronový urychlovač. Z pekingské Čínské národní astronomické

nuální práce celé naší akademické obce,“ uvedl třeba rektor

observatoře je řízen také největší vesmírný radioteleskop na světě.

Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle rektora Masarykovy

univerzity Martina Bareše ukazují výsledky žebříčku QS její

Druhé a třetí místo obsadil americký Boston a New York. Tato

vzestup, ale prostor pro zlepšování je stále. Rektorka Men-

dvě města patří mezi nejvýznamnější vědecké oblasti světa už

delovy univerzity v Brně Danuše Nerudová k motivaci účast-

dlouho. New York, respektive Newyorská metropolitní oblast,

nit se těchto srovnání uvedla: „Hodnocení v každém žebříč-

se stala jasným vítězem v kategorii získávání zahraničních vý-

ku nám nabízí důležité porovnání s ostatními univerzitami

zkumníků. Na jejím úspěchu se podílí přítomnost některých

a zvyšuje prestiž MENDELU v mezinárodním kontextu. To je

světových univerzit, které zde sídlí, jako například Yale Univer-

také důvod, proč jsme se do tohoto hodnocení přihlásili.“

sity. Úspěch Bostonu je naopak založen na tom, že se městu daří propojovat různé akademické instituce se start-upovými inkubátory a klíčovými dopravními spoji. Praha se letos umístila přesně v polovině žebříčku, na 100. místě.

2020/2021 9. prosince 2020

1

9. 12. 2020

HLASUJ a vyhraj

Unikátní jobfair konference

„Jak na krizi kariérně vydělat“ Přednášky a panelové diskuze s firmami o tom, jak využít stávající situaci, zlepšit své kompetence a získat výhodu na trhu práce pro budoucí uplatnění.

Hlasování končí 16. 12. 2020

iPhone 2

16. 12. 2020

www.VeletrhABSOLVENTI.cz/stream

Zúčastni se i TY studie na www.TOPzamestnavatel.cz

únor 2021 Vyhlášení výsledků studie TOP Zaměstnavatelé 2020

3

2021

23. února 2021

14 oborových kategorií, 5 speciálních, 1 absolutní vítěz a ty nejlepší HR marketingové projekty

Již 52. číslo časopisu EkonTech.cz

4

Do té doby můžete sledovat a číst náš web www.EkonTech.cz

23. 2. 2021

od 6. dubna 2021 PŘEDNÁŠKY VRCHOLOVÝCH MANAŽERŮ ŠKO-ENERGO | Kaufland | L’Oréal Procter & Gamble | VALEO | Komerční banka Home Credit International | ČEPS Unipetrol | Generali Česká pojišťovna

5

6. 4. 2021

Přejeme Vám příjemné a klidné prožití Vánočních svátků a vše nejlepší v novém roce!

Příloha časopisu EkonTech.cz

aneb Společensky odpovědní zaměstnavatelé

PARTNEŘI PŘÍLOHY

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST VYSOKÝCH ŠKOL Společenská odpovědnost ve smyslu CSR je dnes spojena s podniky, ale myšlenka takové odpovědnosti je dlouhodobě spojena i s orgány státní správy a veřejnými institucemi. Jak se ukázalo, ty mohou velmi pružně reagovat na nastalou situaci a pomoci vládě v řešení krize pro dobro občanů. Jdou vzdělávací instituce, konkrétně vysoké školy, příkladem v otázce společenské odpovědnosti?

Autor: Michal Hrubý

CSR A VYSOKÉ ŠKOLY

Celkem se pod záštitou Universitas konaly tři online diskuze u „kulatého“ stolu na odlišná, nicméně svou podstatou spjatá témata:

rozměru vedly účastníky debaty i k dalším tématům. Otázce etiky se mohou jednotlivci věnovat například v situaci, kdy v hotelovém pokoji vidí prospekt s upřímným „pošťouchnutím“ (angl. nudge) a prosbou, aby hosté šetřili planetu Zemi, neplýtvali vodou a nedávali k vyprání ručníky, které lze bez problému využívat dále. Záměrem je udržení dobrého jména hotelu a snížení spotřeby vody, tedy i hotelových nákladů.

 společenská odpovědnost vysokých škol,

SE ZMĚNOU MŮŽE POMOCT FIREMNÍ PARTNER

Odpověď na výše zmíněnou otázku se snažil najít letošní seriál debat a diskuzí v rámci CRP projektu 2020 – Společenská odpovědnost vysokých škol, uskutečněný postupně v Brně, Praze a Ostravě.

 role vysokých škol při propuknutí krize,  projekty na podporu zmírnění klimatické změny.

Cílem těchto debat nebylo tvořit utopistický ideál budoucí společnosti. Měly za úkol představit praktická řešení a inovace aplikovatelné v dnešní době i blízké budoucnosti, kterým mohou být vysoké školy inkubátorem stejně tak, jako jsou inkubátorem nových myšlenek a studentů stojících za těmito myšlenkami.

Veřejné instituce mají značný vliv na občany celého státu. Jak zmínila docentka Anna Putnová z VUT při první debatě v Brně: „Univerzity předávají osvědčené hodnoty… jako je vytváření předpokladů pro pokrok a povzbuzování mladých lidí, kteří jdou tímto směrem.“ Toto vyjádření plně korespondovalo s myšlenkou, která se linula napříč celou debatou. Univerzity mají obrovský dosah díky množství studentů, které vzdělávají, ale (v neposlední řadě) i díky počtu zaměstnanců. Skupina stakeholderů se rozrůstá napříč jednotlivými kraji, státem i zahraničím. Nicméně, jak bylo zdůrazněno slovy docentky Putnové, nejsou to ani instituce, ani vláda či komerční subjekty, které by čistě svou mocí mohly odstartovat novou společensky odpovědnou éru. Jsou to ale především vzdělávací instituce, které motivují k zamyšlení, hledání řešení a v konečném důsledku i inovacím. Spotřebitelé, jakožto jednotlivci jsou těmi, kdo tyto hodnoty mohou přijmout za své.

Jak zmínil jeden z debatujících, student Vojtěch Kundrát, rozdíl mezi komerčními subjekty a institucemi je ten, že u komerčních subjektů nelze říci, zda je jejich společenská odpovědnost upřímná nebo pouze reakcí na tržní poptávku. Tyto domněnky spíše etického

14 DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

Jádrem a hnacím motorem vysokých škol je věda a výzkum. I díky tomu dochází k časté spolupráci mezi soukromými firmami a univerzitami. Příkladem mohou být i tzv. spin-off firmy vycházející ze školního zázemí. Forem spolupráce i způsobů budování takových firem je ovšem mnoho. Zázemí vysoké školy by mělo studentům umožnit získat nadhled a aplikovat kritické myšlení při přijímání hodnot, které se CSR dotýkají. I školy samotné ovšem musí jít příkladem, pokud jde o udržitelné a zelené projekty.

Ukázkou úspěšně uskutečněného projektu s přesahem do CSR oblasti je spolupráce mezi ČVUT a společností ENESA, který probíhal v průběhu celého letošního roku. Jednalo se o modernizaci kolejí a menz formou energetických služeb se zárukou úspor. Tato metoda služeb, tzv. Energy Performance Contracting, má výhody ve formě financování a smluvně garantovaných úspor, kdy poskytovatel služeb nese riziko za nedosažení smluvních úspor. Přestože myšlenka a záměr této modernizace mohou zůstat mnohým lidem skryty, jedná se o jasný krok vpřed s ohledem na energetickou náročnost budov a s tím spojenou finanční úsporou za spotřebované energie.

Spin-off společnosti jsme vám představili v minulém čísle EkonTechu.

DŮKAZ MÍSTO SLOV

Alena Plášková, CSR guru a čestná předsedkyně České společnosti pro jakost, uvedla pro Ministerstvo průmyslu a obchodu: „Vzdělávání v oblasti CSR je možno v České republice zaznamenat zejména na uni-

Zdroj: Adobe Stock

verzitách a VŠ ekonomického směru. Většina z nich se hlásí k 6 zásadám vzdělávání ke společenské odpovědnosti PRME (Principles for Responsible Management Education).” Podle výzkumu realizovaného na Mendelově univerzitě v Brně, Centru společenské odpovědnosti a udržitelnosti MENDELU, se však ve většině případů jedná o jednotlivé předměty, nikoliv celé studijní programy.

Koncept společenské odpovědnosti se skládá z množství obsahově odlišných kroků, které ve výsledku vybízí k holistickému přístupu k věci. První univerzita v České republice, která proto vybudovala samostatné centrum pro společenskou odpovědnost a udržitelnost, byla právě MENDELU. Oficiálně bylo představeno v dubnu loňského roku a mělo by sloužit jako platforma propojující vědu a výzkum akademické sféry s jejím okolím – ať už komerčním, vládním nebo neziskovým sektorem. Právě zázemí univerzitního centra by mělo posloužit k propojení interdisciplinárních oborů udržitelnosti a společenské odpovědnosti, a tím umožnit onen holistický přístup k dané problematice. Slovy doktorky Formánkové z MENDELU „je na prestižních zahraničních univerzitách společenská odpovědnost a udržitelnost automatickou součástí jejich strategie…“ A i české univerzity se pomalu ale jistě vydávají tímto směrem. Dalším ze CSR podporovatelů z řad vysokých škol je například Česká zemědělská univerzita, která již tradičně vyhlašuje soutěž „ČZU Campus Sustainability Challenge“, a společně s dalšími aktivitami tak podporuje samotné studenty k iniciativě v rozvoji celé společnosti.

ZAHRANIČÍ JAKO VZOR

Ze zahraničních univerzit nelze nezmínit Cornell University ve státu New York, dle aktuálních statistik přední univerzita na poli udržitelnosti z univerzit tzv. Ivy League. Letos slaví jejich Cornell Atkinson Center for Sustainability 10 let působení, nicméně k dnešnímu dni existuje celkem deset různých center pod záštitou této univerzity, které propojují nejen lokální, ale i nadnárodní subjekty. Významnou dlouhodobou spoluprací a závazkem je mimo jiné New York State Impact, který pomáhá řešit udržitelnost a rozvoj tohoto státu.

Dalším příkladem může být University of Cambridge, UK, a Institute for Sustainability Leadership. O tom, že CSR nemá být pouze teorií či složitým konceptem svědčí jejich iniciativa za pomoc lokálním SME (malé a střední podniky) během koronavirové krize. Mise byla prostá – pomoci lokálním podnikům inovovat a restrukturalizovat dodavatelský řetězec, tedy přizpůsobit nejen aktuálnímu pandemickému vývoji, ale především potřebám společenské odpovědnosti v delším časovém horizontu. To vše proběhlo bezplatně formou konzultací a workshopů.

CSR aktivity vzdělávacích institucí (též USR, university social responsibility, pozn. redakce) by měly motivovat studenty a jít příkladem díky svému proaktivnímu přístupu. Jelikož udržitelnost i společenská odpovědnost jsou interdisciplinárními obory, je třeba využít vlivu univerzit a učit jejich základy napříč různými fakultami a obory. Uvědomění si základních hodnot společnosti nejen dnešní, ale i budoucí, je teprve začátek na cestě k uskutečnění společensky prospěšných projektů.

DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz 15

KDYŽ ŠÉF POMÁHÁ POMÁHAT Lidská solidarita dostala příležitost k prokázání své důležitosti v souvislosti s celosvětovou epidemií covid-19. I v Česku se tisíce lidí rozhodlo nezištně pomoci potřebným lidem. Možná patříte mezi ty, kdo v dobrovolnictví a dobročinnosti našli smysl, a chtěli byste s tím pokračovat i v budoucnu, až dostudujete. Jednou z firem, které zaměstnance v této oblasti plně podporují, je Skupina ČEZ. Autor: redakce „Dobročinnou vůli zaměstnanců bereme opravdu vážně. Ti, kdo si svou aktivitu již našli, mají možnost ji u nás nadále rozvíjet. A těm, kdo zatím ještě váhají, nabízíme řadu příležitostí, jak si dobré skutky vyzkoušet,“ uvádí manažerka udržitelného rozvoje Ivana Šturmová.

