IX. co chybí Praze, aby se stavělo?

jak ze zeminy se dá stavět

Zemina je materiálem, který se používá pro stavební účely již desítky staletí a je pevně zakotven do kulturních tradicí mnohých národů. Je však zároveň materiálem, který se perfektně adoptuje na požadavky moderního stavebnictví. Díky možnosti prefabrikace tento materiál může reagovat na časovou tíseň při výstavbě a dovoluje snižovat náklady na výrobu. Přitom zemina pořád zůstává přírodním udržitelným materiálem, který v době klimatické krize může přispět ke snížení objemů emisí na kterých se z velké části podílí stavební průmysl.

Využití zeminy pro stavební účely má různorodé formy a bylo by tak mylné si spojovat tento materiál pouze se stavbami v rozvojových částech světa a představovat si jen tradiční hliněný dům typický svými nerovnými organickými tvary. Technologie zpracování a samotné složení směsi pro tento stavební materiál nabízí velmi rozmanité možnosti a často se liší i v rámci jednoho státu v závislosti na regiónu, lokálním druhu zeminy a místních tradicích. Ve schématu na obr.15 -20 uvádím základní způsoby zpracování nepálené hlíny pro stavbní účely.

V dnešní době ve středoevropském prostředí popularitu technologie určuje kromě konstrukčních a ekonomických funkcí materiálu také jeho estetická hodnota. V tomto kontextu velmi oblíbenou metodou je dusání, které může nabídnout nerustikální vzhled povrchu a nerušit tak moderní raz stavby. Tendenci k použití daného způsobu zpracování zeminy je možné pozorovat i díky pořád vzrůstajícímu počtu realizovaných staveb z dusané hlíny. Důležitým však je to, že tyto realizace zatím většinou mají individuální charakter.

Ve svém projektu, který řeší danou problematiku na příkladu České republiky, se zabývám měřítkem celého města. Procesy spojené se stavební činnosti způsobují přemisťování výkopového materiálu v obrovských objemech. Menší část těchto přesunu vidíme i při běžné procházce městem, většinu z nich ale nemáme šanci zaznamenat, protože jsou součásti komplikovaných stavebních procesů a nejsou tak viditelé běznému obyvateli. Některé přesuny také probíhají načerno a nejsou tak zařazené do statistik. Proto existuje riziko, že nám mohou uníkat reálné představy o současném stavu problematiky.

Podle mého názoru hlavním kamenem úrazu v současné době zůstávají infrastrukturní stavby, které se vyznačují svým velkým měřítkem v kontextu města. Materiál vykopaný nebo odtěžený při jejich realizaci by měl být zařazen do produkce stavebních výrobků, aby se mohl alespoň částečně vrátit do oběhu. Tento proces musí probíhat pod záštitou a kontrolou města a být jím podporován.

Na příkladu Prahy navrhuji systém implementace výkopové zeminy do cirkulárního oběhu ve formě stavebního materiálu. Výroba konstrukcí ze zeminy má probíhat napříč všemi měřítky a kromě samotné produkce musí zahrnovat také informování veřejnosti o současném stavu problematiky, důvodech změny systému a možnostech, jak se těchto změn se dá stát součásti.

informační brožura

pomocný diy balík

technologie + konzultace specialisty

technologie / receptura + konzultace specialisty + zapůjčení nástrojů

výroba na konkrétním místě

prefabrikace

malá továrna

velká továrna

Obr.21 Městský systém využití zeminy jako stavebního materiálu.