Analýza turnaje národního výběru U17 - Chomutov 2019

MALINA SPORT DATA

ANALÝZA DAT ZÁPASŮ TURNAJE MUŽSKÝCH REPREZENTACÍ U17 V CHOMUTOVĚ DUBEN 2019

1

Analýza dat zápasů turnaje mužských reprezentací U17 v Chomutově (duben 2019) Vytvořil Petr Malina pro Český florbal Vytvořeno na základě objednávky hlavního metodika Marka Chlumského © 2020 Český florbal, Lomnického 1705/5, 140 00 Praha 4 www.ceskyflorbal.cz

Obsah Úvod

5

Obecné poznatky

7

8

Jak padaly góly

Analýza výkonů týmů

11

Zápas 1: Česko vs Finsko 6:5

12

Zápas 2: Švýcarsko vs Finsko 3:5

13

Zápas 3: Česko vs Švýcarsko 9:4

14

Zápas 4: Finsko vs Švýcarsko 2:2

15

Zápas 5: Česko vs Finsko 6:6

16

Zápas 6: Česko vs Švýcarsko 5:3

17

Srovnání střelecké bilance

18

Srovnání nebezpečných prvků útoků

19

Srovnání stylů hry

21

Srovnání kontextů týmů

23

Srovnání dalších atributů

25

Shrnutí výkonů týmů

27

Analýza výkonů českých hráčů

29

Využití a role hráčů

29

Aktivita v zakončování

31

Bilance hry a přínosu hráče

32

Chybovost hráčů

35

Spider grafy

36

Úvod Mezinárodní turnaj se odehrál od 25. 4. do 28. 4. 2019 v Chomutově, České republice. Jeho účastníky byly tři reprezentace do 17-ti let (dále U17), které navzájem sehrály celkem 6 zápasů (každý z týmů po 4) a ve vizualizacích mají pro lepší orientaci odlišné barvy: Česká republika Švýcarsko Finsko Zde je přehled utkání včetně výsledků.

Datum

Čas

Online

Tým 1

Tým 2

Výsledek

25. 4.

17:30

https://floorball.sport/match/1552031059/

Česko

Finsko

6:5

26. 4.

10:00

https://floorball.sport/match/1552031094/

Švýcarsko

Finsko

3:5

26. 4.

18:30

https://floorball.sport/match/1552031125/

Česko

Švýcarsko

9:4

27. 4.

10:00

https://floorball.sport/match/1552031150/

Finsko

Švýcarsko

2:2

27. 4.

18:30

https://floorball.sport/match/1552031175/

Česko

Finsko

6:6

28. 4.

12:30

https://floorball.sport/match/1552031199/

Česko

Švýcarsko

5:3

Turnaj vyhrála reprezentace Česka s bilancí 3 výher a 1 remízy. Druhé bylo Finsko s 1 výhrou, 2 remízami a 1 prohrou. Na třetím místě pak skončilo Švýcarsko s 1 remízou a 3 porážkami. Úkolem reportu bylo změřit a vyhodnotit výkony všech týmů na základě poznatků analýzy dat ve florbale a fakticky argumentovat hru a styly hry jednotlivých týmů a v případě Česka i samotných hráčů.

Ve všech utkáních byly měřeny tři typy informací: • Střelecké pokusy v rozdělení dle výsledku, lokace a typu útoku • Držení míčku v rozdělení dle typu útoku, typu chyby a prvků nebezpečnosti akce (volná cesta, křižná přihrávka v útoku) • Kontextové proměnné jako držení míčku dle polovin hřiště, počet hráčů na ploše a stav skóre Pro pochopení je zde přehled definic vybraných proměnných: Lokace střeleckých pokusů = 6 zón na útočné polovině zakončujícího týmu, z nichž vylétá střelecký pokus (střela na branku, vedle i do bloku) Postupný útok = typ útoku, kdy se tým na míčku snaží dostat postupnou rozehrávkou do střelecké pozice

5

Rychlý útok = typ útoku, kdy se tým na míčku snaží o rychlé přenesení hry (přihrávkou nebo výběhem s míčkem) z obranné poloviny na útočnou s cílem zakončit Přečíslení = typ rychlého útoku, kdy dochází k přečíslení obrany (např. 2 na 1, 1 na 0, 3 na 1 apod.)