Výběr je přitom pestrý: zaměstnanci se mohou stát firemním dobrovolníkem, přispět finančně v rámci zaměstnanecké sbírky, koupit si výrobky z chráněných dílen nebo pomoci organizaci, kde se sami angažují, k získání finančního příspěvku od Nadace ČEZ. Zaměření na regionální organizace je záměrné: lidé zpravidla rádi pomohou někomu, koho znají a jehož práci si mohou ověřit.

centra, uklidí a opraví výběhy v zoologické zahradě nebo připraví dobročinný bazar pro domov seniorů. Program firemního dobrovolnictví s názvem Čas pro dobrou věc běží v ČEZ už 13 let a umožňuje zaměstnancům pomáhat v jejich bezprostředním okolí. Od roku 2019 mohou zaměstnanci na dobrovolnictví nově využít dva dny v roce, celkem se jich dosud zapojilo přes sedm tisíc. Pomocnou ruku lze podat buď neziskovce dle vlastního výběru, nebo se zapojit do pomoci organizacím vybraných zaměstnavatelem.

Od loňského roku rozšířilo nabídku nejrůznějších dobrovolnických prací také sázení stromů. Skupina ČEZ v reakci na kůrovcovou kalamitu v České republice vyhlásila závazek zasadit vlastními silami strom za každého svého zaměstnance, tedy téměř 23 000 kusů. Při organizaci akce se klade velký důraz na kvalitu výsadby – používají se různé druhy dřevin, tak aby budoucí les byl rozmanitější a odolnější. V každém regionu se výsadba koordinuje s místními odborníky (správci CHKO, lesnické vysoké školy apod.). Zatím se v rámci dobrovolnických dnů podařilo vysadit 14 400 stromů, cca 8 500 ještě zbývá ke splnění závazku.

2. PLNÍME PŘÁNÍ, MYSLÍME NA DRUHÉ

Tento charitativní projekt Skupiny ČEZ, Nadace ČEZ a jejich zaměstnanců má dlouhou tradici – letos se odehrál již počtrnácté. Zaměstnanci sami navrhují někoho ze svého okolí, o kom se domnívají, že pomoc potřebuje, a stávají se tak jeho ambasadory. Z došlých návrhů se každoročně vybírá několik desítek příběhů, které se zveřejní na firemním intranetu s výzvou k dobrovolnému dárcovství. Celkovou vybranou sumu od zaměstnanců pak Nadace ČEZ zdvojnásobí. V roce 2020 putovalo lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci, 5,8 milionu korun. Od začátku projektu věnovali zaměstnanci společně s Nadací ČEZ částku přes 37,5 mil. Kč.

Pokud se vám tato myšlenka líbí, podívejte se na podrobnější výčet projektů, které ČEZ zaměstnancům v oblasti společenské odpovědnosti nabízí. Až se budete rozhodovat mezi více pracovními nabídkami s podobnými parametry, možná jazýček vah vychýlí možnost podpory vašich dobrých skutků ze strany zaměstnavatele.

1. FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ ČAS PRO DOBROU VĚC Když je dobrá parta v práci, lidé si spolu rádi zajdou zasportovat, či na společný výlet. Nebo vymění saka a kostýmky za montérky a rukavice a vyrazí vyčistit kus řeky, opraví altánek klientům terapeutického

16 DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

3. ZAMĚSTNANECKÉ GRANTY

Energetici mají energie na rozdávání. Jak jinak si vysvětlit, že se jich tolik angažuje v nejrůznějších spolcích a aktivitách: v ČEZ najdete zapálené dobrovolné hasiče, skauty, myslivce, rybáře, vedoucí sportovních i zájmových kroužků apod. Pro ně jsou určeny tak zvané Zaměstnanecké granty. Pro organizaci, kde ve svém volném čase působí, mohou od Nadace ČEZ získat až 30 000 korun. O tom, kam peníze poputují, rozhodují hlasováním ostatní zaměstnanci.

Za sedm let již bylo podpořeno 828 projektů celkovou částkou téměř 24,5 milionů korun.

4. TRHY CHRÁNĚNÝCH DÍLEN A SNÍDANĚ V PRÁCI

Vánoce a Velikonoce patří tradičně v ČEZ trhům chráněných dílen.

Ve vybraných lokalitách své oblíbené stánky veřejně prospěšných organizací zaměstnanci netrpělivě vyhlížejí. Ke koupi jsou nejrůznější ozdoby, drobné dárky, praktické věci do domácnosti, ale i dobroty.

Nepřišli o ně ani letos, kdy do života všech zasáhla epidemie covid-19.

Vánoční trhy se zkrátka přesunuly do on-line prostředí.

V některých lokalitách navíc v průběhu roku jezdí energetikům zpříjemnit ráno prodejem sladkých i slaných snídaní organizace, které zaměstnávají osoby s handicapem. Na jejich famózní koláče, buchty a quishe nedají zaměstnanci dopustit.

5. PRŮVAN V ŠATNÍKU

Charitativní sbírka oblečení, obuvi nebo módních doplňků se mezi zaměstnanci koná od roku 2017. Za tuto dobu bylo vybráno téměř 7,5 tun.

6. DAROVÁNÍ KRVE

V roce 2019 se poprvé konalo v pražské centrále ČEZ darování krve.

Během dvou termínů zdravotníci z Ústřední vojenské nemocnice odebrali 104 zaměstnancům 46,8 litru krve. Zapojili se také energetici z Dukovan, kteří darovali krev na nových odběrových křeslech, jejichž nákup financovala Nadace ČEZ. Z Jaderné elektrárny Dukovany tak v roce 2019 přišlo darovat krev nebo krevní plazmu 257 zaměstnanců.

7. SPORTEM POMÁHÁM

Přispět na dobrou věc je dnes snazší než kdykoliv předtím, obzvláště pokud patříte mezi aktivní typy, co rádi sportují. Vyrážíte na kolo, na výlet, na brusle nebo na běžky? Stačí si stáhnout a zapnout aplikaci EPP-Pomáhej pohybem. Body nasbírané pohybem je možné věnovat vybrané neziskové organizaci, která následně obdrží peníze od Nadace ČEZ. S EPPkou trénují Jaromír Jágr, Barbora Strýcová nebo Petra Kvitová, budete tedy v té nejlepší společnosti.

DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz 17

CO TRUMP ZNIČIL, JEN BIDEN NAPRAVÍ: PARIS AGREEMENT VERSUS USA Změna prezidenta = změna hodnot. Snad nikdy a nikde to neplatilo víc než momentálně v USA. Celou situaci ilustruje i vztah Spojených států amerických k Pařížské dohodě, který je přinejmenším jako na houpačce – po posledním pádu k zemi v podobě vystoupení světového lídra v produkci CO2 z nejdůležitější klimatické úmluvy posledních let, je tu prudký vzlet v podobě slibu opětovného připojení se. Co přesně bude celá situace znamenat pro Spojené státy i zbytek světa?

Autor: Kristýna Šafářová

Který ze dvou scénářů se naplnil, už víme. Donalda Trumpa v Bílém domě po novém roce vystřídá Joe Biden, čímž se USA ke klimatické dohodě, od níž před pouhým měsícem daly „definitivně“ ruce pryč, opět otočí čelem. A budou zřejmě přivítány s otevřenou náručí, i přes určitou ztrátu důvěryhodnosti.

+1,5 °C CO JE V SÁZCE?

Především ztráta významného hráče, jehož činy mají bez nadsázky moc ovlivnit celou planetu. A to zejména v situaci, kdy se ani s USA po boku příliš nedaří dosáhnout vytyčených cílů. Emily Holden, reportérka listu The Guardian z Washingtonu k tomu dodává: „Svět nemůže bojovat s klimatickou krizí bez Spojených států. USA jsou historicky největším znečišťovatelem klimatu, i přesto, že tvoří malou část světové populace. Hrají velmi důležitou roli v ekonomice i technologickém pokroku, a tento problém se tak nepodaří vyřešit bez toho, aniž by se zapojily ve velkém.“

PAŘÍŽSKÁ DOHODA O ZMĚNĚ KLIMATU POD ZÁŠTITOU OSN:  přijata 12. 12. 2015  194 signatářů, 189 účastníků d louhodobý cíl: udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, a usilovat o to, aby nepřekročil 1,5 °C

Zdroj: treaties.un.org, mzp.cz

USA formálně vystoupily z Pařížské dohody 4. listopadu 2020, shodou okolností pouhý den po tamních prezidentských volbách, které byly klíčové pro další směřování země v klimatických otázkách. Právě přístup k ochraně životního prostředí byl jedním z bodů, ve kterém se prezidenští kandidáti diametrálně odlišovali – ve volbách se tak mimo jiné rozhodovalo o tom, zda Spojené státy setrvají v pozici jediné země, která opustila vůbec první úmluvu, na níž se shodl téměř celý svět, nebo se rychle připojí zpět v řádu pouhých několika měsíců.

s nízkými příjmy, které jsou podle dat klimatickou krizí neúměrně zasaženy. Do jaké míry se mu jednotlivé body podaří prosadit bude záviset také na složení senátu, které budeme definitivně znát až v lednu příštího roku. V každém případě je ale Bidenovo vítězství v listopadových prezidentských volbách velmi nadějným obratem z hlediska globálního klimatu.

A že když se chce, tak to skutečně jde, a ekonomika se nemusí pod zeleným náporem zhroutit, dokazuje právě Biden a jeho velmi ambiciózní klimatický plán. Ten slibuje mimo jiné nulové čisté emise uhlíku do roku 2050, investice do energetické modernizace budov a výroby elektrických vozidel, nebo ochranu menšin a komunit

18 DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

Zdroj: Adobe Stock

Spojené státy opustily dohodu na základě rozhodnutí prezidenta Trumpa. Argumentoval zejména neférovými požadavky a údajnými ekonomickými následky, jež by snahy o naplnění dohody přinesly.

Faktem ale je, že dohoda je spíše jakýmsi počátečním přiznáním problému, a zúčastněné státy striktně nezavazuje ke konkrétním krokům. Je tedy na každém z nich, jakou strategii k dosažení společných cílů zvolí.

SILNĚJŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ REGULACE VEDOU K EKONOMICKÉMU ÚSPĚCHU U mnoha ekonomů a politiků stále přetrvává názor, že environmentální regulace, které určují mantinely pro průmysl, zemědělství i obchod, pokud jde o životní prostředí, jsou ve své podstatě škodlivé. Už slovo „regulace“ u řady z nich vyvolá poplach.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: University of Melbourne

Dosavadní studie na toto téma se podle Yanga obvykle soustředily na okamžité dopady environmentálních regulací a obvykle v jednotlivých zemích. Yangův tým se snažil o dlouhodobé srovnání mezi řadou států. K výzkumu použili data do roku 2007, což je nejmladší rok, k němuž OECD poskytuje volný přístup ke všem informacím, jaké badatelé potřebovali.

Environmentální politiku studovaných zemí vyjádřili pomocí indexu OECD „Environmental Policy Stringency Index“. Tento index v jediné hodnotě spojuje míru politiky v oblasti znečištění vody a ovzduší, emisí uhlíku, podpory obnovitelné energetiky, a dalších. U všech 22 zemí ten-

to index přitom mezi lety 1990 a 2007 vzrostl. Následně pak zkoumali, jak souvisí míra environmentální politiky s ekonomickou produktivitou, a to jak krátkodobě, za 1 rok, tak i dlouhodobě, tedy po 3 letech.

V krátkodobém výhledu opravdu došlo k tomu, že zavádění environmentálních regulací zvyšuje náklady výroby. Například uhlíková daň pochopitelně zdraží uhlí, což zase následně vede k zdražení oceli, při jejíž výrobě se spotřebuje mnoho uhlí. Dlouhodobý pohled ale ukazuje, že výraznější environmentální regulace přinášejí naopak vyšší ekonomickou produktivitu. Premiantem je v tomto ohledu Německo, které dosahuje velmi vysokého indexu Environmental Policy Stringency Index, a zároveň se ve sledovaném období pyšní nejvyšším průměrným růstem ekonomické produktivity.

Podle Yanga by vysvětlením mohla být těsná souvislost mezi kvalitnějším životním prostředím a zvyšováním kvality „vstupů do produkce“, což je například lepší zdraví a kondice dělníků či zaměstnanců.

Další motivací by mohlo být, že environmentální regulace regulace nutí společnosti soustředit se na efektivitu výroby, což pak dále zvyšuje ekonomickou produktivitu.

