HISTORICKÉ MILNÍKY VE VÝVOJI SLUCHADEL

TEXT: Eva Vavříková

FOTO A ZDROJE: Centrum pro dětský sluch Tamtam, Science Museum Group, Bernard Becker Medical Library, Victorian Collections, ME-DEL, Widex, Hearing System, House of Hearing, Hearing Care Centre

Ztrátou sluchu trpěli lidé od nepaměti a během staletí se ji snažili různými způsoby zmírnit a sluch zlepšit. Elegantní a moderní bezdrátová sluchadla, která se v současné době používají a mohou uživatelům zkvalitnit poslech na vysoké úrovni, musela ujít velký kus cesty. Za posledních 200 až 300 let, od doby prvních předchůdců kompenzačních pomůcek, došlo na poli sluchadel k mnoha inovacím, které odrážely soudobý technologický pokrok. Velký zlom ve vývoji sluchadel nastal díky neskutečnému posunu technologií před 30 lety. Pojďme se podívat na to, jak vlastně historický vývoj sluchadel probíhal.

STAROVĚK

Lidé už si byli vědomi toho, že přiložením dlaně za ucho lze poslech zvuku zlepšit. První akustické zesilovače zvuku ve tvaru rohů nebo trumpet se používaly jako megafony. Alexandr Veliký byl pravděpodobně průkopníkem této metody, kterou užíval k lepší komunikaci se svými vojsky na větší vzdálenost.

DO 17. STOLETÍ

Prvními skutečnými předchůdci sluchadel byly sluchové trychtýře, které měly tvar trumpetky. Původně sloužily pouze k zachycování a zesilování zvuku, který se přenášel do ucha.

19. STOLETÍ

V té době docházelo k úpravám a zmenšování trychtýřů ve snaze nositelovu ztrátu sluchu utajit. Vzhled trychtýřů se důmyslně vylepšoval – byly součástí vycházkových holí, lastur, dýmek nebo se daly skládat. Nechyběly ani sluchové trubice, které z rozšířeného konce trychtýře přenášely mluvenou řeč přes ohebnou hadici přímo do ucha příjemce. Existovala křesla, která měla zvukovody vestavěné do opěradel. Dále se vyráběla pružinová sluchadla – byly to náhlavní soupravy spojující dva malé trychtýře různých tvarů, které se přikládaly k uším.

Protézy pro kostní vedení (později se vylepšené modely označovaly jako dentaphone) patřily mezi první sluchové pomůcky. Byly založeny na principu převádění zvukového vlnění rozkmitaného předmětu na lebeční kosti, především na zuby. Hudební skladatel Ludwig van Beethoven (1770–1827) si v průběhu postupné ztráty sluchu nejprve vypomáhal trumpetkami, později užíval právě kostní vedení zvuku – pro lepší poslech hudby používal dřevěnou tyčku, jejíž jeden konec opíral o klavír a druhý konec tiskl zuby.

1876

Zlom ve vývoji sluchadel přinesl objev elektromagnetismu a s ním vynález telefonu v roce 1876. První elektronické sluchadlo zvané Akouphone vynalezl americký elektrotechnik Miller

Reese Hutchison (1876–1944) v roce 1898. Rozměrný Akouphone se skládal z uhlíkového vysílače zesilujícího zvuk, uhlíkového mikrofonu, sluchátek a velké neohrabané baterie, která měla výdrž pouhých několik hodin. Motivací k sestavení tohoto průlomového vynálezu byl Hutchisonův dlouholetý přítel Lyman Gould, který v dětství po onemocnění spálou ohluchl.

ZAČÁTEK 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

Objev elektronky v roce 1906 (přesněji triody), která poprvé dokázala zesilovat signál, měl dopad na další rozvoj sluchadel. V roce 1920 si námořní inženýr Earl Charles Hanson nechal patentovat Vactuphone, první přenosné elektronkové sluchadlo o velikosti kufru. Velká a těžká elektronková sluchadla se postupem času zmenšovala, ale pro užívání byla stále nepraktická. Zesilovač a baterie se nosily kolem krku, zatímco mikrofon se přidržoval u úst mluvčího.