Zisk v útoku = typ útoku, který začal ziskem míčku na útočné polovině Volná cesta = prvek akce, kdy se ocitne útočící hráč v nebezpečném před brankovém prostoru nedostatečně pokryt a má tzv. volnou cestu k brance (bez bloku) a je reálná šance, že se dostane k míčku; akce může být zakončena, ale nemusí Křižná přihrávka = prvek akce, kdy na útočné polovině vznikne místo pro přihrávku, co by protnula pomyslnou osu hřiště a zároveň pomyslnou plochu hexagonu (v případě pěti hráčů a brankáře), jehož hroty tvoří hráči bránícího týmu; akce může být zakončena, ale nemusí; příklady možností na takovou přihrávku v následujícím obrázku

6

Obecné poznatky Tato kapitola diskutuje proč byly vybrány pro sběr dat prezentované proměnné a zda se v zápasech jejich opodstatnění potvrdilo.

Z reportu z MS mužů 2018 vyplývá, že volné cesty, křižné přihrávky nebo přečíslení má význam sledovat, jelikož se jedná o ve hře nebezpečné situace. Tabulka nabízí srovnání gólových úspěšností akcí při hře 5 na 5 během 24 zápasů MS 2018 a 6 zápasů na turnaji U17 v Chomutově.

Prvek hry / Akce

MS 2018

U17

Vážený průměr

Volná cesta

18.1%

22.1%

18.9%

Křižná přihrávka

5.8%

13.6%

7.4%

Volná cesta a křižná přihrávka

20.3%

27.3%

21.7%

Přečíslení

7.4%

8.8%

7.7%

Přečíslení a křižná přihrávka

17.5%

9.5%

15.9%

Běžný útok

2.1%

1.4%

2.0%

6 zápasů spolu s 1157 drženími míčku jsou velmi omezeným vzorkem dat! I tak porovnání výsledků s 24 zápasy a 4633 drženími míčku na MS 2018 pasuje velmi slušně. Nejnebezpečnějším prvkem zápasu je tvorba volné cesty a existence křižné přihrávky vždy zvyšuje šanci na gól. V pravém sloupci lze naleznout vážené průměry všech proměnných.

Analýza omezeného vzorku dat ze 6 zápasů ukázala, že nejsilnější korelaci s gólovým rozdílem má proměnná odhad rozdílu gólů (právě výpočet ze zjištěných gólových úspěšností) s hodnotou 0.91. Další proměnnou je rozdíl volných cest (0.76), pak corsi (0.73), což je rozdíl střeleckých pokusů týmů a rozdíl exekuce (tj. provedených) křižných přihrávek (0.70).

K hodnotám přistupujme s poměrně vysokou mírou nejistoty, ale zjištění podporují poznatky ze studia hry na MS mužů 2018. Zajímavým prvkem je stále to, že méně záleží na lokaci střelby (např. více střílet zblízka) než na střelecké převaze obecně (corsi > střely zblízka).

Oproti MS 2018 nově měřenou proměnnou představovalo měření držení míčku v rozdělení dle polovin hřiště. Ukázalo se, že mezi podílem držení míčku na útočné polovině a gólovým rozdílem byla vysoká korelace (0.91)! Stejná proměnná byla dříve měřena během zápasů české Superligy s nízkou významností. Jedná se tak o další statistiku, kterou je vhodné se dál zabývat. Podobně na tom jsou statistiky jako podíl bloků týmů nebo nově zavedená proměnná kategorizující chyby bránícího týmu. Jejich analýza je součástí tohoto reportu v kapitole Srovnání dalších atributů týmů.

V zápasech bylo zajímavé sledovat, z jakých typů útoků při hře 5 na 5 padaly branky nejčastěji.

Vše shrnuje tabulka níže společně s porovnáním gólové úspěšnosti z MS mužů 2018.

7

Typ útoku

Počet útoků

Počet gólů

Gólová úspěšnost

Gólová úspěšnost na MS 2018

Postupný útok

487

7

1.4%

4.9%

Rychlý útok

249

18

7.2%

5.0%

Přečíslení

55

5

9.1%

11.9%

Zisk v útoku

95

17

17.9%

7.2%

Standardní situace

100

2

2.0%

?