Zdroj: Adobe Stock

Ekonom Ou Yang z australské University of Melbourne tvrdí, že ve skutečnosti je to přesně naopak. S kolegy provedli výzkum, jehož cílem bylo vyhodnotit dopady environmentální politiky na ekonomiku, na základě dat z celkem 22 členských zemí Organisation for Economic Cooperation and Development (OECD), pokrývajících období mezi lety 1990 a 2007. Nakonec dospěli k závěru, že v dlouhodobém výhledu regulace ve jménu životního prostředí ekonomiku nedusí, ale naopak stimulují.

DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz 19

DIVERZITU VNÍMÁME JAKO POZITIVNÍ HODNOTU A SILNOU STRÁNKU KAŽDÉHO Z NÁS Komerční banka patří mezi společnosti, které již delší dobu aktivně přispívají k řešení celospolečenských témat. Letos v říjnu se navíc připojila ke zlatým signatářům Charty diverzity, kteří vidí dlouhodobý úspěch podnikání v lidech, a především v jejich schopnostech a kompetencích. Tímto krokem KB znovu potvrdila své jednání a celkový postoj coby odpovědného a vstřícného zaměstnavatele.

Autor: redakce

9. října 2020 proběhl v rámci akce „Den diverzity II“, pořádané platformou Byznys pro společnost*, slavnostní akt podpisu Charty diverzity, kterého se za Komerční banku zhostil Ctirad Lolek, výkonný ředitel Lidských zdrojů. Evropská Charta diverzity je projekt zastřešený Evropskou komisí, který probíhá ve více než 20 zemích. V roce 2020 slaví svůj již 10. ročník. V České republice, kde je Charta uváděna pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí, se k ní připojilo více než osmdesát firem napříč ekonomickými sektory. Klíčové čtyři pojmy, které Chartou rezonují, jsou diverzita, inkluze, flexibilita a solidarita. Signatáři Charty se svým podpisem zavazují k důslednému uplatňování jejích principů v rámci své celkové strategie. To představuje například utváření a rozvoj takové firemní kultury a pracovního prostředí, ve kterém se každý může co nejlépe realizovat, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, barvu pleti, etnický původ, národnost, náboženství, věk, sexuální orientaci, zdravotní stav nebo světový názor.

Na téma diverzita a rovné příležitosti v KB jsme si popovídali s Klárou Loudovou, jejíž pozice nese oficiální název Chief Culture & Conduct Officer.

Kláro, jak v Komerční bance vnímáte téma „diverzity“, kterému se už nějakou dobu dostává velké pozornosti?

Diverzita pro nás není jen aktuální trend, který brzy odezní. Považujeme ji za jeden ze základních principů spravedlivého fungování celé společnosti a bereme ji také jako standard pro veškeré naše jednání. Je pro nás velmi důležité, aby se naši zaměstnanci cítili respektováni, měli možnost projevovat své názory, mohli se profesně i osobně rozvíjet – zkrátka aby se u nás cítili dobře a byli spokojeni. Jsme velká společnost, jeden velký tým, pro nějž je různorodost naprosto typická. A právě díky odlišnosti a jedinečnosti každého zaměstnance je jeho přínos nezaměnitelný a nezastupitelný. Každý máme různé zkušenosti a názory, jiný způsob uvažování, přístup a postoj k určitým věcem. Tím vším se můžeme společně motivovat, vzdělávat i inspirovat. Snažíme se proto vytvářet diverzifikované týmy. V Komerčce se tak potkáte s odborníky z různých oblastí, třeba i ze start-upů a známých technologických firem.

Najdete mezi námi zahraniční kolegy ze zemí SG Skupiny, studenty, kteří u nás získávají své první pracovní zkušenosti, i ty, kdo v KB jako

20 DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

spokojení a zkušení zaměstnanci působí již řadu let anebo se k nám po několika letech znovu vrátili. Rozdílnost jednoduše vnímáme jako pozitivní hodnotu a silnou stránku každého z nás.

Jsou i další principy či zásady, které zohledňujete při rozhodování a v celkovém fungování KB? Další důležité zásady, které jako zaměstnavatel dodržujeme, jsou princip rovných příležitostí a zákaz jakékoli diskriminace. Tyto zásady jsou zakotveny v základních dokumentech KB, např. v Etickém kodexu, Pracovním řádu nebo v Principech odměňování. Zaměstnanci jsou

Ctirad Lolek, výkonný ředitel Lidských zdrojů při podpisu Charty diverzity

přijímáni na základě svých zkušeností a kompetencí, stejný přístup platí i v případě interní mobility. Je tedy rozhodující, aby očekávání od pracovní pozice a náplň práce byly v souladu se znalostmi, kompetencemi a očekáváním každého jednotlivého uchazeče.

Jaké aktivity či kroky podnikáte na podporu principu rovných příležitostí v KB? Zavádíme a uplatňujeme pouze taková HR pravidla, která zajišťují férovost v náboru, v přístupu ke vzdělání, v kariérním růstu a rovněž při hodnocení a odměňování. Snažíme se rozvíjet firemní kulturu postavenou jak na našich třech strategických pilířích: rozvoj, vstřícnost a odpovědnost, tak i na dalších klíčových hodnotách, jakými jsou týmový duch a zaujetí.

Nezapomínáme na zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené.

Posíláme jim náš interní magazín Journal, aby měli stále přehled o tom, co nového se u nás děje. V případě oboustranného zájmu a potřeby nastavujeme spolupráci i v průběhu trvání dovolené. A po jejím ukončení pomáháme s opětovným začleněním do pracovního procesu, třeba prostřednictvím kratších úvazků, možnosti práce z domova či flexibilní pracovní doby, pokud to typ práce dovolí.

V kontaktu zůstáváme i se zaměstnanci, kteří odchází do důchodu. Jejich dlouholetých znalostí a zkušeností si velmi vážíme a případně se na ně obracíme s možností občasné práce za účelem pokrytí dočasně zvýšené potřeby kapacit některých odborných činností nebo také pro zaučování nováčků.

Speciální pozornost věnujeme také hendikepovaným uchazečům, zejména pak procesu náboru a integrace. Mezi nejčastější pozice, které u nás zastávají, patří Bankovní poradce nebo Poradce pro hypoteční úvěry. Za svůj přístup jsme získali ocenění v soutěži Stejná šance – zaměstnavatel 2018 a také uznání v soutěži Zaměstnavatel bez bariér.

Mohla byste ukázat na konkrétních příkladech, jak si KB vede v oblasti rovných příležitostí?

Jak se nám daří naplňovat naše snahy v oblasti rovných příležitostí i dalších souvisejících oblastech, pravidelně sledujeme pomocí různých ukazatelů. Ráda bych třeba zmínila podíl žen a mužů na manažerských pozicích, který v roce 2019 dosahoval hodnot: 48 % ženy a 52 % muži. Což nepovažujeme za špatná čísla. Z čeho máme obzvlášť radost v letošním roce, je jmenování Jitky Haubové jako historicky první ženy do představenstva KB. Komerční banka je součástí mezinárodní bankovní skupiny Société Générale. Jak se k diverzitě staví Skupina SG? Diverzita patří mezi strategické priority Société Générale a má tak podporu i napříč celou Skupinou. SG se již v roce 2004 zavázala k politice rozmanitosti a inkluze a začlenila ji mezi své prioritní cíle pevně ukotvené v celkové strategii. Každoročně se také účastní několika akcí zaměřených na téma inkluze. Jedná se například o mentorské programy pro ženy, které jim napomáhají v oblasti kariérního rozvoje, integrační programy pro mladé lidi a další.

DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz 21

PROJEKT ALPHABET NABÍZÍ ŠIROKOPÁSMOVÝ OPTICKÝ BEZDRÁTOVÝ INTERNET PRO CHUDÉ OBLASTI Laboratoř inovací X Development LLC. (dříve Google X) vytvořila společnost Google v roce 2020.

V roce 2015 přešli pod křídla konglomerátu Alphabet Inc., jehož součástí je dnes i Google.

Cílem X je přinášet převratná řešení palčivých problémů dnešní doby.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: X.Company

Součástí tohoto úsilí je i projekt Taara, který rozvíjí technologii komunikace založenou na světelných paprscích. Jde o bezdrátový optický přenos, který může poskytnout vysokorychlostní a vysokokapacitní spojení pro odlehlé oblasti. Technologie je založena na síti propojených světelných vysílačů a přijímačů.

V současné době projekt Taara spolupracuje se finskou skupinou Econet Group a společně instalují tuto pozoruhodnou optickou technologii v subsaharské Africe. První na řadě byla Keňa.

Mezi uzly této optické bezdrátové sítě by měla neustále proudit data.

Proto technici tato zařízení instalují do větších výšek na zemí, typicky

na sloupy, střechy anebo věže. V takové výšce je mnohem nižší šance, že světelný paprsek bude něčím narušen.

V současné době probíhá pilotní testování technologie Taara v Keni, a také v Indii. Síť Taara navazuje na již existující sítě optických vláken Liquid Telecom, které jsou součástí skupiny Econet Group. Snahou projektu Taara je, aby bezdrátová optická komunikace dosáhla do oblastí, které jsou obvykle mimo dosah soudobých technologií. Týká se to například velkých vodních ploch, lesů, národních parků a zón, které se vzpamatovávají z nedávného vojenského konfliktu. Lidé projektu Taara rovněž doufají, že jejich optická bezdrátová síť pomůže zaplnit „díry“ v pokrytí signálem telefonních nebo Wi-Fi sítí, které se ještě tu a tam vyskytují.

Alphabet se snaží přispět k rozvoji vzdálených, izolovaných či chudých oblastí světa i jinak, než jen bezdrátovým optickým internetem Taara.

Součástí Alphabetu je například i společnost Loon LLC, která pracuje na pokrytí venkovských či chudých oblastí internetem z výšky. Využívají k tomu výškové balony, které by se měly pohybovat ve stratosféře, ve výšce 18 až 25 kilometrů.

Stratosférické balony Loon by měly vytvořit vzdušnou bezdrátovou komunikační síť, která bude přenášet data rychlostí až 1 Mbps. Balony naplněné heliem či jinou substancí lehčí než vzduch se budou pohybovat v oblasti stratosféry, kde vanou jen relativně pomalé větry a kde bývají minimální turbulence.

22 DEJ TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

Zdroj: x.company/projects/taara

Namísto toho, aby se tato technologie spoléhala na komunikační kabely, s nimiž se pojí řada problémů a jejich instalace i údržba bývají nákladné, posílá Taara data rychlostí až 20 Gpbs pomocí úzkého a lidským okem neviditelného světelného paprsku. Tyto paprsky protínají vzduch mezi terminály technologie Taara a vytvářejí mezi nimi datové linky. Přenos světlem mezi dvěma terminály funguje až do vzdálenosti 20 kilometrů.

Jak na krizi KARIÉRNĚ VYDĚLAT příloha časopisu EkonTech.cz

PARTNEŘI PŘÍLOHY

POVEDLO SE NÁM NASTARTOVAT TRANSFORMACI ENERGETIKY V ČR V energetice působí David Šafář už od vysoké školy. Jak se z maturanta, který uvažoval o studiu práv, stal člen představenstva společnosti E.ON Distribuce?

A jak vnímá události posledních měsíců z pozice šéfa strategie, rozvoje a IT bezpečnosti?

Autor: Barbora Dvořáková Jak vypadala vaše studijní cesta?

Vystudoval jsem gymnázium v Českých Budějovicích a po jeho absolvování jsem neměl ponětí o tom, jakou vysokou školu bych chtěl studovat, a to se nezměnilo ani po maturitě. Nakonec jsem vybíral mezi 3 možnostmi – stavební fakultou, fakultou elektrotechniky a právy. Rodina ani přijímací zkoušky mi moc nepomohly – žádná z variant sama nevypadla, a tak jsem nakonec dal na radu svého kamaráda a šel studovat energetiku. Absolvoval jsem Západočeskou univerzitu v Plzni se zaměřením na tzn. silnoproudou energetiku, což je vlastně i obor, kterému se dnes věnuji.

Proč jste se rozhodl pro E.ON? Důvodem, proč jsem si E.ON vybral, byla moje předchozí spolupráce (i když nebyl jedinou energetickou společností, ve které jsem do té doby působil), ale také jsem vnímal E.ON jako mezinárodní společnost.

