Průvodce procesory AMD

Procesor je jedna z klíčových komponent, na které si všichni při výběru nového nebo při upgradu stávajícího počítače či notebooku zakládají. Je to logické, neboť frekvence a počet jader mají vliv na celkový výkon zařízení. Tyto hodnoty mají vliv na odezvu systému a rychlost odbavení náročných procesů, jako je střih videa nebo transkódování. Detailněji se tentokrát podíváme na procesory od společnosti AMD.

U hardwaru budeme vždy řešit dilema, zda koupit aktuální špičku, nebo počkat pár měsíců na „novou generaci“. Výběr procesoru také úzce souvisí s volbou základní desky a také s účelem, tedy s tím, k čemu bude výsledná soustava určena. Na pozici lídra na trhu s procesory se drží momentálně společnost AMD, jejíž portfolio přináší cenově příznivé procesory, které nerezignují na výkon a představují aktuální špičku pro počítače, notebooky i servery. Blíže se podíváme na desktopové procesory a procesory pro notebooky.

Velkolepý návrat AMD

V roce 2017 společnost AMD uvedla na trh procesory Ryzen, Threadripper a mobilní Ryzeny, které začaly představovat konečně pořádnou konkurenci procesorům od Intelu. V nabídce AMD najdeme ale i známé řady, jako je například Athlon.

V mnoha ohledech dokonce začaly procesory od AMD nechávat Intel za sebou a začaly se stávat stále zajímavější alternativou, a to zejména kvůli vysokému výkonu a široké nabídce pokrývající všechny cenové segmenty.

Třetí generace Ryzenů se postavila proti deváté generaci Coffee Lake Refresh čipům, a právě výkon Ryzenů dostal AMD zpět do sedla. Do „boje“ v roce 2020 nastupuje také neméně ambiciózní čtvrtá generace Ryzenů, jejíž mobilní varianta se začíná už nasazovat do nové generace ultratenkých výkonných notebooků.

Které parametry procesor má?

Procesor má zásadní vliv na chod celého systému. Celkový výkon a rychlost však neurčuje pouze procesor, proto je namístě sladit všechny komponenty tak, aby byl výsledek co nejvíce efektivní.

Je také zapotřebí s procesorem sladit i další prvky, jako je základní deska, dále má na celkový výkon počítače nezanedbatelný vliv také operační paměť a typ úložiště. Když se však běžný uživatel rozhoduje o novém procesoru, nejvíce určující je pro něj vedle výrobce především frekvence neboli kmitočet. Kterých parametrů si u procesorů všímat a co který pojem znamená?

Frekvence/kmitočet: Dnes se frekvence procesoru udává už v gigahertzích (ještě před několika lety vládly modely, u kterých se frekvence udávala v megahertzích). Frekvence referuje o tom, kolik instrukcí/výpočtů proběhne za vteřinu, jde tedy zjednodušeně o rychlost procesoru. Čím vyšší je frekvence, tím vyšší je výkon procesoru. Dnešní procesory umějí dynamicky upravovat kmitočet v závislosti na požadovaných operacích nebo teplotě.

Jádra/cores: Jádra jsou vlastně procesory uvnitř procesoru. Moderní procesory mají od dvou do 32 jader, nejběžnější jsou modely se čtyřmi, šesti a osmi jádry. Výhodou vícejádrových procesorů je, že každé jádro je schopno odbavovat vlastní zátěž. S vícejádrovými procesory vzrostly možnosti multitaskingu a pro provoz mnohých tzv. „heavily-threaded“ aplikací (editory pro střih videa, grafické programy) je více jader nutnost.

Vlákna/threads: Počet vláken udává, kolik nezávislých procesů umí procesor odbavit naráz, což je teoreticky to samé jako počet jader. Nicméně některé procesory disponují možností tzv. hyper-threadingu (Intel) nebo v podání AMD simultánního multi-threadingu (SMT), což umožňuje virtuální zdvojnásobení počtu jader. Dojde tím sice ke zvýšení výkonu, avšak ne tolik jako v případě vyššího počtu fyzických jader.

