Příroda nebo koridor str. 11 Akce Ladova kraje v roce 2023 str

Hanka Bolcková, Ladův kraj, foto autor, ilustrace J. Lada

Po zimě neuškodí uklidit, a to nejen doma. V členských obcích Ladova kraje se bude uklízet tradičně v rámci akce „Čistý Ladův kraj“, která se svým termínem připojuje k celostátní akci „Ukliďme Česko – Ukliďme svět“. Ta je letos vyhlášena na soboru 25. března. V obcích budou vyvěšeny letáčky s pokyny.

Třetí dubnovou sobotu si budete moct vyzkoušet svoji fyzičku na pátém běhu Poháru Ladova kraje. Pyšelský kopeček je závod s mnoha kategoriemi, je tu dokonce i běh se psem.

Národopisný hrusický soubor J. Lady tradičně vystupuje v rámci pochodu Cestou kocoura Mikeše a minipochodu pro děti Pohádkových Hrusic.

Pokud se Vám to zalíbí, můžete se zapojit i do šestého pohárového běhu s názvem Jarní běh v Senohrabech, který je plánován na čtvrtek 20. dubna.

Hned v sobotu potom (22. 4.) se můžete projít nebo projet na kole, koná se totiž tradiční, už 16. ročník pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Na dvacetikilometrové trase z Mirošovic přes Velké Popovice do Kostelce u Křížků a Kamenice bude několik zastavení s programem a v cíli opět překvapení.

Na Svátek práce a Den zamilovaných, tedy v pondělí 1. května se ve Struhařově u Mnichovic už tradičně koná sedmý běh „ladovského poháru“ Běh Krásné Vyhlídky. Vede po unikátní panoramatické naučné stezce a není dlouhý (7,4 km).

V sobotu 6. května můžete běžet Zaječický bůr. Účastnit se mohou i nejmenší do pěti let, a to na trase 0, 55 metrů. Senioři poběží 5555 metrů a nejdelší trasa je dlouhá 10 555 metrů.

Na sobotu 20. května se pro Vás chystá Pochod Cestou kocoura Mikeše a s ním otevření obnovené a doplněné naučné stezky. Ta povede z Hrusic nově až do Mukařova, přesně jak kocourek z Ladovy pohádky putoval podle knížky. Kromě tradičních pohádkových cedulí Vás na dvacetišestikilometrové trase obveselí i nová razítkovací hra. V cíli bude nachystáno překvapení a slavnostní veselice.

V neděli 11. června se rozloučíme se školním rokem posledním devátým závodem Poháru Ladova kraje. Po odběhnutém závodu na Mnichovické běhně na Šibeničním vrchu vyhlásíme a odměníme absolutní vítěze a vítězky sedmého ročníku.

Druhá půlka roku je ještě daleko, přes léto se ale určitě bude konat mnoho obecních akcí. Aktuální informace najdete na našem webu, facebooku i instagramu. Na ww.laduv-kraj.cz se můžete přihlásit

V září se poběží první ze série závodů dalšího, už osmého ročníku Poháru Ladova kraje Hrusický dobroběh. V říjnu jej následuje Lesní běh v Říčanech a v listopadu zavoní husa na Svatomartinské běhu v Kunicích u zámku Berchtold. Mikulášským během ve Struhařově se opět přiblížíme k dalším Vánocům.

Černé Voděrady – Čestlice – Hrusice – Jevany Kaliště – Kamenice – Klokočná – Kostelec u Křížků – Kunice – Louňovice – Mirošovice Mnichovice – Mukařov – Nupaky – Ondřejov Říčany – Senohraby – Struhařov – Světice Svojetice – Tehov – Tehovec –Velké Popovice – Všestary – Zvánovice

Už v roce 1942 Josef Lada v knize Kronika mého života napsal: „Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celý můj život mým rájem, mou inspirací“. Lada byl malíř a spisovatel s nezaměnitelným stylem, silně spjatý s místní krajinou, tudíž byl svazek obcí zcela přirozeně pojmenován po něm. Ladův kraj je svazek 24 větších či menších vesnic a městeček malebného regionu ležících mezi Prahou a řekou Sázavou (mikroregion).