V interním systému E.ONu jsem našel kontakt na zahraničního kolegu věnujícího se tématu, které mě zajímalo, a které jsem měl mít na starosti. A nenapadlo mě nic jiného, než mu napsat – a tím vlastně začala naše konverzace, která vyústila v můj odlet do Dusseldorfu o dva dny později.

V tu dobu v E.ONu vznikala společnost, která měla dané téma na starosti a která sídlila v Mnichově. Po dvou návštěvách kolegů v Mnichově jsem dostal nabídku na práci na stálo. Na konci roku, tzn. ani ne po půlroce působení v E.ONu, jsem odjel do Německa na tříměsíční stáž, která se nakonec protáhla na rok a půl.

Dá se tedy říct, že vaše stáž v Německu ovlivnila i nynější podobu E.ON Distribuce v České republice?

Rozhodně, ovlivnilo to nejen mě, ale i mé kolegy a začali jsme díky tomu přemýšlet trochu jinak. Uvědomili jsme si v některých tématech sílu mezinárodního networkingu a věcí, které jsou s tím spojené. A zároveň věřím, že se nám povedlo postavit opravdu dobrý základ na to, abychom strategickými evropskými tématy (zimní balíčky, politika životního prostředí, obnovitelné zdroje), nastartovali transformaci energetiky i v ČR. Co se dělo potom?

V roce 2015 jsme se, společně s kolegou z představenstva společnosti Local Energies, zabývali oblastí zákaznických produktů a služeb 24 JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz

ING. DAVID ŠAFÁŘ Vystudoval obor Elektroenergetika na Západočeské univerzitě v Plzni a věnuje se mu již 12 let. V roce 2008 nastoupil do společnosti E.ON, kde se přes projektové a vedoucí pozice propracoval až do jejího vedení. Aktuálně působí jako člen představenstva E.ON Distribuce a Local Energies. Ve volném čase se věnuje rodině a cestování.

v oblasti obnovitelných zdrojů a začali jsme ji kombinovat s oblastí klasické energetiky. Díky tomu jsem se více ponořil do zákaznické problematiky a začal jsem některé věci chápat i z této perspektivy.

BUDEME INVESTOVAT DO APLIKACÍ, IT ŘEŠENÍ A MODELOVACÍHO SOFTWARU Co obnáší vaše pozice jakožto člena představenstva E.ON Distribuce?

V rámci společnosti E.ON Distribuce mám na starosti dvě oblasti.

Tou první je strategie a rozvoj, tou druhou IT bezpečnost. Naším cílem je připravit síť na vše, co se odehraje v následujících desetiletích (v horizontu cca 40 let). Predikujeme rozvoj obnovitelných zdrojů, rozvoj zákaznických požadavků a plánujeme, jak zajistit bezpečný

Více se dozvíte na online konferenci VeletrhABSOLVENTI.cz už 9. prosince!

chod elektrické energie 24/7. Připravujeme síť, která je schopná v následujících desetiletích pokrýt zákaznické požadavky, která je pro nás udržitelná i s množstvím nových obnovitelných zdrojů, jež jsou těžce odhadnutelné (nevíme, kdy bude svítit slunce, kdy bude foukat vítr). Zároveň s tím ale souvisí i téma projektů, a to jak těch pilotních v technické sféře, tak i mezinárodních.

Druhá oblast, kterou mám na starosti, IT, digitalizace a práce s daty, je pro mě aktuálně prioritou, protože díky nim získáváme neuvěřitelné plánovací a řídící možnosti. A to i přesto, že jsme si ještě před pár lety nedokázali velkou část našich aktivit ani představit.

Lze tedy říct, že E.ON už není jen energetice jako takové, ale i o IT a digitalizaci?

Přesně tak. Investujeme velké prostředky do obnovy a rozvoje sítě, ale nemalé prostředky budeme v příštích letech investovat i právě do aplikací, IT řešení a do softwaru, který nám pomůže modelovat vše potřebné. Digitalizace a vůbec práce s daty je oblastí, ve které se skrývá obrovský potenciál. A když dnes vidím schopnosti a myšlenky mladých lidí, které přináší například do stratupového prostředí, kroutím hlavou v úžasu.

V energetice dnes existuje obrovský potenciál pro využití veškerých dat – například v distribuci, abychom dokázali zajistit celkový chod a provoz distribuční sítě, abychom optimalizovali alokaci investic, lépe zvládali obnovu atd. To je oblast, která je aktuálně naší prioritou a zároveň součástí strategie celé společnosti.

Rostoucí význam digitalizace v E.ONu tedy pomohl i adaptaci na události posledních měsíců a přechod do onlinu?

Tím, že naše společnost působí v České republice v 11 regionech (v oblasti Jižních Čech, Jižní Moravy, Vysočiny a části Zlínského kraje), máme celou řadu terénních pracovníků, techniků, kteří se musí pohybovat v terénu a nemohou tedy fungovat pouze online.

Nicméně, jsem opravdu hrdý na to, že i v době koronaviru se postarali o to, že jsme nečelili závažným problémům z hlediska dodávky elektrické energie.

U ostatních kolegů byl přechod na home office hladký a bezproblémový a to i díky oblasti IT, která nás velmi podržela. Přenos pracovních stanic do domácí prostředí jsme, i z hlediska zabezpečení a kyberbezpečnosti, zvládli skvěle.

Spousta kolegů, kteří byli ze začátku spíše skeptičtí a online práci nepreferovali, se rychle adaptovali a jestli si z období koronaviru

odneseme něco pozitivního i do budoucna, pak to bude nižší počet najetých kilometrů v našich autech a snížení množství hodin strávených na cestách mezi jednotlivými lokalitami. Díky tomu budou moci kolegové trávit víc času s rodinou a zároveň budou šetřit životní prostředí.

Bude podle vás E.ON fungovat online ve větší míře i v budoucnu?

Myslím si, že home office bude nedílnou součástí našeho fungování a stane se standardnějším prvkem, než tomu bylo například v minulém roce. Zároveň ale očekávám, že velká část kolegů bude i nadále preferovat osobní kontakt v kanceláři, protože přeci jen sociální kontakt je nutná součást naší práce.

REBRANDING E.ON DISTRIBUCE NA EG.D SE POVEDL NA VÝBORNOU Jak náročné bylo uskutečnit rebranding E.ON Distribuce na EG.D právě při online fungování celé společnosti?

Rozhodně to bylo náročnější než kdyby vše proběhlo za normálních okolností. Právě toto téma vyžaduje kreativitu a skupinové přemýšlení, což v online prostředí není nejsnadnější i přesto, že dnes existuje velké množství elektronických nástěnek, tužek, pastelek apod.

Musím ale říct, že celý tým odvedl velmi dobrou práci a kolegům se komunikační kampaň povedla na výbornou.

A na co se nejvíc těším v souvislosti se spuštěním EG.D? Na reakci veřejnosti a kolegů a na to, jestli bude změna vnímaná kladně nebo spíš neutrálně.

Jaké charakteristiky by měl mít podle Vás ideální kandidát do týmu v E.ONu? Rozhodně by měl být týmový hráč, protože týmovost hraje velkou roli napříč celou společností. Určitě by také měl mít pokoru vůči starším a zkušenějším kolegům. Třetím bodem je pracovitost a snaha věci pochopit, naučit se je a posouvat se dopředu. To, že někdo nemá znalosti, není problém – může si je osvojit. Je ale důležité, aby měl snahu vše dohnat. Klíčová je také otevřenost a nebát se říct svůj názor, přijmout kritiku a říkat věci tak, jak je člověk vnímá.

eonkariera

PŘEČTĚTE SI NA EKONTECH.CZ Celý rozhovor si můžete přečíst TADY!

JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz 25

POSKYTUJEME SKVĚLÝ START KARIÉRY A ROZŠIŘUJEME NAŠIM KOLEGŮM POLE PŮSOBNOSTI Microsoft Teams má více než 115 milionů aktivních uživatelů denně. Jak to vypadá v Microsoft Development Centru v Praze, kde na tomto nástroji pracují stovky odborníků?

A jak se Microsoft vypořádal s globálním přechodem na práci na dálku v souvislosti s aktuální situací? To nám objasnil Thomas Rizzo společně s Klárou Žižkovou.

Autor: Barbora Dvořáková Jak se Vývojové Centrum vypořádalo s letošním přechodem na plnou práci na dálku?

Thomas: Za posledních 5 let jsme se rozrostli z cca 80 inženýrů na více než 500. Tito kolegové se věnují široké škále produktů a působí napříč obory od vývoje, přes produktový management, design, strojové učení až třeba k datové analytice. A udržet je všechny v co největší psychické pohodě a spokojenosti je naším hlavním cílem. Řekl bych, že jsme v tomto směru odvedli skvělou práci, a to i právě díky tomu, že jsme našim kolegům umožnili pracovat odkudkoli v České republice. Někteří z nich se dokonce na chvíli vrátili do své domoviny, pokud nepochází odsud.

Nicméně bych řekl, že nejtěžší částí celého přechodu byl a je sociální aspekt. I z toho důvodu jsme uzavřeli partnerství se společnostmi věnujícími se zdravému životnímu stylu, přičemž určité „wellbeing“ aspekty, jako například „virtuální dojíždění do práce“, plánujeme zakomponovat do Microsoft Teams.

Klára: Také bych ráda zdůraznila to, jak důležitá byla tato zkušenost pro nás. I když v naší společnosti existovala možnost práce na dálku už před pandemií, tento plně vzdálený styl práce nás mnohé naučil.

Například plánování se stalo daleko důslednějším, ale zároveň jsme se naučili být otevřenějšími při plánování pracovních schůzek do našich kalendářů i kalendářů našich kolegů. Vyváženost pracovního a osobního života, a respektování prostoru ostatních pro práci a rodinu je totiž zásadní.

Jaké charakteristiky jsou klíčové pro kandidáty Vývojového centra Microsoftu v Praze?

Thomas: Hledáme kolegy, kteří chtějí růst a jsou zvídaví. Toho, kdo si klade otázky typu: „Jak je možné něco vylepšit?“. Toho, kdo se dokáže postavit tváří v tvář nepřízni. Hledáme také ty, kteří jsou ochotni ponořit se hluboko do určité problematiky. Ty, kteří chápou zákaznické problémy nebo potřeby na velmi hluboké úrovni a jsou schopni spoluprací s ostatními najít to nejlepší řešení.

26 JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz

ING. KLÁRA ŽIŽKOVÁ Je ředitelkou lidských zdrojů společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko od září 2019. Ze své pozice je zodpovědná za všechny personální aktivity společnosti.

Z hlediska technických dovedností – stavíme systémy v různých systémech (iOS, Android, Windows, macOS atd.), a proto hledáme širokou škálu nových kolegů: back-endové vývojáře, ale i ty, kteří rozumí cloudovým technologiím a mnohým dalším oblastem.

Poskytuje Microsoftu svým zaměstnancům prostor pro rekvalifikaci?

Thomas: Rozhodně ano. V této souvislosti bych rád zmínil dva příklady našich kolegů. Oba totiž dokazují, že když se chcete naučit

Klára: Je spousta věcí, kterých si na Microsoftu cením – neuvěřitelně dobrosrdeční lidé, kteří mě podporovali od prvního dne v Microsoftu a pomohli mi zorientovat se, spolu s mnoha vzdělávacími možnostmi, které ve firmě máme, s kulturou založenou na respektu a transparentnosti… Naše mise, tedy snaha pomoci každému člověku a organizaci dokázat víc, je tím, co dělá naši práci skutečně užitečnou.

Dalším důvodem, který hrál roli v mém rozhodnutí nastoupit do Microsoftu, byla transformace celé naší firemní kultury, kterou se podařilo uskutečnit v posledních 6 letech. Během těch se z ní stala společnost, která je pokorná, připravená odnaučit se a učit se, co je třeba, připravená naslouchat, a plná rozmanitosti.

Thomas: První dva roky mé profesní kariéry proběhly na pobočce naší společnosti ve Washingtonu DC, kam jsem nastoupil po absolvování univerzity. A pak následoval přesun do Seattlu.

