Issuu

ODOLNOST VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ

– RESILIENCE

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

COVER

Strana

Komfort bez kompromisů Zvolte snadné použití, bezpečnost a komfort – nový klíčový produkt v kategorii střešních oken! Představujeme vylepšené dálkově ovládané GLL a GLU se zasklením 64:

Cenově dostupnější

Lepší zasklení 64

Předem spárovaný dálkový ovladač

Dokonalý vzhled v kombinaci

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé čtenářky, milí čtenáři Bulletinu ČKA, odolnost sídel a krajiny přestává být tématem, které můžeme odsouvat do vzdálené budoucnosti. Letošní klimatické extrémy znovu ukázaly, že změny, před nimiž odborníci dlouhodobě varují, se již bezprostředně dotýkají našich měst, obcí i volné krajiny. Dlouhá období horka a sucha střídají přívalové srážky, lokální povodně a další obtížně předvídatelné jevy. To, co jsme ještě nedávno označovali za mimořádnou událost, se stává opakující se zkušeností. Odolnost přitom neznamená pouze schopnost čelit jedné konkrétní katastrofě. Je to schopnost společnosti, sídla, krajiny i jednotlivé stavby přizpůsobovat se měnícím se podmínkám, zachovat své základní funkce a po krizi se obnovit, pokud možno poučeněji a kvalitněji. Nestačí stavět vyšší hráze, objemnější kanalizace nebo technicky dokonalejší budovy. Musíme především promýšlet celé systémy – vztah zastavěného území a krajiny, hospodaření s vodou, energetickou a dopravní infrastrukturu, dostupnost služeb, veřejná prostranství i soudržnost místních komunit. Právě proto věnujeme toto číslo Bulletinu odolnosti sídel a krajiny. Nejde o okrajovou disciplínu ani o nový módní pojem. Je to součást základní odpovědnosti architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Každé naše rozhodnutí – od umístění domu a podoby ulice až po koncepci celé čtvrti nebo krajinného celku – ovlivňuje, jak bude prostředí reagovat na horko, sucho, povodeň, výpadek energie či jinou mimořádnou situaci. Současně ovlivňuje i každodenní kvalitu života. Stromy, zastínění, propustné povrchy, dostupná zeleň, funkční veřejná doprava nebo šetrné hospodaření s vodou nejsou jen opatřeními pro krizové chvíle. Zlepšují prostředí každý den. Česká komora architektů se k těmto otázkám vyjádřila také prostřednictvím Tezí ČKA pro udržitelné obce a města, za které děkuji především Petru Leškovi. Připomínáme v nich, že udržitelnost nelze redukovat na splnění jednotlivých technických parametrů nebo na doplnění několika „zelených“ prvků do jinak nezměněného návrhu. Musí být přítomna již v prvních úvahách o rozvoji sídla. Začíná uvážlivým nakládáním s územím, obnovou již zastavěných ploch a existujících budov, kvalitním územním plánováním a odpovědným zadáváním veřejných investic. Pokračuje péčí o veřejná prostranství, podporou přirozené sociální různorodosti, rozumnou mobilitou, modro-zelenou infrastrukturou a promyšleným vztahem města k okolní krajině. Odolné město není pevnost. Je to město schopné reagovat, aniž by při první mimořádné události přestalo fungovat. Má více možností, jak zajistit základní služby, prostory využitelné různými způsoby a budovy, které se dokážou přizpůsobovat proměnám společnosti. Dokáže zadržet vodu v místě, kde spadne, poskytuje stín a ochlazení, chrání půdu před zbytečným zastavováním a podporuje krátké každodenní cesty. Odolná krajina pak není neprostupným ochranným pásmem kolem sídel, ale živým systémem, který vodu přijímá a zadržuje, umožňuje přirozené procesy a zároveň zůstává kulturním prostředím vytvářeným a spravovaným člověkem. Zároveň by měla být společnost schopná ochránit obyvatelstvo v krizových a válečných situacích – včas varovat občany, zajistit úkryty, evakuaci, zdravotnickou pomoc a zvládat i následky těchto situací. Architekti nemohou všechny tyto problémy vyřešit sami. Mohou je však pomoci správně pojmenovat, propojovat jednotlivé odbornosti a převádět strategické cíle do konkrétních prostorových rozhodnutí. Právě schopnost

syntézy je jednou z nejdůležitějších hodnot naší profese. Odolnost totiž nevzniká součtem izolovaných opatření, ale spoluprací – mezi architekty, krajinářskými architekty, inženýry, přírodovědci, samosprávami, investory a veřejností. A také ochotou uvažovat v delším časovém horizontu, než je jedno volební období nebo okamžik dokončení stavby. Kvalitu architektury, která dokáže obstát v čase, připomíná také Česká cena za architekturu. V červnu jsme se setkali na nominačním večeru v Centru architektury a městského plánování. Byla to jedna z posledních velkých společenských událostí v CAMPu před několikaletou rekonstrukcí Pragerových kostek. Toto místo se za uplynulé roky stalo důležitým prostorem veřejné debaty o architektuře, plánování a budoucnosti Prahy. Věřím, že připravovaná obnova jeho výjimečnou architekturu nejen ochrání, ale umožní CAMPu vrátit se s ještě lepšími podmínkami pro svou činnost. Mezinárodní porota České ceny za architekturu mezitím osobně navštívila všech pětadvacet nominovaných realizací. Při cestě napříč republikou najela téměř 1 700 kilometrů. Osobní návštěva staveb je pro hodnocení nenahraditelná. Architekturu nelze spolehlivě posoudit jen podle fotografií a výkresů. Teprve na místě se ukáže její vztah k okolí, skutečná kvalita prostoru a materiálů, každodenní provoz i to, jak stavba přijala čas a její uživatele. I tento způsob hodnocení připomíná, že dobrá architektura není pouze obrazem, ale komplexním a dlouhodobým vztahem mezi lidmi a prostředím. Vedle témat spojených s klimatem, krajinou a kvalitou vystavěného prostředí se Komora intenzivně věnuje také podmínkám výkonu profese. Po přerušení vyvolaném volbami opět pokračuje příprava rozsáhlé novely zákona č. 360/1992 Sb., tzv. autorizačního zákona, který za více než třicet let své existence vytvořil pevný základ naší stavovské samosprávy a odpovědného výkonu profese. Praxe, právní prostředí i nároky na autorizované osoby se však zásadně proměnily a některá ustanovení již dnešním podmínkám neodpovídají. Připravovaná novela by měla pravidla zpřesnit a aktualizovat, posílit srozumitelnost kompetencí i odpovědnosti autorizovaných osob a vytvořit modernější rámec pro fungování profesních komor. Považuji za důležité, aby návrh brzy vstoupil do legislativního procesu a získal podporu napříč politickým spektrem. Nejde přitom jen o vnitřní záležitost dvou profesních komor. Jasná pravidla výkonu povolání, průběžné vzdělávání, profesní etika a vymahatelná odpovědnost jsou podmínkou důvěry veřejnosti i kvality prostředí, které společně vytváříme. Odolnost sídel a krajiny, kvalita architektury i stabilní podmínky výkonu profese spolu úzce souvisejí. Všechny vyžadují schopnost předvídat, nést odpovědnost a přemýšlet za horizont okamžitého zadání. Úkolem architektury není jen reagovat na dnešní potřeby, ale ponechávat budoucím generacím prostředí, které bude schopné další proměny. Odolnost proto nevnímám jako obranu před budoucností, ale jako naši připravenost tuto budoucnost aktivně a kultivovaně utvářet.

Vydání

Sekce

3/26

BULLETIN ČKA

Přeji vám inspirativní čtení třetího čísla Bulletinu ČKA 2026. Jan Kasl předseda ČKA

Strana

EDITORIAL

6 aktuality

6 7 7 8 8 8 9 10 12 12 12 13 14 14 15 15 16

Z nominačního večera České ceny za architekturu Pocta ČKA 2026 – Ladislav Lábus Ocenění za výjimečný počin – zadavatelé architektonických soutěží roku 2025 Výstavy nominovaných děl ČCA Brněnská vernisáž ČCA nabídla setkání s architektem Viktorem Rudišem Debata ČKA o památkové péči OTTA – urbanismus a plánování Projednávání stavebního zákona Legislativní školení ČKA k novele stavebního zákona Vzdělávejte se s námi – CŽV Vy…zkoušejte ČKA / Beseda se studujícími na vysokých školách Studentky Mendelovy univerzity v Brně vyhrály soutěž v Portugalsku Institut britských architektů (RIBA) vybral lávku na Štvanici Nedožité narozeniny architekta Jiřího Adama (Šlapeta) Dvě nové publikace Fakulty stavební ČVUT v Praze Carlos Moreno – kniha 15minutové město Jedna částka, různá očekávání: Investiční náklady ve smlouvě s architektem (Křižková, Plášek)

20 výsledky soutěží Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

26 téma

ODOLNOST VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ – RESILIENCE

27 27 28 32 35 39 41 42 45 46 47 48

Teze ČKA k odolnosti vystavěného prostředí – resilience Klimatická odolnost vystavěného prostředí (Lešek, Janáč) Odolnost měst, městských čtvrtí a obcí (Bařinka) Odolnost budov (Fronk, Baxa, Hájková) Odolnost krajiny (Janíková, Pyšková) Pracovní skupina Odolnost, Evropská rada architektů (ACE) Evropská směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD IV (Lešek) Odolnost existujícího fondu budov ve Francii (Waloszková) Zpráva o adaptaci ČR na změnu klimatu Architekti pro bono (Janáč) Build Back Better (Lešek) Katastrofa sama o sobě není příležitostí. Příležitostí může být až způsob, jakým na ni dokážeme jako město reagovat. Rozhovor se starostkou Jeseníku (Pražanová) Člověk v tísni – Příručky pro domácnosti v záplavovém území

Vydání

3/26

51 52 54 57

58 60 61 64

Postup pojišťoven při plnění pojistné události způsobené živlem (Slabejová) Nový přístup k odolnosti kritické infrastruktury v České republice (Uhlík) Odolnost kritické dopravní infrastruktury (Spačil, Gruber) Když se odolnost přesouvá do digitálního světa (Kintr) Příručka 72 hodin (Dittmannová) Bezpečnostní portály Odolnost je více než přežití – situace v USA (Richards) Ochrana obyvatelstva v Estonsku (Tintěra)

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

■1

Z NOMINAČNÍHO VEČERA ČESKÉ CENY ZA ARCHITEKTURU

Dne 16. června 2026 se v prostorách Centra architektury a městského plánování v Praze (CAMP) uskutečnil nominační večer ČCA, na němž bylo prezentováno 25 realizovaných staveb, z nichž porota vybere laureáta ČCA 2026. Večer se nesl v duchu zahradní slavnosti a byla na něm zároveň udělena Pocta ČKA Ladislavu Lábusovi a předáno Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury, které patří šedesáti zadavatelům architektonických soutěží v roce 2025. Připomenuta byla také loni zesnulá krajinářská architektka Radmila Fingerová. Česká komora architektů na nominačním večeru 11. ročníku České ceny za architekturu představila pětadvacet děl, která mezinárodní porota vybrala z 301 přihlášených staveb do užšího výběru. Zahraniční porotci opět ocenili schopnost českých architektů citlivě doplňovat stávající stavby o nové funkce, ať se již jedná o rekonstrukce, přístavby, dostavby či konverze. Na konci srpna členové mezinárodní poroty všech 25 nominovaných staveb napříč Českou republikou osobně navštívili, což jim umožnilo posoudit skutečné provedení realizací a zhodnotit jejich přínos v kontextu místa. Na základě toho porota určí finalisty a vybere vítěze hlavní ceny. Právě porota tvořená odborníky výhradně ze zahraničí (Julio de la Fuente, Španělsko, Manuela Hötzl, Rakousko, Bettina Lamm, Dánsko, Jeroen van Schooten, Nizozemsko, Ilja Skoček, Slovensko) a osobní obhlídka všech nominovaných staveb činí ČCA jedinečnou. Jména hlavního vítěze i dalších finalistů budou slavnostně vyhlášena 12. listopadu 2026 na galavečeru ve Foru Karlín.

Nominační večer ČCA 2026 probíhal v parku u Pragerových kostek (CAMP)

■1

Nominovaná díla

Součástí akce byla výstava 25 nominovaných děl ČCA

Porotci ČCA Jeroen van Schooten, Manuela Hötzl a Ilja Skoček. Foto Ondřej Besperát

■1

Vydání

3/26

Mezi pětadvacítku nominovaných staveb se dostaly: BudexHUB (Planá), Centrála a show‑ room Janošík (Valašské Příkazy), Desátková – rodinný dům v Brně, Dostupné bydlení (Žďár nad Sázavou), Hasičárna pro Psáry a Dolní Jirčany, Horácká multifunkční aréna (Jihlava), Kaple Panny Marie Bolestné (Nesvačilka), Kulturní centrum (Kralupy nad Vltavou), Lesní koupaliště (Liberec), Mateřská škola (Fulnek), Minimální maximum – bydlení (Praha), Nádraží Praha-Bubny, Oživení Radbuzské náplavky (Plzeň), Park U Vody (Praha), Pilotní oblouk 036: 1 km proměny (Praha), Přestavba zahradního domku (Slabce), Rekonstrukce Žitný mlýn (Boršov nad Vltavou), Revitalizace Pivovarských teras (Vimperk), Rezidence Juliska (Praha), Rozšíření hřbitova v Hostivaři (Praha), Rozšíření kanceláří Monolot studia (Praha), Svazková základní škola LOŠBATES (Louňovice), Truhlík (Kamenná Lhota), Vilka v Liebigově městečku (Liberec), Základní a mateřská škola VIA (Beroun).

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■2

Zastoupení v krajích Nominované stavby jsou zastoupeny napříč Českou republikou, od Liberce po Brno, od Vimperka po Fulnek. Nejvíce nominovaných děl se nachází v Praze, a to sedm. Následuje Středočeský kraj s pěti nominacemi. Jihočeský kraj a Kraj Vysočina mají mezi nominacemi shodně po třech zástupcích. Po dvou nominacích mají Jihomoravský a Liberecký kraj, jednu nominaci pak můžeme najít v kraji Plzeňském, Zlínském a Moravskoslezském. Pět realizací ze soutěží Profesor Ladislav Lábus převzal Poctu ČKA 2026

Z hlediska investorů je rozložení téměř rovnoměrné – 12 realizací bylo financováno ze soukromých zdrojů, 13 z veřejných. Pět veřejně financovaných realizací přitom vzešlo z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti ČKA: park U Vody, rozšíření hřbitova v Hostivaři, Horácká multifunkční aréna, Mateřská škola Fulnek a Svazková základní škola LOŠBATES. Cena veřejnosti – hlasování do 31. října Po oznámení nominací České ceny za architekturu bylo spuštěno veřejné hlasování – svého favorita tak můžete do 31. října podpořit na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Se všemi nominovanými realizacemi se lze seznámit nejen online, ale také prostřednictvím výstav, které se v následujících měsících uskuteční po celé republice, na sociálních sítích ČCA či prostřednictvím medailonků a rozhovorů s architekty, které v říjnu uvede v hlavním vysílacím čase ČT art a poté budou dostupné v iVysílání ČT. Česká cena za architekturu se již osmým rokem koná díky podpoře generálního partnera – společnosti Central Group, největšího rezidenčního stavitele v ČR. Hlavními partnery jsou AVT Group, Velux, IPR Praha a Vekra. Seznam všech staveb přihlášených do ČCA a nominovaných staveb viz Bulletin ČKA 2/2026, s. 46–79. Více informací o nominacích včetně komentářů poroty viz www.cka.cz/svet-architektury/ aktualne/novinky/porota-ceske-ceny-zaarchitekturu-vybrala-25-nominaci

■2

POCTA ČKA 2026 – LADISLAV LÁBUS

Na nominačním večeru ČCA dne 16. června 2026 v CAMP Praha byla slavnostně udělena Pocta ČKA 2026 architektovi, pedagogovi, respektované osobnosti, jež přes třicet let hájí architektonickou profesi a její poslání také jako aktivní člen ČKA – Ladislavu Lábusovi. Poctou vyjadřuje Česká komora architektů od roku 2000 své uznání význačným osobnostem, které se svou prací, profesním přínosem a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.

Pocta České komory architektů pro rok 2026 byla profesoru Ladislavu Lábusovi udělena za mimořádně kultivované a nadčasové architektonické dílo, za celoživotní obranu hodnot kvalitní architektury, za neúnavnou pedagogickou a profesní práci i za osobní integritu, s níž po desetiletí spoluutváří kulturní prostředí české architektury. „Ladislav Lábus ve své osobě jedinečným způsobem spojuje vrcholnou autorskou tvorbu s mimořádným vlivem na vzdělávání, profesní i institucionální prostředí a kultivaci veřejné debaty o architektuře. Jeho význam nespočívá pouze v kvalitě jednotlivých staveb, ale také ve schopnosti dlouhodobě utvářet podobu architektonického vzdělávání a profesní kultury. Z hlediska poroty představuje mimořádně celistvou a respektovanou osobnost,“ shrnula rozhodnutí poroty Alena Mičeková. V porotě dále zasedli: architekt a předseda ČKA Jan Kasl, krajinářská architektka a vedoucí Ústavu krajinářské architektury FA ČVUT Zuzana Štemberová, šéfredaktor magazínu ERA21 Filip Landa a teoretik architektury a designu Adam Štěch. Více k ocenění a medailon viz Bulletin ČKA 2/2026, s. 18–19 a www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/pocta-ceske-komory-architektu-byla-letos-udelena-ladislavu-labusovi

Vydání

3/26

■3

OCENĚNÍ ZA VÝJIMEČNÝ POČIN – ZADAVATELÉ ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍ ROKU 2025

Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury, o němž rozhoduje Akademie ČCA složená z více než padesáti odborníků, letos patří 60 zadavatelům architektonických soutěží roku 2025. Právě loňský rok byl z hlediska soutěží rekordní: Česká komora architektů potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží, které vyhlásilo celkem 60 zadavatelů. Akademie ČCA tímto oceněním vyzdvihuje odvahu a odpovědnost zástupců měst, státních institucí i soukromých společností, kteří architektonickou soutěž zvolili jako náročnější, ale transparentní a kvalitní cestu k výběru nejlepšího návrhu i následnému zadání projektových prací. Ocenění tak není jen připomenutím statisticky mimořádného roku, ale především uznáním proměny kultury zadávání projektů v České republice. Ocenění patří těmto zadavatelům: Město Boskovice, Město Žamberk, Město Roztoky, Město Tábor, Statutární město Brno, Město Valašské Meziříčí, Penta Real Estate, Město Jindřichův Hradec, Obec Louka, Obec Mutěnice, Správa železnic, Statutární město Jablonec nad Nisou, DSO Svazková škola Zbuzany, Liberecký kraj, Statutární město Liberec, Statutární město Ost-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■3

■4

Zástupci 60 zadavatelů, kteří organizovali v roce 2025 architektonickou soutěž. Foto Ondřej Besperát

Vernisáž nominovaných děl ČCA 2026 v Brně. Foto Viola Hertelová

rava, CPI Reality, Technické služby Adršpach, Statutární město Frýdek Místek, Obec Jinočany, ON Česká republika, Městská část Brno-jih, Antracit Palace 2, Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, WIC Prague, Město Poděbrady, Město Hodonín, Správa Pražského hradu, Statutární město Most, Rezident park 12, Statutární město Hradec Králové, Central Group, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Město Kuřim, Moravské zemské muzeum, Statutární město Jihlava, Městská část Praha 3, VISION KLADNO, Město Jílové, Statutární město Mladá Boleslav, Ředitelství silnic a dálnic, Obec Zeleneč, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, PROJEKT FORTUNA Špindlerův Mlýn, Kateřina Jelínková, Obec Nelahozeves, Veronika Jedličková, Obec Líbeznice, Rezident Park 5, Správní budova Kuřim, Město Pelhřimov, Obec Zašová, Město Mnichovice, Kodaňská Office Center, Městská část Praha 6, Městská část Praha-Ďáblice, Město Litoměřice, Město Tišnov, Statutární město Plzeň.

■5

Více o rekordním počtu architektonických soutěží www.cka.cz/komora/o-komore/pro-media/ tiskove-zpravy-cka/v-roce-2025-byl-vyhlasenrekordni-pocet-architektonickych-soutezi

■4

Martin Sládek, Janica Šipulová, Dagmar Mošnerová, Jan Kasl, Viktor Rudiš, Zdeňka Vydrová a Vojtěch Mencl na Moravském náměstí v Brně při vernisáži ČCA 2026. Foto Viola Hertelová

■5

BRNĚNSKÁ VERNISÁŽ ČCA NABÍDLA SETKÁNÍ S ARCHITEKTEM VIKTOREM RUDIŠEM

Ve čtvrtek 2. července se na Moravském náměstí v Brně uskutečnila vernisáž výstavy 25 realizací nominovaných na Českou cenu za architekturu 2026.

VÝSTAVY NOMINOVANÝCH DĚL ČCA

Putovní výstava České ceny za architekturu zavítala v průběhu léta do řady měst po celé republice a v průběhu podzimu bude dále putovat i do dalších měst. Ve čtvrtek 2. července proběhlo setkání na Ma‑ riánském náměstí v Brně, během konání KVIFF byla výstava instalována v Karlových Varech, od 1. 8. je ke zhlédnutí také ve Slavonicích (do 31. 12.), konala se v Plasích, Jihlavě a dalších městech. Od 4. srpna ji hostila NKP Vyšehrad (více viz s. 9). Všechna místa výstav jsou průběžně zveřejňována na webu ceskacenazaarchitekturu.cz a sociálních sítích ČCA.

Večer zahájil předseda České komory architektů Jan Kasl, poté se slova ujal starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl. Mezi významnými hosty nechyběl ani architekt Viktor Rudiš, který letos oslavil 99. narozeniny. Letošní nominace představili a okomentovali Janica Šipulová a Martin Sládek z ateliéru Consequence forma architects, spoluautoři revitalizace parku na Moravském náměstí. Program doplnil hudební doprovod a neformální setkání řady hostů z oblasti architektury, veřejné správy i kulturního života. Více informací a foto www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/brnenska-vernisaz-ceske-ceny-za-architekturu-2026-nabidla-setka ni-s-architektem-viktorem-rudisem

Vydání

3/26

■6

DEBATA ČKA: JAK MÁ VYPADAT PAMÁTKOVÁ PÉČE VE 21. STOLETÍ

Dne 4. srpna 2026 se ve Starém purkrabství na pražském Vyšehradě konala odborná debata věnovaná smysluplné péči o stavby a prostředí s historickou hodnotou. Setkání nabídlo pohledy zástupců Ministerstva kultury, státní památkové péče, architektů i správy významné kulturní památky. Součástí akce byla také vernisáž výstavy děl nominovaných na ČCA 2026 a prohlídka baziliky sv. Petra a Pavla s Petrem Kučerou, ředitelem NKP Vyšehrad. Proč by ale měla být památková péče (přesněji řečeno ochrana nemovitého kulturního dědictví), která ve své novodobé formě existuje cca 200 let, naléhavějším tématem než kdykoliv předtím? Těch důvodů je celá řada. Od roku 1987, kdy vznikl „přesluhující“, leč dodnes platný (!) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se totiž změnilo vše: → politická forma a role státu, → postavení soukromého vlastnictví, → koncentrace a volný tok kapitálu,

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■6

■7

Stašek Žerava moderuje diskusi o památkové péči na Vyšehradě. Diskutující: Jiří Vajčner, Marek Tichý, Jan Falta, Kateřina Pešatová, Petr Kučera. Foto Ondřej Besperát

Diskusní setkání OTTA – Urbanismus a plánování. Foto Ondřej Besperát

→ zájem developerů o oblast recyklace starších staveb, → klima, energetika včetně alternativních zdrojů, → tradiční řemesla začala upadat a využití progresivních materiálů, výrobků a technologií se stalo nevyhnutelným… Zákonitě musí následovat otázka: Jsme na předpokládaný nárůst podílu rekonstrukcí, konverzí, přestaveb (mj. památkově chráněných) za výše uvedených okolností skutečně připraveni? A právě na tuto společensky mimořádně závažnou otázku jsme se pokoušeli najít odpověď. Vyšehradská debata byla prvním setkáním architektů a vrcholných představitelů MK ČR zabývajících se oblastí památkové péče. A i když nebylo možné očekávat, že se dobereme jasných závěrů, některé myšlenky určitě stojí za zaznamenání. K několika dalším by bylo nepochybně účelné se vrátit. Shodli jsme se, že: 1. Nepostradatelným východiskem pro kvalifikovanou projekční přípravu rekonstrukce, konverze či dostavby objektů spadajících do nějakého režimu památkové ochrany je stavebně historický průzkum, výčet hodnot a zhodnocení jejich významu. Případně doporučení pro nakládání s nimi. Pozn.: Tento princip by neměl být výsadou „vyhlášených“ památek. Měl by být dostupný (byť na komerční bázi) i pro vlastníky často architektonicky hodnotných staveb, které „vyhlášenou“ památkou nejsou. 2. Zájemcům o koupi a vlastníkům, tedy investorům stavebního záměru, by výrazně pomohla větší předvídatelnost podmínek. Vzhledem k existující (ale zatím málo nebo spíše nijak nereflektované) hierarchii kategorií památkové ochrany by neměl být problém u méně významných památek (a především „nepamátek“ v plošně chráněných územích) obecně platné podmínky předem jasně stanovit. Pozn.: Zástupci představenstva ČKA (J. Kasl, S. Žerava, M. Zdebská) připravili materiál týkající se počtu a kategorizace chráněných památkových objektů a s vedením generální-

ho ředitelství NPÚ (N. Goryczková, M. Pácal) zahájilo diskusi, která cílila právě k větší transparentnosti a předvídatelnosti. 3. V dialektickém vztahu s předchozím bodem byl připomenut a zdůrazněn nenahraditelný význam přesně opačného principu u nikoliv „konfekčních“, ale naopak významných a komplikovaných památek. Tam by totiž naopak předem pevně stanovené podmínky existovat neměly. A až v diskusi mezi architektem, investorem a památkářem by se mělo dospět k všeobecné prospěšnému a přijatelnému konsenzu. V těchto případech je nepředvídatelnost naopak šancí pro nejlepší řešení. 4. Vyjádření Územních odborných pracovišť NPÚ by měla obsahovat výhradně výčet a hodnocení urbanistických, architektonických, výtvarných, řemeslných a dalších hodnot. A naopak by se měla zcela vyhnout omezením, zákazům, hodnocením architektury apod. A nakonec několik inspirací na příště: a. Existují hlasy, že nemovitých kulturních památek je příliš mnoho. Současně ale zasvěcení dobře vědí, že existuje (a vzniká) mnoho staveb takových hodnot, které by si „prohlášení“ za památku nade vši pochybnost zasloužily. Jak se s tímto problémem vypořádáme, pokud nám záleží na faktické ochraně našeho nemovitého kulturního dědictví? b. Uplatnění památkového veřejného zájmu znamená omezení práv vlastníka. To je v pořádku za předpokladu, že stát toto omezení kompenzuje. Sleduje někdo rovnováhu mezi omezeními a kompenzacemi? Nemělo by to ovlivnit míru stanovovaných podmínek? c. Existuje pouze jeden Ústřední (= státní) seznam nemovitých kulturních památek, který vyhlašuje stát. V regionech ale mohou existovat stavby, které jsou pro občany a samosprávy z nejrůznějších důvodů významné, avšak zůstávají mimo systém památkové ochrany. Neměla by existovat možnost, aby např. kraj vyhlašoval a pomáhal tak chránit

Vydání

3/26

a podporovat obnovu a využití regionálních památek? Česká republika má úžasné nemovité kulturní dědictví a jeho ochranu, stavební obnovu a oživení nemůže nechat náhodě. Bez odborné podpory a pomoci památkářů se neobejde ani majitel-investor, ani jeho architekt. Vyšehradská diskuse ale naznačila, že legislativní rámec, pravidla spolupráce, kvalifikovanost všech zúčastněných a v souhrnu obraz a pověst památkové péče ve společnosti je naléhavě nutné změnit. Stašek Žerava předseda PS Památková péče

■7

OTTA – URBANISMUS A PLÁNOVÁNÍ

Dne 9. června se v sídle České komory architektů uskutečnilo třetí diskusní setkání OTTA uspořádané PS Urbanismus a plánování, jehož hlavním tématem byla aktualizace brožury ČKA Městský architekt. Program byl rozdělen do tematických částí: → první část nabídla krátké ohlédnutí za kolokviem k tématu městského architekta a vzdělávání, zaměřeným na spolupráci ČKA, Platformy městských architektů a vysokých škol (ČVUT FA, ČVUT FSV, VUT FA a ARCHIP). Kolokvium se konalo 14. května v CAMPu, více informací je k dispozici na webu ČKA. → druhá část byla věnována diskusi o aktualizaci brožury Městský architekt, která vznikla v roce 2016 a naposledy byla aktualizována v roce 2018, → třetím tématem byla dobrá praxe městských architektů, samotné vymezení jejich činnosti a možnosti prezentace jejich přínosu pro municipality i obyvatele. Účastníci se zabývali tím, zda je stávající forma brožury Městský architekt stále vhodná a komu má být publikace primárně určena. Z diskuse vyplynulo, že je žádoucí zachovat brožuru

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

v obdobné podobě, na kterou jsou městští architekti i obce zvyklí. Současně zazněla potřeba udržet jak tištěnou, tak digitální verzi, která může odkazovat na další materiály zpracované či doporučené Komorou. V rámci diskuse byly průběžně formulovány návrhy na úpravy, doplnění a propojení jednotlivých textů. Z workshopu byl pořízen záznam, který bude využit při následném zanesení připomínek a aktualizaci brožury, která by měla být představena do příští valné hromady ČKA. Pracovní skupina se zároveň bude věnovat i dalším materiálům pro potřeby městských architektů, například vzorovým smlouvám nebo vzorovým výběrovým řízením na pozici městského architekta. A také čtvrtému bodu, který se již do jednání z časových důvodů nedostal a byl zaměřen na vzdělávání v oblasti MA, informace směrem k členské základně, vysokým školám i municipalitám. Václav Zůna předseda PS Urbanismus a plánování

□8

PROJEDNÁVÁNÍ STAVEBNÍHO ZÁKONA

Poslanecká sněmovna schválila 9. září 2026 definitivní podobu velké novely stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.). Návrh 17. září podepsal prezident republiky. V průběhu léta probíhala řada jednání na půdě sněmovny i Senátu. Novela stavebního zákona představuje rozsáhlou změnu stavebního práva a zasahuje do organizace stavební správy, územního plánování, požadavků na výstavbu, povolovacího řízení i následného přezkumu vydaných rozhodnutí. Významné změny se týkají také postavení a odpovědnosti projektantů a dalších autorizovaných osob. Níže uvádíme přehled nejdůležitějších změn. Odpovědnost projektantů a kontrola dokumentace Pro projektanty je významné především výslovné zakotvení jejich odpovědnosti. Návrh stanoví, že projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace, územně plánovací dokumentace a územní studie s právními předpisy (§ 162 odst. 4). Zásadně se současně mění role stavebního úřadu při kontrole dokumentace. Stavební úřad nemá při povolování znovu posuzovat splnění technických požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci odpovídá projektant nebo jiná oprávněná osoba (§ 193 odst. 1 písm. c). Nejde tedy jednoduše o zavedení zcela nové odpovědnosti projektanta – projektant za správnost jím zpracované dokumentace odpovídá již podle současné právní úpravy. Významně se však mění kontrolní mechanismus. Pokud stavební úřad již nebude splnění technických požadavků při povolování věcně přezkoumávat, praktický význam odpovědnosti projektanta za správnost technického řešení se posílí.

