Mrknutí oka pojedenácté aneb účast českých neslyšících na mezinárodním festivalu umění a znakového jazyka v Remeši

TEXT A FOTO: Ivana Hay Tetauerová

Ve dnech 4.–7. července 2024 se na několika místech v Remeši uskutečnil již 11. ročník mezinárodního festivalu Clin d'Oeil . Tento festival, který se pořádá každé dva roky již od roku 2003, organizuje asociace CinéSourds s cílem propagovat znakový jazyk ve všech jeho kulturních a uměleckých podobách. Na festival letos zavítalo více než 20 000 návštěvníků, přičemž téměř polovina z nich dorazila z dalších zemí z celého světa.

FESTIVAL JAKO KULTURNÍ MOST

Festival Clin d’Oeil je uznáván jako významná událost v komunitě Neslyšících a jeho ambicí je stát se stálicí nejen francouzského, ale i světového kulturního dědictví. Festival spojuje různé kultury a znakové jazyky z více než dvaceti zemí. Celý program je přístupný ve francouzském znakovém jazyce (LSF), mezinárodním znakovém systému (IS), mluvené a psané francouzštině a v psané angličtině. Clin d’Oeil však není jen „festivalem Neslyšících“. Je mostem mezi světy neslyšících a slyšících, kteří se vzájemně kulturně i jazykově obohacují.

BOHATÝ PROGRAM PRO VŠECHNY

Program festivalu zahrnoval pestrou škálu aktivit: divadelní představení, filmové soutěže pro neslyšící tvůrce, hudební a pěvecké koncerty v národních znakových jazycích i v mezinárodním znakovém systému, výstavy vizuálního umění a prodejní stánky ve festivalové vesnici. Pro děti a mládež ve věku 6–17 let byly připraveny edukační a umělecké workshopy. Součástí festivalu byly také semináře, konference a panelové diskuse zaměřené na výzkum a rozvoj kulturního dědictví Neslyšících.

V Remeši se konala představení ve znakových jazycích označená jako IN (v divadle) a OFF (ve festivalové vesnici). Sobotní večer vyvrcholil slavnostním ceremoniálem, na kterém byla udělena ocenění pro neslyšící filmaře. Vesnice Clin d'Oeil, vybudovaná na parkovišti stadionu Delaune, hostila umělecké a profesionální vystavovatele, různá vystoupení a další bohatý program, který zahrnoval i slavnou Deaf Party, trvající každý den až do ranních hodin.

NOVINKY LETOŠNÍHO ROČNÍKU

Jednou z novinek byl SIGN SLAM – Slam Battle, které se zúčastnilo 24 neslyšících umělců ze šesti zemí, již spolu soutěžili po dobu dvou dnů. (Slam Battle je soutěž v recitaci poezie ve znakovém jazyce, která kombinuje prvky performance a soutěžení – pozn. red.) Další novinkou byla možnost prohlídek remešské opery ve francouzském znakovém jazyce a mezinárodním znakovém systému, organizovaných ve spolupráci s městem Remeš. Návštěvníci také mohli navštívit šampaňské sklepy slavných domů Sousa a Pommery, regionálních partnerů festivalu. Festival též pro účastníky zřídil facebookovou skupinu, v níž se mohli domlouvat na spolujízdě po Evropě. A pro ty, kteří cestovali karavanem, nabídl za poplatek 40 parkovacích míst hned vedle festivalového dění.

Letošní ročník festivalu Clin d’Oeil přinesl ještě jednu zcela novou iniciativu – konferenci na téma umění a kultury Neslyšících, kterou vedli Colin Allen, bývalý prezident Světové federace neslyšících (WFD), a Ronit Laquerrière-Leven, viceprezidentka Evropské unie neslyšících (EUD). Oba mají s podobnými akcemi bohaté zkušenosti, mimo jiné díky organizaci kongresu WFD v roce 2019.

LETOS SE FESTIVALU CLIN D’OEIL AKTIVNĚ ZÚČASTNILO CELKEM PĚT NESLYŠÍCÍCH ZÁSTUPCŮ Z ČESKÉ REPUBLIKY:

HANA MUNDOK HOŠKOVÁ A PETR HERZÁN: DEAF WORLD SIGN A TOPETOYS

Na letošním festivalu měli Hanka Mundok Hošková a Petr Herzán stánek s produkty Deaf World Sign a Topetoys, které neslyšící návštěvníky zaujaly. Produkty Deaf World Sign začal vytvářet Tomáš Mundok, manžel Hany, který bohužel vloni podlehl vážné nemoci. Mezi jeho oblíbené produkty patří knihy s QR kódy zobrazujícími jmenné znaky 295 států a hlavních měst světa. Tyto knihy měly na festivalu vždy velký úspěch. Tomáš spolu s Petrem Herzánem před dvěma lety založil značku Topetoys (psali jsme v UNII 3-4/2024).