THOMAS RIZZO Do Microsoftu nastoupil ve Washingtonu D.C. po absolvování univerzity. Ve společnsoti působí, s dvouletou přestávkou, bezmála 25 let. Posledních 5 let stojí v čele Vývojového centra Microsoftu v Praze.

něco nového a získat dovednosti z jiné oblasti, Microsoft vás v tom podpoří. Jedna z našich kolegyň byla úspěšnou HR recruiterkou, ale chtěla se stát softwarovým vývojářem. Vrhla se tedy na intenzivní studium kurzů na univerzitní úrovni a nyní v Microsoftu působí jako vývojářka.

Další kolega byl servisním inženýrem, ale chtěl se rovněž naučit kódovat. Začal na tom tedy tvrdě pracovat a v současnosti je z něj excelentní vývojář.

Hledáme nové kolegy s různým profilem, protože Microsoft nabízí velmi flexibilní možnosti – jeden den můžete pracovat na Microsoft Teams a druhý jako backenďák na jiném projektu, protože se rozhodnete pro změnu. Obecně podporujeme flexibilitu a rozmanitost u všech kandidátů na volné pracovní pozice. Víme totiž, že je pravděpodobné, že budou chtít vyzkoušet různé možnosti v rámci Microsoftu.

Klára: Sama také znám jednoho kolegu, který pracuje na HR oddělení, i když býval inženýrem pracujícím v naší centrále v americkém Redmondu. Microsoft skutečně nabízí bohaté možnosti.

Co si na Microsoftu nejvíce vážíte a proč jste se pro tuto společnost rozhodli?

Microsoft jsem si vybral kvůli tomu, že je jedinečnou kombinací technologií, vývoje a neskutečně inteligentních lidí napříč všemi úrovněmi celé společnosti. Roli hrál ale i fakt, že Microsoft je globální společností, která působí v různých lokalitách. To vše platí i dnes, kdy poskytujeme skvělý start kariéry a rozšiřujeme našim kolegům pole působnosti.

„ČLOVĚK SE NEUSTÁLE UČÍ A OBJEVUJE NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI, STEJNĚ JAKO VÝZVY. TO VŠE PŘI POMOCI DRUHÝM V GLOBÁLNÍM MĚŘÍTKU.“ Thomas Rizzo o práci ve společnosti Microsoft

Jakou radu pro život byste dali nynějším studentům?

Thomas: Nikdy nepřestávejte být zvídaví. Hodně lidí říká, že univerzita je jediné místo, kde se učí. Podle mého názoru to tak ale není.

Zvědavost a touha po vědění by měla být přítomna po celý život.

Vždy mějte připravenou otázku, která vám pomůže rozšířit si obzory.

Já osobně vždy používám frázi: „Řekněte mi víc.“, když mluvím s ostatními, abych ukázal svůj skutečný zájem o ně a o svět.

Klára: Řekla bych přesně to samé. Nikdy se nepřestávejte učit, nikdy nepřestávejte objevovat.

Více se dozvíte na online konferenci VeletrhABSOLVENTI.cz už 9. prosince!

KDYŽ MÁTE TY SPRÁVNÉ LIDI, TAK SE VÁM DAŘÍ DOBRÉ VĚCI Inovace, nové technologie a moderní logistická řešení – to vše vládne novodobému průmyslu. Co se však skrývá pod tajuplným názvem Operations 4.0?

To nám přiblížil Jaromír Zika, Operations Director ve společnosti L’Oréal.

Autor: Barbora Dvořáková

Jak byste laikovi popsal oblast Operations 4.0?

Osobně ji vnímám jako akceleraci v implementaci moderních technologií a postupů, do procesu designu, plánování, výroby i každodenní exekuce požadavků a očekávání našich zákazníků. Nejen technologická revoluce, ale i kulturní revoluce nás totiž nutí ke změně našeho myšlení a našich procesů tak, abychom byli schopni pracovat s daty a informacemi v reálném čase. A díky tomu být schopni nabídnout našim zákazníkům ty správné služby. I oni se totiž mění a vyvíjí.

Jaký je vztah Operations 4.0 k průmyslu 4.0?

Vedení Operations zastřešuje nejen průmysl, ale i celý Supply Chain až k jeho samotnému konci. Lze tedy říct, že Průmysl 4.0 je částí Operations 4.0. Operations definuje strategii od počátečního výběru ingrediencí až po komunikaci s koncovým zákazníkem. Dívá se také na možnosti na trhu, jakým směrem se posouvají technologie a snaží se najít ideální kombinaci technologických možností a profilů našich pracovníků s cílem uspokojení očekávání našich zákazníků.

Operations tedy musí rozumět i tomu, co chtějí klienti, jaké je celkové směřování společnosti a jaké je to nejoptimálnější řešení pro dosažení firemních cílů. Úkolem našeho oddělení je také porovnávat různé možnosti a nastínit potenciální průběh při různých variantách rozhodnutí.

Nakolik je v rámci Ops 4.0 využíván IoT, AI a digitalizace?

Dnes je k dispozici mnoho inovativních technologií: Big data, AI, coboti, 3D print, IoT, AoT, block chains, rozšířená – virtuální realita a mnohé další. A naším úkolem je vytvořit jejich pomocí nové zážitky pro naše zákazníky.

Obrovskou výzvou je sběr dat, jejichž objem exponenciálně narůstá – vedle tradičních dat o prodejích, výpadcích, objednávkách přibývají totiž další data nejen z online prostředí, ale i z IoT. Nejdůležitějším krokem však není jen data sbírat, ale umět s nimi také efektivně pracovat.

Co jsou pro vás ty největší výzvy v oblasti Operations?

Od robustního modelu standardní logistiky, kdy se dlouhodobě a strategicky plánovalo, se přešlo k dynamice a schopnosti reagovat na změny. Vznikají nové distribuční kanály, noví klienti, kteří vyrostli 28 JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz

ING. JAROMÍR ZIKA Vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky se zaměřením na audio a video technologie, na kterou navázal Elektrotechnikou na ČVUT. Ve společnosti L‘Oréal působí jako Operations Director pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

na jiném modelu. Spousta partnerů má navíc IT background, tudíž mají jinak postavený systém a pro nás je výzvou se na tyto systémy adaptovat. Jinými slovy, jak “napasovat robustní korporát na dynamiku startupu”.

Na jaký ze svých projektů jste nejpyšnější?

Rozjeli jsme vlastní e-commerce a bylo rozhodnuto, že budeme centrem distribuce e-commerce pro celou východní Evropu, a to je velmi velké specifikum. Jsem také velmi hrdý i na samotný tým a na změny v něm, protože tým je mým hlavním focusem. Z toho důvodu musím také vypíchnout, jak se nám daří integrovat různé národy a kultury.

Když totiž máte ty správné lidi, tak se vám daří dobré věci.

OPERATIONS JE PÁTEŘÍ NAŠEHO BYZNYSU Změnila se pozice Operations v aktuální situaci?

Operations je páteří našeho byznysu. Změny jsou viditelné především v tom, jaké lidi hledáme i do jiných týmů, protože spousta našich týmů začala částečně spadat právě do Operations. Například i v čistě marketingovém týmu máme kolegy, kteří jsou více napojeni na supply chain procesy, tak, aby probíhala výměna informací rychle a intuitivně. I proto na nově otevřené stáže a juniorní pozice stále více projektujeme konkrétní aspekty zasahující do Operations.

Proč právě v nynější situaci nastoupit do korporátu?

Práce v korporátu je určitým životním a pracovním stylem, který má svá specifika a rozhodnutí začít v něm pracovat, by nemělo být ovlivněno tím, zda právě probíhá krize nebo ne. Myslím si, že korporát je skvělá škola právě pro studenty startující svou kariéru. Dá jim ohromné množství zkušeností a know how, ze kterých mohou čerpat v kariéře i za 10–15 let. Má na to totiž prostředky a možnosti, které třeba v malé firmě nebo ve startupu k dispozici nejsou.

V korporátu také existují mnohem flexibilnější možnosti jít i trochu jinou kariérní cestou. A L’Oréal je toho krásným příkladem – máme spoustu kolegů, kteří začali na pozicích třeba právě v Operations nebo v Marketingu a dnes jsou v Obchodě nebo na Nákupu. Poznali strukturu celé společnosti a zjistili, že by jim jiná pozice vyhovovala víc.

A samozřejmě, když už jednou jste ve firmě a máte za sebou nějaké výsledky, je mnohem snadnější uskutečnit tento přechod než začínat v nové firmě.

Jaké jsou aktuální klíčové kompetence, které by měl kandidát mít/doplnit si je?

Velkou výhodou je schopnost učit se poměrně rychle novým věcem a stejně tak určitá inovativnost. Byť to ve spojení s korporátem možná zní nečekaně, je to naprosto zásadní. Další je určitě odolnost a je dobré také ovládat čtení dat a umět je aplikovat do byznysu. Dnes jsou totiž data potřeba v podstatě na každé pracovní pozici. Dnes, víc než kdy jindy, je potřeba umět pracovat v týmu a mít přirozenou emoční inteligenci.

MGR. DAVID DVOŘÁK Vystudoval Policejní akademii, obor bezpečnostní management se zaměřením na právo a nyní působí jako Talent Aquisition Manager ve společnosti L’Oréal.

Sebereflexe a chuť pracovat na sobě i na týmu jsou pro mě mnohem důležitější než to, jestli člověk umí pracovat s excelem nebo jestli zná Power BI. To vše jsou dovednosti, které jsme schopni naše kolegy naučit. Co je však nenaučíme je převzít zodpovědnost za práci, schopnost pracovat s větším počtem lidí, jít extra mile v tom, co dělají, dávat dohromady souvislosti atd.

Více se dozvíte na online konferenci VeletrhABSOLVENTI.cz už 9. prosince!

ING. JAN PIŠTĚK, Product manager Garnier Nastoupil jste do L’Oréalu jako stážista, před 3 lety. Co Vás do firmy nalákalo a jaká byla Vaše kariérní cesta L’Oréalem?

Tehdy mě čekal poslední rok studia na vysoké škole. Do té doby jsem měl pracovní zkušenosti jen z menších lokálních firem a chtěl jsem si vyzkoušet velkou korporací. Přestože mě kosmetický průmysl jako kluka nikdy nelákal, pozice v L’Oréalu vypadala nejzajímavěji.

Na stáži v marketingu jsem strávil lehce přes rok a během krátkého času jsem dostal příležitost pracovat na vlastních projektech,

včetně tvorby menších digitálních kampaní nebo etiket pro značky Garnier, L’Oréal Paris, nebo Mixa. Poté jsem přešel do talentového programu Management Trainee, kde jsem si vyzkoušel práci v různých odděleních od eCommerce po business development a nyní jako Product manažer mám na starosti marketing kategorie skin care pro značku Garnier.

JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz 29

ekonom PRÁCE PO COVIDU: BUDOU ZAMĚSTNANCI V BEZPEČÍ?

Po světě se valí jedna vlna covidu-19 za druhou. Vždy, když v některé zemi zaberou opatření a poleví tlak pandemického viru na společnost, tak se lidé alespoň na nějaký čas opět vracejí do práce. Otázkou ale je, jak jejich práce vlastně bude vypadat.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: University of Pennsylvania Virus SARS-CoV-2 zatím nikde nezmizel. Zdaleka také ještě nevíme vše o tom, jak se koronavirus šíří, jak se infekce chová ani jak se bude situace vyvíjet v budoucnu. Proto dochází k častým změnám či posunům v opatřeních, která nám mají pomoci tuto situaci zvládnout. A je to i důvod nejistoty ohromného množství zaměstnanců, kteří by rádi věděli, zda bude jejich práce taková, jako byla v éře před pandemií.

Jak říká Nancy Rothbard z americké University of Pennsylvania, to je otázka za milion. Podle ní je pro příští měsíce prakticky jisté, že nikoliv, nebude stejná. Pandemie spíše zuří naplno, než by ustupovala a podstatnou úlevu je možné čekat až během příštího, možná až přespříštího roku, až bude proočkováno dostatečně velké množství lidí a potvrdí se, že vakcíny fungují dostatečně dlouhou dobu. Do té doby se musejí jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci přizpůsobovat situaci a snažit se minimalizovat rizika přenosu pandemické infekce.

Důraz na bezpečí a lidské zdraví bude prioritou.

V zaměstnání je a bude nutné dodržovat pravidla sociálních rozestupů, od setkávání většího počtu lidí až po rozmístění zaměstnanců

30 JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT | příloha časopisu EkonTech.cz

v práci. Rothbardová je přesvědčená, že i v příštích měsících bude nebo by měl být značný důraz na práci z domova, jak to jen bude možné. Dříve či později se lidé budou do práce vracet, což přinese doposud nevídané výzvy.