Nový režim technických norem S tím souvisí také nový režim technických norem. Prováděcí právní předpis má nově odkazovat pouze na konkrétně určené části českých technických norem (§ 152 odst. 1). Postup jejich určení upravuje nový § 152a. Jiné normy nebo jejich části nemají být pro účely stavebního zákona závazné. Návrh zároveň výslovně připouští použití jiného technického řešení, pokud takové řešení splní požadavek právního předpisu na stejné úrovni jako řešení podle určené technické normy (§ 152a odst. 5 a 6). Projektantům se tím rozšiřuje prostor pro alternativní odborné řešení, jeho rovnocennost však bude nutné řádně doložit. Projektová dokumentace Úpravy se týkají rovněž projektové dokumentace a osob oprávněných k jejímu zpracování. U osoby podle § 156 odst. 2 se požadovaná délka odborné praxe prodlužuje ze tří na pět let. Mění se také rozsah staveb, pro něž zákon výslovně požaduje dokumentaci pro provádění stavby. Ze současného výčtu se vypouštějí obecně jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, zatímco nově se výslovně doplňují jednoduché bytové domy podle přílohy č. 2 odst. 1 písm. b (§ 157 odst. 1 písm. d a § 160 odst. 2 písm. a). Novela zároveň stanoví, že dokumentace pro provádění stavby má být stavebníkovi zajištěna v rozsahu nezbytném pro průběh výstavby, a doplňuje povinnost zohlednit také změny této dokumentace, které mají vliv na požární bezpečnost stavby (§ 160 odst. 2). Přiměřenost a odchylná řešení požadavků na výstavbu Novela významně rozšiřuje možnosti přiměřeného nebo odchylného použití požadavků na výstavbu. Ty mají být uplatňovány s ohledem na jejich technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost a stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby má zásadně náležet volba mezi více rovnocennými způsoby splnění požadavku (§ 137 odst. 2 a 3). U změn dokončených staveb, změn užívání, údržby, dočasných staveb, staveb v prolukách nebo památkově chráněných staveb by se nemusely v plném rozsahu uplatnit například požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení, zastínění, přístupnost, energetické vlastnosti, schodiště nebo výtahy, pokud by jejich použití bylo technicky vyloučené, ekonomicky zjevně nepřiměřené nebo v rozporu s jiným převažujícím veřejným zájmem (§ 137 odst. 4 až 6). U mechanické odolnosti, stability a požární bezpečnosti má být možné navrhnout jiné řešení, pokud projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou prokáže dosažení alespoň rovnocenného výsledku a úrovně bezpečnosti (§ 137 odst. 5). Rozšiřuje se rovněž obecná možnost povolovat výjimky z požadavků prováděcích předpisů (§ 138 odst. 1). Odůvodnění použití těchto

Vydání

3/26

odchylných řešení má být součástí dokumentace (§ 158 odst. 1). Územní plánování a kvalita vystavěného prostředí Změny se výrazně dotýkají rovněž územního plánování. Mezi jeho cíle se výslovně zařazuje zvyšování kvality a krásy vystavěného prostředí, rozvoj identity sídel a vytváření funkčního a harmonického prostředí pro každodenní život (§ 38). Nově se přímo ve stavebním zákoně upravuje také Politika architektury a stavební kultury, která má být celostátním strategickým dokumentem a kritériem pro posuzování hodnot chráněných stavebním zákonem (§ 39a). Při posuzování souladu záměru s charakterem území se má zohledňovat veřejný zájem na kvalitě vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury (§ 41 odst. 2). Obecní, městský a krajský architekt Pro architektonickou obec je významné také nové výslovné zakotvení role obecního, městského a krajského architekta (§ 16 odst. 2). Podle navrhovaného znění může obec, společenství obcí nebo kraj k podpoře výkonu své samosprávy a k naplňování cílů stavebního zákona zřídit útvar architekta nebo jmenovat obecního, městského či krajského architekta. Zákon tím tuto pozici poprvé výslovně institucionálně ukotvuje jako jeden z nástrojů, který mohou samosprávy využívat při péči o rozvoj území a kvalitu vystavěného prostředí. Nejde však o povinné zřízení této funkce a návrh zároveň podrobněji nestanoví její konkrétní kompetence ani kvalifikační požadavky. Architektonické a urbanistické řešení Novela obsahuje také řadu změn týkajících se přímo architektonického a urbanistického řešení staveb. Podrobněji upravuje kvalitu, návaznost a prostupnost veřejných prostranství (§ 140 až 143), stanoví, že požadavky na odstupy se neuplatní ve spojité zástavbě nebo v rámci jedné stavby, souboru staveb či společně řešeného celku (§ 144 odst. 3), a zavádí zvláštní požadavky na reklamní stavby a zařízení (§ 144b). Nově se vymezuje také ochrana pohody bydlení (§ 144c) a pravidlo, podle něhož musí nová stavba přijmout obvyklé účinky dříve povolených staveb a provozů v území (§ 144d). Nová soustava stavební správy Jedním z hlavních prvků novely je vytvoření nové státní soustavy stavební správy. Má vzniknout Úřad rozvoje území České republiky jako ústřední správní úřad, dále krajské úřady rozvoje území a jejich územní pracoviště v obcích s rozšířenou působností (§ 17 až 17b). Nová soustava by měla převzít působnost dosavadních stavebních úřadů včetně obecních stavebních úřadů a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Rozdělení věcné působnosti

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

mezi ústřední Úřad, krajské úřady rozvoje území a jejich územní pracoviště upravují zejména § 30 až 34. Obce a kraje by nadále vykonávaly územní plánování v samostatné působnosti (§ 23, 26 a 28), samotné rozhodování o stavebních záměrech by však ve většině případů přešlo na státní úřady. Integrace ochrany veřejných zájmů Novela současně podstatně mění způsob ochrany veřejných zájmů. Nové základní zásady ukládají stavebním úřadům a orgánům územního plánování veřejné zájmy vzájemně poměřovat, hledat přiměřené řešení a před zákazem záměru upřednostňovat podmínky, kompenzační nebo zmírňující opatření (§ 1a). Stavební úřady mají v řízeních přebírat také část působnosti dotčených orgánů a v jednom rozhodnutí posuzovat veřejné zájmy chráněné zvláštními předpisy, například v oblasti životního prostředí, památkové péče, ochrany veřejného zdraví, požární ochrany nebo dopravní a technické infrastruktury (§ 1b). Návrh proto počítá rovněž se zrušením zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. Samostatná stanoviska dotčených orgánů mají zůstat pouze tam, kde je výslovně zachová zvláštní zákon. Další změny územního plánování Návrh posiluje postavení obcí a krajů jako samosprávných pořizovatelů územně plánovací dokumentace (§ 23, 26 a 28), upravuje možnost společného pořizování více dokumentací (§ 115a) a zjednodušuje jejich změny. Nově se pracuje s pojmy zastavitelného a nezastavitelného území a nestavební plochy (§ 12). V obcích bez účinného územního plánu má zastavitelné území vymezit krajský úřad rozvoje území (§ 116 až 121). Záměr umístěný v zastavitelném území nebo v koridoru v souladu s územně plánovací dokumentací a požadavky na výstavbu se má považovat za přípustný i z hlediska veřejných zájmů, které již byly při pořizování dokumentace posouzeny (§ 194). V takovém území se za stanovených podmínek nemá znovu posuzovat krajinný ráz ani zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 194 odst. 3 a 4). Návrh rovněž připouští, aby se navazující územně plánovací dokumentace při zpřesňování ploch a koridorů odchýlila od dokumentace nadřazené, pokud zachová její smysl a účel (§ 73 odst. 5). Za určitých podmínek se má moci od územně plánovací dokumentace, územního opatření nebo vymezení zastavitelného území odchýlit také konkrétní stavební záměr (§ 193 odst. 2). Pro vybrané méně významné změny územně plánovací dokumentace v zastavitelném území se zavádí zjednodušený postup, například při změně objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity nepřesahující 25 % (§ 111a).

Plánovací smlouvy Významně se rozšiřuje využití plánovacích smluv. Ty mohou upravovat nejen budování dopravní a technické infrastruktury, ale také příspěvky na parkování, veřejná prostranství, zeleň, občanské vybavení, hygienická zařízení, nakládání s odpady nebo vodou a zpracování územně plánovací dokumentace (§ 130 až 132 a § 137 odst. 7). Schválením plánovací smlouvy, ve které se stavebník zaváže ke zpracování návrhu územního nebo regulačního plánu nebo k úhradě nákladů na jeho zpracování, může být nahrazeno rozhodnutí zastupitelstva o pořízení této dokumentace (§ 87 odst. 5 a § 109 odst. 5).

Mezi jednoduché stavby se nově mají zařadit také bytové domy do 500 m² zastavěné plochy, s nejvýše čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím, požární výškou do 9 metrů a určené výhradně k bydlení (příloha č. 2 odst. 1 písm. b). Na opačném konci kategorizace vzniká nový pojem „stavba pro hromadné bydlení“, kterou se rozumí stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou od 10 000 m² (§ 5 odst. 7). Tyto stavby se mají nově řadit mezi vyhrazené stavby (příloha č. 3 písm. r), a budou tak podléhat odlišnému režimu příslušnosti stavebního úřadu.

Konzultace, předběžné informace a vyjádření

Odvolání a přezkum

V povolovacích procesech novela zavádí povinnost poskytovat stavebníkům neformální konzultace a rozšiřuje obsah předběžných informací (§ 174). Ty mají zahrnovat například soulad záměru s územně plánovací dokumentací, možnost odchylného použití požadavků na výstavbu nebo stanovisko obce či kraje k připravovanému záměru. Od vydané předběžné informace se má být možné odchýlit jen z důvodů stanovených zákonem (§ 174 odst. 7). Pokud dotčený orgán nebo vlastník veřejné dopravní či technické infrastruktury nevydá vyjádření ve stanovené lhůtě, má se zpravidla považovat za souhlasné a bez podmínek (§ 178 odst. 1 a § 181 odst. 5).

Významně se mění také odvolací a přezkumné řízení. Odvolací orgán již nemá mít možnost rozhodnutí zrušit a vrátit věc stavebnímu úřadu prvního stupně k novému projednání, ale má sám odstranit vady a ve věci konečně rozhodnout (§ 225 odst. 1). K důvodům odvolání doplněným po uplynutí odvolací lhůty se nemá přihlížet (§ 226). Zároveň se podstatně zkracují lhůty pro zahájení a skončení přezkumného řízení a pro obnovu řízení (§ 195a a 195b), což má vést k rychlejší stabilizaci pravomocných povolení.

Námitky účastníků a smír Zpřísňují se rovněž pravidla pro námitky účastníků. Účastník má uvést důvody námitky a konkrétně popsat, v jakém rozsahu jsou dotčena jeho práva nebo chráněné zájmy, jinak se k námitce nepřihlíží (§ 190 odst. 4). Souhlas účastníka se záměrem nebude možné po podání žádosti vzít zpět, nedojde-li k podstatné změně záměru (§ 190 odst. 6). Na žádost stavebníka má stavební úřad nařídit jednání směřující k dosažení smíru, jehož součástí mohou být změny záměru, finanční náhrada nebo kompenzační a zmírňující opatření (§ 191a). Fikce povolení U jednoduchých staveb a staveb sítí technické infrastruktury projednávaných ve zrychleném řízení se navrhuje fikce povolení. Pokud stavební úřad nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě, má se záměr považovat za povolený jejím uplynutím (§ 212a). Fikce se tedy nemá týkat všech staveb, ale pouze zákonem vymezených záměrů projednávaných ve zrychleném řízení.

Rozšiřuje se role autorizovaných inspektorů. Ti jsou v návrhu zahrnuti mezi stavební úřady (§ 30 odst. 1) a mají být oprávněni například vydávat kolaudační rozhodnutí (§ 230 odst. 1), povolovat předčasné užívání (§ 236) nebo zkušební provoz (§ 237). V oblasti kolaudace se současně zkracují některé procesní lhůty a navrhuje se, aby odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí nemělo odkladný účinek (§ 235 odst. 6). Ochrana před hlukem a vibracemi Poměrně zásadní je navrhovaná změna v oblasti ochrany před hlukem a vibracemi. Hygienické limity se mají považovat za splněné i tehdy, pokud jejich skutečné dodržení není možné nebo by bylo technicky, funkčně či ekonomicky zjevně nepřiměřené, jestliže se hluk nebo vibrace omezí na „rozumně dosažitelnou míru“ nebo odpovídají běžnému stávajícímu využití okolního území. Při určení rozumně dosažitelné míry se má porovnávat zejména nákladnost protihlukových opatření s jejich skutečným přínosem a zohlednit význam záměru pro celkovou hlukovou zátěž i počet dotčených osob. K navýšení hluku o méně než 2 dB se podle návrhu nemá přihlížet (§ 148 odst. 3).

Změny kategorizace staveb Památková péče Novela mění zařazení řady staveb do jednotlivých kategorií.

Vydání

3/26

Autorizovaní inspektoři

Významné změny se dotýkají také státní památkové péče.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

Novela zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nově zdůrazňuje nejen ochranu památkového fondu, ale také jeho udržitelný rozvoj, využití a konverzi pro současné potřeby. Státní památková péče má usilovat o vyvážené skloubení ochrany památkových hodnot s vy‑ užitím staveb například pro bydlení, občanské vybavení nebo další potřeby současného života (§ 1 zákona o státní památkové péči). Dosavadní plán ochrany památkových rezervací a zón se mění na „plán ochrany, péče a rozvoje“, který má vedle památkových hodnot zohledňovat také potřeby obyvatel, rozvoj území, nové funkce a kvalitní architekturu (§ 6a). Pro architektonickou praxi je podstatné rovněž nové pravidlo § 14 odst. 3, podle něhož samotná skutečnost, že obnova památkového fondu vytváří nebo zdůrazňuje vědomý, autorsky promyšlený a architektonicky kvalitní kontrast doby, nemá být považována za rozpor se zájmy státní památkové péče, pokud jsou respektovány chráněné památkové hodnoty. U záměrů vyžadujících povolení podle stavebního zákona v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech má přitom splnění části požadavků památkové ochrany nově ověřovat přímo stavební úřad (§ 14 odst. 9).

□9

□ 11

ČKA připravila sérii odborných webinářů věnovaných novele stavebního zákona, novele vyhlášky o požadavcích na výstavbu a autorskému zákonu. Nabídne přehled klíčových změn, jejich důvodů i očekávaných dopadů na výkon profese architekta.

VY…ZKOUŠEJTE ČKA je série besed zástupců České komory architektů se studentkami a studenty vysokých škol architektonických oborů. V Praze, Brně, Ostravě a Liberci chceme otevřít prostor pro přímou debatu o tom, jak funguje profese architekta v praxi – od prvních zkušeností v ateliéru až po cestu k autorizaci a odpovědnost, kterou s sebou nese práce ve veřejném prostoru.

Nové prováděcí předpisy

→ 21. října 2026 | 9.00–11.00 – Novela stavebního zákona pohledem MMR → 5. listopadu 2026 | 9.00–12.00 – Novela stavebního zákona pohledem praxe – stavební řád (přednášející: Ing. Renáta Králová Pintová, Česká společnost pro stavební právo) → 19. listopadu 2026 | 9.00–12.00 – Novela stavebního zákona pohledem praxe – územní plánování (přednášející: RNDr. Milan Svoboda, člen představenstva ČKA)

Praktické dopady novely budou ve značné míře záviset také na nové prováděcí úpravě. Zrušovací ustanovení počítají mimo jiné se zrušením vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, vyhlášky č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona, a vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Zrušena má být rovněž například vyhláška č. 190/2024 Sb., upravující informační systémy stavební správy, nebo vyhláška č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury. Pro architekty proto nebude rozhodující pouze konečné znění samotného stavebního zákona, ale také podoba nových prováděcích předpisů. Jejich znění připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj a zástupci ČKA se účastní pracovních skupin k jejich přípravě. ČKA bude další průběh legislativního procesu sledovat. Současně se již účastní pracovních skupin Ministerstva pro místní rozvoj k přípravě navazujících prováděcích předpisů, jejichž konkrétní podoba bude pro praktické dopady novely zásadní.

LEGISLATIVNÍ ŠKOLENÍ ČKA K NOVELE STAVEBNÍHO ZÁKONA

Poslaneckou sněmovnou schválená novela stavebního zákona představuje největší změny stavební legislativy od nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Webináře proběhly v termínech 28. srpna (přednášející: Ing. Renata Králová Pintová, specialistka na stavební právo, která se dlouhodobě podílí na přípravě stavební legislativy a jejím metodickém výkladu), 3. září (přednášející: Mgr. František Korbel, Ph.D., advokát, partner HAVEL & PARTNERS, spoluautor nového stavebního zákona a jeho novely, a Ing. arch. Jan Kasl, předseda ČKA). Program doplnila akce OTTA zaměřená na autorské právo v architektuře, které patří mezi dlouhodobě aktuální témata architektonické praxe.

Aktuální informace o webinářích www.cka.cz

□ 10

V několika krátkých blocích představíme, proč existují profesní komory, a roli České komory architektů jako stavovské organizace zřízené zákonem č. 360/1992 Sb. Projdeme, co ČKA dělá a jak je strukturovaná, jak funguje autorizace (a cesta k ní), jaké povinnosti má autorizovaná osoba a jaké další aktivity Komora rozvíjí (od podpory soutěží a celoživotního vzdělávání po oceňování a popularizaci architektury). Podstatná část setkání bude patřit dotazům a otevřené diskusi o praxi a o tom, co od ČKA a výkonu profese architekta studující očekávají. Místa a termíny jednotlivých besed budeme průběžně doplňovat. Besedy pořádá PS Celoživotní vzdělávání

KDY A KDE ARCHIP 3. 11. / od 18 h Za ČKA vystoupí Markéta Žáček Zdebská (architektka, 1. místopředsedkyně představenstva ČKA) a Pavla Feistnerová (architektka, členka pracovní skupiny ČKA pro celoživotní vzdělávání).

VZDĚLÁVEJTE SE S NÁMI – CŽV JIŽ PROBĚHLO

V rámci programu CŽV organizuje ČKA pro autorizované osoby zdarma odborná školení a semináře zaměřené na klíčová témata architektonické praxe. Aktivním vzděláváním architekti získávají kromě aktuálních informací v oboru i praktické výhody – například výraznou slevu na spoluúčasti při pojištění profesní odpovědnosti, lepší podmínky připojištění a označení v profilu na webu ČKA.

Česká zemědělská univerzita v Praze 5. 10. / od 12.15 h Technická univerzita v Liberci 29. 4. od 17 h Fakulta stavební VUT v Brně 21. 4. / od 16 h

Stačí v tříletém období nasbírat 12 bodů za účast na odborných akcích. Sledujte kalendář akcí ČKA, účastněte se seminářů a webinářů, evidujte své body a využijte všechny výhody, které celoživotní vzdělávání přináší.

Akademie výtvarných umění v Praze 17. 4. / od 10 h

Informace o připravovaných akcích: www.cka.cz/ svet-architektury/aktualne/udalosti

Česká zemědělská univerzita v Praze 25. 3. / od 14 h

Více o celoživotním vzdělávání www.cka.cz/ sluzby/clenum/celozivotni-vzdelavani

Fakulta stavební Vysoké školy báňské – TU Ostrava 16. 3. / od 10 h

Vydání

3/26

VY…ZKOUŠEJTE ČKA / BESEDA SE STUDUJÍCÍMI NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

Fakulta stavební ČVUT v Praze 15. 4. / od 18 h

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■ 12 Vítězný návrh z mezinárodní studentské soutěže LE:NOTRE

■ 12

STUDENTKY MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ VYHRÁLY SOUTĚŽ V PORTUGALSKU

Čtveřice studentek navazujícího programu Krajinářská architektura na Zahradnické fakultě MENDELU dosáhla výjimečného úspěchu. S projektem zaměřeným na obnovu portugalského města Guimarães získala v mezinárodní soutěži LE:NOTRE International Student Competition 2025/2026 první místo. Vítězný projekt studentek Kláry Bábalové, Terezie Jančálkové, Elišky Oherové a Veroniky Čaban Tomek s názvem „The River That Never Disappeared“ se zaměřuje na obnovu historicky významné čtvrti Bairro C. Ústředním motivem návrhu je řeka Costa-Couros, která je v současnosti ve velké části území zatrubněná a izolovaná od každodenního života města. Řešené území dnes čelí fyzické degradaci, sociálním problémům i environmentálním výzvám. Projekt proto propojuje ekologické, sociální a prostorové strategie v měřítku od široké krajiny až po konkrétní místa uvnitř čtvrti. Návrh aktivuje nevyužívané plochy a proměňuje je v sady, květnaté louky, drobné zemědělské plochy, včelařské zóny a nové lesní porosty. Ústředním tématem je voda – tok Costa-Cou-

ros se stává pomyslnou páteří území. Projekt reaguje na dopady klimatické změny efektivním zadržováním vody v krajině, zpomalováním odtoku a snižováním rizika povodní. Návrh také upřednostňuje pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu na úkor automobilové a iniciuje vznik kvalitních veřejných prostranství navázaných na říční koridor. Opuštěné průmyslové objekty získávají nové multifunkční využití a přirozeně se zapojují do fungování čtvrti. Úspěchu studentek předcházela intenzivní spolupráce v rámci výuky Ústavu zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU. Soutěžnímu zadání se studentky věnovaly v Ateliéru navrhování IV (pod vedením Viktora Filipiho, Adama Laciny a Barbary Ševčíkové). Současně měli všichni studenti ročníku k dispozici experimentální prostor pro teorii a výzkum v předmětu Krajinářská architektura III. Tento model výuky, označovaný jako Research-led Design, je založený na úzkém propojení hloubkové analytické a teoretické přípravy s ateliérovou tvorbou. Hlavní pořadatel soutěže, LE:NOTRE Institute, je organizace pod záštitou Evropské rady škol krajinářské architektury (European Council of Landscape Architecture Schools). Snahou pořadatele je propojovat akademickou sféru s praxí a vybízet studenty z celého světa k hledání komplexních řešení pro konkrétní environmentální a společenské výzvy.

Vydání

3/26

■ 12

Autorky vítězného návrhu Klára Bábalová, Terezie Jančálková, Eliška Oherová, Veronika Čaban Tomek

Barbara Ševčíková Ústav zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU Oceněné práce a finalisté: lnicollab.landscape-portal.org/ilias.php?baseClass=ilrepositorygui&ref_id=85

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■ 13

INSTITUT BRITSKÝCH ARCHITEKTŮ (RIBA) VYBRAL LÁVKU NA ŠTVANICI

■ 13

Královský institut britských architektů (RIBA) oznámil v červenci 34 vítězných realizací v rámci soutěže RIBA International Awards for Excellence 2026. Všechny vítězné projekty, mezi nimiž je i pražská Štvanická lávka, nyní soutěží o zařazení do užšího výběru prestižní ceny RIBA International Prize. Vítěz bude vyhlášen v říjnu v Londýně. Štvanická lávka v Praze z roku 2022 (autoři: AI Praha / Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal, Jan Hendrych) se dostala do výběru, který oceňuje inspirativní architekturu z 15 zemí a čtyř kontinentů. Více než třicítka vybraných realizací reaguje podle porotců na naléhavé sociální, environmentální a urbanistické výzvy po celém světě. Porota vyzdvihuje projekty zabývající se klimatickými změnami, migrací, bydlením, rychlou urbanizací nebo infrastrukturou a jejich schopnost pozitivně ovlivnit každodenní život. www.riba.org/news/riba-announces-34-winnersof-the-international-awards-for-excellence

■ 14

NEDOŽITÉ OSMDESÁTINY ARCHITEKTA JIŘÍHO ADAMA

Dne 26. listopadu 2026 vzpomeneme nedožitých osmdesátých narozenin brněnského architekta Jiřího Adama (1946–2011), který byl jednou z ústředních osobností revolučního studentského hnutí na tamní škole architektury v druhé polovině šedesátých let.

Jiří Adam se narodil a vyrostl ve Znojmě, kde se již na gymnáziu projevily jeho umělecké sklony. Výborně kreslil, hrál dobře na kytaru a založil tehdy ve městě – přísně ideologicky kontrolovaném u hraničního pásma s Rakouskem – první studentskou kapelu, která se tam odvažovala navazovat na Beatles a pěstovala big-beat. S těmito předpoklady nastoupil ke studiu na VUT v Brně. Společně s Karlem Havlišem, Jiřím Semencem, Jaroslavem Dokoupilem, Janem Florianem a dalšími založili cyklostylovaný studentský časopis, který vytvářel nezávislou opoziční platformu proti strnulým oficiálním stanoviskům děkana Zdeňka Alexy a stranických funkcionářů okolo nenáviděného rektora Vladimíra Meduny a jeho nohsledů. Brněnská škola architektury v čele s touto skupinou studentů tehdy také obnovila Beánie s průvodem po městě, v jehož čele kráčel majestátně posluchač

Štvanická lávka se dostala mezi 34 vítězných realizací v rámci soutěže RIBA International Awards for Excellence 2026. Foto Alex Shoots Buildings

Pavel Malina na osedlaném bílém koni, a s volbou Miss Beánie na stadionu, zatímco profesor Evžen Škarda byl vynesen na vor uprostřed řeky Svratky, kde musel slíbit loajálnost a vstřícnost ke studentům… Jiří Adam také zastupoval jako předseda ASSA brněnskou fakultu v celostátním akademickém spolku studentů architektury a ještě na jaře 1969 z této pozice vystoupil s odvážným projevem na posledním svobodném sjezdu architektů v pražském hotelu International. Nástup do praxe pro Jiřího Adama a celou jeho generaci na počátku sedmdesátých let nebyl nikterak jednoduchý – pro všechny, kdo nechtěli ohýbat hřbet příliš hluboko, hlasitě vyjadřovat souhlas se sovětskou okupací a normalizačními praktikami, které tehdy opanovaly veřejný život. Rozloučením s předešlou dobou naděje byl mezinárodní úspěch v prestižní soutěži Schinkenchiku časopisu The Japan Architect, v níž v roce 1972 získal společně s Martinem Pánkem 2. cenu. Po krátkém pobytu ve Spojprojektu našel svůj definitivní azyl v brněnském Obchodním projektu, kde vydržel až do sametové revoluce a kde si postupně vybudoval – díky své trpělivosti, talentu a podnikavosti – určitou autoritu a pozici, od roku 1987 už konečně jako vedoucí ateliéru. Doba počínající tuhé normalizace ho však dlouho natolik neuspokojovala, a proto se raději znovu s velkým nasazením v sedmdesátých let věnoval opět hudbě: spoluzaložil uměleckou skupinu CH.A.S.A., kde působil do roku 1975, později působil s Milanem Kašubou ve skupině DUO BRNO, a konečně byl členem kvarteta ORNIS, s nímž nahrál a vydal řadu i vlastních skladeb. Teprve od konce sedmdesátých let se začal plně angažovat znovu v architektuře a tehdy se začaly objevovat jeho první stavby, v nichž se pokoušel prosazovat svůj názor, „že těch vzá-

Vydání

3/26

jemně zaměnitelných staveb bez tváře u nás už vzníklo dost“ a že domy by měly vytvářet zapamatovatelné „body – symboly“. Menší projektové ústavy, jakým byl Obchodní projekt, jehož klienti se rekrutovali především mezi spotřebními družstvy, nabízely k takovým řešením o něco větší možnosti, než velké Stavoprojekty. Jednou z prvních takových staveb bylo nákupní středisko v Moravském Písku, kde se mu podařilo po velkém úsilí prosadit provedení průčelí z režného spárovaného zdiva. Další „nezaměnitelné“ stavby – v rámci omezených dobových možností – lemovaly jeho tvorbu až do sametové revoluce. Po listopadu 1989 se Jiří Adam rychle „našel“ v nové ekonomické politické situaci a využil své kreativity i vrozeného podnikatelského ducha k rozvinutí činnosti vlastního ateliéru ADAM architects a během následujících tří desetiletí, která mu byla vyhrazena, realizoval řadu staveb v Brně a po celé Moravě, v nichž často nechával zaznít své ambice k plasticky modelované architektuře /obchodní centrum LeRK a benzínová stanice pod brněnskými Vinohrady, kterou doplnila keramickou výzdobou jeho žena Klára Babrajová. Z dalších je nutné připomenout především skleněný palác brněnské Všeobecné zdravotní pojišťovny, vytvářející nároží naproti starému Fuchsovu autobusovému nádraží, nebo radnici v Židlochovicích s kruhovým půdorysem či administrativní dům ATX ve Žďáru nad Sázavou a několik obytných souborů (Hlučín, Ostrava). Vyprojektoval ohleduplně také klášter Klarisek v Brně – Soběšicích, vycházející z původní studie arch. Breithaupt. Půvabné jsou i jeho individuální dřevěné rodinné domy a weekendy v Žebětíně a okolí Brna. Jiří Adam patřil k významným brněnským exponentům generace, která zažila během vysoko-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

■ 14

■ 15

ADAM architects, Administrativní budova VZP ČR, Brno, 2002

školského studia nadějné nadechnutí „Pražského jara“, naplno je prožívala, byla brutálně zastavena v rozletu normalizací sedmdesátých let a sametová revoluce pro ni přišla už příliš pozdě, než aby byla schopna zachytit energičtější „drive“ následujících mladších generací. Vladimír Šlapeta

■ 15

též velké možnosti adaptability a architektonických přístupů k projektům znovuvyužití – od lowcostových řešení po intenzivní přestavby. Publikaci doplňuje stejnojmenná putovní výstava – představila se v Galerii Jaroslava Fragnera a aktuálně byla vystavena na TU ve Vratislavi. Projekt byl prezentován na jaře i na mezinárodní konferenci docomomo v Los Angeles, právě jako příklad možností alternativních způsobů ochrany kulturního dědictví.

DVĚ NOVÉ PUBLIKACE FAKULTY STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE

PIVOVARY! ADAPTABILITA/KONVERZE/ AKTIVITA

Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze vydala aktuálně dvě publikace – Kulturní a kreativní aktivity v industriálu a dále Pivovary! Adaptabilita/konverze/aktivita. Knihy jsou dílčím výstupem programového projektu Ministerstva kultury ČR NAKI III „Aktivní záchrana nemovitého průmyslového dědictví formou nového využití“ (2023–2027).

Jan Pustějovský

KULTURNÍ A KREATIVNÍ AKTIVITY V INDUSTRIÁLU Lenka Popelová, Tomáš Šenberger – eds. a kol. Kniha mapuje současná muzea/sbírky, divadla, galerie, kreativní kanceláře a coworkingy, inovační centra, dílny, ale i gastro provozy, sport a školy a další funkce využívající opuštěné industriální budovy v ČR. Jedná se o statisticky vyhodnocený soupis více než 350 příkladů. V katalogu je podrobněji představeno 56 reprezentativních objektů z celé ČR. Jednotlivé příklady popisují odlišné příběhy, zvolené postupy i různorodost iniciátorů, mezi něž patří soukromé osoby, veřejná správa či aktivní místní komunity. Ilustrují

Publikace se věnuje tématu adaptace staveb pivovarského průmyslu pro nová využití v českém prostředí. Autor shrnuje historický vývoj pivovarských staveb a vliv způsobu výroby na jejich typologii a podobu. Zvláštní pozornost věnuje schopnosti pivovarů přijímat nové funkce – tedy adaptabilitě. Analytickým způsobem jsou popsány také nároky nových aktivit vkládaných do opuštěných budov.

CARLOS MORENO – KNIHA 15MINUTOVÉ MĚSTO

V Čechách vychází publikace 15minutové město - Řešení, které šetří čas i planetu. Jejím autorem je Carlos Moreno, docent na Pařížské univerzitě IAE – Panthéon Sorbonne, který je průkopníkem v oblasti chytrých měst a celosvětově uznávaným odborníkem na inteligentní řízení komplexních systémů.

■ 16

Obě publikace jsou aktuálně v prodeji v e-shopu univerzitního knihkupectví ČVUT v Praze – eshop.cvut.cz www.prumyslovededictvi.cz/publikace-kkp-v-industrialu-2025 www.prumyslovededictvi.cz/publikace-pivovary-2025

Vydání

3/26

■ 16

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

Jak navrhovat města, která jsou příjemná, dostupná a připravená na výzvy budoucnosti? Patnáctiminutové město představuje inspirativní pohled na urbanismus, jenž staví do centra každodenní potřeby lidí. Ukazuje, jak promyšlené plánování veřejného prostoru, dopravy, bydlení i občanské vybavenosti může podpořit kvalitnější život, silnější sousedské vztahy i šetrnější využívání zdrojů. Kniha vydaná v srpnu nakladatelstvím Grada je cenným průvodcem, který na 288 stranách přináší návod nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo se zajímá o podobu měst, ve kterých chceme žít.