Jak se vám ve stánku prodává?

H.: Je to pro mě velký zážitek komunikovat s tolika neslyšícími z celého světa. Knihy se prodávají velmi dobře a teď přijímáme i elektronické platby přes mobil, což usnadňuje transakce. Na tuto novinku jsem si ale musela zvyknout. (smích)

Vím, že Tomáš prodával i kartičky bez QR kódů. Ty už neprodáváte?

H.: Ne, nyní prodáváme pouze knihy s QR kódy, které umožňují zobrazení znaků.

Petře, co nového přináší značka Topetoys?

P.: Máme nové produkty, například pexeso, v němž se hledají dvojice – vlajka a hlavní město příslušného státu. Celkem máme 40 takových dvojic.

Bylo by možné prodávat tyto produkty i v českých školách pro neslyšící?

P.: Mohli bychom to zkusit, nemám s tím problém.

H.: Z vlastní zkušenosti vím, že cizinci mají o naše produkty větší zájem. Tomáš nejprve vyráběl knihy v cizích jazycích, protože poptávka v Česku byla slabší.

Stalo se vám, že vás cizinec upozornil na chybný znak v knize?

OBA UNISONO: Ne, to se nám ještě nestalo. Všechny naše produkty procházejí pečlivou kontrolou a korekturou.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v dalších aktivitách!

MARKÉTA PLAS ZELENKOVÁ: VULVA RITUAL ART

Na festivalu se také představila Markéta Plas Zelenková s manželem Martinem Plasem. Markéta, jejíž výrobky jsme mohli poznat již na květnovém festivalu Neslyšících žen v Čechách, vystavovala své ručně vyráběné náušnice, přívěsky, trička a tašky.

Jaké to je, vystavovat v zahraničí?

Je to moje první zkušenost. Mnozí návštěvníci jsou zvědaví a kladou mi otázky ohledně mého tématu, což jsou vulvy. Vysvětluji jim, že téma ženství a spojení s tělem je důležité pro sebepéči a ztotožnění se s vlastním cyklem. Mnoho lidí o tomto tématu nemá žádné povědomí.

Proč název Vulva Ritual Art?

„Vulva“ v angličtině i češtině znamená totéž a „ritual“ označuje rituál, který pomáhá ženám uvědomit si svůj vztah k ženství. Některým ženám může tento proces přijít snadný, jiné mohou mít potíže se sebepřijetím nebo traumatem. Rituál, jako tanec nebo meditace, může ženám pomoci zlepšit vztah k sobě a ke své identitě. Vyrábím také odlitky vulvy, které ženy mohou mít doma a pracovat na sebeléčbě.

Můžou se ženy ze zahraničí přihlásit na tvé kurzy?

Zatím uvažuji o možnostech. Může se jednat o přednášky přes Zoom nebo o osobní setkání v Praze. Zájem je, ale je to pro mě novinka, takže uvidíme, jak se to vyvine.

Vyrábíš všechny produkty sama?

Ano, prstýnky, brože, náušnice a přívěsky vyrábím sama, ale háčkované vulvy tvoří další neslyšící žena, které platím, protože bych to sama nestíhala.

Zkoušela jsi zde nabídnout i sádrové odlitky vulvy?

Ráda bych, ale kvůli nedostatku prostoru a soukromí to není možné. Uvažuji o výrobě krabic s materiálem pro vlastní domácí výrobu odlitků, ale je to zatím jen myšlenka.

Jak vyrábíš trička?

V aplikaci na mobilu tvořím obrázky složené ze symbolů spojených s vulvou a ženstvím, například motýl symbolizuje hluchotu a larva, podobající se vulvě, zrození.

Našla jsi tu spřízněné duše s podobnými zájmy?

Ano, pár žen z Francie a Anglie, které se zajímají o podobná témata, například prostřednictvím umělecké tvorby nebo divadla, jako jsou Monology vaginy. Vidím tu možnost pro spolupráci.

Děkuji ti za tvůj čas a inspirativní rozhovor a držím palce s dalšími plány!

JAN WIRTH: DEAF GUIDE & TOUR OF PRAGUE & CZECHIA

Prosím, představ nám svou činnost jako neslyšící průvodce po Praze a ČR. Kdy a jak ses k ní dostal?