> Je správcem některých stezek, jejich značení a zastávek (naučné, místní, cyklo i bežkařské), pomáhá budování nových, inovuje starší, a to včetně laviček a tabulí. > Pomáhá rozvíjet meziobecní spolupráci a projekty (konzultace, administrativní vedení, pomoc a koordinace dotačních projektů). > Zajišťuje obcím odborné poradenství, organizuje setkání zastupitelů s výměnou zkušeností, semináře k aktuálním tématům v obcích, apod. > Rozvíjí a podporuje společenské a sportovní dění v obcích, vede na webu a facebooku pravidelně aktualizovaný kalendář akcí, pořádá či spolupořádá akce, organizačně a propagačně pomáhá organizátorům akcí. > Spravuje a zajišťuje půjčovnu vybavení pro obecní i jiné spolkové neziskové a lokální akce (stany, lavice, stoly, ozvučení, apod.).

V našem kraji se natáčely Cyklotoulky a byly odvysílány na ČT. Nicméně zajímavosti z obcí s tipy na výlety si můžete přehrát kdykoliv z našich webových stránek nebo z odkazu: www. cyklotoulky.cz/cyklotoulky/stredocesky-kraj/ mikroregion-laduv-kraj.

Martin Tušl, Popovický spolek okrašlovací

Z grantu Plzeňského Prazdroje Kozel lidem 2021 získal Popovický spolek okrašlovací prostředky na spolupráci s iniciativou Společně proti suchu. Iniciativa si klade za cíl adaptovat českou krajinu na probíhající klimatické změny: vrátit do krajiny vodu v podobě tůní, mokřadů a meandrujících toků, omezit erozi a zachovat úrodnost půdy. Od roku 2020 probíhají školení a semináře rozšiřující know-how modelu Živá krajina. Do společného úsilí se zapojují občané, spolky a obce. S odborným vedením týmu Společně proti suchu jsem začal na jaře 2022 mapovat okolí Krámských v horním povodí Křivoveského potoka. Cílem bylo prozkoumat a zdokumentovat klíčové prvky ovlivňující schopnost krajiny zadržovat vodu.

Během uplynulých 300 let došlo k výrazné proměně krajiny. V posledních 70 letech pak probíhalo odvodňování krajiny v nebývalém rozsahu. V České republice bylo ve 20. století odvodněno 25 % zemědělské půdy. 40 % vodních toků bylo upraveno (regulováno) a délka toků v ČR byla od roku 1900 zkrácena o jednu třetinu.

a idylické okolí Krámských. V prvé řadě jsou to rozsáhlé meliorace odvodňující většinu zemědělských pozemků. Podařilo se získat podrobný projekt meliorací ze 70. let. Nečekaným úlovkem je letecký snímek z roku 1976, který zachycuje průběhy výkopů. Technikou georeferencování (mapové podklady z různých zdrojů se na počítači transformují do společného souřadnicového systému) byla mapa meliorací přesně propojena s leteckým snímkem a klíčové objekty na povrchu byly lokalizovány přímo v terénu. Díky tomu máme přesnou informaci, kudy meliorace probíhají a v jakém jsou stavu. Pozorováním odtoku po letním dešti se podařilo také ověřit, že meliorace stále plní svou odvodňovací funkci a během 12 hodin po dešti odvedou prakticky veškeré srážky. Po intenzivním dešti jsou na povrchu patrné erozní rýhy, voda na povrchu se přirozeně snaží obnovit původní koryto potoka. Dále byly zdokumentovány lesní meliorace v pramenné oblasti východně od Krámských. Meliorace odvodňují také údolní nivu louky pod Zaječicemi.

