Studie Brány Prahy The Brány Prahy (Prague Gates) study

Na počátku byli lidé zodpovědní na radnici Prahy 1 za rozvoj. městské části. Měli pocit, že nedokážou být rovnocenným. partnerem profesionálním developerům, kteří na jejich území. vstupují s rozvojovými projekty..

Zatímco developeři přicházejí s konkrétními představami o způsobu využití, tvaru a objemu staveb, radnice má k dispozici jen regulativy územního plánu. Představa o tom, co je veřejným zájmem v území, který má radnice prosazovat, nebývá vyhraněná a často se mění s výměnou politické reprezentace. V praxi pak jednání mezi radnicí a developerem probíhá jako dohadování o navyšování koeficientů stanovených územním plánem a o výškové hladině nové zástavby.

PŘEDOBRAZEM JE VÍDEŇ Bezprostředním podnětem pro vypracování studie Brány Prahy se stal plán skupiny Penta na zástavbu v prostoru Masarykova nádraží a Florence podle projektu kanceláře Zahy Hadid. Komise pro územní rozvoj, kterou rada městské části Praha 1 požádala o přípravu návrhu stanoviska k záměru, si uvědomovala jedinečnost tohoto prostoru na okraji historického jádra města, jež je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jde o poslední rozsáhlé rozvojové území centra, navíc napojené v podstatě na všechny dopravní systémy, které se v Praze vyskytují – s výjimkou letiště. Způsob transformace tohoto prostoru zásadně ovlivní možnosti přeměny celého rozhraní mezi historickým jádrem a jeho bývalými předměstími, nyní velmi atraktivními čtvrtěmi Karlínem, Vinohrady, Žižkovem a Holešovicemi-Bubny.

Obdobu takového prostoru – a také inspiraci pro jeho nové městotvorné využití – lze hledat v historii v mnoha městech bývalé rakousko-uherské monarchie v čele s Vídní. Tam na místě bývalého opevnění historického jádra vznikly po jeho odstranění v druhé polovině 19. století okružní sadové třídy obklopené významnými veřejnými budovami, tzv.ringstrasse. Pražský pokus o ringstrassevšak v 19. století zůstal jen fragmentem: tři prostorově odloučené parky s přilehlými významnými veřejnými budovami – Čelakovského sady s Národním muzeem, Vrchlického sady jako předpolí před dnešní Státní operou a hlavním nádražím a parčík na Těšnově s městským muzeem. Všechny tyto prostory byly dodatečně v 70. letech 20. století nemilosrdně přeťaty betonem a asfaltem Severojižní magistrály.

MĚSTO PROPOJÍ „SADOVÝ OKRUH“ Studie Brány Prahysi neklade za cíl celý koridor podél Severojižní magistrály definitivně vyřešit, jakkoli je podložena řadou dílčích studií, projektů a dalších prací z minulosti. Pouze naznačuje principy, podle nichž by se měly jednotlivé fragmenty ne zcela podařeného a později zdevastovaného „sadového okruhu“ propojit, a jak by se měly přeměnit z bariéry rozdělující město v propojení mezi historickým jádrem města a jeho předměstími. Měl by vzniknout promenádní řetězec propojených parkových prostor od Štvanice přes park Těšnov/Švermovy sady, Vrchlického sady a Čelakovského sady. Překonají se stávající bariéry představované kolejištěm Masarykova nádraží, blokem U Bulhara a provozem na magistrále. Zeleň „sadového okruhu“ v širším kontextu naváže na Letnou a Stromovku na jedné straně a na Fügnerovo náměstí a svah do údolí Botiče na straně druhé. V příčném směru se přes něj napojí na historické jádro města zelený masiv Vítkova a Riegrovy sady.

„Sadový okruh“ je přerušován uzly neboli „branami Prahy“ tvořenými veřejnými prostranstvími na křížení s radiálními tahy nebo průchozími bloky s komerčním využitím vnitrobloků. Ústředním prostorem „sadového okruhu“ je areál Masarykova nádraží a Florence. Zde naváže na historické jádro polyfunkční centrum s obchody, kavárnami a restauracemi v parteru a nad nimi ve vyšších patrech ubytování v hotelech, kanceláře (komerční i veřejná správa) a také bydlení. Hlavním magnetem by zde ale mohla být „národní knihovna“ pro 21. století – polyfunkční centrum kulturních zážitků a informací – jako jádro a iniciační impulz pro celou transformaci.