□ 17

JEDNA ČÁSTKA, RŮZNÁ OČEKÁVÁNÍ: INVESTIČNÍ NÁKLADY VE SMLOUVĚ S ARCHITEKTEM

Každý stavební projekt začíná nejen představou o jeho podobě, ale také o částce, za kterou má být realizován. Ve smlouvě mezi investorem a architektem se tato představa zpravidla promítá do údaje o investičních nákladech stavby. Pokud však smlouva nevysvětluje, co tato částka zahrnuje, z jakých předpokladů vychází, k jakému okamžiku se posuzuje a zda představuje pouze orientační odhad, cílovou hodnotu, nebo nepřekročitelný limit, mohou mít investor a architekt od počátku zcela rozdílná očekávání. V krajním případě pak může spor o náklady vést nejen k odpovědnosti architekta, ale i k tomu, že investor projekt v zamýšlené podobě vůbec nerealizuje. V praxi se lze setkat s pojmy jako předpokládané investiční náklady, finanční rámec, cílové náklady, kontrolní rozpočet, maximální náklady nebo garantovaný rozpočet. Tyto pojmy právní předpisy obecně nedefinují. Rozhodující proto není jejich označení, ale skutečný obsah smluvního ujednání, jeho účel a smluvní kontext. Stejně důležité je určit, co se do nákladů počítá a jak se mají v průběhu projektu zpřesňovat. Jedna částka, několik možných závazků Ve smluvní praxi lze rozlišit tři základní modely. Jde o orientační typologii, nikoli o zákonné nebo navzájem oddělené kategorie. Jednotlivé modely se mohou překrývat a jejich právní účinky vždy závisí na konkrétním znění smlouvy. Orientační odhad. Orientační odhad nákladů stavby je předběžná informace založená na podkladech dostupných v určité fázi architektonických a projekčních prací. V raných fázích může vycházet například z ceny za m² nebo m³ stavby, cenových ukazatelů ve stavebnictví či nákladů srovnatelných staveb. Architekt se zde nezavazuje, že nabídky zhotovitelů nebo konečná cena stavby budou odhadu přesně odpovídat. To však neznamená, že za odhad architekt či projektant nenese žádnou odpovědnost. Musí jej zpracovat s odbornou péčí, z přiměřeně aktuálních podkladů a investora včas upozornit, pokud zjistí, že se očekávané náklady podstatně odchylují od sjednaného finančního rámce.

Cílové náklady. Cílová hodnota vyjadřuje částku, ke které mají architektonické a projekční práce směřovat. Architekt zde přebírá aktivnější roli při řízení nákladů. Smlouva může stanovit kontrolní milníky, při nichž architekt propočet aktualizuje, porovná jej se schválenou hodnotou a při riziku překročení navrhne úpravu rozsahu stavby, standardu materiálů, technického řešení nebo etapizace. Závazný je v tomto modelu především dohodnutý proces nákladového řízení. Samotná odchylka od cílové částky proto nemusí automaticky znamenat vadu architektonické studie nebo projektové dokumentace. Problematické ale může být například použití zjevně nevhodné metody propočtu, neprovedení sjednané kontroly nebo opožděné upozornění investora. Závazný maximální limit nebo nákladová garance. V praxi za nejvíce rizikové považujeme ujednání, podle něhož architektonická studie a projektová dokumentace nesmí překročit určitou horní hranici investičních nákladů stavby. Často bývají použity formulace typu „maximální nepřekročitelné náklady stavby“ nebo „projekt musí být realizovatelný do částky X“. V takovém případě již nejde pouze o odborný postup při odhadu a kontrole nákladů, ale investor požaduje po architektovi či projektantovi převzetí odpovědnosti za to, že podle navržené dokumentace bude možné za předem stanovenou částku investorem stavbu realizovat. Takové ujednání představuje pro architekta a projektanta významné riziko. Zvláště u složitějších staveb se zadání i technické řešení postupně zpřesňují v průběhu architektonických a projekčních prací. Před uzavřením smlouvy s investorem tak může být obtížné budoucí náklady spolehlivě určit a následně architektem a projektantem garantovat. Architekt ani projektant navíc nemají vůbec pod kontrolou vývoj cen ve stavebnictví ani budoucí nabídky zhotovitelů. Má-li proto vůbec architekt či projektant takové riziko převzít, měl by být závazek formulován jednoznačně, musí být zřejmé, podle jakého podkladu a k jakému okamžiku se jeho splnění posuzuje, a je vhodné ověřit, zda riziko odpovídá sjednanému honoráři a rozsahu profesního pojištění. Co by mělo být u investičních nákladů vždy určeno Ani přesně uvedená částka sama o sobě nestačí. Smlouva by měla především určit, co se do investičních nákladů zahrnuje. Je rozdíl, zda jde pouze o cenu stavebních a montážních prací, nebo o širší náklady projektu zahrnující například technologie, vybavení, demolice, přeložky sítí, zařízení staveniště, správní poplatky či náklady na uvedení stavby do provozu. Pokud mají být zahrnuty také náklady na projektovou přípravu – například honorář architekta, projektantů a dalších specialistů nebo náklady na průzkumy, je vhodné to uvést výslovně. V některých případech může být přehlednější odlišit „náklady stavby“ od širších „celkových investičních nákladů projektu“. Smlouva by měla dále určit, zda částka zahrnuje DPH a finanční rezervu. Důležitá je také cenová

Vydání

3/26

hladina, tedy období, k němuž se použité ceny vztahují. Propočet založený na cenách v době uzavření smlouvy nebo dokonce ještě v průběhu zadávacího řízení na architektonické a projek‑ ční práce nemusí být bez dalšího srovnatelný s nabídkami stavebních zhotovitelů získanými o několik let později. Proto má smysl sjednat, že bude prováděn přepočet investičních nákladů k určitému okamžiku, jakým způsobem budou investiční náklady aktualizovány a podle jakých cenových podkladů. Samostatně je vhodné řešit pozdější změny zadání. Jestliže investor rozšíří rozsah stavby, zvýší požadovaný standard nebo schválí jiné technické řešení s dopadem do ceny, měla by smlouva výslovně určit, že se současně mění původní finanční rámec investičních nákladů. Bez takového pravidla mohou strany později porovnávat částky vztahující se k jinému rozsahu plnění, jiné době nebo jiné míře rozpracovanosti projektu. Pohled judikatury na investiční náklady Význam přesného smluvního nastavení názorně ukazuje případ, kterým se zabýval Nejvyšší soud ČR. Projektant se v posuzované věci zavázal zpracovat projektovou dokumentaci rekonstrukce budovy, přičemž smlouva stanovila, že investiční náklady projektované stavby mají činit maximálně 9 milionů Kč včetně DPH. Zpracovaná projektová dokumentace však předpokládala náklady přibližně 14 milionů Kč. Projektant namítal, že přesná výše stavebních nákladů zpravidla nemůže být známa před dokončením projektové dokumentace. Nejvyšší soud ČR tuto úvahu nepovažoval za rozhodnou. Strany si totiž maximální částku výslovně sjednaly jako jeden z požadavků na dílo. Jelikož dokumentace tomuto parametru neodpovídala, byla podle soudu vadným dílem ve smyslu § 2615 občanského zákoníku. Pro praxi je podstatné, že vadnost neplynula ze samotného faktu, že skutečné či nabídkové ceny převýšily původní očekávání, ale z rozporu projektové dokumentace s konkrétně smluvně sjednanou vlastností díla. Soud zároveň neuzavřel, že by každá taková dokumentace měla automaticky pro investora nulovou hodnotu. Soud konstatoval, že při vypořádání po odstoupení od smlouvy je třeba zkoumat její skutečnou využitelnost pro objednatele. V daném případě byla dokumentace shledána zcela nevyužitelnou právě s ohledem na sjednaný finanční limit. Paušální vyloučení odpovědnosti není řešení Architekt samozřejmě nemůže ovlivnit všechny okolnosti, které se mohou promítnout do ceny stavby. Obecná formulace, že „architekt neodpovídá za výslednou cenu stavby“, však sama o sobě nemusí být dostačující. Může být v rozporu s jinými ustanoveními smlouvy, pokud ta současně ukládají architektovi povinnost investiční náklady přepočítávat, kontrolovat, aktualizovat, nebo dokonce dodržet určitý limit. Vhodnější je rozlišit okolnosti, které může architekt při stanovení a kontrole nákladů odborně

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

Rezilience v datové éře Kritická infrastruktura bez kompromisů ruukki.com/cze/datacentra

ovlivnit, od těch, které leží mimo jeho kontrolu. Podle sjednaného rozsahu služeb může odpovídat například za zjevné chyby v propočtu, opomenuté známé položky, za práci s neaktuálními cenovými údaji, za použití nevhodné či nesprávné metody ověření nebo za opožděné upozornění na hrozící překročení nákladů. Smlouva by měla zohlednit například investorem schválené změny zadání, významný časový posun projektu, mimořádný vývoj trhu, změny právních či technických požadavků nebo nepředvídatelné podmínky staveniště. Vodítkem mohou být také standardy služeb a dokumentace ČKA a ČKAIT, které popisují obvyklé výkony v jednotlivých projekčních fázích, včetně postupného zpřesňování investičních nákladů. Byť nejde o obecně závazné právní předpisy, tak pokud na ně smlouva odkáže, mohou pomoci vymezit smluvní standard a mohou být podpůrným vodítkem při posouzení odborné péče. Je-li finanční limit investora nereálný, není správné mlčet

náklady a harmonogram a změnu schválit. Bez takového záznamu může být po několika letech obtížné určit, zda překročení původního finančního rámce způsobila chyba v propočtu, změna zadání, posun projektu nebo jiná okolnost. Kdy je překročení investičních nákladů vadou projektu Podle občanského zákoníku má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Rozhodující proto není pouze to, že nabídky zhotovitelů nebo skutečné náklady výstavby překročily původní částku. Nejprve je třeba posoudit, jakou povinnost architekt ve smlouvě převzal a podle jakého měřítka se její splnění hodnotí. Jestliže smlouva stanoví nepřekročitelný limit nebo nákladovou garanci jako vlastnost projektové dokumentace, může jeho nedodržení představovat vadu díla. U orientačního odhadu je situace odlišná. Odpovědnost se bude spíše odvíjet od kvality odborného postupu, použitých podkladů, provedených kontrol a včasnosti upozornění. Podle povahy vady a závažnosti porušení smlouvy může investor požadovat zejména odstranění vady nebo slevu z ceny a za splnění zákonných podmínek mohou přicházet v úvahu i další nároky.

Architekt či projektant jako odborník nemá bez dalšího povinnost plnit požadavky objednatele. Je-li již při sjednávání smlouvy zřejmé, že požadovaný rozsah, standard a termín nejsou slučitelné s finančním limitem investičních nákladů investora, měl by na to upozornit ještě před převzetím závazku ze smlouvy. Stejná povinnost má praktický význam i v průběhu projektu, pokud se ukáže, že dřívější odhad již neodpovídá aktuálnímu řešení. Občanský zákoník ukládá zhotoviteli bez zbytečného odkladu povinnost upozornit objednatele na nevhodnou věc nebo příkaz investora, pokud jejich nevhodnost mohl při vynaložení potřebné péči zjistit. Brání-li taková věc nebo příkaz řádnému provádění díla, zákon počítá také s povinností přerušení prací v nezbytném rozsahu a za určitých podmínek s možností od smlouvy odstoupit (§ 2594 a § 2595 občanského zákoníku). Konkrétní dopad je vždy nutné posoudit podle povahy zadání a textu smlouvy. Upozornění by přitom mělo být konkrétní. Nestačí obecná věta, že rozpočet může být vyšší. Investor by měl obdržet aktualizovaný propočet nákladů, vysvětlení příčin odchylky a návrh možných řešení. Současně je vhodné písemně zachytit rozhodnutí investora a okamžik, od kterého se pokračuje v dalších pracích.

→ rozlišit, zda částka investičních nákladů uvedená ve smlouvě představuje orientační odhad, cílovou hodnotu, nebo skutečně nepřekročitelný limit; → přesně vymezit, které položky částka zahrnuje, zda je uvedena s DPH a zda obsahuje finanční rezervu; → stanovit cenovou hladinu, použité podklady a pravidla aktualizace při časovém posunu projektu; → určit, v jakých fázích a s jakou mírou podrobnosti architekt či projektant náklady ověřuje a aktualizuje; → upravit postup při změně zadání a jeho dopad do finančního rámce investičních nákladů a harmonogramu; → rozlišit rizika, která může architekt či projektant odborně ovlivnit, od okolností, které leží mimo jeho kontrolu; a → nastavit povinnost včasného upozornění a způsob, jakým investor rozhodne o dalším postupu.

Náklady je nutné řídit průběžně

Závěr

Dodržení investičních nákladů nelze spolehlivě řešit jediným výpočtem na začátku projektu. Náklady se zpřesňují spolu s rozpracovaností dokumentace, kvalitou vstupních údajů, výsledky průzkumů, s technickým řešením, požadavky správních orgánů a vývojem cen na trhu. Smlouva by měla stanovit kontrolní milníky, při nichž bude propočet nákladů aktualizován a investor s výsledkem seznámen. Stejně důležitá je písemná evidence změn. Před zapracováním změny s významným dopadem do ceny by měl investor znát její předpokládaný vliv na

Investiční náklady stavby nejsou ve smlouvě mezi investorem a architektem či projektantem pouhým číselným údajem. Vyjadřují také rozdělení odpovědnosti za ekonomickou stránku projektu. Nejasně formulovaný finanční parametr může být později vyložen jako závazná vlastnost projektové dokumentace, zatímco obecné vyloučení odpovědnosti nemusí obstát vedle konkrétně sjednaných dalších povinností architekta a projektanta. Závazek k dodržení maximální výše investičních nákladů stavby proto doporučujeme přijímat

Mgr. Martina Křižková, Mgr. Jakub Polášek

GREATS ADVOKÁTI – KOMPLEXNÍ PRÁVNÍ SERVIS NEJEN PRO ARCHITEKTY Podpora při účasti v soutěžích o návrh, v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, při jednání s veřejnými zadavateli i soukromými investory, příprava, kontrola a revize smluv o dílo, subdodavatelských smluv, licenčních smluv na užití autorských děl, zajištění požadavků na udržitelnost projektů a další.

Doporučený postup

Vydání

3/26

jen výjimečně a pouze tehdy, je-li jeho obsah přesně vymezen, finanční limit reálně dosažitelný a smlouva současně řeší změny zadání i okolnosti mimo kontrolu architekta. Ve většině projektů dává větší smysl založit odpovědnost architekta na odborném odhadu, průběžné kontrole a včasném upozornění investora na případné překročení a hledání řešení, jak projekt realizovat. Dobré smluvní nastavení tak nechrání jen architekta, ale dává především investorovi prostor učinit potřebná rozhodnutí dříve, než se překročení nákladů stane problémem, který bude obtížné napravit.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

výsledky soutěží

Rekonstrukce výpravní budovy Most

1. cena BYRÓ architekti / Tomáš Hanus, Jan Holub

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí. Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

Vstup do Jiráskových sadů, Litoměřice

1. cena Štěpán Císař Beránek

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

Jednofázová otevřená architektonicko-výtvarná soutěž

9 odevzdaných návrhů

40 odevzdaných návrhů

Krajský terminál Liberec Dvoufázová otevřená projektová architektonická soutěž 7 odevzdaných návrhů

1. cena ov architekti / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík, Matěj Kulhavý, Norbert Lichý, Anna Blažková, Viktor Žák

Po stopách pardubického sportu

1. cena Ondřej Tichý

Jednofázová užší projektová architektonicko-výtvarná soutěž 5 odevzdaných návrhů

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

Hliníkové šindele PREFA zdobí bratislavské podhradí Revitalizace bratislavského podhradí patří k významným urbanistickým projektům současného Slovenska. Nová čtvrť Vydrica vzniká na citlivém místě mezi historickým centrem, Dunajem a Bratislavským hradem, a proto klade důraz nejen na samotnou výstavbu, ale také na přirozené začlenění nové architektury do okolního prostředí. Architektonický návrh ateliéru COMPASS vychází z principu kompaktní městské čtvrti v lidském měřítku. Jednotlivé domy mají vlastní charakter, celek však působí sjednoceně a decentně. Důležitou roli v tomto pojetí hrají střídmá barevnost, struktura povrchů a kvalitní technické řešení fasád i střech. Právě střechy jsou ve Vydrici výraznou součástí architektonického konceptu. Díky poloze pod Bratislavským hradem jsou dobře viditelné z okolních ulic, z protějšího břehu Dunaje i z hradního návrší. Architekti proto pracovali s fasádou a střechou jako s jedním celkem. Střešní plochy obytných budov pokrývají hliníkové falcované šindele PREFA v odstínech P.10 prefa bílá, P.10 písková a bronzová, které navazují na přírodní tóny dlažby, okolní zástavby i hradních zdí.

ňuje pevné propojení šindelů a skryté kotvení zajišťuje čistý vzhled bez viditelných spojovacích prvků. Nízká hmotnost hliníku navíc usnadňuje práci s konstrukcí i přesné klempířské zpracování detailů. Vydrica tak ukazuje, že kvalitní městská architektura nestojí jen na atraktivním vzhledu. Stejně důležité jsou materiály, detail a životnost. Hliníkové šindele PREFA zde přirozeně dotvářejí charakter nové čtvrti — nenápadně, kultivovaně a s perspektivou na mnoho dalších desetiletí.

O PROJEKTU

Volba hliníkových šindelů nebyla pouze estetickým rozhodnutím. Střecha je dlouhodobou součástí stavby, a proto musí obstát nejen v den dokončení, ale i po desítkách let. Hliník PREFA nerezaví, dobře odolává povětrnostním vlivům a nevyžaduje pravidelné nátěry. Kvalitní povrchová úprava zároveň pomáhá zachovat barevnou stálost a odolnost vůči UV záření, dešti, větru i teplotním výkyvům. Systém „drážka v drážce“ umož-

Země: Slovensko Objekt, místo: Bytové domy Vydrica, Bratislava Typ stavby: novostavba Architekti: Compass, s. r. o., Bratislava Realizace: Prvá Strechárska s. r. o., Bratislava Typ střešní krytiny: PREFA falcovaný šindel Barva střešní krytiny: P.10 prefa bílá, P.10 písková, bronzová Fotografie: Croce & WIR

Vydání

Sekce

3/26

BULLETIN ČKA

Strana

PR ČLÁNEK

Dočasná odbavovací hala a zázemí autobusového terminálu Florenc Dvoufázová užší projektová architektonická soutěž se soutěžním workshopem

1. cena Upstructure / Pavel Paseka, František Bosák, Martin Žatečka, Jolana Bosák Macháčková, Tomáš Gaál, Barbora Turková, Karolína Pflegerová, Valeryia Khlimankova

Florenc 21: etapa východ blok B06 Dvoufázová užší projektová architektonická soutěž se soutěžním workshopem 6 odevzdaných návrhů

1. cena Ateliér A8000 / Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Martin Sedmák, Lucie Formanová, Mikuláš Ott, Barbora Brabcová, Patrik Suchý, Karolína Krupauerová, Erika Fial, Lucie Horáková

8 odevzdaných návrhů

Radnice, škola a ulice v Kuřimi Jednofázová užší projektová architektonická soutěž

1. cena Konsorcium, ATELIER RAW a Refuel / Jan Skoupý, Zbyněk Ryška, Ivan Wahla, Tomáš Rusín

5 odevzdaných návrhů

1. cena Blank architekti / Marek Blank, Petr Harazim

Dvoufázová otevřená projektová architektonicko-konstrukční soutěž 22 odevzdaných návrhů

Mosty VRT přes Sázavu a Sázavku Dvoufázová otevřená projektová architektonicko-konstrukční soutěž

1. cena Boele / Pavel Fajfr, Petr Šuma, Marek Kociolek, Deepak Jayaram, Lukasz Wojnarski

22 odevzdaných návrhů

Vydání

3/26

Most VRT ve Velkém Meziříčí

Stará osada, BrnoŽidenice Jednofázová otevřená projektová urbanistická soutěž

1. cena schwerpunkt / Filip Hermann, Janosch Welzien, Štěpánka Úlehlová

7 odevzdaných návrhů

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

ARCHITEKTURA ZBLÍZKA

DOKUMENTY O INSPIRATIVNÍCH STAVBÁCH S IVETOU KRÁLOVOU „Nejvíce mě naplňuje osobní setkávání s architekty přímo na místě, kde jejich dílo vzniklo. Během společných rozhovorů se nechávám vtáhnout do jejich příběhů. Poznávám jejich myšlenky a inspirace, které mi pomáhají pochopit architekturu stavby v mnohem hlubších souvislostech.“ Iveta Králová

Náměstí Svatopluka Čecha, Praha 10 Jednofázová otevřená projektová architektonicko-krajinářská soutěž

1. cena RA15 / Radek Lampa, Renáta Bartková, Libor Hrdoušek, Kristina Králová, Maxim Petricov, Célio Faria Centeio Alves

Náměstí Míru v Plzni

1. cena OTA atelier / Ondřej Fiala, Tomáš Henel, Tereza Čechová, Olga Marinich, Ondřej Duda

Konverze obchodního střediska v Peruci na společensko-kulturní centrum

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 12 odevzdaných návrhů

1. cena FLERA a DICE25 architects / Antonín Topinka, Alena Burešová, Ferdinand Leffler, Pavel Haniš, Ing. Kateřina Svobodová, Ing. Lýdia Bačová, Ing. Jiří Mašek

21 odevzdaných návrhů

Dům městských služeb Pelhřimov Jednofázová užší projektová a ideová architektonickourbanistická soutěž

1. cena Ateliér Akorát / Marek Svoboda, Magdaléna Svobodová

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

6 odevzdaných návrhů

25 odevzdaných návrhů

Dostavba ZŠ Vladislava Vančury, Praha-Zbraslav Jednofázová užší projektová architektonická soutěž

1. cena svobodová blaha architekti / Ondřej Blaha, Anna Svobodová, David Budil, Martin Krejčí

7 odevzdaných návrhů

Rekonstrukce a dostavba kulturního centra Kaštan na Břevnově, Praha 6 Jednofázová užší projektová architektonická soutěž

1. cena Atelier bod architekti / Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda, Radek Prokeš, Martina Kameníková

9 odevzdaných návrhů

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

Městský dům Tišnov Dvoufázová užší projektová architektonická soutěž

1. cena JURA ET CONSORTES / Pavel Jura

Soutěžní dialog

1. cena re:architekti + baukuh

5 odevzdaných návrhů

6 odevzdaných návrhů

Nová čtvrť pro baťovské město Zruč

Super Most – Super Prior

1. cena gogolák + grasse / Ivan Gogolák, Lukáš Grasse

Dvoufázová otevřená projektová urbanisticko-krajinářská soutěž

Nové Kukleny – náměstí a družstevní bytový dům, Hradec Králové

1. cena Mach Office Slp + Arame Studio Scp.

Dvoufázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž

5 odevzdaných návrhů

50 odevzdaných návrhů

Nové zdravotní středisko Čeřovka, Mnichovice Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

1. cena M47 office / Lukáš Ďurian, Erik Hornáček, Nikolas Klimčák, Samuel Sálus

25 odevzdaných návrhů

Jednofázová užší projektová urbanisticko-architektonická soutěž

1. cena Tempo architekti / Josef Choc, Filip Rašek, Barbora Lopraisová, Jonáš Mikšovský, Mikoláš Vavřín, Natálie Kristýnková, Michail Nužnyj, Michaela Hasnedlová

11 odevzdaných návrhů

Vydání

3/26

Nová budova Magistrátu města Brna

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

téma

ODOLNOST VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ – RESILIENCE

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

TÉMA

Strana

TEZE ČKA K ODOLNOSTI VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ – RESILIENCE

→ hospodaření s vodou – vsak, retence, šedá voda, úsporná spotřeba vody a mezioborová spolupráce už ve fázi přípravy, → přehřívání sídel – adaptace budov i veřejných prostranství na růst teplot a prevenci tepelných ostrovů, → zemědělská produkce sídel – posílení prvků samozásobitelství a lokální produkce potravin i ve městech, → energetická odolnost sídel – včetně role energetických společenství a promítnutí odolnosti už do urbanistického návrhu, → centra odolnosti – budovy/kapacity pro zázemí obyvatel v krizích, schopné „ostrovního“ fungování, → krajský, městský/obecní architekt – odborná role pro vyvážený a odolný rozvoj území, → odolnost v měřítku státu – provázání územního plánování s bezpečnostní a klimatickou politikou, potřeba koordinace na vládní úrovni. „Česká komora architektů je připravena se tématu dále věnovat a spolupracovat na tom, aby Česká republika měla kvalitní, bezpečné a dlouhodobě odolné prostředí pro příjemný a klidný život svých občanů,“ uvádí autor tezí architekt Petr Lešek. Teze ČKA k odolnosti vystavěného prostředí (resilience) jsou ke stažení na www.cka.cz/komora/o-komore/ pro-media/stanoviska-vyjadreni-cka/teze-cka-k-odolnosti-vystaveneho-prostredi-resilience.

Česká komora architektů vydala v srpnu 2024 teze k lepší odolnosti vystavěného prostředí. Dokument vyšel v návaznosti na aktualizaci Evropské směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD IV v dubnu 2024. Shrnuje klíčové principy, jak navrhovat a rozvíjet budovy, města i krajinu tak, aby dokázaly obstát v krizích, adaptovat se na změny a zůstaly dlouhodobě funkční. Členské státy EU mají od dubna 2024 dva roky na implementaci směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD IV do národní legislativy. V Česku má implementaci na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Téma odolnosti nabývá v posledních letech mimořádného významu. Česká komora architektů proto vydává Teze k odolnosti vystavěného prostředí (resilience), které pojmenovávají hlavní aspekty odolnosti a mají sloužit jako východisko pro odbornou i veřejnou debatu. Teze jsou určeny členům ČKA, samosprávám, státní správě i veřejnosti. Odolnost vystavěného prostředí chápeme jako schopnost systému (budovy, veřejného prostoru, čtvrti, města, regionu či státu) obstát v krizi, absorbovat šok, adaptovat se a transformovat, aniž by ztratil svou základní funkci a identitu a zůstal dlouhodobě funkční. Teze akcentují zejména těchto 10 oblastí: → Build Back Better – obnova po pohromách má prostředí zlepšovat, nejen „vracet stav jako předtím“, → robustní řešení – důraz na srozumitelná a trvanlivá řešení místo přehnané závislosti na složitých technologiích, → renovace – jako příležitost ke komplexnímu posílení odolnosti, nejen ke snížení energetické náročnosti,

Vydání

3/26

KLIMATICKÁ ODOLNOST Česká města a obce se musí připravit na opakující se vlny veder stejně jako na sucho, přívalové srážky a silný vítr, tedy na extrémní projevy počasí. Nedávné vlny letních veder opět potvrdily, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Nejde jen o technická opatření proti extrémům. Jde o kvalitu života, bezpečnost obyvatel, ochranu veřejného majetku a dlouhodobou odolnost sídel. Česká komora architektů (ČKA) proto již v červenci letošního roku vyzvala samosprávy, městské a obecní organizace i kandidáty v komunálních volbách, aby přípravu sídel na extrémní projevy počasí zařadili mezi konkrétní priority. Nestačí obecně mluvit o klimatu. Je třeba se ptát, co bude obec dělat při plánování a úpravách veřejných prostranství, při rekonstrukcích a výstavbě veřejných budov, při obnově technické infrastruktury i při péči o krajinu kolem sídel. „Architektura je o přípravě a navrhování. Umí ovlivnit každý nový záměr, každou rekonstrukci i každou úpravu vystavěného prostředí — od samotných budov přes ulice a náměstí až po širší vztahy v sídle a krajině. Právě ve fázi přípravy projektu, kdy se tvoří zadání, se rozhoduje, zda bude stavba a její okolí zvládat nejen běžný provoz, ale také vlny veder, přívalové deště, sucho, výpadky energií nebo silný vítr,“ konstatuje Lukáš Janáč, člen pracovní skupiny České komory architektů pro udržitelnost. Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Zásadním nástrojem je proto promyšleně rozvíjet nejen nové, ale zejména vystavěné prostředí — budovy, veřejná prostranství, infrastrukturu i krajinu kolem sídel. Je nezbytné zejména: → navrhovat veřejná prostranství s menším podílem přehřívaných povrchů a s větším prostorem pro stromy, stín a příjemné mikroklima, → zadržovat vodu v sídlech, podporovat vsakování, odpar, vodní prvky a dostupné koupací plochy, → omezovat tepelné ostrovy ve velkých areálech administrativy, obchodu, výroby, technické infrastruktury a sportovišť, → využívat zeleň na budovách, střechách, zdech, balkonech a lodžiích jako přirozenou ochranu proti přehřívání, → u veřejných staveb a větších rekonstrukcí už v přípravě projektu prověřovat odolnost vůči horku, suchu, přívalovým dešťům a výpadkům energií, → navrhovat veřejné stavby tak, aby mohly mít více funkcí – například sportovní hala může běžně sloužit sportu a komunitě a v krizi také jako centrum krizové odolnosti, → připravovat vybrané veřejné budovy na dočasný ostrovní provoz s vlastním zdrojem energie, vody a základním zázemím pro obyvatele obce i okolních sídel, → pečovat o krajinu kolem sídel jako o přirozenou ochranu před horkem, suchem, povodněmi a dalšími extrémními jevy, → podporovat dopravu, která méně zatěžuje ovzduší a nepřispívá k přehřívání měst, → využívat místní data o teplotách, srážkách, vodě, zeleni a skutečném provozu budov, aby se opatření nenavrhovala obecně, ale podle podmínek konkrétní lokality.

ODOLNOST MĚST, MĚSTSKÝCH ČTVRTÍ A SÍDEL

Promenadenring, St. Pölten, okruh o délce 2,3 km, vede kolem historického centra. Původně zelená promenáda se postupně přeměnila na prostor s dominující automobilovou dopravou. Nyní se přetváří zpět na zelený prstenec pro pěší, cyklisty, pobyt a setkávání. Vítězný soutěžní návrh, autoři: DnD Landschaftsplanung a Rosinak & Partner. Zdroj: www.competitionline.com/de/news/ergebnisse/ wettbewerbsergebnis-landschaft-und-freiraum-414534.html

Součástí kvalitní přípravy projektu by mělo být také posouzení rizikových aspektů záměru z pohledu extrémních výkyvů počasí. Nejde o zbytečnou administrativu, ale o praktické prověření, zda budova, veřejný prostor nebo infrastruktura obstojí i v podmínkách, které budou v dalších letech častější a náročnější. ČKA zároveň považuje za důležité, aby se odolnost sídel stala součástí veřejné debaty. Občané i média by se měli ptát jednoduše: Jaký má obec plán, aby její veřejná prostranství, budovy a infrastruktura lépe zvládaly horko, sucho i krizové situace? Kdo bude tato opatření koordinovat? A jak se promítnou do konkrétních investic? „Nestačí obecně mluvit o klimatu. Obce by měly jasně říct, jak chtějí připravit veřejná prostranství, budovy a infrastrukturu na horko, sucho a další extrémní projevy počasí,“ apeluje Petr Lešek, předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost. Na těchto aktivitách se podílejí autorizovaní architekti, urbanisté a krajinářští architekti. Zásadním partnerem samosprávy pro koordinaci tématu napříč projekty, správci infrastruktury i městskými organizacemi je městský nebo obecní architekt. Česká komora architektů na toto téma upozorňuje dlouhodobě také ve svých dubnových materiálech Teze ČKA pro udržitelné obce a města – viz s. 27 a Komunální politiky architektury pro obce v ČR – viz www.cka.cz Petr Lešek předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost Lukáš Janáč člen pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost Text vznikl v srpnu 2026 mimo jiné také jako apel na kandidáty do komunálních voleb.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Odolnost měst, městských částí a obcí je v poslední době jednou z nejsledovanějších schopností z pohledu přizpůsobení sídel různým rizikům, aktuálně zejména vlivem důsledků klimatických změn. Přizpůsobení znamená ideálně eliminaci negativních následků, případně alespoň minimalizaci lidských, ekonomických a environmentálních škod. Vedle následků přírodních katastrof jde také o různé technologické problémy nebo události zaviněné lidským faktorem. Odolné město je takové, které dostatečně analyzuje svá rizika, plánuje a jedná, aby se minimalizovaly škody například v důsledku přírodních katastrof. Aktuální je tak otázka, zda jsou naše města a obce dostatečně odolné, zda jsou připraveny na klimatické změny. Na téma odolnost městských prostředí existuje celá řada metodických publikací. Podle publikace City Resilience Framework 2024 Edition, ARUP (CRF´24) je odolnost měst schopnost (jednotlivců, komunit, institucí, aj.) přežít, přizpůsobit se a prosperovat, ať už čelí jakýmkoli chronickým stresům nebo náhlým šokům. Odolnost měst je v dokumentu řešena poměrně komplexně. Pokud bychom se zaměřili na aspekty, které úzce souvisí s plánováním rozvoje měst, veřejným prostorem, můžeme z níže uvedených tematických okruhů shrnout: Zdraví a pohoda Město má přístupnou a dostatečnou nabídku cenově dostupného bydlení pro všechny skupiny obyvatel. Obytné budovy jsou architektonicky a technicky přizpůsobeny měnícím se klimatickým podmínkám. Ve všech částech města je zajištěna čistá, cenově dostupná a spolehlivá dodávka energií z čistých zdrojů. Infrastruktura je připravena odolat krizovým scénářům. Je zajištěn bezpečný zdroj kvalitní pitné vody, kanalizační síť, s náhradními zdroji je připravena odolávat současným i budoucím šokům a klimatickým podmínkám. Města důsledně respektují a realizují protipovodňová opatření. Přírodě blízká protipovodňová opatření (NbS) mají přednost. Komunitní zahrady můžou být vítanou součástí veřejného prostoru, podporují tak pěstitelské aktivity obyvatel. Město uplatňuje principy cirkulární ekonomiky. Ve městě je vybudovaná na bezpečných místech dostatečná občanská vybavenost sociální a zdravotní péče. Ekonomika a společnost Dostatečně je dimenzovaná infrastruktura občanské vybavenosti, zejména školských zařízení, zajištěno je tak dostatečně vzdělání obyvatel. Ve veřejném prostoru jsou vytvořeny podmínky pro komunitní život podporující silný pocit identity a sounáležitosti s místem. Bezpečný veřejný prostor bez rizikových oblastí. Město podporuje udržitelnou ekonomiku a podnikatelské aktivity. Infrastruktura a životní prostředí Město poskytuje zdravé prostředí pro život, včetně čistého ovzduší, půdy, vody a přístupu ke kvalitně navrženým a udržovaným veřejným zeleným plochám. Město má zavedené komplexní programy ke snižování emisí uhlíku a znečištění, k podpoře a obnově zdravých ekosystémů. Nízkoemisní veřejná doprava je bezpečná, dostupná a spolehlivá. Prvky modro-zelené infrastruktury jsou nedílnou součástí veřejného prostoru. Veřejná správa a plánování Město má připravené nouzové plány pro krizové si‑ tuace. Plánování je založené na důkazech a prověřených datech. Strategické a územní plánování je provázané v souladu s dlouhodobou vizí rozvoje města. Nástroje pro rozvoj města jsou jasné a aktuální, s formálními a transparentními procesy schvalování

Vydání

3/26

nových projektů. Uplatňován je participativní přístup se zapojením obyvatel města. Strategie a development Cesta, jak zlepšit odolnost měst – Rozvojové projekty města musí být schopné přizpůsobit se měnícím se podmínkám, jako jsou ekonomické a politické změny, požadavky veřejnosti a klimatické změny, přičemž musí zajistit, aby všechny plány podporovaly soudržnou, dlouhodobou vizi růstu a odolnosti města. Plánování měst na odolnost je veřejným zájmem. Atributy odolnosti jsou připravenost a plánování, rozvíjející strategické krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle odolnosti a adaptability.

JAK MOHOU SÍDLA ZVÝŠIT SVOJI ODOLNOST?

Udržitelnost znamená také odolnost, resilienci sídel na změny klimatu, které přinášejí nebezpečné jevy, jako jsou přívalové deště, povodně, bouře, tropické teploty, sucho s nedostatkem vody, lesní požáry a v poslední době také i u nás tornáda. Jak tedy můžou města a obce zvýšit svoji odolnost a adaptovat se na klimatické změny? Adaptační strategie V první řadě je potřeba vyhodnotit všechna potenciální rizika, shromáždit relevantní klimatická data. V centrech měst a veřejném prostoru lze také např. monitorovat tzv. UHI (Urban Heat Island, tepelné ostrovy ve městech). Dokumentace, která celou řadu výše uvedených dat a informací obsahuje, bývá zpravidla Adaptační strategie města nebo obce. Celá řada měst a obcí již tuto dokumentaci má k dispozici, může tak být vhodným podkladem pro zpracování územního plánu a strategického rozvojového plánu. Současně je třeba připomenout, že mezi strategickým rozvojovým plánem a územním plánem je velmi úzká souvislost. Je tedy vhodné pracovat s oběma dokumenty současně, což se ne vždy prakticky děje. Velmi užitečné také může být pořízení vize dlouhodobého urbanistického rozvoje města, za časový horizont obvyklé platnosti územního plánu. Taková dokumentace může zohlednit potenciální klimatická rizika, limity využití území v údolních nivách kolem řek a vodních ploch, krajinné limity rozvoje, infrastrukturní záležitosti apod. Může také jít o užitečnou pomůcku při změnách územního plánu, konfrontovat změny s dlouhodobou vizí rozvoje. Prakticky stejné principy platí pro rozvojové plány metropolitních oblastí nebo obecně větších územních celků. Územní plány V územních plánech je vhodné rizika klimatických změn zohlednit obvykle v rámci formulace podmínek pro využití a prostorové uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití. Důležité je optimálně nastavit podmínky pro efektivní využití zastavěného území, využití brownfieldů, vhodně nastavit koeficient zastavěnosti jednotlivých funkčních ploch, současně je třeba neomezovat plochy veřejné zeleně, parky, sady, zahrady aj. Jednotlivé funkční plochy by měly umožňovat realizaci adaptačních opatření. To se týká zejména ploch veřejných prostranství, které by měly umožňovat různé vegetační úpravy, umístění retenčních nádrží apod. Koncepce modro-zelené infrastruktury Detailní popis těchto opatření zpravidla obsahuje dokumentace městské koncepce modro-zelené infrastruktury. Monitoring tepelných ostrovů může identifikovat přehříváním nejohroženější místa ve městě, na která je třeba se zaměřit v rámci možnosti umístit adaptační (zpravidla vegetační) opatření. Stromořadí, parkově upravené plochy nebo vodní prvky můžou výrazně snížit teplotu ve veřejném prostoru. V rámci regulativů ploch bydlení, občanského vybavení, výroby a skladování aj. je vhodné umožnit jako přípustné rovné střechy s vegetační úpravou, a to i na střechách částí staveb pod úrovní terénu. Samozřejmě platí omezení zástavby v údolních nivách kolem řek a vodních ploch, v území se stanovenou hranicí Q100, Q20. Zároveň je třeba vzít na vědomí, že jde o počítačové modely stanovené

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

příslušnou správou povodí, reálná povodeň může v závislosti na konkrétních podmínkách mít odlišný rozsah. Je tedy dobré vždy počítat s určitou rezervou. Ne nadarmo jsou stanovena ochranná pásma lesa, respektování se může prakticky osvědčit při vichřicích, bouřích nebo požárech lesních porostů. Rizikové můžou být také rozvojové plochy, často obytné čtvrtě, na okrajích měst pod svahy zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Zde je třeba navrhnout krajinná opatření ochrany proti přívalovým dešťům, zaplavení z důsledku nevhodného obdělávání polí. Energetická nezávislost, hospodaření s vodou Samostatnou kapitolou je energetická závislost měst v případě nenadálých výpadků centrálních zdrojů energie. Vhodné je tedy pokud možno maximálně využívat lokálně dostupných obnovitelných zdrojů energií, využívat lokálních úložišť energií apod. Ostatně v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie jsme v rámci EU bohužel na chvostu. Máme tedy co dohánět. Vodní hospodářství, zásobování obyvatel pitnou vodou by mělo být také připravené na krizové scénáře. Vhodné je rovněž efektivní nakládání s dešťovými vodami, retence v místě a využití jako vody užitkové. V celé řadě měst se nyní realizují ve veřejném prostoru opatření zvyšující podíl ploch, které jsou buď zcela, nebo alespoň částečně schopné zasakovat dešťové vody. Velké části povrchů náměstí a ulic se mění na trávníky, retenční plochy, veřejný prostor doplňuje vzrostlá zeleň poskytující stín a zároveň ochlazuje městské prostředí. Řešením můžou být také mobilní vegetační prvky.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Kolem centrální části města St. Pölten je od roku 2023 po etapách (do roku 2028) budován promenádní okruh (Promenadenring). Místo dopravně přetíženého prostoru se okruh stává místem pro procházky a posezení se stinnými odpočinkovými zónami přímo v centru. Parkující auta už nebudou stát na ulici, ale v parkovacích domech, asfaltová vozovka bude nahrazena přívětivými a vsakovacími povrchy. Cyklisté mají jasnou prioritu a rychlost aut je omezena na 30 km/h. Okružní bulvár kolem centra se mění z velkého kruhového objezdu v prostor pro chodce a cyklisty. V roce 2022 se Praterstern ve Vídni změnil z holého průchozího místa na prostor s vyšší kvalitou života. Cílem bylo maximalizovat zelené plochy v tomto intenzivně zastavěném prostředí, kde se setkává hned několik linek S-Bahnu, U-Bahnu, autobusů a tramvají. Velká přeměna přinesla spoustu nových stromů, vodní prvky a venkovní mobiliář. Cílem bylo vytvořit živé městské náměstí, které zohledňuje potřeby různých skupin uživatelů. Od roku 2024 se v rámci Interreg projektu CICADA4CE mění také veřejná prostranství města Břeclav. Pilotní projekt v městské části Charvátská Nová Ves, na okraji sídliště Na Valtické, řeší ve spolupráci s obyvateli a zejména žáky sousední základní školy nový městský parčík v rámci adaptace veřejného prostoru na klimatické změny. Součástí participace žáků jsou i různá měření a monitoring klimatických údajů a dat, sledování živočichů v městské krajině. Podobné realizace v rámci mezinárodního projektu vznikají v polském Sosnowci, italském Nichelinu, slovinském Kranji a v Dubnici nad Váhom na Slovensku. Aktuálně vzniká napříč zeměmi EU aktivita Cities in the Green Deal World, platforma pro výměnu zkušeností s opatřeními v souladu s principy dokumentu. Celá řada výše uvedených opatření odolnosti měst je totiž součástí Green Dealu, jako např. využití v místě dostupných obnovitelných zdrojů energií, energetická nezávislost, energeticky úsporné renovace budov, modernizace dopravy aj. Karel Bařinka člen pracovní skupiny Urbanismus a plánování ZDROJE 1. City Resilience Framework 2024 Edition, ARUP www.arup.com/insights/city-resilience-framework/ 2. Measuring Resilience, A Guide to Tracking Progress, ARUP www.arup.com/insights/measuringresilience-a-guide-to-tracking-progress/ 3. DnD Landschaftsplanung ZT GmbH, www.dnd.at (St. Polten, Praterstern)

Vydání

3/26

První část promenády mezi Schulgasse a bývalou synagogou v St. Pöltenu byla dokončena v říjnu 2025. Foto Christian Krückel

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Čtvrť SeeStadt Aspern na předměstí Vídně vzniká již od roku 2010. Testují se zde nejmodernější technologie a opatření vedoucí ke vzniku odolného kvalitního městského prostoru. Foto Smart City Wien

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Universitätsstraße 6 ve Vídni je známá revitalizací nazvanou Zweierlinie (dvojitá linie), při níž se proměnila dopravně přetížená ulice na příjemný bulvár s 55 novými stromy a 1 600 m2 zelených ploch. Zdroj: presse.wien. gv.at, foto: MA28/Christian Fürthner

Monitorovací stanice v místě budoucího parku, sběr dat klimatických změn, Nichelino, Itálie. Foto Karel Bařinka

Rezidenční projekt top' rezidence Jenerálka v Praze se 13 vilami. Autoři: Juraj Smoleň a Štěpán Abt / Abtsmolen, 2025. Osazen byl první zasakovací box v Praze, který umožňuje zadržování a vsakování dešťových vod z komunikací.

ODOLNOST

BUDOV

Odolnost budovy je otázkou rezerv – materiálu, vody i energie – a schopnosti s nimi hospodařit. Přizpůsobení se klimatickým změnám v budovách a městech se neřeší v posledních horkých dnech, je součástí uvažování i praxe všech, kdo staví – už řadu let. Svět kolem nás se zjevně změnil a stále se mění, vysoké teploty, dlouhotrvající sucha, nedostatek nebo přemíra vody, energetické a materiálové krize znamenají dopady nejen na městské komunity. Představujeme zkušenosti developera, facility managmentu a architekta.

Rezidence Pomezí, Praha-Košíře/Jinonice. Autoři urbanistického řešení: Bogle Architects. V rámci projektu vznikl veřejně přístupný park s jezírkem, více než polovina území je tvořena zelení – parky, koridory a krajinnými prvky

Praktické příklady adaptačních opatření na „polykrize“ lze nalézt na projektech KKCG Real Estate Group. Nevnímáme je jako izolované prvky, ale

jako propojený systém, který snižuje provozní náklady, zvyšuje komfort uživatelů a podporuje odolnost okolního prostředí. Na Rezidenčním projektu top' rezidence Jenerálka, který byl nedávno úspěšně dokončen, jsme jako první v Praze osadili ve spolupráci s Technickou správou komunikací zasakovací box umožňující zadržování a vsakování dešťových vod z komunikací. Díky retenčnímu objemu přibližně 46 m³ se dešťová voda vrací zpět do území namísto jejího odvádění kanalizací. Řešení odpovídá pražským Standardům hospodaření se srážkovou vodou a pomáhá zmírňovat dopady přívalových srážek, doplňovat zásoby podzemních vod a zlepšovat mikroklima území. Na projektu byly jako hlavní zdroj vytápění využity systémy tepelných čerpadel vzduch-voda doplněné řízeným větráním s rekuperací tepla. Další ukázkou je dokončený projekt rezidence Pomezí, který je situován v území Košíře/Jinonice. V rámci projektu vznikl veřejně přístupný park s jezírkem, který přispívá ke zlepšení mikroklimatu lokality, podporuje retenci srážkové vody a omezuje přehřívání veřejného prostoru. Více než

Vydání

Sekce

Z POHLEDU DEVELOPERA

3/26

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

AFI KARLIN BUTTTERFLY dávají administrativnímu objektu tvář živého organismu s 40 000 rostlinami, které rostou, mění se a pohybují v čase. Autoři: CMC ARCHITECTS, a. s. / David Richard Chisholm, Vít Máslo.Foto Tomáš Malý

polovina území je tvořena zelení – parky, koridory a krajinnými prvky. Všechny budovy – od bytových domů po rodinné a samostatné vily – jsou nízkoenergetické, vybavené tepelnými čerpadly, rekuperací s entalpickými výměníky a izolačními trojskly. Významným příkladem cirkulární a klimatické odolnosti je také cirkulární rekonstrukce bývalé administrativní budovy SAZKA. Projekt zachovává původní železobetonové a ocelové konstrukce namísto jejich demolice a nové výstavby. Zachování původních konstrukcí vedlo podle studie životního cyklu ke snížení uhlíkové stopy budovy o více než 50 % oproti konvenční variantě řešení a snížení spotřeby vody téměř o 30 %. Resilience budov tak dnes nepředstavuje jedinou technologii nebo certifikaci. Jde o soubor promyšlených opatření, která v kombinaci zvyšují schopnost budov a měst dlouhodobě fungovat v měnících se klimatických podmínkách a současně vytvářet zdravé prostředí pro své uživatele. Moderní development proto stále častěji propojuje energetickou efektivitu, cirkulární ekonomiku, hospodaření s vodou a modro-zelenou infrastrukturu do jednoho funkčního celku. Karel Fronk ESG Manager, KKCG Real Estate Group a.s.

Z POHLEDU FACILITY MANAGMENTU

Práce s komerčními budovami je kontinuální proces, který je z pohledu jejich řízení primárně o sjednávání a udržování nájemních vztahů a řízení dodavatelů. Organizace a zajišťování investic se z běžného chodu vymyká a vždy přináší do života budov něco nového. Výhodou dlouhodobých investorů je systematický přístup k plánování investic a jejich provádění s cílem udržení nebo zvýšení dlouhodobé hodnoty aktiva, resp. budovy (cíl dosáhnout vyšších výnosů je popravdě většinou nepřímý, resp. sekundární). Nejlépe lze rozdíl sledovat na budovách, které v posledních 6 letech mění svého vlastníka už potřetí a spolu s tím se několikrát měnila i správa budovy, proti budovám, které naopak mají totožného vlastníka už 10 nebo více let.

Vydání

3/26

Investice do budov jsou vyvolány několika faktory: 1. vnějšími faktory, 2. životaschopností a opotřebením stávajícího vybavení, 3. inovacemi a 4. požadavky na lepší energetickou účinnost, komunitní život nebo bezpečnost (chcete-li ESG, byť to v tomto případě není úplně přesně založené na definici). Z vnějších faktorů je důležité zmínit stresové okolnosti posledních dvou dekád, jako např. světová ekonomická krize 2008–2012, covidová pandemie 2020–2022 a návazná energetická krize 2022-2024. Právě tyto vnější okolnosti vyvolaly velké změny v řízení portfolií, a především energetické optimalizace. Energetických úspor bylo v první vlně dosahováno výměnou osvětlení, systémů měření a regulace. Ve druhé vlně, tedy počátkem dvacátých let, bylo třeba hledat možnosti optimalizací složitěji. Správci a facility manažeři aplikovali EMS (energetické management systémy), investoři někde přistoupili k velmi drahým výměnám zdrojů tepla a chladu, přeizolování střech nebo v případě nejstarších budov k výměně celých fasádních plášťů (dvojskla za trojskla, vakuová skla apod.). Zkušeností zcela novou byla epidemie Covidu-19. Neoblíbeným tématem mezi námi, zástupci investorů, byla obhajoba smyslu kancelářských budov a jejich odolnost vůči pandemii a shromažďování lidí obecně. Krom osvěty se prováděla různá opatření, například ionizace vzduchu v budově AFI City s cílem zachycení virů, utěsňování rekuperátorů, osazování dezinfekcí a lepení antibakteriálních fólií na turnikety a madla dveří. Se změnou metodiky energetických štítků a zejména jejich zohledňování financujícími bankami investoři museli věnovat více pozornosti obálkám budov a alternativním zdrojům energie. Výhodou některých budov byly především velké a volné plochy střech (FVE dokončuje nyní např. AFI Avenir Park). Do třetice schopnost budov odolávat času souvisí se schopností přijímat inovace, učit se od nových budov a podporovat integraci a digitalizaci. Zde je těžká volba provozovatelů v nepřeberném množství HW i SW nástrojů, platforem i aplikací. Některá lokální řešení za poslední dekádu výrazně přeskočila hranice Česka a poskytují služby, které v proptechu mají už globální působení. Z technologií aplikovaných na většině kancelářských budov AFI stojí za zmínku např. čtení registračních značek vozidel u vjezdu Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Bytové domy Timber Praha představují první vícepodlažní rezidenční dřevostavby v metropoli, jejich výška je 12 m. Domy jsou součástí rezidenčního komplexu Arcus City v Praze-Řeporyjích. Projekt: CAUSA, UBM Development Czechia, Prodesi/Domesi. Foto archiv UBM Development Czechia

do garáže, chytré čtečky přístupového systému umožňující i užití mobilních telefonů pro vstup nebo také boxy pro vyzvedávání zásilek nebo boxy čistírny oblečení. Z ohromné kategorie investic ESG byly některé zmíněny v první části tohoto článku. Jmenovat lze např. kolárny, sprchy a šatny pro sportovce. Jan Baxa Head of Office Asset Management, AFI

Z POHLEDU ARCHITEKTA

Odolnost budovy vůči klimatickým změnám se podle nás zakládá už v samotném architektonickém návrhu (v orientaci, dispozici, obálce a způsobu stínění) a teprve následně ji doplňují technické systémy. Co se v této základní vrstvě podcení, musí se později kompenzovat vyšší spotřebou energie nebo složitějším provozem. Přesný postup si můžeme ilustrovat na našem nejnovějším návrhu základní školy, mateřské školy a bytových domů, kde je přesně tento princip dobře čitelný. Naším cílem bylo, aby budovy zvládaly klimatické extrémy především díky samotnému návrhu. Technologie pak nemají napravovat jeho nedostatky, ale přirozeně doplňovat to, co už řeší architektura. Case study projektu základní školy, školky a bytové výstavby Učebny školy jsou orientovány převážně na sever a západ, jižních je minimum. Tam, kde jižní orientace zůstává, je stínění navrženo podle dráhy slunce. Výklopné markýzy školy jsou dimenzovány tak, aby v červnu plně zastínily okno výšky 2,5 m. U školky plní stejnou roli čtyřmetrové terasy, které v létě odstíní třídy v hlavní části dne, zatímco mimo léto umožní využít solární zisky. Terasy jsou navíc připraveny pro mlhové rozprašovače zvyšující komfort v horkých dnech. Obálky objektů jsou navrženy s důrazem na nízké tepelné ztráty; u školy a bytových domů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy. Vápenopískové zdivo zvyšuje tepelnou akumulaci a setrvačnost konstrukcí. Vydání

3/26

U školy a bytových domů lze pro vytápění i případné chlazení využít stropní železobetonové konstrukce, školka kombinuje podlahové vytápění s aktivovaným betonovým jádrem stropu. Na tuto pasivní vrstvu navazuje technika. Hlavním zdrojem mají být tepelná čerpadla země–voda s hlubinnými vrty, doplněná fotovoltaikou; s plynem se v areálu nepočítá. Vnější stínění omezuje letní tepelné zisky natolik, že se u školy nepředpokládá plné strojní chlazení. V noci může být budova předchlazována venkovním vzduchem a větrání se v tomto režimu řídí podle teploty. Bytové domy se standardně chladit nemají, systém ale tuto funkci umožní, pokud se v budoucnu změní klimatické podmínky nebo nároky uživatelů. Součástí odolnosti je i voda. Vegetační střechy s retenční vrstvou omezují rychlý odtok, zachycená voda se vrací do závlahy a u školy také ke splachování WC. Přebytek je předáván do průlehů a retenčních prvků ve veřejném prostoru, takže budovy nejsou řešeny izolovaně od okolí. Urbanisticko-architektonické řešení bylo zpracováno v softwaru Autodesk Revit, ve kterém byl vytvořen prostorový model projektu. Návrh jsme s využitím softwarového rozšíření Autodesk Forma prostorově posoudili z hlediska možného přehřívání pobytových ploch a následně jsem ověřovali účinnost námi navržených opatření. Odolná budova podle nás stojí především na opatřeních, která fungují dlouhodobě a s minimem energie: správné orientaci, účinném stínění, kvalitní obálce a tepelné setrvačnosti. Technologie tuto základní vrstvu doplňují. Právě toto pořadí zvyšuje schopnost stavby zvládat klimatické extrémy dnes a současně se přizpůsobovat podmínkám dalších desetiletí. Veronika Hájková hlavní architektka projektu, CASUA Texty vznikly ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy – www.czgbc.cz

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

ODOLNOST KRAJINY

Odolnost krajiny se netýká jen ochrany přírody či klimatických extrémů, ale schopnosti území poskytovat bezpečné a zdravé prostředí pro život, hospodaření i proměnu společnosti. Ekologická, sociální a ekonomická odolnost stojí na témže prostoru a často na týchž procesech. Kvalitní půda, voda, stín, prostupnost či veřejně přístupná místa mají environmentální funkce a zároveň význam pro zdraví, vztah lidí k místu i ekonomiku obcí. Odolnost není stabilita

Odolná krajina není neměnný obraz ani jen sada opatření proti suchu, horku a povodním. Je to funkční a proměnlivý systém, který dokáže překonat narušení, obnovit podstatné vztahy a dále se vyvíjet. Úkolem architektů, urbanistů a krajinářských architektů proto není krajinu proti změně zabezpečit, ale vytvářet podmínky, díky nimž ji dokáže unést. Krajina, která unese změnu Krajina nezačíná za posledním domem a nemusí v ní ani nic růst. Zahrnuje volnou krajinu, přírodě blízká a chráněná území, ale také sídla, výrobní areály, dopravní stavby a každodenní místa. Úmluva Rady Evropy o krajině ji definuje jako část území vnímanou lidmi, jejíž charakter je výsledkem působení přírodních a lidských činitelů. Krajina je hmotným prostředím, výsledkem dlouhodobých procesů i prostorem, k němuž se lidé vztahují. V Evropě už téměř neexistuje skutečně přírodní krajina; je kulturní a nese stopy osídlení, hospodaření, infrastruktury, užívání i představ o tom, co chránit a co proměnit. Takové pojetí ukazuje souvislosti ztracené při dělení krajiny na stavby, veřejná prostranství, zeleň a volnou krajinu. Voda zaplavující vesnici odněkud přitekla; teplota náměstí souvisí s povrchy, stavbami, půdou, vegetací a prouděním vzduchu. Dostupnost vody, potravin i rekreace závisí na území za městem. Politika architektury a stavební kultury ČR (2015) uvádí: „Krajina, struktura osídlení a prostorové uspořádání sídel určují základní podmínky pro kvalitní prostředí vytvářené výstavbou“. Aktuální Politika územního rozvoje ČR chápe krajinu jako „živý v čase proměnný celek“ a propojuje kvalitu života s krajinou a zelenou infrastrukturou, retencí vody a zmírňováním povodní a sucha. Současná Politika architektury a stavební kultury z roku 2022 však opět nevystihuje dostatečně krajinu jako živý systém, na němž závisí odolnost sídel i pitná voda, potraviny i zdroje. Krajina je ekologickou, prostorovou, kulturní a ekonomickou infrastrukturou. Vydání

3/26

V ekologii se pojem resilience rozšířil díky C. S. Hollingovi, který odlišil stabilitu (malou proměnlivost a rychlý návrat k rovnováze) od schopnosti systému přijmout narušení, aniž by ztratil určující vztahy a funkce. Pro plánování je rozdíl zásadní. Krajina se měnila vždy a její dynamiku zesiluje klimatická změna. Odolnost proto nelze ztotožnit s udržením jediného žádoucího stavu, návratem k historickému obrazu ani technickým zabezpečením proti každému riziku. Odolnost není výsledkem prvků, ale vlastností živého systému. Vzniká z oběhu vody a živin, tvorby půdy, obnovy vegetace, sukcese a vztahů organismů. Dokáže zachytit vodu, vyrovnat teplotní výkyvy a umožnit proměnu vegetace či užívání. Díky rozmanitosti není závislý na jediném druhu, stanovišti, hospodaření či technickém řešení. Jeho části navazují: voda může protékat a vsakovat, organismy se šířit, lidé v krajině žít a hospodařit. Využití a péči lze podle vývoje upravovat. Odolnost stojí na procesech, kapacitě, rozmanitosti, propojenosti a reakci na změnu. Rozmanitost neznamená jen počet druhů. Zahrnuje typy stanovišť, stav porostů, způsoby hospodaření, vlastnictví i formy užívání. Tato mnohovrstevnatost vytváří funkční zastupitelnost: když jedna složka selže, jiná může část její role převzít. Cíle však mohou být v napětí. Retenci vody, produkci, biodiverzitu, rekreaci, ochranu kulturního dědictví a bezpečnost nelze vždy naplnit stejně na každém místě. Úkolem návrhu je konflikt pojmenovat, stanovit priority a hledat řešení v širším územním a časovém rámci. Klimatická změna přináší extrémy a větší proměnlivost a zesiluje dopady úbytku biodiverzity, degradace půdy a fragmentace krajiny. Ty se týkají i zdraví lidí, bezpečnosti, dostupnosti vody a potravin, majetku, pojištění a veřejných rozpočtů. Odolnost kulturní krajiny je zároveň odolností společnosti a ekonomiky. Dluh české krajině Stav české krajiny je výsledkem dlouhodobých změn struktury, hospodaření a správy. Kolektivizace a průmyslové zemědělství odstranily meze, cesty, remízy a mokřady, napřímily toky a rozsáhle odvodnily půdu. Po roce 1989 se tyto procesy nezastavily: zvětšily se půdní bloky, pokračuje odvodňování a zhoršování půdní struktury, přibývá logistická a dopravní infrastruktura, suburbanizace a fragmentace. Přidává se nízká druhová a věková rozmanitost části lesů, ztráta prostupnosti a obytnosti krajiny i sílící klimatická změna. Nejde jen o fyzickou strukturu. Proměnil se vztah lidí k půdě a místu i systém odpovědnosti. Vlastníci, hospodařící subjekty, obce, správci toků a infrastruktury i resorty sledují odlišné cíle a pracují v různých hranicích. Přibývají data, strategie a dotace, ale často chybí prostor pro jejich spojení do společné koncepce. Řeší se následky na jednotlivých pozemcích a v dílčích projektech, ale příčiny leží v širším území a špatném stavu jeho základních složek. Územní plán může uspořádání krajiny v obci právně koordinovat, jeho hranicí je však katastr a podrobnost neřeší drobnou strukturu, vodní režim či prostupnost. Pozemkové úpravy jsou účinným realizačním nástrojem, ale nenahrazují krajinný plán. Bez předchozí koncepce upevní dílčí technické řešení, nikoli obnovu systému. Proto je třeba mezioborové krajinné plánování napříč katastry, zohledňující hydrologii, půdu a biotu s osídlením, hospodařením, kulturními hodnotami, vlastnictvím a užíváním.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

PROČ JSOU DŮLEŽITÉ MALÉ OBCE Obce do 2 000 obyvatel tvoří přibližně 90 % českých obcí. Žije v nich asi 25 % obyvatel, ale jejich katastry pokrývají téměř 75 % rozlohy státu. Spravují rozhodující část naší krajiny, často ale nemají personální kapacitu, dostupné odborníky ani kontinuitu potřebnou pro dlouhodobou koordinaci. Projekt České asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA) Landscape in Focus / Krajina pro obce proto nesoustředil pozornost na jednotlivá efektní opatření, ale na proces: dlouhodobou vizi, kvalitní informační základ, spolupráci obce s odborníky a hospodařícími subjekty, zapojení komunity, návaznost investic a péči. Z dvaceti evropských případových studií vzniklo sto doporučení použitelných pro sídlo i volnou krajinu. Více informací na szkt.cz/ caka/4-4-lift.