Pomocí historických i současných map a průzkumu terénu se podařilo zdokumentovat řadu míst, která v minulosti sloužila k zadržení vody. Nejvýraznější zásahy do vodního režimu proběhly v souvislosti s intenzifikací zemědělství a použitím těžké techniky ve druhé polovině minulého století. Výsledkem je degradace zemědělské půdy, která je prakticky v celé ploše utužená a její bonita je většinou 4–5 ve stupnici 1–5 schopnost revitalizace, kterou stačí podpořit promyšlenými zásahy často bez velkých investic.

(1 pro nejúrodnější půdu). Zmizely meandry a tůně. Téměř všechny potoky ve sledované oblasti okolí Krámských jsou buď v trubkách, nebo v nepřirozených napřímených korytech.

Je třeba zmínit, že odvodňování není pouze doménou 20. století. Porovnáním historických map I. vojenského mapování na konci 18. století a Císařských otisků stabilního katastru ze začátku 19. století zjistíme mizející rybníky u Krámských. Později na přelomu 19. a 20. století je zaznamenáno významnější napřimování toků. Poslední zbytky údolních niv jsou ještě patrné na mapě z roku 1956. Na konci 20. století vidíme na mapách již jen malý zlomek původních přírodních koryt a údolních niv.

Pochopení procesu vysoušení nám pomáhá při návrhu opatření k obnovení schopnosti krajiny zadržet vodu. Namísto nákladných protipovodňových opatření a umělých zásobníků vody je možné dosáhnout lepšího výsledku obnovou přirozeného vodního ekosystému respektujícího reliéf a charakter krajiny. Je třeba vrátit vodě plochu, zvětšit objem, kde se může voda shromažďovat, a snížit rychlost odtoku. Důležitou funkci plní větrolamy, remízky a stromy kolem vody. Šetrné způsoby zemědělského hospodaření jsou pak klíčovým krokem k omezení eroze a zvýšení retenční kapacity zemědělské půdy. Způsob obnovy a skladba lesů po kůrovcové kalamitě je nedílnou součástí revitalizace vodního režimu. Všechna opatření jako celek pak pomohou obnovit tzv. malý vodní cyklus, který zmírňuje přehřívání krajiny. Díky menšímu tlaku na udržení plochy intenzivně využívané půdy dochází k samovolné obnově mokřadů v údolí pod Krámskými. Příroda nám zde ukazuje přirozenou

Poznatky získané z map a z průzkumu v terénu jsou popsané v dokumentu s názvem Návrh

voveského potoka. Odbornými příspěvky a konzultacemi do dokumentu přispěli členové týmu Společně proti suchu a další odborníci. Důležité jsou zkušenosti RNDr. Oldřicha Syrovátky, CSc., získané při revitalizaci pramenné oblasti u Senotína u Nové Bystřice. Navržená opatření vycházejí z modelu Živá krajina při respektování místních podmínek. Patří mezi ně jak výraznější zásahy, tak drobné úpravy. Je možné postupovat po malých krůčcích, jako například budování lesních tůní, které již několik let úspěšně buduje MO ČSOP v celé oblasti Přírodního parku Velkopopovicko. Zásahy do vodních toků vyžadují složitější procedury, kdy se k úpravám vyjadřuje správce toku. Případné úpravy meliorací vyžadují poměrně složitý schvalovací proces. Významnou roli hrají jednotliví majitelé pozemků, kteří mohou sami přispět k obnově „drsnosti krajiny“ i malými úpravami, které nevyžadují složitou administrativu. „Drsná“ krajina tvořená meandry, tůněmi, mokřady, remízky, mezemi a pásy stromů, které lépe zadrží vodu ku prospěchu všech. Odměnou za vynaložené úsilí může být efektivnější hospodaření nebo „jen“ návrat života a obnova biodiverzity, jak je možné se přesvědčit na řadě míst po celé České republice. Nejbližším příkladem uceleného projektu jsou rybníky, rybníčky a tůně v Křivé Vsi.

