EkonTech.cz - 26. číslo, listopad 2016

26. číslo | listopad 2016 | zdarma | www.EkonTech.cz

ROZHOVOR

Marek Jankovič:

Pojišťovnictví je adrenalin a obrovská sociální odpovědnost v jednom Svět podle Elona Muska Pravidelná linka na Mars a superrychlý Hyperloop

MÍSTO í n u l s ý v a n

800 521 521 www.kb.cz

TVÝ S R E Č E T JS T? ABSOLVEN PAK TOHLE MÍSTO DRŽÍME PRÁVĚ VÁM. NEJEN SKVĚLÉ MOŽNOSTI OSOBNÍHO RŮSTU, ALE I PŘÍJEMNÝ PRACOVNÍ KOLEKTIV A TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE. DÁME VÁM ŠANCI SPLNIT SI SVÉ SNY.

U nás získáte: ■ možnost účasti v rozvojových programech

ConnectinG a ConnectinG + ■ prostor pro své nápady ■ možnosti osobního rozvoje a kariérního růstu

■ práci u stabilní a dynamické společnosti ■ zaměstnanecké benefity a bankovní výhody

Seznam aktuálně nabízených pozic naleznete na www.kb.cz (sekce Kariéra).

Vytvořte si vlastní profil a sledujte nabídku veškerých pozic skupiny Société Générale na https://careers.societegenerale.com/.

Vážení čtenáři, ráda bych využila svých pár řádků slávy a pozvala vás ke sledování živě streamovaných odborných přednášek OnlineDays.cz a TechnicDays.cz. Již 10. ročník našeho partnerského projektu odstartoval převážně ekonomicky zaměřenými přednáškami na www. onlinedays.cz už 31. října v 18:00, ale v dalších dnech v ten samý čas vás čekají další odborníci se svými prezentacemi. O týden později, od pondělí 7. listopadu, se streaming přesune na www.technicdays.cz. I tam budete moci každý den od šesté odpoledne sledovat přednášky profesionálů, tentokrát s technickou tematikou. Každý den najdete na našem facebooku pozvánku s informacemi o aktuálním tématu a řečníkovi. Pokud chcete být o něco chytřejší a nevylézt u toho třeba ani z postele, máte jedinečnou příležitost. Během přednášky navíc můžete pokládat řečníkovi otázky, které budou v závěru zodpovězeny. Kdybyste chtěli nakouknout do archivu záznamů již uskutečněných přednášek, navštivte www.studenttv.cz.

To jen tak k další zajímavé možnosti, jak se nenásilně vzdělávat a získávat rozhled.

Další z nich je samozřejmě číst pravidelně náš časopis. V listopadovém čísle najdete třeba články o úspěšném podnikateli a vizionáři jménem Elon Musk nebo o nobelovkách za ekonomii a chemii. Nechybí ani několik stránek s ekonomickou tematikou a také tři skvělé rozhovory z neméně skvělých společností na téma vývoje autonomních systémů do aut a nových trendů v energetice a pojišťovnictví.

Věřím, že pro vás budou informace z následujících stránek užitečné / zajímavé / zábavné.

Obsah | 26. ČÍSLO Od izraelského námořnictva přes prodej žehliček v USA k systémovému inženýrství ve Valeo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Privatizace může vést přímo do pekel, ukázali letošní nobelisté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Nanovýtahy nebo nanoautomobily. Nobelisté opisovali od štěstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Marek Jankovič: Pojišťovnictví je adrenalin a obrovská sociální odpovědnost v jednom. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Svět podle Elona Muska: Superrychlý přepravní systém Hyperloop už roste. Zatím jenom v poušti a nanečisto. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Svět podle Elona Muska: Milionová kolonie na Marsu v roce 2060 . . . . . . . . . . . . . . 12 Chytré sítě a decentralizace změní způsob distribuce elektřiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Donald Trump vs. index S&P 500? Indexové investování je dvakrát výhodnější . . . . . 18 Brněnští studenti vylepšili elektronový mikroskop.

Z MSV si odnesli zlatou medaili . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Jsme národem podvodníků nebo jen negativistů? Záleží na zdroji dat . . . . . . . . . . . . . 22 Banka, které už nikdo nevěří: Může být Deutsche Bank novým Lehman Brothers? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Teorie racionální neznalosti je dalším pokusem učinit člověka ekonomického realističtějším . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Nová PC hra pomůže autistům lépe rozumět svému okolí.

Vyvíjí ji studenti z Brna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Nová pětilibrovka umí přehrát hudbu z gramofonové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Pod záštitou

Hlavní partneři

Přeji příjemné čtení Hana Petříková šéfredaktorka

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

2

Autor: Hana Petříková

Technik

Od izraelského námořnictva přes prodej žehliček v USA k systémovému inženýrství ve Valeo Tak by se daly ve stručnosti shrnout zkušenosti Yarona Sely, se kterým jsme se setkali v sídle společnosti Valeo v Praze. Při vyprávění o jeho životní cestě a zajímavé práci jenom fascinovaně nasloucháte a zajímá vás, co bude dál…

P

rvní otázka bývá pro všechny velmi podobná a položím ji i Vám, pane Selo: Jaká byla Vaše studijní a kariérní cesta?

Pocházím z Izraele, kde jsem vystudoval gymnázium. V Izraeli je povinná vojenská služba, tři roky pro muže a dva roky pro ženy. Kdo chce jít hned po střední škole na univerzitu, tak může, ale buďto musí za studium platit nemalé finanční částky, nebo je to zadarmo, ale potom musíte v armádě odsloužit dvojnásobek, což by pro mě znamenalo 6 let. Vybral jsem si raději armádu a od svých 18 do 21 let jsem pracoval jako mechanik na námořní lodi. Promazával jsem motory, prováděl technické kontroly, menší opravy a podobně. Tam se vlastně zrodil můj vztah k technice.

Takový kariérní začátek jsme tu opravdu ještě neměli. Bylo Vám 21 a skončila Vám povinná vojenská služba. Co jste dělal potom?

Potom jsem odjel do Ameriky vydělat si nějaké peníze. Čtyři měsíce jsem tam prodával žehličky.

třeba dodávat. Skoro všichni Izraelci, které tu znám, se do České republiky přistěhovali za svým protějškem. Já tu žiji už 11 let.

se a chyby jsem bral jako součást učení, takže mi to šlo celkem rychle. Od druháku jsem už studoval v češtině.

Před Vaším jménem se ale blýská inženýrský titul. Prozradíte nám tedy, kdy a kde jste vystudoval vysokou školu?

Tak to klobouk dolů, mluvíte opravdu dobře.

Co Vám na češtině připadá nejsložitější?

Na univerzitu jsem se přihlásil tady v ČR. Vybral jsem si Fakultu strojní na ČVUT v Praze a nejdříve jsem rok studoval v angličtině.

Určitě gramatika. Třeba skloňování a časování mi dělá problémy dodnes. V Izraeli umí každý hebrejsky a anglicky, jenže hebrejština je ještě jednodušší než angličtina. Naučíte

Nacházet limity a vymýšlet nová řešení je naše práce.

Přitom jsem se hodně učil česky s pomocí slovníku a samozřejmě konverzací s mojí přítelkyní, spolužáky a ve městě. Nejlépe mi to šlo určitě v hospodě s kamarády. Nebál jsem

se slova, skládáte věty a už umíte hebrejsky.

Cizincům na to stačí i tři měsíce v jazykové škole, takže pochopit tak složitý jazyk, jako je čeština, je pro nás fakt těžké.

Proč zrovna Amerika?

Dělá to tak hodně Izraelců, protože když se dostanou z armády, chtějí často cestovat, ale nemají na to moc peněz. A tak si jezdí přivydělat nějakou krátkodobější prací do USA nebo do Evropy. Můžete je potkat i v Praze v Palladiu, kde prodávají výrobky z Mrtvého moře.

Vy jste po ukončení brigády v USA také začal cestovat?

Já ne. Vrátil jsem se do Tel Avivu a chtěl jsem začít studovat univerzitu. Ještě předtím jsem ale potkal Češku a víc k tomu asi není www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Vy ještě neznáte Valeo?

Společnosti Valeo dost možná vděčíte za to, že v létě nemáte ve vašem autě 50 stupňů, že nemusíte dvě hodiny na dálnici držet nohu na plynu, nebo že vám boční zrcátko zachrání život, když zrovna nevidíte auto v mrtvém úhlu. Ale máme tu rok 2016 – dnes už ve Valeo pracují například na systémech pro úplně autonomní vozy a nejlepší na tom je, že mají své vývojové centrum přímo v Praze. Na konci roku se navíc všech 450 zaměstnanců stěhuje do krásného prostředí nového R&D centra v Hostivaři za více než půl miliardy. Místo pro dalších pár set kolegů se tak ještě najde a společnost s tím počítá. Stále otevírají místa pro nové juniorní i seniorní posily.

Více na prace.valeo.cz

3

Vraťme se k Vaší škole a kariéře. Jaký jste studoval konkrétně obor a kam jste po ukončení školy nastoupil do práce?

Vystudoval jsem mechatroniku. Po škole jsem začal pracovat v jedné velké společnosti dodávající různé technologie a součástky automobilovému průmyslu. Tam jsem byl několik měsíců ve výrobě na pozici test inženýra. Hledal jsem ale uplatnění spíš ve vývoji, a když se naskytla příležitost pracovat jako systémový inženýr ve Valeo, vůbec jsem neváhal.

Asi ne všichni čtenáři si umí představit, co znamená pozice systémový inženýr. Můžete nám popsat, co takový systémový inženýr dělá?

Je to práce hodně rozmanitá. Systémový inženýr musí umět trošku programovat, musí se trochu vyznat v elektronice, musí vědět, jak testovat software, jak napsat požadavek k produktu, jak komunikovat se zákazníkem, zkrátka by měl být tak trochu multifunkční.

Když jsme byli s redakcí na Vašem testovacím polygonu v Milovicích vyzkoušet si automatické systémy do aut, osobně jste nám ukazoval systém OZA (OperationZoneAssist) vyvinutý Vaším týmem, díky kterému automobil sám zatáčel podle rozestavěných dopravních kuželů. Jak dlouho se takový systém vyvíjí?

Pro tento systém jsme převzali část již existujícího softwaru jiného projektu a v týmu třech lidí ho vylepšovali, testovali na počítači, až jsme ho dostali do reálného auta a testovali ho v Milovicích. Díky malému týmu jsme byli hodně efektivní a rychlí.

Od konceptu do demo verze, kterou jste si mohli vyzkoušet, to trvalo asi čtyři měsíce. Je ale rozdíl mezi demo verzí a finálním produktem, který můžeme nabízet na trhu. Dostat

systém do fáze prodeje by trvalo přibližně další rok až dva.

I demo verze mi přišla velmi spolehlivá a funkční. V čem je takový rozdíl mezi demem a finálním produktem?

Vyvinout systém tak na 98 procent trvá třeba půl roku. Klíčová jsou ale zbývající dvě procenta, která znamenají, že je systém naprosto bezpečný v každé situaci. Všechny systémy uvedené na trh se musí svými funkcemi minimálně vyrovnat schopnostem lidského řidiče a ideálně být ještě bezpečnější. Často třeba řešíme otázku správnosti výstupů ze senzorů za mlhy, za deště, na sněhu nebo ve tmě. Nacházet limity a vymýšlet nová řešení je naše práce. Vyžaduje

to hodně zapojených odborníků, hodně testování a přibližně rok a půl času. Někteří zákazníci například požadují, aby testovací automobil s daným systémem najezdil milion kilometrů v běžném provozu, takže je to opravdu dlouhý proces.