Voda je základ – ale záleží i na dalším Odolnost krajiny je podmíněna přírodními procesy a schopností živých systémů reagovat na změnu. Krajinářská architektura je umí rozpoznat, chránit, usměrňovat a vytvářet pro ně prostor. Voda je základním nositelem a prostředníkem. Propojuje atmosféru, reliéf, půdu, vegetaci, vodní toky i sídla. Přenáší živiny, podílí se na vzniku a úrodnosti půdy, umožňuje růst vegetace a výparem ovlivňuje místní klima. Způsob, jakým krajinou protéká, vsakuje se, zadržuje a vrací do ovzduší, vypovídá o fungování celého systému. Voda, slunce a vítr nepůsobí odděleně; jejich účinek zprostředkovávají reliéf, půda, vegetace a uspořádání prostoru. Pórovitá biologicky aktivní půda přijímá a ukládá vodu a zpřístupňuje ji rostlinám. Vegetace stíní, vrací vodu do ovzduší, zmírňuje teplotní extrémy a ovlivňuje proudění. Utužená, erodovaná, degradovaná či zakrytá půda naopak zrychluje odtok, přehřívá se a omezuje vegetaci. Vítr může ochlazovat ulici, ale v otevřené zemědělské krajině vysušuje povrch a odnáší úrodnou půdu. Změna jedné složky se promítá do ostatních. Základní zásadou navrhování je nezačínat prvkem, ale pochopením procesů a vztahů v území. Tůň, alej, průleh, zelená střecha či park samy nezaručí odolnost. Jejich účinnost závisí na vodním režimu, půdě, mikroklimatu, využití a správě místa i návaznosti na širší systém. Stejně důležité je některé kroky nedělat: nezastavět nivu, neutěsnit propustnou půdu, neodvézt ornici, neodvodnit mokřad či nekácet vzrostlou vegetaci, jejíž funkci nová výsadba léta nenahradí. Zelená infrastruktura není soupis zelených objektů, ale strategicky plánovaný a spravovaný systém, v němž přírodní a člověkem ovlivněné procesy mají více přínosů současně. Podstatou je spojitost a multifunkčnost: prvek zadržující vodu může podporovat biodiverzitu, ochlazovat, chránit půdu, vytvářet veřejný prostor a posilovat charakter místa. Modro-zelená infrastruktura zdůrazňuje srážkovou vodu v sídlech, ale zůstává součástí zelené infrastruktury. Jako soubor technických detailů přidaných do hotového návrhu ztrácí plánovací význam. Jeden systém, různá měřítka Základní jednotkou práce s vodou ve volné krajině je povodí, nikoli katastr či pozemek. Důsledky odvodnění, eroze, hospodaření či výstavby se projevují níže po toku, často v jiné obci. Koncepční práce musí předcházet realizaci. Z terénního poznání má vyhodnotit reliéf, vodní režim, půdu a erozi, vegetaci a stanoviště, historickou strukturu, prostupnost, hospodaření, vlastnictví, potřeby obyvatel, kulturní hodnoty i návaznosti na okolí. Z těchto vrstev je třeba odvodit prostorové priority a vztahy. V sídlech platí stejná logika. Odolnost se někdy redukuje na počet stromů či objem retence. Strom v dlážděné ploše není účinným klimatickým opatřením bez prokořenitelného prostoru, vody a vzduchu. Retenční objekt, který vodu pouze zadrží a odvede, nevyužívá její přínos pro půdu, vegetaci, mikroklima ani komunitu. Městský standard stromořadí a Standardy hospodaření se srážkovými vodami IPR Praha ukazují principy zelené a modro-zelené infrastruktury a propojují stromy, vodní režim, půdu, technickou a dopravní infrastrukturu. Jeden strom nebo jedno stromořadí funguje lokálně, velkou změnu ale nepřinese. Stejně důležité jsou Vydání

3/26

koncepce v měřítku celého města, které jednotlivá opatření skládají do propojeného systému. Takové dokumenty má například Brno a Ostrava a celoměstskou Koncepci systému zelené infrastruktury nyní připravuje také Praha. Podstatná je právě fáze plánování. Voda, půda a vegetace nemají přijít na řadu až po rozmístění domů a dopravy; musejí jejich uspořádání spoluurčovat. Předem je třeba vymezit nezastavěné plochy, kudy bude voda proudit, vsakovat se či rozlévat, kde mohou stromy zestárnout a jak se propojí ulice, parky, toky a volná krajina. Principy ve městě a volné krajině jsou stejné, jiné je měřítko, intenzita využití a míra konfliktů. Krajina je místem pro lidi. Návrh musí vedle ekologických funkcí řešit přístupnost, bezpečí, každodenní užívání, krásu a identitu místa i spravedlivé rozdělení přínosů a zátěží. Ne každé přírodě bližší řešení bude automaticky přijato. Lidé čtou krajinu zkušeností a kulturními očekáváními; důležité jsou čitelnost, známky péče, možnost užívání, zapojení do rozhodování i tradiční estetika. Krajina, které lidé rozumějí a k níž si vytvoří vztah, má větší šanci na dlouhodobou ochranu a péči. Čtvrtá příroda: pracovat s tím, co už vzniká Spontánní přírodní procesy působí i na místech, která člověk výrazně proměnil a opustil. Na železničních, průmyslových a dalších provozních plochách vznikají ekosystémy označované jako „čtvrtá příroda“. Nejsou návratem k původní přírodě; reagují na substrát, mikroklima, narušení a historii místa. Podporují biodiverzitu, ochlazují, zvlhčují, zadržují vodu, mohou sloužit rekreaci, uchovávají paměť proměny města a nabízejí jinou prostorovou zkušenost. Pro krajinářskou architekturu i plánování je podstatný posun od nahrazování k rozpoznávání. Spontánní vegetaci není nutné odstranit; často je lepší využít její hodnoty, zpřístupnit ji, zapojit do okolní krajiny a vhodně spravovat. Čtvrtá příroda však není omluvou pro zanedbanou plochu ani synonymem bezzásahovosti. Je třeba hodnotit ekologické, prostorové, historické a společenské kvality, kontaminaci, bezpečnost, invazní druhy, fázi sukcese i budoucí potřeby města. Některá stanoviště vyžadují udržování raných sukcesních fází, jiná mohou být dočasná a další součástí trvalé zelené infrastruktury. Co je skutečně efektivní Nejefektivnější opatření často není příliš vidět: nezastavět nivu, neodvézt ornici, nezakrýt propustnou půdu, ponechat vzrostlý strom, koordinovat rozvoj obce s krajinou před vznikem jednotlivých projektů nebo v územní studii zohlednit hodnoty místa. Postup lze shrnout do tří kroků: 1. chránit existující hodnoty; 2. obnovit narušené procesy a vazby; 3. vytvářet nové prvky či přirozené funkce nahrazovat technickou infrastrukturou, pokud první dva kroky nestačí. Toto pořadí není absolutní, ale brání tomu, aby jedna investice zničila fungující přírodní proces či kapacitu a jiná ji pak nákladně imitovala. Přírodě blízká řešení nejsou automaticky levná, bezúdržbová – bývají však provozně méně náročná. Obnovují či podporují procesy plnící více funkcí současně. Potřebují prostor, znalost výchozích podmínek, kvalitní provedení a dlouhodobý management. Péče nemá jen udržovat dokončený obraz, ale sledovat vývoj a podle něj upravovat management. Projekt proto nekončí předáním stavby. Návrh má zahrnovat scénář vývoje, režim péče, odpovědnost, financování a možnost korekce. Robustní řešení nemusí být neměnnné; musí fungovat i při změně podmínek a bez nepřiměřených vstupů energie, vody, materiálů a práce.

k.ú. Sadsk 745928

potok Šembera

HIERARCHIE ROZHODOVÁNÍ 1. Chránit: Živou půdu, vodní režim, nivy, mokřady, prameniště, vzrostlou vegetaci, stanoviště, nezastavěné plochy, prostupnost a existující vztahy lidí k místu. 2. Obnovovat: Prostor vodních toků, vsak a retenci, půdní strukturu, členění krajiny, druhovou a věkovou pestrost, návaznost stanovišť a pěší propojení. 3. Doplňovat: Nové prvky zelené a modro-zelené infrastruktury tam, kde posílí širší systém a mají zajištěné podmínky i péči.

Sekce

BULLETIN ČKA

Sadská

Strana

TÉMA

k.ú. Milčice u Peček 694533

4. Technicky nahrazovat: Až tam, kde přirozené a přírodě blízké kapacity nestačí nebo kde to vyžaduje bezpečnost a intenzita využití. I technické řešení má být posuzováno v souvislosti s celým systémem.

Od strategií k rozhodování Česká republika má adaptační strategie, Politiku architektury a stavební kultury a nově i Politiku krajiny České republiky 2050. Nejslabším místem není nedostatek cílů, ale jejich převod do zadání, územních plánů, investičních rozhodnutí, rozpočtů a každodenní správy. Strategie nenahradí prostorový plán, kvalitní projekt ani kontinuitu péče. Dotační program nemá určovat, jaké opatření obec potřebuje; má umožnit realizovat řešení odvozené z dlouhodobé koncepce. Odolnost krajiny nezajistí jedna profese; je třeba propojit přírodovědné, technické, ekonomické, sociální a kulturní znalosti a převést je do návrhu pro prostor, měřítko a čas. Krajinářská architektura nemá dodatečně „ozelenit“ návrh, ale od počátku spolupracovat na návrhu, plánovat vývoj, péči a koordinovat disciplíny. Nemá přírodní procesy suplovat, ale umožnit jejich působení i v intenzivně využívané krajině. Odolná krajina není hotový obraz. Přírodní procesy i lidské činnosti v ní mají dostatek prostoru a vazeb a celek reaguje na změny. Nejlepší návrh nemusí přidat nejvíce prvků. Rozpozná, co funguje a má být chráněno, které procesy a vazby obnovit, kde zasáhnout a jak směrovat další vývoj. Schopnost pracovat takto od povodí přes obec a čtvrť po detail kořenového prostoru stromu je podstatným příspěvkem krajinářské architektury k odolnosti společnosti.

Potvorov: Územní studie krajiny propojuje vodní režim, erozi a půdu s historickou strukturou, prostupností, obytností, obrazem krajiny, vlastnictvím a participací. Podstatným výstupem není katalog opatření, ale prostorová koncepce využitelná pro územní plán i pozemkové úpravy. Studii objednal a financoval Plzeňský kraj. Takto malá obec by na samostatný krajinný plán za současných podmínek nedosáhla. Příklad ukazuje, že má-li být krajinné plánování dostupné i malým obcím, potřebuje systémovou odbornou a finanční podporu krajů nebo státu. Foto: František Zvoneček pro Krajský úřad Plzeňského kraje

Eva Jeníková členka rady ČAKA, delegátka v IFLA EU Jana Pyšková předsedkyně rady ČAKA

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE PRÁCE S VOLNOU KRAJINOU Jednou z případových studií projektu Krajina pro obec / Landscape in Focus (LIF-t) je Kostelní Lhota. Obec svůj rozvoj dlouhodobě staví na promyšleném přístupu ke krajině; krajinářská koncepce je úvodním rámcem pro postupné proměny sídla i jeho okolí. Pracuje na projektech zaměřených na vodní režim, údolní nivu, cesty, vegetační prvky a veřejná prostranství, které se vzájemně doplňují a zlepšují obraz obce i život v ní. Tento přístup zúročila také při zpracování komplexních pozemkových úprav a dlouhodobě jej rozvíjí ve spolupráci s místní komunitou. Zdroj: atelier in-site k.ú. Zvěřínek 793833

LEGENDA HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Hořátev

KATASTRÁLNÍ HRANICE

Borky

RBK 1239

40 K12 RB

Za Langrem

MÍSTNÍ NÁZVY SILNICE A ZPEVNĚNÉ KOMINIKACE ŽELEZNIČNÍ TRAŤ

átev

á-

ice

POLNÍ CESTY

Hoř

POLNÍ CESTY NAVRŽENÉ

IP11

k.ú. Hořátev 645028

LBC5

lezn

že

VRSTEVNICE PROPUSTEK, HOSP. SJEZD, MOSTEK

Kovanské

VODNÍ TOK / UMĚLÉ KORYTO ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ (Q 100)

Brziště

RBC 1947 BORKY

Kanůvka

LBC6

RBK1240

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

RBC 1947 BORKY

Borky

IP10

LBC6

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM

LBC6

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

IP10

INTERAKČNÍ PRVEK PLOŠNÝ

migračně významné území

Z mokrých

Ohrádka

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK

cyklost ezka 0124

CYKLOSTEZKA

STÁVAJÍCÍ STAV VYUŽITÍ PŮDY

Královské

ZASTAVĚNÉ PLOCHY

Humna za f arou

ZASTAVITELNÉ PLOCHY

cyklo st ez ka 82 40

Zásada

VYUŽITÍ PŮDY - LES

4 012 a zk ste migračně klo cy významné území

VYUŽITÍ PŮDY - TRVALÝ TRAVNÍ POROST

Vý

VYUŽITÍ PŮDY: OSTATNÍ PLOCHY

LBC5

611

cyklost ezka 8240,

VYUŽITÍ PŮDY - ZAHRADY

silnice II/

MIGRAČNĚ VÝZNAMNÉ ÚZEMÍ

VKP 4

RBK 1 240

luk

ká

RBK 1 pot239 ok Šem bera

Židlochovice: Lesopark Líchy a povodňový park v nivě Svratky reagují současně na úbytek podzemní vody i povodňové ohrožení. Mokřad, slepé rameno, tůně, remízky, sady a louky zadržují vodu, podporují biodiverzitu a zároveň vytvářejí prostor pro rekreaci. Příklad ukazuje, že vodní režim nemusí být odděleným technickým úkolem, ale může se stát nosnou strukturou rozvoje města a navazující krajin. Foto: Martin Micka, projekt Landscape in Focus / Krajina pro obce

NAVRŽENÝ STAV VEGETACE PŘÍRODĚ BLÍZKÉ PLOCHY

cyklost ezka 8240

0124

TRVALÝ TRAVNÍ POROST

KOSTELNÍ LHOTA luk

DOPROVODNÁ ZELEŇ CEST DŘEVINY NAVRŽENÉ

Zm okrý ch

poto k cký

Mokrá luka

Milči

Výr

PLOCHY PRO ROZLIV VODNÍ TOK ROZVOLNĚNÝ

Čtvrť

rovc e

NAVRŽENÝ STAV REKREACE

k.ú. Písková Lhota u Poděbrad 720976

BODY ZÁJMU

K Vý

Sadská

RBK 1240

LBC4

IP13

dálnice D11 (E67)

Dolnice

500 m

Za dálnicí

Obec

luk

Poděb

rady

Rokyt a

Z mo

poto

M 1:7000

Sekera

krých

lovi

LBC5

LBK

IP12

rovc e

LBC5

Luka

0124

ý po

tok

1240 RBK

cyklos t ezka

Chvalovický

VKP4

vka

Rokyt

čeck

Výro

potok

Zlámaný

K Vý

cký

NOVÉ UMÍSTĚNÍ BERM VOD. TOKU

Malé Peklo

RBC 999 ŠEMBERA

Chva

Velké Peklo

Humna

NAVRŽENÝ STAV VODA

Mrákota

k.ú. Vrbová Lhota 786101

ÚZEMNÍ STUDIE PRO OBEC KOSTELNÍ LHOTA NÁVRH ŘEŠENÍ 1:7000 11/ 2018

k.ú. Velké Chvalovice 778842

k.ú. Pečky 718823

Ing. Klára Salzmann, PhD., Ing. Mgr. Eva Jeníková, Ing. Zuzana Skřivanová

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE – PŘÍRODA A MĚSTSKÁ PŮDA Práci s tím, co již v území vzniklo – spontánní vegetací, specifickými substráty, terénem a vodním režimem – představili na konferenci Urbanscapes 2026 Ingo Kowarik na příkladu berlínského Südgelände, Magdalena Wnęk a Justyna Dziedziejko ze studia topoScape na varšavském Park na Kopci Varšavského povstání a Henri Bava z Agence Ter na projektu Parc des Docks. Více na www.urbanscapes.cz.

Natur-Park Südgelände, Berlín: Bývalé seřaďovací nádraží bylo zpřístupněno tak, aby zůstaly čitelné spontánní sukcese i technická historie místa. Návrh rozlišuje intenzitu ochrany, pohybu a péče, aniž by již vzniklou přírodu plošně nahrazoval.

Park Akcji „Burza“, Varšava: Návrh pracuje s poválečnými sutinami, ruderalizovaným lesem, pamětí místa a vodou jako s rovnocennými vrstvami. Existující materiály a vegetace zde nejsou překážkou proměny, ale jejím východiskem. Foto: Jitka Vágnerová

Parc des Docks, Saint-Ouen: Dekontaminovaná půda bývalého průmyslového území byla modelována do systému vyvýšenin a sníženin. Společně s vegetací, filtračními zahradami a retencí vody tvoří nosnou strukturu parku, síť stanovišť i veřejný prostor nové čtvrti. Foto: Agence Ter

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

PRACOVNÍ SKUPINA ODOLNOST EVROPSKÉ RADY ARCHITEKTŮ

Evropská rada architektů (ACE) má obdobu pracovních skupin České komory architektů. V ACE jsou nicméně rozčleněny do 4 tematických oblastí: Přístup k profesi, Profesní praxe, Kvalitní architektura a vystavěné prostředí (Baukultur) a jako poslední oblast Výzkum a inovace. Kromě pracovních skupin (work group – WG) má ACE také skupiny s daným úkolem – task force. Tematická oblast 3 Kvalitní architektura a vystavěné prostředí (Baukultur) má nejvíce pracovních skupin: Udržitelnost, New European Bauhaus, Urbanismus a bydlení, Památková péče, Peer-Learning a architektonické ceny a nově od února tohoto roku také Odolnost (Resilience), jejímž vedením je pověřen Roberto Rocchi. Pracovní skupina se zatím sešla jen jednou on-line 25. 6. 2026. Zatím došlo pouze ke shrnutí existujících iniciativ EU: → Strategie Unie pro připravenost, Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám, Horizont Evropa 2026 (např. témata týkající se společnosti odolné vůči katastrofám), Nový evropský Bauhaus a fóra o odolnosti měst a Spolupráce s dalšími celosvětovými subjekty zabývajícími se podobnými otázkami, jako jsou pracovní skupina UIA pro katastrofy. Je tedy zřejmé, že stejný problém, jako jsme v ČKA pocítili před rokem, se nyní stal tématem i v ACE. Za ČKA jsme poskytli náš text k tématu odolnosti (resilience) a požádali o zkušenosti z jiných státu v Evropě. Pevně doufám, že to přinese pomoc ještě před nejbližší budoucí kritickou situací. Za ČKA si dovolím poprosit o posílání inspirativních příkladů udržitelnosti u budov, sídel i krajiny. Jak z ČR, tak z jiných zemí. Jsme na začátku a každý dobrý příklad může přinést pozitivní odezvu v médiích a společnosti.

Udržitelná administrativní budova HORTUS, Allschwil, Švýcarsko, dřevostavba, 2025, autoři: Herzog & de Meuron. Foto Maris Mezulis

Za ČKA téma v ACE sleduje Lukáš Janáč jako pozorovatel.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Rezidenční budova HAUT v Amsterdamu, 73 metrů vysoká dřevostavba, 2022, autoři: Team V Architectuur, Arup. Foto Jannes Linders

Etnografické muzeum v Budapešti se střešní zahradou o ploše 7300 m2, autoři: Napur Architect LtD., Budapešť, 2022. Foto Palkó György

EVROPSKÁ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV – EPBD IV

→ Sestavení Národních plánů renovací budov na základě Databáze energetické náročnosti budov (DEN) a s identifikací energeticky nejnáročnějších budov. → Aktualizace poradenství s důrazem na řešení energetické chudoby, jednotných kontaktních míst (one-stop-shop) a zavedení Renovačního pasu. → Aktualizace finančních nástrojů pro renovace. Aktualizace byla v EU přijata 24. 4. 2024 a od té doby mají členské státy dva roky na její implementaci do národní legislativy. V Česku má implementaci na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČKA v srpnu 2024 hned po přijetí direktivy vydalo k její implementaci Teze (viz s. 27). Upozorňuje v nich zejména na nutnost komplexních renovací včetně mimoenergetických aspektů (bezbariérovost, stárnutí populace, odolnost, dostupné bydlení), potřebu srovnatelnosti výpočtů v rámci Evropské unie (nevytváření odlišných místních pravidel), zapojení městských architektů a samospráv do poradenství, podporu přenosu dobré praxe, zohlednění i low-tech řešení a uvažování i v urbanistickém měřítku. Zpoždění v implementaci směrnice Česko implementaci v termínu dvou let nestihlo. Pozadu je i s přípravou Národního plánu renovací budov, jehož hrubopis měl být hotov 31. 12. 2025, a také se sestavením Databáze energetické náročnosti (DEN). Proces implementace se pak v Česku soustředí na nastavování technických parametrů a koeficientů. Univerzitní centrum energetické efektivity budov (UCEEB) ČVUT dle poptávky MPO vytváří národní nástroj pro výpočet uhlíku. Je podle mě otázka, zda jej budou banky ochotné akceptovat při poskytování úvěrů na výstavbu. Čeští výrobci jsou pozadu s daty od svých výrobků a hrozí riziko ztráty konkurenceschopnosti. Jakkoliv výsledky celé implementace na nás jako architekty dopadnou v nových požadavcích na energetické vlastnosti budov, vzniká česká legislativa zatím mimo zájem médií, pro která je to příliš technicky prezentované téma (právě českým zaměřením se na koeficienty). Pracovní skupina Udržitelnost ČKA pravidelně proces připomínkuje, ale bohužel s malým úspěchem. Téma komplexních renovací je ze strany MPO a technických poradců vnímáno úzce jen jako rozsáhlá energetická renovace včetně doplnění technologií (fotovoltaika, tepelná čerpadla). Nabídka zapojení samospráv a městských architektů je zatím oslyšena. Česko je pozadu a není čas. Renovační pasy

Všichni architekti ví, že existuje Průkaz energetické bezpečnosti, a také vnímají, že energetická úspornost budov je velké a velmi aktuální téma. Členské státy EU se dohodly, že se mu budou věnovat, a PENB je právě výsledkem jedné takové dohody, která se jmenuje Energy Performance of Building Directive (EPBD). Jako jiné direktivy EU (nyní takovou aktualizací prochází direktiva pro zadávání veřejných zakázek) i tato prošla aktualizací, která se jmenuje EPBD IV.

Doporučuji architektům věnovat se renovačním pasům. Do jejich znění se zmínku o komplexnosti rekonstrukcí podařilo dostat a je tak možné ji naplnit. MPO a MŽP, které má renovační pasy na starosti, předpokládají dotaci na jejich sestavování. Renovační pasy (jako jednoduchá verze PENB s důrazem na předestření, jak je možné s rekonstrukcí postupovat) mají být základem Databáze energetické náročnosti budov (DEN). Architekti se tak mohou zúčastnit jejich zpracování a oslovit řadu majitelů bytových a rodinných domů a možnosti rekonstrukce jim předestřít. Bylo by škoda nechat renovační pasy jen na technické profese. V PS Udržitelnost jsme připraveni k zodpovězení dotazů. Petr Lešek Předseda PS Udržitelnost

Hlavními tématy jsou zejména: → Aktualizace energetických i emisních požadavků na budovy nové i rekonstruované, včetně budov s téměř nulovou spotřebou energie a budov s nulovými emisemi s úlevou pro kulturně významné budovy. → Zásadní pozornost rekonstrukcím a zejména komplexním rekonstrukcím. → Dekarbonizace budov včetně nástrojů na výpočet uhlíku v celém cyklu budovy (LCA) a potenciálu globálního oteplování (GVP).

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

V souvislosti s pojmem odolnost (resilience) se v české debatě mluví primárně o klimatické odolnosti, tedy hospodaření s dešťovou vodou, zelených střechách, stínění a opatření proti přehřívání měst. Jsou to důležitá témata, ale řeší pouze jednu vrstvu problému. Francie v posledních letech ukazuje, že odolnost je potřeba řešit v mnohem větším měřítku a je nutné se zabývat otázkou existujícího fondu budov. Adaptabilita znamená přizpůsobení se budovy jinému funkčnímu využití

Mouzaïa 58–66, Paříž, 2019. Rekonstrukce bývalého kancelářského komplexu tvořeného dvěma samostatnými budovami na bydlení pro studenty a mladé. Součástí jsou umělecké ateliéry, coworkingový prostor a nouzové přístřeší. Autor: Canal Architecture (Patrick Rubin). Foto Pierre L’Excellent, Paris. canal-architecture.com/ mouzaia-58-66

ODOLNOST EXISTUJÍCÍHO FONDU BUDOV VE FRANCII Vydání

3/26

Budova je odolná do té míry, do jaké dokáže implementovat změnu prostorového a funkčního využití. Cílem je navrhovat budovy tak, aby byly schopné absorbovat změnu v čase, bez drastických zásahů a tím předejít demolici. Znamená to tedy navrhovat budovy pro adaptabilitu a reverzibilitu. Velkým tématem je transformace terciárního fondu budov (staveb původně určených pro služby, obchod, administrativu, zdravotnictví, školství apod.) na bydlení. (Pozn. red.: viz též Bulletin ČKA 4/2025 představující příklady dobré praxe ze zahraničí a závěry konference Affordable and Quality Housing for All – www.cka.cz/svet-architektury/ publikace/bulletin-CKA). Francie je v tomto ohledu zajímavá tím, že tlak na zachování existujícího fondu budov nestaví na jednom zákoně. Řešení nabízí pomocí souboru nástrojů a regulací, které nevytváří pouze povinnosti, které musí stavebník nebo developer splnit, ale jde i o ekonomická opatření motivující developery k volbě transformace existující budovy oproti demolici. Nová výstavba vyžaduje větší administrativní zátěž a obtížnější schvalovací proces, zatímco přestavba stávajících budov zůstává mimo tento tlak. Je však nutno zmínit, že tato opatření naráží na odpor samospráv a developerů. Francouzské zákony a regulační nástroje Nestavět na „zelené louce“ – základní rámec definuje loi Climat et Résilience (2021) s cílem zéro artificialisation nette (ZAN). Záměrem tohoto zákona je snížit zábor nezastavěné půdy na polovinu do roku 2031, do roku 2050 zábor nezastavěné půdy eliminovat úplně. Novou zástavbu tedy nelze umisťovat (v mezích možností) na dosud nezastavěných – přírodních, zemědělských a lesních pozemcích. Regionální a lokální plánovací dokumenty (SRADDET, SCOT, PLU) musí tuto strategii zapracovat do svých postupů. Nová výstavba na okrajích měst se díky tomuto zákonu stává administrativně složitější.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Snížení spotřeby energie – na tento zákon navazuje décret tertiaire (2019), který cílí přímo na spotřebu energie budov terciárního sektoru (jak již bylo uvedeno výše, tedy nebytových občanských, administrativních, komerčních a veřejných budov). Zákon ukládá těmto stavbám nad 1000 m2 snížení spotřeby energie o 40 % do roku 2030, 50 % do roku 2040 a 60 % do roku 2050. Reporting spotřeby energie za rok je nutné uvádět na platformě OPERAT. Pokud budova přestane mít komerční nebo občanské využití, povinnost reportingu zaniká, což je přímý motiv k transformaci na bydlení. Reuse, recyklace, omezování odpadu – dalším zásadním nařízením je diagnostic PEMD (produits, équipements, matériaux et déchets, čl. 51), které vychází ze zákona AGEC (č. 2020-105, anti-gaspillage pour une économie circulaire) o cirkulární ekonomice, kde je cílem omezit odpad a upřednostnit reuse a recyklaci před likvidací. PEMD stanovuje konktétní prahové hodnoty (budovy nad 1000m2 či náklady nad 2 miliony EUR bez DPH) i obsah samotné diagnostiky. Ta identifikuje všechny stavební prvky, zařízení a materiály v budově a hodnotí jejich potenciál pro opětovné použití nebo recyklaci, s legislativně zakotvenou hierarchií, kde má reuse přednost před vším ostatním. Po dokončení stavby musí investor podat formulář récolement (CERFA), kterým dokládá, jak se skutečná realizace shodovala s původním odhadem. Systém tedy zadává podmínky, ale i zpětně kontroluje, zda se materiálový potenciál skutečně využil. Uhlíková stopa – energeticko-environmentální standard RE2020 pro všechny novostavby zavedl od ledna 2022 povinnou LCA (Life Cycle Assessment = posouzení životního cyklu), kde se emise počítají vzhledem k celkovému životnímu cyklu budovy, což zvýhodňuje materiály schopné uhlík dlouhodobě vázat. Uhlíková stopa opětovně použitých konstrukcí a materiálů se počítá jako nulová. Na rekonstrukce a transformace se RE2020 vůbec nevztahuje, tyto zásahy se řídí samostatnou, mírnější regulací pro stávající budovy. Rekonstrukce tak nejsou součástí tohoto nejpřísnějšího standardu a nevyžadují povinnou LCA. Daňové úlevy a zjednodušený schvalovací proces – mimo zákony a regulační nástroje existují ekonomické pobídky jako loi ELAN (2018), která dává developerům transformujícím kanceláře na bydlení bonus až 30 % zastavěné plochy navíc a úlevu z povinností umístění sociálního bydlení (loi SRU), v Île-de-France navíc platí od roku 2025 dočasné osvobození od roční daně z kancelářských ploch (TSB) pro vlastníky budov, kteří plánují transformaci na bydlení. Nejnovější zákon loi n° 2025-541 (2025) tento záměr posiluje tím, že zavádí stavební povolení pro víceúčelové budovy platné 20 let, které umožňuje měnit využití budovy v čase bez nutnosti žádat o další povolení a kolaudaci. I tak zůstává reálná míra konverze nízká, cca 2 000 bytů ročně díky transformacím, v Île-de-France jde o méně než 2 % nevyužívaných kanceláří. Nástroje tlak vytvářejí, ale nejsou samospasitelné.

Francie tento koncept implementovala již v roce 2021 v zákoně loi Climat et Résilience, kde zavedla povinný energetický audit pro budovy s nejnižší energetickou třídou G (Carnet d’information du logement (CIL)). Tento nástroj je přímo propojený s realitním trhem tak, že budovy s nejhorším energetickým štítkem není možné pronajímat (od roku 2023 třída G+, od ledna 2025 třída G). Česko zvolilo cestu podmíněné povinnosti: od června 2026 Ministerstvo životního prostředí zavedlo renovační pas jako podmínku čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Renovační pas je povinný u dílčích opatření ve standardní NZÚ (bezúročný úvěr), u NZÚ Light (= přímá dotace pro nízkopříjmové domácnosti a seniory) je povinný vždy. Místo plošného řešení pro všechny renovované budovy je povinnost navázaná na získání dotace typicky pro zateplení a výměnu oken rodinných domů. Na ostatní stavby většího měřítka se povinnost nevztahuje. U těchto budov by navíc dávalo smysl propojit renovační pas s reportingem spotřeby, obdobou francouzské platformy OPERAT, aby bylo veřejně dohledatelné, zda vlastník dodržuje plánované cíle. Renovační pas sice naplňuje směrnici EU, ale šiřší optimalizaci existujícího fondu budov řeší jen částečně. Na celkovou regulaci nehospodárných budov, jako jej řeší zmíněný francouzský nástroj CIL, se nezaměřuje. Srovnání s francouzským modelem je tak poučné právě v tom, co renovačnímu pasu chybí. Svou logikou je blízký décret tertiaire (založeném na úsporách energií), ale neobsahuje žádnou paralelu k diagnostic PEMD v otázkách recyklace a opětovného využití materiálů, ani k ochraně nezastavěných územní prosazované v ZAN. Francouzský systém navíc tyto vrstvy buduje už od roku 2018–2021, mimo rámec EPBD IV, zatímco český nástroj vzniká primárně jako povinná evropská transpozice. Jinými slovy: Česko právě staví první patro stavby, kterou má Francie hotovou v několika podlažích. Otázkou pro profesní diskusi je, který z chybějících kroků (materiálová diagnostika, územní rámec, ekonomická pobídka srovnatelná s bonus de constructibilité) je reálné zavést jako další, až povinná evropská transpozice položí základy. Marta Waloszková FA ČVUT Praha

Ateliers d'Italie, Paříž, 2022. Multifunkční dům v areálu dílen vlaků metra nabízí po revitalizaci původní administrativní budovy ze 70. let celkem 52 sociálních bytů pro společnost RATP Habitat. Autor: DATA architectes. Foto Maxime del Vaux. www.ratp.fr/en/ ateliersitalie

Český kontext: renovační pas a EPBD IV Do jaké míry je francouzský model přenositelný? Odpověď souvisí s nástrojem, který se v Česku právě zavádí: renovační pas. Renovační pas vychází z revidované evropské směrnice EPBD IV (2024/1275), která v článku 12 a příloze VIII ukládá všem členským státům zavést systém renovačních pasů do 29. května 2026. Směrnice ponechává státům volnost v provedení. Renovační pas nemusí být povinný pro vlastníky, státy ho mohou učinit závazným jen v konkrétních situacích (např. prodej nemovitosti) nebo pro specifické kategorie budov. Účel renovačního pasu na úrovni EU vychází z projektu iBRoad (Horizon 2020), směrnice EPBD IV tento koncept převzala. Renovační pas má fungovat jako nástroj, který pomáhá vlastníkům budov a dalším specialistům naplánovat renovaci po etapách a vyhnout se tzv. lock-in efektu, tedy situaci, kdy špatně načasované opatření zkomplikuje nebo úplně znemožní pozdější renovaci. Jde tedy spíše o celkovou strategii budoucích kroků, na rozdíl od PENB, který dokumentuje aktuální stav.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Morland Mixité Capitale, Paříž, 2022. Budova z 60. let sloužící městskému úřadu byla přestavěna na multifunkční objekt se 199 byty. Autor: David Chipperfield Architects Berlin, CALQ. Foto Simon Menges. davidchipperfield.com/projects/morland

Studentská rezidence, Arcueil, Francie, 2010. Přestavba administrativní budovy na studentské bydlení se 107 bytovými jednotkami. Autor: TVK. Foto Julien Hourcade. www.tvk.fr/architecture/ residence-etudiants-a-arcueil

ZDROJE FRANCOUZSKÁ LEGISLATIVA 1. Loi n° 2021-1104 du 22 août 2021 portant lutte contre le dérèglement climatique et renforcement de la résilience face à ses effets (Climat et Résilience) – cíl ZAN 2. Décret n° 2019-771 du 23 juillet 2019 relatif aux obligations d'actions de réduction de la consommation d'énergie finale dans des bâtiments à usage tertiaire (décret tertiaire), vydaný na základě zmocnění v loi n° 2018-1021 du 23 novembre 2018 (ELAN) 3. Loi n° 2020-105 du 10 février 2020 relative à la lutte contre le gaspillage et à l'économie circulaire (AGEC), čl. 51 – diagnostic PEMD 4. Décret n° 2021-821 du 25 juin 2021 relatif au diagnostic portant sur la gestion des produits, équipements, matériaux et déchets issus de la démolition ou de la rénovation significative de bâtiments 5. Arrêté du 4 août 2021 relatif aux exigences de performance énergétique et environnementale des constructions de bâtiments en France métropolitaine (RE2020) 6. Loi n° 2018-1021 du 23 novembre 2018 (ELAN), čl. L. 152-6 code de l'urbanisme – bonus de constructibilité 7. Loi n° 2000-1208 du 13 décembre 2000 (SRU), čl. 55; Loi n° 2022-217 du 21 février 2022 (3DS) 8. Code général des impôts, čl. 231 ter – taxe sur les bureaux (TSB), Île-de-France; Loi de finances pour 2025 9. Loi n° 2025-541 du 16 juin 2025 visant à faciliter la transformation de bâtiments en logements EVROPSKÁ A ČESKÁ LEGISLATIVA 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (EPBD IV), čl. 12 a příloha VIII 2. Projekt iBRoad (Individual Building Renovation Roadmap), program Horizon 2020 3. Ministerstvo životního prostředí ČR / SFŽP: Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – NZÚ Light RD, platné od 28. 5. 2026: novazelenausporam.cz/dokumenty 4. Ministerstvo životního prostředí ČR / SFŽP: Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – NZÚ RD, platné od 27.–28. 5. 2026: novazelenausporam.cz/dokumenty 5. Tisková zpráva MŽP k otevření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám, květen 2026: mzp.gov.cz

