3 minute read

MLUVÍCÍ RUCE

Neslyšící polská umělkyně na Mluvících rukou

Před pandemií covidu jsem se na mezinárodním uměleckém semináři neslyšících v polských Katowicích seznámila s EDYTOU KOZUB, která zde tlumočila do mezinárodního znakového systému. Když jsem viděla její vystoupení Visual Vernacular v rámci prohlídky katowického Slezského muzea, řekla jsem si, že na našich Mluvících rukou jednoduše musí vystoupit. A tak se také stalo. Slovo dalo slovo, po době covidové se letos poštěstilo, a Edyta nás tak mohla poctít svou přítomností. Její vystoupení na divadelní přehlídce v Praze byla úchvatná – člověk si připadal jako ve filmu. Nesla název Polský orel (Polish Eagle) a Žena v dobrodružství zkázy (VVoman in the Adventure of Doom – zde si v názvu vizuálně pohrála se zkratkou žánru VV). Edytu jsem pro náš časopis také vyzpovídala. :-)

Advertisement

TEXT: Ivana Hay Tetauerová FOTO: Piotr Kruszak

Edyto, vystupovala jsi v Praze na každoroční divadelní akci Mluvící ruce. Byla jsi v České republice poprvé?

V krásné Praze jsem byla již potřetí, nemáme to z Polska tak daleko. :-)

Máš již zkušenosti s vystupováním v zahraničí?

Ano, měla jsem to štěstí vystupovat s Visual Vernacular již třikrát ve Francii, z toho letos i na festivalu Clin d’Oeil v Remeši, a ve spolupráci s divadlem Neslyšících Riksteatern Crea také ve švédském Stockholmu, kam se opět tento měsíc chystám.

Kdy ses začala zajímat o Visual Vernacular a jak bys tento žánr popsala?

V roce 2015 se u nás v Polsku konaly workshopy na toto téma. Visual Vernacular jsem předtím vůbec neznala, v Polsku o tomto uměleckém žánru informace nebyly. Visual Vernacular umožňuje lidem vyjádřit a ukázat krásu kultury Neslyšících. Je to forma divadelního vyjádření, která kombinuje pantomimu, mimiku, gesta, storytelling, poezii a některé další prvky společné znakovým jazykům. Pomocí celého těla, pohybů rukou, gest a mimiky můžete vyprávět příběh, který je srozumitelný jak neslyšícímu, tak slyšícímu publiku.

Kde ses to tak výborně naučila?

Od prvního kontaktu s Visual Vernacular v první den workshopu, kterého jsem se zúčastnila, jsem si tuto techniku uměleckého vyjádření hluboce zamilovala. Upřímně řečeno, v Polsku nám žánr Visual Vernacular skutečně chyběl. Hrozně mne baví sledovat vyprávění pomocí gest, mám pocit, jako bych byla vtažena do filmu, jako by se to opravdu dělo. Mým vynikajícím učitelem je Erwan Cifra z Francie, který tyto workshopy u nás v Polsku vedl. Velmi mne to zaujalo a pohltilo, a začala jsem se Visual Vernacular věnovat i ve svém volném čase– často sleduji nahrávky od různých neslyšících performerů z celého světa a čerpám z nich inspiraci. Tu nabírám i z vlastních osobních zkušeností a toho, co vidím kolem sebe.

Míváš trému?

Dříve jsem mívala skutečně velkou trému a strach z toho, že udělám chybu, zvláště když jsem stála na pódiu sama, osvětlena divadelními světly, a zraky všech byly upřeny na mne. Ale díky svému talentu a tvrdohlavosti nervozitu vždy překonám a mám pak z výsledku velkou radost.

Máte v Polsku nějakou skupinu neslyšících umělců, kteří se Visual Vernacular věnují?

Bohužel ne. Ale organizuji tam již workshopy na toto téma, snažím se aktivně vystupovat a mým snem je založit v Polsku festival zaměřený na Visual Vernacular.

Co bys doporučila neslyšícím, kteří se o žánr Visual Vernacular zajímají?

Pokud vás žánr baví, zajímejte se o něj a neustále se v něm rozvíjejte, stojí to za to. Můžete se zúčastnit různých workshopů zaměřených na techniku Visual Vernacular nebo sbírat inspiraci sledováním videí. Důležité je mít motivaci a odvahu. A to nejdůležitější je péče o náš krásný znakový jazyk.

Edyto, moc ti děkuji za příjemný rozhovor. Doufám, že se brzy opět na nějaké umělecké akci Neslyšících potkáme, a držím ti palce!

Více o Edytině umění se můžete dozvědět na jejích webových stránkách https://edytakozub.pl/, kde je možné podívat se i na ukázky jejích vystoupení. Edyta svá videa sama upravuje, včetně dodávání pozadí, obrázků a zvuků.

EDYTA KOZUB

Věk: 35 let

Má slyšící rodiče a neslyšící sourozence – sestru a bratra.

Žije v polském Krakově.

Vystudovala AGH University of Science and Technology v Krakově.

Pracuje jako lektorka polského znakového jazyka a performerka VV.

Koníčky: umělecký znakový jazyk, čtení, lyžování, cestování, poznávání nových kultur a lidí.

This article is from: