Nebezpečné látky mezi mládeží: (elektronické) cigarety a marihuana

TEXT: Jan Panský

FOTO: Ilustrační foto

V minulém díle jsme se podívali na energetické nápoje a kratom a na to, jak jsou tyto přípravky pro lidské tělo škodlivé. Dnes si přiblížíme cigarety, včetně elektronických, ale i nikotinové sáčky a marihuanu.

Historické okénko: tabák v minulosti

Tabák, konkrétně rostlina Nicotiana tabacum, dorazil do Evropy pravděpodobně z Jižní Ameriky Původní obyvatelé Ameriky listy tabáku nejen kouřili, ale také žvýkali a postupně napomohli rozšíření této rostliny po celém kontinentu. Když Kryštof Kolumbus v roce 1492 přistál na ostrově San Salvador, tabák byl již běžnou součástí života domorodců v celé Americe i na přilehlých ostrovech. Při prvním setkání darovali původní obyvatelé Kolumbovi a jeho posád- ce sušené listy této rostliny spolu s dalšími předměty a potravinami. Pro Evropany však listy nepředstavovaly žádnou hodnotu – kvůli svému výraznému zápachu skončily vyhozené přes palubu. Až později si Kolumbus uvědomil, že tabákové listy mají v kultuře domorodců významné postavení, často byly používány jako dar či jako platidlo při výměnném obchodování

Přibližně kolem roku 1500 se začaly tabákové produkty šířit dále do světa. Španělští, portugalští a následně i angličtí námořníci tabák představili ve významných evropských přístavech, což odstartovalo jeho rychlou popularizaci.

V hlavní roli nikotin

Nikotin pochází z rostliny tabáku, jeho jméno je odvozeno z odborného názvu pro tuto rostlinu Nicotiana tabacum. Jedná se o vysoce návykovou látku, která se nejčastěji užívá formou kouření.

Co nikotin způsobuje? Podle statistik NZIP (Národní zdravotnický informační portál) kouří v Česku přibližně 25–29 % dospělé populace. Základní příčinou kouření je vybudování silné závislosti na nikotinu. Nikotin je extrémně návykový, protože po jeho užití dochází v mozku k vyplavování dopaminu, hormonu, který vyvolává pocity štěstí a uvolnění. Současně se zvyšuje počet nikotinových receptorů v mozku, což postupně zvyšuje touhu po dalších dávkách nikotinu. Vzniká tak začarovaný kruh. Pokud uživatel přestane látku přijímat, dochází k nepříjemným abstinenčním příznakům, jako je podrážděnost, úzkost, neklid, deprese, problémy se spánkem nebo poruchy soustředění.

Nikotinová závislost je srovnatelná se závislostí na heroinu nebo kokainu, což z ní činí jednu z nejintenzivnějších forem návyku. Kromě návykovosti ovlivňuje nikotin také oběhovou soustavu – způsobuje stažení cév, zvyšuje krevní tlak a urychluje srdeční činnost, což dlouhodobě nadměrně zatěžuje kardiovaskulární systém.

Přesto nikotin není populární pouze pro své negativní vlastnosti. Vyvolává stav relaxace, zlepšuje koncentraci a může stimulovat myšlení, což vede mnoho lidí k tomu, že ho užívají jako prostředek k odbourávání stresu. Nicméně otázkou zůstává, zda větší škody způsobuje samotný stres, nebo důsledky dlouhodobého užívání nikotinu.

Nikotin má obzvlášť škodlivý vliv na vyvíjející se mozek, který se u mladých lidí formuje přibližně do 25 let. Dlouhodobé vystavení nikotinu může ovlivnit způsob spojení neuronů a poškodit části mozku zodpovědné za pozornost, paměť a učení. Navíc je u mladistvých a dětí při nadměrném užití riziko akutní otravy nikotinem, která se projevuje nevolností, zvracením, studeným potem, bledostí a bolestmi hlavy.

Mezi nejznámější škodlivé látky z tabákového kouře patří:

→ oxid uhelnatý (vyvolává tkáňové dušení)

→ formaldehyd (způsobuje astma, dýchací potíže a záněty kůže)

→ akrolein (dráždí sliznice)

→ oxid dusičnatý (zvyšuje kazivost zubů, způsobuje zánět spojivek)

→ nitrosaminy a sloučeniny niklu (podílejí se na vzniku rakoviny)

→ dehet (zanáší plíce)

Pasivní kouření

Pasivní kouření, též označováno jako kouření z druhé ruky, je proces, při kterém tabákový kouř vdechuje nekouřící jedinec ze svého okolí. Během pasivního kouření jsou vdechovány škodliviny koncentrované v ovzduší, které prokazatelně mohou negativně ovlivňovat zdraví jedince, především při opakovaném vystavení. V roce 2004 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny tabákový kouř na seznam prokázaných karcinogenů. Již v roce 1996 byl proveden výzkum, který potvrdil přítomnost mnoha desítek toxických či karcinogenních látek v tabákovém kouři. V souvislosti s pasivním kouřením ročně předčasně zemře okolo 600 tisíc lidí. V České republice se jedná zhruba o 2 500 lidí. Dle dostupných výzkumů neexistuje žádná bezpečná dávka tabákového kouře, tedy jakákoliv je nebezpečná. U dospělých „pasivně kouřících“ jedinců dochází k rozvoji stejných chorob (ovšem v menší míře) jako u samotných kuřáků. Jedná se nejčastěji o poškození dýchacího systému, následně může častěji docházet k onkologickým onemocněním či narušení cév. To může posléze vést k vyvolání akutního infarktu myokardu. U dětské populace jsou to nejčastěji problémy spojené s dýchacími cestami (např. záněty), ušní infekce či rozvoj astmatu. Uvádí se, že až 60 % dětské populace a 40 % dospělé populace se v dnešní době stává nedobrovolnými kuřáky.

Statistika a čísla

Na následky pasivního kouření zemře v ČR ročně 2 500 lidí.

Tabákový kouř obsahuje více než 70 látek, které prokazatelně způsobují rakovinu.

Pokud kuřák vykouří denně krabičku cigaret, která stojí 150 Kč, ročně tak prokouří 54 750 Kč.

Na následky kouření zemře v ČR ročně více než 15 000 lidí. Nejčastější příčinou bývá infarkt, mozková mrtvice a různé typy rakoviny, nejčastěji rakovina plic.

WHO (Světová zdravotnická organizace) odhaduje, že až polovina kuřáků umírá kvůli kouření předčasně, a to v průměru o 15 let dříve, než kdyby nekouřili.

Elektronická cigareta: škodí stejně?

Různé studie ukázaly, že elektronické cigarety při kouření, tzv. vapingu, škodí člověku méně než cigarety. Méně ovšem neznamená vůbec. Zatímco tradiční cigarety při spalování tabáku uvolňují stovky toxických chemikálií, během kouření e-cigaret nedochází ke spalování tolika škodlivin a nevytváří se karcinogenní dehet. Studie zpracovaná Public Health England dokonce tvrdí, že jsou elektronické cigarety o 95 % méně škodlivé než cigarety klasické. Pokud člověk chce skoncovat s kouřením, dočasný přechod na elektronické cigarety se může jevit jako dobrá volba. Elektronické cigarety se od těch klasických odlišují tímto:

Obsahují nižší množství toxických látek. E-cigarety neprodukují dehet a některé další toxické látky, které jsou obsaženy v kouři z tradičních cigaret. Nepředstavují tedy tak vysoké riziko vzniku rakoviny, chronických plicních onemocnění a kardiovaskulárních problémů.

Možnost kontroly obsahu nikotinu. Uživatelé e-cigaret si mohou obsah nikotinu regulovat výběrem náplně a právě to jim umožňuje kontrolovat i závislost na této látce.

Nižší riziko pasivního kouření. Výpary z e-cigaret jsou méně nebezpečné pro okolí než kouř z tradičních cigaret.

Menší zápach. E-cigarety neprodukují nepříjemný zápach, který je spojen s klasickými cigaretami. To ocení jak vaše oblečení, tak i lidé v okolí.