Na první pohled je zřejmé jak moc se lišily výsledky gólové úspěšnosti útoků na MS mužů 2018 a na turnaji U17 v Chomutově. Zisky v útoku byly v Chomutově nejnebezpečnějším typem útoku, překvapením je jak dominantní gólovou úspěšnost měly (skoro 18%). Přečíslení nebyly až tak nebezpečné s asi 9% gólovou úspěšností. Překvapením je i výrazně vyšší podíl gólů z rychlých útoků oproti postupným útokům. Mějme na paměti, že šlo o vzorek pouze 6 zápasů a celkem pouze 49 gólů při hře 5 na 5, i tak jsou hodnoty zajímavé a otevírají hned několik otázek. Je styl v kategorii U17 specifický nebo se jedná o náhodu? Pro zjištění bude třeba analyzovat více utkání.

Jak padaly góly Tato kapitola shrnuje poznatky ohledně všech vstřelených gólů na turnaji, kterých celkem padlo 56. První graf přináší pohled na časy vstřelení gólů, resp. rozdělení gólů dle časových intervalů utkání.

8

Hned 16 gólů padlo v závěrečných minutách utkání (z toho 13 při standardní vyrovnaném počtu hráčů na obou stranách, tj. 5 na 5 a 3 do prázdné branky po odvolání brankáře soupeřem).

Další graf srovnává góly týmů dle lokace střelby. Každá střela a tím pádem i gól byl kategorizován do příslušné zóny na útočné polovině (na obrázku označeny číslicemi 1 až 6).

Zjednodušená schémata na dalším obrázku udávají počty góly z jednotlivých zón u týmů a také podíly vstřelených branek dle zón celkem (fialová barva).

9

Z nejnebezpečnějšího prostoru před brankou střílely nejčastěji góly týmy Česka a Finska. Češi k tomu přidali i góly z dalších zón (zejména z levé strany hřiště). Švýcaři pak v porovnání se soupeři vstřelili nejvíce gólů z pozice pravého křídla.

Jak rychle po zisku míčku padaly góly? Na to se snaží odpovědět následující graf, který porovnává týmy dle časového intervalu držení míčku před góly.

Česku se dařilo zakončovat své akce velmi rychle po zisku míčku (celkem 10, což tvoří podíl 38% všech jeho gólů). Vysoký podíl spíš rychlejších zakončení zaznamenalo i Švýcarsko. Finsko se 7 góly a 39% podílem dokázalo dávat góly i z časově delších držení míčku (11 a více sekund).

10

Analýza výkonů týmů Přehled vybraných statistik jednotlivých zápasů s vyznačením (světle žlutá barva) specifických prvků zápasů je níže.

Tým 1

Tým 2

Skóre

Corsi

Blk%

PU

RU

ZvU

SS

PR

VC

KP

UP%

OG

CZE

FIN

6:5

36:19

15:41

41:22

18:21

11:4

2:11

1:7

10:11

3:6

27:17

3.9:4.3

SUI

FIN

3:5

37:39

27:33

37:46

17:18

9:9

9:14

4:6

8:14

3:13

17:24

3.5:4.4

CZE

SUI

9:4

37:18

14:31

52:20

19:22

16:7

9:2

3:6

11:6

4:7

31:11

4.2:2.6

FIN

SUI

2:2

30:28

34:40

56:39

14:22

5:5

10:5

4:2

6:7

9:8

21:16

3.4:3.2

CZE

FIN

6:6

38:35

34:23

46:38

25:24

8:10

8:6

5:6

3:9

6:14

22:18

3.3:4.3

CZE

SUI

5:3

41:40

33:30

56:33

25:23

5:6

11:13

2:9

7:11

12:13

29:16

4.1:4.3

Poznámky: - Jedná se o data při hře 5 na 5 s výjimkou skóre, podílu bloků a odhadu gólů - Blk% = podíl bloků týmu na celkovém počtu střel proti - PU = počet postupných útoků - RU = počet rychlých útoků - ZvU = počet zisků v útoku - SS = počet standardních situací - PR = počet přečíslení - VC = počet možností na volnou cestu - KP = počet možností na křižnou přihrávku - UP% = podíl držení míčku na útočné polovině - OG = odhad gólů

Kromě přehledu výše jsou zde grafy, které podrobněji popisují průběh utkání jednotlivých zápasů.