Valeo je velká mezinárodní společnost. Jak často na projektech spolupracujete s Vašimi zahraničními kolegy?

Celkem hodně. Hlavní vývojová centra v našem oboru asistenčních systémů najdeme v Německu a ve Francii, takže s nimi spolupracujeme na projektech opravdu často a sdílíme vzájemně své know-how. pokačování na následující straně >>>

Vyvinout systém tak na 98 procent trvá třeba půl roku.

Klíčová jsou ale zbývající dvě procenta, která znamenají, že je systém naprosto bezpečný v každé situaci. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

4

Technik

Nové vývojové centrum Valeo v pražské Hostivaři.

Jezdíte do Německa a do Francie na služební cesty, nebo spolupracujete převážně online?

Do Německa jsme hodně jezdili v minulosti, když jsme se v Praze teprve vše z oblasti vývoje asistenčních systémů učili. Teď už je naše pobočka hodně samostatná, takže tam nejezdíme tak často a více s německými i francouzskými kolegy spolupracujeme na dálku.

Jak byste popsal pracovní atmosféru tady v R&D centru? Řekl bych, že je velmi příjemná. Jsme hodně nová pobočka, takže tady je i hodně nováčků. Kdo už se nedá označit úplně jako nováček, byl jím donedávna, takže si tu nikdo na nic nehraje a všichni se dokážeme velmi dobře vžít do role našich nových kolegů.

Jsme zvyklí jim se vším pomáhat a učit je, v tom máme velkou praxi.

Mohou se k Vám připojit i studenti, kteří nemají čas 40 hodin týdně? www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Jasně že ano. Máme tu Ph.D. program, který ale není jen pro Ph.D. studenty. Pracují zde i studenti nižších stupňů studia, ale doktorandi převládají, nejspíš i díky volnějšímu školnímu rozvrhu, proto ten název. O program se stará jeden z kolegů, který má v týmu nyní asi dvanáct studentů. Pracují na různých podpůrných vychytávkách pro účely testování. Například vezmou sériové auto a přestaví ho tak, aby do něj šly dát potřebné senzory, kabeláž atd. Nebo teď dělají UFO. UFO je pracovní název pro autonomní vůz, který studenti programují tak, aby dokázal sám vozit překážky podle předem naučené trasy. Hodně nám to pomůže, protože se tím nebudeme muset před testováním zdržovat.

Jací studenti jsou pro Vás nejzajímavější, co se týká oboru studia?

Elektro, strojní, mechatronika a studenti příbuzných zaměření. Hodně jich tu je z FELu

z Prahy, Brna a Plzně. Zatím máme ale málo strojařů.

Napíšete nám sem na závěr něco hebrejsky?

Kdo si to přeloží, mohl by mít malou výhodu při výběrovém řízení, co myslíte?

Souhlasím, vyřídím to na personálním.

‫!הבבס הז ואלווב הדובע‬

Avoda be Valeo ze sababa!

Chcete být v obraze?

Sledujte YouTube kanál

Valeo ČR

přednášky vrcholových manažerů

profesionálně odborně online Streamujeme od 31. října 2016 vždy od 18:00 Kde? na www.OnlineDays.cz

Vysíláme pro Vás s odborníky z rem: 31. 10. Deloitte – Analytic & Forensic Technology 1. 11. Raiffeisen Bank – Může mít velká rma skutečně ráda klienta? Zákaznická zkušenost v bankovní praxi 2. 11. Komerční banka – Vedení lidských zdrojů 3. 11. Česká pojištovna – Agile a DevOps v prostředí České pojištovny

přednášky vrcholových manažerů

profesionálně odborně online Vysíláme pro Vás s odborníky z rem: 7. 11. CGI – Implementace CRM řešení Salesforce.com pro největší nadaci v České republice 8. 11. České Radiokomunikace – Internet of Things 9. 11. ČEZ – Budoucnost energetiky – vliv decentralizace zdrojů elektrické energie 14. 11. embedit – téma připravujeme 15. 11. ŠKODA AUTO – Industrie 4.0.

16. 11. HomeCredit International – Know Your Customer 2.0 or ID card is not enough

Partnerské fakulty

Streamujeme od 7. listopadu 2016 vždy od 18:00 Kde? na www.TechnicDays.cz

6

Autor: David Busta

Ekonom

Privatizace může vést přímo do pekel, ukázali letošní nobelisté Nobelova cena

Letošní nositelé Nobelovy ceny za ekonomii se nezabývají jen morálním hazardem manažerů. Oba muži se zaměřili i na úskalí privatizace. Americké vězeňství dokazuje, že mají pravdu.

P

řed dvěma měsíci dostali úředníci amerického ředitelství věznic nařízení od tamního ministerstva vnitra, ať neprodlužují smlouvy se soukromými věznicemi. Také se mají snažit zredukovat počet federálních vězňů, kteří by měli do 13 soukromých věznic, v nichž panují nelidské podmínky, zamířit.

V současnosti je v amerických věznicích 2,2 milionu vězňů, tedy každý stý dospělý

za ekonomii

Navíc bývá hazardem i z toho důvodu, že vzniklé smlouvy nikdy nepamatují na vše.

Jak se ukázalo právě na příkladu vězeňství, mají pravdu.

Občany moc nezajímá, co se s vězni děje.

Pro většinu z nich jsou to zkrátka lidé s nálepkou deviantů. Pro politiky tak snížení výdajů na věznice a ušetření peněz voličů znamená plusové body. A tak se začalo privatizovat.

Zpočátku to byly jen některé služby, napří-

Zdroj: Harwardova univerzita

Oliver Hart

Vzniklé smlouvy nikdy nepamatují na vše. člověk. Jde o nejvyšší počet vězňů na světě, Čína drží ve vězeních o přibližně půl milionu lidí méně. Kvůli vysokým výdajům na vězeňství tak padlo v USA před lety rozhodnutí část věznic zprivatizovat a ušetřit tím peníze daňových poplatníků.

Letošní nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart a Bengt Holmström ale již dříve ve svých studiích upozornili na to, že privatizace veřejných služeb je nebezpečná ve chvíli, kdy je na trhu nízká konkurence.

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

klad vaření jídla nebo zdravotní péče. V případě externích dodávek jídla se po několika měsících zjistilo, že soukromá firma v rámci snížení nákladů začala jídlo pro vězně vařit z potravin, které se běžně dávají prasatům.

V některých porcích se dokonce objevili červi.

V případě zdravotní péče byly výsledky ještě horší. Náklady v Arizoně sice klesly o 30 milionů dolarů, ale došlo k rapidnímu snížení pečujícího personálu a změně využívaných léčebných metod. Jen během prvních osmi měsíců zemřelo padesát vězňů, v případě státní péče bylo evidováno za dva roky sedmatřicet úmrtí. Na veřejnost se dostal i případ, kdy matce po porodu doktor do císařského řezu nasypal cukr místo použití antibiotik, která stojí více. Cukr se místo antibiotik používal za první světové války v zákopech.

Po privatizaci služeb přišly Zdroj: Pixabay na řadu i věznice, dvě největší

Působí na Harvardově univerzitě. Není jen teoretickým ekonomem, několikrát se angažoval i jako vládní expert ve složitých obchodních právních případech. Bengt Holmström pracuje na Massachusettském technologickém institutu. Oba přišli s teorií kontraktů, která se používá například při určování odměn manažerům nebo v zákonech zabývajících se bankroty.

z nich provozují firmy Corrections Corporation of America a GEO Group, které už v roce 2013 vykázaly zisk ve výši tří miliard dolarů.

Jen od roku 1980 do roku 2013 vzrostl počet uvězněných lidí o osm set procent. Většina z nich si přitom odpykává trest za věci, za něž by je v Evropě čekala často maximálně podmínka. Srpnové rozhodnutí ministerstva vnitra neprodlužovat smlouvy ale tento výdělečný byznys částečně utne, akcie obou firem jsou oproti červenci na polovině.

Nobelisté Hart a Holmström ovšem nemluví jen o vězeňství, ještě horší účinky by dle nich měla privatizace na policii, armádu nebo právní systém, o čemž někteří ultraliberálové uvažují. Vždy je nutné vzít v úvahu nemožnost vytvořit smlouvy, které by dokázaly postihnout jakoukoliv situaci v budoucnu.

V případě školství už tolik skeptičtí nejsou.

Autor: David Busta

Co nás zajímá

Nanovýtahy nebo nanoautomobily.

Nobelisté opisovali od štěstí Vědci se od přírody učí stejně jako děti od svých rodičů. Snaží se ji napodobit a kopírovat. A platí to i v případě vývoje nanostrojů, za něž byla letos udělena Nobelova cena.

Nobelova cena

za chemii

P

anáček na obrázku vpravo s bačkorami si to kráčí jako provazochodec po laně a táhne za sebou pořádný náklad.

Jmenuje se kinezin a za sebou v transportním váčku táhne hormon štěstí – endorfin.

Na obrázku je doslova kráčející štěstí. Zvedá jednu nožku po druhé a blíží se rychlostí jednoho milimetru za deset sekund do nervového zakončení neuronu. Díky jeho práci může člověk zakusit pocit štěstí.

Kinezin společně se svým bratrem dyneinem patří do skupiny bílkovin, kterým se také přezdívá molekulové motory. Jednou z jejich funkcí je přenášet v rámci buňky náklad z jednoho místa na druhé. A právě u molekulových motorů se inspirovali i tři chemici, kteří si letos odnesli Nobelovu cenu za vývoj různých nanostrojů včetně automobilů a výtahů.

Mnohem více než automobilům se ale molekulové motory podobají metru. Zatímco vůz dokáže jet i mimo cesty, kinezin potřebuje stejně jako vlak kolejnice. Ty nejenže určují jeho směr jízdy, ale zároveň fungují i jako napájení. Pokud se má změnit směr dodávky štěstí, je nutné přestavit celé kolejnice, a to se v buňkách děje. Těmto kolejnicím se v případě kinezinu říká mikrotubuly.

Kinezin má kromě bratra ještě bratrance, ti se jmenují myoziny a cestují po mikrofilemantech. Jejich základní funkce je ale stejná, byť se oba systémy vyvinuly nezávisle na sobě.

Budeme-li se držet přirovnání k metru, je kromě kolejnic nutný i samotný zdroj energie – elektřina. V případě kinezinu, dyneinu i myozinu pak její funkci plní molekuly ATP. V roce 1984 mluvil proslulý fyzik Richard Feynman o tom, že by bylo skvělé tyto molekulové motory okopírovat. Zkrátka možnosti, které by se otevřely, kdyby lidstvo dokázalo vyrobit molekulové automobily bez potřeby kolejnic, by byly ohromné. Přineslo by to revoluci v medicíně, místo polykání tablet s antibiotiky by se zkrátka tyto vozy poslaly přímo na místo určení. Místo ozařování nádorových buněk, při němž jsou zasaženy i ty zdravé, by nanoautomobily vyklopily smrtící náklad pro nádorové buňky přímo před Ilustrace: © Johan Jarnestad jejich dveřmi.

