Středověk na vlastní oči i ruce – neslyšící v Bärnau

text: Pavlína Kašperková

foto: Jitka Popadincová, Jan Popadinec

V úterý 13. května 2025 jsme si s partou neslyšících řekli, že už bylo dost moderní doby, a vydali jsme se zpátky do minulosti – konkrétně do historického parku Bärnau-Tachov v Bavorsku. Tamní skanzen nám ukázal, jak se žilo ve středověku, když ještě mobily neexistovaly, voda se tahala ze studny a oběd si člověk musel nejdřív ulovit (my jsme si ho naštěstí jen objednali – ale o tom později).

Bärnau je opravdu skvost – na jednom místě si projdete slovanské obydlí z 9. století, pak vesnici z 11. století a nakonec městečko ze 13. století. Všechno je postavené z dobových materiálů, takže žádný beton, jen dřevo, hlína, sláma a šikovné ruce stavitelů. A co víc –všechno působí, jako by tam lidé pořád žili. Chyběl už jen rytíř na koni a mýtné na mostě.

Celým areálem nás provázela naše skvělá tlumočnice paní Beránková, která měla k dispozici chytrý přístroj s českým komentářem.

Přístroj mluvil, paní Beránková tlumočila a neslyšící se dozvěděli úplně všechno – od výroby dřevěné lžíce po to, jak vypadala středověká svatba. A že bylo co tlumočit – paní Beránková má náš obdiv, protože stíhat všechny ty informace a převádět je do znakového jazyka byl výkon hodný rytířského řádu!

Počasí nám přálo jako královské družině – slunce svítilo, obloha byla modrá a vítr nefoukal ani trochu. K tomu ze všech stran kuňkaly žáby – sice jsme je neslyšeli, ale tlumočnice je hezky „zaznakovala“ a radost to byla i tak. V jednu chvíli jsme měli pocit, že jsme v přírodopisném dokumentu.

Jediný stín na jinak slunečný den vrhla zavřená restaurace, kde jsme si plánovali dát oběd hodný středověkého hostince. Ale žádný stres – paní Pavlína Štyndlová z Kozodoje měla plán B. Obstarala nám výborný kebab, který zmizel rychlostí světla –středověk přece vyžaduje sílu!

Celý výlet byl skvělou kombinací historie, zábavy a skvělé nálady. Odjížděli jsme plní dojmů, trochu unavení, ale s úsměvem od ucha k uchu. Děkujeme všem, kdo se podíleli na organizaci – hlavně projektu Stavba mostů a paní tlumočnici Bc. Petře Beránkové, DiS. A kdo ví – příště třeba navštívíme pravěkou jeskyni nebo aspoň středověký pivovar!