11

Zรกpas 1: ฤ esko vs Finsko 6:5

12

Zápas 2: Švýcarsko vs Finsko 3:5

13

Zápas 3: Česko vs Švýcarsko 9:4

14

Zápas 4: Finsko vs Švýcarsko 2:2

15

Zรกpas 5: ฤ esko vs Finsko 6:6

16

Zápas 6: Česko vs Švýcarsko 5:3

17

Srovnání střelecké bilance Grafy níže srovnávají trojici týmů v hlavních kritériích - aktivity (střelecká převaha) a efektivity (tzv. PDO).

Český tým si vedl v obou srovnáních skvěle a díky tomu slavil první místo na turnaji. Češi nejen, že byli oproti soupeřům střelecky aktivní (graf vlevo), zároveň jejich hru provázela efektivita, zejména, co se týče zakončování. Hodnota přes 34% gólové úspěšnosti je ojedinělá, částečně ovlivněna malým vzorkem dat a štěstím v odenzívě. Finsko pak zaznamenalo nejvyšší hodnoty úspěšnosti brankářů (73%).

V dalších srovnávání jde vždy o data při hře s vyrovnaným počtem hráčů na obou stranách, pokud není uvedeno jinak.

18

Srovnání nebezpečných prvků útoků Nebezpečnost volných cest už byla diskutována. Jak vypadá srovnání tvorby a prevence těchto situací včetně podílu jejich exekuce (tedy využitých volných cest pro zakončení) prozrazuje pohled na následující grafy.

Finsko mělo nad oběma soupeři navrch a vytvořilo si nejvíce (40) volných cest a přitom jich dopustilo nejméně (28). Co se týče exekuce, Finsko nevyužilo vysoký podíl takových situací k zakončení s podílem exekuce jen 65%. Naopak Švýcarsko dokázalo využívat volných cest k exekuci v 88% případů.

Dalším typem nebezpečného prvku ve hře hry je křižná přihrávka v útoku. Možnost pro její provedení zvedá gólovou úspěšnost všech typů útoku. Jak si vedly týmy včetně exekuce (tedy úspěšně provedené křižné přihrávky) křižných přihrávek je zobrazeno níže.

19

Finsko podobně jako u bilance volných cest (oba prvky spolu často souvisí) bylo ve srovnání nejsilnější.

Co víc, i exekuce křižných přihrávek byla u Finů vysoká s podílem 67%. Soupeři Finska navíc málokdy (jen ve 30%) dokázali využít možnost na křižnou přihrávku a provést ji.

Převaha přečíslení se neukázala jako dominantní prvek ovlivňující výsledek zápasu (negativní korelace s gólovým rozdílem), ale zakončená přečíslení měla korelaci pozitivní. Obecně je existence přečíslení stále poměrně nebezpečných útokem a tak je zde srovnání týmů včetně exekuce.

Finsko a Švýcarsko mělo pozitivní rozdíl vytvořených a dovolených přečíslení, zatímco Česko výrazně negativní. Finové byli nebezpečnější v exekuci než jejich soupeři, když skoro polovina přečíslení končila střeleckým pokusem. Přečíslení byla zjevně prvkem, kde Finové své soupeře předčili.

Poslední srovnání představuje výpočet odhadu vstřelených / inkasovaných gólů týmů. Výpočet je založen na sumě součinů počtu specifických akcí (např. přečíslení, volná cesta, běžný útok) a jejich gólové úspěšnosti (přejaté z MS mužů 2018). Rozdíl odhadu gólů v zápasech zaznamenal nejsilnější korelaci s konečným výsledkem (0.91). Následující tabulka udává skutečné a odhadované hodnoty vstřelených a inkasovaných gólů týmů.

Tým

Góly pro

Odhad gólů pro

Góly proti

Odhad gólů proti

Gólový rozdíl

Odhad gólového rozdílu

Finsko

18

16.4

17

13.9

+1

+2.5

Švýcarsko

12

13.6

21

16.1

-9

-2.5

Česko

26

15.5

18

15.5

+8

0.0

20

Většina odhadovaných hodnot je nižší než u reálných. Příčinou může být defenzivnější pojetí mužského MS 2018 oproti turnaji U17 v Chomutově, ale i malé úpravy sběru dat. Každopádně to bylo suverénně Česko, kdo měl reálné výsledky lepší než ty odhadované. Češi dokázali oproti soupeřům využívat své příležitosti ve vyšším podílu, velmi pravděpodobně hrálo roli i štěstí.