Na opačné straně směrem od centra navazuje Cluster volného času a zábavy Florenc–Karlín, 24hodinová zábavní čtvrť, která nikdy nespí a kam by se mohly přestěhovat podniky, které dnes obtěžují obyvatele Dlouhé ulice. Cluster využije prostor současného autobusového nádraží a návazně v Karlíně podél Negrelliho viaduktu, popř. i areál bývalých Karlínských kasáren.

okruhu“– „kulturní a muzejní míle“. Jde o podobnou formu, jako se místa na okraji historického jádra v posledních desetiletích přeměnila v několika evropských metropolích, např. ve Vídni.

„Kulturní a muzejní míli“ by tvořila stávající i nová zařízení propojená „sadovým okruhem“: • muzea: Národní muzeum – (Fantova budova dnešního hlavního nádraží) – (dopravní muzeum Masarykovo nádraží) – Městské muzeum – Vojenské historické muzeum pod Vítkovem • divadla a koncertní scény: Státní opera – Divadlo Ponec –Karlínské divadlo – (možná další scéna např. v areálu bývalých Karlínských kasáren) – (Filharmonie Vltavská).

Uskutečnit vizi 21. století inspirovanou skoro 150 let starou myšlenkou „sadového okruhu“, který se později bohužel stal koridorem podél městské dálnice, jak to prezentuje studie Brány Prahy, je zajisté velmi náročné. Přeměnu určitě nelze uskutečnit najednou jako jeden projekt. Vizi nedokáže naplnit ani samo město či jeho městské části, ani sebesilnější komerční developerská skupina. Dlouhá doba realizace vyžaduje zásadní shodu o tom, jakou roli by onen „sadový okruh“ či ringstrasse21. století s uzly jednotlivých Bran Prahyměly hrát, čím by měly být pro organismus města, pro jeho obyvatele i návštěvníky. Cílem předkládané studie Brány Prahyproto je vytvořit podklad pro co nejširší diskusi o tom, co by přeměna koridoru Severojižní magistrály podél okraje historického jádra Prahy na „sadový okruh“ 21. století měla sledovat a k čemu by měly Brány Prahy sloužit a jakou by měly mít celoměstskou funkci.

PROF. ING. ARCH. KAREL MAIER, CSC., VEDOUCÍ ÚSTAVU PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ FA ČVUT

At the beginning, there were people. at Prague 1 council responsible for. the development of the city district.. They felt that they could not compete. with professional developers who come. into their areas with development. projects..

Whilst developers come along with particular ideas about the use, shape and size of buildings, the council only has outline plan regulations to work with. The idea about what is in the public interest of the area, which the council is to promote, does not tend to be clear and often changes alongside political representation. In practice, negotiations between the council and a developer then proceeds in the format of arguments about the increasing of coefficients set by the outline plan and about the height level of new development.

VIENNA AS A MODEL The natural initiative for the execution of the Brány Prahy study was Penta Group’s plan for the development in the area of Masaryk Railway Station and Florenc in accordance

with the project by Zaha Hadid’s studio. The committee for regional development, which the council for Prague 1 asked to prepare a draft of the stand for the plan, was aware of the unique importance of this area situated on the outskirts of the historical city centre, which is included in the list of the cultural heritage UNESCO. It is the last large development area in the centre, on top of that an area that is connected virtually to all transportation systems in Prague – apart from the airport. The method of transforming this area will have a fundamental influence on the possibilities of the transformation for the whole area between the historical centre and its former suburbs, now the very attractive districts of Karlín, Vinohrady, Žižkov and Holešovice-Bubny.

Revitalisation of such an area – as well as inspiration for its new city-forming utilization – can be seen in the history of many towns of the former Austrian-Hungarian monarchy led by Vienna. There, in the place of the former fortification of the historical centre, were, once removed in the second half of the 19 th century, created ring park avenues surrounded by significant public buildings, the so called ringstrasse. But Prague attempt at ringstrasse only remained a fragment in the 19 th century: three spatially separated parks with adjacent significant public buildings –Čelakovského sady with the National Museum, Vrchlického sady as a frontage for today’s State Opera and the Main Railway Station and small park in Těšnov with the City Museum. All these places were, in the 1970s, mercilessly crossed over by concrete and tarmac of the north-south arterial road.

