Neslyšící psí kadeřnice

text: Klára Zaoralová

foto: archiv Michaely Hosnedlové

Jednoho dne jsem na sociální síti objevila příspěvek od své kamarádky o tom, že svého psího mazlíčka vzala do psího salonu, kde pracuje neslyšící kadeřnice. To pro mě byla naprostá novinka a zároveň inspirace pro tento článek, jež jistě zaujme i vás.

Můžeš nám na začátek říct, kdo jsi a jak dlouho už pracuješ jako psí kadeřnice?

Jmenuji se Michaela Hosnedlová a jsem od narození neslyšící. Stříhání psů se věnuji od roku 2015. První tři roky to pro mě byla jen vedlejší činnost a dojížděla jsem přímo ke klientům domů. V roce 2018 jsem se rozhodla opustit své hlavní zaměstnání a začala jsem se naplno věnovat provozu psího salonu a hotelu pro psy.

Zní to jako krásná profese. Jak se tvé podnikání vyvíjelo?

Než jsem poznala svou slyšící partnerku, stříhala jsem jen doma své dva jorkšíry. Když za mnou přišla partnerka se svou kníračkou a požádala mě, jestli bych její fenu neostříhala, udělala jsem to ráda. Pak se mě zeptala, proč si nezaložím živnost a nezačnu se tomu věnovat naplno. Upřímně – mě to nikdy nenapadlo! Měla jsem v sobě zakořeněné, že neslyšící nemohou podnikat. Partnerka to nechápala, neviděla jediný důvod, proč by to nešlo, a začala mě v podnikání podporovat. Hodně jsem váhala, ale její důvěra v mé schopnosti mi dodala odvahu. Pomohla mi překonat mé vlastní předsudky a otevřít novou kapitolu mého profesního života.

Společně jsme si za Prahou postavily salon a hotel pro psy a také prostor pro fyzioterapii, které se věnuje moje partnerka. První tři roky jsem se soustředila hlavně na psí hotel, zbytek času jsem věnovala salonu. Ale jak nám postupně přibývalo klientů, přestávaly jsme to zvládat. Nakonec jsme hotel zavřely a teď se naplno věnuji stříhání psů v salonu.

Jistě je to náročná práce. Kolik psů stihneš ostříhat za den?

Pracuji od pondělí do soboty, každý den stříhám různá plemena, každé trvá jinak dlouho. Většinou zvládnu v průměru čtyři psy za dopoledne, pak mám dvouhodinovou siestu a pokračuji až do večera. Pokud přes den stříhám jen malé psy jako jorkšíry nebo biewery, zvládnu ostříhat až šest psů. Jindy mi stříhání středního pudla nebo třeba trimování knírače zabere tři hodiny. Ostříhání velkého černého ruského teriéra trvá tak čtyři pět hodin. Nemám pevný režim, každý den je jiný a to mě baví. Právě tato rozmanitost a možnost pracovat s různými plemeny mi přináší radost, neustále se učím něco nového o specifických potřebách jednotlivých psích plemen.

Kde ses naučila stříhat? Absolvovala jsi nějaký kurz?

Když jsem hledala kurz stříhání psů, byl to problém – všichni mě odmítali s tím, že jako neslyšící prý nezvládnu poznat, kdy pes vrčí, a bylo by to pro mě nebezpečné. Jinde mě zas odmítli kvůli překážkám v komunikaci. Chtěla jsem individuální kurz, bez tlumočení, protože jsem zvyklá komunikovat se slyšícími sama. Nakonec jsem našla vstřícnou lektorku, která při výuce používala hodně gest, a kurz byl výborný. Chodila jsem na něj každý týden po práci a za půl roku jsem složila ústní i praktickou zkoušku.

Během kurzu jsem se naučila základní postupy –jak držet psy, jak stříhat různá plemena. Teď už se musím dál vzdělávat sama. Chodím na kurzy zaměřené na konkrétní plemena a hodně se učím i přes sociální sítě – třeba od střihačů z USA nebo Koreje, kteří rádi ukazují své techniky. Když si představím, že bych se musela učit jen z knih jako dřív, jsem za dnešní technologie vděčná. Díky nim se jako neslyšící můžu učit vizuálně a bez jazykových bariér.

Máš sluchové postižení, jak komunikuješ se svými klienty?