PONG, 42 Rue Cambronne, Paříž, 2024. Proměna výškové administrativní budovy ze 70. let na inovativní projekt s kombinovaným využitím (co-living, co-working a prostory přístupné veřejnosti). Autor: Bond Society, CALQ. Foto 11H45. calq.fr/fr/projets/pong-1345.html

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

ZPRÁVA O ADAPTACI ČESKÉ REPUBLIKY NA ZMĚNU KLIMATU Průměrný roční počet tropických dní – tedy dní s maximální denní teplotou vzduchu 30 °C a vyšší. Zdroj: klimatickazmena.cz

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo v roce 2025 Zprávu o adaptaci České republiky na změnu klimatu. Adaptace na změnu klimatu je v Česku zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (též „národní adaptační strategie“). První aktualizace strategie pro období 2021–2030 byla schválena usnesením vlády č. 785 ze dne 13. září 2021. Dokument byl připraven v rámci meziresortní spolupráce, koordinátorem přípravy celkového materiálu bylo Ministerstvo životního prostředí. Národní adaptační strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR. Vytvoření a implementace adaptačních plánů a opatření je nedílnou součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížské dohody. Národní adaptační strategie je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v Česku. Jejím cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů „zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady“. Hlavními identifikovanými projevy změny klimatu pro území České republiky a období do roku 2050 jsou dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot, extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. V ČR se dopady změny klimatu projeví hlavně v oblastech lesního hospodářství, zemědělství, vodního režimu v krajině a vodního hospodářství, biodiverzity a ekosystémových služeb, zdraví a hygieny, urbanizované krajiny, cestovního ruchu, průmyslu a energetiky, dopravy, kulturního dědictví a bezpečného prostředí. Pro komunikaci problematiky adaptace na změnu klimatu, koordinaci činností a sdílení informací mezi gestory slouží Adaptační platforma, která je poradním orgánem MŽP v oblasti adaptace. Implementačním dokumentem je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (dále též „NAP AZK“), který je zpracováván na pětileté období. Akční plán rozpracovává rámec opatření uvedený v adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje gesci, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu a identifikuje zdroje financování. Zpráva o adaptaci České republiky na změnu klimatu ke stažení mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/ adaptace-na-zmenu-klimatu

Počet tropických dní podle roků. Zdroj: klimatickazmena.cz

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

ARCHITEKTI PRO BONO V ROCE 2026

Architekti pro bono poskytují odbornou službu pro veřejné dobro, a to bezplatně nebo za výrazně zvýhodněných podmínek. Tím službu architekta zpřístupňují lidem nebo neziskovým organizacím, kteří by na ni jinak nedosáhli. Typickým příkladem je podpora zasaženým živelní katastrofou. V Česku iniciativa vznikla krátce po tornádu na Moravě v roce 2021, za přičinění kolegy Jiřího Lva, působícího v Austrálii, kde tuto aktivitu založil jako reakci na ničivé požáry rok předtím. V rámci Evropy je tato iniciativa stále unikátní. V databázi je přihlášeno asi 90 architektů. Rok 2025 byl v Česku z hlediska extrémních projevů počasí relativně klidnější. Stále však dobíhají práce spojené s obnovou po tornádu z roku 2021 a zejména po povodních na severní Moravě z podzimu 2024. Právě proto stojí za to znovu promýšlet, co je smyslem a přínosem služby pro bono a jak ji poskytovat co nejúčinněji. Nemusela a neměla by být pouze pomocí po katastrofě. Zkušenosti získané při obnově je vhodné sdílet, společně vyhodnocovat a promítat do principů, které uplatňujeme při běžném navrhování. Smyslem je nejen napravovat škody, ale zejména jim předcházet nebo snižovat jejich rozsah. Důležitým vodítkem je aktualizovaný Standard služeb architekta, dostupný na webu České komory architektů. Je vhodné si připomenout Profesní a etický řád ČKA v § 3 odst. 2, že za dokumentaci splňující odbornou úroveň se považuje dokumentace vypracovaná v souladu s profesními standardy vydanými Komorou. Mezi projekčními podklady má své místo například mapa záplavových území s vymezením hladin Q20 a Q100. Pokud chceme rizika posoudit důsledněji, má smysl vyžádat si od investora také budoucí pojistné podmínky vztahující se k projektované stavbě. Společně s Člověkem v tísni pracujeme na sérii příruček věnovaných mimořádným událostem – povodním a záplavám, tornádům a bouřím, požárům, vedrům, Vydání

3/26

suchu i sesuvům půdy. Příručky budou představeny na konferenci Cesta vody 14.-15. října 2026. Více informací je možné najít na webu Člověka v tísni v sekci Změna klimatu a životní prostředí (Viz též s. 51). Zúčastnili jsme se také kulatého stolu „Pět let poté“, na němž jsme se starosty obcí a měst zasažených tornádem hledali odpověď na otázku, co bychom mohli před příští pohromou udělat lépe. Jedno z hlavních sdělení, nad kterým bychom se měli zamyslet, bylo, že se obyvatelé snaží zapomenout. Nicméně zde zazněla i nepřímá, ale v principu relevantní zkušenost, kdy se historická znalost povodňového rizika promítala do výškového založení domu, označovaného jako princip „pátého schodu“. Takové stavby pak povodeň na severní Moravě v roce 2024 přečkaly lépe, značná část novostaveb bez tohoto principu nevydržela. Jasná ukázka, kdy má zkušenost pro odolnost domu zásadní význam. V rámci Tezí udržitelnosti byla představena myšlenka odolných veřejných budov. V běžném provozu slouží jako občanské stavby, školy nebo sportovní haly, ale při mimořádné události, a to i včetně, se během několika hodin mohou proměnit v centra krizové odolnosti, plnící zázemí krizového štábu, nouzového ubytování nebo „jen“ místa k ochlazení. Pokud mají vlastní zdroj energie, zásobu pitné vody a satelitní připojení k internetu, mohou dočasně fungovat autonomně a pomoci nejen vlastní obci, ale také okolnímu území. S tím souvisí i téma architektury v nouzi – tedy situací, kdy se způsob užívání stavby musí neplánovaně a velmi rychle změnit. Příklady z Ukrajiny ukazují, že taková potřeba může vzniknout během několika hodin. Také proto má smysl už při přípravě veřejných budov uvažovat o jejich přizpůsobitelnosti, základní soběstačnosti a využití v krizových situacích. V neposlední řadě je tu téma energetické chudoby. To dnes řeší Ministerstvo životního prostředí (MŽP) programem NZÚ Light, kde autorizovaný architekt není komerčně relevantní, protože zjednodušená administrativa formální projekt nevyžaduje a honorář by pohltil dotační limit. Architekt pro bono zde však díky pár hodinám konzultací (v například v oblasti etapizace a stavební fyziky) může sehrát důležitou roli jako nezávislý garant, který zranitelné domácnosti může pomoci ochránit před nekoncepčními zásahy, případně následnými poruchami stavebních úprav. Architekti pro bono tedy nejsou jen službou poskytnutou v okamžiku nouze. Jsou zejména způsobem, jak získanou zkušenost přenášet do vlastní každodenní práce, a tím každý současný projekt připravovat lépe na to, co jej může potkat v budoucnu. Budeme rádi za výměnu zkušeností z poskytování pro bono, a zejména, pokud vás uvedené inspirovalo, za váš zájem být součástí této služby. Lukáš Janáč zmocněnec pro otázky prevence a snižování škod po přírodních katastrofách ČKA

Oprava Žižkovy ulice v Jeseníku po povodních v roce 2024

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

BBB a Česká komora architektů

Povodně v Jeseníku, 2024. Foto archiv města

Česká komora architektů BBB komunikuje směrem k veřejné správě a médiím zejména v návaznosti na povodně 2024 na Jesenicku. Zástupci ČKA se tehdy dostali do pracovní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj společně například s organizací Člověk v tísni, obcemi i státními organizacemi (Povodí Odry, Státní pozemkový úřad, Český hydrometeorologický ústav) a dalšími aktéry. Právě v této debatě se ukázal problém v řízení celé obnovy. Hlavní tíha je na obcích a jednotlivcích. Stát je převážně v roli poskytovatele dotací, ale už ne znalostí a institucionální podpory. Státní organizace, jako je Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic a další vlastníci a správci technické infrastruktury, bohužel preferují pouhou obnovu (například mostu na původním místě) namísto lepšího řešení jak pro vyšší odolnost, tak pro kvalitu prostředí. Důvodem jsou zejména administrativní bariéry a nutnost rychlé reakce. Je patrné, že stát, kraje ani obce nejsou na obnovu po pohromě připraveny a tím se promarní šance pro nápravu namísto pouhé opravy. V případě jednotlivců jsou pak kromě samospráv zásadním aktérem neziskové organizace, jako je Člověk v tísni. V návaznosti na tuto skutečnost se ČKA snaží: → téma BBB dostat do povědomí veřejné správy, veřejnosti a médií; → spolupracuje s Člověkem v tísni na nové brožuře pro samosprávy k obnově po pohromě; → snaží se o zapojení pojišťoven k tématu (v zájmu pojišťoven by BBB mělo být enormně); → obnovila portál Architekti pro bono; → snaží se o sdílení dobré praxe mezi architekty, městskými/obecními architekty a samosprávami; → snaží se podpořit téma krajského architekta jako koordinátora samospráv a městských architektů v regionu i ve věci BBB; → doporučuje téma BBB propojovat ve vzájemné synergii i s tématy dostupného bydlení, energetických úspor, stárnutí populace a odolnosti.

BUILD BACK BETTER Build back better nebo zkráceně BBB je název, který zvýrazňuje téma obnovy po katastrofách nejen jako prosté opravy, ale obnovy, která využije pohromu pro zlepšení stavu před ní. Jde tedy o to pouze neopravovat poškozené, ale s vědomím aktuálních možností, potřeb a poučení se z pohromy vytvořit lepší prostředí. Název je poměrně nový. Vznikl ve Světové bance v roce 2005 v reakci na tsunami v Indonésii roku 2004. V roce 2015 se pak použil v dokumentu OSN na konferenci v Sendai v Japonsku zaměřené na snížení rizika pohrom. Koncept nemá propracovanou metodiku a je spíše srozumitelným apelem. V případě konkrétních globálních pohrom pak zpracovává třeba Světová banka a Kancelář pro snížení rizika pohrom OSN (UNDRR) konkrétní doporučení (Ukraine BBB 2024). V mezinárodním měřítku rozvojové pomoci je pak důležité zapojení místních komunit. Vznikla tak tři hesla: BB More Inclusively, BB Stronger (tedy odolněji) a BB Faster (tedy rychlá pomoc po pohromě). Důležitá je i obnova lokálních ekonomik a užití lokálních zdrojů a lokálních materiálů. Vydání

3/26

Téma BBB je uvedeno v tezích ČKA k odolnosti nebo udržitelným sídlům, výzvě k adaptaci na současná horka a sucha a také v doporučení pro komunální volby. Téma BBB je součástí agendy pracovní skupina Udržitelnost. Uvítáme doporučení na zajímavé příklady z Česka i zahraničí a doporučujeme zapojení se do aktivity Pro bono. Petr Lešek předseda PS Udržitelnost

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

KATASTROFA SAMA O SOBĚ NENÍ PŘÍLEŽITOSTÍ. PŘÍLEŽITOSTÍ MŮŽE BÝT AŽ ZPŮSOB, JAKÝM NA NI DOKÁŽEME JAKO MĚSTO REAGOVAT Po povodních v Jeseníku, náměstí Svobody, 2024. Foto archiv města

Po několika dnech mimořádně vydatných srážek se z břehů vylily řeky Bělá a Staříč a během několika hodin zaplavily přibližně třetinu města včetně centra. Voda poničila silnice, mosty a lávky, poškodila veřejná prostranství, parky, technickou infrastrukturu i stovky domů a na některých místech zcela změnila podobu ulic. Části Jeseníku byly odříznuty od okolí, situaci navíc komplikovaly výpadky elektřiny, mobilního signálu i dodávek pitné vody. Některé domy musely být kvůli narušené statice demolovány. S postupující přípravou obnovy se celkový objem plánovaných investic stále zvyšoval. Do konce roku 2025 město podalo do programu Živel 1 celkem 32 žádostí o dotaci, které zahrnovaly 107 konkrétních záměrů obnovy v celkové hodnotě téměř 1,9 miliardy korun.

Rozhovor s Mgr. Bc. Zdeňkou Blišťanovou, která od roku 2018 působí ve funkci starostky města Jeseník. Toto město zasáhly v roce 2024 jedny z nejničivějších povodní v novodobé historii města a nyní se postupně snaží o svou obnovu. Vydání

3/26

Jako starostka města jste měla při ničivých povodních v roce 2024 na starosti koordinaci krizových situací, koordinaci složek integrovaného záchranného systému (IZS) a řízení městského krizového štábu. Na co bylo město připravené a co vás naopak zaskočilo? Město bylo připraveno aktivovat základní mechanismy krizového řízení. Zasedla povodňová komise, byl svolán krizový štáb obce s rozšířenou působností a do řešení situace se zapojili zaměstnanci města, technické služby, složky integrovaného záchranného systému i další klíčoví aktéři. V první fázi jsme se soustředili především na preventivní opatření, zajištění náhradního ubytování a přípravu případné evakuace obyvatel. Rozsah události a rychlost, s jakou se situace vyvíjela, byly mimořádné. Překonaly všechny dosavadní zkušenosti, ze kterých jsme při přípravě vycházeli, včetně povodní z roku 1997. Zásadní komplikací byl také výpadek mobilního signálu, který výrazně omezil možnost informovat obyvatele a především ztížil komunikaci mezi jednotlivými zapojenými subjekty. V krátké době jsme proto museli hledat a zavádět náhradní způsoby předávání informací i koordinace.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

výzvy k evakuaci nebo jiných bezpečnostních opatření totiž neohrožuje pouze samotné obyvatele, ale často vystavuje zbytečnému riziku také zasahující záchranáře. Druhé významné poučení se týká samotné obnovy města. Nestačí pouze rychle opravit škody a vrátit vše do původního stavu. Každý projekt je potřeba posuzovat s ohledem na budoucnost a hledat řešení, která budou bezpečnější, odolnější a lépe připravená na stále častější klimatické extrémy. Má Jeseník nyní jiné, zkušeností poučené krizové plány a varovné systémy než před rokem 2024? Ano. Zkušenosti z povodně v roce 2024 vedly nejen k úpravám krizové dokumentace města, ale především ke zpřesnění praktických postupů pro zvládání mimořádných událostí. Po povodni jsme podrobně vyhodnotili její průběh a získané poznatky postupně zapracováváme do krizových plánů i související dokumentace. Zpřesnily se postupy pro svolávání krizového štábu, rozdělení odpovědností i koordinaci jednotlivých zapojených subjektů. Důraz přitom neklademe pouze na formální dokumenty, ale především na jejich využitelnost v reálných situacích. Výrazně větší pozornost nyní věnujeme komunikaci v podmínkách, kdy nejsou dostupné běžné sítě. Povodeň ukázala, jak zásadní komplikací může být výpadek mobilního signálu. Město proto posiluje záložní způsoby připojení, včetně satelitního systému Starlink, a doplňuje technické vybavení využitelné při mimořádných událostech. Současně pokračuje modernizace varovného a informačního systému pro obyvatele. Naším cílem je, aby město dokázalo předávat důležité informace rychle, srozumitelně a prostřednictvím více na sobě nezávislých komunikačních kanálů, a to i v situaci, kdy některý z běžně využívaných způsobů komunikace selže. Změny se však netýkají pouze plánů a technologií. Stejně důležitá je pravidelná příprava lidí. Součástí připravenosti jsou školení, praktická cvičení, ověřování nastavených postupů i sdílení zkušeností mezi obcemi a dalšími institucemi. Krizové řízení není jednorázové opatření, ale dlouhodobý proces, který je potřeba průběžně rozvíjet a přizpůsobovat novým zkušenostem i rizikům. Událost potvrdila, že kvalitně zpracovaný krizový plán je nezbytným základem, sám o sobě však nestačí. V rozhodujících chvílích záleží především na schopnosti lidí rychle vyhodnocovat aktuální situaci, přijímat odpovědnost a pružně reagovat i tehdy, když se vývoj odchýlí od připravených scénářů. Za naprosto zásadní považuji schopnost všech zapojených spolupracovat. Profesionální i dobrovolní hasiči, policie, zdravotnická záchranná služba, správci vodních toků, neziskové organizace, zaměstnanci města i dobrovolníci dokázali koordinovat své činnosti a pružně reagovat na aktuální potřeby. Mnozí převzali úkoly, které běžně nevykonávají, a velmi rychle se přizpůsobili mimořádným podmínkám. Právě osobní nasazení, vzájemná součinnost a schopnost improvizace nám umožnily zvládnout první a zároveň nejnáročnější fázi celé události. Jaké zkušenosti z povodní v roce 2024 považujete za nejcennější z hlediska krizového řízení a co byste dnes udělala jinak? Za nejcennější považuji zkušenost, že krizové řízení stojí především na lidech, vzájemné důvěře a rychlém sdílení informací. Plány i jasně nastavené kompetence jsou důležité, v mimořádné situaci se však musíte umět rychle rozhodovat i tehdy, když nemáte k dispozici všechny informace a běžné systémy přestávají fungovat. Povodeň jednoznačně potvrdila, jak nezbytná je úzká spolupráce města, složek integrovaného záchranného systému, správců vodních toků a technické infrastruktury, okolních obcí, neziskových organizací i dobrovolníků. Získané zkušenosti dnes promítáme do většího důrazu na záložní komunikační systémy nezávislé na běžných mobilních sítích, na energetickou soběstačnost klíčových pracovišť i na dostatečné krizové zásoby materiálu a techniky. Velkou pozornost věnujeme také přípravě obyvatel. Ta nemůže být jednorázová, ale musí být dlouhodobá a opakovaná. Lidé by měli vědět, kde hledat ověřené informace, jak postupovat při výpadku komunikačních sítí a proč je důležité respektovat pokyny krizového řízení. Neuposlechnutí Vydání

3/26

Jaké jsou dnes hlavní priority obnovy Jeseníku? Jak se rozhodovalo, které projekty budou obnoveny jako první? Bezprostředně po povodni bylo naší hlavní prioritou zajistit bezpečnost obyvatel a co nejrychleji obnovit základní fungování města. Jakmile se podařilo stabilizovat situaci, začali jsme připravovat dlouhodobou obnovu komunikací, chodníků, mostů, lávek, veřejných budov i veřejných prostranství. Pořadí jednotlivých projektů však neurčuje pouze rozsah škod. Zohledňujeme také jejich význam pro každodenní život obyvatel, bezpečnost, stupeň projektové připravenosti i návaznost na další plánované investice. Například není účelné opravit komunikaci, pokud se v ní následně budou rekonstruovat vodovodní, kanalizační nebo plynové sítě, případně pokud zde budou probíhat úpravy vodního toku. Jak výstižně říká náš vedoucí odboru investic, plánování obnovy připomíná šachovou partii. Každý krok musí zohledňovat několik tahů dopředu, aby se nestalo, že nově dokončenou stavbu bude nutné za krátkou dobu znovu rozkopat. Přednost proto dostávají projekty, které jsou nejlépe připravené – mají zpracovanou projektovou dokumentaci, potřebná povolení a jsou koordinované se správci inženýrských sítí i vodních toků. U řady dalších projektů bylo nejprve nutné tuto přípravu dokončit. Často totiž nejde o to, kdo začne stavět jako první, ale o to, aby na sebe jednotlivé investice správně navazovaly a výsledkem byla kvalitní a dlouhodobě funkční obnova města. Obnova není jen technická oprava, ale také urbanistická a architektonická výzva. Rozhodli jste se přizvat do procesu obnovy architekty a další odborníky? Pokud ano, jaké úkoly řeší? Ano. Při obnově rozlišujeme dva základní přístupy. V některých případech jde o takzvanou prostou obnovu, tedy návrat staveb, komunikací nebo Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

pravených lidí může Jeseníku pomoci zvládat podobné mimořádné události s výrazně menšími dopady.

Oprava Denisovy ulice po povodních v Jeseníku, červen 2026. Foto archiv města

veřejných prostranství do původního funkčního stavu. Ne u každé stavby je totiž možné nebo vhodné zásadně měnit její původní řešení. Tam, kde to podmínky umožňují a dává to smysl, postupujeme podle principu build back better – tedy obnovit lépe, bezpečněji a odolněji. Povodeň nám samozřejmě nevzala možnost rozhodovat o tom, zda budeme obnovovat – to bylo nezbytné. Umožnila nám ale přemýšlet o tom, jak budeme obnovovat. Nechceme pouze nahradit to, co bylo zničeno. Tam, kde je to možné, hledáme řešení, která zvýší kvalitu veřejného prostoru pro další generace. Typickým příkladem jsou nové lávky. Architekti, projektanti a další odborníci u nich neřeší pouze vzhled, ale také výšku nad hladinou, konstrukční řešení, způsob založení, bezbariérovost i bezpečný pohyb chodců a cyklistů. Cílem je, aby nové stavby byly nejen kvalitnější z architektonického hlediska, ale především lépe odolávaly mimořádným situacím. Odborníci se podílejí také na obnově pracoviště druhého stupně základní školy, kde vedle samotné rekonstrukce řešíme i protipovodňová opatření. Současně připravujeme architektonicko-krajinářskou soutěž na obnovu náměstí Svobody a jeho okolí. Jejím cílem je navrhnout řešení, které bude sloužit obyvatelům města po mnoho dalších let. Vidíte v obnově příležitost proměnit Jeseník v odolnější a kvalitnější město? Pokud ano, jak budete postupovat? Ano, ale nechci tím zlehčovat škody ani zkušenost lidí, kterým povodeň poškodila domovy, podnikání nebo veřejné služby. Katastrofa sama o sobě není příležitostí. Příležitostí může být až způsob, jakým na ni dokážeme jako město reagovat. Naším cílem není pouze vrátit Jeseník do stavu před povodní. Chceme využít zkušeností, které jsme získali, a hledat nejkvalitnější řešení. Povodeň velmi konkrétně odhalila slabá místa města. Tam, kde je to možné a smysluplné, hledáme lepší řešení. Každý projekt proto posuzujeme nejen z hlediska rozsahu škod, ale také podle jeho významu pro rozvoj města. Zohledňujeme zkušenosti z povodně, možná budoucí rizika, provozní nároky i možnosti financování. Současně musí být každý projekt pečlivě připraven a koordinován se správci vodních toků, inženýrských sítí, vlastníky pozemků i dalšími partnery. Tento proces není rychlý, ale je nezbytný, pokud chceme obnovovat odpovědně a s dlouhodobou perspektivou. Odolnost města ale není jen otázkou staveb a technických opatření. Stejně důležitá je připravená samospráva, funkční krizové řízení, spolehlivá komunikace, informovaní obyvatelé, kvalitní veřejné služby i silné sousedské vztahy. Právě spojení kvalitní obnovy, promyšleného plánování a při-

Vydání

3/26

Obnova po rozsáhlé katastrofě vyžaduje spolupráci státu, kraje, obcí i soukromého sektoru. Kde se spolupráce osvědčila a kde jste naopak narazili na největší překážky? V bezprostřední reakci na povodeň se spolupráce osvědčila mimořádně dobře. Já jen znovu zopakuji: město se mohlo opřít o složky integrovaného záchranného systému, správce sítí a vodních toků, armádu, neziskové organizace, dobrovolníky, firmy i pomoc dalších obcí a lidí z celé republiky. Bez této solidarity bychom nedokázali tak rychle obnovit základní služby, zajistit provizorní propojení města ani pomoci obyvatelům v nejtěžších chvílích. Dlouhodobá obnova je však podstatně složitější než zvládnutí bezprostředních následků katastrofy. Na jednotlivých projektech se podílí velké množství partnerů, z nichž každý má své kompetence, pravidla, způsob financování, priority i časový harmonogram. Vůle spolupracovat většinou nechybí, nejnáročnější je sladit všechny kroky tak, aby na sebe navazovaly. Jednotlivé stavby totiž nelze připravovat izolovaně. Město musí znát záměry ostatních partnerů a rozhodovat, kdy je vhodné na jejich práce navázat a kdy je naopak nezbytné postupovat samostatně. Cílem je zabránit tomu, aby se projekty vzájemně blokovaly nebo aby bylo nutné nově dokončené stavby za krátkou dobu znovu rozkopávat. Dobře je to vidět například na koordinaci s Povodím Odry. V ulici Otokara Březiny jsme zatím provedli provizorní opravy a připravili několik va‑ riant trvalého řešení. Zároveň víme, že Povodí Odry zde plánuje zpevnění nábřežních stěn podél řeky Bělé. Smysluplné proto bude oba projekty časově i technicky propojit. Jiná situace je v ulici Mlýnská. Zde zatím není jasné, jaké úpravy bude správce toku na řece Bělé realizovat, přičemž jejich příprava i samotná výstavba potrvají ještě několik let. Město ale nemohlo nechat obyvatele tak dlouho žít v provizorních podmínkách, a proto jsme se rozhodli nečekat a ulici opravujeme už letos. Potřebu společného a dlouhodobého pohledu dobře ilustruje také připravovaný projekt Modrá mapa, jehož garantem je město Jeseník. Jde o zpracování územní studie krajiny pro celé správní území ORP Jeseník. Studie vytvoří jednotný odborný podklad pro adaptační opatření reagující na změnu klimatu, hospodaření s vodou i přípravu konkrétních projektů jednotlivých obcí. Smyslem je posuzovat budoucí opatření v souvislostech celého území, nikoli pouze podle hranic jednotlivých obcí nebo konkrétních vodních toků. Největší překážkou dlouhodobé obnovy tedy zpravidla není neochota spolupracovat. Tou je především množství vzájemně provázaných rozhodnutí a skutečnost, že každý z partnerů odpovídá za jinou část procesu. Úspěch proto závisí na otevřené komunikaci, ochotě sdílet informace a hledat společná řešení napříč jednotlivými institucemi. Do budoucna bychom proto potřebovali ještě silnější koordinaci, společné harmonogramy a jasně nastavené mechanismy rozhodování. Nestačí, aby každý splnil svůj díl úkolu. Skutečně úspěšná obnova vyžaduje, aby na sebe jednotlivé kroky navazovaly a aby se celý proces posouval vpřed tempem, které je přijatelné především pro obyvatele postižených míst. Připravila Markéta Pražanová

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Odstraňování následků povodní

Příručka společnosti Člověk v tísni pro domácnosti postižené povodní

PŘÍRUČKY PRO DOMÁCNOSTI V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Člověk v tísni vydal již v roce 2015 příručky Žijeme v záplavovém území a Odstraňování následků povodní. Obě publikace vznikly na základě sedmnáctiletých zkušeností s povodněmi. Poprvé tato organizace pomáhala v roce 1997 na Moravě a ve Slezsku, následovaly velké povodně v roce 2002 a řada menších v letech 2006, 2010, 2013. Díky solidaritě lidí se podařilo vybrat dostatek prostředků tak, aby Člověk v tísni mohl pomoci většině zasažených domácností. Vždy na principu potřeby, podle míry poškození a ztrát, podle ekonomické a sociální si‑ tuace. Vždy na základě důkladného šetření, prostřednictvím sociálních pracovníků, kteří uskutečnili desetitisíce návštěv vyplavených. Pomáhat po povodních nestačí, proto se humanitární organizace rozhodla prostřednictvím příruček pomoci se na povodně připravit, zvládat je s co nejmenšími ztrátami, jak zlikvidovat bezprostřední škody, zamezit šíření plísní či vysušit zdivo a vědět, jak se s dopady vyrovnat a jít dál. www.clovekvtisni.cz/zijeme-v-zaplavovem-uzemi-759pub www.clovekvtisni.cz/odstranovani-nasledku-povodni-770pub

POSTUP POJIŠŤOVEN PŘI PLNĚNÍ POJISTNÉ UDÁLOSTI ZPŮSOBENÉ ŽIVLEM

Škody vzniklé v důsledku přírodních živlů, jako jsou povodně, vichřice, úder blesku nebo požáry, jsou přesně ten typ události vyžadující ze strany pojišťoven velmi pečlivý postup. Jakmile klient škodu pojišťovně nahlásí, zahajuje pojišťovna šetření, u kterého je vždy podstatná komunikace postavená nutně na maximální transparentnosti, flexibilitě a potřebné rychlosti. Hned na úvod je potřeba předběžně posoudit rozsah pojistné události a ověřit si, jestli došlo v daném konkrétním případě k naplnění podmínek pojistné smlouvy. Zohledňovanou podmínkou může být například i oblast, kde došlo k pojistné události, a její rizikovost. Běžná praxe následně spočívá ve vyslání likvidátora či odborného znalce na místo události nebo ověření výskytu atmosférického jevu v dané lokalitě u ČHMÚ. Právě tito odborníci ve spolupráci s klientem provedou detailní dokumentaci a posoudí škodu, včetně možných příčin jejího vzniku. V případech živelních katastrof bývá nezbytná spolupráce s dalšími specialisty, jako jsou statici, stavební inženýři a architekti. Právě s nimi je potřeba zodpovědně vyhodnotit technický stav objektu a navrhnout odpovídající postup k nápravě. Vyúčtování pojistného plnění zahrnuje náklady na opravu stávající stavby nebo jejích částí, náhradní ubytování pro poškozené obyvatele a v některých případech také finanční náhradu za ztrátu movitých věcí a škody způsobené na vybavení domácnosti. Spolupráce s architekty a dalšími odborníky Významnou roli při řešení škod po živelních katastrofách hraje spolupráce pojišťoven s architekty, statiky a dalšími odborníky. Tato spolupráce je důležitá nejen při následném odstraňování škod, ale především v oblasti prevence a zmírnění škod v budoucnu. Prevence a snižování rizik vhodnou výstavbou

Příručky jsou ve spolupráci s institucemi včetně ČKA aktualizovány a budou představeny na konferenci Cesta vody 14.–15. 10. 2026. Vydání

3/26

Architekti společně s odborníky na urbanismus se zaměřují na identifikaci rizikových vlastností objektů včetně rizik plynoucích z umístění, kde jsou Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

objekty nebo nové stavby plánovány. Například oblasti náchylné k záplavám vyžadují speciální přístup. Bývá zde vyžadována aplikace odolnějších stavebních materiálů, zakládání staveb nad úrovní možných záplav nebo zavedení ochranných prvků, jako jsou hráze či retenční systémy. Také orientace budov a jejich konstrukční řešení může významně snížit možné živelní škody. V neposlední řadě rovněž správné umístění důležitých technologií (jako kotelna) a hodnotného movitého majetku např. do vyšších pater budov v případě rizika povodně. Zpracování těchto opatření vychází z analýz geologických a hydrologických dat, místních klimatických podmínek a zkušeností z minulých událostí. Preventivní systém tak poskytuje ochranu nejen pro samotné majitele staveb a jejich rychlejší návrat k běžnému užívání objektu, ale zároveň přispívá ke snižování pojistných událostí a nákladů pojišťoven. Významným prvkem prevence před povodněmi jsou i správné zásahy do krajiny v podobě: 1. Obnovy přirozené retenční schopnosti krajiny 2. Zvyšování infiltrace vody do půdy 3. Zalesňování a péče o lesy 4. Vybudování retenčních a akumulačních opatření 5. Opatření v urbanizovaných územích – Modro-zelená infrastruktura 6. Zachování přirozených rozlivových ploch 7. Technických protipovodňových opatření (hráze, stěny, kapacita mostů…).