Založil jsem ji před rokem 2020 po absolvování třítýdenního intenzivního průvodcovského kurzu a získání certifikace. Bylo to finančně náročné, protože mi sociální služba neproplatila tlumočení do ČZJ. Musel jsem si ho celý kurz platit sám, což výrazně zvýšilo náklady – tlumočení bylo 5x dražší než kurz. Po kurzu jsem se na zkoušky, které byly písemné a ústní, připravoval týden jako u maturity a úspěšně je zvládl.

Gratuluji! Jsi tedy v ČR asi jediný certifikovaný neslyšící průvodce?

Ano, o žádném jiném neslyšícím certifikovaném průvodci v ČR zatím nevím.

Jsi na festivalu se svým stánkem poprvé? Jaký má úspěch?

Ano, letos poprvé. Před pěti lety jsem zde byl jako účastník, teď je to pro mě nová zkušenost. Stánek má úspěch, nejvíce lidí přišlo v sobotu. Díky festivalu získávám nové kontakty a setkávám se s lidmi zajímajícími se o cestování. Potkávám i ty, kteří mají vlastní cestovní kancelář, což umožňuje mezinárodní spolupráci.

Pokud někdo chce navštívit Prahu s tebou jako průvodcem, jak tě najde a co přesně nabízíš?

Jsem na instagramu pod názvem Deaf Guide Prague a na webových stránkách www.deaf tourprague.com. Nabízím třídenní nebo pětidenní prohlídky Prahy, s možností slevy při okamžitém zakoupení. Také nabízím tří- nebo šestihodinové prohlídky a možnost zakoupení voucheru s dvouletou platností.

Potkal jsi zde další neslyšící průvodce z jiných zemí?

Ano, potkal jsem i neslyšící majitele cestovních kanceláří. Někteří návštěvníci sice vědí, kde Praha nebo ČR leží, ale stále jsou tací, kteří to netuší. Příště si musím vzít s sebou i mapu Evropy! (smích)

Děkuji a přeji ti mnoho úspěchů s tvým průvodcovským podnikáním a spoustu spokojených klientů!

IVANA HAY: DE’VIA – VIZUÁLNÍ UMĚNÍ NESLYŠÍCÍCH, KTERÉ OSVOBOZUJE

Ivana Hay, studentka doktorského studia Didaktiky výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vystoupila na letošní první konferenci věnované umění a kultuře Neslyšících s příspěvkem „De’VIA: Vizuální umění Neslyšících, které osvobozuje“. Na konferenci byla v roli přednášející i redaktorky UNIE. Její kolegové jí položili několik otázek:

Ivo, jak jsi vnímala svou účast na mezinárodní konferenci? Měla jsi trému?

Trochu ano, ale tréma brzy opadla, protože mám zkušenosti s přednášením v zahraničí. Pomohla mi patnáctiminutová příprava s tlumočníky a přítomnost neslyšících umělců, které jsem znala a kteří se o moje téma zajímali. Bylo také příjemné získat mezinárodní kontakty, které mohou být užitečné pro mé studium.

O čem byla tvá prezentace a v jakém jazyce jsi přednášela?

Prezentace se zaměřila na vizuální umění Neslyšících a jeho roli v podpoře inkluzivity. Představila jsem různé formy tohoto umění, včetně De’VIA (Deaf View/Image Art), a vysvětlila vliv kulturního a jazykového dědictví na tvorbu neslyšících i slyšících umělců. Zmínila jsem také vývoj podobných žánrů, jako je surdismus, a jak toto umění přispívá k utváření identity Neslyšících a může inspirovat širší společnost. Přednášela jsem v mezinárodním znakovém systému, prezentace byla v psané francouzštině a angličtině.

Byla konference součástí festivalu poprvé?

Ano, konference byla poprvé a byla velmi dobře zorganizovaná. Nabídla široké spektrum témat, která rezonují jak v komunitě Neslyšících, tak i mimo ni. Přednášky se zabývaly otázkami sociální spravedlnosti, práv, nových technologií, feminismu, kultury a umění Neslyšících a inkluze obecně. Prezentující byli z 15 zemí a mezi nimi přední odborníci, akademici, umělci a zástupci významných organizací. Bylo těžké zhlédnout všechny přednášky, protože se konaly paralelně s ostatním programem festivalu, který obsahoval i pro mě zajímavá umělecká vystoupení a projekce. Rozdvojit se ale nemůžu… (smích)

Festival Clin d‘Oeil opět ukázal, že je unikátní platformou pro kulturní a jazykovou výměnu mezi neslyšícími a slyšícími z celého světa. Pokud uvažujete o účasti, můžete navštívit další ročník festivalu v Remeši, který se bude konat za dva roky, v létě roku 2026.