Nanovůz s molekulovým motorem a podvozkem. The Royal Swedish Academy of Sciences

Autor: John-Liebler, Art of Cell

Uběhlo několik let a první nanoautomobily s náhonem na všechna kola jsou na světě. A postarali se o to chemici Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Fering. Letos si za svůj přínos odnesli Nobelovu cenu za chemii. Sauvage přispěl tím, že dokázal vytvořit nosnou konstrukci nanoautomobilů – přišel na to, jak mechanicky spojit molekuly. Jím spojené molekuly se pak mohou volně pohybovat jako například dvě očka v řetězu. To umožnilo výrobu pohyblivých prvků. Stoddart se pak stal designérem a architektem těchto malých součástek.

Každý motor ale potřebuje nějaký pohon.

A zde je přínos třetího z výše jmenovaných vědců. Fering dokázal dodat nanostrojům potřebné palivo a nepoužil nic jiného, než již výše zmíněné molekuly ATP. Využil to, co už příroda nabízela. Princip není nikterak složitý.

Při rozštěpení molekuly ATP dojde k uvolnění energie a ta zdeformuje některou z jeho částí, tím se stroj pohne jedním směrem. Oproti přírodním molekulovým motorům tyhle vozy viditelné jen elektronovým mikroskopem nepotřebují žádné kolejnice. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

7

8

Autor: Lenka Nejedlíková

Kariéra

Marek Jankovič: Pojišťovnictví je adrenalin a obrovská sociální odpovědnost v jednom Začal sázením stromků, nyní je generálním ředitelem České pojišťovny. Marka Jankoviče baví na pojišťovnictví jeho rychlý vývoj a adrenalin z nepředvídatelnosti. Více nám o své práci řekl při příjemném rozhovoru v sídle České pojišťovny na Pankráci.

P

ane Jankoviči, na vysoké škole jste vystudoval obor kybernetika. Co Vás vedlo k tomu zvolit si tak náročné zaměření?

Za tu dobu jste už do specifik českého pojistného trhu určitě prohlédl. Vidíte zde nějaké rozdíly oproti Slovensku?

Při studiu na gymnáziu jsem se účastnil matematických a fyzikálních olympiád a dosahoval jsem v nich dobrých výsledků. Díky tomu mě na Slovenskou technickou univerzitu, a to právě na obor kybernetika, vzali bez přijímaček. Přiznávám se tedy, že jsem zvolil „cestu nejmenšího odporu“. Důvodem mé volby bylo ale také to, že jsem v kybernetice viděl zajímavou budoucnost.

Rozdíl je určitě ve velikosti. Česká ekonomika je více než dvakrát větší než ta slovenská a tomu odpovídá i velikost pojistného trhu a o dost větší konkurence. S tím souvisí i širší portfolio produktů, rozdílná distribuce, ale také regulace. Ta je, zejména co se týče práva v pojišťovnictví, v České republice o pár kroků napřed. A to například díky novele občanského zákoníku.

Chodil jste při škole na brigády?

Jak je na tom české pojišťovnictví naopak ve srovnání s vyspělejšími evropskými státy?

Jistě. Mojí první brigádou bylo vysazování stromů v Bratislavě. Potom jsem chodil na železnici vykládat vagony. To pro mě bylo lepší, protože jsem mohl v noci pracovat a přes den být ve škole.

Další důkaz toho, že nějak se začít musí.

A když už z Vás byl inženýr a vykládání vagonů byl konec, co jste začal dělat potom?

Musel jsem na vojnu. Ale jen na necelý rok.

Měl jsem tehdy štěstí, protože zrovna v tom roce povinnou vojenskou službu zkrátili.

Po vojně došlo konečně na první práci v pojišťovně. A u toho jsem i zůstal.

Na Slovensku i v ČR si lidé pojišťují hlavně neživotní rizika, ve vyspělejších státech je to naopak. Jejich obyvatelé se více zaměřují na životní pojištění a doplňkové služby s ním související. Ty se u nás rozvíjí o něco pomaleji.

To zřejmě úzce souvisí s životní úrovní…

Určitě. Objem prostředků, které vynaložíme na zabezpečení, souvisí s průměrnou mzdou.

V České republice obvykle lidem moc peněz nepřebývá. Více se staráme o svůj majetek, máme ho na očích a bojíme se o něj. Proto do jeho zabezpečení také více investujeme.

Situace se ovšem pomalu mění i u nás a v posledním roce a půl sledujeme větší nárůst v pojišťování životních rizik.

Jaké další trendy hýbou pojistným trhem v České republice?

S vývojem ekonomiky narůstá i dynamika našeho byznysu. Velký vliv na pojišťovnictví má trh motorových vozidel, a ten v poslední době roste. S tím narůstá i zájem lidí o autopojištění a další související produkty. Dalším důležitým trendem, který dnes zasahuje snad do všech odvětví, je digitalizace. Dnes už klient nemusí nikam chodit, protože vše vyřídí přes internet nebo prostřednictvím chytrého mobilního telefonu. Všeobecně vládne snaha digitalizovat, zrychlovat a zjednodušovat.

Dokážete odhadnout, do jaké míry mohou nové technologie změnit podobu pojišťovnictví, jakou známe dnes?

Technologie nám umožňuje usnadnit si život v mnoha ohledech. A klienti to hodně využívají. Zatím se to týká spíše těch jednodušších produktů. Přes internet si tak sjednáte třeba cestovní pojištění, když jedete na víkend do Rakouska lyžovat. Při řešení složitějších životních situací lidé stále preferují lidský kon-

Vaše kariéra v pojišťovnictví tedy začala na Slovensku?

Ano. V tomto sektoru jsem se na Slovensku pohyboval šestnáct let. Působil jsem i na Ukrajině a v Rumunsku, kde jsem pracoval 3 roky na projektech v oblasti distribuce penzí a životního pojištění. Poté jsem se na 5 let vrátil zase na Slovensko. České pojišťovnictví intenzivněji poznávám od minulého roku. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Chcete s Českou pojišťovnou spolupracovat na závěrečné práci, nebo tam získat zkušenosti formou odborné praxe?

Všechny možnosti najdete na

ceskapojistovna.jobs.cz/studenti-a-absolventi

9

tady v Praze a v České pojišťovně byl složitý.

Poznat novou a tak velkou firmu chce čas, nedá se to ošidit. Trávil jsem v průměru více než deset hodin denně prací. Nyní už mám i nějaký čas pro sebe. Myslím, že work-life balance je pojem, který každý chápe trochu jinak. Pokud vás práce baví, tak vám nevadí se hodinu nebo dvě zdržet. Mě to baví, a to je pro mě nejdůležitější.

Vidíte už za sebou po roce práce nějaké výsledky?

Myslím, že jsme za ten rok zvládli spoustu věcí a posunuli se o velký krok kupředu.

Podařilo se nám firmu trochu přenastavit a začali jsme fungovat lépe v rámci skupiny i v rámci republiky. Ve vnímání některých lidí jsme pořád to staré ministerstvo pojišťovnictví, ale reálně to tak už dávno není.

Marek Jankovič, předseda představenstva a generální ředitel České pojišťovny Marek Jankovič pracuje v pojišťovnictví již 25 let. Na Slovensku působil v pojišťovnách Slovenská pojišťovna, AIG Slovakia a Allianz-Slovenské pojišťovně (pozice manažera, později předseda představenstva a generální ředitel). Pět let zastával pozici prezidenta Slovenské asociace pojišťoven. Od června 2015 pracuje na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva České pojišťovny. Vystudoval Slovenskou technickou univerzitu.

takt. Vyžadují, aby jim vše vysvětlil někdo, kdo tomu rozumí, a to i přes veškeré výhody internetu, kde je dostupné neuvěřitelné množství informací.

další služby bychom mohli lidem nabídnout.

Práce s Big Data není vůbec jednoduchá.

Jak jste již zmínil, konkurence na českém pojistném trhu je velká. Snažíte se něčím odlišit od ostatních pojišťoven?

Pro mě je hlavním smyslem pomoc, kterou poskytujeme. Stačí si přečíst pár osobních příběhů – lidé přichází o své blízké, o dům, o další majetek. Těmto lidem vyplatíme desítky miliard korun ročně a neumím si představit situaci, kdy by jim neměl kdo ty peníze dát. Náš byznys je zároveň obrovská sociální zodpovědnost a pomoc přesně v čase, kdy to lidé potřebují. Možná to někdy není na první pohled vidět, ale pojišťovnictví má v obrovský lidský rozměr. Někdo za vámi stojí a skutečně vám pomůže v okamžiku, kdy to nejvíc potřebujete.

Zaměřujeme se hlavně na služby klientům, které se snažíme neustále zlepšovat. Náš byznys je totiž něčím zvláštní. Poskytujeme službu, za kterou si lidé platí, ale nikdo neví, kdy ji bude potřebovat. Pojišťovna pak v případě potřeby musí službu poskytnout rychle, kvalitně a odborně. A to my umíme.

Pomáhají Vám při tom i data o klientech, tzv.

Big Data?

Na správu dat máme vyhrazené celé oddělení. Všechna dostupná data využíváme pro tvorbu statistik, na základě kterých pak odhadujeme chování klientů, tarifujeme jednotlivé produkty a rizika a přemýšlíme, jaké

Vidíte v pojišťovnictví něco jedinečného, nebo dokonce vyšší smysl?

Jste generálním ředitelem obrovské společnosti. Jak zvládáte work-life balance?

V tom asi nejsem dobrým příkladem. U mě převažuje jednoznačně práce. První rok

Čím by podle Vás mohlo být pojišťovnictví zajímavé z pohledu kariérního startu studentů?

Z mého pohledu je lákavá kombinace mnoha vědních oborů, které se spojují v jednu výslednou službu. V praxi se jedná třeba o matematiku, statistiku, IT, ekonomii nebo investice. Je to také dost adrenalin. Sice víme, jaké budou naše výnosy, ale nikdy předem neznáme naše náklady na pojistné události.

Navíc se způsob našeho života dynamicky mění a s tím se mění i rizika, kterým čelíme.

Nemohu se ještě nezeptat: Jací studenti a absolventi se u Vás mohou uplatnit?

Potřebujeme různě vzdělané lidi. V současnosti hlavně matematiky, právníky, developery nebo správce systému. Pro mladé máme program studentských stáží, kde mohou na vlastní oči vidět, na čem tu pracujeme. Bývají dost překvapeni, jaké znalosti se dají v pojišťovnictví uplatnit. Takovou zkušenost mohu jen doporučit. Vždy je lepší jednou vidět, než desetkrát slyšet.

Dobrý přehled o dění ve firmě získáte například sledováním jejích FB stránek

/ceskapojistovna www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

10

Autor: Hana Petříková

Technik

Svět podle Elona Muska: Superrychlý přepravní systém Hyperloop už roste. Zatím jenom v poušti a nanečisto Největší vizionář dnešní doby Elon Musk je často podceňován a nucen odolávat skeptickým názorům. Nejinak tomu bylo i při představení projektu kapslí přepravujících lidi rychlostí 1200 km/h uvnitř velkého potrubí. Musk ale svým nápadům věří a pokaždé světu dokáže, jak moc to myslí vážně.

N

emůžeme popřít, že nám Elon Musk dodává témata pro nezanedbatelné množství článků. Je prostě cool, je to vizionář, nic pro něj není nemožné a nám se takový přístup líbí, tak proč mu nezasvětit další čtyři stránky.