Věříme, že se v následujících letech v okolí Krámských podaří postupně uskutečnit alespoň část navržených opatření. Pro posouzení výsledného efektu máme unikátní podmínky díky potoku v Krámských, který na jedné straně soustředí vodu ze zemědělských pozemků nad Krámskými a na druhé straně přitéká potok z prameniště v lese. Společně s odborníky z ČVUT byl navržen způsob

Letecký snímek z roku 1976 zachytil louky nad Krámskými s výkopy meliorací. Dokreslené trasy vyznačují meliorační „hlavníky“ – betonové roury pod zemí svádějící vodu ze sítě drenážních trubek. Reprodukce leteckého snímku z archivu VGHMÚř Dobruška.

sledování odtoku vody pomocí dvou automatických průtokoměrů. Měřený průtok v porovnání s daty ze srážkoměru umožní zhodnotit současné retenční schopnosti sledované oblasti. Získaná data v budoucnu poslouží k vyhodnocení efektu realizovaných opatření. Na vybudování jednoho průtokoměru obdržel Popovický spolek okrašlovací prostředky z letošního grantového programu Plzeňského Prazdroje Kozel lidem.

Poznatky získané během projektu Živá voda pro Krámský byly představeny na inspirativním semináři, který uspořádal Plzeňský Prazdroj ve Velkých Popovicích v listopadu 2022. Na semináři byly prezentovány projekty s tematikou vody v krajině podpořené pivovarem v roce 2021. Mezi hosty byl i Jiří Malík, zakladatel a neúnavný propagátor modelu Živá krajina.

S výsledky projektu Živá voda pro Krámský rád seznámím každého, kdo o téma projeví zájem. Budu vděčný za návrhy uspořádat prezentaci projektu pro veřejnost, pro zástupce úřadů i samosprávy. Na jaře bude příležitost ke komentovaným procházkám. O studii Návrh

se zivavoda@kramsky.eu. Majitelé pozemků mohou v dokumentu najít inspiraci pro nové způsoby hospodaření a využití pozemků i ve zdánlivě neperspektivních místech. Projekty na zadržování vody v krajině a šetrné zemědělské postupy budou mít v následujících letech příležitost získat nezanedbatelnou státní podporu.

Projekt Živá voda pro Krámský byl v roce 2021 a 2022 podpořen z grantového programu Plzeňského Prazdroje.

MAS Říčansko, nezisková organizace, foto archiv MAS

V příjemné předvánoční atmosféře se komisi představila paní Lenka Sýkorová z Velkých Popovic, která pod značkou Elpopo ze zbytků (ořezů) látek z tovární textilní výroby ve středních Čechách vyrábí České Hobby Špagáty. Jedná se o velmi kvalitní materiál, z něhož lze různými technikami ruční práce vytvořit šály, polštáře, podsedáky či látkové obrázky. Možnosti použití Českých Hobby Špagátů paní Sýkorová představuje více i méně zručným zájemcům na tvůrčích workshopech, které ve Velkých Popovicích pravidelně organizuje. Kromě zpracovávání odpadního textilního materiálu a následné výroby látkových předmětů vyrábí paní Sýkorová také náhrdelníky z lehkých materiálů, které ženu ozdobí, ale zbytečně nezatíží. Komisi zaujal zejména komplexní přístup paní Sýkorové; kromě regionálního faktoru ocenila také ekologický a výchovně-vzdělávací kontext a přínos činnosti k podpoře komunitního života v regionu.

