BYLINKÁŘ | Chmel jako lék

CHMEL JAKO LÉK

text: Iva Leszkowová, externí všeobecná sestra Centra Paraple

Své příspěvky se snažím alespoň volně provazovat s hlavním tématem. A nápady obvykle přicházejí poměrně rychle. Tentokrát jsem však musela chvíli přemýšlet, jestli mám k oblasti psychohygieny v souvislosti s bylinkami ještě vůbec co psát. Protože již zde byl článek o bylinkách proti stresu i na lepší náladu. A já tak marně pátrala v paměti, co by se ještě dalo použít. Naštěstí to netrvalo dlouho a přišel mi na mysl chmel. Nechápu, jak jsem na tuhle nejslavnější českou rostlinku mohla zapomenout.

CHMEL OTÁČIVÝ ( HUMULUS LUPULUS )

Chmel patří mezi rostliny s dlouhou historií. Původně byl rozšířen v celém mírném pásu Euroasie, pěstováním se však záhy dostal téměř na všechna místa světa.

Zmínky o jeho užívání najdeme již ve středověku, kdy lidé pojídali chmelové výhonky s kořením a octem a věřili v jejich léčebnou sílu. V Čechách se o pěstování chmelu významně zasloužil Karel IV., první informace však nalezneme již roku 859. Už tehdy se chmel začal používat k vaření piva, ale ještě v malém měřítku a pivo sloužilo spíše jako pokrm.

První pivovar u nás vznikl v pražském Břevnovském klášteře, pravděpodobně brzy po jeho založení. Na konci 10. století pak začínají vznikat také první malé družstevní pivovárky. Český chmel je odedávna vyhlášený svou kvalitou. Právem je označován za zelené zlato a patří mezi nejkvalitnější na světě. To vysvětluje naši národní pivařskou tradici a hrdost.

Z chmelu se sbírají šištice, rostoucí na samičích rostlinách nebo pouze chmelové žlázky na šišticích, které obsahují nejúčinnější látky. Sběr se provádí ke konci léta (srpen až září), kdy obsah látek dosahuje maxima. V případě chmelu, na rozdíl od jiných bylinek, dáváme při sběru přednost

vyšlechtěným kultivarům pěstovaným na chmelnicích před těmi divoce rostoucími.

Z obsahových látek najdeme v šišticích chmelu vysoké množství hořčin a pryskyřic, dále silice, flavonoidy, terpeny, cholin a další. Chmel je znám především pro své sedativní účinky, dokáže uklidnit celý organismus. Díky tomu je oblíbený při nespavosti, nervozitě, podráždění a proti migréně. Dále má dezinfekční účinky a vlivem obsahu hořčin podporuje trávení a chuť k jídlu. Užívá se tedy při všemožných poruchách trávicího traktu a při nadýmání. Navíc obsahuje látky, podobné ženským pohlavním hormonům, čímž u žen dokáže regulovat menstruační cyklus, zmírňovat projevy klimakteria a u mužů tlumí pohlavní pudy. Zevně lze chmel užívat ve formě obkladů na špatně se hojící rány a na léčbu vředů. Skvěle poslouží také při ošetření pokožky hlavy a proti vypadávání vlasů. Vnitřně se užívá nejčastěji ve formě tinktury nebo macerátu z čerstvých šištic, popíjet můžete i nálev. Různé přípravky z chmelu pořídíte také v lékárně. Jako třešnička na dortu patří k vnitřnímu užívání také konzumace piva.

RELAXUJTE V PIVNÍ LÁZNI

Pokud máte rádi koupele, vřele doporučuji zkusit pivní lázeň. Stačí vzít hrst sušených chmelových šištic a pár minut povařit. Poté nechte deset minut louhovat, sceďte a přidejte do vany. Pro zvýšení účinků můžete přilít i jedno pivo, ideálně tmavý ležák nebo kvasnicové. Koupel by měla mít pro vás příjemnou teplotu a trvat asi dvacet minut. Svému tělu tak dopřejete celkovou úlevu a harmonizaci. Vaše pokožka bude díky vitaminům skupiny B, stopovým prvkům a minerálům krásně vláčná a hebká a podpoříte její regeneraci.

„PIVO A ZDRAVÍ“

Tak zní název rozsáhlé holandské vědecké studie o vlivu konzumace piva na lidský organismus. V první řadě musíme uvést, že pivo je nápoj přírodní, bez chemických přípravků, který obsahuje vhodné množství iontů, vitaminy skupiny B, antioxidanty a minerály – zejména draslík a sodík. Vše je v ideálním poměru s vodou, a tak pivo představuje fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s osmotickým tlakem krve.

Podle výše zmíněné studie může přiměřená konzumace piva snižovat riziko kardiovaskulárních nemocí a cukrovky druhého typu, což jsou dvě vážná a častá civilizační onemocnění. Dále může snižovat riziko vzniku demence a velmi podstatnou funkcí je také odbourávání stresu. Některé složky piva mají navíc antibakteriální a protinádorový charakter. V případě užívání piva je však třeba, více než u jiných bylinných přípravků, dbát na správné dávkování. Podle zmíněné studie si může dospělý muž dopřát na zdraví dva půllitry denně, dospělá žena dvě třetinky. Avšak je zde třeba upozornit na riziko spojené s obsahem alkoholu v pivu, díky kterému může mít na některé jedince více negativní než příznivý vliv. Naštěstí je na výběr i nealkoholická varianta, která má na organismus obdobně blahodárné účinky.

Konzumace piva nenahrazuje zdravý životní styl, jak by se mohlo některým z výše uvedeného zdát. V přiměřené míře funguje spíš jako jeho doplněk. Nezapomeňte se tedy o svá těla a duše řádně starat a buďte na sebe hodní, pak bude pivo za odměnu chutnat nejlépe.