Tentokrát naší pozornosti neuniklo reálné testování Hyperloopu, superrychlého druhu „potrubní“ přepravy lidí. Když jsme na konci roku 2013 psali o této myšlence slavného podnikatele poprvé, nikdo moc nevěřil, že by mohlo dojít v nejbližších letech k její realizaci. O tři roky později vyrůstá v poušti nedaleko Las Vegas první hyperloopácká trasa. Ta bude sloužit pouze na testy a je dlouhá jen tři kilometry, ale pokud pů-

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

jde vše hladce, brzy se můžeme dočkat ostré verze.

Hyperloop má přepravovat cestující v hliníkových kapslích ve dvou velkých trubicích primárně v nadzemní dráze, ale v Dubaji už přemýšlí i nad řešením pro podmořskou verzi. Vysoká energetická náročnost bude částečně kompenzována výrobou elektřiny prostřednictvím solárních panelů umístěných na horní části tubusu. Uvnitř přepravní kapsle má být až 28 míst. Kapsle mohou ze stanice odjíždět každých 30 vteřin. Musk přirovnal podobu systému k brokovnici, jejíž dvě hlavně na každém konci dráhy uzavřou smyčku. Kapsle poletí tunelem rychlostí přes 1200 kilometrů za hodinu na vystřeleném

vzduchovém polštáři. Vzduch ale samozřejmě nestačí, budou je pohánět i lineární magnetické urychlovače. „Největší slabinou navrženého Hyperloopu je skutečnost, že je jen v konceptu, že nejsou vyřešeny všechny potřebné technologie a jejich detaily,“ řekl k projektu v roce 2013 doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D., vedoucí Ústavu železničních konstrukcí a staveb na VUT v Brně. Již v té době ale uznával, že po odhlédnutí od možných bezpečnostních a technických rizik se Hyperloop jeví oproti podobným konkurenčním projektům jako výhodnější.

Dnes už je Tony Stark reálného světa, jak by se dal Musk bez velké nadsázky označit, o hodně dál než jenom u konceptu. Možná by nás ani

11

Zdroj fotografií: hyperloop-one.com

nepřekvapilo, kdyby byla první trasa Hyperloopu postavena dříve, než bude v Čechách vyřešena dopravní situace na D1.

Poprvé by se potrubím měli přepravovat lidé mezi Los Angeles a San Franciskem. Letadlem jim to dnes trvá hodinu a čtvrt čistého času, autem minimálně pět hodin. Hyperloop zdolá vzdálenost mezi oběma městy za 30 minut. Pokud se vám zdá západní pobřeží USA jako hodně vzdálený svět, máte přesto naději, že si tenhle druh přepravy jako

z Futuramy zkusíte, a to hned „za humny“.

Naši slovenští sousedé se sešli s obchodními zástupci společnosti Hyperloop One a dohodli se na vypracování návrhu projektu pro spojení mezi Bratislavou a Vídní. Pokud se projekt ukáže jako výhodný, budou o něm vážně uvažovat.

Každá mince má ale dvě strany a platí to i pro Hyperloop. Zatím nejsou úplně dořešené situace, kdy by byla porušena těsnost tunelů. V takovém případě by byla šance

na přežití cestujících přibližně stejná jako v padajícím letadle. To by mohl být problém především pro oblasti s častým výskytem zemětřesení. Západní pobřeží USA se tak nezdá jako úplně nejlepší volba umístění první trasy. Musk a jeho týmy nejchytřejších mozků světa se ale umí poprat s ledasčím. Když dokázali přistát s raketou zpět na Zem dřív než NASA, proč by se jim nemělo povést udělat Hyperloop alespoň srovnatelně bezpečným například s cestováním letadlem.

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

12

Autor: Michal Pšurný

Co nás zajímá

Svět podle Elona Muska: Milionová kolonie na Marsu v roce 2060 Elon Musk představil meziplanetární přepravní systém. Ten má už v roce 2025 přinést první let na Mars, následovaný kolonizací Marsu a dalšími meziplanetárními lety.

N

ěkteré součásti systému už prošly úspěšným testem. Na začátku si všichni přítomní klepali na čelo. Elon Musk přišel na pódium na světovém astronomickém kongresu a oznámil, že v roce 2060 bude na Marsu milionová kolonie, že první let se uskuteční do devíti let a cesta bude trvat tři měsíce. Znělo to hezky, ale pořád spíše jako sci-fi.

Pak se ale zakladatel společnosti SpaceX na chvíli odmlčel, nadechl se a začal vytahovat z rukávu jedno eso za druhým. Nikdo z přítomných neměl tušení, na čem všem už Musk pracuje a jak daleko je. Sál v tu chvíli

údivem zmlkl.

Technicky je Muskův meziplanetární přepravní systém (Interplanetary Transport System – ITS) velmi propracovaný. Má být schopen dopravit na Mars najednou až sto lidí a k tomu ještě veškerý potřebný technický materiál. A nejedná se o jednosměrný let. Musk počítá s cestou tam i zpět a s tím, že veškeré komponenty budou znovupoužitelné.

Promyšlený systém i finance Celé to má fungovat tak, že by raketový systém vynesl na oběžnou dráhu první modul

s lidskou posádkou. Raketa by se poté vrátila zpět na Zemi a vynesla druhý modul – nádrž, která by prvnímu doplnila palivo. Raketa s nádrží by se vrátila zpět k Zemi a modul s lidskou posádkou by vyrazil k Marsu. SpaceX k němu chce létat každých 26 měsíců, kdy je Rudá planeta v nejpříhodnějším postavení vůči Zemi. V současné době trvá let okolo osmi měsíců, Musk chce tento čas zkrátit maximálně na 3 měsíce.

V současné době by letenka pro jednu osobu vyšla asi na 10 miliard dolarů. S ITS by se měla cena snížit na pouhých 200 000 dolarů. Musk se rozhodně nebojí, že na financo-

V současné době by letenka pro jednu osobu vyšla asi na 10 miliard dolarů. S ITS by se měla cena snížit na pouhých 200 000 dolarů.

Autor: Refugio Ruiz/AP www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

13

vání marsovské kolonie nebudou prostředky.

Podle něj je projekt v zájmu států, firem i investorů. V současné době je ale příliš drahý, musí se výrazně snížit náklady na přepravu.

Musk představil čtyři základní body, které je nutné splnit, aby byl projekt realizovatelný.

Systém ITS musí být plně znovupoužitelný, palivo do meziplanetární lodi se bude doplňovat na oběžné dráze, výroba paliva pro návrat zpět bude probíhat přímo na Marsu a důležitou roli bude hrát výběr paliva.

obtížnější jeví konstrukce palivové nádrže, ve které je hluboce chlazené palivo. A to bylo jedno z Elonových es v rukávu. Ukázal ve své prezentaci snímek takovéto nádrže z uhlíkových vláken a prohlásil, že už úspěšně prošla prvními testy.

Samotná kosmická loď má pak mít v průměru 17 metrů a na výšku 50 m. Na ní by bylo umístěno 42 motorů Raptor, které už v rámci prototypu také prošly úspěšnou zkouškou.

Modul počítá s životností okolo 30 let, zvládl by tedy 12 letů tam i zpět.

lidi a jejich počet by se měl postupně zvyšovat až na 200 osob na jeden let. Do roku 2060 počítá s milionem stálých obyvatel.

To je podle něj dostatečný počet, aby byla kolonie plně soběstačná. Musk taktéž zmínil, že by nemuselo jít pouze o Mars. ITS by měl být schopen přepravit lidi i na Saturnův měsíc Enceladus, který pod svou krustou skrývá oceán. Voda by navíc měla být i pod povrchem dalšího Saturnova měsíce – Dione.

Revoluční raketa Základem projektu je obří nosná raketa měřící v průměru 12 metrů, která by dokázala celkem tisíckrát odstartovat ze Země, vyložit náklad na oběžné dráze a zase se vrátit pro další náklad. V současné době má Space X raketu Falcon 9, s níž už se podařilo několikrát přistát zpět na Zemi. Raketa by měla tah okolo 128 000 kN. Tah doposud nejvýkonnější rakety Saturn V, která vynesla lidi na Měsíc, činil 31 000 kN. Nárůst výkonu by měly zajistit uhlíkové konstrukce. Ty ovšem špatně snáší nízké teploty. Proto se jako nej-

Palivo z Marsu Důležitým faktorem bude i výběr paliva. Bylo by zbytečné a velmi nákladné vést palivo s sebou. Zakladatel společnosti SpaceX chce vyrábět palivo přímo na Marsu a naznačil, že by mohlo jít o kombinaci kyslíku s metanem. Na Rudé planetě je surovin pro výrobu takového paliva dost – voda a oxid uhličitý přítomný v atmosféře.

Plně funkční ITS má zajistit nejenom samotnou přepravu. Musk počítá přímo s kolonizací. Do 10 let chce vyslat k Marsu první

Podívejte se na video

Vize Elona Muska v několikaminutové animaci www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

14

Autor: Karel Pučelík

Technik

Chytré sítě a decentralizace změní způsob distribuce elektřiny

Distribuční vedení společnosti by 4x ovinulo Zemi.

Energetika je obor plný inovací a nových technologií. Dvojnásob to potom platí o distribuci elektrické energie. Co touto oblastí hýbe, nám prozradili Radim Černý, ředitel úseku Řízení sítí společnosti ČEZ Distribuce, a. s. a jeho kolega Tomáš Murtinger, ředitel úseku Finance a správa.

P

ane Černý, zvolil jste si méně obvyklou cestu a doplňoval si vzdělání až při práci.

Studoval jste vysokou školu kvůli titulu, nebo jste opravdu cítil, že je to potřeba?

RČ: Tak trochu od obojího. Elektrotechnické vysokoškolské vzdělání jsem si dodělával distančně. Za důležité považuji, že se na univerzitě naučíte učit a studium rozvíjí vaše myšlení. Osobně vidím největší přínos v teoretických znalostech, které jsem na škole získal. Když víte, jak fyzika v praxi funguje, teoretické vzdělání vám otevře nové obzory.

Ze znalostí získaných při studiu na vysoké škole těžím doteď. Samozřejmě byl ale titul důležitý i pro můj další kariérní růst. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Dnes oba působíte na vrcholových manažerských pozicích ve společnosti ČEZ Distribuce.

Jaká byla Vaše cesta sem?

RČ: Od roku 1995 jsem pracoval jako technik rozvoje sítí v Severočeské energetice, jejíž majoritní podíl získal ČEZ, a.s. v roce 2003 a v roce 2005 byla část Severočeské energetiky vložena do nově vniklé společnosti ČEZ

Distribuce, a.s. Dnes už tedy pracuji v energetice 21 let. Postupně jsem prošel technickými pozicemi, pak jsem se stal vedoucím odboru a od roku 2012 jsem ředitelem úseku a členem představenstva ČEZ Distribuce.

TM: Do Skupiny ČEZ jsem přišel v roce 2009 na Divizi finance, zde jsem měl z centrály

Chcete vědět víc?

Navštivte

www.cezdistribuce.cz

15

Radim Černý Po základní škole se vyučil elektrotechnikem a začal pracovat jako elektromontér. Při zaměstnání si doplnil středoškolské vzdělání. Následně vyhrál konkurz na technika rozvoje sítí nízkého a vysokého napětí v Severočeské energetice.