TDP: Thermal design power je maximální možný tepelný výkon, který procesor vytváří, udávaný ve wattech. Pokud je například hodnota TDP 95 W, je zapotřebí opatřit procesor takovým chladičem, který je schopen tuto hodnotu odvést. TDP je důležitý parametr, od kterého se odvíjí například výběr vhodného chlazení, ale také napájení.

Cache paměť: Vestavěná cache paměť je vyrovnávací paměť určená k tomu, aby byla možná co nejrychlejší výměna dat a instrukcí mezi procesorem a operační pamětí. Jsou tři úrovně cache paměti: L1 (nejrychlejší), L2 (prostornější, ale pomalejší) a L3 (větší a pomalejší). Pokud nejsou data, která procesor potřebuje, dostupná na žádné z těchto úrovní, sahá si do operační paměti, což je mnohem pomalejší. Velikost cache se udává nejčastěji v megabytech, avšak jde o poměrně zavádějící údaj, který sám o sobě není příliš určující.

IPC: Pokud porovnáte dva procesory se stejným kmitočtem, shodným počtem jader, ale od jiného výrobce nebo postavené na jiné architektuře od stejného výrobce, budou mít navzdory totožným nominálním hodnotám rozdílné počty IPC (instructions per clockcycle, instrukce vykonané za jeden cyklus). IPC nejvíce ovlivňuje architektura procesoru, takže čipy novější generace budou mít lepší hodnoty než generace předcházející. IPC se obvykle neuvádí, ale zjistit jej lze díky benchmarkům.

Patice/socket: Různé procesory vyžadují různé typy socketů. Pokud nechcete při upgradu procesoru investovat do nové základní desky, je zapotřebí pořídit takový model, který je kompatibilní s určitým socketem. Aktuální socket pro desktopové Ryzeny a Athlony se označuje jako AM4 a je schopný pojmout procesory Ryzen první, druhé a zřejmě i nadcházející třetí generace (netýká se to high-endových Threadripperů, které mají vlastní socket TR4).

Rodiny, řady, generace, a jak se v nich vyznat

AMD má na trhu rozsáhlou nabídku produktových řad, generací a typů. Podíváme se na základní parametry procesorů a provedeme vás jejich značením.

AMD dělí své procesory v podstatě do tří kategorií – zjednodušeně řečeno, jde o „dobré, lepší a nejlepší“ procesory, tomu odpovídá i základní číselné rozřazení. Toto základní dělení je u obou značek (Intel i AMD) naštěstí shodné, takže tento poznatek můžete aplikovat v obou případech.

AMD entry-level řada nese označení Ryzen 3 (podobně jako Intel Core i3),

AMD mid-range procesory jsou z linie Ryzen 5,

AMD mainstream high-end vrcholí procesory Ryzen 7, náročným jsou určeny procesory Ryzen 9.

Pro rychlé rozlišení procesorů máme tedy k dispozici řady 3, 5, 7 a 9, a jak už jsme si řekli, první ze čtyřmístného čísla následujícího za názvem řady označuje generaci. Ostatní čísla rozlišují různé modely v řadě, obecně čím vyšší hodnoty, tím lépe (více jader a/nebo vyšší kmitočet). Procesory od AMD lze vesměs všechny taktovat, ale v jejich pojmenování se občas objevuje na konci písmeno X, které znamená, že jde o model s vysokou frekvencí.

Generace

AMD každoročně rozšiřuje svou nabídku o novou generaci, která je postavená na nové (nebo refreshované) architektuře. Generaci procesorů lze poznat z jejich čtyřmístného označení – Ryzen 3xxx. Tedy aktuálně je na trhu třetí generace desktopovových procesorů Ryzen. Co se týče high-endové řady, Threadripperů, ta je o generaci pozadu – a v současné době je na trhu druhá generace a očekává se generace třetí.