Srovnání stylů hry Následující graf srovnává týmy a počty držení míčku pro a proti.

Převaha počtu držení míčku nebo-li počtu útoků v podání Česka a do jisté míry Finska je přímo úměrná bilanci časového držení míčku zobrazené níže.

21

Oba grafy ukazují na aktivní pojetí hry Česka. Domácí tým se snažil kontrolovat míček, strávil nejvíce času na útočných polovinách soupeřů a koneckonců to vedlo i ke střelecké převaze.

Každá držení míčku lze kategorizovat na typ útoku a výsledky za týmy a všechna utkání jsou níže.

Švýcarsko se nejčastěji snažilo o rychlé útoky nebo přečíslení a zvlášť si nelibovalo v útočení skrz postupný útok. Finsko si dokázalo tvořit vysoký podíl přečíslení a svůj styl dokázalo více měnit (postupné i rychlé útoky). Český tým kromě postupných útoků se prezentoval aktivní hrou bez míčku, která vedla k vysokému podílu zisků v útoku (celkem takto dali Češi hned 8 gólů a zisky v útoku byly obecně v Chomutově velmi nebezpečné).

Následující graf ukazuje portfolio útoků, které náleží soupeřům jednotlivých týmů.

22

Česko připustilo vysoký podíl přečíslení (ty ale nebyly s asi 7% gólovou úspěšností tak nebezpečné) a nejnižší podíl postupných útoků. Obojí je spojeno s odvážnou hrou domácích bez míčku. Švýcarsko i Finsko připustilo soupeřům dost vysoký podíl nebezpečných zisků v útoku.

Srovnání kontextů týmů Je-li váš tým ve vedení, je pravděpodobné, že to má vliv na styl hry, jakým hrajete (nemusí to tak ale být). Následující graf srovnává podíly časů týmů, které strávily ve vedení, remízou nebo dotahováním skóre.

Švýcarsko po většinu turnaje v zápasech dotahovalo skóre, zatímco Česko bylo velmi často ve vedení. Jak se změna rozdílu skóre promítala do střelecké aktivity? Odpovídá graf níže.

23

Všechny týmy byly střelecky nejaktivnější v momentech dotahování skóre (červený sloupec), což potvrzuje hypotézu důležitosti efektu aktuálního skóre. Jev je třeba brát do úvahy, obzvláště v případech jako na tomto turnaji, kdy některý z týmů často prohrává a jiný je ve vedení.

Efekt na výsledek zápasu mají i herní situace s nestandardním počtem hráčů na ploše. Následující graf udává podíly času týmů strávených v přesilovce, oslabení a při hře 5 na 5.

V případě turnaje U17 ale nešlo o významný vliv, kdy nejčastěji hrálo v přesilovce, ale zároveň i v oslabení Česko a nejméně v obou těchto situacích Švýcarsko.

24

Srovnání dalších atributů Mít kladný rozdíl mezi podílem bloků týmu a podílem bloků soupeře zdá se být zajímavým ukazatelem hodným sledování ve florbale. Ne vždy se potvrzuje významnost tohoto rozdílu vzhledem k výsledkům zápasů. Obě tvrzení se na turnaji U17 v Chomutově potvrdila. O co vlastně jde? Mít vysoký podíl bloků zpravidla souvisí s připraveností obrany, kdy jsou v hráči ve výhodných pozicích blokovat střely. Při útočení zase nižší podíl bloků soupeře může znamenat, že se daří nachytávat obranu nepřipravenou. Na MS mužů 2018 to bylo vítězné Finsko, které v tomto ohledu vládlo mezi všemi týmy. Jak to bylo na U17 turnaji?

Vítězné Česko mělo bilanci podílů bloků negativní (blokovali častěji soupeři), což nepotvrzuje významnost této statistiky. Pamatujme, že Česko se prezentovalo velkou převahou střelecké aktivity (corsi). Obě fakta spolu mohou souviset. Češi se nebáli střílet, i když to mohlo znamenat častější bloky soupeře. Zajímavější je spíš nízký podíl bloků Česka proti střelám soupeřů. Obecně to bylo podobně jako u mužů a Finsko mělo nejvíce kladnou bilancí podílů bloků s hodnotou skoro 33% vlastních bloků.