Později distančně vystudoval elektrotechniku na Západočeské univerzitě v Plzni. Od roku 2012 je členem představenstva ČEZ Distribuce a. s, nejdříve odpovědným za úsek Řízení distribučních aktiv, nyní za úsek Řízení sítí.

na starost finanční řízení jednotlivých dceřiných společností. Od roku 2015 jsem v ČEZ Distribuci, kde jsem členem představenstva a ředitelem úseku Finance a správa. Předtím jsem pracoval v Českých aeroliniích, kde jsem se věnoval také financím a controllingu.

Co je náplní Vaší práce? Jak vypadá Váš pracovní den?

RČ: Mám na starosti úsek Řízení sítí, což zahrnuje řízení distribuční soustavy v reálném čase včetně všech návazných procesů jako systémy komunikací, systémy chránění a v neposlední řadě i kybernetickou bezpečnost. V průběhu dne mě obvykle čeká jedna schůzka za druhou, porady, projednávání technických záležitostí atd. Snažím se také jezdit za kolegy a klienty do terénu, abych pochopil jejich problémy. Jelikož naše společnost působí od Aše až po Čeladnou, vyžaduje moje práce i hodně cestování.

TM: Nejvíc času trávím také na schůzkách a jednáních, nejčastěji s kolegy ve firmě, ale i s našimi obchodními partnery. Na starosti mám kromě financí a controllingu například i zastřešení IT, autoprovozu či nemovitostí tady v ČEZ Distribuce. Hodně se věnuji oblasti regulace, to je klíčová věc. Regulátor nám určuje cenu, kterou platí lidé za distribuci, a nám tím ohraničuje prostředky, které budeme mít na provozování a rozvoj distribuční sítě. Mým úkolem je pak hlídat jejich efektivní použití v celé naší společnosti. Poslední dobou mě hodně zaměstnává i agenda HR, tedy „lidské zdroje“. V této oblasti realizujeme řadu opatření, která mají za cíl zvýšit atraktivitu elektrotechnických oborů, pokrýt generační obměnu a zlepšit možnosti profesního růstu zaměstnanců v naší společnosti.

Budoucnost patří malým zdrojům Co v dnešní době, kromě regulace, nejvíce ovlivňuje distribuci elektrické energie?

RČ: V blízké době nás čeká nástup decentralizovaných zdrojů a smart grid prvků (= prvky inteligentní sítě), což bude klást nové nároky na celý Úsek Řízení sítí. Nejen na jejich znalosti, ale i na jejich každodenní dovednosti. Dnes dispečer reaguje pouze na podněty, jako jsou například poruchy nebo plánované práce. V budoucnosti bude třeba, aby aktivně zasahoval do činnosti soustavy. Naše zaměstnance na nové podmínky postupně přeškolujeme a rozšiřujeme jejich znalosti. Samozřejmě také na nové podmínky připravujeme naši distribuční soustavu.

TM: Dnes je vidět hlavně mezi domácnostmi rostoucí obliba fotovoltaiky. Začíná převládat snaha o určitou soběstačnost odběratelů, ale není to tak jednoduché. Například fotovoltaické panely vyrábí energii přes den, když jste v práci. Večer, když elektrickou energii potřebujete nejvíce, už slunce nesvítí.

Domácnosti nebudou hned tak umět sladit výrobu a spotřebu, k tomu je třeba se naučit energii efektivně skladovat a zásoby dále využívat. Proto je distribuce důležitá a myslím si, že bude hrát klíčovou roli i v budoucnu, i když ve změněných podmínkách.

Tomáš Murtinger Studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po škole se začal věnovat podnikání. Největší část svého pracovního života strávil v oblasti účetních systémů, financí a controllingu. V roce 2009 nastoupil do ČEZ a. s., kde se věnoval kromě jiného dceřiným společnostem, zahraničním akvizicím a distribuci. Od jara 2015 pracuje v ČEZ Distribuce a. s., kde je členem představenstva a je zodpovědný za úsek Finance a správa.

Kde tedy vidíte budoucnost distribuce elektřiny? Často skloňujete slovo decentralizace. Co přesně si pod tím máme představit?

TM: Decentralizace znamená, že malé zdroje budou mnohem rozšířenější a dostupnější, a centrální zdroje, jako jsou velké elektrárny, budou pomalu ubývat. Malé zdroje si budou pořizovat stále častěji sami spotřebitelé, například již zmíněnou fotovoltaiku.

Z toho vyplývají i nové technologické požadavky na distribuční síť, kterým se musíme postupně přizpůsobit. Do současnosti totiž elektřina tekla pouze jedním směrem, z velkých elektráren ke spotřebiteli, ale v budoucnu se bude jednat o obousměrné toky.

RČ: Přesně tak. Do roku 2030 nebo 2040 téměř vymizí z energetické soustavy velké zdroje. Nejspíš zůstanou v provozu jaderné elektrárny, ale ty tepelné budou výrazně repokačování na následující straně >>> www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

16

Technik

ve firmě postupně přibývat mnoho menších staveb. Pro jejich realizaci budeme potřebovat spoustu nových středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Také je samozřejmě důležité, aby mladí lidé získali praxi a mohli nastoupit na místa starších kolegů. Proto jsme připravili absolventský program a rozvíjíme partnerství se školami.

Kromě atraktivního finančního ohodnocení mají naši zaměstnanci zajímavou práci s možností dalšího rozvoje. V ČEZ Distribuce víme, že dnešní generace už nechce sedět celý život na stejné židli, a proto jim umožňujeme růst či rotovat napříč pozicemi v celé společnosti.

ČEZ Distribuce obsluhuje téměř 3 600 000 odběrných míst v 11 krajích.

dukovány. Byly totiž budovány v padesátých a šedesátých letech, takže jejich životnost přirozeně skončí. Dále bude hrát v budoucnosti velkou roli i akumulace. Očekávám nástup velkých akumulátorů, které budou pro distributora a přenosovou soustavu poskytovat něco jako podpůrné služby.

Víte, že některé druhy motýlů využívají linky vedení vysokého napětí jako své migrační koridory? Například babočka admirál, okřídlený maskot společnosti ČEZ Distribuce. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

V mikroregionu Vrchlabí v severovýchodních Čechách jste v roce 2010 spustili pilotní projekt testování chytrých sítí. Čím je výjimečný?

RČ: Ano, dnes se nacházíme ve finální fázi tohoto pilotního projektu. Ve Vrchlabí jsme zavedli mnoho moderních inteligentních prvků. Hlavní předností systému je, že funguje do jisté míry samostatně. Řídicí systém je schopen v případě závady přesně vymezit místo poruchy a další části sítě nijak neomezovat. Díky tomu je zasaženo mnohem méně zákazníků a urychlilo se vyhledání a oprava. Nemluvíme tedy jen o decentralizaci z pohledu zdrojů, ale i řízení. Testujeme tam také automatické přepínání mezi různými zdroji energie (síť/zdroj), a to v řádu několika milisekund, aby zákazník případnou změnu vůbec nezaznamenal. Část těchto nově nabytých zkušeností začneme využívat v naší síti po celé republice.

Vrchlabí je taková naše laboratoř. Zatím to vypadá velmi dobře, což potvrzuje zájem o výsledky i ze strany velkých evropských distributorů, a také nedávná referenční návštěva kolegů z Japonska.

RČ: Pokud vás zajímá technika, určitě vás bude práce v naší firmě bavit. Pravý technik bere práci jako vášeň. Technik je vždycky srdcař a ČEZ Distribuce je plná takových srdcařů.

Navíc energetika má dlouhou tradici a jsem si jistý, že i dlouhou budoucnost. Navíc kde jinde budete mít příležitost být svědkem rychlých inovací a změn, které mají reálný dopad na životy tolika lidí.

Pane Murtingere, mluvil jste o programu pro absolventy. Můžete nám na závěr trochu vysvětlit, jak Váš absolventský program vypadá?

TM: Trvá jeden až dva roky a jeho účastníci – absolventi středních i vysokých škol – jsou po celou dobu plnohodnotnými zaměstnanci firmy. Klademe důraz na to, aby společnost důkladně poznali a naučili se vše potřebné pro výkon svojí práce. V první řadě všichni musí získat zkušenost z terénu, to považuji za nutnost pro pochopení našeho byznysu.

Jinak jsou všechny rotace, školení, kurzy a celkový průběh programu přizpůsobeny pozici, na kterou by měli následně nastoupit.

Koukněte na krátké video

Technik je vždycky srdcař Nové technologie a výrazné změny v odvětví přirozeně přináší i nové možnosti uplatnění pro mladé. Co čeká studenty a absolventy v ČEZ Distribuce?

TM: V souvislosti s decentralizací nám bude

Co všechno vás může v ČEZ Distribuce potkat?

prestižních zaměstnavatelů v ČR

www.ceskapojistovna.jobs.cz

www.kdejinde.cz

www.kb.cz

www.embedit.cz

www.zivotniprilezitost.cz

18

Autor: František Mašek

Ekonom

Donald Trump vs. index S&P 500?

Indexové investování je dvakrát výhodnější Je Donald Trump opravdu tak dobrým investorem a podnikatelem, jak o sobě často tvrdí?

Za svůj život dokázal své bohatství značně rozmnožit. Přesto ve srovnání s akciovým indexem S&P 500 prohrává.

D

onald Trump se během své prezidentské kampaně často ohání svým jměním. Prohlásil dokonce, že USA konečně bude mít prezidenta, který umí vydělat peníze. Opravdu umí, nebo jen těžil z výhody bohatých rodičů?

Trump jako realitní magnát Republikánský kandidát na prezidentské křeslo vydělal většinu svého jmění díky nemovitostem. Je však třeba připomenout, že měl o mnoho snazší start než většina lidí.

Od otce, newyorského developera a mul-

timilionáře, zdědil nemalý balík.

V roce 1982 měl podle Forbesu jeho majetek hodnotu 200 milionů dolarů.

Sám Trump však své jmění hodnotil na 500 milionů. Jaká je pak dnešní hodnota majetku tohoto excentrického miliardáře? Tu Forbes odhaduje na zhruba 4 miliardy dolarů. Potenciální americký prezident se však nechává slyšet, že jeho bohatství sahá až k 10 miliardám dolarů. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Jak dobrým investorem Trump je?

Využijme čísla uváděná Trumpem a jako startující bod berme rok 1982. Od té doby republikánský kandidát na prezidenta dokázal, podle jeho vlastních slov, zvýšit své jmění z 500 milionů dolarů na 10 miliard.

Letmým pohledem vypadají čísla vypovídající o zhodnocení Trumpova jmění celkem impozantně, že? Nezapomínejme však, že se jedná o rozmezí více než tří desítek let.

Jak se mezi tím vyvíjel akciový index S&P 500? Pro nezasvěcené – tenhle index měří hodnotu 500 amerických společností, které tvoří zhruba 80 procent hodnoty všech amerických akcií.

Pokud bychom v roce 1982 zainvestovali do indexu S&P 500 a peníze tam nechali celou dobu ležet i s reinvestovanými dividendami až do konce roku 2015, byl by náš roční výnos v průměru 11,53 procent. To znamená, že každý investovaný dolar by na konci minulého roku měl hodnotu 40 dolarů. Při těchto výpočtech není těžké zjistit, že pokud by Trump investoval 500 milionů dolarů do indexu S&P 500 v roce 1982, jeho majetek by dnes činil více než 20 miliard dolarů.