Například je otázkou, jaký zaujmout postoj k zaměstnancům, kteří se kvůli pandemii bojí či odmítají vrátit do práce. Zaměstnavatelé v USA mohou takové lidi donutit k návratu do práce, pokud si nevezmou dovolenou, na kterou mají nárok. V takovém případě nehraje roli, jestli jde o zaměstnance, který je ve zvýšené míře ohrožený covidem, například kvůli diabetu nebo problémům s dýcháním. I když by takový člověk byl v práci jednoznačně ohrožen a vrátit se tam de facto nemůže, tak mu zaměstnavatel může dát neplacené volno anebo ho propustit.

Pro zaměstnance bude zřejmě v řadě případů návrat do práce komplikovaný, protože se celá řada věcí změní. Pandemie je ale také příležitost, která nabízí možnost zavádět přelomové změny, od reorganizace pracovního prostředí až po rozsáhlé inovace pracovního procesu. Příští měsíce a roky se rozhodně nebudeme nudit.

Vysíláme pro vás...

LIVE STREAM

Přednášky a panelové diskuze s firmami o tom, jak využít stávající situaci, zlepšit své kompetence a získat výhodu na trhu práce pro budoucí uplatnění.

Unikátní jobfair konference „JAK NA KRIZI KARIÉRNĚ VYDĚLAT“

Mobilně Neformálně Bez roušky :-)

ŽIVÝ PŘENOS SLEDUJTE NA www.VeletrhABSOLVENTI.cz

OTÁZKY POKLÁDEJTE ŽIVĚ

Již 9. prosince 2020 od 15.45 hod.

na www.VeletrhABSOLVENTI.cz/stream

32 Ekonom Zadlužování států

DLUHOVÁ PANDEMIE: ZEMĚ SVĚTA SI KVŮLI KORONAKRIZI PŮJČUJÍ NEJVÍCE PENĚZ V MODERNÍ HISTORII

EKONOM

Autor: Filip Šmejkal

Rekordní schodek státního rozpočtu v roce 2020 kromě Česka plánuje i Německo či Spojené státy americké. Mezinárodní měnový fond se oproti období po finanční krizi v roce 2008 staví k zadlužování zatím poměrně vlažně.

Světový trend se zdá být jasný: po ekonomických restrikcích

korun, což při zaokrouhlení na stovky miliard odpovídá také

zapříčiněných pandemií COVID-19 je třeba ekonomiku masiv-

výši zadlužení všech státních institucí.

ně fiskálně podpořit. Oproti roku 2008, kdy se většina států snažila svůj dluh zvyšovat co nejméně a Mezinárodní měnový fond varoval před vysokým zadlužením zemí a následným

Česko jako premiant

pomalejším růstem hrubého domácího produktu (HDP), dnes

Nehledě na politické proklamace, Česká republika si z hledis-

svět primárně financuje dopady krize půjčkami – alespoň co

ka výše dluhu stojí mezi ostatními zeměmi světa dobře. Niž-

se mediálních výstupů týče – bez větších skrupulí.

ším zadlužením veřejných financí se mohou pyšnit už jen další tři členské země Evropské unie. Velkou čáru přes rozpočet by

Mezinárodní instituce přidružená k Organizaci spojených ná-

však z hlediska fiskální odpovědnosti mohla přinést příští léta.

rodů přitom už na jaře varovala před největší poklesem světo-

Před nekontrolovaným zvyšováním státních výdajů varuje Ná-

vé ekonomiky od hospodářské krize ve 30. letech 20. století.

rodní ekonomická rada vlády: „Podíl dluhu sektoru veřejných

Stav veřejných financí jednotlivých států se přitom před krizí,

institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce

která se po letech trvalého růstu dala dříve či později čekat,

mohl dosáhnout až 202 % HDP, pokud by však úroková sazba

zlepšoval ve velké míře jen zanedbatelně či vůbec.

reagovala na překročení dluhové brzdy, pak až 298 %.“ Dluho-

Není dluh jako dluh Základní ukazatel při srovnávání ekonomik napříč světem představují dluhy jejich státních rozpočtů. Vládní dluh však není pouze to jediné, podle čeho lze jednotlivé aktéry světové ekonomiky srovnávat. Mnohem průkaznějším indikátorem stavu veřejných financí je vnitřní dluh – tedy dluh státu i všech místních samospráv, v případě Česka tedy krajů a obcí. Pro hodnocení míry zadlužení pak slouží podíl dluhu vzhledem k hrubému domácímu produktu.

Kondici ekonomiky daného státu může dobře vystihnout také Velké hospodářské krize v roce 1929 byly právě půjčky na stále rostoucí akcie – a právě výrazný pokles jejich cen znamenal rozvrat celého bankovního systému. Pro ilustraci, české domácnosti v na konci 3. kvartálu roku 2020 dlužily 1,8 bilionu

Zdroj: Adobe Stock

dluh domácností nebo zadlužení bank. Vždyť jednou z příčin

Ekonom Zadlužování států

vou brzdu stanovuje zákon na 55 % HDP. V minulých letech

lovské kasy, tzv. kaládu. Viníci celé situace, kteří cíleně v jimi

se Česku zadlužovat vyplatilo, zájem totiž byl i o dluhopisy

kontrolované mincovně do nové měny lili místo stříbra méně

se záporným úrokem, díky kterým Česko na půjčování peněz

cenné kovy, však vyvázli bez trestu a díky svým machinacím

na úhradu dluhu v konečném důsledku ještě vydělalo.

přišli levně k pohádkovému majetku.

Historie, která se může opakovat

V důsledku nadměrného tisku bankocetlí, papírových bankovek

Česko se státnímu bankrotu zatím rozhodně neblíží, v mi-

císařství krátce po Napoleonských válkách v roce 1811. Ostatně

nulosti však v rámci Československa nebo Rakouska-Uherska

za podobně dramatických okolností provedla měnovou refor-

zažilo finanční nezdary víckrát. Například v roce 1623 musel

mu po druhé světové válce také většina států Evropy a v roce

pobělohorský habsburský panovník Ferdinand II. vyhlásit v dů-

1953 také čeští komunisté. Eliminaci státního dluhu tehdy od-

sledku cíleného znehodnocování státní měny bankrot krá-

nesli všichni občané devalvací jejich celoživotních úspor.

zavedených reformou Marie Terezie, zkrachovalo celé Rakouské

VEŘEJNÝ DLUH ZEMÍ EU V ROCE 2019 (podíl HDP)

Zdroj: Eurostat

33

Odstrašující příklad Řecka Evropou přitom dodnes rezonuje zadlužování Řecka, kte-

Řecko

176,6

Itálie

134,7

Portugalsko

117,2

Belgie

98,7

Francie

98,1

Španělsko

95,5

Kypr

94,0

Průměr EU

77,6

Přebytkový státní rozpočet se stal nejen v Evropě raritou, i pro-

Chorvatsko

73,2

to se veřejný dluh státům nesplácí lehce. Všeobecně nejběž-

Rakousko

70,5

Slovinsko

65,6

Maďarsko

65,4

Německo

59,6

Finsko

59,3

Irsko

57,4

Nizozemsko

48,7

Slovensko

48,3

Polsko

46,0

Malta

42,6

Lotyšsko

36,9

Litva

35,9

Finanční trhy se však z japonského vedení státních financí

Rumunsko

35,3

nehroutí. Zhruba 70 % dluhu drží centrální banka, na rozdíl

Švédsko

35,1

Dánsko

33,3

Česko

30,2

Lucembursko

22,0

Bulharsko

20,2

Estonsko

8,4

ré navzdory falšování statistik od státního bankrotu zachránil zbytek eurozóny, Evropská centrální banka i Mezinárodní měnový fond. Výše jeho dluhu přitom vzhledem k růstu HDP klesá jen mírně. V roce 2009, kdy vyšly problémy řecké státní kasy na povrch, představoval veřejný dluh 126,7 % HDP, dnes po překročení mety 180 % HDP v roce 2018 mírně klesá. Ještě více než platební neschopnost malého Řecka by však Evropskou unii oslabil krach zadlužené Itálie nebo Francie.

nější cestou, jak zlepšit stav státních financí, je z dluhů „vyrůst“.

Pokud totiž výše dluhu (včetně úroků) roste pomaleji než tempo růstu ekonomiky, stává se pro bohatší zemi čím dál zanedbatelnější. Podobným způsobem může výši zadlužení snižovat také růst inflace.

Japonsko, tikající bomba?

Evropská unie se z pohledu veřejného zadlužení pohybuje na pomyslném žebříčku mezi ostatními podobně velkými hráči světové ekonomiky někde ve středu. Celkové zadlužení USA přesahuje výši jejich HDP a nominálně je nejvyšší na světě. V září 2020 narostl dluh Japonska na astronomickou hodnotu 223 % vlastního HDP.

od zadlužených evropských zemí tak má země odpovědnost fakticky jen vůči domácím věřitelům. Navíc od roku 2012 výše dluhu kopíruje chování domácího hospodářství, zadlužení se tak celkem stabilizovalo. Jednoduše řečeno, Japonci se s vidinou nesplatitelnosti vlastního dluhu naučili žít. Země tak v budoucnu neplánuje svolit ani k větší míře imigrace zahraničních zaměstnanců, kteří by v budoucnu pokryli zvyšující se výdaje sociálního systému.

34 Tech Biohacking

BIOHACKING –

TRANSFORMACE TĚLA I MYSLI

TECH

Autor: Aneta Halamíčková

I když jste možná nikdy neslyšeli pojem “biohacking”, pravděpodobně už jste se s nějakou jeho formou setkali. Možná už jste slyšeli o přerušovaném půstu, nebo transplantaci mikrobiomu. Možná někomu z vašich blízkých usnadňuje život naslouchadlo, a určitě vám neunikl letošní boom chladové terapie a otužování.

Biohacking je koncept, který v posledním desetiletí nabyl

na oblíbenosti v populární kultuře. Jinak je známý i jako “DIY

šími, silnějšími, nebo chtějí žít co nejdéle. Jinými slovy chtějí posouvat hranice vlastního těla a bytí, a převzít zodpovědnost

biology”, a jeho cílem je optimalizovat a vylepšit svou mysl

za své zdraví.

přes vědecké pokusy na ovoci a zelenině, až po změnu vlastní

A k tomu nutně nepotřebujeme spoustu peněz ani nejmoder-

biologie pomocí transfuze mladé krve s vidinou zpomaleného

nější technologie. Ke zlepšení našeho zdraví a kvality života úpl-

stárnutí. (Ano, to je reálná věc.)

ně stačí následovat pro člověka přirozené a jednoduché, avšak

a tělo. Zahrnuje cokoliv od sledování vlastního spánku a stravy,

pohyb, socializaci (s lidmi, nebo klidně se psem) a čas strávený

úrovni napomáhá biohacking k něčemu, s čím se můžeme

v přírodě na čerstvém vzduchu. Voilà, tomuto říkáme přírodní

všichni ztotožnit, a to touze cítit se a vypadat lépe. Někteří lidé

biohacking. A ať už to sami vnímáme nebo ne, každý den jsme

už prostě nechtějí být nemocní, jiní se chtějí stát inteligentněj-

všichni více, či méně součástí biohackingu.

Biohacking s pomocí technologií nám nabízí velmi vzrušující a nadějné vyhlídky do budoucna. A pokud se ho nebudeme bát, zjistíme, že se nacházíme v naprostém úžasu nad lidským tělem a jeho schopnostmi. Čím více se dostáváme do budoucnosti, tím méně se budeme moci spoléhat jen na „smyslové dary“ matky přírody, ale budeme si moci definovat vlastní trajektorie.

Otázkou tedy je, jak chceme vnímat a prožívat náš prostor.

Zdroj: Adobe Stock

klíčové kroky, jako například kvalitní spánek, vyváženou stravu, Co lidi vede k vyhledání biohackingu? Na opravdu základní

Tech Biohacking

35

měli představovat, že je něco nad rámec toho, co cítíme? Nikdy Zdroj: talentbureau.com

jsme nezažili svět pachu, jako třeba výmarský ohař, takže tuto zkušenost nepostrádáme. Jsme pevně usazeni v našem Umweltu. Musíme v něm však zůstat?