Nikotinové sáčky: další alternativa

Nikotinové sáčky představují jednu z metod, jak postupně přestat kouřit, tím, že kuřákovi dodávají nikotin bez potřeby zapalování cigarety

Doba jejich užívání je přibližně 30 minut. Můžete při něm pociťovat jemné brnění nebo mravenčení v ústech, což je běžná reakce na uvolňování nikotinu.

Tyto produkty se staly oblíbenou volbou zejména mezi těmi, kteří chtějí omezit kouření, ale zároveň si zachovat přísun nikotinu.

Nikotinové sáčky překvapivě nejsou považovány za tabákové výrobky, tedy jejich prodej není regulován. Bohužel to znamená, že jsou snadno dostupné i dětem.

Konopí: dobrý sluha, ale moc zlý pán

Konopí je jednou z nejstarších plodin, kterou lidstvo využívá tisíce let. Vyvinula se na jihozápadních svazích Himálaje, odkud se rozšířila prakticky do celého světa. Marihuanu znali již naši dávní předkové, od pravěkých sběračů a lovců po neolitické zemědělce. Zmiňuje se o ní dokonce Bible i staroindické védy.

Tato rostlina je jako jediná na světě schopna produkovat látky zvané kanabinoidy, které mají všemi vyhledávané psychoaktivní účinky. Některé z těchto látek byly v poslední době izolovány, a tak se můžeme běžně setkat s CBD výrobky, které nejsou psychoaktivní, jelikož z produktu byly odebrány vědomí měnící látky.

Květy konopí se dále suší a uchovávají, aby se zvýšila jejich potence. Usušené květy konopí se nazývají marihuana a slouží jako lehká droga. Ta se nejčastěji užívá v bongu, vaporizéru nebo jointu. V současné době se také běžně vyskytují extrakty z konopí, které se vyrábějí za pomoci různých rozpouštědel. Mezi nejznámější patří hašiš, dab, shatter nebo wax. Tyto extrakty jsou často velmi silné a svými účinky mohou být pro nezkušené uživatele až nebezpečné.

Pěstování konopí je v ČR s výjimkami zakázáno. Možné je pěstovat pouze registrované odrůdy, které nepřekračují limit THC 1 %. Ty může pěstovat každý, menším pěstitelům stačí pořídit odpovídající semena nebo klony. Pro pěstební plochu nad 100 m2 je třeba vyplnit ohlašovací formulář a podat jej na Celní správu. Registrovaná odrůda technického konopí je taková, která je zapsaná ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, jenž platí ve všech členských státech Evropské unie.

Nikdo nechce konzumovat a užívat konopí, které je plné těžkých kovů z hnojiv, škůdců nebo plísní.

Jaká jsou rizika užívání konopí?

Krátkodobá rizika: Vážou se na stav akutní intoxikace a jsou většinou spojena s psychickými komplikacemi, mezi něž patří stavy úzkosti, panické ataky. Dále se mohou dostavit psychotické a depresivní reakce. Tyto stavy trvají různě dlouho, v řádu minut, ale i hodin. Člověk by se neměl v intoxikovaném stavu věnovat náročnějším činnostem vyžadujícím soustředění, jasný úsudek, pohotové reakce či dobrou koordinaci pohybů (řízení motorových vozidel, obsluha strojů atd.). Důsledky mohou být fatální.

Dlouhodobá rizika: Dlouhodobé užívání konopných drog může mít vliv na osobnost a chování konzumenta. Může vést k pasivitě, snížení motivace, k náladovosti. Na konopí (marihuaně) se dá vypěstovat závislost jako u ostatních drog. Závislostí jsou ohroženi především těžší a dlouhodobí uživatelé (min. 4× týdně po dobu alespoň 1 měsíce), u nichž se také může objevit syndrom odnětí při vysazení drogy (přibližně do 2 dnů). Závažná jsou dlouhodobá rizika spojená s psychickým stavem uživatele. Výzkumy prokázaly, že užívání konopných drog může do určité míry přispět k rozvoji psychotických poruch a poruch nálad (především depresí). Kuřáci konopí se vystavují stejným rizikům jako kuřáci tabáku, tedy riziku onemocnění dýchacích cest, plic a vzniku rakoviny.