40. LÉTA 20. STOLETÍ

Výrobci sluchové protetiky sluchadla nejen nabízeli, ale také inovovali. Známé jsou např. firmy Siemens nebo Oticon. Mikrofon a zesilovač s elektrickými obvody byly zabudované v krabičce sluchadla, od ní byly odděleny baterie se zbývajícím příslušenstvím jako kablíky a špunt připomínající tvarovku do ucha. Tato sluchadla se nosila v kapsičkách na těle.

V 50. LETECH 20. STOLETÍ, poté co byl objeven tranzistor, se objevují i první tranzistorová sluchadla v krabičce (tranzistor je elektronická součástka, která zesiluje a zeslabuje napětí v elektrickém obvodu – pozn. red.). Toto krabičkové sluchadlo uvnitř obsahovalo mikrofon, elektrické obvody a oproti dřívějšku i napájecí zdroj. Součástí byla tvarovka se šňůrkou. Pro tehdejší uživatele byla vítanou změnou minimalizace sluchadel, jejich přenositelnost, delší výdrž baterie, snazší ovládání a vylepšení poslechu. V této době se prodávala brýlová sluchadla, univerzální pomůcka pro osoby s poruchami zraku i sluchu.

1957

Firma Danavox uvedla na trh první závěsné sluchadlo a vývoj v tomto směru nabral obrátky. V 60. letech se sluchadla začala vyrábět v nám dnes známé podobě – mohla se nasadit na boltec ucha a umístit do zvukovodu. Co se týče nošení, poprvé v historii byla diskrétnější a komfortnější.

70. LÉTA 20. STOLETÍ

Díky rozvoji ve výpočetní technice odstartovala éra mikroprocesorů a čipů. Tento obrovský pokrok podnítil zmenšování elektroniky uvnitř sluchadel na způsob „vše v jednom“. Začala se vyrábět zvukovodová sluchadla (vkládají se do zvukovodu) a později téměř neviditelná kanálová (nitroušní) sluchadla (umisťují se hluboko do zvukovodu), která se používají dodnes.

80. LÉTA 20. STOLETÍ

Tato doba byla svědkem vývoje mikropočítačů a vysokorychlostních procesorů. Firmy začaly nabízet programovatelná sluchadla, u nichž se rozšířily možnosti programování různých poslechových situací, které se daly mezi sebou přepínat.

V roce 1995 firma Oticon vyvinula první závěsné plně digitální sluchadlo. Žezlo ve vývoji kompenzačních pomůcek od analogového poslechu převzala digitální sluchadla. Minipočítač uvnitř těchto sluchadel umí zpracovávat a zesílit mnoho různých zvukových signálů. Uživatelé začali také využívat výhody propojení sluchadel s televizí nebo telefonem pomocí příslušenství, jako jsou dálkové ovladače nebo FM systémy.

21. STOLETÍ – SOUČASNOST

Po roce 2000 se neslyšící i nedoslýchaví dočkali dalších pokroků, které pozvedly digitální sluchadla na vyšší úroveň. Zmodernizoval se vzhled a design, současně se zdokonalilo příslušenství ke sluchadlům. Technologie se zaměřila na efektivnější zpracovávání signálu pro lepší srozumitelnost řeči, zejména v hlučném prostředí. To samé se týká i poslechu zvuku. Jakmile se začala vyrábět sluchadla s připojením Bluetooth, otevřely se uživatelům další možnosti –bezdrátové propojení s mobilním telefonem, iPadem nebo tabletem umožňuje sluchadlo ovládat přes aplikaci a přizpůsobovat ho různým poslechovým situacím podle vlastních potřeb. Takto lze pomocí chytrého telefonu poslouchat hudbu, přijímat telefonní hovory nebo sledovat videa – veškeré zvuky přichází přímo do sluchadla a tím se poslech zlepšuje. Některá sluchadla lze dokonce propojit i s kochleárními implantáty pomocí bimodálního řešení (bezdrátové ovládání obou kompenzačních pomůcek pomocí chytrého telefonu –pozn. red.). Vedle sluchadel s jednorázovými bateriemi se rozšířila nabídka dobíjecích sluchadel – nabíjí se pouze v nabíječce, čímž se šetří životní prostředí.

BUDOUCNOST

Čekají nás neviditelná sluchadla? Kdoví. Spíše můžeme očekávat zdokonalování a miniaturizaci těchto pomůcek.