Povodňové mapy jsou často doplněny o další tematické mapy, například mapy sesuvů, eroze, větrných rizik, které dohromady tvoří komplexní systém mapových podkladů pro rozhodování v oblasti krizového ma‑ nagementu a územního plánování. Územní plány naopak reflektují politiku územního rozvoje a stanovují, jaké aktivity a stavební činnosti jsou v daném území povoleny. Při jejich tvorbě by měly být povodňové mapy a další environmentální rizika vždy zohledněny, aby bylo zajištěno dlouhodobé bezpečné a udržitelné využívání území a v území lokalizovaných objektů. V poslední době se hovoří o potřebné aktualizaci map. Starší mapy často pracovaly s většími územními celky a obecnějšími předpoklady. Moderní modelování může riziko rozlišovat podrobněji, někdy až na úroveň konkrétních lokalit nebo jednotlivých nemovitostí. Současně se změnami terénu v čase je třeba aktualizovat mapy rizik, tak aby zohledňovaly co nejaktuálnější stav. To pomáhá omezit situace, kdy jsou stejně posuzovány nemovitosti, jejichž reálné riziko je velmi rozdílné. Přesnější mapa proto může prospět také klientům, jejichž nemovitost byla v minulosti zařazena do rizikové oblasti příliš obecně. Smyslem je, aby měl každý představu o hrozících rizicích a vybral konstrukci a umístění objektu a jiného majetku tak, aby případné škodě předcházel. Současně pak také lépe identifikoval rizika, která mu hrozí a která by mohla či měla být pojištěna. Neboť pojištění je jedním z nástrojů na řízení rizika a omezení škod tímto rizikem způsobených. Lenka Slabejová Česká asociace pojišťoven, sestaveno ve spolupráci s PS Rizikové inženýrství ČAP

Posuzování škod a návrh postupu po katastrofě Po vzniku škody je z hlediska bezpečnosti nezbytné co nejrychleji provést odborné zhodnocení statického stavu budovy, aby se zabránilo možnému zhroucení či dalším incidentům. Statik nebo stavební inženýr hodnotí rozsah poškození nosných konstrukcí, střešní krytiny, základů a dalších prvků stavby. Na základě tohoto posouzení navrhují provizorní opatření, která mohou zahrnovat zajištění konstrukce, stabilizaci poškozených částí budovy nebo evakuaci obyvatel. Tyto návrhy jsou klíčové nejen pro bezpečnost obyvatel, ale také pro správný průběh a plán plnění pojistné události. Současně je žádoucí, aby byl po škodě přehodnocen přístup k renovaci v souvislosti s expozicí rizikem (např. povodní). Je žádoucí provést obnovu v takovém rozsahu, aby byl objekt a jeho vybavení lépe připraven na případnou další živelní událost. Návrh nové stavby nebo území se zvýšenou odolností V případech, kdy je budova nevratně poškozena či zcela zničena, architekti společně s odborníky z oblasti stavebnictví navrhují novou výstavbu s důrazem na zvýšenou odolnost vůči živelním pohromám. To zahrnuje jak volbu vhodných stavebních materiálů, tak i konfiguraci budovy a její začlenění do širšího urbanistického celku. V některých případech je třeba přehodnotit nejen stavbu samotnou, ale také širší územní plán, kdy nová lokalita či přeorganizování prostoru přispěje k minimalizaci rizik během budoucích katastrof. Tento proces často zahrnuje spolupráci s místními úřady, odborníky na životní prostředí a dalšími aktéry. Fungování povodňových map a jejich rozdíly od územních plánů Povodňové mapy představují klíčový nástroj v prevenci a řízení rizik spojených s povodněmi. Na rozdíl od územních plánů, které definují konkrétní využití a rozvoj území, povodňové mapy slouží k identifikaci oblastí potenciálně ohrožených povodněmi a záplavami, jsou výsledkem hydrologických modelací a předpovědí, které vyhodnocují riziko zasažení konkrétních území vodními živly. Tyto mapy zobrazují oblasti s různou pravděpodobností výskytu povodně (například pětiletá, dvacetiletá nebo stoletá voda) a dávají tak podklady pro preventivní opatření, jako je zakázání výstavby v nejrizikovějších zónách, návrh protipovodňových bariér nebo plán evakuace.

Vydání

3/26

NOVÝ PŘÍSTUP K ODOLNOSTI KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

→ Energetika → Doprava → Bankovnictví → Infrastruktura finančních trhů → Zdravotnictví → Pitná voda → Odpadní voda → Digitální infrastruktura → Veřejná správa → Vesmír → Výroba, zpracování a distribuce potravin → Bezpečnost

Jaderná elektrárna Temelín, model. Foto ČEZ

Ministerstvo vnitra koordinuje výkon státní správy v oblasti odolnosti kritické infrastruktury (elektrárny, nemocnice atd.), zpracovává národní strategii a rozhoduje o zařazení subjektů na seznam subjektů kritické infrastruktury. Praktickou působnost ministerstva vnitra podle zákona z větší části vykonává Generální ředitelství HZS ČR. V systému kritické infrastruktury došlo k významné změně v roce 2025, kdy v srpnu nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře“). Rok od účinnosti tohoto zákona pak byl dokončen i legislativní proces u jeho prováděcích právních předpisů, a to zejména ve vazbě na nabytí účinnosti nařízení vlády č. 127/2026 Sb., o základních službách a kritériích významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře a vyhláška č. 122/2026 Sb., o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu. Před přijetím zákona o kritické infrastruktuře byla problematika kritické infrastruktury řešena v rámci zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, do kterého byla transponována směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Na tuto směrnici poté navázala směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů, kterou do české legislativy transponuje právě zákon o kritické infrastruktuře. Aktuální změny v ochraně prvků kritické infrastruktury Nový přístup ke kritické infrastruktuře se od toho dosavadního liší v několika oblastech. Nejvýznamnější změnou je odklon od určování a ochrany jednotlivých prvků kritické infrastruktury (jako jsou objekty elektráren, nemocnic apod.) směrem k zajištění komplexní odolnosti subjektů kritické infrastruktury, tedy samotných vlastníků a provozovatelů kritické infrastruktury, a to za účelem zajištění poskytování základní služby. Změny se dotýkají také rozsahu povinností, které nový zákon o kritické infrastruktuře přináší. Kromě nového typu dokumentace se jedná zejména o povinnost hlášení incidentů, ověřování spolehlivosti pracovníků a konkrétněji vymezená opatření k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Odvětví kritické infrastruktury

V rámci těchto odvětví jsou dále definovány specifické základní služby a k nim přiřazená kritéria významnosti zohledňující dopad narušení základní služby na počet osob, velikost zasaženého území či bezpečnost obyvatelstva a státu. Pro určení, zda daná osoba do regulace kritické infrastruktury spadá, je nezbytné splnit podmínku poskytování některé ze základních služeb a dále naplnit příslušné kritérium významnosti. V praxi to tak znamená, že za subjekty kritické infrastruktury nebudou určeni všichni poskytovatelé základní služby, ale pouze ti, kteří zároveň splní příslušné kritérium významnosti. Kdo koordinuje výkon státní správy v oblasti odolnosti kritické infrastruktury Hlavní gesci za celý systém kritické infrastruktury má Ministerstvo vnitra, potažmo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Kromě MV-GŘ HZS ČR však v celém systému mají nezastupitelnou úlohu gestoři za jednotlivá odvětví či pododvětví kritické infrastruktury. Jedná se o věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Českou národní banku. Právě tito gestoři zpracovávají podněty pro MV-GŘ HZS ČR k vydání rozhodnutí o zařazení příslušné osoby na seznam subjektů kritické infrastruktury. Gestoři zároveň dohlížejí na plnění povinností podle zákona o kritické infrastruktuře, včetně provádění kontrol. V oblasti samotného určování subjektů kritické infrastruktury je pak pro účely zpracování podnětu a vydání rozhodnutí Ministerstva vnitra stěžejní proces sebehodnocení potenciálního subjektu kritické infrastruktury (podle zákona označovaného jako poskytovatel základní služby) a poskytnutí nezbytných informací příslušným orgánům státu. Pro snížení administrativní zátěže a zefektivnění celého procesu určování je v přípravě portál kritické infrastruktury, který všechny potenciální subjekty kritické infrastruktury naleznou na stránkách portalki.hzscr.cz. V současné době (k 28. 8. 2026) ještě není možné prostřednictvím portálu tyto informace poskytovat, nicméně během září by již tato funkcionalita měla být spuštěna. Z pohledu nových povinností jsou subjekty kritické infrastruktury povinny zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury. Toto posouzení musí identifikovat veškeré relevantní hrozby, které mohou mít vliv na poskytování základní služby a které mohou způsobit incident. Na základě tohoto posouzení rizik je subjekt kritické infrastruktury dále povinen přijmout opatření k zajištění vlastní odolnosti. Tato opatření jsou následně promítnuta do plánu odolnosti, který představuje základní plánovací dokument pro řízení kontinuity činnosti a připravenost subjektu kritické infrastruktury na řešení incidentů. Součástí povinností subjektu je také určení manažera kritické infrastruktury, který zajišťuje koordinaci plnění povinností podle zákona, dohlíží na implementaci opatření k posílení odolnosti a plní funkci kontaktního bodu vůči státním orgánům. V neposlední řadě musí subjekt kritické infrastruktury hlásit incidenty. To konkrétně znamená, že pokud dojde k události, která má potenciál způsobit nebo skutečně způsobila významné narušení poskytované základní služby, je subjekt povinen tuto skutečnost nejpozději do 24 hodin oznámit Ministerstvu vnitra, a to prostřednictvím portálu kritické infrastruktury.

Současný systém kritické infrastruktury dopadá celkem na dvanáct specifických odvětví, která vycházejí z přílohy zákona o kritické infrastruktuře. Konkrétně se jedná o tato odvětví:

Vydání

3/26

Plk. Ing. Dušan Uhlík, MBA ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Zdroj: Univerzita obrany v Brně, Fakulta vojenských technologií, katedra ženijních technologií

ODOLNOST KRITICKÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Odolnost kritické infrastruktury vůči změně klimatu představuje schopnost systémů a zařízení nezbytných pro fungování společnosti a ekonomiky odolávat dopadům klimatických změn, přizpůsobovat se novým podmínkám a rychle obnovovat svou funkčnost po mimořádných událostech. Mezi prvky kritické infrastruktury patří zejména energetické soustavy, dopravní sítě, vodohospodářská zařízení, zdravotnická zařízení, digitální infrastruktura a další služby nezbytné pro každodenní chod státu. Evropská unie upozorňuje, že změna klimatu již dnes významně ovlivňuje provoz těchto systémů a intenzita klimatických rizik bude v budoucnu dále narůstat. Mezi nejvýznamnější hrozby patří extrémní vlny veder, dlouhodobá sucha, povodně, přívalové srážky, silné bouře a lesní požáry. Tyto jevy mohou způsobovat poškození infrastruktury, výpadky dodávek energie, omezení dopravy, narušení zásobování vodou nebo přerušení komunikačních a informačních služeb. Vzhledem k vysoké míře vzájemné provázanosti jednotlivých sektorů kritické infrastruktury může porucha v jedné oblasti vyvolat řetězové, tzv. kaskádové dopady v dalších sektorech a zvýšit celkovou zranitelnost společnosti. Metodické podklady Zvyšování odolnosti kritické infrastruktury proto vyžaduje systematický přístup založený na hodnocení klimatických rizik, predikci budoucího vývoje klimatu a zavádění vhodných adaptačních a mitigačních opatření. V podmínkách České republiky se této problematice věnuje mimo jiné Ministerstvo dopravy, které zpracovalo metodické podklady podporující zvyšování odolnosti dopravního sektoru vůči dopadům změny klimatu. Opatření zahrnují modernizaci technických zařízení, zvyšování ochrany před povodněmi, využívání odolnějších stavebních materiálů, budování záložních zdrojů energie a posilování bezpečnosti digitálních a komunikačních sítí. Současně roste význam přírodě blízkých opatření, jako je obnova mokřadů, zadržování vody v krajině, rozvoj zelené infrastruktury nebo podpora přírodních ekosystémů, které pomáhají zmírňovat dopady extrémních meteorologických jevů.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Krizová připravenost

vy státních hmotných rezerv, stejně jako koordinace s orgány krizového řízení krajů a obcí s rozšířenou působností. Důležitým prvkem je rovněž mezinárodní spolupráce se sousedními státy a zapojení soukromého a akademického sektoru do výzkumu, vývoje a praktického ověřování nových technických řešení. Pro naplnění cílů rychlé obnovy dopravních služeb a zvyšování odolnosti dopravní infrastruktury věnuje Ministerstvo dopravy významnou pozornost také rozvoji odborných kapacit. Prostřednictvím vzdělávacích aktivit a praktického výcviku ve stavbě provizorních mostních konstrukcí, realizovaného zejména ve Výcvikovém středisku Ministerstva dopravy v Kojetíně, jsou systematicky připravovány odborné týmy. Provizorní mosty tak představují významný nástroj adaptace dopravní infrastruktury na dopady změny klimatu a současně efektivní prostředek pro zajištění rychlé obnovy základních služeb a posílení celkové odolnosti státu vůči budoucím krizovým událostem.

Nedílnou součástí posilování odolnosti je také krizová připravenost a efektivní řízení rizik. To zahrnuje zpracování krizových plánů, budování systémů včasného varování, pravidelná cvičení provozovatelů infrastruktury a koordinaci mezi veřejným a soukromým sektorem. Evropská unie podporuje tento přístup prostřednictvím Strategie EU pro adaptaci na změnu klimatu a Směrnice o odolnosti kritických subjektů (CER Directive), která členským státům ukládá povinnost pravidelně hodnotit rizika a přijímat opatření ke zvýšení odolnosti základních služeb. V České republice představují nejvýznamnější klimatická rizika zejména povodně, dlouhodobé sucho, extrémní teploty a silné bouřkové jevy. Ochrana energetických sítí, vodních zdrojů, dopravních koridorů a komunikačních systémů proto patří mezi klíčové priority národní bezpečnostní a adaptační politiky. Investice do odolnější infrastruktury nejsou pouze otázkou ochrany majetku, ale představují také předpoklad pro zachování bezpečnosti obyvatel, stability hospodářství a kontinuity poskytování základních služeb v podmínkách měnícího se klimatu.

Mgr. Robert Spáčil Odbor strategie, Ministerstvo dopravy

Zranitelná dopravní infrastruktura

Ing. Jan Gruber Samostatné oddělení bezpečnostní, Ministerstvo dopravy

Významnou součástí zvyšování odolnosti kritické infrastruktury je sektor dopravy, jehož funkčnost je nezbytná pro zajištění mobility obyvatelstva, fungování ekonomiky i efektivní zvládání krizových situací. Jedním Přehled škod na dopravní infrastruktuře po povodních 2024 z nejzranitelnějších prvků dopravní infrastruktury jsou mostní objekty, které představují kritická místa dopravPOLSKO Jesenicko ních tras. Jejich poškození nebo zničení v důsledku povodní, extrémních srážek, sesuvů půdy nebo jiných Povodně 2024 mimořádných událostí může vést k významnému ome7. 10. 2024 poškozená komunikace zení dopravní dostupnosti a komplikovat zásahy sloPOLSKO poškozený most žek integrovaného záchranného systému, zásobování I/44 Jeseník – Mikulovice Částečně odplavená postižených oblastí i obnovu území. Schopnost rychle POLSKO 12 poškozených míst Zlaté a podemletá silnice Hory v celkové délce 2 230 m 2 x kyvadlový provoz obnovit dopravní spojení proto představuje jeden z klí(400 m a 500 m) I/60 – 10 poškozených čových předpokladů úspěšného zvládání krizových lokálních míst v celkové délce 800 m (aktuálně provizorně opraveno, situací a posilování odolnosti dopravního sektoru. průjezdné vč. nákladní dopravy) Jeseník Z tohoto důvodu jsou stále častěji využívány provizorní mostní konstrukce, které umožňují rychlé nahrazení poškozených nebo nefunkčních mostů a zachování I/44 Bělá – Jeseník dopravní obslužnosti území. Provizorní mosty jsou Most 44-049 AJ 9 poškozených míst KR Poškozen povodní Ý v celkové délce 680 m projektovány jako samostatné stavební objekty nebo SK Oprava v r. 2025 EZ SL O (stabilní, průjezdný) SK jsou součástí systémů pohotovostních zásob určeAV OR M Most 44-048 ných k nasazení při mimořádných událostech. Jejich Poškozen povodní Oprava v r. 2025 hlavní výhodou je rychlost výstavby, flexibilita použití (stabilní, průjezdný) a schopnost minimalizovat negativní dopady spojené s vedením dopravy po dlouhých objízdných trasách. Efektivní a rychlá obnova dopravních služeb přispívá nejen ke zmírnění ekonomických ztrát, ale také k ochraně životů a zdraví obyvatel, neboť umožňuje příI/60 Jeseník – Žulová stup do postižených oblastí, evakuaci osob, přepravu 60 Nýznerov zraněných, zajištění zásobování a realizaci následných Povodně 2024 obnovovacích prací. 7. 10. 2024 Vápenná poškozená komunikace K základním principům obnovy provozuschopnosti silniční a železniční infrastruktury patří vytváření Podemletá vozovka a část opěrné zdi pohotovostních zásob pro civilní i vojenské krizové Kompletně vyplavený povrch autobusové zastávky situace. Česká republika využívá společný zdrojový rámec založený na pohotovostních zásobách mostních Polka Podemletá silnice, odplavená opěrná zeď konstrukcí a souvisejících prostředků, který je doplněn provozními zásobami Ředitelství silnic a dálnic a SpráZborcení poloviny vozovky vy železnic. Materiální zdroje jsou rozmístěny na celém Kompletně odplavená silnice včetně zdi + lokálně požkozená zeď území státu tak, aby mohly být rychle nasazeny podle Absence krajnice potřeb jednotlivých krajů, Armády České republiky Zbořená a podemletá polovina silnice Zborcení části vozovky nebo subjektů kritické infrastruktury. Podemletá krajnice Podemletá vozovka Funkčnost systému obnovy je dále podporována odpovídajícími legislativními nástroji, teritoriálním rozmístěním zdrojů a úzkou spoluprací mezi klíčovými institucemi. Zásadní význam má spolupráce Ministerstva 60 dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic, Armády České republiky, Ministerstva obrany a SpráČervený Důl

Dolní Les

Kobylá nad Vidnavkou

Vlčice

457

Bergov

Nové Vilémovice

Stará Červená Voda

Tomíkovice

456

Vojtovice

Rokliny

Žulová

Kolnovice

Velké Kunětice

456

Velký rybník

Skorošice

Petrovice

457

455

Nová Červená Voda

Černá Voda

456

457

Supíkovice

Mikulovice

455

Nýznerov

Hradec-Nová Ves

Vápenná

Salisov

Široký Brod

445

Rožmitál

Písečná

Polka

457

Studený Zejf

Ondřejovice

Česká Ves

457

Chebzí

454

445

Dolní Údolí

Rejvíz

Horní Lipová

369

Malé mechové jezero

Lipová-lázně

Bobrovník

454

453

Horní Údolí

Velké mechové jezero

453

Bukovice

Dětřichov

Petříkov

Velké Vrbno

Ramzová

Ostružná

Domašov

369

Kronfelzov

Malé Vrbno

Adolfovice

Filipovice

Branná

Zadní Alojzov

Šléglov

Přední Alojzov

U Mlýna

Josefová

369

Nová Branná

Vikantice

450

Legenda

Bělá pod Pradědem

Františkov

dálnice silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy silnice II. třídy

Nové Losiny

číslo dálnice

číslo silnice

hranice kraje státní hranice

5 km

Jeseník

Legenda

dálnice silnice I. třídy, 4pruhové, směrově dělené silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy silnice II. třídy

číslo dálnice

číslo silnice

hranice kraje státní hranice

2 km

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

POČTY MOSTŮ PROVIZORNĚ OPRAVENÝCH S VYUŽITÍM MATERIÁLU SHR PŘI POVODNÍCH 2024 Projektovou činnost, přepravu materiálu provizorních mostů a lávek včetně realizace těchto staveb provedla Armáda České republiky. Ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv bylo formou bezúplatné zápůjčky vydáno k realizaci rychlé obnovy poškozené a zničené dopravní infrastruktury a z toho postaveno 22 silničních provizorních mostů na obnovu sjízdnosti silnic II. a III. tř. v celkové délce 474 m, a to typu: a) Těžká mostová souprava – TMS (celkem 285 m, z toho v Olomouckém kraji 168 m a v Moravskoslezském kraji 117 m) b) Mostová souprava – MS (celkem 189 m, z toho 96 m v Olomouckém kraji a 93 m v Moravskoslezském kraji)

Modulární lávka ML-18

Současně bylo postaveno celkem 8 modulárních lávek pro zajištění bezpečného pohybu chodců a cyklistů typů: a) modulární lávka – ML 18 m (4 spr – soupravy) b) modulární lávka – ML 36 m (4 spr) v celkové délce 177 m, z toho 5 spr v Olomouckém kraji (102 m) a 3 spr v Moravskoslezském kraji (75 m)

Modulární lávka ML-36

Stavba mostové soupravy během povodní 2024. Zdroj: Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

KDYŽ SE ODOLNOST PŘESOUVÁ DO DIGITÁLNÍHO SVĚTA Odolnost byla po staletí spojována především s fyzickou podstatou staveb. Posuzovala se pevnost materiálů, stabilita konstrukcí nebo schopnost objektu odolat přírodním živlům. Ve 21. století však musí být odolné také systémy, které nejsou vidět. To, jak je organizace skutečně připravená, často nespočívá v technologiích, ale v lidech a procesech. Zkušenosti a data ukazují, že náklady na řešení závažných incidentů mohou být podstatně vyšší než náklady na prevenci. Rozhodující navíc často nejsou technické detaily, ale manažerská rozhodnutí – zda organizace bezpečnosti věnuje dostatečnou pozornost, jaké nastaví priority, zda investuje do prevence a zda je připravena na krizové situace. Kybernetická bezpečnost je proto především otázkou řízení a odpovědnosti vedení, tuto problematiku již dávno nelze „hodit“ pouze na IT oddělení. Co vlastně znamená kybernetická bezpečnost? Kybernetická bezpečnost bývá často vnímána jako záležitost správců počítačových sítí. Ve skutečnosti jde o mnohem širší téma. Cílem není chránit samotné počítače, ale zajistit fungování služeb, na nichž závisí každodenní život společnosti. Kybernetický incident může mít podobu hackerského útoku, vyděračského programu, zneužití vzdáleného přístupu, selhání softwaru nebo lidské chyby. Kybernetická odolnost proto znamená schopnost útoku předcházet, odhalit jej, zvládnout jeho dopady a následně obnovit provoz v co nejkratším čase. Jak se chrání Česká republika Úroveň kybernetické bezpečnosti v ČR se zlepšuje. Zároveň ale platí, že útočníci své metody neustále zdokonalují, takže bezpečnost nelze vnímat jako stav, kterého jednou dosáhneme, ale jako proces, kterému je potřeba se soustavně věnovat. Významným milníkem posledních let se stala evropská směrnice NIS2 a navazující česká legislativa – nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který vstoupil v účinnost v listopadu loňského roku. Má za cíl nastavit alespoň základní úroveň zabezpečení v organizacích, které poskytují své služby v ekonomicky, společensky či bezpečnostně významných odvětvích, a výrazně rozšiřuje okruh organizací, které musejí systematicky řídit kybernetická rizika. Mezi povinnosti podle tohoto zákona patří registrace, nahlašování kybernetických incidentů a zavádění bezpečnostních opatření v odpovídajícím rozsahu. Ta zahrnují jak organizační opatření, například řízení kybernetických rizik, stanovení odpovědností, zvládání bezpečnostních incidentů, zajištění Vydání

3/26

kontinuity provozu či vzdělávání a školení zaměstnanců, tak technická opatření, mezi něž patří například řízení přístupů, vícefaktorové ověřování, zálohování dat, monitorování systémů, segmentace sítí nebo zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce. Nová právní úprava tak potvrzuje trend, podle nějž se kybernetická bezpečnost stává obdobně samozřejmou součástí řízení organizací, jako je požární ochrana, bezpečnost práce nebo krizové řízení. Cílem změny je zvýšit odolnost České republiky vůči kybernetickým hrozbám a zajistit lepší ochranu klíčových služeb, na kterých jsou závislí občané, firmy i veřejná správa. Jak vypadá kybernetická bezpečnost v praxi Řada těchto opatření se promítá do každodenní praxe organizací. Ochrana digitálního prostoru stojí na kombinaci technických, organizačních a legislativních opatření. Mezi nejúčinnější opatření patří segmentace sítí, tedy oddělování jednotlivých částí infrastruktury tak, aby případné napadení jedné části neohrozilo celý systém. Stejně důležité jsou pravidelné aktualizace softwaru, vícefaktorové ověřování uživatelů, zálohování dat, monitoring a detekce anomálií, blokace nebezpečných funkcí a důsledné řízení přístupových oprávnění. Neméně významnou roli hraje příprava, vzdělávání a pravidelné zvyšování povědomí zaměstnanců. Značná část útoků totiž nezačíná prolomením technického zabezpečení, ale podvodným e-mailem, telefonátem nebo jinou formou manipulace. Když má budova IP adresu Ještě před několika lety by spojení architektury a kybernetické bezpečnosti působilo neobvykle. Dnes už nikoli. Běžnou součástí novostaveb jsou systémy měření a regulace, inteligentní vytápění a chlazení, senzory kvality prostředí, přístupové systémy, kamerové systémy, fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště nebo dobíjecí stanice pro elektromobily. Specifikem moderních budov je také sbližování světa provozních technologií a klasických informačních systémů. Technologie určené původně pouze k řízení vytápění, vzduchotechniky, osvětlení nebo energetických systémů jsou dnes propojeny s podnikovými sítěmi, cloudovými službami a vzdálenou správou. To přináší vyšší efektivitu provozu, ale zároveň rozšiřuje možnosti potenciálního útoku. Ve světě již byly zaznamenány případy, kdy se útočníci dostali do organizačních sítí právě prostřednictvím nedostatečně zabezpečených systémů automatizace budov nebo zařízení. Útočník se tak v některých případech může pokusit proniknout k technologiím budovy prostřednictvím běžné kancelářské infrastruktury. Od bezpečnosti zařízení k odolnosti celého systému Stejně jako nelze absolutně zabránit povodním, nelze zcela vyloučit ani kybernetické útoky. Smyslem kybernetické odolnosti není vytvořit dokonale neprostupnou ochranu, ale zajistit, aby důležité služby fungovaly i během mimořádných událostí a aby jejich obnova byla rychlá a kontrolovaná. Stále větší význam získává také původ a důvěryhodnost použitých technologií. U chytrých zařízení a systémů automatizace budov již není rozhodující pouze jejich cena nebo funkčnost, ale také to, kdo je vyrábí, kdo zajišťuje jejich vzdálenou správu a kam jsou přenášena provozní data. Součástí kybernetické odolnosti se proto stává i odpovědný výběr dodavatelů a kontrola dodavatelského řetězce. Budovy, města i krajina budou v příštích desetiletích stále propojenější. Skutečně odolné město budoucnosti proto nebude pouze energeticky efektivní, klimaticky adaptované a architektonicky kvalitní. Bude také kyberneticky bezpečné. Teprve propojení těchto dimenzí vytváří odolnost odpovídající podmínkám současné společnosti. Ing. Lukáš Kintr Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

-38-4ƍ 8ŭ1- 7 , @; &-"',

Nádoby na vodu

ŭ1- 204 ,*'4ƍ&- (ƨ"*

*#,ŭ 4-" , .'2ƨ

-2-4-12

ŭ"'- 14ƨ2'*, , 2#0'# ƍ)ŭ0,'Ƈ) .-2Ǟ# ,ƍ *ƍ)7 , 2ȃ"#,

)ƍ 8ŭ1- 7 (1-3 ,#("ǽ*#Ȍ'2Ə(ǣƨ *#,ŭ 4-" , .'2ƨ -38-4Ə 1' "-1.Ə*ȃ Ƈ*-4Ə) 4712 Ƈƨ 1# "4Ə+ *'207 4-"7 "#,,Ə

Nádoby na vodu ,71207 ,# - (',ƍ 38 4ƨ0 2#*,ƍ ,ŭ"- 7

ŭ1- 204 ,*'4ƍ&- (ƨ"* ƍ)ŭ0,'Ƈ) .-2Ǟ# ,ƍ *ƍ)7 , 2ȃ"#, ŭ"'- 14ƨ2'*, , 2#0'# -2-4-12 ',!# ,)-4)7 0ǽ8,ƍ &-",-27

) 1# .Ǟ'.0 4'2 , )0'8-4ƍ 1'23 !# 1.-*#Ƈ,Ə (# 84*ŭ",-32 By scanning the QR code, you 5'** # 0#"'0#!2#" 2- . %# 5'2& links to download the handbook in English.

- " *ǣƨ&- +ƨ2 .Ǟ'.0 4#,ƍ '2-3 .-5#0 ,)3 ,ŭ&0 ",ƨ 2#0'# -.'# "ǽ*#Ȍ'2ȃ!& "-)3+#,2ǽ *7,-4ȃ 4 Ǟ'Ƈ 8ŭ. *)7 #8',$#)!' , 03!# - *#2,ƨ . .ƨ0 &7%'#,'!)ƍ .-2Ǟ# 7 0+'4- .0- 84ƨǞ 2 3*2'$3,)Ƈ,ƨ ,ǽȌ 1'!ƨ .Ǟƨ120-( ,# - & 1'!ƨ "#)3

ƘƟԇ֕ ơƞ֕ƝƞƥƪƞƦƵ֕ƪƭƢƞƄƩ֕ƜȃȊƉƜƉ֕ ƦƩƥȊƹƤ֕ƄǘȊƝƵ֕ƤơƦƃƝƛƘƦƵ֕ƟƞƤơƃƦƘƝƩ֕ ƃ֖ƦǘƅƘԄ֕ƚƤƉơƵ֕ƥȊ֕ƈƞƜƃ֕ƜƭƜƉԅ֕ Ɖ֕ƃƛƉ֕ƈȃƛƉȊƘƤƵԄ֕ƃƄƩ֕ƦƩƢƤƃǑƘƛƩ֕ Ɵơƞ֕ƅƉƛƞƥ֕ƈƞƜƭƅƝƞƢƤ֕Ɲƃ֕ҁѼ֕ƗƞƈƘƝԅ

ΣЛ СабаЮаОаъ ЫаСе НЧ бТвТШСТдТ ЯЛ гдавцЯЫе Ц багЧЭЛЯЯыЮ СЭы ЦЛНЛЯдЛХТЯЯы багцМЯЧЫЛ еЫвЛчЯгоЫаъ ЮаНаъ

#4,-3 *#.'!ƨ .ŭ1)3 72*# , -". ")7 *,-3 ,ŭ"0Ȍ 4 32Ə , '2-3 2#0'' 3 #*#)20-+- '*3

,$-0+ !# .0- ,#1*7ǣƨ!ƨ 3Ȍ'4 2#*# 8, )-4ƍ&- ( 87) (1-3 "-123.,ƍ , 555 @;& %-4 !8. Ǟƨ03Ƈ) 48,')* 4# 1.-*3.0ŭ!' -" -0,ƨ)ǽ 8 - * 12' )0'8-4ƍ&- Ǟƨ8#,ƨ )-+3,') !# # 30Ƈ#, ) .0 )2'!)ƍ+3 .-3Ȍ'2ƨ .0- 84*ŭ"ŭ,ƨ )0'8-4ȃ!& 1'23 !ƨ ƨ! 1# "-84ƨ2# , 5# 3 555 @;& %-4 !8.

PŘÍRUČKA 72 HODIN

Projekt 72 hodin byl časově ohraničenou informační kampaní zaměřenou na zvýšení připravenosti obyvatel na krizové situace. V jeho rámci Ministerstvo vnitra distribuovalo 5,2 milionu příruček do domácností po celé České republice a spustilo specializovaný informační web. Výstupy projektu zůstávají nadále využitelné v rámci Ministerstva vnitra. S projektem bude i nadále pracovat Hasičský záchranný sbor České republiky, který byl zdrojem většiny odborných podkladů pro vznik příručky. Odborníci budou standardně pokračovat ve svých činnostech v této oblasti a dále je rozvíjet. Průzkumy, které si ministerstvo nechalo zpracovat, ukázaly, že lidé nemají o přípravě na krizové situace dostatek informací a zároveň o ně mají zájem. Konkrétní data ukazují, že: → 73 % domácností se na krizovou situaci nijak nepřipravuje; → 76 % lidí souhlasí s tím, že stát by nás měl více připravovat na krizové situace; → 89 % domácností by doručení příručky do schránky uvítalo a věnovalo by jí náležitou pozornost. V některých krizových situacích navíc nebude vlivem výpadku proudu či internetu možné si příručku v digitální podobě přečíst a papírová příručka je tak nejspolehlivější způsob, jak se k informacím dostat.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

- 1' 8 *'2 "- #4 )3 Ƈ,ƨ&- 8 4 8 "*

Hlavní zásady první pomoci

1- ,ƨ 4Ə!'