Představme si lidský mozek, který přijímá data a rozhoduje, jak s nimi naložit. Náš mozek však neví, odkud získává svá data a primárně je mu to jedno.

Tohle také dokazuje experiment již z roku 1969 vědce Paul

Bach-y-Rita. Nevidomé lidi usadil do upraveného zubařského křesla, připravil kameru, před kterou postavil nějaký objekt, což následně vyslalo do zad pomocí mřížky solenoidů jakýsi signál (strkání) definující daný předmět. Nevidomí lidé se takto poměrně rychle naučili rozpoznávat předměty ve svém okolí čistě skrze signály v jejich zádech.

Pokud například dokážeme do mozku neslyšícího člověka předat zvuk jiným způsobem, mozek přesto najde cestu, jak tuto informaci efektivně zpracovat. Dokážeme takto vytvořit alternativní sluch a zrak, říkáme tomu smyslová substituce.

Andrew Pelling – kanadský profesor, vědec a biohacker

Mohli bychom ale pro člověka vytvořit úplně nové smysly a využít plný potenciál lidského mozku a rozšířit tak lidský Umwelt?

Třeba bychom dokázali cítit neviditelné stavy svého vlastního zdraví, jako je hladina cukru v krvi a stav našeho mikrobiomu.

Můžeme překročit hranici přírodního biohackingu a dotáhnout tak za pomoci technologií kontrolu nad vlastním tělem a naším prostředím ještě dál? Ano!

Nebo bychom mohli v reálném čase přenést data z internetu přímo do mozku a vytvořit přímý vjemový zážitek? S pomocí biohackingu velmi pravděpodobně ano.

A není to jen Neuralink, který letos zažil progres. Andrew

Existuje skupina biohackerů zvaných “grinders”, kteří zachá-

Pelling, kanadský profesor, vědec a biohacker je průkop-

zejí tak daleko, že do svých těl implantují zařízení jako počí-

níkem bezpečné a levné transplantace, či opravě částí těla

tačové čipy, nebo magnety. Na první pohled se může zdát, že

pomocí dostupných ingrediencí, které najdeme v kuchyni.

jde o nebezpečnou marnotratnost, ale například pro lidi bez

Byl to právě Andrew, kdo přišel s prvotní myšlenkou použít

funkčních končetin jsou implantované čipy nejjednodušší způ-

chřest a jeho cévní svazky k opravě míchy. V praxi výzkum vy-

sob, jak ovládat běžné předměty v domácnosti. Implantáty jim

padá tak, že se ochrnutému zvířeti implantuje chřestové le-

umožňují dělat vše od otevírání dveří, až po subkutánní (pod-

šení mezi narušené konce míchy, aby fungovalo jako můstek.

kožní) monitorování jejich hladin glukózy. Zní to jako nějaký

Stěžejní informací je, že používá pouze chřest. Letošní červen

Cyberpunk z budoucnosti? Elon Musk by s námi určitě nesou-

přinesl v tomto výzkumu zlomové výsledky, kdy u zvířete, kte-

hlasil. Jeho Neuralink je důkazem toho, jak se tato budoucnost

ré implantát dostalo, můžeme pozorovat nedokonalý, avšak

pomalu, ale jistě mění v přítomnost.

koordinovaný pohyb zadních, původně ochrnutých končetin,

V konzervativní společnosti je však stále implantace čipů velmi citlivé téma vyvolávající rozdílné reakce. Není biohacking vlastně spíše hrozba, které bychom se měli obávat a snažit se jí předejít?

a to jsou zásadní známky zotavení. Je to poprvé, co někdo dokázal, že k opravě takto komplexního poranění lze použít rostlinné tkáně. To je biohacking!

Pro lidi je přirozené biohacking, jakožto něco v podstatě nového, zpochybňovat. Stejně jako asistovanou reprodukci před

Existuje část ekosystému, kterou jako lidé dokážeme zachytit

pár lety. Faktem však je, že od samého počátku lidstva mění-

a ve vědě pro tuto část používáme slovo Umwelt (německy

me lidskou přirozenost. Historicky vzato by bylo pošetilé při-

okolní svět). Pravděpodobně každý živočich předpokládá, že

stupovat k lidem jako statickým tvorům. Sami jsme jiní než

jeho Umwelt je celá objektivní realita. Proč bychom si někdy

člověk před 1500 lety.

36 Kosmonautika Mise Chang’e-5

ČÍNA OPĚT NA MĚSÍCI.

SONDA CHANG’E-5 PŘIVEZLA NA ZEMI MĚSÍČNÍ HORNINY POPRVÉ PO 46 LETECH

KOSMONAUTIKA

Autor: Filip Šmejkal

Sonda sbírala vzorky až z dvoumetrové hloubky. Asijská velmoc navazuje na předchozí úspěchy lunárních vozidel v rámci programu Chang’e, žádná ze sond však dosud nebyla určena k návratu na modrou planetu.

Technologicky náročná mise se, alespoň podle zpráv čínské strany, obešla bez větších problémů. Z kosmodromu na ostrově Chai-nan sondu vynesla raketa s názvem Dlouhý pochod 5, cesta na Měsíc trvala stroji více jak čtyři dny. Samotný přistávací modul dosedl na povrch jediného satelitu Země 1. prosince. Na rozdíl od předchozí mise Chang’e 4, která se jako první sonda měla možnost dotknout odvrácené strany tělesa, přistálo zařízení na straně bližší Zemi, která je díky vázané rotaci vesmírného tělesa z jediné obydlené planety Sluneční soustavy stále viditelné.

sondu se vzácným nákladem vyzvedli v řídce obydlené čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Celková hmotnost tech-

Unikátnost celé operace spočívá ve snaze odebrat vzorky hornin z – na měsíční poměry – velké hloubky. Země Středu z povrchu Měsíce odebrala kolem dvou kilogramů surového materiálu. Vše muselo proběhnout během měsíčního dne, s prací v noci projekt při sestavování zařízení nepočítal.

Čtyři v jednom

nologického giganta přesahuje osm tun.

Lunární Yellowstone Sonda pojmenovaná podle čínského boha Měsíce přistála v oblasti Mons Rümker na okraji Oceánu bouří. Povrch oblasti „Rümkerových hor“ tvoří vyhaslé sopky, na Měsíci zvané dómy.

Vrty tak mohou pomoci vědcům upřesnit detaily o geologic-

Čínský výtvor se skládá celkem ze čtyř částí, z nichž na samot-

kém vývoji přirozené družice Země. Poslední vzorky přímo

ný povrch tělesa dorazily celkem dvě. Nedílnou součástí první

z Měsíce přitom přinesla sovětská sonda Luna 24 už v roce 1976,

z nich, která na Měsíci zůstala, je vrták a robotická paže, druhá

před nimi pak Američané v rámci misí Apollo.

se vzorky odletěla 3. prosince zpět výše do měsíční atmosféry, aby se mohla připojit ke zbylým dvěma družicím – servisnímu

Čína vydala svou sondu na povrch Měsíce již potřetí, v záloze

a návratovému modulu. „Mise se stane milníkem v národní sna-

má také další sondu Čchang-e 6, se kterou se počítá na další

ze o průzkum Měsíce a ukáže světu čínské vědecké, techno-

odběr vzorků patrně v roce 2023. Přistát by mohla na jižním

logické a strojírenské schopnosti,“ komentuje dění kolem celé

pólu nebo podobně jako čtvrtá generace projektu na odvráce-

události mluvčí celého projektu Pei Zhaoyu.

né stráně luny. Celý výzkumný program má vyvrcholit vysláním lidské posádky po roce 2030. Vesmírné středisko se sídlem

Servisní modul shořel při návratu v zemské atmosféře, návrato-

v čínském Xichangu má v plánu kolem roku 2028 vyslat sondu

vý zajistil úspěšný transport vzorků na zemský povrch. Vědci pak

také k rudé planetě.

ZMĚŇTE SVOU BUDOUCNOST PRÁVĚ TEĎ Hledáme mladé talenty, kteří věří sami v sebe a mají chuť dokázat něco velkého.

Udělejte první krok na

DVACET ROKŮ NAD PLANETOU

KOSMONAUTIKA

Autor: Milan Halousek, vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS

Přesně před dvaceti roky, ve čtvrtek 2. listopadu 2000, vstoupila do zárodku vznikající Mezinárodní vesmírné stanice ISS první posádka. Trojice kosmonautů, Rusové Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov, a jejich americký kolega William Shepherd, se tak stali prvními v celé řadě pozemšťanů, kteří od toho okamžiku až dodnes obývali prostory stále se zvětšující unikátní orbitální vědecké laboratoře.

Dnes pracuje na palubě ISS již 64. dlouhodobá expedice. Z po-

Na jednu z nich (Saljut 6) v roce 1978 zavítal i první českoslo-

čátku byly jednotlivé skupiny tříčlenné, později se počet lidí,

venský kosmonaut Vladimír Remek. Potom následovala velká

dlouhodobě pobývajících na stanici, rozšířil na šest osob. Nyní,

ruská orbitální stanice Mir (1986-2001), kde začala i dlouhodo-

po zahájení vesmírných letů amerických soukromých kosmic-

bá a úspěšná spolupráce s americkými partnery. Američané

kých lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, a později i lodí Starli-

ale měli v dlouhodobém pobytu svých kosmonautů ve vesmíru

ner společnosti Boeing, budou posádky sedmičlenné.

mnohem méně zkušeností než Rusové. Jejich do té doby jediná do svého neplánovaného zániku v roce 1979, ale obsazena po-

jícím dlouhodobě na nízké oběžné dráze nad našimi hlavami.

sádkami byla pouze v roce 1973.

Sověti, později Rusové, měli mnoho zkušeností z dlouhodobého využívání malých stanic Saljut, kterých mezi roky 1971 až 1991

Americký president Ronald Reagan naplánoval v roce 1984 vypuš-

vypustili do vesmíru celkem sedm, v civilní i vojenské variantě.

tění nové americké vesmírné stanice Freedom na rok 1992. Ale zů-

Zdroj: ©NASA

menší orbitální stanice Skylab létala vesmírem od roku 1973 až Mezinárodní vesmírná stanice ISS není prvním objektem léta-

Kosmonautika 20 let na ISS

39

6 měsíců, ale v rámci zkoumání dlouhodobého vlivu kosmického prostředí na lidský organizmus, což je příprava na plánované dlouhé pobyty na Měsíci a cesty na Mars, má za sebou již několik kosmonautů pobyt trvající rok, nebo téměř rok.

Výstavba a více než dvacetiletý provoz ISS vyšel již na zhruba 180 miliard amerických dolarů. Z této částky zaplatily Spojené státy přibližně polovinu, o druhou se podělily zbývající čtyři partneři.

Přínosem jsou unikátní vědecké výsledky, získané během výzkumů v mikrogravitačním prostředí stanice, které se na Zemi víceméně nedá nijak napodobit.

První dlouhodobá posádka na ISS – zleva Jurij Gidzenko, velitel William Shepherd a Sergej Krikaljov.

V historii ISS najdeme i českou stopu. Na palubě je několik přístrojů a zařízení, na nichž se podíleli čeští odborníci z řady našich vědeckých pracovišť, a uskutečnilo se i několik experimentů s účastí českých vědců. Veřejnosti asi nejznámější jsou ale dva

stalo pouze u plánů, a v roce 1993 president Clinton potvrdil před-

pobyty českého pohádkového Krtečka na palubě ISS v roce 2011

běžný start zárodku nové stanice, přejmenované na Alpha, na rok

a 2018, kam ho s sebou vzal Andrew Feustel, americký astronaut

1994. Ani tento termín se však dodržet nepodařilo. Po rozpadu

s rodinnými vazbami na Českou republiku.