Nejinak by tomu bylo, i kdybychom brali v úvahu hodnoty uváděné časopisem For-

bes. V tom případě by Trump prohrál 4 ku 8 milionům pro S&P 500.

Výhody indexového investování Příklad s Donaldem Trumpem ukazuje, jak výnosné může indexové investování být.

Srovnání Trumpa s S&P 500 berme samozřejmě s rezervou, přesto ale ukazuje, že vložit finanční prostředky do akciového indexu a nechat je zainvestované může v dlouhém časovém horizontu přinést značné výnosy.

Jedním z nejznámějších zastánců indexového investování je známý investiční expert Burton Malkiel. Ten ve svém bestselleru Náhodná procházka po Wall Street ukazuje na mnoha příkladech výhody tohoto přístupu k investicím. Srovnání aktivně řízených investičních fondů, spravovaných investičními profesionály, s indexem S&P 500, dlouhodobě v drtivé většině případů mluví proti aktivním investičním fondům.

Ostatně jak v závěru knihy píše sám Malkiel, schopnost investičních profesionálů dosahovat nadprůměrných zisků je velmi vzácná. Nepomáhá ani fundamentální, ani technická analýza. Slavná je Malkielova věta, že opice se zavázanýma očima, jež bude náhodně házet šipkou na jednotlivé akcie, dosáhne v průměru stejného výsledku jako investiční manažeři. Proto Burton Malkiel svým čtenářům doporučuje desítky let osvědčené rady. Raději než aktivní investování do jednotlivých titulů či do aktivně spravovaných fondů, zaměřte se při investování na širokou diverzifikaci, pravidelné roční rebalancování, používání indexových fondů a zejména vytrvalost. Honit se na akciovém trhu za rychlým zbohatnutím je cesta do záhuby.

Hledáme chytré hlavy STAŇTE SE ČLENEM NAŠEHO TÝMU! Myslíte si, že v pojišťovně pracují jen samí „pojišťováci“?

Omyl! U nás najdete spoustu atraktivních oborů: Marketing, PR, Komunikace a HR Likvidace, Kontaktní centrum, Správa smluv Finance, Analýzy, Pojistná matematika Produktový management a Risk management IT – vývoj i správa a mnoho dalších…

www.ceskapojistovna.jobs.cz

20

Autor: Michal Pšurný

Technik

Brněnští studenti vylepšili elektronový mikroskop.

Z MSV si odnesli zlatou medaili Přístroj LiteScope se na Mezinárodním strojírenském veletrhu dočkal neobvyklé pozornosti. Oceněna byla především spolupráce mezi školou a firmou. LiteScope je přídavné zařízení k elektronovému mikroskopu, které umožňuje vidět povrch zkoumaného vzorku ve 3D.

A

ni letos nechyběl na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) stánek VUT nabitý technologickými novinkami, které si mohli návštěvníci na místě vyzkoušet. Jednalo se například o letecký simulátor nebo model studentské formule Dragon 6. Největším technologickým tahákem byl však přístroj LiteScope od mladé firmy NenoVision, který si odnesl ocenění „zlatá medaile za inovaci prokazatelně ve smluvní spolupráci firem s výzkumnou organizací“. Firma NenoVision vznikla jako první spin-off Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně. Toto přídavné zařízení k elektronovým mikroskopům, které bylo představeno letos v červnu, umožňuje zobrazovat povrch vzorku ve 3D, ale také měřit magnetické a elektrické vlastnosti vzorku pomocí tzv. mikroskopie atomárních sil.

Tajemství LiteScope „V principu se jedná o krabičku o velikosti přibližně 15 x 9 x 5 centimetrů, která se dvěma šrouby přimontuje na manipulátor elektronového mikroskopu a posílá do počítače data o povrchu vzorku tak, aby byl vidět povrch i v 3D rozměru. Pro řadu aplikací je to nezbytně nutné,“ popisuje velmi jednoduše svůj první produkt LiteScope Jan Neuman, jeden ze zakladatelů spin-off firmy NenoVision. „Trendem v oblasti mikroskopie je maximální využití získaných informací v rámci jednoho měření. A přesně tímto směrem se snažíme jít,“ vysvětlil Jan Neuman. LiteScope má využití například v oblasti výzkumu materiálových věd, sowww.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Přístroj LiteScope se využívá pro analýzu vzorků v nano a mikro technologiích na oblasti 100 x 100 mikrometrů s rozlišením až 0,4 nanometry.

lárních článků, čipů, mikroobvodů nebo polovodičů. „Nově řešíme i možnosti využití našeho produktu při zkoumání biologických vzorků,“ upřesnil Neuman.

Na začátku byl výzkumný projekt a nadšení Doktorští studenti prof. Tomáše Šikoly z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur potřebovali zobrazit své nanovzorky ve 3D pohledu na relativně velké ploše, zhruba na centimetru čtverečním.

K takovému úkolu pouze elektronový mikroskop nestačí a využívá se i tzv. mikroskop atomárních sil, který právě 3D zobrazování

umožňuje velmi dobře. Dostupná zařízení jim z mnoha důvodů nevyhovovala, nebo byla cenově nedostupná. Pokusili se tedy vyvinout vlastní zařízení, které by nedostatky v současnosti dostupných zařízení překonalo a navíc se stalo i cenově dostupnějším.

LiteScope navíc umí i tzv. korelativní zobrazování, které bylo v této oblasti mikroskopie prakticky nemožné. Korelativní zobrazování umožňuje sloučit a analyzovat obrázky pořízené dvěma různými metodami a v současné době je jedním z trendů v oblasti moderních zobrazovacích technik. „Mikroskopie atomárních sil není nic, co bychom objevili. To, co jsme

21

udělali jinak, je, že jsme vyvinuli zařízení, které je menší, jednodušší a levnější. Navíc pracuje přímo uvnitř elektronového mikroskopu,“ vysvětluje Neuman.

Hráč světového měřítka Nově založená spin-off firma NenoVision prošla programem Jihomoravského inovačního centra pro začínající podnikatele JIC ENTER a díky inovaci, kterou do oblasti mikrosko-

udělením hodnocení „Seal of Excellence“.

Firma taktéž nedávno podepsala s VUT licenční smlouvu na využití svého know-how a je připravena jednat se světovými hráči na poli elektronové mikroskopie. CEITEC VUT tak kromě silné pozice v základním výzkumu potvrdil i schopnost komercializovat výsledky výzkumu a vývoje. „Brno je centrem elektronové mikroskopie a VUT a následně CEITEC VUT je již historicky v nanotechnologiích

Vyvinuli jsme zařízení, které je menší, jednodušší a levnější. pie přináší, získali její zakladatelé jako vůbec první grant SME Instrument Brno. Město jím podporuje projekty, jejichž kvalitu potvrzují nezávislí hodnotitelé Evropské komise

velmi silným hráčem světového měřítka. Není tedy překvapením, že první spin-off se našim vědcům podařilo založit právě v oblasti zobrazování a analýzy povrchů,“ okomentoval

úspěch mladé firmy ředitel CEITECu Markus Dettenhover.

Veletržní Chinatown Nejvíce zahraničních firem přijelo na MSV z Německa. Hned po něm následovala Čína, která svoje firmy představila v samostatném pavilonu. Právě Čína byla letos partnerskou zemí a s obsazenou plochou 3000 m2 to byla největší účast partnerské země v historii. Přes 150 firem obsadilo 2 pavilony, přičemž se prezentovaly velké firmy i státní holdingy, jako jsou například Aviation Industry Corporation of China nebo China Railways. Nepřehlédnutelný byl stánek druhé zmíněné společnosti, provozovatele více než 20 000 km linek vysokorychlostního železničního systému. Koho tedy omrzelo pilotování letadla u stánku VUT, mohl si zkusit řídit rychlovlak a spoustu dalších vychytávek. Pokud se na MSV příští rok vydáte, věřte, že i celý den je na prozkoumání alespoň půlky veletrhu málo.

Brněnská univerzita VUT na veletrhu předvedla letecký simulátor a studentskou formuli Dragon 6. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

22

Ekonom

Jsme národem podvodníků nebo jen negativistů? Záleží na zdroji dat Mnoho obyvatel považuje ČR za zemi prolezlou korupcí. Za pravdu jim dává i každoročně vydávaný index korupčnosti. Ten však neukazuje skutečný stav korupce. Studie rakouského ekonoma Schneidera naopak tvrdí, že Česká republika patří mezi země s nižší mírou šedé ekonomiky.

S

větové ekonomické fórum zveřejnilo na konci září každoročně vydávaný Corruption Index. Ten bývá součástí reportu o globální konkurenceschopnosti, jenž spadá právě pod správu světového ekonomického fóra. Česká republika si v tomto indexu tradičně nevede dobře a jinak tomu není ani pro rok 2016. Pokud bychom brali v úvahu pouze vyspělé světové země, členy OECD, patří České republice šesté místo od konce.

Je naše republika opravdu zemí s tak vysokou mírou korupce?

Corruption Index nemusí odrážet realitu Corruption Index se vytváří formou dotazů.

Zhruba 15 tisícům respondentů z řad významných podnikatelů ze 141 států jsou položeny tři otázky. Ty mají měřit vnímání toho, jak moc je podle respondenta prostředí v jeho krajině nakloněno korupci či nikoliv.

Index tedy na první pohled nelze považovat za skutečný ukazatel míry korupce.

Spíše ukazuje na představy dané skupiny obyvatelstva o korupci v jejich státě. Pokud se chceme skutečně dozvědět, jak moc je daná země nakloněna korupci a vůbec šedé ekonomice, sledujme vždy raději více studií z různých zdrojů.

Patnáct procent HDP je číslo celkem znatelné, ale k tomu, abychom ho mohli vnímat s větším nadhledem, je třeba ho srovnat s okolními státy. Pokud vezmeme v úvahu průměr všech jednatřiceti ve studii měřených evropských států, vyjde nám podíl šedé zóny 18 %. Jsme tedy jen takoví „světle šedí“.

Nejlépe si v tomto ohledu vede Švýcarsko, jehož šedá ekonomika je odhadována na pouhých 6,5 % HDP. Následováno je Rakouskem (8,2 %), Lucemburskem (8,3 %), Holandskem (9,0 %) a Velkou Británií (9,4 %).

Vcelku zajímavý je pohled na státy, které jsou často dávány za vzor České republice (ve vztahu kvality veřejného sektoru a institucí). Jedná se o Německo, Švédsko, Finsko, Dánsko či Norsko. Tyto státy mají podíl šedých ekonomik na HDP mezi 12 až 14 procenty, takže rozdíl ve srovnání s Českou republikou není nijak výrazný.

Jsme opravdu národem podvodníků?

Samozřejmě musíme brát v úvahu, že ve studii profesora Schneidera je měřena celková míra šedé ekonomiky, nejen korupce.

Největší část skryté ekonomiky u nás tvoří lidé pracující na černo, dále potom nevyfakturované obchody. Korupce je pouze jednou z menších položek. Studie tak zřetelně ukazuje, že na tom v míře podvádění a neférovosti nejsme tak špatně, jak si sami často nalháváme. Index vydávaný světovým ekonomickým fórem proto můžeme vnímat spíše jako důkaz, že Češi jsou národem negativistů. Ostatně to potvrzují i všemožné studie hodnotící náladu ve společnosti. Češi mají ve zvyku vidět věci hůře, než jaké ve skutečnosti jsou. Studie profesora Schneidera naopak ukazuje, že na tom nejsme ve skutečnosti s mírou podvádění o moc hůře než nejvyspělejší země Evropy.