Vždy se vyplatí pořizovat tu nejnovější generaci, navzdory tomu, že s uvedením nové generace dochází logicky k poklesu ceny u generace předchozí. Na první pohled výhodná koupě „nového-starého“ procesoru ale nemá z dlouhodobého hlediska smysl.

AMD procesory pro notebooky

Procesor je také jedna z prvních věcí, které si zákazníci všímají při pořizování nového notebooku. Ostatně nezřídka je procesor uveden na jednom z prvních míst hned po značce a modelu notebooku. Stejně jako v případě desktopových procesorů se i procesory pro notebooky označují pomocí kombinace písmen a čísel, přičemž rozklíčování tohoto kódu je v podstatě shodné jako u desktopových modelů.

AMD aktuálně nabízí nejnovější mobilní procesory AMD Ryzen 4000, které s architekturou Zen 2 a až osmi jádry a 16 vlákny představují špičku mezi mobilními procesory. Rodina mobilních procesorů AMD Ryzen zahrnuje sérii U, která je určená pro ultratenká prémiová zařízení a sérii H, která je ideální pro nejnovější tenké a lehké herní notebooky. V letošním roce se v noteboocích začínají objevovat také nejnovější procesory AMD Athlon 3000 s architekturou Zen, až dvěma jádry a čtyřmi vlákny.

Nové procesory AMD využívají 7nm architekturu Zen 2, která přináší znatelný nárůst rychlosti a výkonu, přičemž je podle výrobce energeticky efektivnější, což může v případě notebooků znamenat vyšší výdrž baterie. Další výhodou nových procesorů je až osm ultra-responzivních jader a 16 vláken, což umožňuje nástup výkonných ultratenkých zařízení.

Mobilní procesory AMD v praxi

Jak už bylo řečeno, na procesory AMD u svých prémiových řad vsázejí také renomovaní výrobci, kteří pochopili, že mobilní procesory AMD Ryzen mohou pomoci rozšířit jejich portfolio o zařízení, která nabídnou vysoký výkon a umožní vznik ultratenkých designů klasických notebooků i zařízení typu 2 v 1. Názorným příkladem je nová řada profesionálních notebooků HP ProBook. Společnost HP nabídne v průběhu jara a léta několik zařízení – už v lednu oznámila, že se v první polovině roku začne prodávat HP ProBook x360 435 G7, ultratenké zařízení v 360stupňovém provedení s procesory Ryzen 3 4300 U, Ryzen 5 4500U, Ryzen 7 4700U. Nové Ryzeny dostaly do výbavy také notebooky ProBook 445 G7 a ProBook 455 G7, což budou první na trhu dostupná komerční zařízení s nejnovějšími mobilními Ryzeny. K dispozici budou varianty se čtyř, šesti nebo osmijádrovým Ryzenem (Ryzen 3 4300 U, Ryzen 5 4500U, Ryzen 7 4700U). Společnost HP zdůrazňuje hned několik aspektů, díky kterým jsou nová zařízení s procesory AMD ideální pro profesionály a firemní zákazníky. Vedle vysokého výkonu nabídnou obě zařízení 180stupňové provedení, prošly 19 MIL-STD 810G testy odolnosti a splňují vysoké nároky na bezpečnost (disponují funkcemi jako HP DriveLock, SureClick, BIOSphere Gen 5, Client Security Gen 5 nebo SureSense) a využívají technologii HP Fast Charge, která umožňuje nabití na 50 % kapacity baterie během půl hodiny. Jako hlavní přednost nové byznysové řady ale HP uvádí právě nasazení nejnovějších procesorů AMD.

HP tak jako jeden z lídrů na trhu začne dodávat moderní zařízení, která budou také zásluhou nových procesorů AMD atraktivní nejen svým vzhledem a výkonem, ale i cenově.