Když někdo nejeví známky života a my známe základy první pomoci, můžeme mu život zachránit. Proto je důležité umět ji poskytnout, a hlavně na nic nečekat. Zvládne to každý z nás, pokud se nebojí převzít odpovědnost a jednat.

*#Ƈ#,ƨ 1. ,ƨ

Ƈ ,1)ȃ .0ǽ) 8 . 1 ) 02'Ƈ) .-('ǣǨ-4,7

#4,ŭ - 34 .*ŭǣ2Ə,) ŭ&0 ",ƨ - *#Ƈ#,ƨ .0ŭ"*-

-.'# "ǽ*#Ȍ'2ȃ!& "-)3+#,2ǽ

. !ŭ) ,# - "#) ) 0'+ 2)

-",ȃ *'12 -"" !ƨ *'12 "ǽ*#Ȍ'2ƍ 1+*-347

*ƨƇ#

Důležité: V případě ohrožení života a zdraví vždy nejdřív volejme na tísňovou linku 155.

*#)20-,')

-2-4-12 .* 2# ,ƨ ) 027

#*#$-, 1 , ƨ(#Ƈ)-3

',!# ,)-4)7 0ǽ8,ƍ &-",-27

Jak zjistit, jestli je to vážné?

#*#$-,,ƨ Ƈƨ1* *ƨ8)ȃ!& 47.1 ,ŭ , . .ƨǞ#

"0 4ƨ &7%'#,

• Dotyčnému zatřeseme rameny a oslovíme ho: „Slyšíte mě?“

ŭ"'- 14ƨ2'*, , 2#0'#

ƍ)ŭ0,'Ƈ) .0 4'"#*,Ə 3Ȍƨ4 ,ƍ *ƍ)7 , 2ȃ"#,

• Pokud nereaguje, zakloníme mu hlavu a přizvedneme bradu.

'2ŭ .-5#0 ,) ,ŭ&0 ",ƨ 2#0'# ) #*7

0ȃ*# )-,2 )2,ƨ Ƈ-Ƈ)7

• Zkontrolujeme, jestli slyšíme/cítíme vydechovaný vzduch a jestli vidíme, jak se mu zvedá hrudník/břicho. • Zavoláme linku 155.

-+ŭ!ƨ + 8*ƨƇ!'

#8',$#)!# , 03!# - *#2,ƨ . .ƨ0 &7%'#,'!)ƍ .-2Ǟ# 7

0+'4- *ƍ)7 +'1)7

3Ƈ,ƨ)

Ǟ#.0 4) ,ŭ&3 #) 4-"ƨ2)-

• Pokud nevidíme, neslyšíme a necítíme dýchání, začneme stlačovat hrudník.

Pamatujme: Naším cílem je udržet člověka naživu do příjezdu záchranné služby.

ŭ 4

ƨ"*- .'2ƨ *#,ŭ 4-" , .'2ƨ

3Ȍ) . .ƨ0

Jak stlačovat hrudník?

-38-4Ə 1' "-1.Ə*ȃ Ƈ*-4Ə) 4712 Ƈƨ 1# "4Ə+ *'207 4-"7 "#,,Ə

,'& Ƈ 1-.'1 1.-*#Ƈ#,1)ŭ &0

• Položíme dlaně na střed hrudníku mezi bradavky.

0 Ƈ)7 .0- "Ə2'

ŭ1- 7 204 ,*'4ƍ&- (ƨ"* , "#,

• Hrudník stlačujeme 100krát až 120krát za minutu do hloubky 5 až 6 cm.

0,#) +'1) .Ǟƨ -0 3*2'$3,)Ƈ,ƨ ,ǽȌ

*#Ƈ#,ƨ 1. ,ƨ

1- ,ƨ 4Ə!' Zábava

"0 4ƨ &7%'#,

-+ŭ!ƨ + 8*ƨƇ!'

Léky proti bolesti, horečce a průjmu

Jak zastavit silné krvácení?

Jednorázové rukavice

• Pokud je to možné, použijeme gumové rukavice.

Škrtidlo

• Poznamenáme si čas, kdy jsme škrtidlo uvázali.

Ǟƨ03Ƈ) 48,')* 4# 1.-*3.0ŭ!' -" -0,ƨ)ǽ 8 - * 12' )0'8-4ƍ&- Ǟƨ8#,ƨ )-+3,') !# # 30Ƈ#, ) .0 )2'!)ƍ+3 .-3Ȍ'2ƨ .0- 84*ŭ"ŭ,ƨ )0'8-4ȃ!& 1'23 !ƨ ƨ! 1# "-84ƨ2# , 5# 3 555 @;& %-4 !8.

Zásoba na týden – včetně popisu, jak je užíváme.

Obvazy a náplasti

• Pokud se nám nedaří zastavit krvácení tlakem v ráně, můžeme použít škrtidlo. To se dává jen na paži nebo stehno – vždy nad ránu směrem k srdci, nikdy ne na klouby.

*#)20-,')

Pravidelně užívané léky

• Pokračujeme až do příjezdu záchranky nebo dokud dotyčný nezačne reagovat.

• Pevně přitiskneme obvaz nebo čistou látku přímo do rány. ƨ"*- .'2ƨ

Obsah domácí lékárničky

Dezinfekce na rány a ruce

Záchranářská deka (fólie na udržení tepla) Respirátory Teploměr Pinzeta a nůžky Tužka a papír

Příručka vznikla ve spolupráci odborníků z oblasti krizového řízení a komunikace. Je určena k praktickému použití pro zvládání krizových situací. Víc se dozvíte na webu www.72h.gov.cz.

Záchranné složky jsou profesionální a dokážou rychle pomoci při přímém ohrožení života – při nehodách, úrazech nebo akutních zdravotních problémech. Snaží se také během mimořádných událostí co nejdříve poskytnout další pomoc a podporu, například při distribuci vody a jídla nebo odstraňování škod. Pokud budou na krizové situace připraveni i jednotlivci a domácnosti, umožní záchranným složkám soustředit se na ty, kteří jejich pomoc skutečně a bezodkladně potřebují. Připravenost zpravidla přináší klid a jistotu, nikoliv stres. Když člověk ví, že je připraven, může se cítit jistěji. Když se lidé připraví předem, lépe ochrání sebe i své blízké. Při tvorbě jakéhokoliv informačního materiálu je vždy nezbytné vyvažovat informační nabitost a rozsah, který jsou lidé ochotní a schopní pojmout. Do příručky proto byly zařazeny skutečně nejdůležitější informace a doporučení, která se týkají např. nouzových zásob na 72 hodin (vody a jídla), informací o komunikaci, výpadku elektrického proudu, úkrytů a evakuace, doplněn je také seznam toho, co si zabalit do evakuačního zavazadla, pokyny, jak pomoci sousedům, komunikace s dětmi, zásady první pomoci atd. Při přípravě příručky jsme také počítali s omezenými rozpočty domácností. Proto neobsahuje drahá doporučení jako vodní filtry nebo speciální vybavení. Zásoby lze budovat postupně při běžných nákupech s využitím běžných potravin, které lidé už doma mají. Důležitý je systém rotace a důraz na minimum – je lepší mít alespoň něco než nic. Projekt 72 hodin splnil cíle, které byly při jeho vzniku stanoveny. Na jeho výstupy navazují standardní činnosti Ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru České republiky v oblasti ochrany obyvatelstva.

Ministerstvo vnitra se nyní zaměřuje na další priority v oblasti bezpečnosti. Pokračuje v poskytování informací k ochraně měkkých cílů pro veřejnost i odbornou veřejnost, podporuje projekt Bezpečné dětství, projekty prevence kriminality a rozvíjí opatření ke zvýšení bezpečnosti škol, zdravotnických zařízení či obchodních center. Současně pokračují práce na modernizaci krizového řízení. Připravuje se souborná novela krizové legislativy. Pokračuje také příprava systému veřejné výstrahy Cell Broadcast pro varování obyvatel prostřednictvím mobilních telefonů. Realizace celého systému a zahájení širšího testování se předpokládá ke konci roku 2026. Zkušenosti z mimořádných událostí posledních let jsou současně využívány při přípravě Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2030 s výhledem do roku 2035, jejímž cílem je dále posilovat připravenost státu i odolnost společnosti vůči krizovým situacím.

Vydání

Sekce

3/26

BULLETIN ČKA

Mgr. Adéla Dittmannová ředitelka odboru komunikace, Ministerstvo vnitra České republiky Podrobnější informace, videonávody a příručka ke stažení www.72h.gov.cz.

Strana

TÉMA

Bezpečnostní portál hl. města Prahy nabízí např. přehled úkrytů. Zdroj: Bezpecnost.Praha.eu.

BEZPEČNOSTNÍ PORTÁL PRAHA

Magistrát hl. m. Prahy provozuje oficiální bezpečnostní portál hlavního města Prahy „Bezpecnost.Praha.eu“. Obdobné portály mají k dispozici i další velká města. Tyto portály slouží především ke shromažďování a zpřístupňování důležitých informací týkajících se bezpečnosti a krizových situací. Občané zde mohou najít aktuální informace například o mimořádných událostech, dopravě, povodňovém nebezpečí, stavu ovzduší nebo dalších bezpečnostních rizicích. Součástí portálu jsou také různé mapy, například mapy aktuálního dění, úkrytů, sirén či bodů záchrany. Portál má pomoci rychle se zorientovat v aktuální situaci a získat informace potřebné pro jejich bezpečí. Zároveň podporuje připravenost obyvatel na mimořádné a krizové situace. Veškeré dokumenty týkající se bezpečnosti, požární ochrany, hygieny, povodní, krizového plánování, ukrytí, nebezpečných látek atd. jsou ke stažení na bezpecnost.praha.eu/dokumenty

Zásady pro výběr vhodného prostoru pro ukrytí. Zdroj: Sebeochrana obyvatelstva ukrytím, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2001

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

ODOLNOST JE VÍC NEŽ PŘEŽITÍ – SITUACE V USA

dopravních prostředků? Může budova fungovat bez elektřiny? To jsou stejně tak architektonické otázky jako otázky krizového řízení. Bezpečné úkryty a jejich navrhování Americká zkušenost vede k vytváření stále sofistikovanějších standardů pro budovy, které musí fungovat v extrémních podmínkách. Americká Federální agentura pro krizové řízení (FEMA) například vydává aktuální požadavky na bezpečné úkryty, které fungují společně s normou International Construction Code (ICC) 500 a stanovují nároky na stavby určené k ochraně osob před tornády, hurikány a dalšími událostmi spojenými se silným větrem. Požadavky se nezabývají pouze konstrukční odolností, ale také ochranou proti nárazu, nouzovými únikovými cestami, požární bezpečností a kritickými podpůrnými systémy. Nejodolnějšími budovami však nemusí být vůbec specializované úkryty. Třeba škola se může stát také evakuačním centrem. Komunitní centrum se může stát krizovým uzlem. Knihovna se může stát informačním a komunikačním centrem. Krajina může poskytovat prostor pro zadržování dešťové vody nebo trasu do výše položeného terénu. Snahou je učinit z odolnosti součást běžné občanské infrastruktury namísto budování samostatné architektury pro krizové situace. Prefabrikace jako rychlá cesta k obnově

Přírodní katastrofa vyvolává situaci, při níž dochází k narušení oblastí bydlení, infrastruktury, zaměstnanosti, vzdělávání, ekonomiky a ekologie. Odolnost byla kdysi do značné míry chápána jako odpor: pevnější konstrukce, větší odvodňovací systémy, zesílené úkryty, lepší protipovodňová ochrana. Tato opatření zůstávají nezbytná, ale představují pouze jednu část širší rovnice. Odolnost stále více znamená navrhovat s ohledem na přerušení, bezpečnost, adaptaci a obnovu. Znamená to klást si otázky, co může budova dělat v okamžiku výpadku elektřiny, kam lidé půjdou, když se jejich domovy stanou nebezpečnými, jak rychle lze vytvořit náhradní bydlení a zda může čtvrť obnovit svůj život, aniž by ztratila sociální vztahy, které z ní původně vytvořily komunitu. Plánování evakuace V New Yorku mohou obyvatelé prostřednictvím veřejně přístupného mapového systému zjistit svou evakuační zónu pro případ hurikánu. Město rozděluje oblasti ohrožené přívalovou bouřkovou vlnou do šesti zón a poskytuje mapy identifikující evakuační centra včetně informací o jejich přístupnosti. V některých částech města jsou rovněž vyznačeny pobřežní evakuační trasy. Systém je záměrně vícevrstvý: mapy jsou doplněny nouzovými upozorněními, webovými stránkami, telefonními službami a způsoby komunikace s veřejností. Sofistikovanost této infrastruktury je důležitá, ale technologie neodstraňuje základní obtíž evakuace. Informace se musí k lidem dostat včas, v podobě, které rozumějí, a za okolností, v nichž jsou schopni na jejím základě jednat. Starší lidé, lidé se zdravotním postižením, domácnosti bez automobilů, lidé hovořící různými jazyky a ti, kteří si nemohou snadno dovolit opustit komunitu, čelí při stejné události velmi odlišným rizikům. Technicky dokonalá evakuační mapa nezajišťuje rovnost při evakuaci. Architektura do této rovnice vstupuje v okamžiku, kdy se informace mění ve fyzické jednání. Kde jsou umístěny východy? Které silnice zůstávají průjezdné? Existuje v docházkové vzdálenosti bezpečné místo? Může veřejná budova pojmout další lidi? Jak se sem dostanou bez

Vydání

3/26

Otázka se stává ještě naléhavější poté, co bezprostřední nebezpečí pomine. Projekt Chusmisa Housing Wildfire Reconstruction od studia ELEMENTAL ve Viña del Mar v Chile se zabývá právě tímto problémem. Po ničivých požárech, které region zasáhly, studio navrhlo systém výstavby prefabrikovaného trvalého bydlení. Stavělo se rychlostí, která je obvykle spojována s dočasnou výstavbou. Projekt Chusmisa využívá modulární systém, komponenty mohou být vyrobeny mimo staveniště (výroba modulů pro 4 bytové jednotky trvala 1 měsíc) a rychle smontovány (montáž trvala 1 den), čímž se snižuje počet proměnných, které obvykle zpomalují obnovu po katastrofě. Obec projekt popisuje jako rychlé a definitivní řešení pro postižené rodiny. Význam času Význam projektu Chusmisa spočívá v jeho uvědomění si, že čas je při obnově po katastrofě zásadní hodnotou. Rodina, která čeká měsíce nebo roky na trvalý domov, prožívá jinou katastrofu než rodina, která se může rychle vrátit do bezpečného obydlí. Dočasné ubytování se může ve výchozím nastavení stát trvalým; komunity se mohou fragmentovat; děti mohou být vytrženy ze škol; zdroje obživy mohou zaniknout. Prefabrikace není pouze stavební technikou. Může se stát formou sociální infrastruktury. Podobná myšlenka se objevuje ve zcela odlišném kontextu v Ohana Hope Village na ostrově Maui v americkém státě Havaj. Projekt, který po požárech na Maui v roce 2023 vytvořila firma Hawai’i Off Grid (HIOG) společně s Family Life Center, poskytuje střednědobé bydlení rodinám vysídleným v době, kdy jsou obnovovány jejich trvalé domovy. Celkem 88 domů je uspořádáno do shluků kolem komunitních center, přičemž vesnice zahrnuje prefabrikovaná obydlí, sdílená zařízení a decentralizované systémy energetiky a odpadních vod. Komunitní centra poskytují kuchyně, jídelny, prádelny a prostory pro setkávání, zatímco každý shluk domů funguje jako malá energetická síť se záložní výrobou energie. Význam sounáležitosti Ohana Hope Village je výjimečná tím, že si uvědomuje význam pocitu sounáležitosti s ostatními, nikoliv jen potřebu získat náhradní bydlení v podobě určených čtverečních metrů. Lidé vysídlení katastrofou ztratili kromě fyzického domova také své každodenní aktivity, sousedy i soukromí. Projekt považuje samotnou „komunitu“ za součást infrastruktury obnovy. Návrh zohledňuje trauma a přizpůsobuje bydlení potřebám vícegeneračních rodin. Řešení odráží skutečnost, že odolnost má lidský rozměr, který samotné konstrukční normy nemohou postihnout.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Odolnost je postavena na schopnosti zachovat možnosti volby Oba projekty poukazují na širší posun v architektonickém myšlení. Odolná budova již nemusí být nutně budovou, která je nejvíce opevněná. Může to být budova, kterou lze rychle vyrobit, snadno opravit, přizpůsobit měnícím se okolnostem, provozovat s menší závislostí na externích zdrojích nebo replikovat v měřítku odpovídajícím rozsahu mimořádné situace. Odolná krajina nemusí být nutně krajinou, která vylučuje přírodní síly; může to být krajina, která absorbuje vodu, zpomaluje šíření požáru, poskytuje stín nebo nabízí lidem cestu do bezpečí. To je obzvláště důležité v době, kdy se katastrofy stále hlouběji prolínají s klimatickou, infrastrukturní a bytovou krizí. Hranice mezi připraveností na katastrofy a každodenním navrhováním mizí. Pasivní obyvatelnost v podmínkách výpadku systémů, lokální výroba energie, nezávislost na dodávkách vody, trvanlivé materiály, adaptabilní konstrukce a přístupný veřejný prostor jsou cenné nejen během mimořádné události. Zlepšují budovy a komunity také za běžných podmínek. Možná je toto nejužitečnější způsob, jak odolnost chápat: nikoli jako schopnost odolat jediné katastrofické události, ale jako schopnost zachovat možnosti volby. Odolná komunita má kam jít; odolná budova má více než jeden způsob fungování; odolná čtvrť má záložní systémy a více cest do bezpečí; a odolný proces obnovy poskytuje lidem možnost návratu, místo aby je ponechával na neurčito ve vakuu mezi katastrofou a obnovou. Odpovědnost architekta tedy přesahuje navrhování objektu, který katastrofu přežije. Zahrnuje navrhování systémů, prostorů a možností, které umožňují pokračování života před ní, během ní i po ní. Odolnost nakonec nespočívá ani tak v budování něčeho, co nás ochrání před budoucností, jako spíše v posilování schopnosti komunit přizpůsobit se tomu, co budoucnost přinese.

Chusmisa Housing Wildfire Reconstruction, pilotní projekt prefabrikovaného nouzového bydlení od chilského architektonického studia ELEMENTAL v čele s architektem Alejandrem Aravenou, který získal za své sociální projekty Pritzker prize 2016. Modulární bydlení vzniklo jako reakce na ničivé požáry v chilském městě Viña del Mar v roce 2024. Čtyři bytové jednotky o velikosti 63 m² jsou umístěny ve čtyřpodlažní budově složené z 8 prefabrikovaných obytných modulů a 3 prefabrikovaných střešních modulů. Výroba modulů trvala 1 měsíc, samotná instalace na místě 1 den (plus 5 dní na dokončovací práce). Foto ELEMENTAL

William Richards William Richards je historik umění a architektury, autor knih The Resilient Home (RIBA, připravováno k vydání v roce 2027), Against the Grain: Mass Timber in the Home (Schiffer, 2024) a Together by Design: The Art and Architecture of Communal Living (Princeton Architectural Press, 2022). Je spoluzakladatelem společnosti Team Three, redakční a kreativní agentury se sídlem ve Washingtonu, D.C., a v Paříži.

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

V srpnu 2023 zpustošily Maui lesní požáry, během nichž bylo vysídleno přes 13 000 lidí a bylo zničeno přes 2 000 budov. Vesnice Ohana Hope byla navržena organizací Hawaii Off-grid s využitím výzkumu a designu zohledňujícího trauma. Cílem je poskytnout rodinám provizorní energeticky soběstačné domovy, zatímco čekají na trvalé bydlení. Komunita byla navržena tak, aby pojala i velké nebo vícegenerační rodiny se 4–6 domy vybudovanými kolem komunitního centra. Šestnáct těchto komunitních center je rozloženo po celé vesnici s 88 domy. ohanahopevillage.com

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

„Paabel“, veřejný úkryt v kulturním centru, autoři: 3+1 Arhitektid, Kino Maastikuarhitektid, návrh, plánovaná realizace 2030

OCHRANA OBYVATELSTVA V ESTONSKU

Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Ochrana obyvatelstva zahrnuje činnosti státu a společnosti, jejichž cílem je připravit obyvatele na krizové a válečné situace, chránit je před hrozbami a pomoci jim zvládat jejich následky. Je důležitou součástí obrany státu a zahrnuje mimo jiné varování obyvatelstva, záchranné práce, ukrývání, evakuaci, zdravotnickou pomoc a zajištění nezbytných služeb. Přestože základní principy ochrany obyvatelstva existovaly v Estonsku již dříve, stát do této oblasti začal výrazněji investovat až po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Z pohledu infrastruktury a městského prostředí jsou nejdůležitějšími oblastmi varování obyvatelstva, ukrývání, evakuace a zajištění kontinuity životně důležitých služeb.

Pro nové i stávající budovy s podlahovou plochou nad 1 200 m² musí být vypracován plán ukrývání, který popisuje dostupné prostory a organizaci ukrytí osob. Rozsáhlá evakuace Rozsáhlá evakuace znamená dočasné přesunutí obyvatel do bezpečné oblasti v případě mimořádné situace nebo hrozby jejího vzniku. Jedná se o rozsáhlou logistickou operaci, která vyžaduje spolupráci státu, místních samospráv i obyvatel. Stát vypracoval evakuační plány a vytipoval evakuační centra s kapacitou až 50 000 osob. Zároveň pořizuje potřebné vybavení, včetně lůžek, generátorů, osvětlení, nabíjecích stanic a dalších prostředků umožňujících dlouhodobější ubytování evakuovaných osob.

Varování obyvatelstva Další opatření Estonsko začalo budovat celostátní síť výstražných sirén v roce 2022. Na začátku roku 2025 bylo sirénami pokryto přibližně 65 % obyvatelstva. Sirény jsou součástí státního systému varování EE-ALARM a používají se při bezprostředním ohrožení života, například při velkých haváriích, nehodách s nebezpečnými látkami nebo při vojenském ohrožení. Při umisťování sirén se vychází především z hustoty osídlení a umístění strategických objektů. Jejich přesné polohy stát z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje.

Důležitou součástí přípravy na krize je zajištění fungování životně důležitých služeb. Proto byla v Estonsku vytvořena celostátní síť nouzových čerpacích stanic, která umožňuje zásobování obyvatel a podniků pohonnými hmotami i během rozsáhlých výpadků elektrické energie. V zemi je celkem 59 čerpacích stanic se zvýšenou krizovou připraveností. Kromě toho byla vytvořena síť obchodů vybavených generátory, aby byl zajištěn přístup k potravinám, lékům a základním potřebám i během krizí. Stát rovněž pořídil záložní generátory pro zajištění fungování důležitých institucí a služeb.

Ukrývání

Příklad veřejné budovy

Pravidla pro ukrývání v Estonsku stanoví zákon o mimořádných situacích, který upravuje požadavky na kryty a zásady přizpůsobování budov pro účely ukrytí.

Jeden z prvních veřejných krytů budovaných podle nových požadavků je plánován v kulturním centru Siuru v Tartu. V budově budou sídlit Městská knihovna Tartu a Muzeum umění Tartu. Pro návrh budovy byla v roce 2023 uspořádána mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrál návrh „Paabel“ od kanceláří 3+1 Arhitektid a Kino Maastikuarhitektid. V podzemním podlaží budovy je navržen kryt pro přibližně 1 000 osob, který bude za běžného provozu sloužit jako parkoviště pro jízdní kola. Dokončení kulturního centra je plánováno na rok 2030.

Rozlišují se dvě základní kategorie: → Kryty (varjendid) jsou speciálně vybudované objekty poskytující nejvyšší úroveň ochrany. → Místa k ukrytí (varjumiskohad) jsou upravené prostory, například sklepy nebo podzemní parkoviště, které poskytují ochranu především před tlakovou vlnou a létajícími úlomky. Ke konci roku 2025 bylo v Estonsku označeno 302 veřejných míst k ukrytí, která mohou pojmout přibližně 18 % obyvatelstva. Cílem je zvýšit jejich počet zejména ve větších městech, kde je zároveň vybudována síť sirén. Situace v oblasti krytů je složitější. Od 90. let nebyly v Estonsku budovány nové kryty a značná část starších objektů je ve špatném stavu, byla přestavěna nebo již neslouží svému původnímu účelu. Veřejná místa k ukrytí jsou označena jednotným symbolem a jejich umístění musí být známé samosprávám i obyvatelům. V případě ohrožení, například při hrozbě vojenského útoku, vydá stát varování a tato místa musí být schopna přijímat osoby nepřetržitě 24 hodin denně. Za běžného stavu nemusí být otevřena a nemusejí být vybavena základním komfortem, například sedadly nebo toaletami. Jejich umístění lze nalézt v geoportálu estonského Zeměměřického úřadu. Od 1. července 2026 platí nové požadavky při vydávání stavebních povolení. Veřejné kryty musí být zřizovány v budovách navštěvovaných velkým počtem lidí nebo v budovách s uzavřenou podlahovou plochou alespoň 10 000 m². V obytných a dalších budovách s podlahovou plochou minimálně 1 200 m² musí být vybudován neveřejný kryt. Kryt může být v běžném provozu využíván například jako garáž, sklep nebo šatna. Důležité je, aby mohl být v případě ohrožení rozhodnutím vlády uveden do provozu pro účely ukrytí během tří dnů. Ve stávajících budovách s podlahovou plochou přesahující 1 200 m², kde kryt chybí, je nutné podle možností zřídit místo k ukrytí. Pokud to není možné, musí být zpracován plán postupu pro případ bezprostředního ohrožení.

Vydání

3/26

Závěr Po rozpadu Sovětského svazu zůstávala ochrana obyvatelstva v Estonsku po několik desetiletí na okraji zájmu. Výrazná změna bezpečnostní situace po ruské invazi na Ukrajinu však zásadně proměnila přístup státu i společnosti. Ukázalo se, že vedle zvyšování obranných výdajů, které již přesahují 5 % estonského HDP, je nutné investovat také do ochrany obyvatelstva. V současnosti Estonsko intenzivně obnovuje a rozvíjí schopnosti, jejichž budování bylo v minulých desetiletích zanedbáváno. V mnoha oblastech je inspirací Finsko, jehož systém ochrany obyvatelstva patří k nejkomplexnějším na světě. Estonská společnost si možná rizika jasně uvědomuje a usiluje o co nejlepší připravenost na budoucí krize. Jiří Tintěra městský architekt estonského města Tartu

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

Na webu České komory architektů www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů a důležitá témata týkající se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Celoživotní vzdělávání

Právní poradna

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

ČKA nabízí všem svým členům právní pomoc v oblasti týkající se projektování staveb a souvisejících témat (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb…) formou osobních konzultací nebo zpracování odborných stanovisek.

Propagace práce architektů

Informování autorizovaných osob

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol. Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací. Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

Soutěže

Standardy výkonů a dokumentace

ČKA záleží na architektonické a urbanistické kvalitě měst, neboť úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel. Bezpečným způsobem, jak ji zajistit a dodržet zákonné povinnosti, je dobře vypsaná architektonická soutěž. Na webu ČKA lze získat postup, jak připravit soutěž, vzory a pravidla soutěží, data školení porotců architektonických soutěží, kontakt na pracovní skupinu Soutěže, která se problematice věnuje, a samozřejmě také aktuální seznam připravovaných soutěží, probíhajících soutěží nebo výsledky již ukončených soutěží.

Česká komora architektů vydává standardy služeb jako metodický nástroj pro ustanovení vztahů mezi architektem a klientem v projekční praxi. Standardy by měly pomoci jak architektům, tak i klientům stanovit dobré podmínky spolupráce. Stanovují obvyklý rozsah a jednotlivé etapy výkonu profese architekta. K dispozici jsou: Standard služeb architekta – pozemní stavby, interiéry, územní a regulační plán a také odkazy na zahraniční dokumenty.

Legislativa

Seznamy autorizovaných architektů

Databáze všech osob autorizovaných Českou komorou architektů podle zákona o výkonu povolání. Vyhledávat lze podle typu autorizace: VP: autorizace se vše‑ obecnou působností (A.0); A: obor architektura (A.1); UP: obor územní plánování (A.2); KA: obor krajinářská architektura (A.3); ÚSES: projektant územních systémů ekologické stability (A.3.1); IT: obor interiérová tvorba; SC: obor scénické stavby, dále lze autorizované osoby vyhledávat podle krajů, abecedního seznamu atd.

ČKA rovněž nabízí pro své členy ke stažení účinná znění právních předpisů významných pro výkon povolání autorizovaných architektů, vzory smluv o dílo na zpracování projektu stavby a na zpracování návrhu územního plánu, stejně jako vzor licenční smlouvy apod.

Konzultační služby pro státní správu a samosprávu

ČKA nabízí také konzultační služby pro státní správu a samosprávu, dále např. metodiku s názvem Výběr projektanta, jež je určena veřejným zadavatelům, kteří chtějí zvládnout zadání veřejné zakázky bez organizátora zadávacího řízení, nebo třeba seznam všech městských architektů působících v českých sídlech. Vydání

3/26

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

oficiální čtvrtletník České komory architektů číslo 3/2026, ročník XXXIII

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz

Datum expedice 1. 10. 2026

+420 273 167 480

úřední hodiny po, st, čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

Náklad 5 000 ks Registrace MK ČR E 11062

právní poradce DR ČKA, supervize soutěžních podmínek, právní poradna Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz +420 773 792 928

agenda recepce ISSN 1804-2066

Lucie Jandová recepce@cka.cz

+420 731 508 028 Vydavatel Česká komora architektů Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz Redakce šéfredaktorka PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz Redakční rada Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek Ing. arch. MgA. David Mateásko Jazyková korektura Mgr. Josef Šebek, Ph.D. Grafický design MEANWHILE (Jakub Straka, Barbora Malo) Tisk Triangl, a. s. Distribuce Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst. Upozornění U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů. PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz.

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz +420 702 035 234 +420 257 532 430 sekretář ČKA Ing. arch. Petr Buryška, Ph.D. petr.buryska@cka.cz office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz +420 273 167 486 zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna Mgr. Ing. Daniela Lastovecká (dříve Rybková) daniela.lastovecka@cka.cz +420 273 167 481 tisková mluvčí Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz +420 273 167 485 +420 777 464 453

3/26

Stavovský soud ČKA Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz +420 257 532 430 členské příspěvky, profesní pojištění Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz +420 608 975 312 asistentka ředitelky Kanceláře ČKA, back office, agenda výsledků soutěží, fond PRAK Vanesa Bušková +420 771 500 931 vanesa.buskova@cka.cz manager akcí ČKA Bc. Marek Job marek.job@cka.cz +420 771 126 426

Kancelář Brno

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809

Sekce

BULLETIN ČKA

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz +420 273 167 483 +420 608 976 912

specialista sociálních sítí Ing. Matouš Pudil +420 771 508 346

sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809 Vydání

právní poradce Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz +420 273 167 481

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Strana

TIRÁŽ

REKONSTR UKCE CAMP je financován Magistrátem hl. m. Prahy.

Areál CAMPu prochází rekonstrukcí. Sledujte program mimo Pragerovy kostky na: praha.camp

Od podzimu najdete CAMP na nové adrese: Pobřežní 20a, 186 00 Praha 8-Karlín

ČESKÁ

CENA ZA ARCHITEKTURU

2026 CENA VEŘEJNOSTI Hlasujte pro nejlepší stavbu z 25 nominací ceskacenazaarchitekturu.cz

BEST DESIGN EXPERIENCE Navrhujte projekty libovolné velikosti. Uživatelsky přívětivé rozhraní dělá z Archicadu nejefektivnější a nejintuitivnější BIM software na trhu.

AKCELERUJTE SVÉ PODNIKÁNÍ SYSTÉMEM ZALOŽENÝM NA DATECH A UMĚLÉ INTELIGENCI

CEGRA.CZ

NEJVĚTŠÍ

rezidenční stavitel v ČR

Již více než 30 let stavíme novou Prahu. Prodali jsme přes 20.000 bytů, domů a parcel ve 200 úspěšných rezidenčních projektech

Máme historicky největší rozestavěnost přes 3.000 bytů a v přípravě dalších 40.000 bytů v 60 lokalitách po celé Praze

Spolupracujeme s těmi nejlepšími architekty a urbanisty z ČR i ze zahraničí (např. Josef Pleskot, Eva Jiřičná a další)

Mnoha desítkami milionů korun ročně pomáháme různým charitám a iniciativám, přispíváme na obecně prospěšné účely a veřejné stavby

Jsme generálním partnerem Iniciativy pro dostupné bydlení, Sdružení pro architekturu a rozvoj a také prestižních Summitů dostupného bydlení a stavebního rozvoje

central-group.cz