KDO BYL GORDON MOORE?

FRANTIŠEK DOUPAL

Gordon Moore, jeden ze zakladatelů Intelu, je všeobecně známý i díky své předpovědi o rychlosti růstu počtu tranzistorů na integrovaném obvodu při zachování stejné ceny. Tento výrok, známý také jako Moorův zákon, ve světě IT rezonuje dodnes, tedy i po téměř 60 letech. Tento velikán technologického a polovodičového průmyslu, který stál u zrodu IT v podobě, v jaké ho známe dnes, zemřel 24. března 2023 v 94 letech. Pojďme si jeho život připomenout.

Gordon Moore se narodil 3. ledna 1929 v San Franciscu. Jeho talent se začal projevovat již v mládí. Studoval nejprve na státní univerzitě v San Jose. V roce 1950 získal bakalářský titul z chemie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a v roce 1954 přidal titul Ph.D. v oboru chemie a fyziky na California Institute of Technology (Caltech).

Svou kariéru Moore započal v laboratořích aplikované fyziky Johnse Hopkinse v Marylandu. V roce 1956 Moore nastoupil do Shockley Semiconductor, která byla první polovodičovou společností založenou v (pozdějším) Silicon Valley. Zde pracoval pod vedením Williama Shockleyho, spoluvynálezce tranzistoru a zakladatele této společnosti. Neméně důležité (možná ještě důležitější) však bylo jeho seznámení s Robertem Noycem, s nímž později dokázali velké věci.

V roce 1957 se Moore a Noyce „trhli“ a přispěli k založení firmy Fairchild Semiconductor, kde se výrazně angažovali při vývoji a zavádění první komerční výroby rozptýlených křemíkových tranzistorů a později i prvních komerčně využitelných integrovaných obvodů na světě. Při zpětném pohledu je tak zřejmé, že Moore sehrál klíčovou roli nejenom v několika důležitých společnostech vznikajícího oboru, ale také ve formování celého Silicon Valley a IT jako takového. A to navzdory tomu, že původně prý ani nikdy podnikat nechtěl…

Moorovy roky v Intelu

založili Intel (Integrated Electronics) v červenci 1968. Při svém zrodu se Intel zabýval oblastí pamětí, mikroprocesory přišly na řadu až později. Již v té době se však začal prosazovat přístup založený na myšlence výroby (složitých) čipů pro všeobecné použití ve velkých objemech, což je model, který můžeme za základ podnikání společnosti Intel považovat dodnes.

Moore v Intelu zpočátku působil jako výkonný viceprezident a v roce 1975 se stal prezidentem. V roce 1979 byl jmenován předsedou představenstva a výkonným ředitelem – tuto funkci zastával až do roku 1987, kdy se vzdal funkce výkonného ředitele a nadále zůstal předsedou představenstva. V roce 1997 se Moore stal emeritním předsedou a v roce 2006 odstoupil z funkce a odešel na odpočinek.

Když Moore a Noyce začali pracovat na vlastní pěst, jako třetího zaměstnance Intelu přijali budoucího generálního ředitele Andyho Grovea a společně vybudovali jednu z největších firem (a to nejen ve svém oboru). Moore byl v tomto vztahu často považován za jakéhosi prostředníka mezi Noycem a Grovem a zajišťoval funkční a efektivní spolupráci této povahově poněkud nesourodé dvojice. Moore byl všeobecně považován za tichého vůdce oddaného své práci, který vždy vyžadoval to nejlepší a byl maximálně poctivý. Znám byl také pro svou neuvěřitelnou přesnost.

Z historického hlediska byl v Intelu nejdéle sloužícím CEO i předsedou představenstva.

Moorův zákon

Pojďme se však ještě na chvíli vrátit k Moorovu zákonu. Ten byl podle dostupných zdrojů poprvé zformulován do vědeckého článku v roce 1965 a uváděl, že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se každý rok zdvojnásobí.

V roce 1975 se pak Moore ke svému výroku vrátil a na základě soudobých zkušeností jej upravil do podoby uvádějící, že složitost integrovaného obvodu se zdvojnásobí každé asi dva roky. Tato prognóza měla být podle Moora platná v následujících přibližně deseti letech, obecně však můžeme říci, že platí dodnes (nebo alespoň platila donedávna).

Za zmínku stojí jistě i fakt, že Moore byl velmi skromný člověk a on sám tuto teorii svým jménem neoznačoval a vlastně o to ani nestál. O to se postarali jiní.

Moorovy další aktivity

Gordon Moore se v roce 1950 oženil s Betty Irene Whitakerovou, se kterou žil až do své smrti. Narodili se jim dva synové (Kenneth a Steven) a dočkali se čtyř vnoučat.

Po odchodu do důchodu v roce 2006 Moore dělil svůj čas mezi Kalifornii a Havaj. Během svého života se věnoval také filantropii, zejména ochraně životního prostředí, vědě a zlepšování péče o pacienty. Spolu se svou manželkou založili Nadaci Gordona a Betty Mooreových, která od svého vzniku v roce 2000 věnovala na dobročinné účely přes pět miliard dolarů. V čele správní rady Nadace působil Moore až do roku 2018, kdy se stal jejím emeritním předsedou.

Moore za svou celoživotní činnost získal také celou řadu ocenění. Zmínit můžeme např. Národní medaili za přínos v oblasti technologií udělenou v roce 1990 prezidentem USA Georgem H. W. Bushem nebo Prezidentskou medaili svobody, což je vůbec nejvyšší civilní vyznamenání v zemi. Tu mu udělil George W. Bush v roce 2002.