Podobně jako u bilance bloků byl zajímavý pohled na specifická čísla Finska na MS mužů 2018 a sice co se týče chybovosti při inkasovaných gólech. Zlatí Finové měli nízký podíl nevynucených ztrát (jako jediní nedostali takto ani gól) a taktických chyb (poziční, zdvojování) a v zápasech U17 se měřila chybovost týmů v rámci každého držení míčku zvlášť.

Zjistilo se, že chyba byla zaznamenána u 35% držení míčku celkem. U držení míčku, ve kterých nepadl gól byl podíl chyb 32%, u těch s gólem pak 83%. Ač se může zdát měření chybovosti jako subjektivní záležitost, tato hodnota velmi dobře zapadá do hodnot z MS 2016 (88%) a MS 2018 (82%). Níže je přehled podílů typů chyb u jednotlivých týmů.

25

Česko mělo obecně nejvyšší podíl akcí soupeře, kdy se dopustilo chyby. Druhé bylo Finsko. To podporuje už v jiných sportech analyticky ověřený fakt, že více chyb souvisí spíše s vyšší mírou kreativity/risku než s tím, že chybující hraje špatně. Diskuze je více rozvedena v sekci analýzy hráčů Česka.

Nejvyšší podíl individuálních chyb nez míčku (osobní bránění, souboje 1 na 1) a nevynucených ztrát mělo Česko. Finsko zaznamenalo nejvíce vynucených ztrát. Tyto výsledky jsou ovlivněny i stylem hry samotných týmů. Napadající týmy se mohou dopouštět více taktických a individuálních chyb. Týmy spíše s postupnou rozehrávkou se mohou dostávat více pod tlak a mít více vynucených chyb. Anebo tým, co se snaží rychle překvapit soupeře rychlými útoky se častěji dopustí nevynucené chyby. Proto významnost jednotlivých hodnot není více diskutována a podrobnější analýza pravděpodobně spojena s analýzou taktiky (např. videoanalýza) má potenciál uvést souvislosti na pravou míru.

26

Další graf srovnává podíly chyb u soupeřů týmů.

Opět zde platí souvislost se stylem hry týmů a kvůli nejasnosti významnosti výsledků zde není přidám podrobnější komentář.

Shrnutí výkonů týmů Plusy, mínusy (podložené analytickými poznatky) a specifika hry týmů jsou shrnuty v následující tabulce Tým

Švýcarsko

Finsko

Česko

Plusy

• Vysoký podíl exekuce volných cest

• Dominantní převaha volných cest • Dominantní převaha křižných přihrávek

• Dominantní střelecká převaha • Vysoká efektivita (PDO), zejména při střelbě

Mínusy

• - Negativní střelecká převaha • - Nízká efektivita (PDO),zejména brankářská úspěšnost • - Podprůměrná bilance volných cest • - Negativní bilance křižných přihrávek

• Negativní střelecká převaha

• Podprůměrná bilance volných cest • Negativní bilance křižných přihrávek

• Kladná bilance přečíslení • Kladná bilance podílu bloků (nejvyšší podíl blokování střel) • Vysoký podíl vynucených ztrát

• Záporná bilance přečíslení • Vysoký podíl držení míčku, včetně útočné poloviny (snaha o kontrolu hry, aktivitu) • Vysoký podíl postupných útoků, ale také zisků v útoku • Až 71% času ve vedení (vliv na corsi, ale stále pozitivní bilance střel) • Záporná bilance podílu bloků (nejnižší podíl blokování střel) • Nejvyšší podíl chyb, zejména individuálních a nevynucených ztrát (souvisí se snahou tvořit a být na míčku)

Specifika

• Kladná bilance přečíslení • Nízký podíl držení míčku, včetně útočné poloviny • Vysoký podíl rychlých útoků • 73% při dotahování skóre • Nejnižší podíl chyb, zejména nevynucených ztrát

27

Závěrečné slovo aneb Syntéza dat a herních stylů týmů: Švýcarsko - obdobně jako muži na MS 2018 se Švýcarsko jevilo jako “oportunistický” tým, který se snaží rychle zakončovat spíše než by hledal postupné přehrávání soupeře. Nebojí se vytáhnout napadání, ale ve srovnání jejich styl hry nebyl příliš úspěšný (až příliš často byli Švýcaři bez míčku v obranném postavení).