Druhou úspěšnou žadatelkou o nové udělení certifikátu regionální značky byla paní Ekaterina Salomatová ze Sulic, která pod značkou Handoo 3D vyrábí šperky z přírodních materiálů – ručně malované i sušené květy zalité pryskyřicí. Výrobě šperků se začala věnovat před 4 lety na rodičovské dovolené, postupně rozšiřovala sortiment a zároveň zlepšovala výrobní postupy z hlediska kvality i efektivity. Po konci rodičovské dovolené u výroby šperků zůstala a pravidelně ji můžete vídat na trzích v okolí. Ve srovnání s anonymním prodejem přes e-shop jí trhy umožňují osobní kontakt se zákazníky a jak sama říká, ráda šíří dobrou náladu. „Ke stánku přicházejí zákaznice, a i když si nic nekoupí, odcházejí s úsměvem na rtech a s nadšením v očích.“ Komise ocenila vzhled a originalitu výrobků, jejich regionální původ a také osobní přístup žadatelky.

Třetí žadatelka o nové udělení certifikátu byla, z důvodu nesplnění kritéria regionálního původu, bohužel neúspěšná. Všechny žádosti o prodloužení platnosti certifikátu byly komisí posouzeny kladně.

Kompletní seznam držitelů regionální značky Zápraží originální produkt® a další informace najdete na webu mas.ricansko.eu, v sekci Značka Zápraží.

Závěrem bychom rádi poděkovali komisi regionální značky, která si i v nabytém předvánočním období našla čas a strávila s námi a našimi výrobci příjemné chvíle.

MAS Říčansko (Místní akční skupina): působí v regionu od roku 2006; sdružuje 39 obcí jihovýchodně za Prahou; podporuje rozvojové projekty, získává a přerozděluje finanční prostředky z fondů EU; poskytuje poradenství a konzultace v oblasti dotací; aktivně se zapojuje do společenského dění, spolupořádá regionální akce; koordinuje regionální značku ZÁPRAŽÍ originální produkt®

Ringhofferova 1, 251 69 Velké Popovice T: 607 559 758 / www.velkopopovickakozlovna.cz

Pondělí - Čtvrtek 10:30 - 23:00 Pátek - Sobota 10:30 - 24:00 Neděle 10:30 - 22:00

Ringhofferova 336, 251 69 Velké Popovice T: 323 665 225 / www.restauracepodledem.cz

Pondělí - Čtvrtek 10:30 - 23:00 Pátek - Sobota 10:30 - 24:00 Neděle 10:30 - 23:00

Masarykovaa 93, 251 69 Velké Popovice T: 777 201 441 / F: Restaurace Kozlovka E: kozlovka.restaurace@seznam.cz

Pondělí - Neděle 11:00 - 22:00

Masarykova 41, 251 69 Velké Popovice T: 776 084 850

Pondělí - Čtvrtek 10:00 - 23:00 Pátek - Sobota 10:00 - 24:00 Neděle 10:00 - 22:00

Havlíčkova 194, 251 69 Velké Popovice T: 731 496 260 / FB: Pizza pro Vás Otevírací doba: objednávka po telefonu Pondělí - Neděle 13:00 - 21:00

Masarykova 38, 251 69 Velké Popovice T: 734 446 450 / www.posezeniuandelky.cz

Pondělí - Neděle 13:00 - 18:00

V kavárně se nachází také infocentrum.

Smetanova 235, 251 69 Velké Popovice Gábina Jirásková / T: 602 285 456 Otevírací doba: dle tel. objednávek Pondělí 10:00 - 17:00 Úterý - Pátek 08:30 - 17:00

Malostranská 583, 251 69 Velké Popovice Iveta Klašková / T: 739 835 526 www.masaze-kliv.webnode.cz Otevírací doba: dle tel. objednávek

SALON M & M – Kosmetické služby Smetanova 235, 251 69 Velké Popovice Michaela Vlčková / T: 603 492 962 www.salonpopovice.webnode.cz Otevírací doba: dle tel. objednávek

Nové Habří 486, 251 69 Velké Popovice T: 792 310 466 E: info@stredoceska-cestovni.cz www.stredoceska-cestovni.cz