Velikost šedé ekonomiky ve 31 evropských státech v roce 2015 (v % k HDP)

Co říkají data Za velmi renomované práce v oblasti šedé ekonomiky jsou považovány studie rakouského ekonoma Friedricha Schneidera, který se tématu věnuje již několik desítek let. Profesor Schneider šedé ekonomice věnoval nespočet studií, ale zaměřme se pouze na studii nejaktuálnější, tedy za rok 2015.

Podle studie profesora Schneidera je velikost šedé ekonomiky ČR v poměru k HDP 15,1 %. Celkem jde o zhruba 600 miliard Kč. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Zdroj: F. SchneiderSize and Development of the Shadow Economy of 31 European and 5 other OECD Countries from 2003 to 2015: Different Developments

Autor: František Mašek

Banka, které už nikdo nevěří: Může být Deutsche Bank novým Lehman Brothers?

Legendární investor George Soros má na pád Deutsche Bank vsazeno přes 100 milionů dolarů. Instituce, která je součástí světového bankovnictví již sto padesát let, stále více připomíná Lehman Brothers.

M

álokdo by si v polovině první dekády 21. století vsadil na to, že Lehman Brothers v roce 2008 padne. Přesto k tomu došlo. Málokdo by ještě minulý rok odhadoval, v jakých problémech bude Deutsche Bank (DB) o rok později, a že se její pád stane reálnou hrozbou. Ještě v lednu německá banka ujišťovala, že je ve skvělé kondici.

Dnes už jí nikdo nevěří.

k měření dvojím metrem, německé bance byla započítána do kapitálu i částka ve výši čtyř miliard dolarů, které v budoucnu utrží za prodej čínské banky Hua Xia. To se samozřejmě nesmí. Vážnost situace německého obra pak podtrhuje fakt, že DB v polovině října pozastavila přijímání nových zaměstnanců.

Co to znamená pro ekonomiku?

Problémy německého obra Jak velké jsou problémy nejstarší německé banky? Stačí pár čísel. Akcie DB padají dolů již od roku 2007. Za necelých devět let dokázaly ztratit 91 procent hodnoty. Jen za letošní rok se propadly již o 50 procent. Podle testu kapitálové vybavenosti bank, jenž provádí Volatility Institut z New York University Stern School of Business, by německý bankovní gigant v případě ekonomické recese potřeboval nový kapitál v hodnotě bezmála 90 miliard eur. To už je solidní částka, vzhledem k tomu, že tržní hodnota banky je v současné době zhruba 15 miliard eur.

Celou situaci navíc zhoršil trest v hodnotě 14 miliard dolarů, který před několika týdny DB dostala od ministerstva spravedlnosti USA. Podle odhadů analytiků se ale skutečná výše pokuty bude pohybovat mezi pěti až devíti miliardami dolarů. Asi není příliš překvapivé, že trest souvisí s obchody s finančními deriváty krytými hypotékami, které následně způsobily finanční krizi a podepsaly se i pod pád Lehman Brothers. Od uložení trestu spadly akcie DB již o zhruba 20 procent. O několik dní později navíc vyšly na povrch podivné praktiky německé banky a Evropské centrální banky při letních zátěžových testech evropských bank. Při testech došlo

Problémy DB jen přilévají olej do již tak rozpáleného ohně bankovního sektoru v Evropě. V létě se naplno ukázala špatná situace italské Monte dei Paschi, která propadla v bankovních testech. Přesto, že se vedení banky dohodlo s Evropskou centrální bankou na záchranném plánu, její situace stále není růžová. To ostatně platí i pro další banky v mnoha státech Evropy, na které tvrdě dopadá efekt expanzivní měnové politiky.

Marže bank za poslední roky výrazně klesly.

Pokud vezmeme poměr zisku k tržbám, pohybuje se dnes kolem pěti procent. Ještě před finanční krizí byl běžně i přes dvacet procent.

Situace DB je však v mnoha ohledech specifická. Už jen tím, že jde o německou banku. Na to, že jsou v problémech Španělé, Řekové či Italové, si již veřejnost tak trochu zvykla. DB je však nejvýznamnější německá banka. V létě dokonce Mezinárodní měnový fond označil německého giganta za největší nebezpečí pro Evropu ze všech bankovních institucí vůbec. Problémy banky tak ještě více podkopávají důvěru v bankovní sektor.

Přitom je to právě důvěra, na níž celé bankovní podnikání stojí.

Zachránit, nebo nechat padnout?

Němci se moc neměli k tomu, aby se pomáhalo problémovým bankám z jihu Evropy. Jejich přístup k Deutsche Bank zatím nevypadá jinak. Vláda už dala vědět, že bance nijak z veřejných peněz pomáhat nehodlá. Pokud by se opakoval rok 2008, doplatil by na to každý. Možností, jak nedopustit, aby se z DB stal evropský Lehman Brothers, je několik.

Nová emise akcií, další prodeje či pomocná ruka od německé vlády. Potenciálních řešení je samozřejmě více, ale některé se mnoha lidem nebudou líbit.

Sídlo Deutsche Bank ve Frankfurtu www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

23

24

Autor: František Mašek

Ekonom

Teorie racionální neznalosti je dalším pokusem učinit člověka ekonomického realističtějším Standardní ekonomický koncept člověka ekonomického předpokládá, že se lidé za všech okolností rozhodují racionálně a v souladu s výnosy a náklady plynoucími z jejich jednání.

Nemusíte být dvakrát znalí v psychologii, aby vám došlo, že podobný koncept při srovnání s realitou kulhá na obě nohy. Některým ekonomickým badatelům došla s neoklasickým přístupem trpělivost a vydali se na cestu behaviorální ekonomie. Jedním z nich je i Filip Matějka.

K

dy je neznalost racionální?

Matějka rozpracoval takzvanou teorii racionální neznalosti. Ta zkoumá, kdy je pro jedince výhodné některé informace záměrně nevnímat a věnovat pozornost jen některým aspektům. Stejně tak se teorie snaží popsat, kdy lidé chybují, když vypouštějí některé informace a rozhodují se na základě informací nedokonalých. Matějka uvádí jako klasický příklad výběr investičního portfolia. „Správně bychom měli co nejvíce diverzifikovat, ale ne vždy to děláme. Když nemáme čas ani chuť se naučit více o různých aktivech, tak se zaměříme jen na ty, o kterých už na začátku víme poměrně dost, například o akciích svého zaměstnavatele nebo o tuzemských dluhopisech. Vlastnit jiná aktiva bez žádné dodatečné pozornosti by bylo příliš riskantní. Tím ale bohužel ignorujeme většinu vhodných příležitostí i šanci na rozložení rizika,“ vysvětluje na příkladu Filip Matějka.

Teorie racionální nepozornosti de facto vychází z myšle-

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

Ekonomové ve snaze vměstnat lidské jednání do matematických modelů tak trochu zapomněli, že ekonomie je věda o člověku. nek známého liberálního ekonoma F. A. von Hayeka, velkého zastánce volného trhu. Jedním z jeho argumentů pro společnost založenou na tržních principech byl právě názor, že trh zjednodušuje informace.

Matějka popisuje užitečnost teorie zejména v jejím realistickém přístupu k jedinci jako takovému.

Nevnímá člověka jako racionálního robota, ale snaží se popsat, kdy je pro něho lepší některé informace ne-

zjišťovat a kdy je naopak výhodné být informován co nejlépe. Podle teorie racionální nepozornosti vnímáme jen to, co považujeme za důležité.

Ještě před deseti lety byla teorii věnována minimální pozornost, dnes má podle Matějky využití v měnové politice, politické ekonomii, ve světě investic či na trhu práce.

To, že je teorie mezi odborníky respektována, dokazuje i fakt, že tento rok Filip Matějka dostal za její výzkum cenu Neuron pro mladé vědce. Teorie racionální nepozornosti je dalším z mnoha pokusů vměstnat do standardních ekonomických modelů reálného člověka. V posledních dekádách to neméně úspěšně zkoušejí mnozí ekonomičtí odborníci. Matějka navazuje na práci mnoha světově známých ekonomů a finančníků inklinujících k behaviorální ekonomii.

Neracionální taxikáři v New Yorku Rozdíl mezi dnešním hlavním ekonomickým proudem a zkoumáním behaviorálních ekonomů ukázkově znázorňuje studie behaviorálních ekonomů v čele se známým akademikem a investorem Richardem Thalerem.

25

Filip Matějka Je absolventem Univerzity Karlovy v Praze, doktorát z aplikované matematiky získal na Princeton University. Je členem akademického sboru CERGE-EI a Národohospodářského ústavu AV ČR. Jeho výzkum je zaměřen na oblasti makroekonomie, ekonomie informací a behaviorální ekonomie. V roce 2015 získal jako první český ekonom grant Evropské výzkumné rady a v roce 2016 cenu Neuron pro mladé vědce za výzkum v oblasti teorie racionální neznalosti. Přednášel na mnoha světových univerzitách, např. na Cambridge, Oxford, Yale, Berkeley nebo Princeton. Na jaře bude přednášet na Harvardu a MIT.

Vědci zkoumali chování taxikářů v dobrých a špatných dnech. To, zda má taxikář dobrý den, se většinou pozná již podle počasí či situace ve městě. Podle konceptu člověka ekonomického by taxikáři v úspěšných dnech prodlužovali svoji pracovní dobu a tím maximalizovali své výnosy. Ve dnech špatných

vydělat každý den podobnou částku. Jak poznamenává R. Thaler, vypadá to, jako by měli předem nastavený určitý příjem a nechtěli skončit, dokud ho nedosáhnou.

Pro běžného člověka není výše popsané chování taxikářů ničím překvapivým, podobně se často chová každý z nás. Standardní

Lidé pociťují ztrátu 2,5krát intenzivněji než výdělek. by měli naopak pracovní dobu zkracovat.

Zejména když platí dispečinku stejné poplatky jako ve dnech dobrých. Chovají se taxikáři podle tohoto vzorce? Ne. Chovají se naprosto opačně. V dobrých dnech končí dříve a ve dnech neúspěšných svoji pracovní dobu naopak prodlužují. Taxikáři se tak snaží

ekonomické modely však z člověka vytvořily robota, kterého žádné psychologické faktory neovlivňují. A to se behaviorální ekonomové snaží změnit.

Ekonomie hledá skutečného člověka Snaha učinit z ekonomie tvrdou vědu se vy-

nořila ve druhé polovině minulého století.

Ekonomové ve snaze vměstnat lidské jednání do matematických modelů tak trochu zapomněli, že ekonomie je věda o člověku.

A spočítat, co se odehrává v lidské mysli, je úkol – minimálně v dnešní době – za hranicí lidských možností.

V reakci na matematizaci ekonomie se začaly objevovat první náznaky vnášení psychologických prvků do ekonomických modelů. Za průkopníka takového přístupu je považován Herbert Simon a jeho teorie omezené racionality. Po něm přišli vědci Daniel Kahneman s Amosem Tverskym, kteří se pokusili znázornit, jakým způsobem se člověk rozhoduje mezi možnostmi. Jejich studie ukazuje, že lidé jsou o mnoho citlivější při reakcích na možnou ztrátu finančních prostředků než na možnost výdělku. Podle nich lidé pociťují ztrátu 2,5krát intenzivněji než výdělek. Jejich poznatek je dnes hojně využíván ve světě investic a Kahneman s Tverskym za něj byli roku 2002 dokonce odměněni Nobelovou cenou. Od té doby se behaviorální ekonomie dostala mezi známé ekonomické proudy, o čemž svědčí i popularita teorie racionální neznalosti.