THE CITY WILL BE INTERCONNECTED BY A ‘PARK RING’ The Brány Prahystudy does not aim to deal definitely with the whole corridor along the north-south arterial road, no matter how it is supported by a number of partial studies, projects and other work from the past. It only suggests principles according to which the individual fragments of the not entirely successful and later devastated ‘park ring’ should be interconnected and how they should be amended, from a barrier that splits the city into an interconnection between the historical city centre and its suburbs. There should be a promenade ring of interconnected park areas from Štvanice through Těšnov park/Švermovy sady, Vrchlického sady and Čelakovského sady. The existing barriers of the Masaryk Station tracks, the U Bulhara block and the traffic on the arterial road, will thus be overcome. Greenery of the ‘park ring’ will, within a broader extent, connect onto Letná and Stromovka on the one side and Fügnerovo Square and the hill towards Botič Valley on the other. Crosswise, the historical centre will be connected with a green massif of Vítkov and Riegrovy sady.

‘Park ring’ is broken up by junctions or ‘Prague gates’ created by public areas on the junctions with radial roads or pass-through blocks with a commercial use of inner blocks.

The central area of the ‘Park ring’ is the complex of Masaryk Railway Station and Florenc. There, the historical centre will be connected to a polyfunctional centre with shops, cafés and restaurants in a parterre and hotel ac

commodation, offices (commercial and public administration) and housing on all top floors above. The main attraction might, however, be the ‘National Library’ for the 21 st century – a polyfunctional centre of cultural experience and information – as a centre and initiative impulse for the whole transformation.

On the other side, in the direction from the centre, it is connected to the Cluster of leisure time and entertainment Florenc–Karlín, a 24-hour entertainment area that never sleeps and where the businesses that nowadays disturb residents of Dlouhá Street could move. Cluster will utilize the areas of the existing bus station and then in Karlín along Negrelli Viaduct and possibly also the complex of the former military barracks in Karlín.

VISION FOR THE FUTURE Apart from the area of Masaryk Railway Station – Florenc, the study also takes into consideration the creation of a chain of cultural buildings along the ‘park ring’ – ‘cultural and museum mile’. It is a similar form as is the way that places situated on the outskirts of the historical centre changed in the past decades in several European metropolises, for instance Vienna.

The ‘cultural and museum mile’ would also comprise new establishments connected with the ‘park ring’: • museums: National Museum – (Fanta’s building of today’s main railway station) – (the transportation museum of Masaryk Railway Station) – City Museum – Military Historical Museum below Vítkov • theatres and concert halls: State Opera – Ponec Theatre – Karlín Theatre – (perhaps another hall, for instance in the complex of the former military barracks in Karlín) –(Vltava Philharmonics).

Realizing the vision of the 21 st century inspired by an almost 150-year old idea of a ‘park ring’, which later, unfortunately, became a corridor along the city motorway, as presented by the Brány Prahy study, is naturally very demanding. The transformation certainly cannot be realized at once as one project. The vision cannot be only fulfilled by the city and its city district themselves, not even the strongest commercial development group. The long realisation requires fundamental consensus regarding the role of the ‘park ring’ or ringstrasseof the 21 st century with the junctions that the individual Brány Prahyshould play, what they should mean for the city organism, its residents and visitors. The presented study Brány Prahy aims to create foundations for the broadest possible discussion on what the transformation of the north-south arterial road’s corridor along the outskirts of Prague’s historical centre to the ‘park ring’ of the 21 st century should pursue and what the Brány Prahy should serve and what citywide function it should have.

PROF. ING. ARCH. KAREL MAIER, CSC., HEAD OF DEPARTMENT OF SPATIAL PLANNING AT FA ČVUT

Savills;

/real estate decisions depend on accurate insights/

Noun

1. Global Knowledge 2. Local Expertise 3. World Class Advice

Speak to our specialist teams, whether you are buying, selling, leasing or looking for property management services.

In the Czech Republic, Savills has been present since 2017. It has built a full service oce in Prague employing over 50 sta covering the services of investment advisory, valuation, leasing agency, property management, building and project consultancy and research. It covers major commercial property sectors such as oces, industrial, retail and residential as well as alternatives such as leisure, hotels, co-living and student accommodation. Please get in touch if you are interested in more information on our service lines.