Finsko - podobně jako muži na MS 2018 dokázalo Finsko útočit více způsoby. Často působilo na míčku spíše pasivně a lákalo soupeře k vytažení napadání. Finsko zaznamenalo kladnou bilanci přečíslení, volných cest i křižných přihrávek a analyticky bylo herně nejsilnější. Přesto nebyla efektivita tak vysoko, aby to celkově stačilo na český tým. Česko - obdobně jako muži na MS 2018 bylo Česko velmi aktivním týmem vyznačujícím se snahou kontrolovat míček, tvořit postupnými útoky a bez míčku se snahou tlačit soupeře k chybám. Relativně otevřený styl florbalu vedl tým ke střelecké převaze a i když nepřišla převaha šancí, nahradila to vysoká efektivita v zakončování akcí. Analyticky ne zcela dominantní styl, ale takový, který hráčům nejspíš sedí a tak důležitá efektivita se dostavila.

Závěrem je nutné dodat, že se jedná o analýzu pouze 4 zápasů týmů v super krátkém časovém intervalu ve specifickém kontextu (specifika chemie hráčů, taktické porozumění, formy), který měl vliv na výkony. Jde o snahu zachytit, co bylo při této specifikaci k vidění než o hodnocení, srovnání a soudy ohledně výkonů týmů (i když to formou prezentace výsledků tak působí). Jinými slovy, výsledky dat turnaje U17 v Chomutově mají násobně vyšší nahodilost než celosezónní hodnocení hráčů v rámci klubu.

28

Analýza výkonů českých hráčů Analýza pracuje s daty při hře 5 na 5 (kromě analýzy chybovosti), aby nedošlo ke zkreslení hodnocení při srovnání hráčů

Využití a role hráčů I když byli někteří hráči využití na více postech (např. Čermák nebo Malič v útoku), níže jsou hráči srovnáni dle času stráveného na hřišti dle postu - obránci (modrá) a útočníci (červená).

Nejvytíženějším hráčem týmu byl Pěnička, který odehrál 76 minut. Nejméně vytíženými byli Kaleta a Molhanec s 20 minutami.

29

Kteří hráči byli vysílání na přesilové hry a oslabení? To zobrazuje graf níže.

Pětice Pěnička, Stránský, Piskáček, Kučera a Malič patřila mezi hlavní přesilovkou sestavu a v oslabení si nejvíce zahrál Malič (přes 7 minut). Vzhledem k nízkým časům není v reportu věnováno více prostoru analýze hry v přesilovkách a oslabeních.

Nakonec matice počtu sdílených útoků (nebo-li držení míčku) při hře 5 na 5 ukazuje, kteří hráči často nastupovali s kterými spoluhráči.

Tato matice pomohla spočítat vliv kvality spoluhráčů na výsledky hry hráčů a tím i individuální impakt daného hráče. Nejvíce sdílených útoků zaznamenal Čermák s Pěničkou (292), nerozlučnou dvojkou byl i Piskáček s Kawulokem nebo Punčochář s Pěničkou.

30

Aktivita v zakončování Kteří hráči často stříleli, kteří na střely přihrávali a kterým se dařilo zakončovat (střelou nebo asistencí) z nejnebezepčnějšího prostoru před brankou? Na to odpovídá následující graf.

Hodnoty jsou přepočteny na 60 minut hry 5 na 5 a s velkým náskokem se mezi typické střelce řadí Klápa a Pěnička. Dufek se snažil často zakončovat a Burian, Majer nebo hlavně Malič patřili mezi časté nahrávače. Z obránců byli dále aktivní v zakončení Korych nebo Piskáček. Velikost značky pak měří podíl zakončování hráčů z před brankového prostoru. Burian kromě vysoké frekvenci v zakončení se často podílel na střeleckých pokusech zblízka. To častý střelec Pěnička to zkoušel více z dálky. Dále Kučera, Majer, Klápa zaznamenaly vysoký podíl na zakončeních zblízka. Z obránců má slučný podíl zakončení zblízka Malič, Čermák (oba hráli i v útoku) a Kawulok.

31

Bilance hry a přínosu hráče První komplexní graf hodnotí výkony hráčů dle toho, co se dělo na hřišti, když na něm byli. Horizontální osa odhaduje gólový rozdíl z pohledu Česka v přítomnosti hráče na ploše. Vertikální osa používá stejnou proměnnou vztaženou na spoluhráče daného hráče, měří tedy kvalitu spoluhráčů hráče. Barva nakonec udává individuální impakt (podíl) hráče na výsledku týmu (tedy odhad gólového rozdílu s ním na ploše mínus tentýž odhad jeho spoluhráčů).