Když přijde nový klient poprvé, je na místě se mnou vždy partnerka, aby mu vysvětlila, že neslyším, a předá mi informace o tom, jakou úpravu klient požaduje. Při další návštěvě už vím, jakou úpravu chce. Jinak odezírám nebo si s klienty píšu pomocí tabletu. Vždy je to bez problémů, klienti jsou vstřícní.

Jaké služby nabízíš? Chodí k tobě i neslyšící klienti?

Jak jsem již zmínila, nabízíme pouze služby salonu pro psy a fyzioterapii. Více informací najdete na webových stránkách zde. A ano, chodí k nám i neslyšící klienti.

Jak pes zvládá, když trimování trvá třeba tři hodiny?

Když má být pes trimován, přijde do salonu většinou už jako štěně, přibližně ve věku čtyř až šesti měsíců, aby si zvykal. Když pak přijde znovu, už ví, co čekat. Je to všechno o zvyku. Záleží také na plemeni –například Jack Russell zvládne vydržet hodinu, střední knírač vydrží až tři hodiny. Vždycky se snažím, aby pes odpočíval na stole, často třeba leží na boku. Jeden pes dokonce při trimování chrápal.

Setkala ses i problémovými psy? Jak se s nimi v takovém případě manipuluje?

Když jsem v salonu začínala, brala jsem všechna plemena, i problematické a agresivní psy. Jeden malý pes mě napoprvé pokousal – měl trauma z jiného salonu. Uklidnila jsem ho a dala mu druhou šanci. Při holení tlamy strojkem byl velmi vystrašený, tak jsem změnila přístup a použila nůžky. Od té doby je klidnější a chodí ke mně dodnes.

Jiný pes mě pokousal do krve, toho jsem musela odmítnout – ruce k práci potřebuji. Dnes už si psy víc vybírám a agresivní neberu. Se psy, kteří třeba jen vrčí při doteku tlapek, si ale umím poradit – vím, že jen nemají doteky rádi.

Jsou i psi, kteří se na tvoji péči těší?

Samozřejmě je pár klientů, kteří se na péči těší. Nejdřív mě musí vřele přivítat a pak honem na stůl. Nemůžou se pak dočkat, až budou mít vše za sebou a dostanou za to pamlsky.

Jaká plemena jsou tvoje oblíbená? Máš sama také pejska?

Mými favority jsou knírači a jorkšírci, protože vlastníme dvě holky černostříbřité kníračky a dva jorkšíry (už je jim oběma 14 let). Když jsme s partnerkou koupily kníračku od chovatelky a zjistily jsme, že také stříhá v salonu pro psy a připravuje knírače na výstavy, stala se pro mě mentorkou. Během několika let mě naučila stříhat knírače na výstavu. Výstavní pes má přísná pravidla, jak má vypadat, jakou má mít délku srsti a jak se má správně provádět trimování, aby srst byla kvalitní. Každý salon pro psy se většinou specializuje na specifická plemena. Není možné, aby jeden člověk uměl dokonale upravit všechna plemena. Pokud chci umět upravit nějaké plemeno na výstavu, musím vyhledat odborníka, který se specializuje přímo na něj. Moje známá, která má salon zaměřený na výstavní pudly, mě naučila alespoň základy úpravy těchto psů. Mou specializací je knírač. To mi umožňuje nabídnout svým klientům s kníračem opravdu profesionální péči a poradenství, které vychází z hlubokých znalostí tohoto plemene a jeho potřeb.

Jaké máš koníčky, co ráda děláš ve svém volném čase?

Mám několik koníčků, protože mě nebaví dělat jen jednu věc, ale všechno možné. (smích) Baví mě prostě všechno, co souvisí se zručností nebo kreativitou. Například háčkuji hračky, maluji podle čísel, zahradničím, skládám puzzle od 1 000 dílků, taky miluji čtení románů nebo duchovních knih. Ráda cestuji s partnerkou a naší smečkou psů, věnuji se turistice. Nebo relaxuji na zahradě a starám se o malá zvířata jako želvy a kanáry. Právě tato pestrost zájmů mi umožňuje neustále objevovat nové věci a rozvíjet různé stránky své osobnosti, což mě naplňuje radostí a vnitřní spokojeností.