Reseller Magazine TÉMA ČÍSLA | HARDWARE
MICHALA BENEŠOVSKÁ
NEJVĚTŠÍ HARDWAROVÉ REVOLUCE POSLEDNÍCH 20 LET
PROČ SE ZDÁ, ŽE SE VÝVOJ ZPOMALUJE? Technologie v devadesátých letech letěla kupředu závratným tempem a mezigenerační rozdíly byly obrovské. Dnes? Pokud máte notebook z roku 2018, dost možná na něm i v roce 2023 rozjedete většinu běžných úloh bez větších potíží. Hardwarový vývoj za posledních dvacet let sice přinesl několik zásadních milníků, ale zároveň se v mnoha ohledech zpomaluje. Proč už dnes skoky mezi generacemi zařízení nejsou tak dramatické jako dříve a jak to ovlivňuje trh?
Jednou z oblastí, kde je zpomalení vývoje nejmarkantnější, jsou osobní počítače. V devadesátých letech platilo, že i běžný domácí počítač bylo nutné co dva roky vyměnit – nové programy (a zejména tehdejší hry) a operační systémy vyžadovaly násobně vyšší výkon. Dnes se životní cyklus PC protáhl standardně na šest i více let, zatímco dříve býval do čtyř let. Důvod? Tempo zlepšování čipů zpomalilo – frekvence procesorů už dávno nerostou exponenciálně a pokroky jsou spíše mírnější. Navíc moderní operační systémy běží obstojně i na několik let starém hardwaru. Například pět let starý procesor Intel (architektura Sandy Bridge z roku 2011) dokázal utáhnout ještě Windows 10. Důležitější je, že dnešní počítače mají výkonovou rezervu pro běžné použití. Na prohlížení webu, přehrávání videí či kancelářské práce stačí i deset let staré stroje úplně v pohodě. Uživatelé tak nemají silnou motivaci kupovat nový počítač každé dva roky jako kdysi – starší PC nevnímáme jako pomalé a zastaralé tak rychle. Místo kompletní obměny často stačí dílčí upgrade: typicky přidat RAM nebo vyměnit pomalý magnetický disk za rychlé SSD. Právě nasazení SSD disků kolem roku 2010 byla jedna z posledních opravdu výrazných revolucí v PC – počítač se po něm „probudil k životu“ a zrychlil start systému i načítání programů. A pro ty, kteří si to pamatují, šlo o opravdu výrazné a zásadní zrychlení. Dnes už je ale SSD standardem a další generační vylepšení úložišť (např. NVMe moduly) už tak dramatický efekt nemají. Lidé tak své sestavy omlazují menšími vylepšeními namísto nákupu nových modelů. Herní nadšenci jsou samozřejmě výjimkou – ti honí každé zvýšení výkonu a high-end
grafické karty mění klidně po dvou letech. Pro běžné uživatele je však současný hardware naddimenzovaný, což znamená menší potřebu investovat do nového stroje, a cyklus obměny se tak prodlužuje. Zpomalení se týká i samotného technologického pokroku hardwaru. Mooreův zákon, podle kterého se počet tranzistorů na čipu zdvojnásobí zhruba každé dva roky, už přestává platit. Fyzické zmenšování tranzistorů naráží na limity – miniaturizace se od roku 2000 výrazně zpomalila a v posledních dvou dekádách postupuje už jen pomalu. Výrobci sice přidávají stále více jader a vylepšují architektury (přechod na více jader CPU byl sám o sobě jednou z revolucí), ale tyto změny ne vždy přinášejí lineární zrychlení pro všechny úlohy. Mnoho běžných aplikací nedokáže více jader efektivně využít, a vyšší výkon tak uživatel příliš nepocítí. Když k tomu přičteme faktory jako fyzikální limity (např. problémy s chlazením při vyšších frekvencích) a vyšší náklady na vývoj nových čipů, není divu, že mezigenerační skoky přestaly být tak citelné. Dnes nové CPU či GPU nabídnou třeba o 10–20 % více výkonu než předchůdce, nikoli dvojnásobek jako kdysi. Dopad na trh je zřejmý: prodeje PC pozvolna klesají. Po obrovském jednorázovém boomu během pandemie (kdy si lidé hromadně pořizovali notebooky na home office) nastal útlum a přesycený trh zažil výrazný propad. Rok 2022 a 2023 patřily podle analytiků k nejhorším v historii PC trhu, s meziročními poklesy prodejů v desítkách procent. Výrobci počítačů se ocitli v nepříjemné situaci: většina potenciálních zákazníků je vybavená a nemá důvod upgradovat.
leden 2026 | www.rmol.cz
20