Obecně kvalitní výsledky (tmavě modrá) má Vavroušek, Klápa, Burian nebo Piskáček.

32

Hru lze v podobném duchu rozdělit na ofenzívu a defenzívu. Následující graf udává u hráčů na osách počty přečíslení a volných cest pro Česko a barva srovnává hráče dle odhadu vstřelených gólů za 60 minut, když byli na ploše.

Burian a Klápa mají nejvyšší útočné hodnoty (kolem 4.5 vstřeleného gólu na 60 minut hry 5 na 5).

Oba jsou útočníky a pro soupeře byli nebezpeční. Nedaleko za nimi je trojice Vavroušek, Piskáček a Kawulok.

33

Stejné zobrazení, ale do obranné fáze hry, je představeno níže.

Nejnižší hodnotu inkasovaných gólů za 60 minut hry 5 na 5 má Vavroušek (3.0) následovaný Kučerou a Piskáčkem.

34

Chybovost hráčů Vnímání chybovosti jako ryze negativního prvku hry, co se týče absolutních počtů, jsem se snažil vyvrátit v kapitole “Srovnání dalších atributů”. Nějaký smysl by mohl dávat přepočet chyb na počet dotyků hráče s míčkem, ale překážka s měřením individuálního rozhodování, kdy jít do risku (a případného zisku) a kdy hrát na jistotu, by přetrvala. Spíš než o kritiku hráčů s vyšším počtem chyb se jedná o srovnání hráčů, kteří raději chodí do rizika (a páchají více chyb, ale také pravděpodobně více tvoří do útoku) a kteří hrají stylem opatrnějším. Koneckonců v grafu níže jsem rovnou srovnal počet chyb na 60 minut hry a odhad počtu vstřelených gólů pro tým.

Je vidět, že korelace zde není silná (pro shluk všech hráčů spíše neexistující). Moudřejší by byla identifikace skupin hráčů, u kterých více chyb = více ofenzívy, a u kterých tomu tak není. S respektem se dá nahlížet na výsledky Buriana nebo Klápy, kteří měli silná ofenzivní čísla s podprůměrným počtem chyb. Piskáček zaznamenal častější chyby, ale jeho přínos do ofenzívy byl nezanedbatelný. Naopak Stránský s druhou nejvyšší frekvencí chyb se na tvorbě ofenzívy podílel při srovnání v menším množství. Hodnota chybovosti Dufka byla velmi vysoká, roli částečně sehrál i jeho omezený čas na hřišti.

35

Spíše pro internější účely uvnitř klubu se dá využít kategorizace chyb jednotlivých hráčů. Individuální práce by pak pokračovala u videa, kde by se jednotlivé případy (podobně by se měly probrat i případy tvorby nebezpečných akcí pro Česko) daly s hráči rozebrat (co je vedlo k jejich rozhodnutím, zda se dá něco měnit apod.).

Spider grafy Tzv. spider (nebo radar) grafy končí tento report jako shrnutí výkonů hráčů na turnaji U17 v Chomutově. Jednalo se pouze o 4 zápasy a hráči odehráli velmi omezený počet minut, proto opět připomínám, že spíše než o hodnocení a kritiku hráčů jde o snahu, co nejobjektivněji zachytit, co se na hřišti dělo a jak se na tom hráči podíleli (objevit jejich přínos a roli).

Osy “spider” grafu okupují tyto proměnné (data 5 na 5): • Odhad vstřelených gólů v přítomnosti hráče na ploše (útok) • Odhad inkasovaných gólů v přítomnosti hráče na ploše (obrana) • Produktivita za 60 minut hry (produktivita) • Individuální impakt hráče na odhad gólového rozdílu (indiv. impakt) • Zakončení zblízka za 60 minut hry (zakončování zblízka) • Střelecká převaha (corsi) v přítomnosti hráče na ploše (střelecká převaha) Obránci a útočníci jsou rozlišení dle kategorií a jsou jim ve srovnání připsány hodnoty 1 (nejslabší) až 5 (nejsilnější) pro každou proměnnou. Řazení je od nejsilnějších výsledků celkově.

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47