Sovětského svazu a navázání spolupráce Amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA s ruskou stranou, se začala kolem

Nyní se připravuje rozšíření ISS o nové moduly soukromé spo-

roku 1995 připravovat výstavba nové velké vesmírné vědecké stani-

lečnosti AxiomSpace, která v nich plánuje provozovat nejenom

ce, na které budou spolupracovat nejenom Američané a Rusové,

vědu, ale i zážitkovou turistiku. Bez zajímavosti jistě není, že před

ale i další partnerské vesmírné agentury – japonská JAXA, kanad-

koncem příštího roku by měl právě v modulech AxiomSpace na-

ská CSA a evropská ESA. Výstavba této stanice byla zahájena 20. 11.

táčet část svého nového filmu i známý herec Tom Cruise. A cestu

1998, kdy z kazašského kosmodromu Bajkonur vynesla nosná ra-

plánují už i další celosvětově známé celebrity…

keta Proton první modul stanice ISS, skladový modul Zarja. Ten se nad planetou o pár dní později setkal s raketoplánem Endeavour,

Před dvaceti roky se lidé natrvalo zabydleli ve vesmíru. Již dvacet

který k němu připojil první americký modul Unity. Tím byla výstav-

roků na naší planetě vždy několik obyvatel chybí, protože žijí čtyři

ba ISS, která byla formálně dokončena v roce 2011, zahájena. Vý-

sta kilometrů nad námi, ve veliké vědecké laboratoři pojmeno-

stavba do podoby, ve které známe ISS dnes my, si za třináct roků

vané International Space Station, Mezinárodní vesmírná stanice.

vyžádala desítky startů amerických raketoplánů i ruských nosných raket, a stovky hodin práce kosmonautů v otevřeném vesmíru.

Dnes se stanice, velká zhruba jako fotbalové hřiště, a řítící se vesmírem ve výšce přibližně 400 nad zemským povrchem rychlostí 8 km/s, skládá z celkem 16 menších či větších hermetizovaných modulů, a mnoha dalších zařízení a komponent – solárních panelů, chladičů, manipulátorů, vědeckých přístrojů… Dnes stanice čeká na dodání posledního dílu, ruského vědeckého modulu Nauka, který by se měl k ISS vydat v roce 2021. Stanice je ve velmi dobrém stavu a její financování a provozování je konsorciem vesmírných agentur momentálně potvrzeno do roku 2024. Ale předpokládá se, že stanice bude fungovat déle, do roku 2030, možná 2032. Potom bude přímo ve vesmíru rozebrána a jednotlivé části postupně svedeny do horních vrstev atmosféry naší planety, kde shoří.

Aktuálně na palubě ISS pracuje 64. dlouhodobá sedmičlenná expedice, složená ze čtyř Američanů (z toho jsou dvě ženy, astronautky Kathleen Rubinsová a Shannon Walkerová), dvou Rusů a japonského kosmonauta. Stanici za dvacet roků jejího fungování navštívilo 242 lidí z 19 zemí světa, mnoho z nich opakovaně, někteří i pětkrát! A 115 z nich tam v rámci dlouhodobých expedic prožilo mnoho měsíců svého života. Mise ISS trvají většinou

Začátek dlouhé cesty: V roce 1998 začala spojením prvních dvou modulů Zarja a Unity výstavba ISS.

40 Kariéra Kampusy v Praze

VYSOKOŠKOLSKÉ KAMPUSY JSOU I V PRAZE!

KARIÉRA

Za pravým kampusovým zážitkem není potřeba jezdit daleko. I v české metropoli se v posledních letech rozrůstají místa, která nabízejí studentům i široké veřejnosti pocit komunitní sounáležitosti, důmyslně propojující univerzitní a městské prostředí. Až to pandemie dovolí, jedinečnou atmosféru kampusu můžete v Praze zažít právě zde – ať už hledáte místo k práci, odpočinku, setkávání či kulturnímu vyžití. Dveře jsou otevřené skutečně všem, i pokud zrovna nepatříte mezi studenty.

Kampus Hybernská Společný projekt hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy fun-

Kampus si klade za cíl především spojovat a vytvářet prostor

guje již třetím rokem jako centrum studentských akcí, cowor-

pro dialog mezi univerzitami i veřejností. Zcela právem o něm

kingu, relaxace, přednášek, výstav, koncertů, festivalů, projekcí,

zaštiťující Filozofická fakulta UK píše jako o „oáze klidu, kultu-

swapů, autorského čtení, dobré kávy… a všeho, na co si vzpo-

ry, kreativity a vzdělávání v samotném centru města“. Tak šup

menete, včetně komunitní zahrádky. Nedílnou součástí je i cir-

do domu číslo 4!

kulární dílna, prostor pro DIY tvorbu nabízející vše od nářadí až po konzultace s odborníky.

Cirkulární dílna kampus Hybernská

Kampus Dejvice

Zdroje: Kampus Hybernská, IPR, Prague City Tourism, CAMP

Autor: Kristýna Šafářová

Kariéra Kampusy v Praze

41

Kampus Dejvice

provozovat různé sportovní aktivity. Stěžejním bodem celého

Jestli je v Praze místo s potenciálem naplnit tradiční představu

či letní kino, a v rámci výstavy se zde dozvíte něco o historii i bu-

o kampusu, pak jsou to Dejvice. Ty sdružují areály hned několika

doucnosti celého objektu.

areálu je rozsáhlé nádvoří, na němž najdete i ohniště, pískoviště

vysokých škol, zaměřených zejména na technické a přírodovědné obory, a v neposlední řadě i Národní technickou knihovnu.

Kromě kulturních akcí Kasárna nabízí i vzdělávací program,

Projekt Kampus Dejvice byl oficiálně založen před pěti lety,

včetně přednášek a workshopů. „Snažíme se, aby místo zůsta-

a jeho cílem je vytvoření prostoru propojujícího vědecké a spo-

lo přístupné veřejnosti v co nejširším slova smyslu – udržuje-

lečenské dění, oživení celého areálu, i spolupráci jednotlivých

me ceny vstupného a sortimentu na přijatelné hladině, navíc

institucí. Na své půdě již nyní pořádá kulturní i vzdělávací akce,

uvádíme i programy zdarma,“ píše na webu Kasáren hlavní

a poskytuje prostor také místním studentským spolkům, aby

produkční Matěj Velek. Celý prostor se snaží přistupovat zod-

takové akce organizovaly.

povědně k životnímu prostředí, a vyniká také svou koncepcí: „Vytváříme místo prosté vizuálního smogu – Kasárna jsou ost-

Samotná realizace projektu je stále ve fázi příprav, ale vše vypadá nadějně. Během příštích měsíců ateliér MCA pravděpodobně představí svůj návrh, v řádů několika let by se pak kampus měl proměnit v inovativní komunitní centrum, dbající

rov bez reklamy.“

CAMP

na životní prostředí i rozvoj kultury. Koncepce postupných kro-

Zkratka, pod níž se skrývá Centrum architektury a městského

ků vedoucích až ke kompletnímu areálu, jenž bude udržitelný

plánování, napovídá, o co v tomto prostoru, nacházejícím se

a vyhledávaný napříč různorodými skupinami, dává tušit, že po-

v brutalistní budově navržené Karlem Pragerem, jde především

tenciál dejvického kampusu nezůstane nevyužitý.

– rozvoj Prahy a jeho představení veřejnosti, to vše inspirované

Kasárna Karlín

podobnými projekty z dalších evropských metropolí.

CAMP nabízí vzdělávání v oblasti architektury, urbanismu

Tento projekt vznikl před třemi lety jako dočasný, a zatím bude

a designu, stejně jako prostory pro relaxaci, práci i studium.

fungovat snad minimálně do roku 2022, kdy končí výpůjční

Galerii, přednáškový sál, knihkupectví a studovnu s cizojazyč-

smlouva se státem. Celý areál provozuje nezisková organizace

nými publikacemi doplňuje venkovní terasa, a v neposlední

Pražské centrum, která tak poskytuje místním jedinečnou oázu

řadě i prvotřídní káva. Za normální situace jsou v CAMPu po-

v dočasně opuštěném prostoru přímo v centru města. I sem

řádány projekce, přednášky, workshopy či diskuze. O oblíbený

můžete zavítat za širokou škálou aktivit – kromě baru a kavárny

program ale nepřijdete ani v době proti-covidových opatření

je tu kino, galerie a klub v podobě garáží hostící živou hudbou

– většina akcí byla přesunuta do online prostředí, takže cam-

nebo divadlo. Kromě toho máte možnost navštívit i saunu či

povat můžete odkudkoliv!

Kasárna Karlín

CAMP

42 Tech Hybridní kvadrikoptéra

REKORDNÍ HYBRIDNÍ KVADRIKOPTÉRA LÉTALA 10 HODIN

TECH

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Quaternium

Pokud jde o výdrž klasických dronů, tedy dejme tomu kvadrikoptér s elektrickým pohonem, které pohání baterie, tak ty se udrží ve vzduchu zhruba půlhodinu. Jsou ale také kvadrikoptéry, které mohou létat mnohem déle.

Již několik let jsou v tomto ohledu přebornice hybridní kvadrikoptéry španělského startupu Quaternium, které opakovaně lámou rekordy ve výdrži dronu za letu. Jde o kvadrikoptéry nujícím benzínový motor s elektrickým motorem a baterií.

Ve své běžně dostupné komerční podobě má kvadrikoptéra HYBRiX 2.1 hmotnost přibližně 13 kilogramů. Zároveň unese až

V roce 2017 jejich model HYBRiX 2.0 ustanovil světový rekord

10 kilogramů nákladu nebo příslušenství. Běžná cestovní rych-

tím, že vydržel létat bez doplnění paliva a energie po dobu

lost dronu je 50 kilometrů za hodinu a jeho maximální rychlost

4 hodin a 40 minut. Letos v únoru Quaternium pokořilo vlastní

je 80 kilometrů za hodinu.

rekord s novou verzí dronu HYBRiX 2.1. Tato kvadrikoptéra nepřetržitě létala obdivuhodných 8 hodin a 10 minut.

Systém HYBRiX byl vyvinut tak, aby jeho obsluha byla jednoduchá. Je rozkládací a lze ho snadno transportovat v boxu

Ve startupu Quaternium ovšem neusnuli na vavřínech. Letos

o velikosti kufru. Po příjezdu na místo mise je snadné ho složit

v říjnu opět překonali vlastní rekord. Kvadrikoptéra HYBRiX 2.1

a zprovoznit. Ke svému ovládání pokročilou přenosnou stanicí

s několika vylepšeními tentokrát strávila ve vzduchu 10 hodin

Ground Control Station potřebuje dva operátory, přičemž dron

a 14 minut, což rozhodně zaslouží uznání.

a náklad mají na sobě nezávislé ovládání.

Podle vyjádření startupu Quaternium bylo klíčem k úspěchu

Praktická platforma HYBRiX nabízí mnoho rozmanitých aplika-

především pořízením velké palivové nádrže na benzín o obsa-

cí. Jeho tvůrci ze startupu Quaternium například letos v letním

hu 16 litrů, a pak také instalace systému pro vstřikování paliva

období ve Španělsku testovali kvadrikoptéru HYBRiX 2.1 v roli

do dvoutaktního benzínového motoru dronu HYBRiX 2.1. Tento

zemědělského dronu pro postřikování pěstovaných plodin.

systém vyrobila španělská společnost Löweheiser. Je dostateč-

V této verzi dron unese 10 litrů aplikované látky a díky své výdrži

ně malý na to, aby se po jeho instalaci prakticky nezvýšila hmot-

může postřikovat déle než hodinu. Létá ve výšce několik metrů

nost dronu a zároveň se nesnížil jeho výkon.

a jeho rotory vytvářejí malé turbulence, které napomáhají rovnoměrnému postřiku.

Šéfredaktorka: Barbora Dvořáková barbora.dvorakova@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz Redaktoři: Aneta Halamíčková, Milan Halousek, Michal Hrubý, Barbara Kytková, Stanislav Mihulka, Kristýna Šafářová, Filip Šmejkal redakce@ekontech.cz Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 51. | Termín distribuce: prosinec 2020 | Další číslo vyjde v únoru 2021 Ekontech.cz vychází 6x v akademickém roce | Náklad: 21 000 ks | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

Zdroj: www.quaternium.com

řady HYBRiX, které jsou vybavené hybridním pohonem, kombi-

BIG 5 PRACUJTE U

www.generaliceska.jobs.cz

www.kdejinde.cz

www.unipetrol.jobs.cz

prestižních zaměstnavatelů v ČR

www.kb.jobs.cz

www.valeo.cz

KARIÉRA DO KAPSY,

ANEB APPKA, KTERÁ DÁVÁ SMYSL

STÁHNI SI APPKU, KTERÁ S TEBOU POROSTE!