Lidská racionalita pohledem neoklasiků Behaviorální ekonomie se však stále nestala úplným ekonomickým mainstreamem.

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer to připisuje zejména faktu, že myšlenky behavioralistů lidé již často instinktivně znají a přenášejí do života. Tím teorie z oblasti behaviorální ekonomie ztrácejí na síle. Navíc hlavní odpovědí ze strany neoklasických ekonomů stále zůstává názor, že lidé sice nejsou racionální v chování, ale jejich racionalita spočívá v učení se z jejich chyb. Lidská racionalita se tak neposuzuje ve volbě subjektivních cílů, ale ve snaze vyvarovat se stále stejných chyb a v učení se z minulosti. Tento argument je ekonomy většinou přijímán.

Přesto již behaviorální ekonomy nelze přehlížet, mnoho myšlenek behavioralistů je dnes celosvětově přijímáno. Profesor a investor v jedné osobě Richard Thaler, jenž behaviorální myšlenky používá při investování na kapitálových trzích, věří, že behaviorální ekonomie se stane v blízkých letech hlavním proudem. Zda se jeho předpovědi potvrdí, může ovlivnit právě i Filip Matějka. www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

26

Autor: Lenka Nejedlíková

Co nás zajímá

Nová PC hra pomůže autistům lépe rozumět svému okolí.

Vyvíjí ji studenti z Brna Strach, hněv, radost, smutek, odpor, překvapení. Jedny z nejzákladnějších emocí, které lze z tváře snadno vyčíst. Pro lidi s autismem je to však často složitým úkolem. A právě jim bude sloužit nová PC hra, kterou vytvářejí psychologové Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

E

moce, které odborníci začlení do hry, by měly děti trpící autismem naučit chování, které jim není přirozeně vlastní. Pointou je, že se takovému chování učí v bezpečném prostředí u obrazovky počítače a ne skrze negativní zkušenost v reálném světě. Každý své emoce vyjadřuje jinak, a některé děti mají obtíž rozpoznat, co jak kdo

myslí. S pomocí hry si tak mohou vytvořit vlastní databázi emocí, díky které si pak lépe zařadí a dokáží interpretovat emoce lidí, se kterými se setkávají.

Fotografie, které budou pro hru použity, získávají vědci od dobrovolníků. Ti jim mowww.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

rika. Cesta k čitelnějšímu rozeznávání emocí je i ve zjednodušení. Moderní technologie mohou emocionální projevy zachycovat zjednodušeně, např. ve 2D podobě, ale přitom dostatečně znatelně i rozmanitě, a to právě díky fotografiím.

Svůj program vědci staví na několika předpokladech. Prvním z nich je poznatek, že mozek se vyvíjí celý život a neustále se reorganizuje. Přetváření mozkové tkáně se odborně označuje jako neuroplasticita. Dalším nezbytným předpokladem pro Newron je princip, na kterém funguje paměť. Mozek se informací, které nepotřebuje, zbavuje, zapomíná. Tím se otevírá Chcete projekt podpořit svými selfie? prostor pro „přeprograNahrajte je na daruj.emoce.info mování“ mozku autisty.

Podstatnou otázkou ale je, jak takového přeprogramování mozku dosáhnout, respektive dostupná. Hru bude možné jak se lidský mozek učí rozpoznávat a přebíspustit i pomocí zařízení rat emoce. Na sto procent to dosud nikdo MS Kinect, které snímá neví, ale s největší pravděpodobností za tím pohyby i emoční stojí zrcadlové neurony. Zrcadlení je proces, projevy jednotkterý umožňuje lidem přečíst emoce drulivce a promítá hých, tedy pociťovat empatii. Když člověk je přímo do hry dostane za úkol napodobit někoho, jak se na Xboxu. Dosměje, umožní mu to právě zrcadlové neukáže rozlišorony. Aktivují se navíc i ve chvíli, kdy daný vat i zabarúkol nedostal a jen vidí smějící se osobu. vení hlasu.

Poruchy v zrcadlení pak zřejmě stojí i za auTo vývojátismem. řům otevírá Vývojáři z řad psychologů Masarykovy prostor právě pro projekci emocí na lidi trpící univerzity si od nové hry neslibují řešení autismem. všech obtíží v sociálním chování. V nové Také platí, že emoce jsou čitelnější, je-li pomůcce však vidí naději, že se zlepší alestělo aktivní. Využíváním Xboxu zapojí děti poň míra přesnosti odhadu. A s ní i čitelnost do hry celé tělo, nebo jen specifické části, emocí druhých nebo svých vlastních. jako je jemná motorika nebo psychomotohou zasílat své selfie fotografie, ale například i snímky z rodinných oslav. Potřebují jich tisíce, aby mohli vybrat ty nejtrefnější. Návštěvníci webových stránek, pomocí nichž mohou dobrovolníci své fotografie nahrávat, mohou kliknutím také hodnotit jednotlivé sestavy piktogramů na základě toho, jaké emoce podle nich vyjadřují.

Připravovaná hra je součástí programu Newron, který psychologové spolu s informatiky Masarykovy univerzity vyvíjejí už čtvrtým rokem.

Od příštího roku by měla být volně

“I want my team members to be independent, so they are able to organize their time and priorities but at the same time they have to be good team players because we need to know that we can rely on each other.”

Aneta Fučíková Test Team Leader

Apply today Develop unified core system for Home Credit Group, providing complex IT services from design to customer support in 11 countries around the globe. Work with cutting-edge technologies on unique projects for clients across the globe! Gain knowledge worth years in matter of months.

embedit.cz/career

28

Autor: Karel Pučelík

Co nás zajímá

Nová pětilibrovka umí přehrát hudbu z gramofonové desky Ve Velké Británii je v oběhu několik měsíců nová pětilibrovka. Kromě placení ji Britové používají k přehrávání hudby.

V

minulém čísle jsme informovali o tom, že ve Velké Británii vydali novou bankovku. Zajímavé na ní je, že je vyrobena z plastu. Od nového materiálu si britská centrální banka slibuje mnoho výhod, a to zejména výhod ekonomických. Nová verze pětilibrovky by měla déle vydržet, centrální banka tedy ušetří na emisi peněz. Kromě toho ale další zvláštní pozornost neupoutala.

Jako platidlo si rychle našla místo v britských peněženkách. Bankovku však lze využít nejen při placení. Vynalézaví Britové pro novou pětilibrovku vymysleli novou funkci, přehrávají její pomocí hudbu. S takovým využitím jistě Bank of England nepočítala.

Prvním, kdo k přehrání hudby novou bankovku využil, byl norfolkský umělec Michael Ridge. Ridge zjistil, že ostré rohy plastové bankovky je možné přiložit na gramofonovou desku. Pomocí bankovky začal hudbu z desky přehrávat. Ridge tak svým způsobem využil a otestoval její proklamované vlastnosti. Nutno podotknout, že pětilibrovka celý experiment vydržela nepoškozena.

Na videu, které zveřejnil na Youtube, přehrál píseň švédské skupiny ABBA s příhodným názvem Money, Money, Money. Kvalita zvuku ale není příliš vysoká, hudba se

Tiráž EkonTech.cz

čas od času změní v neposlouchatelný šum. Podle jednoho z britských komentářů kapela zněla, jako by byla posedlá ďáblem. Video má již stovky tisíc zhlédnutí, ale v hudebním průmyslu nový objev zřejmě nic převratného znamenat nebude.

Rozeznění bankovky úplně jednoduché nebylo. Sama o sobě žádné zvuky nevydává.

V Ridgeho aparatuře plnila roli gramofonové jehly. Kromě bankovky a gramofonu je potřeba i dalšího vybavení. Zmíněný umělec na její plochu připevnil kontaktní mikrofon a připojil ho do kytarového zesilovače, který hudbu reprodukoval.

Takovou hudební aparaturu nemá k dispozici každý. Mnoho Britů tento hudební trik zkoušelo napodobit, podobného úspěchu jako Ridge ale nedosáhli. Bez speciálního mikrofonu a zesilovače bankovku změnit v hudební nástroj nelze. Neúspěšné pokusy se rovněž hromadí na Youtube. Kromě neúspěchu si britští experimentátoři dost možná

Šéfredaktorka: Hana Petříková hana.petrikova@ekontech.cz Zástupce šéfredaktora: David Busta Redaktoři: Michal Pšurný, Lenka Nejedlíková, František Mašek, Karel Pučelík redakce@ekontech.cz Layout a DTP: Michal Polus Inzerce: inzerce@ekontech.cz

www.EkonTech.cz | 26. číslo | listopad 2016

zdroj: youtube.com

svou sbírku desek poničili, neboť přejíždění ostrým plastem okraje bankovky není pro gramofonové desky příliš vhodné. Poslech desky z klasického gramofonu s pravou jehlou je určitě mnohem větším požitkem. Bankovky jsou zase lepším prostředkem směny, kterým asi ještě nějakou dobu zůstanou.

„Pětilibrovkovou“ verzi písně Money, Money, Money si můžete poslechnout zde

Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s.

Vítězné náměstí 1 160 00 Praha 6-Dejvice IČ: 22729283 Číslo 26.

Registrace: MK ČR E 20872 ISSN 2336-307X Ekontech.cz vychází 6x v akademickém roce Náklad: 21 000 ks; náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC Termín distribuce: listopad 2016 Další číslo vyjde v prosinci 2016

TOP ZAMĚSTNAVATELÉ

Zúčastni se studie

TOP ZAMĚSTNAVATELÉ a vyhraj

ěstnavatel am 20 Z P

17

TO

Našlapaný MacBook Air

PRÁVNÍK

Hlasuj i TY pro svého TOP zaměstnavatele a vyhraj.

Hlasování probíhá od 3. října do 11. prosince 2016 na www.TOPzamestnavatele.cz Hlavní partneři

Partneři studie

Pod záštitou

Mediální partner

Odborný garant

ROZJEĎ SVOU KARIÉRU JAKO TRAINEE VE VÝROBĚ Za kterou inovací budeš vidět ty?

Industry 4.0? Robotizace? Digitalizace? Výroba vozů či komponentů?

Automobilový průmysl prochází velkými změnami. Buď u toho! Uč se, plánuj, koordinuj a rozvíjej se ve ŠKODA Trainee programu.

Co tě čeká?

Speciální rozvojový a vzdělávací plán pro Trainees Minimálně 2 rotace ve ŠKODA AUTO Zahraniční stáž v rámci koncernu VW Až 60 zaměstnaneckých benefitů finančního i nefinančního charakteru

Co musíš mít, znát a umět?

Ukončený magisterský stupeň studia v době nástupu (max. 1 rok po ukončení) Anglický jazyk na pokročilé úrovni, německý jazyk výhodou Pracovní či studijní zahraniční zkušenost nebo odbornou praxi během studia

Jedinečný rok plný zážitků a nových přátel Přihlášky do Trainee programu s nástupem v březnu 2017 jsou přijímány v období říjen-listopad 2016 na našich webových stránkách. www.skoda-kariera.cz

/skodaautokariera